ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 bb335db0-661e-11dc-bff2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 91
#1 alto_textblock #1
12. listopadu 1901.
#2 alto_textblock #2
Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
K čislu 312.
#4 alto_textblock #4
Strana9
#5 alto_textblock #5
Politické zprávy domácí.
#6 alto_textblock #6
V Praze, 10. listopadu. (Proti česlke technice brněnské.) Všeněmecký klub na říšské radě zaslal dne 8. t. m. německé straně nacionální, pokrokové a ústavověrným velkostatkářům následující list: »Vážený pane poslanče! Podepsaní členové řišské rady zvou vás tímto na úterý dne 12. listopadu na osmou hod. večerní do poradní síně č. . . ., aby se s Vámi dorozuměli, jaké stanovisko se má za- ujati proli české vysoké škole technické v Brně. Stále postupující rozněmčování našeho školství vyžaduje, aby se německé souručenství osvěd- čilo jednomyslným, mocným zasažením všeeh německých svobodomyslných zástupeů lidu na ochránu práva a budouenosti nasí národnosti. S německým pozdravem atd.« lnsPokud víme, Všeněmci se k německému souručenství dosud nehlásili a hlavní plod býva- lého souručenství, svatodušní program, všude nemilosrdně tepali. Hlásí-li se dnes k souru- čenství, činí to asi proto, že se cilí dosti smě- lými, aby strhli na sebe vedeni v německém souručenství, ač podaři-li se je obnoviti. Po- chybnosti o tom má však sama »Ostd. Rund- schau«, která v témž čísle, v němž otiskuje výše uvedené vyzvání, zaznamenává s bolesl hlas nacionálního orgánu lineckého, jenž na če- skou techniku brněnskou pohlíží s jiného stano- viska, než p. Wolf.o Linecký list totiž píše: »Překvapilo by nás, kdyby se Mladočeši spokojili s poměrněc tak nepatrnou koncessí, jakou jest jmenování pěti professorů pro českou techniku brněnskou. Tim více by to překvapilo, poněvadž tato koncesse jest předně rázu kulturního a bojiště politického tedy se nedotýká, za druhé nebyla poskytnuta teprve nyní, nýbrž jen se jí provádí dříve již učiněný ústupek. Neboť vypravení české techniky v Brně náleži k oněm věcem, které byly Čechům slíbeny již dřive a proti nimž se strany ne- mecké nebylo vážných námitek.« V další části stati se pravi, že se Čechové ovšem nespokojili touto »koncessí«, nýbrž maji i jiné požadavky. Ale ta okolnost, že nacionální německý list českou techniku brněnskou nepokládá ani za vymoženost politickou, nýbrž za kulturní, proti níž samí Němci mičeho nensmítali, zbavila Wolfův list rozvahy. Jak prý se úvaha lineckéh listu srovnává se stanoviskem nacionální strany proti téže technice a proti středním školám v Celji, v Opavě a v Těšině, jichž účelem jest poslovaňovati? Či chce prý nacionální strana opustiti své stanovisko, protože ony ústupky jsou rázu kulturního a politického bojiště se nedotýkají? Takové otázky jsou ovšem pro p. Wolfa novinkou. Pro něho v otázkách školních bylo dosud směrodatným jen mínění městských rad v Brně a Opavě, které ve vzhledě osvě- tovém stojí asi na témž slupni, jako on sám. Ze Záhřeba, 9. listopadu. (K volbá m Poslední čtyři okresy, jež volily dnes, vyslaly do sněmu za poslance vesměs přívržence strany vládní. Bude tedy míti vládní (národní) strana mezi 88 volenými poslanci 75 členů, spojená opposice 11 a čistá strana práva 2. Ze spo- jené opposice byli celkem zvoleni: dr. Ivan Banjavčič, starý vlastenec rěcký dr. Erasm Barčič, vůdce spojené opposice dr. Alex. Bre- stěnský, dr. Mar. Derenčin, hlavní redaktor »Hrvatské« dr. Aug. Harambašič, Mil. Kiepach. dr. Bohusl. Mažuranič, kanovník Cvetko Ru- belič (v Záhřebě), předseda strany práva Grga Tuškan, dr. Božo Vinkovič a rektor universily záhřebské dr. Fran Vrbanič. Z čisté strany práva zvolení dr. Josef Frank a dr. Mile Starčevič. — Poněvadž dva vládní poslanci zvolení ve dvou okresích, bude třeba ještě dvou dodatečných voleb, z nichž vyjdou ovšem opět přivrženei vládní. Z Lublaně, 9. listopadu. (Pro slovin- skou universitu.) Jihoslovauská studujleí mládež na universitě štyrsko-hradecké uspořádala dne 7. t. m. společnou schůzi Slovinců, Chor vatův a Srbů, jež byla navštivena více než 200 osobami a vyslovila se pro zřízení slovinské uni versity v Lublani. Schůzi zahájil