#1
alto_textblock
#1
12. listopadu 1901.
#2
alto_textblock
#2
Příloha „Národnich Listů
#3
alto_textblock
#3
K čislu 312.
#4
alto_textblock
#4
Strana9
#5
alto_textblock
#5
Politické zprávy domácí.
#6
alto_textblock
#6
V Praze, 10. listopadu. (Proti česlke
technice brněnské.) Všeněmecký klub
na říšské radě zaslal dne 8. t. m. německé
straně nacionální, pokrokové a ústavověrným
velkostatkářům následující list: »Vážený pane
poslanče! Podepsaní členové řišské rady zvou
vás tímto na úterý dne 12. listopadu na osmou
hod. večerní do poradní síně č. . . ., aby se
s Vámi dorozuměli, jaké stanovisko se má za-
ujati proli české vysoké škole technické v Brně.
Stále postupující rozněmčování našeho školství
vyžaduje, aby se německé souručenství osvěd-
čilo jednomyslným, mocným zasažením všeeh
německých svobodomyslných zástupeů lidu na
ochránu práva a budouenosti nasí národnosti.
S německým pozdravem atd.«
lnsPokud víme, Všeněmci se k německému
souručenství dosud nehlásili a hlavní plod býva-
lého souručenství, svatodušní program, všude
nemilosrdně tepali. Hlásí-li se dnes k souru-
čenství, činí to asi proto, že se cilí dosti smě-
lými, aby strhli na sebe vedeni v německém
souručenství, ač podaři-li se je obnoviti. Po-
chybnosti o tom má však sama »Ostd. Rund-
schau«, která v témž čísle, v němž otiskuje
výše uvedené vyzvání, zaznamenává s bolesl
hlas nacionálního orgánu lineckého, jenž na če-
skou techniku brněnskou pohlíží s jiného stano-
viska, než p. Wolf.o
Linecký list totiž píše: »Překvapilo by nás,
kdyby se Mladočeši spokojili s poměrněc tak
nepatrnou koncessí, jakou jest jmenování pěti
professorů pro českou techniku brněnskou. Tim
více by to překvapilo, poněvadž tato koncesse
jest předně rázu kulturního a bojiště
politického tedy se nedotýká,
za druhé nebyla poskytnuta teprve nyní, nýbrž
jen se jí provádí dříve již učiněný ústupek.
Neboť vypravení české techniky v Brně náleži
k oněm věcem, které byly Čechům slíbeny již
dřive a proti nimž se strany ne-
mecké nebylo vážných námitek.«
V další části stati se pravi, že se Čechové
ovšem nespokojili touto »koncessí«, nýbrž maji
i jiné požadavky.
Ale ta okolnost, že nacionální německý
list českou techniku brněnskou nepokládá ani
za vymoženost politickou, nýbrž za kulturní,
proti níž samí Němci mičeho nensmítali, zbavila
Wolfův list rozvahy. Jak prý se úvaha lineckéh
listu srovnává se stanoviskem nacionální strany
proti téže technice a proti středním školám
v Celji, v Opavě a v Těšině, jichž účelem jest
poslovaňovati? Či chce prý nacionální strana
opustiti své stanovisko, protože ony ústupky
jsou rázu kulturního a politického bojiště se
nedotýkají? Takové otázky jsou ovšem pro
p. Wolfa novinkou. Pro něho v otázkách školních
bylo dosud směrodatným jen mínění městských
rad v Brně a Opavě, které ve vzhledě osvě-
tovém stojí asi na témž slupni, jako on sám.
Ze Záhřeba, 9. listopadu. (K volbá m
Poslední čtyři okresy, jež volily dnes, vyslaly
do sněmu za poslance vesměs přívržence strany
vládní. Bude tedy míti vládní (národní) strana
mezi 88 volenými poslanci 75 členů, spojená
opposice 11 a čistá strana práva 2. Ze spo-
jené opposice byli celkem zvoleni: dr. Ivan
Banjavčič, starý vlastenec rěcký dr. Erasm
Barčič, vůdce spojené opposice dr. Alex. Bre-
stěnský, dr. Mar. Derenčin, hlavní redaktor
»Hrvatské« dr. Aug. Harambašič, Mil. Kiepach.
dr. Bohusl. Mažuranič, kanovník Cvetko Ru-
belič (v Záhřebě), předseda strany práva Grga
Tuškan, dr. Božo Vinkovič a rektor universily
záhřebské dr. Fran Vrbanič. Z čisté strany práva
zvolení dr. Josef Frank a dr. Mile Starčevič. —
Poněvadž dva vládní poslanci zvolení ve dvou
okresích, bude třeba ještě dvou dodatečných
voleb, z nichž vyjdou ovšem opět přivrženei
vládní.
Z Lublaně, 9. listopadu. (Pro slovin-
skou universitu.) Jihoslovauská studujleí
mládež na universitě štyrsko-hradecké uspořádala
dne 7. t. m. společnou schůzi Slovinců, Chor
vatův a Srbů, jež byla navštivena více než 200
osobami a vyslovila se pro zřízení slovinské uni
versity v Lublani. Schůzi zahájil předseda slo-
vinského akademického spolku »Triglava«, práv-
ník Vidovič, řečí, ve které vylíčil historii my-
šlěnky, aby se i pro Slovince zřídily vysoké
školy, zejmena různá usnesení kráňského snému
a zásluhy jednotliveův o šíření oné myšlénky.
