ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb4b2d90-70b5-11dc-b663-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 19
#1 alto_textblock #1
Strana z.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
dubna 1903
#4 alto_textblock #4
Číslo 93.
#5 alto_textblock #5
P. Bergrovi jest souboj projevem zvláštního německého citu pro čest. Zajisté jest dovolena otázka, zdali také přihody pp. Wolfa, Tschana, Herzoga, Steina a jiných všeněmců jsou tolikéž úkazem zvláštního citu německého. Němečtí konservativci Tollinger a Wagner tolikéž pak zástupce t. zv. liberálního velko statku tyrolského Grabmayr, posuzovali skutel p. Pitreicha způsobem velice břitkým, prudkým, obrněným. Dr. Tollinger dokonce vytkl hr. Wel sersheimbovi, že lže. Dostal za tento výrok jejž jeho jmenem potom Wagner odvolal, důtku. Jak oba konservativci, tak i dr. Grabmayr hlá- sili společné vojenské správě, že provedou dů- sledky jejího chování v této věci příště, dojde-l na věci vojenské. Dalmatský Chorvat Bian- kini užil přiležitosti ku pronesení posudkuo chování se vojska v Záhřebě při ta- mějších posledních událostech. Opě- toval výstrahu, kterou již pronesl onehdy ve sněmovně při prvním člení vyrovnacích předloh, že Chorvaty v obou polovinách říše přejde trpělivo st. Hr. Welsersheimb byl v situaci na míru trapné. Hrál smutnou roli již jednou když přečetl ve sněmovně odpověď ministru Pitrcicha na dotaz Tollingra a soudr., Grab- mavra, Kramáře a Voglera a soudr. Dnes tutén roli smutnou hrál po druhé. Ne bis in idem Bylo by lépe bývalo pro hr. Welsersheimba. kdyby byl vůbec mlčel. Pochybujeme, že perná krilika, která pronesena byla o tajném výnosu ministra vojenství, bude míti na kruhy, kter jej způsobily, nějaký dojem. Naopak, nepochy- bujeme, že šlépějemi, kterými jde p. Pitreich, půjdou také jeho nástupcové. HIr. Welsersheim dosti určité napověděl, ba vypověděl, že jak on, tak i jiní jsou jenom nástrojem »v i majorlise. Pan Schönerer navykl si v každé poslední schůzi každé kampaně míti solo. Dnes měl prazvláštní. Podal na předsedu ministerstva dra. Körbra dotaz ve příčině řeči, klerou měl na říšském sněmu kaneléř hr. Bülow o po- měru Německa k protiněmecke politice uherské. Ryllr Schönerer nent spokojen s Bülowem a pokusil se uvésti jeho počínání v odpor s názory Bismarkovými po té stránce. To však nebylo hlavní podstatou jeho interpellace; Schönerer pokládá totiž allianei německo-rakouskou za nevýhodnou pro Němce této monarehie, nepodporuje -l Němeeko přímo snahy Něme v obou polovinách říše. Pan Schönere jen plnými ústy vyřkl tužbu všech ně meckých srdcí. Němci jak v Rakousku, tak Německu dovolí však, aby žádá- li německt menšina tohoto stalu a této říše, by německ allianee byla fedrovatelkou panovačných snak této menšiny, většina předlitavské i zalitavsk poloviny monarchie opřela se takovému výkladu a takovému účelu spolku, jenž bez toh Rakousku již uložil a způsobil ne si miíir n oběti a také nesmirné škody. Sněmovna odročila se po tomto pronuncia mentu německém do 21. dubna.
#6 alto_textblock #6
Z Vídně, 3. dubna. (C. B.) Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.h 20 min. Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy po slanců Roma nčuka a sp. stran nezákonného omezování svobodného vystěhování a po zbavování příležitosti k práci; — Steina a sp. stran propu- štění horníků v Pruském Sedle; — Fresla a sp. ve věcech nouze — návrhy poslanců Chiara a sp. na stavbu místní dráhy do Římařova; — Wi ntra a sp. n nezúročnou půjčku hornorak. Broumovu k assanač- ním účelům; — dotazy poslanců Choce a sp. po nepřístoj nostech na kaplickém nádraží; — Mallika a sp. po spolku »Südmatk« a štvanicích římsko katolického duchovenstva; — Vasilka a sp. po černovickém proslovu předsedy zem. soudu Klara a předsedy vrch- ního zem. soudu Tchórznického s narážkami na posl Lupa, Flondora a dotazovatele. Posl. dr. Baxa činí česky dotaz a pokračuje německy, táže se předsedy, pojme li jeho slátoprávn prohlášení do protokolu či ne. (Pochvala českých radikálů) Předseda hrabě Vetter odpovídá, že dle dosa vadniho zvyku mohou býti pojaty do protokolu jen řeči německé. (Hlučný odpor mezí českými radikály. Poslanec baron Pražák v dotazu ku předsedov