ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb3f1780-8d70-11dc-aa5c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 35
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXIX.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 8. června. 1909.
#3 alto_textblock #3
Číslo 156.
#4 alto_textblock #4
la ranní avečerní liaty předplácí se V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou: na měsic, . . . .. na čtvrt leta : . . . 7 K 82h ve fliálkácht na měsio. . . . . . 2 K 30h Poštout slo, na čtvrt ieta : . . . 9 K a0n s dvojí zásilkou měale na čtvrt lota. . . . 1 k e
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
vo
#7 alto_textblock #7
ecerní
#8 alto_textblock #8
I
#9 alto_textblock #9
dlaní.
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za t k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h
#11 alto_textblock #11
lnseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijimá administrnce v Marianské ul., 5. Tam nacházejí se táž redakoe, tiskárnu a expedicu „Národních Listů“ Rukopisy se Devraceji.
#12 alto_textblock #12
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“
#13 alto_textblock #13
Trvale či pouze pro den? Z Vídně, 8, června. Jest to, co se stalo mezi Poláky na straně jedně a Čechy, Slovine a Chorvaty na straně druhé, jest to, co se stalo na podnět a žádost kola polského skuteč- ným obratem v parlamentní poli- tice klubu polského či zachránil se pouze tento klub před rozdvojením jedině možným prostředkem, totiž dočasným přechodem ke Slovanské jednotě? Jest to, co se včera stalo mezi 4. hodinou odpolední a 11. hodinou noční počátkem a podkladem k trvalé formaci slovanské na říšské radé, či dalo se kolo polské z labyrintu své aliance s Němei a všeněme- ekými hakatisty vyvésti jenom na den Ari- adnou — polskou stranou lidovou? Vyvedl Mojžía Stapiúski Poláky z poušli, ve které bloudili od chvíle, kdy dr. Bi- liúski vsloupíl do kabinetu Bie- nerthova na půdu Slovanské jednoly ? B l včera položen první kámen ke slovanskému bloku, či byla vystavena pouze střecha, pouze stan pro všechny Slovany na jediný dena jest slovanský blok srouben pouze ad hoc — pro resoluce Šusteršičovy nebo jenom pro zmírnění těchto resoluci? Doufejme, že kolo polské půjde směrem Stapiňského, směrem slo- vanským a přestane se bráti směrem Biliňského, směrem německým. Doufejme, že Sta- piňski zvítězí nad Biliúským. Ale naše naděje v trvalou změnu politiky kola polského vůč Slovanům je kalena vážnými pochybnostmi — minulost nás odnaučila důvěřovali a retrospek- tiva polské polinky rozhání zlaté mráčky všech illusí! Zatím ovšem zaznamenáváme jako faktum opravdu pozoruhodné, že společná akce, včer zahájená mezi Slovany poslanecké sněmovny. byla navržena Poláky, kteří přišli ke Slovanské jednotě, která sama na vzájem ni- komu nenadbíhala, nikoho neverbovala a ni koho se nedoprošovala. Zaraženi a zahanbeni dívají se na spojení všech slovanských stran of.ciósové a Nemei. kteří si tropili nevázaný posměch ze Slovanské jednoty a její aliance se sociálními demokraty a mluvili o tomto spolku jako o zástupu, slo- ženém ze sebránky a luzy. Z Vídně, 8. června, »N. Wr. Tagblatt« uveřejňuje stať nadepsanou: »Spojení Slovanů.