předseda slo- vinského akademického spolku »Triglava«, práv- ník Vidovič, řečí, ve které vylíčil historii my- šlěnky, aby se i pro Slovince zřídily vysoké školy, zejmena různá usnesení kráňského snému a zásluhy jednotliveův o šíření oné myšlénky. Na to právník Kukovec vyličil jednak polřebu vysokých škol pro rakouské Jihoslovany, jednak vyvrátil námitky proti školám těm činěné se strany německé a doporučil resoluci, která jednohlasně přijata. V resoluci vzpomíná se předem, že nynější vláda ochotně slibila dopo- moci Vlachům, aby se mohli na vysokých ško- lách vzdělávati svým jazykem, kdežto staré práv nické kursy pro Slovince, jež byly kdysi zří zeny ve Št. Hradci a v Lublani, byly zrušenya na žádost, aby byly zřízeny nové slovinské vy- soké školy, vláda vůbec ani ne dpověděla. Proto jihoslovanští studující z Dalmacie, Přímoří, Kráňska, Štyrska a Korutanska žádají: 1. aby se v Lublani zřídila slovinská universita a 2. aby se i v Předlitavsku uznávala platnost zkoušek, složených na universitě záhřebské. Žádost tato se odůvodňuje tím, že Jihoslovanů je v Rakou- sku na dva milliony a mají tedy právo na vy- sokou školu. Jihoslované, studující na německých universitách, nepožívají tam rovného práva s ji- nými posluchači, zvláště s Němci, kteří na ně patří jako na inferiorní; táž křivda se jim děje i v ústavech universitních a seminářích. Přilišná vzdálenost jihoslovanských zemí od universitníeh měst zdražuje studia a synové chudých krajů přímořských jsou nuceni utráceti peníze v boha- tých městech s kvetoucím průmyslem. Mládež jihoslovanská trpí však při tom i mravně, nebot je v cizích městech odervána od rodné půdy a pozbývá nutného pro ni styku se svými krajany. mezi nimiž má po ukončení studil prakticky působiti. O dostatečný počet posluchačů na uni- versitě lublaňské jest už nyní postaráno; po zřízení university by se počet jich zdvojnásobil. Poněvadž pak i sněm kráňský i město Lublan jsou ochotny přispěti na založení university znač- nou poněžní částkou (1,200,000 K), vyzývá se v resoluci vláda, aby déle zřízení lublaňské uni- versity neod pírala. Žádost za podporu této resoluce zaslána ministru dru. Rezkovi, všem slovanským klubům na říšské radě, sněmu kráňskému a městu Lublaní.
#7 alto_textblock #7
Národní hospodář. Vážné úkoly. B. Nevím, povšímli-li jste si té drobné no vinářské zprávy. Z pražské všeobecné nemoe nice propuštěn vyléčený chuďas. Za sychravého. zimavého odpoledne, bez haléře peněz. Oslaben přestálou nemoci, bez přibuzných a domova, tulák, stanul na dlažbě města. Nenalezl zde nikde přístřeší, šel do okoli Prahy, ukradl kabát a kalhoty, kalhoty prodal, v kabát se zahalil po dvou dnech, roztřesen zimou, hladov, přiše prosit v časných hodinách ranních o chléb. Byl — jak už to bývá — zatčen a soudce ho odsoudil do vězení. Rozhodl dle svého přesvěd- čení a to mu patrně zabránilo užiti ustanovení § 2., lit. g) trestního zákona, slanovicího beztrest- nost trestního činu, vykonaného následkem ne- odolatelného tlaku. Nám nepřísluší kritisovat rozsudek. Jest věcí soudcova svědomi. Ale uvedený případ jest zrovna typickým dokladem neúplnosti a nedostatků našeho sou- časného sociálně-politického zákonodárství. Máme ústavy, kde se žebrák tělesně ozdraví, výroční zprávy mluví o vysoké lidumilnosti, že žebrák se léčí zadarmo — a zatím uzdravený nemá ani sebe menší opory životní. Byl uzdraven proto, aby byl nucen krásti. A za krádeží jde zcela mechanicky trest. Není to krvavá ironie lidumilného uzdravení. A přece i pro nás plai krásná slova Johna Ruskina, že jest trest nej horším a posledním prostředkem zákonodárcovým ku zabránění zla. Pravými prostředky jest práce a odměna za ni, nikoli trest. Moderní právnící a sociální politikové od kloňují se vždy víc a více od starých theori trestů. Byly vesměs přílis uměle konstruovány selhávaly při každém činu trestném, kde nebyl výhradným motivem jeho individuálné, zúmyslno odhodlání se k činu vědomě zlému a ničivému. Za zločiny zpustlého člověka není společnos zodpovědna v posledním stupni. Politické a ho spodářské zřízení států, chtíc nechtic, mívá řadu nedostatků a mezer, kterými se zločinnost přímo v ně hrne. Mladý, zdravý