nalehá na odpověď k dotazu ze dne 13. března pr jednání okresního a zemského soudu v Opavě, které vydaly na české žaloby německé platební rozkazy. Předseda ministerstva dr. Körber odpovídaje na Šusterštčův dotaz po svolání delegací praví, že určitá lhůta pro svolání delegací není zákonem ustano- vena, nýbrž určuje se společnou vládou v doroz- umění s oběma vládami a že dlužno pečovati jen o včasné vyřízení společného rozpočtu. Delegace zasedaly opětně na podzím a budou svolány na podzim zase a to proto, že oběma parlamentům byly podány rozsáhlé důležité předlohy, jež musí býti v určité době ústavně vyřízeny. Rozumí se samo sebou, že předseda ministerstva v příhodné chvíli požádá sněmovnu, aby vykonala delegační volby. — na Ellenbogenův a Hortisův, že neběží o usnesení sněmovny, nýbrž o resoluci, klerou se vláda vyzývá, aby pečovala o oběti loňských udá- losti únorových terslských. Vláda jí vyhověla potud. že ve všech případech, v nichž bylo provázáno, že osoby při nepokojích v Torstu zabité neb poraněné nezúčatnily se výtržností, pozůstalým, resp. raně- ným poskytla přiměřenou podporu ze státních pro- středků. — na Kleeweinův a sp. po lékárnické koncess v Děčíně; — na Chocův po nedělním odpočinkuv lékárnách; — na Udržalův po zamítnutí dvou če- ských přípisů obce polické; — na Freslův po újmě. již mají zahradníci, protože zejmena v Praze kláštery a j. ústavy prodávají zeleninu a p., že proti takovému počínání zakročiti nelze; — na Hanichův, proč nebylo zavedeno trestn vyšetřování pro loňské výtržnosti chebské, v nichž posl. Iro byl raněn, že vyšetřováním shledány na štěstí jen lehké úrazy. Pachatele nebyli vypátráni, mimo osobu, jež hodila kamenem, ale nikoho nera- nila a člověka, jenž rozpřáhnuv se holí na jakéhos občana, zasáhl policajta. Obě tyto osoby byly od souzeny a mimo ně ještě třetí dle 8 23. tisk. zákona. Úřady konaly také svou povinnost a není třeba ji- ného opatření. — na dotaz posl. Glabiňského po úpravě adju auskultantův a právních praktikantů, že touto ake podnítily by se podobné požadavky v ostatních správ ních oborech. Vláda dala poměry vyšetřit a nezdrá- hala by se zříditi vyšší slupeň adjut pro všecky správní obory. Troufá, že příslušné parlamentní jed naní v té záležitosti dospěje záhy ke konci vše stranně uspokojivému. Posl. Václav Dvořák a soudr. podávají na mi nistra zeměbrany tento dotaz Loňského roku nařídilo c. a k. místní velitelství v Č. Budějovicích střelbu na ostro do terče při polním cvičení v obcích Dubičná, Hlincova Hora Zvikov, Zaliny, Kaliště a Jivno (okr. C. Budějovice král. české) Toto střílení provádí se pokaždé po celý měsíe a siče od 8—12 hod. dop. a od 2—6 hod. odpol. bylo již také c. a k. místním velitelstvím na rok 1903 v uvedených obeích pro celý měsíc květen ohlášeno. Timto zařízením bývají však obyvatelé citelně poškozováni a to tím více, jelikož se právě v této
#7 alto_textblock #7
době nejpilnější polní práce konají a následkem toho jak pracovní lidé, tak i rolníci s potahy práce tyto bez nebezpečí živola nemohou vykonávati. Touto střelhou poškozuje se také v největší míře majetek rolníků, jmenovitě pokud se týče lesních a ovocných stromů. Poškození podali již dříve žádost na příslušný politický úřad za komisionální zjištění škod střelbou způsobených. Dotyčná komise také objeklivně sku- tečnou škodu vyšelřila a byla také výše této škody místnímu velitelství v Č. Budějovicích oznámena. Toto však nejen že veškerou náhradu škody ode- přelo, ono ale také majitelům dvou samot v Hlin- cově Hoře nařídilo, aby se na celou dobu trvání střelby ze svých obydlí vystěhovali a toto nařízení doprovodili s poznámkou, že v případě neuposlech- nutí budou mocí vystěhováni. Jakožto náhradu za možnou škodu nabídlo jim místní velitelství 1 K za jeden den. Tato nabídka ale není v žádném poměru ke skulečné škodě, způ- sobené majitelům usedlostí vystěhováním se z jich obydlí a to tím více, jelikož takřka celý svůj ma- jetek, pozůstávající z polního hospodářství, zásob dobytka, bez dohledu svému osudu ponechati musí Táží se tedy podepsaní: Co hodlá Jeho Excellence učiniti, aby tomut velikému a škodnému zlu odpomoženo a dalšímu po škozování majetku rolníků zabráněno bylo? Posl. Schönarer