« Praví se v ní: »Všechny slovanské strany po- slanecké sněmovny spojily se a sloučily. S lo- vanská jednota a kolo polské ve- šly v alianci, aby ve přičině resolusi Šu- steršičových vystoupily za jedno, to jest navrhily resoluci, která klubům se předloži hned a nepo- chybně dříve ještě. Tím jest zabráněno rozkoln kola polského, jehožto většina dává se ovládaii a vésti Stapiňským. Polský poslanec vyslovil se: »Do- sáhli jsme slovanské solidarity. Dnes a pro- zatimně aspoň, však neni snad ještě pozdě Těším se z události této. Většína kola polského projevila velikou ochotu vůči skupině Stapin- ského. Většina kola polského vyhověla sťano- visku Stapiňského a jeho stoupencům, kleří za- ujali naproti vládě stanovisko oposiční. Nemecké strany svobodomyslné budou hlasovati pro re- soluce, jež srovnávají se s věcným petilem v zá- ležitostech agrární banky a agrární otázky bo- senské a tak může se státi dnes, že na vše- obecné překvapení nové zmlrněné reso- luce, navržené slovanským blo- kem, budou schváleny celou sně- movno u.« Z Vídně, 8. června. »N. Fr. Pr.« na čel- ném místě konstatuje, že dr. Biliňski by včera svými krajany opuštěn. Při- pojil-li se polský klub ke Slovanské jednolě, nelze pozdějšími protesty smazati dojem, že celý polský klub odsunul se od ministra finaneí. Kolo polské zjednává většinu resolucím Slovanské jednoty bez ohledu na ostatní strany většiny. Co Stapiňski učinil v malém, udělalo celé kolo polské ve velkém; přiblížilo se v politické otázce ke Slovanské jednotě, nevyrozuměvši dřive ani vládu, sni
#14 alto_textblock #14
vládní strany. To pořád ještě není zá kladní změnou politiky kola pol- ského, ale na všechen způsob jest to důle- žitou známkou rostoucí nejistoty v poměrech mezi stranami a mezi většinou a menšinou v sněmovně.«
#15 alto_textblock #15
Jednání s Poláky se rozbilo. Z Vídně, 8. června. 10 hod. 30 min. Jad- nání mezi kolem polským a Slovan- skou jednotou ve příčině kompro- misu pro hlasováni a návrzích Šusteršičových se rozbilo. O 3. hod. ranní vláda, zvěděvši, co se stalo v noci, zakročila. Ihned vyjela spo- lečnost zachraňovací, aby spasila dra. Bilin- ského. Poláci vyzuli se ze závaz ků dřívějších a počalise zdráhati při- jati resoluce Šusteršičovy v no- vém znění, shledávajíce závadnými některá slova, která se zdála jim příliš prudký mi. Na- vzájem poslanci Slovanské jednoty prohlásili, že trvají na stanovisku svén, zůstavují však kolu polskému všechnu zodpovědnost za to, co se stane v párlamentéa co se stane v Haliči, kdyby ke kompro misu ne- došlo. Právě zahájil posL. Stapiásk nový pokus o dohodlu. Bienerthovo jednání se stranami. Z Vídně, 8. června. »N. Fr. Pr.« ozna- muje: Jednání, které měl včera ministerský předseda bar. Bienerth dílem přimo, dílem ne- přímo s vůdci některých oposičních stran, bylo marné. Ani Rusini, ani Dalmatinci, ani sionisté nedali se přiměti, aby hlasovali jinak, než v pátek hlasovali a lábor oposiční aby opustili.
