#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
9. září 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 249.
#5
alto_textblock
#5
Dle jiné zprávy, z Buffalá došté, připustil
prý Czolgosz, že mluvil o svém činu
s přáteli. Dosud nemá Czolgosz obhájce.
Pravil, že žádného nechce.
Z Bufalla, 8. záři. (C.-B.) V 9 hod. večer
vydaný bulletin o stavu presidenta Kinleve
zní: President leží nerušeně a nejeví se nějaké
zvláštní známky změny od posledně vydaného
bulletinu. Puls 130, teplota 101.6, dýchání 30.
Celkový stav uspokojivý
#6
alto_textblock
#6
Oslava Dvořákova v Nelahozevsi.
Veliký maestro v říši tónů, geniální náš
umělec Antonín Dvořák, vykročil tedy dnešním
jitrem na životní pouti své k jednašedesátce ..
Zdráv a svěží, bohudík, ne jako muž, jemuž
jíní prostřípřilo místy vous i vlas, ale jako jun,
jako bohátýr v plné síle, s celou kouzelnou
mocí tvůrčího genia a své opojivé lyry.
Dvořák může spokojeně hleděti jeseni svého
života vstříc; vlastní prací a přičiněním zjednal
si ve své domovině tolik lásky, úcty a popula-
rity, že snad první přivedl ad absurdum známou
průpověď o prorocích. A ohlédne-li se nazpět,
uzří cestu za sebou zavátu laurem a kvítím,
slétnuvším se ze všech končin světa. Jako ve-
liký mezník na cestě té bělá se v dáli jas »Slo-
vanských taneů«, kteréžto jediné opus bylo by
stačilo k nesmrtelnosti mistrově, jsouc úhelným
kamenem svatyně hudby české.
Je nepopíratelnou zásluhou Dvořákovou, že
přestalo se na domácí umění hleděti jako na
Popelku, v cizině pak s pohrdáním a skepsí
Že by česká duševní práce byla schopna vítě
ziti nad chauvinismem politického a národního
protivenství — před Dvořákem, nikomu nena-
padlo. Za to právě jsme vděčni velikému mi
strovi všichni Čechové, hudebníci i nehudebníci
že ve veliké areně umění všech národů právě
Čech — Dvořák strhává na sebe vavřiny uple-
tené geniům světovým, že s hrdostí všude hlás
se k malému našemu národu a slávu svoj
osobní propůjčuje celému českému jmenu. Jsme
hrdi na svého Dvořáka, on dal nám svoji duši
my můžeme mu vrátit za to splátku pouze nepa
trnou: projev hluboké úety, lásky a vděčnosti
Včerejšího dne v den šedesátých jeho naroze
nin naskytla se k tomu vzácná přiležitost; ve
řejnost česká přichvátala s holdem velikému
mistru, pamětními listy, denním tiskem, koncerty.
slavnostmi a představením v zlaté kapličce. Ale
dojemnou dojista mezi četnými těmi poctami
byla slavnost, kterou uchystalo rodiště svému
#7
alto_textblock
#7
mistrovi.
#8
alto_textblock
#8
Rodný dům Dvořákův v Nelahozevsi číslo 12
ověnčen a vyzdoben hlásal příchozím, že před šede-
sáti lety zrodil se zde českému světu veliký genius.
U domu toho vystřídaly se přes den celé zástupy
domácího i přespolního obyvatelstva, navštívily je
i hojně zastoupené osobnosti pražské, které od rána
příjezdem každého vlaku vzrůstaly. Líčiti slavnostní
vzhled bylo by zbytečno; snad stačí zmínka, že
zevní výzdoba Nelahozevse byla na poměry tamní
pěkná. Oslava vlastní počala odpoledne a soustředila
se jednak u rodného domu, jednak na koncert pořá-
daný ve velikém sále knížecí restaurace. Do zahá-
jení slavnosti průvodem o 4. hod. odpol. došly slav-
nostnímu, 36ti člennému výboru s panem Jos. Hanu-
sem v čele četné telegramy a dopisy, adressované
oslavenci, jenž osobně se nezúčastníl uspořádaných
mu poct. Telegramy zaslali: Ministr dr. Rezek, zn
klub poslanců na radě říšské dr. Pacák, dr. Engel.
Svatopluk Čech, dv. rada Ott. dv. rada Villani, Josel
rytíř Daubek, dr. Bráf, dr. Žáček, prof. Klička, sl.
Emingerova, sv. pán Rud. Procházka, prof. Chodoun-
ský, Max Švabínský, Vojtěch hr. Schönborn, dr
Fleischmann, Fr. Pích, rada zem. s. Pavlíček, řed.
div. Trnka, Ludv. Lošťák, dr. Šimák, Šantrůčková,
Náprsiková, dr. Pečírka, dr. Decker atd.
Dáie telegrafické projevy zaslali: Rada král. ko-
mor. města Kladna, rada města Tábora, okresní vý
bor na Kladně, Glasbena Matice v Záhřebě, Měšťan
ská beseda v Chrudimi, zpěv. spolek v Kralovicích,
»Jasoň« v Něm. Brodě, »Lumír« na Malé straně.