a soudr. podávají na m. p dra. Körbra dolaz ve příčině řeči, kterou měl kanelé německé říše Bülow v německém sněmu říšském a ve které citoval výnos svého předchůdc kn. Bismatka o polilice německé říše vůči národní politice uherské. V dotazu se praví: »Prvý státník německé říše hlásal při každé příležitosti, zvláště pak 19. března t. r. na sněmě německém, že jest mu úplně lhostejno němectví mimo hranice německé říše. Takovým způsobem dává se cizím státům plná moc, zbaviti německé soukme novce všech práv. Žádný národ by nestrpěl, aby zá sada nezasahování jeho soukmenovců, žijících v ci- zích státech, byla uplatňována měrou tak nepřiroze nou, jako se to děje nyní vládou říše německé. Při rozeným důsledkem takových smutných výroků jest že u Němců rakouských, jediné to podpory spolku s německou říší, ozývají se po- chyby, zdali tento poměr ještě vyho- vuje zájmům německého lidu v Rakou- sku. Němcům v rakousko-uherské monarchii dává se rozhodujícími faktory německé říše suchými slovy na srozuměnou, že nikdy a nikdy nemohou se na díti podpory německé říše, nechať stane se cokoli. Je-li alliance jen k tomu, by kryla záda těm kdož Němce v Rakousku poškozují a pollačují, tož sama sebou namanuje se otázka, jaký má účel za sazovati se pro politiku spolkovou, která fedruje protiněmecké snahy v této monarchii. Úplné vydání v šane němectví v Uhrách německou říšskou vládou jest přímo ke škodě německého elementu, nikoliv však logickým důsledkem správné zásady nezasaho vání do vniterních poměrů cizího státu. Jím podpo ruje se vládní politika, směřující k násilnému vybu- dování národního maďarského státu. Od spojence však možno právem alespoň žádati, aby se soukme- novci nakládalo se šetrně. Jsme oprávněni slyšel vroucnější národní tony u kancléře německé říše zejmena vzhledem na opětovné neslýchané útoky na uherském říšském sněmě proti německé řečí kultuře. Proto činíme na min. předsedu tento dotaz : »Jes V. E. ochotna dodati tento dotaz hr. Goluchowském a jej upozorniti, že Němci rakouští by odňali své sympatie a svou podporu spolku s německou tíší kdyby vláda německá neměla žádného porozumění účastenství pro národní zájmy německé v Rakousku a Uhrách ? Ministr obchodu bar. Call odpovídá na Hofman nův dotaz, že předloha o revisi živnostenského řadu je podána k posudku zemských úřadů, průmyslove rady a j. korporaci. Až posudky dojdou, bude před loha přepracována a přichystána pro parlament avšak do konce t r. sotva bude předložena. Živno stenský výbor může zatím jednat o iniciativních ná vrzích, k nimž vlada postaví se arci dle dobrozdán povolaných činitelů; — na Hanichův, že pro krátké dovolené pomocn úřadníci poštovní, býv. pošt. výpravčí a pomocn sluhové zůstanou na dále trvale v požitku svých odměn; — na Schreinerův po snížení telefonních po- platků mezi Vídní a Plzní na 2 K, že to bude možné, až zřídí se přímé spojení mezi Vídní a Plzní přes Budějovice, což státi se má ještě letos - — na Schalkův, že není příčiny ke steskům na pomocné síly a hmetné prostředky společenstevníe insiruktorů — na Wilhelmův, že nebyl vydán žádný výnos jímž by se značně zkracovaly dosavadní dovolené poštovních a telegrafních úřadníků. Posl. Romančuk odvolal svůj pilný návrl stran stěhování se dělníků do Německa. Posl. Stein odůvodňuje svůj pilný návrh v pří čině propouštění dělníků na dole Unio II. ve Starém Sedle. Ministr orby bar. Giovanelli prohlásil, že stávk byla zahájena 23. m. m. 213 muži. Dne 30. stávko- valo 407 horníků. Příčinou stávky byla výpověď daná 18. dělníkňm. Báňský revírní úřad vyslal tam 30 m. m. komisaře a snažil se docíliti narovnání mez těžařstvem a horníky, ale bohužel marně. Odte doby ve stavu stávky nic se nezměnilo. Ministr ne bude se rozpakovati příměti báňský revírní úřa k opětnému pokusu o narovnání, ale praví, že čin nost úřadu může se omeziti jen na sprostředkování Doufá však, bude li jednáno o narovnání důrazně že bude docíleno příznivého výsledku. (Pochvala.) Posl. Fresl a Pererstorfer přimlouvali se z Steinův návrh, vyčítajíce ministrovi, že nestará se o poměry hornietva. Pilnost návrhu i on sám byl potom schválen a rokovalo se o odpovědi ministra zemské obrany stran
#8 alto_textblock #8
protisouhojové llgy.