muž hledá po řadu dnů práci, nenalezá ji v tom hluku života, v němž krok za krokem naráží na přepých a marnotratnost, vědomí bídy, opuštěnost zrovna kvasí — jest zde lékem trestní norma ? Ale to bylo již tolikráte a lépe pověděno! Nikde není trest tak nebezpečným — sociálně i kulturně — jako tam, kde sesiluje vědomí a poznání ne- spravedlnosti dnešního řádu společenského. Ale nikde neselhává také tolik a tak často, jako právě zde. Védomí společných třídních zájmů vede k stálé tužší organisaci, jími nabývá boj tříd vždy víc a více ostrosti a příkrosti. A cílem bojů těchto neni zjednání smíru, nýbrž dosažení moci politické, vláda třídy nad třídou — zákonodárství třídní, protilehlý pól všech snah o soustředění všech sil za prací pokroku.. Zákonné represalie proti určité třídě (srovnej jen t. zv. socialistický zákon německý) byls konec konců bezvýsledny, nebo potkaly se s vý- sledky přímo opačnými. Slát tim, že bude za- vírati řady svých občanů, nepřesvědčí je o ne- správnosti jich názorů a snah, stlačí řadu zdatných pracovních sil, uškodí tedy sám sobě, nehledě ani k tomu, že při organisaeích tříd- ních nejde o snahy jednotliveů, ale celé třidy, že tedy připadným pachatelem »trestním« není jedinec, ale statisíce jedinců. Stát ovšem ne- může pak zavírati tisíce svých občanů a theorie a praxe o intelektuálních původcích jest možnou a udržitelnou jen velmi krátkou dobu. A co pak? Případ uzdraveného a odsouzeného žebráka ty myšlenky zrovna do mysli vhání. A tím víe nyní v době, kdy se všech stran se projevují důsledky hospodářské tisně — propouštění děl- níků, obmezování výroby — a kdy nastává zima. Jak dospěli jsme daleko při odpomoei tomuto zlu? Máme pojišťování nemocenské úrazové — ale oboje předpokládá buď poměr pracovní nebo přetržení jeho úrazem, neštěstím. Některá města a organisace pokusily se o od- pomoc nezaměstnanosti poptavárnami pracovními. Ale co platna nejlepší poptavárna, když o každé uprázdněné místo se uchází řada kompetentů kdy v celé řadě jde o dělníky, po jichž práci, zvláštní, evičené se nikdo ani neptá. Veliké strojírny a železárny pražské redukují výrobu, propouštějí dělnictvo, průmysl barviřský, kožní a j. má nedostatek zákazek, krise živnostenské výroby jest tím ostřejší a z tkalcovských zá- vodů docházejí — srovněj na př. zprávu praž- ské obchodní a živnostenské komory — poplašné zprávy . . . Co jim platny sebo vzornější popta- várny pracovní, když není práce, která by dala výživu? Státní pomoc jest příliš vzdálenou také obmezenou, než aby mohla přiněsti vy- datnou pomoc. Zbývá tedy — alespoň v našem, užším pražském rámci — pomoc zem ská, obecní a soukromá (lidumilná) a kate gorický přikaz nutné legislace provádějící konečně nezaměstnanostní opatření Není proti ní důvodu. Společnost má povinost starati se o slabé vrstvy své, poněvadž tím stará se sama o sebe. Jsou její důležitou sou- částí a i v sociálním těle jest nemoc jednoho organismu nemocí celku. Ale legislační činnost jest i při nejlepš vůli všech zákonodárných faktorů — a vůle té nebývá nadbytek — přece jen vzdálenou a bída zimy tak hrozivě blízkou! Nezaměstnanost širokých vrstev jest v Praze zjevem, opakujícím se rok co rok. Zase to zabouři na obrovských schůzích nezaměstnaných — a letos hlučněji než jindy zase budou vysílány obligántní deputace, zase bude nakvap mluveno o odpomoci, zase zmaří vzájemná nedůvěra a nepřipravenost každou velikou akci a zase poroste roztrpčení, nespo- kojenost, podezírání. Jako každý dosud rok. Zkušenosti posledních let nenaučily nás dosud ničemu. Proto, poněvadž jsme se ani ni- čemu učiti nechtěli, poněvadž se nám nechtělo o věci mysliti hlouběji. Důvod, že naše samo- správné korporace mohou pomoci jen nepatrně nebo nemohou pomoci vůbec, platí jen tehdy. když se pomoc nechává na poslední chvíli, když se nemyslí na její organisaci a přípravu. Že bude nezaměstnanost, ví se celé léto, že se obec pražská nebude moci vyhnouti svým po- vinnostem ji z toho plynoucím, ví se rovněž. Co se však stalo, aby konečně tato pomoc byla připravována, aby byly i předměst- ské obee allarmovány k součin- nosti, aby zkrátka Praha nebyla nutným vý vojem událostí překvapena?