»Hlahol« v Českých Budějovicích, »Otakar« ve Vys
Mýtě, »Vlastimil« v Litomyšli, zpěv. spolek na Měl-
níce, Slovanský spolek ve Vídní, beseda kladenská.
zpěv. spolek »Moravan« v Kroměříži, »Hlahol« z Tá-
bora, »Budislav« na Kladně, »Dobromila« a »Dobro-
slav« na Kladně, »Česká beseda« v Záhřebu, zpěv
spolek »Svatopluk« v Uh. Hradišti, jednota »Řip
v Roudnici, zpěv. spolek »Boleslav« v Mladé Bole-
slavi aj.
Osobně slavnosti zúčastnili se posl. dr. Pippich
jako slavnostní řečník, posl. Heřman Janda, starosta
Roudnice dr. Ervín Špindler s deputací městské rady,
deputace »Tovačovského«, dep. spolku českých var-
haníků a ředitelů kůrů, dep. cyklistského klubu
Slaný, Sokolstvo atd.; rodina Dvořákova zastoupena
p. Sukem, dcerami jubilanta a příbuznými; později
přibyli mezi účastníky slavnosti též princové Zdenko
a Max Lobkovicové. Kromě těchto jmenovaných řada
hosti pražských, jmenovitě hudební svět hojně za-
stoupen.
Slavnost zahájena o 4. hod. odpol. průvodem
ctitelů Dvořákových, jejž uspořádal a vedl p. Mojmír
Urbánek; průvod vyšel ze zahradní knížecí restau-
race a odebral se k rodnému domu, kde hornická
kapela zabrála 8. slov. tanec Dvořákův z II. cyklu
a »České pěvecké kvartetto« zapělo Bendlův slav-
nostní sbor »Větrem probuzení«. Na to ujal se slova
slavnostní řečník pan dr. Pippich, jenž za vše
obecné pozornosti promluvil v podstatě asi násle-
dovně:
Sešli jsme se dnes, abychom oslavili zde v kruhu
upřímných přátel a ctitelů mistra Antonína Dvořáka.
Jeho šedesátý den narozenin oslavuje dness
námi celý národ český, který uznává, jakým vděkem
zavázán za veliké to hudební krásno, jakým Dvořák
nás obšťastnil. Kdyby dnes mohly se ty čarokrásné
tony Dvořákovy rozezvučeti v jednu velikou sym-
fonii po celém světě, byly by to zvuky věštící celou
velikost Dvořákovu, celý jeho světový význam, celou
jeho českost a tu jeho lásku k českému lidu, k ně-
muž přimkl ve všech dílech svých, jehož duch
obráží se v jeho pracích jako ve velikém zreadle.
Český lid rozumí dobře svému mistru, neboť má
zdravý hudební sluch a cit, a jestliže dnes oslavuje
český lid velikého mistra, jest především dnes v rodné
jeho obci na místě, abychom vzpomněli všeho toho,
co Dyořák vytvořil.«
Řečník na to probírá životopisná data Dvořá-
kova, vzpomíná jeho děl, jak vznikla a v jakém
ovzduší, vzpomíná působení Šmetanova, způsob tvo-
ření Dvořákova, oceňuje krásy jeho tvorby a končí
posléz: »Dvořákovo jméno nese se celým světem
všude pod praporem českým. Můžeme říci, že Dvo-
řák rozšířil v cizině pověst české hudby, zbudoval
jí monument nebynoucí. Dostalo se mu za to veli-
kých okázalostí, řádů a titulů, ale to nezměnilo jeho
povahu. On zůstává svérázným skromným Dvořá-
kem, ale při tom jest radikálním a myslím, že divně
by se vyjímal v panské sněmovně, kdyby řekl tam
své mínění. Jediné, co Dvořák ve své všeuměleckosti
nedokáže, jest to, že nebude nikdy vládním mužem.
(Výborněl)
A věru šťastná může býti obec, jež zove jej
svým rodákem. Dnes dala na jevo, jak neskonalesi
váží svého příslušníka, dnes dala to v rodišti na
jevo i zde shromážděná veřejnost, začež jí bu-
diž dík.
Tobě pak, drahý mistře, přejeme z celého hloub
srdce, abys v plné síle tvůrčího svého ducha zdráv
byl a šťasten až do doby nedohledné. Nechť štědř
ti lásku tvá rodina a pak ta velká rodina, celý
národ náš po dobu tvého žití. Sláva tobě, mistře
Dvořáku!
Shromáždění propuklo ve volání slá vy, načež
se rozešlo, abý přítomno bylo koncertu, jenž úspo
#9
alto_textblock
#9
řádán v sále knížecí restaurace. Účastenství bylo tak
značné, že sál nestačil na veliké množství ctitel
Dvořákových. Program, který proveden byl za spolu-
účinkování sl. Magdy Dvořákovy, českého tria pp
Suchého, J. Buriana a K. Hoffmeistera, českého pě-
veckého kvartetta z Prahy, slečen El. Liškovy
Oty Hinkovy z damského pěveckého tercetta a kla-
vírního doprovodu Mojmíra Urbánka.