#16 alto_textblock #16
Z konference předsedů klubovních. Z Vídně, 8. června. (K. k.) V dnešní schůzi klubovníeh předsedů, konané před schůzí sně- movní, prohlásil předem dr. Sylvester, že netřeba dělati rekriminací pro události v posled- ní schůzi a dovozoval důležitost rychlého pre- jednání rozpočtu. Několik řečníků připojslo se k tomuto přáni. K dolazu poslance Daszyn- ského, proč přetlseda rozpočtového výboru posl. dr. Chiari nesvolal na sobotu a na pondělí žádných sehůzí rozpočtového výboru, prohalásil dr. šl. Chiari, že kolikráte proti vůli většiny členů zdržoval výbor pohromadě k namáhavé činnosti. Po událostech v minulé schůzi nemohl však předpokládati dobrou vůli, bez níž nelze vyříditi rozpočet. Při skutečně dobré vůli dal by se rozpočet vyřiditi za dnešek a zejtřek, třeba že je k rozpočtu ministerstva vyučování přihlá- šeno ještě na 30 řečníků. Konference klubovních předsedů se do hodla, aby rozpočtový výbor byl svolán dnes večer a zojtra po celý den ku projednáván rozpočtu, a aby příštl plenární schůze konala se v pátek. Delší čas zabrala debata o události Kotlář-Bernt z minulé schůze. Poslanci U dr- žal a dr. Kramář žádali zadostiučinéní pro poslance Kotláře, který jednal úplně správně Předseda konstatoval, že přísně dle jedna- cího řádu měl se poslanec Kotlář s otázkou „Kde je Bernt?“ obrátili na něj, že však po- dobné praecedenční případy se již staly, a že poslanec Kotlář nedopustil se žádné urážky. Celá věc zakládá se na nedorozumění. Poslanci sociálně demokratické strany há- jili se proti výtce, jakoby jejich jednáním bylo porušeno usnesení konference předsedů. O dneš- ní schůzi bylo smluveno, že má posl. Wolf odvo- lati napřed svůj návrh na jmenovité hlasování. pak má se schváliti návrh Lagiňův, načež má jednání co možno nejrychleji býti skončeno. aby se ještě dnes mohlo přikročit ku pokračování prvního čtení fi- naněního plánu. Posl. Lueger dal podnět k nové konfe- renci předsedů klubů, aby se sjednolili o zkrá- cení rozpočtově porady v plenu poslanecké sně- movny. Bylo usneseno obchodně politický zmoeňo- vací zákon a zákon o ústředně pro zužitkování dobytka přikázati bez prvního čtení přislušným výborům. Současně sdělil předseda, že návrh Glabiňského na dočasné zrušení obilních cen bude dán na jednací pořad. Němci proti návrhu Šusteršičovu. Z Vídně, 8. června. (K. k.) „Deutschnat. Korresp.“ sděluje: Německý výkonný výbor
#17 alto_textblock #17
usnesl. se k meritornímu hlasování o návrhu Šusteršičově, že německo-pokrokvé stra- ny, ježto se rozbilo příslušné vy- jednávání, budou hlasovati proti tomuto ná- vrhu a pro návrh Redlich ův. Ministr dr. Záček a hlasování o Šusteršičo vých návrzích. Z Vídně, 8. června. Ve 2 hod. 30 min Právě sešla se parlamentní komise Svazu po- slanců českých ke společné poradě o posta- vení ministra dra. Žáčka k dneš- nímu hlasov ání. Z Vídně, 8. června. Ve 2 hod. 55 min Parlamentní komise Svazu českých po slanců se usnesla vyzvati min- stra dra. Žáčka, abý se všeho hla- sování ve příčině resolucí Šuster- šičových nezúčastni l. Poslanci kato- liekonárodní strany nedali žád ne votum v poradě, poněvadž, když byl dr. Žáček povolán do kabinetů, byli proli tomu, aby tam šel jako zástupce českých stran. Nový zemský hejtman v Korutanech Z Vídně, 8. června. Cisař jmenoval bar Leopolda Alchelhurga zemským he jt manem korutanským a poslance dra Metnitze jeho náměstkem.
#18 alto_textblock #18
Uherská krise. Z Vídně, 8. června. Košut byl p ři- jat efsařem vo sly šení, které trvalo dvě hodiny a ve příčině kterého sám prohlásil žurnalistům, že nepřineslo rozhodnuti žádné.
#19 alto_textblock #19
Rumunští lékaři a Maďařl. 2 Pešti, 8. června. Z Bukurešti sem ozna- mují, že rumunětí lékaři se usnesli nezůčstniti se mezinárodního lé- kařského kongresu, který se konati bude v Pešti v měsíci záři. Odůvodňují své odho- dlání hlavně maďarakou politi ko protirumunskou. Abstinenci svoji vyloži všem lékuřským spolkům evropským zvláštními
#20 alto_textblock #20
eirkuláři.
#21 alto_textblock #21
Z jižní Ameriky. Z Caracasu, 7. června. (K. k.) Vene- zuela a Kolnmbie uzavřely dohodu, které má býti podkladem smlouvy pro pohraniční ob- ehod obou států.