#8 alto_textblock #8
Sociální úkoly velikých měst rostou valem Vyžadůjí značných obětí a obezřelé péče. Co se speciálně Prahy týče, jest zde situace kompliko- vána tím, že celé ta veliké velkoměstské těleso — pro sociální správu hranice Prahy a před městí přece platiti nemohou ! — jest ovládáno několika obeeními správami. Praha (v užším slova smyslu) nechce se slarati o nezaměstnané dělnictvo předměstské, které pracuje de facto v Praze, poukazem, že bydli v předměstí, před- městi zbavuje se svých úkolů poukazem, že dělnictvo to praeuje v Praze a ji tedy věnujo své síly a zdalnost. A přece neni bližší myšlenky, než aby se obce budoucí Veliké Prahy doroz- uměly ke společnému konání po vinnosti alespoň potud, pokud jde o tyte veliké úkoly solciální, když se my- šlenka místních sociálních komisí obcí před- měsiských nesetkala s vysledkem, ježto nemohla vzhledem k přilisnému roztříštění sil vésti k ve- likému dílu a činu. Za předvídavé správy měli bychom již dávno sociální komisi Prahy i předměstí, slo ženou z offieiálních zástupců autonomie obecné z odborníků a — na to se nemá zapomínat — i dělnictva! Sociální komisi, dotovanou vý- datnými příspěvky všech obeí budoucí Veliké Prahy, s přesně vymezenou kompetencí a právo- moci. Ne nějaký poradní sbor, který dosazuje se proto, aby nebylo nutno konati ničeho. Tenio sbor vedl by evidenci obecní práce, odkládal by provedení těch ktorých do dob, v nichž ne- zaměstnanost propukává, řídil by případné sky- tání podpor a nalezaje se ve stálém styku s dělnictvem, nalezl by začasté i cesty, kterými by se alespoň v některých směrech dalo zabrá- nili vyhránění situace až k zoufalosti! Když již jest nespravedlností dnešních volebních řádů dělnictvo vyllačeno z autonomních korporaci hleďme alespoň takto a o jeho životních otázkáeh s ním navázati společnou výslednou prácil Hrozivá situace dneška nulí k rychlé po- moci. Z tohoto vědomi vyplynul náš návrh. Bude ho nutno doplniti a přesněji vymeziti, ale máme za to, že může alespoň vésti k částečné pomoci. K úplné odpomoci bude nutno sáhnoui po hlubších a pronikavějších opatřeních. Ale než k nim dojde, nemožno složiti ruce v klín. I v rámci námi navrhovaném bude možno hodně práce vykonati a nezapomínejme nikdy, že vše, co pro své nemajetné vrstvy učiníme, učiníme eo ipso pro celý národ. Pro pravdu toho mluví nejen sociální rozvrstvení našeho národa a jeho demokratický ráz — ale i vysoké jeho úkoly mravníl
#9 alto_textblock #9
Živnostenská banka. Z Vídně se nám sděluje, že c. k. ministerstvo orby odevzdalo obchodu s uhlím Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze, počinaje 1. lednem 1902 výhradní prodej veškerého uhli z erárních dolů Julius čís. II., III., IV. a V. (tak zvané staré doly Julius) v Mostě, tedy vesměs uhlí z téžby v hloubce (Tiefbau). Naproti tomu odevzdán byl výhradní prodej veškerého uhli z erárníh dolu Julius čís. VI. (tak zv. nový důl Julius) v Mostě, tedy uhlí z těžby svrchní, firmě Schön- řeld a spol. v Teplicích. Stav banku rakousko-uherského ze dn 7. listopadu. Oběh bankovek 1.568,886.000K (— 29,103.000 K), poklad kovový 1.415,343.000 K (— 834.000 K), portef. směn. 386,715.000 K (— 278.000 K), lombard 64,330.000 (+ 117.000 K), záloha bankovek prostých daní 188,930.000 K (+ 33,297.000 K). Otázka zvýšoní dopravních sazeb neb alespoň jich status quo dostala se opět v popřed úvah. Tentokrát ale se stran, které nalezaly tak ostré důrazy proli Kaizlovu spisu »Passivní dráhy« A — což zajímavo — nedaly k nim podnětu an passívita státních dráh, ani ohledy na stát, s který- miž pojmy listy vídeňské plutokracie tak rády pra- cují, nýbrž — čekaná menší dividenda severní dráhy. Dopravní přijmy dráhy této klesly a akcionáři lekují se trvalejšího zmenšení svých přijmů. Dokud ještě stavěl stát řadu dráh, které napomáhaly vozbě na dráhách soukromých a které byly nutným, leč pas- sivním jich doplňkem, platila theorie o všeobncné prospěšnosti dráh, nyní kdy nepříznívá konjunktura projevila se důsledně i při dopravě, staví se mluvčí bursovních kruhů videňských na stanovisko theorie. že dráha prospívá výhradně tomu, kdo jí užívá, a že tedy tento jednotlivec má plný náklad dopravy (včitaje ovšem i zisk podnikatelský) zaplatiti. Jak patrno, souhlasí veliký kapitál se sociálnějšími ná- zory jen tehdy, když mu — prospívají. Na štěstí není ještě politika akcionářů severní dráhy politikou státní, ale může se státi přece jen vítanou zbraní horlivě fiskalistnímu panu Böhm-Bawerkovi. Bursa má dobré styky s ministerskými kanceláři (otázka zrušení termínových obchodů !). A přece jest dnešní zmenšená doprava zjevem dočasným a snad také přechodným. Doba před zjednáním nových obchod- ních smluv, plná nejistoty a očekávání, není a ne- může býti obdobím rozmachů