Na to právník Kukovec vyličil jednak polřebu
vysokých škol pro rakouské Jihoslovany, jednak
vyvrátil námitky proti školám těm činěné se
strany německé a doporučil resoluci, která
jednohlasně přijata. V resoluci vzpomíná se
předem, že nynější vláda ochotně slibila dopo-
moci Vlachům, aby se mohli na vysokých ško-
lách vzdělávati svým jazykem, kdežto staré práv
nické kursy pro Slovince, jež byly kdysi zří
zeny ve Št. Hradci a v Lublani, byly zrušenya
na žádost, aby byly zřízeny nové slovinské vy-
soké školy, vláda vůbec ani ne dpověděla. Proto
jihoslovanští studující z Dalmacie, Přímoří,
Kráňska, Štyrska a Korutanska žádají: 1. aby
se v Lublani zřídila slovinská universita a 2. aby
se i v Předlitavsku uznávala platnost zkoušek,
složených na universitě záhřebské. Žádost tato
se odůvodňuje tím, že Jihoslovanů je v Rakou-
sku na dva milliony a mají tedy právo na vy-
sokou školu. Jihoslované, studující na německých
universitách, nepožívají tam rovného práva s ji-
nými posluchači, zvláště s Němci, kteří na ně
patří jako na inferiorní; táž křivda se jim děje
i v ústavech universitních a seminářích. Přilišná
vzdálenost jihoslovanských zemí od universitníeh
měst zdražuje studia a synové chudých krajů
přímořských jsou nuceni utráceti peníze v boha-
tých městech s kvetoucím průmyslem. Mládež
jihoslovanská trpí však při tom i mravně, nebot
je v cizích městech odervána od rodné půdy a
pozbývá nutného pro ni styku se svými krajany.
mezi nimiž má po ukončení studil prakticky
působiti. O dostatečný počet posluchačů na uni-
versitě lublaňské jest už nyní postaráno; po
zřízení university by se počet jich zdvojnásobil.
Poněvadž pak i sněm kráňský i město Lublan
jsou ochotny přispěti na založení university znač-
nou poněžní částkou (1,200,000 K), vyzývá se
v resoluci vláda, aby déle zřízení lublaňské uni-
versity neod pírala.
Žádost za podporu této resoluce zaslána
ministru dru. Rezkovi, všem slovanským klubům
na říšské radě, sněmu kráňskému a městu
Lublaní.
#7
alto_textblock
#7
Národní hospodář.
Vážné úkoly.
B. Nevím, povšímli-li jste si té drobné no
vinářské zprávy. Z pražské všeobecné nemoe
nice propuštěn vyléčený chuďas. Za sychravého.
zimavého odpoledne, bez haléře peněz. Oslaben
přestálou nemoci, bez přibuzných a domova,
tulák, stanul na dlažbě města. Nenalezl zde
nikde přístřeší, šel do okoli Prahy, ukradl kabát
a kalhoty, kalhoty prodal, v kabát se zahalil
po dvou dnech, roztřesen zimou, hladov, přiše
prosit v časných hodinách ranních o chléb.
Byl — jak už to bývá — zatčen a soudce ho
odsoudil do vězení. Rozhodl dle svého přesvěd-
čení a to mu patrně zabránilo užiti ustanovení
§ 2., lit. g) trestního zákona, slanovicího beztrest-
nost trestního činu, vykonaného následkem ne-
odolatelného tlaku. Nám nepřísluší kritisovat
rozsudek. Jest věcí soudcova svědomi.
Ale uvedený případ jest zrovna typickým
dokladem neúplnosti a nedostatků našeho sou-
časného sociálně-politického zákonodárství. Máme
ústavy, kde se žebrák tělesně ozdraví, výroční
zprávy mluví o vysoké lidumilnosti, že žebrák
se léčí zadarmo — a zatím uzdravený nemá
ani sebe menší opory životní. Byl uzdraven
proto, aby byl nucen krásti. A za krádeží jde
zcela mechanicky trest. Není to krvavá ironie
lidumilného uzdravení. A přece i pro nás plai
krásná slova Johna Ruskina, že jest trest nej
horším a posledním prostředkem zákonodárcovým
ku zabránění zla. Pravými prostředky jest práce
a odměna za ni, nikoli trest.
Moderní právnící a sociální politikové od
kloňují se vždy víc a více od starých theori
trestů. Byly vesměs přílis uměle konstruovány
selhávaly při každém činu trestném, kde nebyl
výhradným motivem jeho individuálné, zúmyslno
odhodlání se k činu vědomě zlému a ničivému.
Za zločiny zpustlého člověka není společnos
zodpovědna v posledním stupni. Politické a ho
spodářské zřízení států, chtíc nechtic, mívá řadu
nedostatků a mezer, kterými se zločinnost přímo
v ně hrne. Mladý, zdravý muž hledá po řadu
dnů práci, nenalezá ji v tom hluku života,
v němž krok za krokem naráží na přepých a
marnotratnost, vědomí bídy, opuštěnost zrovna
kvasí — jest zde lékem trestní norma ? Ale to
bylo již tolikráte a lépe pověděno! Nikde není
trest tak nebezpečným — sociálně i kulturně —
jako tam, kde sesiluje vědomí a poznání ne-
spravedlnosti dnešního řádu společenského.