#22 alto_textblock #22
Pruský generál Golz a turecká armáda. Z Berlína, 8. června. (K. k.) »Voss. Zlg.« píše: Dovídáme se, že cisař Vilém je ochoten generálu-plukovníkovi sv. p. Goltzovi k jeho žádosti během leta poskytnouti především kratší dovolenou do Cařihradu, Dovolené použije šl. Goltz k tomu, aby navázal styky s čelnými osobnostmi a svými starými přáteli v Turecku a z vlastního názoru utvo- řil si obraz o způsobu a rozsahu vojenských úkolů, jež mu připad- nou. Svob. pán Goltz, který ovšem zůs tane jako dosud královským pruským generálnim inapektorem, vyhovuje tím naléhavému přání turecké vlády a svých četných tureckých přátel a etitelů, kteří ho stejně jako loni přijmou s otevřenou náručí.
#23 alto_textblock #23
Zprávy z Calihradu
#24 alto_textblock #24
Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) Podle zpráv t- reckých časopisů byl Murad, vydavatel ča so- pisu „Nizam“, odsouzen vojenským soudem k doživotní vazbě na pevnosti. Z Cařihradu, 8. června. (K. k.) Telegram „Saba- hu“ z Rhodu oznamuje, že objevili se námořn lupiči v řeckém souostroví. Nedávno byli zabiti kapitáni dvou plachetních lodí. Přibyl tam dě- lový člun. Vali však zádá, aby vysláno bylo n ě ko- lik dělových člunů
#25 alto_textblock #25
RŘíšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 154.) Ve Vídni, 8. června. (Zvláštní telef. zpr. »Nár. Listů«.) Veliký a parný den je dnes v poslaneck sněmovně. Nával obecenstva do všech prostorů
#26 alto_textblock #26
byl tak ohromný, jaký bývá jen o schůzích nej sensačnějších. Již o 6. hodině ranní stálo na 200 lidí u hlavního vchodu do parlameniní budovy a ti naplnili záhy druhou galerii. Lóže jsou plny dam v letníeh, světlých úborech. V lóži, vyhražené panské sněmovně, usedli br. František Thun, hr. Clam Martinic a dr. Křižik. Ve sněmovně se poprvé objevil dnes dalmatský poslanec dr. Bulič a skládal slib. Posl. Perner- storfer, patrně jeho starý známý, jej srdečně pozdravuje. Nikoli ve znamení kompro- misu pokračuje se v debatě o bo- senskohercegovské bance agrární jak se čekalo ještě včera večer, nýbrž v znamení boje. Poláci prostě v noc kompromis rozbil. O půl 3. hodiné ráno rozloučil se dr. Gla- biúski, předseda kola polského, s drem. Šuster- šičem, který odešel od něho pevně doufaje, že dnes Poláci po dlouhé době opět půjdou v jedné řadě s Čechy, Slovinci a Chorvaty. V tu dobu však přišli ku předsedoví kola polského, patrně byvše vysláni drem. Biliňským, někteři poslanci t. zv. strany všepolské a vytýkali mu, že se dal překvapiti, že jest ve vleku posl. Stapiňského, že nevede klub on, nýbrž Stapiňski a že se propůjčuje za nástroj ku povalení ministra flnanci dra. ryt. Biliňského. Výsledek toho byl, že dnes ráno žádal. pak dr. Glabiňski od Slovanské jed noty, aby tato přijala resolue tak limonádovou a rozředěnou, že poslanci češtl a jihoslovanští s rozhofčením osnovu resoluce odmítli v poradě, která se konala o 9. hodině dopolední. Po konferenci předsedů klu bovních, ve které se nestalo nic zajímavého, zahájena schůze za velikého rozruchu. Tak plny a černy nebyly poslanecké lavice již dávno jako dnes. Počitá se, že nejvýše schá z všeho všudy 10 poslanců. S politová- ním vidí se, že nepříjel bývalý staro- sta měst pražských dr. Vla dimí Srb, ačkoliv