#9 alto_textblock #9
Posl. Tollinger dovozuje, že souboj nelze odstra niti zákonem, ale příslušná akce nesmí se mařit takým činem, jako je výnos ministra. Výnos ministra vojenství Pitreicha budí vše obecnou pozornost nejšírsího obecenstva. V době. kdy rozhlašuje se heslo »Pryč od Řimal« a »Pryč od Habsburků«, neměla by se podrývati v obecenstvu císaři věrném důvěra k nejvyššímu úřadu ve státě. Bylo by zrovna šílenstvím kdyby panovník sám podrýval sloupy svéhotrůnu vlastníma rukama. Vždy žijeme ve státě ústavním. Posl. Pernerstozifer: Slyšte 1 Slyštel Posl. Tolllinger: Na ústavu koruna přl- sahala, koruna musí šetřiti zákonů stejně jako každý jiný občan. Dejme tomu, že nejvyšší velitel vydal takový rozkaz. Kde pak byl ministr vojenství, kde pak byl ministr země- brany, kteří mají odvahu vyhlašovati hlavním poža- davkem důstojníků mužnost. Proč neměli oni sami mužnost a odvahu říci na místech nejvyššíchi: »to jest protizákonné, lo se nesmí udělat 4« Nebudeme se moci diviti, dostanou-li jednoho dne poslanci, kteří jsou důstojníky, tajný výnos, jímž se jim rozkazuje, jak se mají zachovati k vojenskému rozpočtu anebo v nějaké vojenské debatě. Posl. Iro. K tomu netřeba býti důstojníkem, to u vás, u katolického centra dostanete jednoduše roz- kaz od klubu Posl.: Elz: My nejsme členy německé strany lidové. Posl. Erler: Vy dostáváte rozkazy z Římal Posl. Tollinger: Ministr zeměbrany řekl, že výnos minlsterstva vojenství bvl zd mylně nazván tajným a důvěrným. Ta zjevně a tak očividně před celým svě- tem lhát, nepokládů se u miinistra ze- měbrany možný m. Posl. Stein: (Ukazuje na řečníka.) Bít se nechce proto nadává za ochrany immunity Místopředseda Kaiser: Pane dre. Tollingře, mu sím vás volati k pořádku pro výtkulži a prositi vás abyste se mírnil. Posl. Tollinger: (Ukazuje na papíry, které má před sebou) Zde mám výnos, na něm jest výslovně vytištěno slovo »reservát«. Posl. Stein: Jak živ jsem ještě něco takového neřekl. Za ochrany immunity říká, že minisi jest lhář.
#10 alto_textblock #10
Posl. Pernestorffer: Vyslechněme napřed jeho důkazy. Posl. Iro: Kdybyste raději hlasoval proti r krutům! Poslanes Tollinger: Zde jest důkaz ! Na obálce jest vytištěno » Reservát« Poslanec Iro (ukazuje na důstojníky, kteří sed v loži): Důstojníci na galerii to slyšeli, jak jste na zval ministra zeměbrany lhářem. Jest rozdíl, zdal ručite za to, co jste řekl, či zda zbaběle se vyhýbáte a schováváte pod roušku immunity. Místopředseda Kaiser (k poslanci Irovi): Nemáte slovo ! Buďte klidným Poslanec Alvin Hannich (k Tollingrovi): Vaš sludenti nosí parádní šavlel Poslanec Stein: Zbabělá společnost! Poslanec Iro: Kdybyste raději hlasovali prot branné předloze, tím byste alespoň sedlákům po mohili. Poslanec Tollinger: Nevěřím, že ve sněmovnč jest zde někdo, jenž by dovedl způsob, jakým byla tato věc projednána, uvésti v souhlas s vojenskou přímostí a otevřeností. (Souhlas u katolického centra.) Poslanec Tollinger čte výnos z roku 1901, jímž nařizuje se na cisařův rozkaz, aby se souboj omezil na nejnutnější případy a brojí proli jeho zneužívání Nynějším výnosem ministra vojenství se k souboji povzbuzuje a uznává za instiluci k orzanisaci poru- šování práva. Nesrovnává se s právem zaručeným státními základními zákony, aby důstojník mimo službu nesměl býti členem spolku zákonem povole ného. To jest násilí. Za debaty o branné před- loze prohlásil ministr hrabě Welsersheimb o sou- boji, že učiní více, než může slíbiti. Výnos byl vydán po schválení braneckého zákona. Lží bylo tvrzení, že ministrůr výnos není tajný. (Výkřiky rozhořčenosti mezi Všeněmci.) Poslanec Slein: A potom vyčílají nám ob hrublý ton. To činí pod ochranou zbabělosti. Poslanec Iro: Nejdříve schváli brannou předloh a potom touží na ministra.) Místopředseda Kaiser volá Tollingra k po řádku. (Všeněmci stále pokřikují.) Posl. Tollinger obává se konečně, že mi nístr zemské obrany nesplní jiné sliby, tak jako pří pověď v příčině souboje. Posl. Biankini doufá, že pohoršlivý výnos mi nistra vojenství bude odvolán. Poukazuje na záhřeb ské události a rozhořčení Chorvatů na použití vo jsk k obnovení pořádku. Jednání vojska v Záhřebě nen armádě ke cti. Stěžuje si na potlačování chorvat ského národa, jenž je zrazován Vídní i Peští a va ruje vládu před politikou nevděku, neboť také chor vatská trpělivost přejde. Posl. Wagner dovozoval, že výnos ministra v jenství je v přímém odporu se sliby ministra zemské obrany. Dodržují-li se sliby takým způsobem, jeho přátelé rozmysli si příště hlarovati pro nějakou vo jenskou předlohu. Zmíněný výnos byl políčkem klubiu středu a mýli se vláda, mysli-ii, že se naň záby za pomene. Ať vláda výnos odvolá a bude pokoj. Kato- lický křesťan nesmí se duelovati. Vládním výnosem porušuje se zákon. Kdo dobře rakousky smýšlejí. odpuzují se. (Posl. Schönerer pokřikuje; střed mu odpovídá. Vřava.) Konečně prohlašuje ve jmenu Tollingra jeho lítost nad tím, že použil slova »lež-. Ministr hr. Welsersheim mysli, že dnešní debatou má se projeviti jakási nevole, v níž ociťuje se jako Pilát v kredu. (Veselost.) Nemá práva mísiti se do oboru ministra vojenství, jenž zodpovídá se přet jiným forem. Zastává se jeho zákonného práva. Vý čítka odporu mezi jeho někdejšími sliby a výnosen ministra vojenství je velmi vážná, ale dokázán nebyl Přečetl pouze, co mu ministr vojenství oznámil a prot nemůže býti viněn z nepravdy. Možná, že také mi nistr vojenství neřekl, co by nebylo pravda. Ukazuje originál přípisu, v němž stojí psáno tučnými písmeny »Chybně označen, jako zcela důvěrný!