obchodních a průmy. slových. Budovati základy obchodní politiky na zjevech vymahaných zvláštními a mimořádnými po- měry, bylo by naprosto pochybeno. A proto byla by pochybenou také každá akce, vedoucí k zvýšení dopravních sazeb a to tím více, že Uhrám ani v nej- menším nenapadne následovati v tomto směru tuto říšskou polovinu. Akcionářům, zvyklým na vyšší zisky, nezbude než smířiti se s tím, co jest. Nebo každé zvýšování (říká se tomu také »upravování-) sazeb nalezne v každém, komu dnešní stav a bu- doucno nejsou lhostejnými, rozhodného odpůrce. Stát jako prodavač. Jest to zajímavá hi- storka. Loňská uhelná stávka a plynoucí z ní nedo- statek uhlí připamatovaly poplatnictvu, že jest také stát majitelem dolů, a že by se právě stát mohl po- kusiti o přímé prodávání uhlí konsumentům (jedno- tlivcům i spotřebním spolkům). Trvalo to dlouho. než ve Vídni věci porozuměli a než pochopili, že to znamená pro průmysl i domácí spotřebu případné zlevnění uhlí. Konečně v červnu vydána c. k. důlní správou vyhláška, že bude stát r. 1902 přímo pro- dávati své ublí konsumentům a spotřebním spolkům. Rozumí se, že toto prodávání bylo hned upraveno obšírným nařízením, hotovým desaterem přikázání Uvedeno v nich, že se uhlí nesmí darovati (l), že si stát vyhražuje zmenšiti výši učiněné objednávky bude li »převyšovati množství stojící k volnému po- úžití« a že také může horní ředitelství dodati i jiný druh uhlí, než objednán. A aby věc byla ještě kom- plikovanější, neudáno, jaké vlastně množství a jaké druhy má ředitelstvo k disposici a zač bude uhli prodávati. Patrně sl ředitelství představovalo vě jako sázku do loterie. S jakou cenou bylo by toto moudré opatření na př. pro továrníka,který si ob- jednává a musí objednávati určitý druh uhlí, který musí se zásobiti určitým množstvím a počítati s cenou uhlí při své kalkulaci, pochopí snadno každý. Mo- stecké horní ředitelstvo to ale pochopilo teprve, když se mu žádný odběratel nehlásil a vydalo v září t. r. novou vyhlášku, která udávala sice ceny uhlí, nikoli však kvantum k volnému prodeji určené. Jest v tom hluboké porozumění pro starou taktiku rakouskou, že státní opravy musí jíti pozvolna krok za krokem. A poněvadž se ani tentokráte nehlásil žádný odbě- ratel, vydána v říjnu třetí vyhláška, která konstatuje naprostý neůspěch akce prodávati přímo konsu- mentům, udává množství (7.4 mill. q) volného ublí i druhy jeho a připouští k soutěží i obchodníky
#10 alto_textblock #10
s uhlím. Tentokráte se pokus zdařil a stát své uhl šťastně prodal. Jest to věru zrovna kabinetní kousel hospodářského a obchodního myšlení státního po čátkem dvacátého století. Vyrovnání s Uhry. Jak »Allg. Corr.« sdě- luje, budou o konferenci předsedů ministrů Koerbra a Szella o rakousko-uherském vyrovnání učiněny rakouskou vládou důležité změňovací návrhy co do dřívějších ujednání, jež prý nemají nijak škodit zájmům uherským, jež jsou však s lo, aby uspíšily projednání díla vyrovnacího v rakouském parla mentě. Na výsledcích konference této budu záležeti dojdeli v braku na konferenci odborných ministrů — Ke zprávě dodátků, tušim, není třeba připojovati Již její stylisace ukazuje, že pan Koerbor chce zase sáhnouti ke staré taktice zdánlivých konfliktů, které mají napomoci — vítězství Uherska. Uváží-li se. co vše Uhersko považuje za ohrožování svých zájma, jest patrno, že zde jde o maličkosti, které budou líčeny jako momenty prvého řádu. Pan Koerber dů věřivých nalezne asi velmi málo. Odvolané ofortní řizoní státní. Dne 21 října konalo se ofertní řízení o dodávkách pro stavhu lechnické vojenské akademie v Mödlingu. Devět velikých firém podalo své nabídky a složilo vadia po 200.000 K. V sobotu býlo všem oferujícím firmám oznámeno, že řízení se odvolává a oferty nepřijímají. Důvody udány nebyly. - Ponévadž však zde jde o firmy prvního řádu, vzbudilo toto odvo- lání v interessovaných kruzích pochopitelný rozruch. V nejbližších dnech se ukáže, proč se tak stalo. Požadavky německého průmyslu ruka- vlčkářského. Spolek německých rukavičkářských továrníků není se zvýšením cla ze 100 na 200 marek. jak je navrhuje německá osnova celního tarifu, spo- kojen a žádá zvýšení na 1200 m. za 1 q. Tyto po- žadavky byly rozhodujícími kruhy vládními odmit- nuty, leč spolek obnovuje je nyní znova, ježto se zde prý jedna o vyrovnávací elo (l), protože sazb 1200 m. odpovída diferenci m. 3.50 za tucet páro. o něž jest prý výroha lacinější v Čechách, jež prý zaplavují Německo svým zbožím. Vyvraceti tyto údaje bylo by zbytečno. Porážejí se samy. Ale uka- zují, kam vede přilišné ochranářství. Společné osobní sazby dopravní rakou- skonémecké? Saská vláda počne koncem tohoto měsíce vyjednávati s němuckou a rakouskou sprá- vou dráh o zavedení jednolné dopravní sazby osobní. Bavorský chmelní obchod. Na mnichovský trh doveženo, dle zprávy naseho tamniho konsulálu, v říjnu t. r. 259.619 kg. chmele, za nějž dosaženy tyto ceny: za chmel horno- a dolnobavorský střední marek 310.