Ale nikde neselhává také tolik a tak často,
jako právě zde. Védomí společných třídních
zájmů vede k stálé tužší organisaci, jími nabývá
boj tříd vždy víc a více ostrosti a příkrosti.
A cílem bojů těchto neni zjednání smíru, nýbrž
dosažení moci politické, vláda třídy nad třídou
— zákonodárství třídní, protilehlý pól všech
snah o soustředění všech sil za prací pokroku..
Zákonné represalie proti určité třídě (srovnej
jen t. zv. socialistický zákon německý) byls
konec konců bezvýsledny, nebo potkaly se s vý-
sledky přímo opačnými. Slát tim, že bude za-
vírati řady svých občanů, nepřesvědčí je o ne-
správnosti jich názorů a snah, stlačí řadu
zdatných pracovních sil, uškodí tedy sám sobě,
nehledě ani k tomu, že při organisaeích tříd-
ních nejde o snahy jednotliveů, ale celé třidy,
že tedy připadným pachatelem »trestním« není
jedinec, ale statisíce jedinců. Stát ovšem ne-
může pak zavírati tisíce svých občanů a theorie
a praxe o intelektuálních původcích jest možnou
a udržitelnou jen velmi krátkou dobu. A co pak?
Případ uzdraveného a odsouzeného žebráka
ty myšlenky zrovna do mysli vhání. A tím víe
nyní v době, kdy se všech stran se projevují
důsledky hospodářské tisně — propouštění děl-
níků, obmezování výroby — a kdy nastává
zima. Jak dospěli jsme daleko při odpomoei
tomuto zlu? Máme pojišťování nemocenské
úrazové — ale oboje předpokládá buď poměr
pracovní nebo přetržení jeho úrazem, neštěstím.
Některá města a organisace pokusily se o od-
pomoc nezaměstnanosti poptavárnami pracovními.
Ale co platna nejlepší poptavárna, když o každé
uprázdněné místo se uchází řada kompetentů
kdy v celé řadě jde o dělníky, po jichž práci,
zvláštní, evičené se nikdo ani neptá. Veliké
strojírny a železárny pražské redukují výrobu,
propouštějí dělnictvo, průmysl barviřský, kožní
a j. má nedostatek zákazek, krise živnostenské
výroby jest tím ostřejší a z tkalcovských zá-
vodů docházejí — srovněj na př. zprávu praž-
ské obchodní a živnostenské komory — poplašné
zprávy . . . Co jim platny sebo vzornější popta-
várny pracovní, když není práce, která by dala
výživu? Státní pomoc jest příliš vzdálenou
také obmezenou, než aby mohla přiněsti vy-
datnou pomoc. Zbývá tedy — alespoň v našem,
užším pražském rámci — pomoc zem ská,
obecní a soukromá (lidumilná) a kate
gorický přikaz nutné legislace provádějící
konečně nezaměstnanostní opatření
Není proti ní důvodu. Společnost má povinost
starati se o slabé vrstvy své, poněvadž tím
stará se sama o sebe. Jsou její důležitou sou-
částí a i v sociálním těle jest nemoc jednoho
organismu nemocí celku.
Ale legislační činnost jest i při nejlepš
vůli všech zákonodárných faktorů — a vůle té
nebývá nadbytek — přece jen vzdálenou a bída
zimy tak hrozivě blízkou!
Nezaměstnanost širokých vrstev
jest v Praze zjevem, opakujícím se rok co
rok. Zase to zabouři na obrovských schůzích
nezaměstnaných — a letos hlučněji než jindy
zase budou vysílány obligántní deputace, zase
bude nakvap mluveno o odpomoci, zase zmaří
vzájemná nedůvěra a nepřipravenost každou
velikou akci a zase poroste roztrpčení, nespo-
kojenost, podezírání. Jako každý dosud rok.
Zkušenosti posledních let nenaučily nás
dosud ničemu. Proto, poněvadž jsme se ani ni-
čemu učiti nechtěli, poněvadž se nám nechtělo
o věci mysliti hlouběji. Důvod, že naše samo-
správné korporace mohou pomoci jen nepatrně
nebo nemohou pomoci vůbec, platí jen tehdy.
když se pomoc nechává na poslední chvíli, když
se nemyslí na její organisaci a přípravu. Že
bude nezaměstnanost, ví se celé léto, že se
obec pražská nebude moci vyhnouti svým po-
vinnostem ji z toho plynoucím, ví se rovněž.
Co se však stalo, aby konečně tato pomoc byla
připravována, aby byly i předměst-
ské obee allarmovány k součin-
nosti, aby zkrátka Praha nebyla nutným vý
vojem událostí překvapena?
#8
alto_textblock
#8
Sociální úkoly velikých měst rostou valem
Vyžadůjí značných obětí a obezřelé péče. Co se
speciálně Prahy týče, jest zde situace kompliko-
vána tím, že celé ta veliké velkoměstské těleso
— pro sociální správu hranice Prahy a před
městí přece platiti nemohou ! — jest ovládáno
několika obeeními správami. Praha (v užším
slova smyslu) nechce se slarati o nezaměstnané
dělnictvo předměstské, které pracuje de facto
v Praze, poukazem, že bydli v předměstí, před-
městi zbavuje se svých úkolů poukazem, že
dělnictvo to praeuje v Praze a ji tedy věnujo
své síly a zdalnost.