byl prošen a vyzý ván. a by přijel. Posl. Wolf prohlasuje, že vzdává se svého návrhu na hlasování dle jmen o konci debaty. Tento návrh pak přijat jednomyslně a zvoleni generální řečníci. Prof. dr. Glabiňski byl hlavním řeční kem z poslaneů vládních. Tak ubohou, t ak úžasně prázdnou řeč o thematu tak da- lekosáhlém, jakým jest celá záležitost bosenská. jsme ještě neslyšeli z polských lavic, odkud jsme uvyklí slyšeti projevy prvního řádu. A také se ještě žádnému předsedovi kola polského ne- stalo, co se stalo dnes dru. Glabiňskému, kter několikráte doznal za svých výkladů hluč ného posměchu poslanců českých, slovin- ských a chorvatských a jejž několikráte dr. Kra- mář a dr. Šusteršič vyrušili výkřiky ne- valně lichotivými. Zvláště hlučný byl posměch, když prof. dr. Glabiňski ne- rozpakoval se tvrditi, že konečně se na- lezla vláda, která se ujala bosen ských sedláků! Posl. dr. Adolf Strán- ský zvolal: „Pane dre. Glabiňski, chcete si snad z nás tropiti šašky?!“ Dr. Šusterši č rozhon- leně pak křičel: „Dr. Biliňski zradil a prodal bosenský lid!“ Předseda dr- Patíai dal Šusteršičovi za tento projev důtku Zvláštní demonstraci uspořádal Slovinci a Chorvaté poslanci P. dru. Krekovi. Tento v poslední schůzi vznesl apei na Poláky a četl citát z polského básníka Mickie- wicze. Když dnes prof. dr. Glabiňski po- hrdavě odvětil, že Poláci nepotře- bují lekce Krekovy, aplaudovali Slovinei a Chorvaté mezi nimi stojicímu dru. Krekovi zvolali několikráte bouřlivé „Živio!“ „Živio! dru. Krekovi. Nejpěknější věc přišl na konec. Když dr. Glabiňski skončil svojí všední řeč, přišli mu gratulovati známí př- telíčkové Slovanů dr. Pergelt a dv. r. B ach- mann, který národ český porovnával se Zulu- kafry. Myslíme, že dnešní vystoupení dra. Gla- biňského neprospělo ani polskému národu, ani dru. ryt. Biliňskému, rakouskému ministru fi- 12 hodiny mluvil za všeobecné pozornosti dr. Adler, který zvláště názorně vykládal posta-
#27 alto_textblock #27
nancl.
#28 alto_textblock #28
vení vlády. Po něm ujal se slova navrhovatel dr. Šusteršič. O 3. hodině domluvil dr. Šuster- šič a odbyty byly věcné poznámky, načež za- čalo hlasováni. Elektrické z vonky v ce- lé parlamentní budově volaly po- slance do zasedací sině, kde jest veliký rozruch.
#29 alto_textblock #29
Z Vídně, 8. června. (K. K.) Předseda dr. Pattai zahajuje schůzi v 11 hod. 15 min. Sněmovna je velmi četně navštivena. Předseda prohlašuje, že ze stenografického pro- tokolu poslední schůze se přesvědčil, že posl. Bie- lohlawek osobně urazil c. k. říšského ministra financí, což se musí odmitnouti jako neslušné. Dále připomíná, že jeden výrok zapisovatele Kotláre v poslední schůzi dal podnět k bouřlivým výjevům. Ze stenografického protokolu vysvítá, že zapisovatel Kotlář vyvolal jméno poslance Bernta, načež se ozval hlas „ne, není zde“. Po přestávce zvolal posl. Kotlář: „Je zde Bernt?