— až 320.—, za holandský m. 296.— až 332.—, středofrancký střední jakosti m. 310.— až 340.—, spaltský nejlepší jakosti m. 320.— až 370.—, spaltský městský m. 340.— až 355.—, badenský m. 280.— až 310.—, würtemberský m. 300.— až 310.—, žatecký m. 300.— až 354.—, ústecký znám- kovaný m. 310.— až 380.—, ostatní český m 310.— až 320.—. Celní anketa zemědělská a lesnická. Stálý výbor rakouského ústředního sboru pro ochranu zájmů průmyslových a lesnických při sjednání obchodníc smluv uložil svému předsednictvu vypracovati pa- mětní spis, v němž mají býli vyznaceny ony celní položky, jichž snížení nutno na Německu vymáhati. po případě uvedena nutná zvýšení našeho auto- nomního tarifu. Za účelem lím ma býti vykonána anketa a sice mají jednotlivé obory býti pro- jednány v tomto pořadí: 18. t. m. chimel, 19. t. m. slad, 20. t. m. ovocné konservy, 21. t. m. rybářství, 22. t. me chov dobytka a 23. t. m. lesnicetví. Zvýšení ruských dopravních sazeb. Dl »Nov. Vr.« bude prý v ruském ministerstvu finaněním jednáno o zvýšení dopravních sazeb, poněvadž ná- sledkem zvýšení cen topiva stouply i provozovací náklady drah. Zvýšení to bude prý se týkati do- pravních sazeb osobních i továrních pro veliké vzdá- lenosti, aby tím nentrpěly zájmy obchodu. Obchodní gremium žižkovské konati bude ve čtvrtek dne 21. t. m. o 8. hodině večerní v za- sedací síni městské radnice mimořádnou valnou hro- madu, na jejíž programu položeno čtení resignace starosty na čestnou funkci »starosty obchodního gremia« a volba starosty obchodního gremta, po případě jednoho člena výboru do předslavenstva náhradníka. Sjezd průmyslníků likéru a lihovin z krá- lovstvi českého. V neděli 17. t. m. konati se bude v plodinové burse v Praze sjezd průmyslníků lihovin a likérů z království českého, svolán společenstvem pražským, který s největším zájmem interesovaných kruhů byl uvítán a na kterémž úřady i odborov korporace bůdou bráti podílu. Program sjezdu vy- kazuje více důležitých bodů, kteréž všechny čelí su povznešení slavu a k ochraně výroby, jakož i ku utvoření odborové organisace pro království české se sídlem v Praze. Český akc. pivovar v O. Budějovicích vykazuje dle právě vydané výroční zprávy čistého zisku 183.080 K 36 h. Piva bylo v minulém roce uvařeno 92.000 hl. (o 7000 hl. více než loni). Pří- jem obnáší: za pivo (včetně zásob) 1,483. 833 K B0 h, za mláto a květ 33.269 K 70 h, výnos z dvou hostinců vlastních 2510 K 67 h. Vydání: spotřeba ječmene, sladu a chmele 551.057 K 67 h, palivo 86.625 K 89 b. smůla 17.954 K 48 h; oprava stroju a různé technické potřeby vyžadovaly 26.934 K 30 h. daně přímé a poplatky obnášely 59.518 K 30 h, daně z várek zaplaceno bylo 325.251 K, správní výlohy činily 31.311 K 70 h, služné a mzdy 112. 464 K 36 h, ledování 10.808 K 70 b, úroky passivní 18.804 K 28 h, hospodářské potřeby 5314 K 53 h, kvasnice várečné 252 K 95 h, amortisace staveb, strojů, realit, nádob a inventáře úhrnem 106.674 K 22 h. — Z uvedených cifer zřejmo, že Český akc. pivovar v Č. Budějovi- cích může býti s výsledkem v minulém roce úplně spokojen, neboť střízlivé cifry ty dokazují, že závod roste, mohutní a dobývá si stále nové půdy — dík svému výbornému výrobku. — Valná hromada Če ského akc. pivovaru budějovického konati se bude dne 24. I. m. Dodávka houní pro vojsko. C. a k. říšsk ministerstvo války zadá 16.000 zimních houní 30.000 letních přikrývek a 6760 jezdeckých houní na rok 1902. Pisemne nabídky podati jest do 26. listo- padu 1901 dopoledne 10 hodin v podacím protokol tohoto ministerstva. Úplná vyhláška uveřejněna jest ve vídeňském úřadním listě ze dne 8. listopadu t.r. Do vyhlášky nahlédnouti lze též u obchodní a živno- stenské komory v Praze. Gukerní raffnerie v Pečkách bude rozdí- leti dividendu 50 K t. j. 121/% na akcii proti 40 k (10%) v roce minulém. Konkurs prohlášen byl krajským soudem Liberci na jmění Zikmunda Kittla, neprotok. vi nárníka v Liberci. Konkursní komisař rada Hayek. správce dr. Haller. Schůze věřitelů 23 listopadu. rok likvidační 18. prosince. Passiva obnášejí 289 K, jmění 1311 K. — Včera byl zemským soudem Praze prohlášen konkurs na jmění Václava Mer hauta, neprotok. obchodníka s kůžemi v Praze 630—I. bydlícího na Král. Vinohradech v čís. 1023. Konkursní komisař rada p. Nebovidský, správce p. dr. Ant. Pevný. Schůze věřitelů 21. listopadu, při- hlášky do 12. prosince, rok likvidační 21. prosince
#11 alto_textblock #11
Trhy poněžní
#12 alto_textblock #12