A přece neni bližší myšlenky, než aby se
obce budoucí Veliké Prahy doroz-
uměly ke společnému konání po
vinnosti alespoň potud, pokud jde o tyte
veliké úkoly solciální, když se my-
šlenka místních sociálních komisí obcí před-
měsiských nesetkala s vysledkem, ježto nemohla
vzhledem k přilisnému roztříštění sil vésti k ve-
likému dílu a činu.
Za předvídavé správy měli bychom již
dávno sociální komisi Prahy i předměstí, slo
ženou z offieiálních zástupců autonomie obecné
z odborníků a — na to se nemá zapomínat
— i dělnictva! Sociální komisi, dotovanou vý-
datnými příspěvky všech obeí budoucí Veliké
Prahy, s přesně vymezenou kompetencí a právo-
moci. Ne nějaký poradní sbor, který dosazuje
se proto, aby nebylo nutno konati ničeho. Tenio
sbor vedl by evidenci obecní práce, odkládal
by provedení těch ktorých do dob, v nichž ne-
zaměstnanost propukává, řídil by případné sky-
tání podpor a nalezaje se ve stálém styku
s dělnictvem, nalezl by začasté i cesty, kterými
by se alespoň v některých směrech dalo zabrá-
nili vyhránění situace až k zoufalosti! Když již
jest nespravedlností dnešních volebních řádů
dělnictvo vyllačeno z autonomních korporaci
hleďme alespoň takto a o jeho životních otázkáeh
s ním navázati společnou výslednou prácil
Hrozivá situace dneška nulí k rychlé po-
moci. Z tohoto vědomi vyplynul náš návrh.
Bude ho nutno doplniti a přesněji vymeziti, ale
máme za to, že může alespoň vésti k částečné
pomoci. K úplné odpomoci bude nutno sáhnoui
po hlubších a pronikavějších opatřeních. Ale
než k nim dojde, nemožno složiti ruce v klín.
I v rámci námi navrhovaném bude možno hodně
práce vykonati a nezapomínejme nikdy, že vše,
co pro své nemajetné vrstvy učiníme, učiníme
eo ipso pro celý národ. Pro pravdu toho mluví
nejen sociální rozvrstvení našeho národa a jeho
demokratický ráz — ale i vysoké jeho úkoly
mravníl
#9
alto_textblock
#9
Živnostenská banka. Z Vídně se nám
sděluje, že c. k. ministerstvo orby odevzdalo
obchodu s uhlím Živnostenské banky pro Čechy
a Moravu v Praze, počinaje 1. lednem 1902
výhradní prodej veškerého uhli z erárních dolů
Julius čís. II., III., IV. a V. (tak zvané staré
doly Julius) v Mostě, tedy vesměs uhlí z téžby
v hloubce (Tiefbau). Naproti tomu odevzdán
byl výhradní prodej veškerého uhli z erárníh
dolu Julius čís. VI. (tak zv. nový důl Julius)
v Mostě, tedy uhlí z těžby svrchní, firmě Schön-
řeld a spol. v Teplicích.
Stav banku rakousko-uherského ze dn
7. listopadu. Oběh bankovek 1.568,886.000K
(— 29,103.000 K), poklad kovový 1.415,343.000
K (— 834.000 K), portef. směn. 386,715.000
K (— 278.000 K), lombard 64,330.000
(+ 117.000 K), záloha bankovek prostých daní
188,930.000 K (+ 33,297.000 K).
Otázka zvýšoní dopravních sazeb neb
alespoň jich status quo dostala se opět v popřed
úvah. Tentokrát ale se stran, které nalezaly tak
ostré důrazy proli Kaizlovu spisu »Passivní dráhy«
A — což zajímavo — nedaly k nim podnětu an
passívita státních dráh, ani ohledy na stát, s který-
miž pojmy listy vídeňské plutokracie tak rády pra-
cují, nýbrž — čekaná menší dividenda severní dráhy.
Dopravní přijmy dráhy této klesly a akcionáři lekují
se trvalejšího zmenšení svých přijmů. Dokud ještě
stavěl stát řadu dráh, které napomáhaly vozbě na
dráhách soukromých a které byly nutným, leč pas-
sivním jich doplňkem, platila theorie o všeobncné
prospěšnosti dráh, nyní kdy nepříznívá konjunktura
projevila se důsledně i při dopravě, staví se mluvčí
bursovních kruhů videňských na stanovisko theorie.
že dráha prospívá výhradně tomu, kdo jí užívá, a
že tedy tento jednotlivec má plný náklad dopravy
(včitaje ovšem i zisk podnikatelský) zaplatiti. Jak
patrno, souhlasí veliký kapitál se sociálnějšími ná-
zory jen tehdy, když mu — prospívají. Na štěstí
není ještě politika akcionářů severní dráhy politikou
státní, ale může se státi přece jen vítanou zbraní
horlivě fiskalistnímu panu Böhm-Bawerkovi. Bursa
má dobré styky s ministerskými kanceláři (otázka
zrušení termínových obchodů !). A přece jest dnešní
zmenšená doprava zjevem dočasným a snad také
přechodným. Doba před zjednáním nových obchod-
ních smluv, plná nejistoty a očekávání, není a ne-
může býti obdobím rozmachů obchodních a průmy.
slových. Budovati základy obchodní politiky na
zjevech vymahaných zvláštními a mimořádnými po-
měry, bylo by naprosto pochybeno. A proto byla
by pochybenou také každá akce, vedoucí k zvýšení
dopravních sazeb a to tím více, že Uhrám ani v nej-
menším nenapadne následovati v tomto směru tuto
říšskou polovinu. Akcionářům, zvyklým na vyšší
zisky, nezbude než smířiti se s tím, co jest. Nebo
každé zvýšování (říká se tomu také »upravování-)
sazeb nalezne v každém, komu dnešní stav a bu-
doucno nejsou lhostejnými, rozhodného odpůrce.