Pěvkyni sl. Magdě Dvořákově uspořádány obe-
censtvem bouřlivé ovace, ostatní čísla provázena po-
tleskem a všeobecnou pochvalou. Po koncertu uspo-
řádán na druhém břehu Vltavy ohňostroj. Nočním
vlakem odjelo obecenstvo pražské, nesouc si v duši
dojem vydařeného dne Dvořákovy oslavy.
*
Intendance král. českého zemského divadla za-
slala dru. Antonínu Dvořákovi tento přípis: Slovutný
pane! Přihlížeje k velkému a trvalému významu
tvorby Vaší v oboru umění budebního a zejinena
české zpěvohry, dovoluji sobě jmenem intendance
král. českého zemského a národního divadla Vasí
Stovutnosti k památnému dni 60letých narozenin
projeviti upřímné a opravdové blahopřání. Nech
dopřáno bude Vám působiti ještě po dlouhá léta
v plné síle na poli umění hudebního a vytvořiti
další řadu nesmrtelných děl ke cti a slávě národa
českého! — Za intendanta V. Škarda m. p.
Na sklonku večera došly ještě ke slavnosti
telegramy: Přijměte ke svým 60. narozeninám
též ode mne nejsrdečnější hlahopřání. Dr. Körber. —
Další telegramy od: Eug. Rutte, notáře, Klánové-
Panznerové, manželů Schwarzových z Plzně, Jos.
Fischera, »České besedy« v Olomouci, pěveckého od-
boru »Svatopluka« z Brna, »Žerotína« z Olomouce.
pěv. spolku »Tyl«, pěveckých spolků slovanských v
Vídni, »Slavoje« ve Dvoře Králové, »Dvořáka« tamtéž
a »Sokola« kralodvorského.
Dopisy zaslali: gen. št. lékař dr. Strejček
dr. Houdek, varhaník Bautzký, vl. rada Dokoupil
universita v Cambridgi,
#10
alto_textblock
#10
Volební ruch.
Schůzi venkovských voličů okresu
lišovského svolal na neděli dne 8. září do
okresního domu v Lišově kandidát poslanectv
pan Vojta Holanský. Dostavilo se 350
rolníků, zástupci každé obce se starostou v čele.
Jednomyslně zvolen za předsedu schůze starosta
okresu lišovského pan Antonín Šachl, který
přivítal přítomné a vzletnými slovy poukáral
na činnost posl. Holanského a končil slovy, že
posl. Holanský všemožně se stará o zájmy na-
šeho rolnictva. Pan V. Holanský v delší řeči
potleskem provázené objasnil nynější politickou
a hospodářskou situaci a obšírně vytknul pro-
gram národní strany svobodomyslné. Pan Frant.
Novotný, rolník z Třebotovic, tlumočil přání
rolnietva z okresu lišovského, aby přítomný
říšský poslanec p. Vojt. Holanský byl zvolen
i do sněmu král. českého a připomenul jeho
záslužnou činnost. Návrh, aby rolnictvo okres
lišovského čestným slovem se zavázalo, že vo-
liti bude p. Holanského, byl jednomyslně přijat,
což opáčná zkouška dokázala. Předseda, okresní
starosta pan A. Šachl skončil zdařilou schůz
za všeobecného nadšení.
Z Chocně. Strana agrární svolala ke dn
8. září schůzi do Vysokého Mýta. Vzhledem
k tomu zaslal výbor Občanského klubu v Choen
k rukoum pana okresního starosty následujíe
prohlášení s prosbou, by je v této schůzi tlu-
močil. Výbor Občanského klubu v Chocni po-
rokovav ve své schůzi, konané dne 6. září.
o chystané ke dni 8. září schůzi agrární strany
ve Vys. Mýtě, odsuzuje rozhodně každou, pa-
trně zamýšlenou, protikandidaturu proti našemu
stařičkému, nad jiné zasloužilému, vlasteneckému
veteránu panu dra. Edv. Grégrovi. Prohlašujem
co nejrozhodněji, že přičiníme se ze všech sil,
aby baždá, v pravdě bezpodstatná extra-
kandidatura dle zásluhy odmítnuta byla. Straně
agrární připomínáme, že by jí slušelo, aby ne-
vnucovala své důvěrnictví osobám, ktere
nejsou ani jejími příznivci ani jejími stoupenci.
Za Občanský klub v Chocni, dne 7. září 1901.
Jos. Zběhlík, starosta. Jos. Držmíšek, jednatel.
Důvěrníci volební skupiny měst: Krá-
lové Dvůr, Hořice, Náchod a Dobruška
přijali jednohlasně p. dr. Slámu, radu zemského
soudu v Brně, za kandidáta poslanectví pro sněm
zemský. Na této jeho kandidatuře trvají a každou
jinou kandidaturu odmítají.