x. Z Vídně, 11. listopadu. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denni bursa.) Na berlínské burse bylo dnes velice pevné smýšlení za čilého obchodu. Zlepšily se zvláště železniční, báňské a bankovní papíry. Jen tomuto příznivému pod- nětu berlínské bursy jest co děkovati, že úplná stagnace, jež ovládala na počátku zdejší bursu, naposledy byla vystřídána mírným lepšením ob- chodní činnosti. Ovšem byl obrat omezen téměř výhradně na kreditky, kteréž se zlepšily berlin- ským arbitrážním ruchem. Pevností kreditek zlepšilo se celkové smýšlení. Státní akcie a al pinky za minimálního obratu byly poněku dražší. Obě turecké hodnoty zlepšily se urov náním sporu francouzsko-tureckého. Ve šraňcích došlo jen k ojedinělým transakeím, při kterýchž značně zdražily akcie Ferdinandovy severní dráhy. Akcie pešťského ústavu pro půjčování vagonů se podstatně zhoršily. Renty za klidného
#13 alto_textblock #13
Amsterodam šek a krátké lhůty za 100 hol. zl. . . . . . dolší lhůty . . Brussel šek a kr. lh. za 100 l. » delší lhůty . . Německo šek a kr. lh. za 100 m. » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 l. st. » delší lhůty . . . .. Nový York za 100 doll. . . Italie šek a kr. lh. za 100 lir » delší lhůty . . . . Petrohrad a ruská města šeka kr. lh. za 100 rublů . . delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 100 fr. » delší lhůty . . Curych a Basilej šek a kr. lh. »» » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . » delší lhůty . . .
#14 alto_textblock #14
Půjčka m. Ústí n. L. r. 189g » Č. Budějovic 1893. „ » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 » Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky „ „ . . , , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy », » kom. dl. úp. „ . . meli úpisy » » » . » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha n. . . . Buštěhradská dráha dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duchc.- Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. 1874 dlo. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha lit. B. dlo. Em. 1874 dto. Česká eskomptní banka . . „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní banka . . . Živnostenská banka pro Čechy Moravu . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní dráha .. Buštěhradská dráha . (lit. A. . (lit. B. „ Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní draha Rakouská sev.-západní dráha dto. (lit. B.. Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vitavě a Lah Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv v Kolině . . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) .. Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražska železařska společnost » stroj. spol. (dr. Ruston) „ akc. spol. řetéz. tavky První českomorav. tov. na stroje
#15 alto_textblock #15
obchodu se poněkud zlepšily, společná renta se silně zdražila. Také ostatní hodnoty ukládací pevnější. Devisy a valuty nepatrně se zménily. Na eskomptním snadnější. Soukromý diskont 31/2—33/s proe x Z Vídně, 11. listopadu. (Telť. »Nár. L.e) (Večerní bursa.) Kreditky 620.— (po —.— uherské kreditky 632.—, anglobanka 259.50, bankovní jednota 418.—, unionka 512 —, länderbanka 392.—, státní dráha 620.—, jižni dráha 63 50, polabská dráha 466.—, severo- západní dráha 461.—, turecké tabákové 275.— rýmavsko-muráňské 40850, alpinky 443.50, (po —.—), květnová renta 98.75, uherská ko- runová 93.—, furecké losy 94.—, marky za hotové 117.20 kasa, na ultimo 117.27. — Smýšlení upevněné. Z Vídně, 11. listopadu. (Závě re čne úřadní kursy.) Únorová renta . 98 60 rak. severozáp. dr. 460.— společná » květ. 98.75 polabská dráha. 467.— » » stříb. 98.55 pražsko-duchcov. 178.— rakouská » zlatá 118.50 spol. st.dr. rak uh. 619.75 , kor. . 95.5 jižní dráha 63.— uherská » zlatá 118.05 silniční dr. lit. A. 244 — —» kor. 93.— B. 289.— státní losy 1854 190 50 dunaj. paroplaveb. 752.— » 1860 795.— rakouský Lloyd po 500 zl.. 139.50 pražská želez. sp. 1330.— po 100 zl. 170.— česká montan, sp. 955.— státní losy 1864 218.— alpská montan. sp. 343. — losy tisské .. 144.25 408.— rým-muráň. spol. » úvěrního úst. 401.50 rak, zbrojovka 256.— vídeň. I. komun. 396.— vídeň. slavební sp. 135.50 turecké losy. 93. 75 800.— peštská vagonka. b. anglo- rakouská 259.— —.— severočeská uhlář. vídeň. b. jednota 417 50 —.— západočeská uhl. r. úst. pro úv. poz. 842.— mostecká uhl. sp. 712.— rak. úvěrní ústav 619. 75 Schodnica . . . 1110.— uh. úvěrní banka 632.— turecká tabák. rež. 274.— b. pro země rak. 392.— devisa-německá . 117. 20 vídeňska unionka 512.— . ». - londýnská 239. 20 česká b. Union. 243.— » pařižská . 95.25 Živnost. banka —. . curyšská . 95.— buštěhradská A . —.— dvacetifrank. . . 19.05 B . 980.—- marka- papírová . 117.20 duchcov. podmok. —.— rubi . . . 253.75 lvovskočernovická 520— Po klidném průběhu byl konec pev nější na Berlin. Eskontní sazby 31/, 41/2 procenta.