Stát jako prodavač. Jest to zajímavá hi-
storka. Loňská uhelná stávka a plynoucí z ní nedo-
statek uhlí připamatovaly poplatnictvu, že jest také
stát majitelem dolů, a že by se právě stát mohl po-
kusiti o přímé prodávání uhlí konsumentům (jedno-
tlivcům i spotřebním spolkům). Trvalo to dlouho.
než ve Vídni věci porozuměli a než pochopili, že to
znamená pro průmysl i domácí spotřebu případné
zlevnění uhlí. Konečně v červnu vydána c. k. důlní
správou vyhláška, že bude stát r. 1902 přímo pro-
dávati své ublí konsumentům a spotřebním spolkům.
Rozumí se, že toto prodávání bylo hned upraveno
obšírným nařízením, hotovým desaterem přikázání
Uvedeno v nich, že se uhlí nesmí darovati (l), že si
stát vyhražuje zmenšiti výši učiněné objednávky
bude li »převyšovati množství stojící k volnému po-
úžití« a že také může horní ředitelství dodati i jiný
druh uhlí, než objednán. A aby věc byla ještě kom-
plikovanější, neudáno, jaké vlastně množství a jaké
druhy má ředitelstvo k disposici a zač bude uhli
prodávati. Patrně sl ředitelství představovalo vě
jako sázku do loterie. S jakou cenou bylo by toto
moudré opatření na př. pro továrníka,který si ob-
jednává a musí objednávati určitý druh uhlí, který
musí se zásobiti určitým množstvím a počítati s cenou
uhlí při své kalkulaci, pochopí snadno každý. Mo-
stecké horní ředitelstvo to ale pochopilo teprve, když
se mu žádný odběratel nehlásil a vydalo v září t. r.
novou vyhlášku, která udávala sice ceny uhlí, nikoli
však kvantum k volnému prodeji určené. Jest v tom
hluboké porozumění pro starou taktiku rakouskou,
že státní opravy musí jíti pozvolna krok za krokem.
A poněvadž se ani tentokráte nehlásil žádný odbě-
ratel, vydána v říjnu třetí vyhláška, která konstatuje
naprostý neůspěch akce prodávati přímo konsu-
mentům, udává množství (7.4 mill. q) volného ublí
i druhy jeho a připouští k soutěží i obchodníky
#10
alto_textblock
#10
s uhlím. Tentokráte se pokus zdařil a stát své uhl
šťastně prodal. Jest to věru zrovna kabinetní kousel
hospodářského a obchodního myšlení státního po
čátkem dvacátého století.
Vyrovnání s Uhry. Jak »Allg. Corr.« sdě-
luje, budou o konferenci předsedů ministrů Koerbra
a Szella o rakousko-uherském vyrovnání učiněny
rakouskou vládou důležité změňovací návrhy co do
dřívějších ujednání, jež prý nemají nijak škodit
zájmům uherským, jež jsou však s lo, aby uspíšily
projednání díla vyrovnacího v rakouském parla
mentě. Na výsledcích konference této budu záležeti
dojdeli v braku na konferenci odborných ministrů
— Ke zprávě dodátků, tušim, není třeba připojovati
Již její stylisace ukazuje, že pan Koerbor chce zase
sáhnouti ke staré taktice zdánlivých konfliktů, které
mají napomoci — vítězství Uherska. Uváží-li se.
co vše Uhersko považuje za ohrožování svých zájma,
jest patrno, že zde jde o maličkosti, které budou
líčeny jako momenty prvého řádu. Pan Koerber dů
věřivých nalezne asi velmi málo.
Odvolané ofortní řizoní státní. Dne 21
října konalo se ofertní řízení o dodávkách pro
stavhu lechnické vojenské akademie v Mödlingu.
Devět velikých firém podalo své nabídky a složilo
vadia po 200.000 K. V sobotu býlo všem oferujícím
firmám oznámeno, že řízení se odvolává a oferty
nepřijímají. Důvody udány nebyly. - Ponévadž však
zde jde o firmy prvního řádu, vzbudilo toto odvo-
lání v interessovaných kruzích pochopitelný rozruch.
V nejbližších dnech se ukáže, proč se tak stalo.
Požadavky německého průmyslu ruka-
vlčkářského. Spolek německých rukavičkářských
továrníků není se zvýšením cla ze 100 na 200 marek.
jak je navrhuje německá osnova celního tarifu, spo-
kojen a žádá zvýšení na 1200 m. za 1 q. Tyto po-
žadavky byly rozhodujícími kruhy vládními odmit-
nuty, leč spolek obnovuje je nyní znova, ježto se
zde prý jedna o vyrovnávací elo (l), protože sazb
1200 m. odpovída diferenci m. 3.50 za tucet páro.
o něž jest prý výroha lacinější v Čechách, jež prý
zaplavují Německo svým zbožím. Vyvraceti tyto
údaje bylo by zbytečno. Porážejí se samy. Ale uka-
zují, kam vede přilišné ochranářství.