“, kterážto otázka byla pod- nětem k velkému rozčilení ve sněmovně. Porl. Kotlář se odvolává na to, že dle § 8. jednacího řádu má zapisovatel předsedu podporovati při zjišťování hla- sovacích výsledků. Ovšem podpora ta nejde tak da- leko, aby také zapisovatel kladl otázky. Na druhě straně však musí předseda podotknouti, že je to sta- rá zvyklost a že vůbec celý výjev, jak se zdá, za- kládal se na nedorozumění. Zapisovatel Kotlář i jiní poslanci a předseda sám několikráte se ptali, je-li poslanec Bernt přítomen či není. Bylo odpověděno „ne“, a tu je pochybno, zdali tato odpověd byla hlasování slůvkem „ne“ a nebo zdali to bylo popření přítomnosti poslance Bernta. Tím povstalo nedorozumění. Ani na jedné však, ani na druhé straně nebylo zlého úmyslu a předseda prohlašuje, že otázka, ktercu pronesl posl. Kotlář, byla obvyklou při každém hlasování a že se zapi- sovateli ani z daleka nemůže přičítati úmysl, ze by byl chtěl provokovati Posl. Bulič ponejprv dostavil se do sněmovny a skládal slib. Po přečtení došlých spisů pokračuje se v rez- pravě o návrhu posl. Šusleršiče. Pesl. Woli prohlašuje, že odvolává svůj návrh na hlasování dle jmen. Poněvadž nikdo proti tomu nic nenamítá, hlasuje se o ná- vrhu posl. Lagini na konec debaty a to povstáním s míst. Pro tento návrh zvedá se celá poslanecká sněmovna. (Hlučná veselost.) Generálními řečníky byli zvolení: Proti posl. Glabiňski a pro posl. dr. Adler Tosl. Glahiňski dovozuje, že všechny sněmoví strany i se zástupci vlády jsou přesvědčeny, že udělení koncese agrární bance na vyvazování kmetů společným ministerstvem financí byla hrubá chy- ba, která nejen může poškoditi bosenský lid, ale také ohreziti a poškoditi celkové zájmy mocnářství. Fosl. dr. Šusteršič: Tak tedy, a dr. Biliňsk dal k tomu souhlas! Posl. Glabiňski: Jsme všichni úplně pře- svědčeni, že taková, po stránce politické, sociální i hospodářské převratná relorma, jakou bylo vyva- zení kraetů a pozemků z dluhů pro všechny moderní národy a jakou musí býti pro bosenský lid. nedá se úspěšně provésti soukromou inciativou a sou- kromým kapitalistickým vykořisťováním, nýbrž je- dině a pouze velkou veřejnou akcí a to státním ústavem, jenž by se zřídil. Dále si všichni pře- jeme a vyzýváme všecky povolané činitele, aby usta- novení koncese agrární banky ve příčině vyvazení kmetů se nestalo skutkem. (Slyšte! Slyšte!) Konečně si všichni přejeme, aby ústava, jež se v nejbližší době pro Bosnu očekává, byla vybudována pokud možno na nejširším demokratickém základě, aby v ní, podobně jako v ústavě rakouské, bylo vyslo- veno zásadní zrušení svazu poddanského a nevolni- ckého, a aby bylo zaručeno, že kmeti budou v nej- bližší době vyvazeni. (Hlučný souhlas u Poláků.) Řečník lituje, že přes souhlas stran ve věci samé se nepodařilo dosíci dohody, což vysvětlu e snad se záludnými myšlenkami, nebo útočným postupem, které, jak se zdá, jsou spojeny s touto vážnou záležitostí. (Hlučný souhlas u Po- láků. Výkřiky.) Řečník poukazuje na to, že též v minulých le- tech byly patrny různé povážlivé zjevy ve správě bosenské, jež vyžadovaly ostré kritiky a vůči nimž neměl rakouský parlament chovati se tak chladně. Posl. dr. Kramář: Proti tomu jsme bojovali v delegacích každého rokul. Posl. dr. Šusteršič: Vy jste všechny ty zjevy kryli v delegacích! Kallay byl vámi vždycky kryt! Posl. Glabiňski: Považujeme za svou povin- nost projednati tuto vážnou záležitost sine ira et studio, soudíce, že takto bosenskému lidu prospě- jeme. Posl. dr. Šusteršič: Bosenský lid se prodává a zrazujel Posl. Václ. Myslivec: A k tomu ještě je terčem posměchu.
#30 alto_textblock #30
FEUILLETON.