Z Nového Strašecí, 8. září. Ve schůz
obecních starostů okresu novostrašeckého, svo-
lané na dnešní den do místnosti okr. zastupi-
telstva k poradě o kandidátu poslanectví pro
zemský sněm král. českého za venkovskou sku-
pinu zdejší, přijat byl za kandidáta téměř jedno
hlasně pan Frant. Udržal, dosavadní náš
poslanec.
#11
alto_textblock
#11
Voličská schůze v Hořiněvsí.
(Pův. zpráva »Nár. L. )
Agrární štáb provádí v poslední době taktiku
opravdu zvláštní. Rozesílá bývalým mladočeským
poslancům oněch venkovských okresů, kde učení
páně Kubrovo pevné a spolehlivé kořeny ještě ne-
zapustilo, písemná vyzvání ke kandidatuře, ovšem
pod praporem agrárnickým a nepochodí-li, nasad
všechny páky, by »nevolníka« k povolnosti přinutil
— před voličstvem.
Nuže, také bývalý zemský poslanec J aro š vy-
hlédnut byl z přičin, které výše byly jsme nazna-
čili, za kandidáta agrárního. Bez ohledu na to
souhlasí-li čili nic. Zastupoval již šest let, a to svě-
domitě a pilně úřad svůj poslanecký, rolníkem je
tělem i duší — jedinou jen jeho vadou, že pevněa
nezdolně trvá na zásadách a ve svazků národní
strany svobodomyslné a že byl na páteční jaroměř-
ské schůzí obecních starostů a důvěrníků strany
této jednomyslně a bezpodmínečně prohlášen kan-
didátem pro venkovský volební okres královédvorsko-
jaroměřský.
To nesmělo zůstati bez odvety. Agrární pohla-
váři, přesvědčivše se, že podobrém a úlisnými slibyp
Jaroše od stanoviska jeho neodvrátí, zkusili jiný
osvědčenější — dle jejich názorů — prostředek
Svolali schůzi voličskou, do níž kandidáta pozvalia
delegátu svému — byl to tentokráte redaktor
»Obrany Zemědělců« p. Pražák — po náležité di-
rektivě uděliti striktní rozkaz: stůj co stůj vynutiti
na kandidátovi prostřednictvím voličstva buď pře-
stoupení na agrárnickou víru neb aspoň vymoci slib,
že učiní tak později.
Pan Pražák — který tímto pravým účelem
svého poslání se netajil — nedocílil však úspěchu.
A není také divu. Kdyby shromáždění jen bylo tu-
šilo, že před ním stojí člověk, který se stanoviska
veřejné mravnosti postrádá legitimace hájiti zájem
veřejný vůbec, který sám nad sebou ortel vynesla
písemně se zavázal, že z příčin, o nichž bude nutno
blíže pojednati, veřejně vystupovati nebude, jistě
bylo by hned odmítlo tohoto representanta dnešního
agrárnictví. Pan Jaroš setrval na svém i byla kandi-
datura jeho, ač otevřeně prohlásil, že strany svobo-
myslné neopuslí, přes všechno úsilí a námahu páně
Pražákovu jednomyslně přijata.
Toť výsledkem včerejší schůze v rodišti Hankově.
výsledkem, jaký neočekával zajisté ani pan Kubr
ani pan Prášek, ani jejich — delegát. Přesvědčili se,
že existují ještě rolníci, kteří politický charakler nepo-
kládají za bezvýznamnou tretku a které ani nejprudč
terrorismus nesvede na dráhu politických dobro-
#12
alto_textblock
#12
druhů.
#13
alto_textblock
#13
Za účasti asi půl druha sta voličů zabájil schůs
předseda Lospodářského spolku ia roměřského, par
#14
alto_textblock
#14
Aleš Relchert, který udělit především slovo pant
Pra žákovi.
Mluvčí agrárního centra pražského prohlásil, že
řeč jeho nemá nižádným způsobem býti agitační,
nýbrž pouze řečí informační, ale hned vytýkal straně
mladočeské její postup při úpravě učitelských platd,
která prý je směnkou, jež nebyla upřímně pode-
psána, poněvadž prý se neví, kdo ji bude honorovat
a bylo prý stanoviska, které zaujali agrární poslanci
využito k nesvědomitým agilacím.
Pokud jde o pana Jaroše, uznává jeho zásluhy
a proto prý by p. Jaroš dobře udělal, kdyby bez ná-
tlaku připojil se k táboru agrárnímu sám. Z uložent
výkonného výboru žádá voliče, by prohlásili, že sic
budou voliti pana Jaroše, poněvadž jinak nelze
vzhledem k tomu, že kandidatura česká mohla by býti
ohrožena, že však trvají na tom, aby jejich poslane
byl agrárníkem. Od ustavičného kompromisování
třeba prý už konečně upustiti a projeviti zásadovost
a mravnost (l) lidu volbou poslance. (Souhlas u agrár-
ních stoupenců.)