Společné osobní sazby dopravní rakou-
skonémecké? Saská vláda počne koncem tohoto
měsíce vyjednávati s němuckou a rakouskou sprá-
vou dráh o zavedení jednolné dopravní sazby osobní.
Bavorský chmelní obchod. Na mnichovský
trh doveženo, dle zprávy naseho tamniho konsulálu,
v říjnu t. r. 259.619 kg. chmele, za nějž dosaženy
tyto ceny: za chmel horno- a dolnobavorský střední
marek 310.— až 320.—, za holandský m. 296.— až
332.—, středofrancký střední jakosti m. 310.— až
340.—, spaltský nejlepší jakosti m. 320.— až 370.—,
spaltský městský m. 340.— až 355.—, badenský
m. 280.— až 310.—, würtemberský m. 300.— až
310.—, žatecký m. 300.— až 354.—, ústecký znám-
kovaný m. 310.— až 380.—, ostatní český m 310.—
až 320.—.
Celní anketa zemědělská a lesnická. Stálý
výbor rakouského ústředního sboru pro ochranu zájmů
průmyslových a lesnických při sjednání obchodníc
smluv uložil svému předsednictvu vypracovati pa-
mětní spis, v němž mají býli vyznaceny ony celní
položky, jichž snížení nutno na Německu vymáhati.
po případě uvedena nutná zvýšení našeho auto-
nomního tarifu. Za účelem lím ma býti vykonána
anketa a sice mají jednotlivé obory býti pro-
jednány v tomto pořadí: 18. t. m. chimel, 19. t. m.
slad, 20. t. m. ovocné konservy, 21. t. m. rybářství,
22. t. me chov dobytka a 23. t. m. lesnicetví.
Zvýšení ruských dopravních sazeb. Dl
»Nov. Vr.« bude prý v ruském ministerstvu finaněním
jednáno o zvýšení dopravních sazeb, poněvadž ná-
sledkem zvýšení cen topiva stouply i provozovací
náklady drah. Zvýšení to bude prý se týkati do-
pravních sazeb osobních i továrních pro veliké vzdá-
lenosti, aby tím nentrpěly zájmy obchodu.
Obchodní gremium žižkovské konati bude
ve čtvrtek dne 21. t. m. o 8. hodině večerní v za-
sedací síni městské radnice mimořádnou valnou hro-
madu, na jejíž programu položeno čtení resignace
starosty na čestnou funkci »starosty obchodního
gremia« a volba starosty obchodního gremta, po
případě jednoho člena výboru do předslavenstva
náhradníka.
Sjezd průmyslníků likéru a lihovin z krá-
lovstvi českého. V neděli 17. t. m. konati se bude
v plodinové burse v Praze sjezd průmyslníků lihovin
a likérů z království českého, svolán společenstvem
pražským, který s největším zájmem interesovaných
kruhů byl uvítán a na kterémž úřady i odborov
korporace bůdou bráti podílu. Program sjezdu vy-
kazuje více důležitých bodů, kteréž všechny čelí su
povznešení slavu a k ochraně výroby, jakož i ku
utvoření odborové organisace pro království české se
sídlem v Praze.
Český akc. pivovar v O. Budějovicích
vykazuje dle právě vydané výroční zprávy čistého
zisku 183.080 K 36 h. Piva bylo v minulém roce
uvařeno 92.000 hl. (o 7000 hl. více než loni). Pří-
jem obnáší: za pivo (včetně zásob) 1,483. 833 K
B0 h, za mláto a květ 33.269 K 70 h, výnos z dvou
hostinců vlastních 2510 K 67 h. Vydání: spotřeba
ječmene, sladu a chmele 551.057 K 67 h, palivo
86.625 K 89 b. smůla 17.954 K 48 h; oprava stroju
a různé technické potřeby vyžadovaly 26.934 K 30 h.
daně přímé a poplatky obnášely 59.518 K 30 h, daně
z várek zaplaceno bylo 325.251 K, správní výlohy
činily 31.311 K 70 h, služné a mzdy 112. 464 K 36 h,
ledování 10.808 K 70 b, úroky passivní 18.804 K 28 h,
hospodářské potřeby 5314 K 53 h, kvasnice várečné
252 K 95 h, amortisace staveb, strojů, realit, nádob
a inventáře úhrnem 106.674 K 22 h. — Z uvedených
cifer zřejmo, že Český akc. pivovar v Č. Budějovi-
cích může býti s výsledkem v minulém roce úplně
spokojen, neboť střízlivé cifry ty dokazují, že závod
roste, mohutní a dobývá si stále nové půdy — dík
svému výbornému výrobku. — Valná hromada Če
ského akc. pivovaru budějovického konati se bude
dne 24. I. m.