« Výnos a pro 20.000 důstojníků sotva by se mohl prohlásitiz důvěrný. Líčí fáze soubojové otázky v armádě a po dotýká, že mimovojenské souboje jsou ješté čelnější (Výkřik: V Ubrách!) Také v této sněmovně přihodii se několik případů a nežádalo se za zahájení debaty Vyprošuje si, aby se pochybovalo, že nezachovávaj se sliby dané při branecké předloze. Co mohl slib o soubojích? Jejich odstranění? Prohlásil, že učiní co možného k jejich omezení. Sněmovna může prý dosvědčiti, že za svého ministrování neskiamal nikdy jejl důvěru. Není pravda, že branecká předleha byl schválena za určité sliby. Kdo hlasovali pro předlohu učinili tak, jsouce přesvědčeni o její nutnosti a jej prospěchu pro stát. (Pochvala.) Posl. Beurle uvažoje o souboji a shledává jeh oprávněnost v lidské nedokonalosti. Nemůžes mysliti buršáky a konlinentální důstojnický sbor ben soubojů. Trestání jich je zcela zbytečným opatřením Proti výnosu ministra vojenství měl by co namftati kdyby se mísil do práv státního občana. Protože nikdo není nucen zůstati důstojníkem, nemůže dá za nepravdu ministru vojenství. Klerikálové broj proti důstojnickým soubojům, aby také v těcht kruzích položili základy klerikální propagandy (Hlučná pochvala; řečníkovi gratulují jeho přátelé. Debata uzavírá se. Posl. Grabmayr, hlavní řečník contra, prohlašuje že není zaujat proti vojsku, ani ministrovi zemské obrany. Hlavní elementy nucbného souboje jsou falešné názory o cti a falešný pojem o satisfakci Neciným je, kdo dopustil se nečeslného skutku. Odepřel li někomu úctu nebo ho urazil, není proto ještě neciným. Souboj, jenž je zbytkem síředověkého barbarství, nenapraví nikdy skutečně uraženou čest Není prostředku odstraniti souboj, ale proti- soubojová liga vytkla si za účel zjednati nové in- stance pro posuzování čestných záležitostí příslu- šnými čestnými radami a dosáhne svého cíle, získáli přední kruhy společnosti. Ať se bije, kdo chce, avšak kdo považuje souboj za nesmysl, nesmí býti k němu nucen. Zastává se protisoubojové ligy, že není kle- rikálním spolkem a liluje neupřímnosti vojenské správy. jež nechce připustiti tvrzení o nuceném vojenském souboji. Výnos ministra vojenství byl neprozřetelný zbytečný a urážlivý pro ligu protisoubojovou, v jejíž čele stojí bezúhonní lidé, protože zakazuje se kn přístup důstojníkům a její lidé považují se za lidi již mají nižší pojem o cti. Rozdíl mezi čestnou radou vojenskou a ligistickou je ten, že ona je pro důstojníky závaznou, tato fakultativnou. Výnos byl vydán ze strachu, aby vojsko »ne nakazilo« se ideami a cíly ligy. Vyčítá-li se nám zasahování do vojenských záležitostí, shledůvám já v ministrově výnosu mísení se do věcí humanní ligy. (Pochvala.) Pochybuje, že dnešní debata udělá na vojensku správu hluboký dojem, avšak vojenská správa předstoupí záhy před sněmovnu s novým požadavky a potom bude přiležitost zjednati platnost svým usnešením a názorům naproti ní. Proto volán na ministra zemské obrany: U Filippi se shledáme (Hlučná pochvala; řečníku gratulují.) Posl. Berger shledává v dnešních vývodech snahách protisoubojové ligy opělný pokrok klerika lismu. Soubojovou otázku nelze řešiti zákonně nebo parlamentně. Ostatně je velký rozdíl mezi pojmy »duell« a »souboj« Nechce uvažovati, měl-li ministr vo jenství právo vydati svůj výnos, avšak musil opřiii se agilaci, již liga chtěla zanésti do vojska. Není možné vojsko bez souboje, resp. vojsko, jehož dů- stojníci zdráhají se jíti na souboj. Polemisuje s Grab- mayrovými vývody a natáží na udavačské pokusy řečníků středu, jež dosáhnou jen opaku toho, c chtějí. Musíme odmítnouti mísení se do svých čest- ných záležitostí, ať pocházejí s kterékoli strany. Lig neodstraní otázky cii a svobody, ty mohou se řeši jen krví a ocelí. (Hlučná pochvala mezi Všeněmci. Posl. Pernerstorfer (ve věcné opravě prot posl. Bergrovi) konstatuje, že valná většina něme ckého dělnictva a živnostnictva nechce o souboji ni čeho věděti. Tím debata ukončena a po vyřízení formálnost předseda ukončil schůzi blahopřáním k nastávajícím svátkům. Konec schůze o 5. hod. 20 min več.; příšt bude 21. dubna.