Slova ujímá se potom pan Jatoš. Nikdy —
praví — a nižádným způsobem bych se neucházel
o mandát, kdybých nebyl k tomu vyzván dvěma
třetinami zástupců samosprávy a důvěrníků zdejší
volební schůze. Učinil jsem tak jen tehda, když mné
bylo řečeno, že tamější zástupci samosprávy a pře-
dáci obou dvou okresův usnesli se na kandidatuže
jednomyslně a učinil jsem tak také proto, poněvadt
při minulých volbách do říšské rady dostalo se mně
v měm volebním okresu důvěry takovým způsobem
projevené, že jsem byl volen takřka jednohlasněa
téhož projevu důvěry dostalo se mi i při nových
volbách do okresního zastupitelstva. Kdybych věděl.
že snad nebude voličstvo zdejšího okresu míti ke
mně, aspoň z velké většiny, důvěry, pak vám
upřímně a bez obalu řeknu, že nikdo tak rád se
hodnosti té nezbaví jako ja.
Nebudu se zmiňovati o tom, bylli jsem hoden
důvěry, kterou jste ke mně po šest minulých let' cho-
vali — toť věc vedlejší — ale nechť soudí se č mně
jakkoli, to nikdo neupře, že mně dobré vůle nikdy
nescházelo a že tam, kde se jedná o zájmy stavu
rolnického, měl jsem odvahu jíti až do krajností
(Výbarně !
Pan Pražák táže se mne jmenem sdružení země-
dělců po mém politickém přesvědčení, ke které straně
náležím a pod jakou etiketou hodlám se o zdejsí
mandát uchäzet. Odpověď moje bude zcela krátkáa
jednoduchá. Zdědiv mandát po svobodomyslném koll.
Černém, pracoval jsem po šest let v klubu národní
strany svobodomyslné jako zemský poslanec a jednu
kampaň prodlel jsem též na říšské radě ve svazku
téhož klubu. Ke straně jiné nepřestoupí m,
ne snad proto, že bych byl snad odsouzen jako pře-
běhlík, nýbrž s plným přesvědčením, že
jednám dobře. (Souhlas.) Vyložím Vám důvody
Po celou dobu měho poslancování na sněmu král
českého nestalo se případu ní jediného, aby kterému-
koli usnesení rolnického odboru, jehož jsem by
místopředsedon, vedením strány bylo schválení ode-
přeno, A v rolníckém sdružení tom zasedali takě pp.
Alfons Štastný, Novotný a Prášek. Nepříkládálli pan
Pražák důležitosti tomu, že se v Čechách za tak
vážných poměrů tvoří strany nové, nepřihlížím k tomu
klidně já, neboť je v této době velkou chybou, při-
stupuje-li český lid k volebnímu osudí nesjednocena
když zejmena politická strana, na níž spočívě zod-
povědnost za věci budoucí, bude při téchto volbách
seslabena. Seslabení národní strany s vo-
bodomyslné bude míti za nynějších po-
měrůkradosti vlády a Němců násředky
nedozirné. Slyšte hlas velkého politika, náleže-
jícího lidu šťastnějšímu nás, bývalého předsedy mini-
šterstva Tiszy: »Kdyby měla stavovská politika
v národě zvílěziti, neměli bychom zástupců země,
nýbrž pouze zástupce jednotlivých stavů«.
A vidíli dnes bývalý ministerský předseda ma-
darský velkou chybu ve třídění na různé kasty sta-
vovské, pak my, kteří stojíme před tak těžkými boj
a v tak velkém nebezpečí, v jakém se národ český
vůči ohromnému přivalu němectva právě teď na
lezá, máme i při veškeré tísni bmotné býti sobě
toho pamětlivi, že jen dobojováním našeho politi-
ckého boje můžeme domoci se lepší budoucnosti
Ja tedy přes to, že veškerá práce má byla výhradně
věnována jen stavu rolnickému, živnostenskémua
nižším třídám vůbec, nemohu jinak, byť. jste na
mne činili nátlak jakýkoli, než setrvati na svém.
Se stranou politickou stojím a se stra
nou politickou padám. (Souhlas.)
Rečník, praví, že jak dosavadní činnost jeho na-
svědčuje, nebyl nikdy nepřítelem organisace agrární
a zač se vždy přimlouval, byla myšlenka, aby po-
poměry a jednotnost vystupování národa v ohledu
politickém urovnány byly kompromisem. (Souhlas
Nelze dnes postaviti se stavovsky na tak vyhraněné
stanovisko, že bychom měli jen zájmy našeho stavu
na zřeteli. Takové stanovisko mohli bychom sobě
určiti jen pro naši dobrou práci, ve sborech zákono
dárných, Však, kde většiny nemáme a kde jsou zá-
stupcové také jiných stavů, musíme, chcemesli do-
síci ve prospěch voličstva našeho nějaké koncesse
míti i na jejich zájmy zřetel, I v lůně stran politi-
ckých lze požadavky rolnictva se zdarem hajitia
a žádna z politických stran se neodváží, aby tak
početnému stavu, jakým je rolnictvo, něčeho ode
přela.