#31 alto_textblock #31
V Praze, dne 8. června. (Něc zeleněho.) Začala doba villegiatur, doba stěhování se na letní byty a zároveň doba pří- jemného, požitkového cestování pro zábavu zotavení. Tské doba nákladného putování do lázeňských míst, putování za zdravím a letní rozkoší. Kdo může a pro věc smysl má, opoušt město a vrhá se do mladistvého proudu života v obklopující nás přírodě. Kdo pak ještě aneb vůbec z parného ovzduší dlážděných ulic ven nemůže, leda v neděli a ve svátek, hledl si život osladiti mladými, svěžími plody přírody. A těch je už slušný výběr: saláty, špinát, bru- kve, mrkvičky, chřest, okurky, ředkvičky červené a bílé, první lusky, první rajská jablička, první velké jahody, první třešně, mladé brambory, hříbky . . . pražský »zelený trh« je nyní v pravém toho slova smyslu »lrhem na delika- tessy«. Co nyní poskytuje, jsou věci zajisté de- likátní, ale na mnoze také, jako skutečné deli- katessy, drahé. Člověk s omezenými a vůbec skrovnými příjmy chodí po řečeném trhu jenom, aby si podráždil chuť, aby si očima pochutnal na těch lahůdkách pro boháče, jako se chudí lidé vůbec rádi chodí dívat na velkolepé výbavy bohatých nevěst, na veliké svatby, na radovánky vznešeného panstva, na veliké, nádherně upra-
#32 alto_textblock #32
vené tabule pro hody a kvasy . . . Jak že zboží »zeleného trhu« že vzbuzuje takové po- city ? Skoro, ne-li zajisté A není žádného divu. Co paní zelinářky na svých stolech nebo ve svých krámech nyní nám nabízejí, jsou v našem ponebí namnoze ještě vzácnosti, plody vzdálených, jižních krajů. ne-li vůbec výrobky zelinářského a sadařského umění, produkty vytápěných sklenníků a pařeništ a ledy věci samy sebou drahé. Jenom hlávkový salát, špinát a ředkvičky stávají se už »přístup nými« a dosažitelnými také jiným lidem, než millionářům. Proto uživejte jich všichni, kdož cenu a lahodu mladé zeleniny chápete l U nás se jí zeleniny velmi málo. Snad proto, že se ji celkem málo pěstuje a že je tedy cena zeleniny vůbec a vždy poměrně přilis vysoká. Anebo pěstuje se jí tak málo proto, že se ji tak málo požívá a že tedy není pont poptávka? Nechci rozhodovati — však lituji upřímně, že tak málo zeleniny jíme a že se ji u nás tak málo pěstuje. Zelenina je jídlo dobré po náležité úpravě dokonce výborné, snadno ztravitelné, výživné a zdravé, její pěstování pak je nejenom vyšším stupném zemědělské kultury. nýbrž také výrobou mnohem výnosnější, než pě- stování stébelin. Co vynášejí cibule a okurky některým krajům našeho Polabí, je obecně známo, jaké příjmy mají některé zelinářské okresy na Moravě a ve Slezsku, snadno může každý zvěděti, co značí zelinářství Dolním
#33 alto_textblock #33
i Horním Rakousům, ví každý, kdo nějaký ča tam žil a tak dále. Avšak nejskvělejším příkla- dem, jaké bohatství může zelinářství skytat venkovu s vodou a dobrou půdou, je francouz- ská Provence. Tato obdivuhodná »zuhrada Francie« zi skala svým plodinám trh opravdu světový stala se nejenom vlastnímu obyvatelstvu nevy- čerpalelným pramenem bohatství, nýbrž také ce- llému národnímu hospodářství Francie závidění hodným a skutečně také záviděným zdrojem hmotného blabobytu, jakož i blahodárným živlem povšechné kultury. Francouzové jedí mnoho. velmi mnoho zeleniny, proto se tam také mnoho zeleniny pěstuje a poněvadž se tam pěstuje ze- lenina výborná, proto se ji také mnoho jí. Kdo proveneskou zeleninu — a ovšem také fran- couzskou její úpravu — seznal, nediví se, že Francouzové v zelenině velmi si libují, že vše- chny lepší druhy zeleniny, ba i saláty jakožto samostatné krmě, bez přídavků pečeného nebo dušeného masa, pojídají a že u nich při žád- ném společensky »slušnějším« obědě zelenina, jakožto zvláštní jídlo o sobě scházeti nesmí. A Francouzové vynikají přece duchem nade všechny národy světa a francouzská kuchyň je nesporně ve světě nejlepší! Není tedy hojné požívání zeleniny žádným příznakem nějaké snad — zvířecí primitivnosti ani po stránce kulturn ani po stránce labužnické, jak zaryti masorádi namnoze hlásají. A po stránce hospodářské?