#11 alto_textblock #11
.
#12 alto_textblock #12
.
#13 alto_textblock #13
Na konec schůze dostal slovo posl. Piníňsk a ptal se předsedy, jak to, že je možný dotaz jako Daszyňského, v němž hanobí se hrubě jeho matka zemřelá před 11 lety. Předseda hr. Vetter odpověděl, že neschvaluje zabíhání do osobností a že zůstavuje zodpovědnos za obsah dotazu samotným dotazovatelům,
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí.
#15 alto_textblock #15
V Praze, 3. dubna. (Poláci a hla so- vání o § 14.) Vládní listy polské souhlas ovšem s hlasováním zástupeů polského kola v ústavním výboru při projednávání návrhu na zrušení § 14. Jen demokratická »Nová Ref.« činí výtky Polákům, že zbytečně posluhují vláde i tehdy, když je to na škodu národa. »Aťse jakkoli pohliží na pověstný § 14. — píše » N. R.e — zůslane tento vždy nebezpečným nástrojem v rukou vlády. Za pomoci tohoto paragrafu jest možný i státní převrat, jest možno vládnouti bez parlamentu a při tom vládnouti zdánlivě legálně, ano i ústavně. Vláda může se každou chvíli obejíti bez usnesení parlamentního, ano i bez samého parlamentu, neboť má § 14. Na jeho základě může způsobiti ve státě »ex lex« a přece formálně nevykročiti z mezí ústavnosti. Jest tedy v zájmu rakouského parlamentarismu vůbec, aby se § 14. v nynějším znění zrušil vláda se přinutila k takovému přizpůsobení státoprávních a ústavních poměrů, aby parlament nebyl nadále jen pátým kolem u státního vozu.« Ale přes to polští delegáti hlasovali pro zacho- vání § 14. a hr. Dzieduszycki dokonce přijal za svůj Kaisrem odvolaný návrh, aby se o § 14. jednalo teprve tehdy, až bude vyřízena změna jednacího řádu. »Takovým jednáním — dodává »N. Ref.« — zejmena nyní, když nemáme po- vinnosti dávati vládě ničeho zdarma, ve chvíli, kdy se váží osudy uherského vyrovnání, při němž jest tolik polských zájmů ve hře, jest takové angažování polských poslanců pro vládu krokem při nejmenším nepolitickým, krokem, který zemi nemůže přiněsti pražádného zisku, na polské poslance pak vrhá právem odium, že jsou stranou »quand měme« vládní.« V Praze, 2. dubna. (Situace v Uhrá ch. Finanční výbor uherské sněmovny schválil sice značnou většinou proti hlasům opposičních po- slanců zatímný rozpočet na druhou tře- tinu roku, ale tím se v parlamentní krisi uherské nezměnilo pranic. Byloť předem zajištěno, že předloha projde ve výboru, jenž sestává velikou věišinou z poslanců vládních. Významnější jest. že vůdce nejradikálnějšího křídla strany neod vislosti, posl. Barabaš prohlásil už ve výboru, že bude se svými přívrženci prováděti ve sně movně obstrukci také proti zatímnému rozpočtu nebude-li odvolána branná předloha, a že m.-p Szell, znaje, že posl. Barabaš hrozbu svou také prověsti může, připustil již možnost, že dnem 1. května nastane v Uhrách stav „ex-lex“. Szel ovšem prohlásil, že klidně snese i tento nezá- kcnný stav, bude-li mu opposicí vnucen, poně vadž prý ví, že většina sněmovny a tak většina národa stojí za ním a všechna odpověd- nost za následky nezákonného stavu spadne n opposici, která bez dostatečné příčiny způsob onen stav. Jest však otázka, nemýlí-li se Szell v od- danosti většiny i v tom případě, kdyby stav „ex- lex“ skutečně nastal. Především ona skupina liberální strany, jež tvořila do nastolení Szel- lova tak zv. „národní stranu“, sotva by mobl podporovati nynější vládu, když ještě před čtyřmi roky pro týž nezákonný stav prováděla proti Banffovi krajní opposici. Nebyla by tedy vylou- čena secesse přívrženců Apponyových z liberá ního klubu a snad i resignace samého hraběte Apponye na předsednictví sněmovní. Ale také ve vlastním jádru liberální strany jest dosti mocný proud proti Szellovu optimismu neboť jsou obavy před škodnými následky stav ex-lex, za něhož vláda pozbude práva vymáhat daně a bude nucena spokojiti se pouze dobro velně odváděnými platy. Hlavně však leká vládní stranu nehotovost Uher vzhledem k obchodním smlouvám s cizinou, kteréž předpokládají schvá- lení nového celního tarifu. Tarif však musí býti hotov ještě do léta, má-li ve druhé polovině roku započiti vyjednávání se státy cizími. To vše dohromady působí nepříznivě na pevnost vládní strany, která ještě nedávno dala o sobě hlásati, že klidně vyčká konce obstrukce. byť měla čekati až do konce srpna. Naopak ve vládní straně proskakují už hlasy, že se bran- ná předloha musí vzíti z jednacíh pořadu a odložiti až do podzima, aby se mohl v čas vyříditi rozpočet a celní tarif. Jsou to zatím hlasy ojedinělé, ale mínění jednotliveů může v brzku dojíti souhlasu většiny liberáln strany a pak by i pro Szella nastala povinnos vyhověti přání většiny parlamentu, aneb pone- chati jinému, aby ten vykonal, co on pokládá pr sebe za pokoření.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 3. dubna.