#16 alto_textblock #16
Devisy.
#17 alto_textblock #17
Bursa.
#18 alto_textblock #18
V Praze, 11. listopadu. (Pův. zpr. »N. L.«) Dnešní bursa mihula bez zájmu a podáváno pouze za akeie Živnostenské banky K 258.50 penéz, za akcie České banky »Union« K 242 50 peněz, za akcle České společnosti pro průmysl cukerni K 200.— peněz, za akcie strojírny Daňkovy K 395.—, akcie Pražské úvěrní banky za K 656.— zboží. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy znějí:
#19 alto_textblock #19
Berlinská bursa, 11. listopadu. (Zvl. telefonogram »Nár. Listů«.) Obchod v nověm týdnu nabyl pojednou živějšího rázu. Na zprávy o vyrovnání záležitosti Francie s Tureckem za- čala bursa smýšlením pevným, v čemž podpo- rována byla zprávami o reformě bursovního zákona. Po celý průběh udržela se nálada velice povná, zejmena však také proto, že na
#20 alto_textblock #20
Peníze
#21 alto_textblock #21
198.20
#22 alto_textblock #22
—.—
#23 alto_textblock #23
1171 23925 239 30 9265
#24 alto_textblock #24
117.25
#25 alto_textblock #25
95.25
#26 alto_textblock #26
95.— .—
#27 alto_textblock #27
penn
#28 alto_textblock #28
96 —
#29 alto_textblock #29
895
#30 alto_textblock #30
92 —
#31 alto_textblock #31
9
#32 alto_textblock #32
90 — 102.75 96 80 89.50
#33 alto_textblock #33
98j.—
#34 alto_textblock #34
94.75
#35 alto_textblock #35
94.75 94.75 99.- 100.—
#36 alto_textblock #36
4
#37 alto_textblock #37
102. 25 102 20 102 25 93.25 105.— 105.— —
#38 alto_textblock #38
91.— 106 75 106.— 128.—
#39 alto_textblock #39
—
#40 alto_textblock #40
242.50
#41 alto_textblock #41
.— —.—
#42 alto_textblock #42
—
#43 alto_textblock #43
—.—
#44 alto_textblock #44
258 50 2985 380.— 2685 977.— —.— —.— 460.— 178.—
#45 alto_textblock #45
—.
#46 alto_textblock #46
—.—
#47 alto_textblock #47
202.—
#48 alto_textblock #48
.—
#49 alto_textblock #49
395.—
#50 alto_textblock #50
1830
#51 alto_textblock #51
Zboži
#52 alto_textblock #52
198 40
#53 alto_textblock #53
—.— —.—
#54 alto_textblock #54
117.321 239.40 239 . 50
#55 alto_textblock #55
117 45
#56 alto_textblock #56
92 85
#57 alto_textblock #57
—.—
#58 alto_textblock #58
95.35
#59 alto_textblock #59
95.10
#60 alto_textblock #60
zpei
#61 alto_textblock #61
96 50 90. 60 —
#62 alto_textblock #62
93.—
#63 alto_textblock #63
91.—
#64 alto_textblock #64
103.75 90.50
#65 alto_textblock #65
97.as0
#66 alto_textblock #66
99. —
#67 alto_textblock #67
95.75
#68 alto_textblock #68
95 75
#69 alto_textblock #69
95.75
#70 alto_textblock #70
99.50
#71 alto_textblock #71
—.—
#72 alto_textblock #72
—
#73 alto_textblock #73
103.25 103.25 103 25 94.25 106.— 106.—
#74 alto_textblock #74
91. 80
#75 alto_textblock #75
107.75 106 80. .—
#76 alto_textblock #76
129. —
#77 alto_textblock #77
244.—
#78 alto_textblock #78
—.—
#79 alto_textblock #79
.—
#80 alto_textblock #80
—.—
#81 alto_textblock #81
656.—
#82 alto_textblock #82
260.— 2995 385 . — 2695 983.— —. — —.— 462.— —. — 178.50
#83 alto_textblock #83
—.—
#84 alto_textblock #84
—.—
#85 alto_textblock #85
—.—
#86 alto_textblock #86
—. —
#87 alto_textblock #87
205.—
#88 alto_textblock #88
—.—
#89 alto_textblock #89
—. —
#90 alto_textblock #90
—-
#91 alto_textblock #91
403.— 1338 —.— —.—