Neúspěchy dosavadní, jak politické, tak hospo-
dářské, zaviňuje cizí a škodlivý nám centralistický
systém a proto dnes jedinou snahou naší býti musí,
aby parlament vídeňský byl ochromen a zničen a
aby byla provedena změna ústavy v takovém
smyslu, aby země na říšské radě zastoupené měly
svoji vlastní samosprávu, která byla by zajisté
prvním krokem k zabezpečení státního práva.
Řečník obírá se polom podrobně nedostatky a
vadami, jimiž trpí rolnictvo i v příčině sociálním
které odstraniti lze nikoli prací parlamentní, nýbrž
jedině drobnou prací vnitřní, soustavnou prací orga-
nisační a končí prohlášením, že vzhledem ke svému
stanovisku a přesvědčení by mandátu, jemu nabíze-
ného, jak z návrhu p. Pražáka vysvítá, pouze pod-
mínečně a jakoby z nouze o kandidáta jiného, roz-
hodně příjati nemohl. (Výborně! Potlesk.)
Tajemník národní strany svobodomyslné pan
Moudrý v polemice s jednotlivými vývody agrár-
ního mluvčího dokazuje na základě podstatných
ukázek, čerpaných z činnosti agrárních předáků, jak
příkré a četné jsou rozpory mezi theorií, vykládanou
panem Pražákem a mezi praxí, prováděnou poslanci
Kubrem, Práškem a Zázvorkou.
Pan Pražák trvá prý rozhodně na navrženém
dodatku resolučním
Pan učitel Pfister z Josefova (rad. pokrokář
diví se, že pan Pražák nepověděl také, jak zachoval
se k úpravě platů učitelských agrárníci a žádá ho,
by blíže vyložil své názory o kulturním povznesení
selského stavu.
Pan Jaroš nepochopuje, jak může sdružení
které stále o sobě hlásá, že není stranou politickou
býti v rozporu s politickou stranou mladočeskou.
Prohlašuje opětně, že by podmínečný mandát pova-
žovati musil za nedůvěru sobě projevenou a že by
z toho vyvodil své konsekvence. Prosí jen, by v tom
případě nedošlo k trapné eventualitě, že by zástup
cem okresu stal se příčiněním českých sedláků ná-
rodní náš nepřítel. (Hlasy: Níkoli, to by se nikdy
nestalo !)
Agrárník p. Hušek předčítá, když byl p. Jaroi
uvedl na pravou míru tvrzení p. Pražáka, jakoby
byla strana mladočeská nezdar kompromisu před
říšskými volbami zavinila, připravený resoluční návrh
ve znění, navrženém agrárníky.
O znění této resoluce, jež prohlksil pan
Jaroš naprosto nepřijatelným, rozvinula
se živá debata, za které trval p. Pražák na svém
návrhu, který prý hájiti bude — z rozkazu výkonného
oe
výboru — do krajnosti.
Při hlasování prvém hlasovalo také pro
návrh jeho pouze devětvoličů. c
Agrární mluvčí prohlašuje konečně, že spokojí
se s resolucí, v níž by bylo projeveno přání, abyp.
Jaroš vstoupil do klubu agrárního, kdežto okresní ta-
jemník p. Oeser žádá, by byla projevena p. Jaro-
šovi důvěra a aby prohlášen byl kandidátem s po-
dotknutím, že se mu ponechává volnost vstupu bud
do klubu svobodomyslného nebo agrárního.
Při hlasování druhém pozdvihlo se pro změněný
návzh p. Pražáka asi 40 růkou a povstá ním
#15
alto_textblock
#15
projevena kandidátovi jednomyslně
důvěra.
Pan Jaroš: Děkuji za tak manifestační projev
důvěry a přijímám kandidaturu, ale rozumím
usnesení vaší resoluce tak, že moh
setrvat v národní straně svobodomy-
slně, pokud přesvědčení mé nerož-
hodne jinak. (Pan Pražák: Tak to nebylo
Kdyby tomu tak rozuměno nebylo, mu-
sil bych učiniti prohlášení, že man-
dátu nepřijm u.
Po poznámce p. taj. O esra, klerý vyzýval shro-
mážděné voličstvo vzhledem k hrozícímu nebezpeč
se strany německé, aby volby do jednoho muže se
súčastnilo, byla schůze, která trvala půlpáté hodiny
o půl 8. hod. večer skončena.
#16
alto_textblock
#16
Tábor pošumavského lidu v Kolinci
Překrásnou podzimní pohodou podporován
zdařil se pošumavský tábor v Kolinci nad oče
kávání. Více nežli 600 osob naplnilo prostran-
ství, v jehož průčelí postaveno bylo řečniště
ačkoli doba ke konání táborů byla již značně
pokročilá, překážkou byly četné pouti v okol-
ních obcích, ano s nejedné strany bylo dokoneo
proti táboru agitováno.