Dodávka houní pro vojsko. C. a k. říšsk
ministerstvo války zadá 16.000 zimních houní
30.000 letních přikrývek a 6760 jezdeckých houní na
rok 1902. Pisemne nabídky podati jest do 26. listo-
padu 1901 dopoledne 10 hodin v podacím protokol
tohoto ministerstva. Úplná vyhláška uveřejněna jest
ve vídeňském úřadním listě ze dne 8. listopadu t.r.
Do vyhlášky nahlédnouti lze též u obchodní a živno-
stenské komory v Praze.
Gukerní raffnerie v Pečkách bude rozdí-
leti dividendu 50 K t. j. 121/% na akcii proti 40 k
(10%) v roce minulém.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem
Liberci na jmění Zikmunda Kittla, neprotok. vi
nárníka v Liberci. Konkursní komisař rada Hayek.
správce dr. Haller. Schůze věřitelů 23 listopadu.
rok likvidační 18. prosince. Passiva obnášejí 289
K, jmění 1311 K. — Včera byl zemským soudem
Praze prohlášen konkurs na jmění Václava Mer
hauta, neprotok. obchodníka s kůžemi v Praze
630—I. bydlícího na Král. Vinohradech v čís. 1023.
Konkursní komisař rada p. Nebovidský, správce p.
dr. Ant. Pevný. Schůze věřitelů 21. listopadu, při-
hlášky do 12. prosince, rok likvidační 21. prosince
#11
alto_textblock
#11
Trhy poněžní
#12
alto_textblock
#12
x. Z Vídně, 11. listopadu. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denni bursa.) Na berlínské
burse bylo dnes velice pevné smýšlení za čilého
obchodu. Zlepšily se zvláště železniční, báňské
a bankovní papíry. Jen tomuto příznivému pod-
nětu berlínské bursy jest co děkovati, že úplná
stagnace, jež ovládala na počátku zdejší bursu,
naposledy byla vystřídána mírným lepšením ob-
chodní činnosti. Ovšem byl obrat omezen téměř
výhradně na kreditky, kteréž se zlepšily berlin-
ským arbitrážním ruchem. Pevností kreditek
zlepšilo se celkové smýšlení. Státní akcie a al
pinky za minimálního obratu byly poněku
dražší. Obě turecké hodnoty zlepšily se urov
náním sporu francouzsko-tureckého. Ve šraňcích
došlo jen k ojedinělým transakeím, při kterýchž
značně zdražily akcie Ferdinandovy severní
dráhy. Akcie pešťského ústavu pro půjčování
vagonů se podstatně zhoršily. Renty za klidného
#13
alto_textblock
#13
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
dolší lhůty . .
Brussel šek a kr. lh. za 100 l.
» delší lhůty . .
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st.
» delší lhůty . . . ..
Nový York za 100 doll. . .
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty . . . .
Petrohrad a ruská města šeka
kr. lh. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 fr.
» delší lhůty . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
»» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
» delší lhůty . . .
#14
alto_textblock
#14
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g
» Č. Budějovic 1893.
„ » Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887
» Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
„ „
. . , ,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
», » kom. dl. úp.
„ . . meli úpisy
» » » . » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové .
Česká severní dráha n. . . .
Buštěhradská dráha
dto.
Em. 1871
dto.
» 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.- Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
1874
dlo.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dlo.
Em. 1874
dto.
Česká eskomptní banka . .
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.
. (lit. B.
„
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní draha
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B..
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vitavě a Lah
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv
v Kolině . . . . . . . .
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
..
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražska železařska společnost
» stroj. spol. (dr. Ruston)
„ akc. spol. řetéz. tavky
První českomorav. tov. na stroje
#15
alto_textblock
#15
obchodu se poněkud zlepšily, společná renta se
silně zdražila. Také ostatní hodnoty ukládací
pevnější. Devisy a valuty nepatrně se zménily.
Na eskomptním snadnější.
Soukromý diskont 31/2—33/s proe
x Z Vídně, 11. listopadu. (Telť. »Nár. L.e)
(Večerní bursa.) Kreditky 620.— (po —.—
uherské kreditky 632.—, anglobanka 259.50,
bankovní jednota 418.—, unionka 512 —,
länderbanka 392.—, státní dráha 620.—, jižni
dráha 63 50, polabská dráha 466.—, severo-
západní dráha 461.—, turecké tabákové 275.—
rýmavsko-muráňské 40850, alpinky 443.50,
(po —.—), květnová renta 98.75, uherská ko-
runová 93.—, furecké losy 94.—, marky za
hotové 117.20 kasa, na ultimo 117.27. —
Smýšlení upevněné.
Z Vídně, 11. listopadu. (Závě re čne
úřadní kursy.)
Únorová renta . 98 60
rak. severozáp. dr. 460.—
společná » květ. 98.75
polabská dráha. 467.—
» » stříb. 98.55
pražsko-duchcov. 178.—
rakouská » zlatá 118.50
spol. st.dr. rak uh. 619.75
, kor. . 95.5
jižní dráha
63.—
uherská » zlatá 118.05
silniční dr. lit. A. 244 —
—» kor.
93.—
B. 289.—
státní losy 1854
190 50
dunaj. paroplaveb.
752.—
» 1860
795.—
rakouský Lloyd
po 500 zl..
139.50
pražská želez. sp.
1330.—
po 100 zl.
170.—
česká montan, sp.
955.—
státní losy 1864
218.—
alpská montan. sp.
343. —
losy tisské ..
144.25
408.—
rým-muráň. spol.