#17 alto_textblock #17
Návštěvy panovníků v Paříži. Žádná z dosavadních kombinací, jež činily se o setkání anglického krále Edvarda s pre sidentem francouzské republiky Loubete m. jak se zdá, se nesplní. Král Edvard — dle dnešních zpráv — nesejde se s presidentem Loubetem před nastoupením jeho cesty do Al- žírska nebo při návratu z ní, k vůli čemuž musil by na své středomořské plavbě z Gibral- aru na Maltu nebo na zpáteční cestě z Říma zabočiti k jižním břehům Francie a zakotviti snad v Marseillu, ale navštíví jej při návratu z nynější své cesty v hlavním městě Francie, v Paříži. Návštěva tato uskuteční se na počátku května a král Edvard bude za ní bydleti v pa láci anglického vyslanectva. Král Edvard, dokud býval princem Wales- ským, byl v Paříži vždy mile vítán. Jako kráí navštíví ji nyní poprvé. Ačkoli má míti jeho návštěva ráz soukromý, nelze přece přehlédnouti její politické důležitosti. Dotvrdí se jí totiž sbl- žení, jež mezi Anglií a Francií znatelným jest v poslední době a kterému dal také výraz francouzský ministr zahraničních záležitostí, když při rozpočtové debatě ve sněmovně zmínii se vřelými slovy o zlepšených poměrech mezi oběma těmito státy, řka o nich, že jsou »srdečné povahy«. Sblížení toto datuje se, jak známo, od doby ochlazení sympatií veřejného mínění v Anglii vůči Německu, které jest od války jihoafrické patrno i v officiálních kruzích an glických. Z Paříže se dále oznamuje, že zavítá tam v létě také italský král Viktor Emanuel Až pojede do Anglie, aby oplatil nastávajíe návštěvu krále Edvarda v Římě, navštíví tak v metropoli Francie jejího presidenta.
#18 alto_textblock #18
Roosevelt o politice Ameriky. President Spojených států severoamerických Roosevelt zastavil se na své právě podnik- nuté okružní cestě po jednotlivých státech také v Chieagu a promluvil tam ve čtvrtek řečo politice, kterou nazvati dlužno politikou výlučně americkou. Jest to tak zv. »doktrina Monrveova«, na které také Roosevelt založil svoje výklady. Pravil, že Spojené státy považují své zájmy na západní americké polokouli většími, nežli jaké tam kterýkoli evropský stát vůbec míti může povinnost jejich k sobě a vůči slabším soused- ním republikám že žádá od nich, aby bděly, aby žádná z velkých vojenských mocí na drubé straně moři do práv těchto republik nezasáhla, nebo nezjednala si nad nimi kontroly. Tato politika, pokračoval president, zakazuje ludiz Spojeným státům nejen souhlas, aby moci tyto nabyly v Americe půdy, ale nuti je, aby se vzepřely dosažení takověto cizí, mimoamerické kontroly, která svým účinkem rovnala by se territorrálnímu rozšíření státu, jenž by si ji zjednal. — Pro Evropu a zvláště pro některé státy a jich choutky jsou to věru dosti srozumi- telná slova. Nesmi se ovšem ani přehlédnouti, že Roosevelt mluvil před novou volbou na křeslo presidentské, k vůli níž promluvil, jak známo, i admirál Dewey-
#19 alto_textblock #19
Obchodní a živnostenská komora v Olomouci. V Prostějově, dne 1. dubna. Dnešní plenární schůze komory této po- skytla veškerým českým členům hojně příleži- tosti k hájení zájmů lidu českého i středních na- šich tříd živnostenských. I svým pořadem i způ- sobem projednávání. Jak již jsme sdělili, presi- dium komory body a návrhy nám přiznivé od- kládá a většina komorní vedle zájmů německých hájí především jen interesy velkého kapitálu. Mi- mo to stále hledí obmeziti i ta práva, jež jazyku českému a minoritě české byla zabezpečena jed- nacím řádem, který si majorita ve shodě s vládou dala. Bylo to zvlášť patrno při 1. a 2. bodu po- řadu. President Brandhuber zahájiv schůzi, po- dává sdělení předsednická jen po německu. Te- prve když se čeští členové rázně ohražují, po- ukazujíce na čl. 12. jedn. řádu a když obracejí se i na vládního zástupce, povoluje president dává sdělení svá předněsti též česky; vyjímame z nich, že c. k. ministr obchodu schválil přes důvodný protest českých členů komorní