Vždyť osobní záští zavedlo »Šumavana
tak daleko, že ve svém posledním čísle se
snažil učiniti zamýšlený tábor směšným. Hojná
účasť lidu z dalekého okolí byla však nejpří
padnější odpovědí na tuto beztaktnost prot
Národní jednotě pošumavské.
O 23 hod. zahájil starosta Národní jednoty
pošumavské, poslanec p. dr. Kurz tábor
udělil slovo jednateli místního odboru, panu Še
bestovi, jenž dostavivší se účastníky jmenem
svolavatelstva uvítal. Potom promluvil pan dr.
Kurz o našich povinnostech národních, vy-
cházeje při tom z názoru, že národ jest vlastně
jedinou rozšířenou rodinou, a poukazuje k po-
vinnostem v ohledu vlasteneckém, osvětovéma
hospodářském.
Tuto poslední stat prohloubil a do podrob-
ností rozvedl p. okresní. starosta a poslanec
Kovářík. Zdařile provedl důkaz, že odborne
vzdělání jest podmínkou hospodářské zdatnost
jak u řemeslníka a živnostníka, tak u země-
dělce. Zejmena pak naznačil i cesty, jimiž by
se občanstvo pošumavské bráti mělo, aby svo
hmolný stav zlepšilo.
Treum řečnikem byl pan faráři Blá ho-
vec z Čachrova, jenž pojednal o významu
Národní jednoty pošumavské, která svým čle-
nům poskytuje prostředkův i pomoci k prove-
dení oněch povinností, jež první řečník by
Všechny řeči provázeny byly napjatou po-
zorností a přerusovány byly častým souhlasem
přítomných.
Když byl předseda obecenstvu poděkoval
je k účinnému podporování N. J. Pošumavské.
jakož i k hojné účasti v pracích jednoty vyzval
zakončil velezdařilou schůzi. Mezi rozcházejícími
se občany projevováno bylo s četných stran
přání, aby se podobné schůze konaly alespon
každý rok jednou. Doufáme, že tomuto pokynu
místní odbor N. J. Pošumavské ve vlastním
zájmu vyhověli neopomene.
#17
alto_textblock
#17
vytkl.
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
#19
alto_textblock
#19
— Velkostatkářský kompromis. Nyn
je teprve zjevno, jaký účel mél článek »Neue
Fr. Presse«, kterým vybídnuta byla vláda, aby
konala vůči liberálním Němcům povinnost a na
hradila jim ztrátu, kterou utrpí následkem agi-
tace všeněmecké, ziskem na vrub konservativ
ních velkostatkářů. Teď teprve zřejmo, že vláda
článek onen sama si objednala, jako úvod do
akce, kterou dnes s tak nápadnou vervou pod-
niká. Vláda s panem drem. Körbrem má povin-
nost pečovati o to, aby poměry v parlamentě
utvářily se tak, by na jich základě výhodně
mohla operovat, nechť ale nezapomíná, že strany
nejsou při tom mrtvými figurami, které možno
bez odporu postaviti tak či onak. Tak věc se
nemá. Jak se zachovají konservativní velkostat-
káři, nevíme. Ze zkušeností nabytých bychom
ale s téměř naprostou určitostí souditi chtěli, že
jako vždycky, také tentokráte povolí a že stane
se, oč vláda usiluje. Výmluva bude obvyklá
»Nezapomínejte, že také my ve sboru konserva-
tivních velkostalkářů nejsme jednotni, nýbrž že
v naší společnosti zastoupeny jsou různé
nuance politické i národně zbarvené a že
bychom marně domáhali se většiny, kdyby
odštěpila se od nás ona řakce, která
v příčinách národních vždy osvědčovala jistý faible
pro Němce.« Melodii tu slyšíte ostatně již dnes,
jakkoli ne dosud z kolovrátku officiálního. Mohlo
by se říci, že velkostatkáři nejlépe asi sami
vědí, jak to mezi nimi vypadá. Nepopíráme
toho. Však tím — aspoň ne ti, již z nich
hlásí se k národu českému — nenabyli práva,
jednati bez zřetele na ostatní zástupce českého
lidu. Nejde tu pouze o ně, jde tu o celý sněm.
jde tu o hluboké poškození všech nás, ktel
tvoříme hradbu proti centralismu v tomto státě.