» úvěrního úst.
401.50
rak, zbrojovka
256.—
vídeň. I. komun.
396.—
vídeň. slavební sp.
135.50
turecké losy.
93. 75
800.—
peštská vagonka.
b. anglo- rakouská
259.—
—.—
severočeská uhlář.
vídeň. b. jednota
417 50
—.—
západočeská uhl.
r. úst. pro úv. poz.
842.—
mostecká uhl. sp.
712.—
rak. úvěrní ústav
619. 75
Schodnica . . .
1110.—
uh. úvěrní banka
632.—
turecká tabák. rež. 274.—
b. pro země rak.
392.—
devisa-německá . 117. 20
vídeňska unionka
512.—
. ». - londýnská 239. 20
česká b. Union.
243.—
» pařižská . 95.25
Živnost. banka
—.
. curyšská . 95.—
buštěhradská A . —.—
dvacetifrank. . . 19.05
B . 980.—-
marka- papírová . 117.20
duchcov. podmok. —.—
rubi . . . 253.75
lvovskočernovická 520—
Po klidném průběhu byl konec pev
nější na Berlin.
Eskontní sazby 31/, 41/2 procenta.
#16
alto_textblock
#16
Devisy.
#17
alto_textblock
#17
Bursa.
#18
alto_textblock
#18
V Praze, 11. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dnešní bursa mihula bez zájmu a podáváno pouze
za akeie Živnostenské banky K 258.50 penéz, za
akcie České banky »Union« K 242 50 peněz,
za akcle České společnosti pro průmysl cukerni
K 200.— peněz, za akcie strojírny Daňkovy
K 395.—, akcie Pražské úvěrní banky za
K 656.— zboží.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy znějí:
#19
alto_textblock
#19
Berlinská bursa, 11. listopadu. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Obchod v nověm
týdnu nabyl pojednou živějšího rázu. Na zprávy
o vyrovnání záležitosti Francie s Tureckem za-
čala bursa smýšlením pevným, v čemž podpo-
rována byla zprávami o reformě bursovního
zákona. Po celý průběh udržela se nálada
velice povná, zejmena však také proto, že na
#20
alto_textblock
#20
Peníze
#21
alto_textblock
#21
198.20
#22
alto_textblock
#22
—.—
#23
alto_textblock
#23
1171
23925
239 30
9265
#24
alto_textblock
#24
117.25
#25
alto_textblock
#25
95.25
#26
alto_textblock
#26
95.—
.—
#27
alto_textblock
#27
penn
#28
alto_textblock
#28
96 —
#29
alto_textblock
#29
895
#30
alto_textblock
#30
92 —
#32
alto_textblock
#32
90 —
102.75
96 80
89.50
#33
alto_textblock
#33
98j.—
#34
alto_textblock
#34
94.75
#35
alto_textblock
#35
94.75
94.75
99.-
100.—
#37
alto_textblock
#37
102. 25
102 20
102 25
93.25
105.—
105.—
—
#38
alto_textblock
#38
91.—
106 75
106.—
128.—
#40
alto_textblock
#40
242.50
#41
alto_textblock
#41
.—
—.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
258 50
2985
380.—
2685
977.—
—.—
—.—
460.—
178.—
#45
alto_textblock
#45
—.
#46
alto_textblock
#46
—.—
#47
alto_textblock
#47
202.—
#48
alto_textblock
#48
.—
#49
alto_textblock
#49
395.—
#50
alto_textblock
#50
1830
#51
alto_textblock
#51
Zboži
#52
alto_textblock
#52
198 40
#53
alto_textblock
#53
—.—
—.—
#54
alto_textblock
#54
117.321
239.40
239 . 50
#55
alto_textblock
#55
117 45
#56
alto_textblock
#56
92 85
#57
alto_textblock
#57
—.—
#58
alto_textblock
#58
95.35
#59
alto_textblock
#59
95.10
#60
alto_textblock
#60
zpei
#61
alto_textblock
#61
96 50
90. 60
—
#62
alto_textblock
#62
93.—
#63
alto_textblock
#63
91.—
#64
alto_textblock
#64
103.75
90.50
#65
alto_textblock
#65
97.as0
#66
alto_textblock
#66
99. —
#67
alto_textblock
#67
95.75
#68
alto_textblock
#68
95 75
#69
alto_textblock
#69
95.75
#70
alto_textblock
#70
99.50
#71
alto_textblock
#71
—.—
#73
alto_textblock
#73
103.25
103.25
103 25
94.25
106.—
106.—
#74
alto_textblock
#74
91. 80
#75
alto_textblock
#75
107.75
106 80.
.—
#76
alto_textblock
#76
129. —
#77
alto_textblock
#77
244.—
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
.—
#80
alto_textblock
#80
—.—
#81
alto_textblock
#81
656.—
#82
alto_textblock
#82
260.—
2995
385 . —
2695
983.—
—. —
—.—
462.—
—. —
178.50
#83
alto_textblock
#83
—.—
#84
alto_textblock
#84
—.—
#85
alto_textblock
#85
—.—
#86
alto_textblock
#86
—. —
#87
alto_textblock
#87
205.—
#88
alto_textblock
#88
—.—
#89
alto_textblock
#89
—. —
#90
alto_textblock
#90
—-
#91
alto_textblock
#91
403.—
1338
—.—
—.—