#34 alto_textblock #34
V druhé polovici 18. století začalo v okol Avignonu pěstování mofeny, kteréž pak rychle přes celou Provenci se rozšířilo a potom více než sto let požebnáním celé země bylo. Ale pak přišla chemie se svými vynálezy, zejména s vynálezem barev anilinových z kamenouhel- ného dehtu a skvostná barva kořene mořeno- vého byla zabita. Věda zničila výnosnou vý- robu červené barvy krapové a nahradila tuto poměrně drahou barvu laciným anilinem nebo alizarinem a provensalští sedláci ocitli se na holičkách. Co nyní? Začiti opět s málo vý- nosným obilím? Na to byli Provensalové přiliš pokročili. Po dlouhém hledání a hádání pojali novou myšlenku: pěslovati ve velkých rozměrech, ra- cionálně a pečlivé zeleninu, jahody a ranné ovoce. Myšlenka stala se skutkem a přinesla skvělou náhradu za zničenou dřívější výrobu. Je tomu teprve asi dvacet let a Provence ho- nosí se už nebývalým snad a dosud neslýcha- ným divem, že na rozvalinách starého zniče- ného blahobytu vykouzlila blahobyt ještě větší, že úpadek oděinila novým, lze říci nádherným rozkvětem. Proč to zde vypravuju? Abych ukázal, ž je zelenina nejenom dobrá a zdravě, nýbrž také zlatonosná a že za jistých okolnostl dovede skvěle nabraditi pěstování tak zvaných chlebo- vin, kteréžlo zemědělské odvětví se u nás takřka násilně udržovati musí uzavíráním hranic proti
#35 alto_textblock #35
lacinému cizímu obilí a tedy umělým zdražová- ním základních potravin lidu. A pak ještě néco. U nás se zelenina podceňuje jako potrava, snad právě proto, že je lehce ztravitelná, že neleží dlouho v žaludku, když byla na měkko uvařena a dobře sežvýkána a přece obsahuje zelenina leckteré látky, jež si lidé jako léky zakupují v lékárnách. Na příklad železo. Lidé »chudo- krevní« čili nedokrevní, jak se říká, uživají vše- lijakých preparátů železitých, nevědouce ovšem, že ústroji naše ztráví a do svých šťáv, hlavně do krve převádí jenom takové sloučeniny železu, které se nalézají v hotových už potravinách, přirodou pro nás ústrojně připravených, jako na př. ve zvířecí krvi, ve vejcích a v zelenině, ve chřestu, špenátu atd., všechny neústrojné sloučeniny železa však že bez užitku a účinku tělem procházejí a leda jenom žaludek kazl. Tedy: jezme všichni hojně salátu a salátů, hojně špinatu, chřestu (kdo si ho může dopřáti) a vůbec hojně zelenin, majitelé pak pozemků kde dosti vody je po ruce, pěstujte hojně ze- leninu a co s ní souvisí, abychom těchto dobrých darů přírody dle chuti užívati mohli, vy pak abyste ze své půdy měli asi takový zisk, jako vysoce pokročilí zemědělci ve francouzské Pro- venci. Jediného Podoli a Braniku je na Velkou Prahu tuze málo. A na venkov si letní hosté z naši metropole musí dát posilati zeleninu za sebou — z Prahy. Takoví jsme my zemědělei.