rozpočet na rok 1903. Čís. 2. Volba člena a náhradníka do stát. železniční rady. Němci navrhují k. r. Broesa Brandhubra; k. r. Wüst poukazuje na dodatek k jednacímu řádu, jímž minoritě zabezpečeno zastoupení při volbách výborů a jiných a navrhuje za náhradníka Čecha k. r. Wittnera z Olomouce Přes to Němci zvolili oba své kandidáty Čís. 3. Potom sdilí presidium, že dle výnosu ministerstva vyučování bude vyšší průmyslová škola německá v Zábřehu seslátněna a dotazuje se, zdali komora poskytne jí dosavadní subvenci 1000 K. Výborová zpráva navrhuje, aby se sub- vence neposkytovala, nýbrž aby se pro školu zří- dilo pět stipendií po 200 K. Mluvčí české stra- ny k. r. Špaček potírá návrh výboru, nazývaje jej druhým skandálem, který komora učiniti ma: věnujíc na německou obchodní akademii v Olo- mouci více než 8000 K ročně, dává akademii české v Prostějově pouze 1000 K; téže české akademii ustanovila jediné stipendium a to na čas, nyní pro německou, nepotřebnou školu, vzniknuvší jen ze snah germanisačních, zřizuje stipendií pět; kromě toho má se škole té onen obnos 1000 K vlastně dáti dvakráte, jednou n dosavadní subvenci a podruhé na stipendia na týž rok; navrhuje tedy, aby se rozhodnutí od- ročilo až k rozpočtu a —když by návrh tento pro- pad! — aby se zřídila pouze stipendia dvě. Něm- ci ovšem přijali návrh výboru, nicméně sám Brass pod dojmem důvodů těchto prohlásil, že se mají stipendia ustanoviti zatím jen na rok; definitivně že se má o věci rozhodnouti až při rozpočtu. Č. jedn. 4. K dotazu ministerstva vyučování mají-li a kde býti zřízeny nové školy průmy- slové, navrhuje většina německá 1. aby se do- poručilo zřídili německou vyšší školu průmy slovou v Mor. Ostravě, a 2. aby se dosavadni strojnická škola česká v Přerově doplnila na ško- lu průmyslovou; jiné žádosti českých měst aby byly zamftnuty. K. r. Tropper (Přerov) souhlasi sice s druhým bodem, ale žádá, aby škola pře- rovská byla rozšířena též na oddělení stavební Proti návrhu prvému ostře mluví čeští členové zejmena k. r. Špaček a Povondra, uvádějíce, že český kraj ostravský není místem pro ústav ně mecký, který by musil býti ústavem poněmčova cím, potřebám německého průmyslu vyhovují měrou vrchovatou dvě vyšší školy německé Brně a Zábřehu a třetí blízká v Bílsku, kdežto pro tři čtvrtiny obyvatelstva země má dostačiti škola jediná; navrhují tedy, aby se doporučilo zříditi českou školu průmyslovou v Prostě jově, kde jest dosti žactva a značný průmysl, event. tež v Olomouci. Vzhledem k důvodům p. Špačko- vým, že Němci navrhované oddělení chemické při škole ostravské nemělo by ani žáků, ani od- bytu pro absolventy, většina výboru už upustila od tohoto požadavku a chee míti v Ostravě vše- obecnou školu průmyslovou s oddělením strojni ckým a stavebním. Minoritní návrhy české pak hlasováním zamítnuty a přijaty návrhy ně- mecké. Č. j. 5. K dotazu ministerskému většina o boru navrhuje, aby se podalo zamitavé dobro zdání o žádosti české obce Marianské Hory u Mo ravské Ostravy stran zřízení české školy řemesl nické. K. r. Wittner a Špaček vřele ujímají se žádosti, poukazujíce, že majorita navrhuje zři- zení zbytečných škol německých, majících slou- žiti velkému průmyslu a bezolledně staví se prot školám, které by měly blahodárný vliv na naše sumostatné živnostnictvo (na Moravě není an jediné školy řemeslnické!); utěšeně rostoucí Ma rianské Hory, těsně při Ostravě ležíci, jsou zvláště vhodným místem pro školu takovou, jež musí býti českou, poněvadž tam jiného obyvatel- stva není. Nieméně návrh německý přijat větši- nou proti minoritnímu votu českému. Č. 6. a 7. Jednáno dále o dolazu minister- stva, zdali se mají povoliti nové úlevy dle § 59. živn. ř. pro další některé druhy zboží. Usneseno za souhlasu českých členů dáti dobrozdání zá- porné, při čemž k. r. Povondra uvedl klassické ukázky, jak se už nyní zákon na újmu živnost- níků domácích obchází. Věcná debata se roz-