A proto není to věcí jen výhradně pánů velko-
statkářů, jak zařídí jednání své oproti dru. Kör
brovi, jenž na šikmé ploše, jak se zdá, posunu
se již dále, než byl původně. Již mu nestačí,
nepřipustiti toho, co by Němce dráždílo, dnes
už heslem jeho je dělati všechno, co
mu Němei poručí. »Křivda«, kterou trpí
němečtí velkostatkáři v Čechách, strašně jej
pálí, za to je mu naprosto lhostejno, že v sou-
sední Moravě od let již na domácím sněmu
tři čtvrtiny obyvatelů nalezá se v poko-
řující menšině oproti zástupcům Němců,
jichž je v zemi sotva čtvrtina. To mu ne-
překáží, proti tomu cit jeho pro spravedlnost
se nebrání; ale v Čechách, kde nota bene ne-
ubude Němcům novými volbami sněmovními ani
jediného mandátu, v Čechách má se v zájmu
Němců a vlády dát konservativný velkostatek
bez odmluvy okleštit jen proto, aby přírostkem
konservativných Němců byla nahrazena domnělá
ztráta, jež bude způsobena očekávaným vítězstvím
Všeněmců — v Čechách imputuje se velkostatku,
imputuje se autonomistické většině vůbec, aby
pardonovala několik německých velkostatkářských
centralistů. Jde-li o to, aby Němci osvědčili
smířlivost a ústupnost oproti nám, kterou právo
máme žádat, vláda ani prstem nehne. Však
by také smutně pochodila. Za to tím lépe daři
se jí u nás. Jak pochodíme, když my, kteří se
domaháme toho, co se nám zadržuje, oproti
Němcům ustupujeme ještě i z těch několika
málo posic, jež jsme si orůběhem dlouhých leo
krutým bojem dobyli?
#20
alto_textblock
#20
— Do duše zahanbující jest počínání
národně-sociálního orgánu v otázce »tajných
punktací«, vymyšlených vůdcovstvím řečené
strany k účelům volební taktiky. Jest známo, že
hned po zprávě o tajných punktacích, uveřej-
něné v listě národně-sociálním, vystoupili jsme-
s nejrozhodnějším dementi, k němuž připojil
dr. Pacák, jeden z obviněných »punktátorů«,
prohlášení, veškeru pochybnost vylučující.
Vzdor tomu napsal list národních sociálů na
druhý den, že »Národní Listy« a dr. Pa-
cák hájí tajné punktace mladočeské a krom
toho právě z nejrozhodnějšího našeho a Pacá-
kova popření existence jakýchkoli punktací vůbec
a tajných zylášť dovozoval — doznání
těch!o punkta ci z naší strany. Jakkolivěk
národně-sociální průmysl prolhaností a jeho nej-
novější výrobek zůstal veškerým českým tisko-
vým trhem bez povšimnuti až na čtyří nebo
pět listů, kteréž takové jednání odsoudily ja-
kožto nejapný manévr volební, přece neostýchal
se list národně-sociální tvářiti se, jako kdyby
jeho výmyslem obíral se celý svět, pokládaje
jej za nějaký sensační objev politický. Zvlášt
po prohlášení dra. Pacáka a dra. Škardy jest
celý politický svět bez výjimky přesvědčen, že
národně-sociální báchora, kteráž mohla původně
svésti vůbec jen svíčkové báby k víře, jest ko-
Iosálně nemotorným volebním manévrem. Bez-
příkladné jednání národně sociální vyvrcholilo
však ve včerejším jeho čísle, v němž po všem
tom, co vylíčeno, neostýchali se lidé národně-
sociální napsati následující passus: » Hlavní věci
jest, že známí tři punktátoři smluvili s Körbrem
punktační plán pro dobu po zemských volbách,
plán, o jehož rozbití jde nejen nám, ale nyní
patrně i »Národním Listům« — aspoň dle jejich
rozčileného zděšení soudíc.« A ne jen to, ná-
rodně sociální mužové truchlívé odvahy pro-
hlašují, že jim popření dra. Pacáka a dra.
Škardy nestačí, poněvadž prý byli právě
opětovně ujištěni, že zpráva jich je pravdiva a
že »punktátoři skutečně s Körbrem punktovali.«
Myslite, tak píše národně-sociální list, že dr.
Pacák, nebo dr. Kramář tázán povi pravdu? atd.
Lze si představiti něco velkolepějšího nad tento
národně-sociální macchiavellismus? Něco grandi-
osnějšího než koncepee této intriky ? Hleďma
jen: Punktace byly tajné. Nikdo jiný na světě
mimo jich účastníky a sice zesnulého dra.
Kaizla, živé dra. Kramáře a dra. Pacákao
nich věděti nemohl. Není víře podobno, že by
dr. Kaizl v slabě chvilce anebo v předtuše
smrti byl sedl a napsal nár.sociálnímu vůd-
covstvu doznání s doporučením, aby ho použito
bylo proti Mladočechům při volbách, od dra.
Pacáka uveřejnili jsme známé prohlášení, také
dr. Škarda, dle olomouckých »Selských Listů«
jediný důvěrník domnělých punktátorů, na-
prosto o ničem nevi. Kdo tedy ze spolu-
vinníků jediný zbývá? Nikdo jiný leč —
dr. K örber sám! Ano, jediný předseda
ministerstva, a on to bude také, který nepřestává
»Českou Demokracii« »opětovně ujišťovati«, že
má pravdu, jen aby se nedala! Chápete nyní, z které
strany duje vichr národně sociální?! A kým jsou
národně-sociální pánové kování do boje? Ne-
může býti ani pochyby, že dr. Körber v úzko-
stech. do čeho že to vlezl, uzavřev »tajné punk-
tance« s Mladočechy, hledí se zbaviti závazku
národnostního rozdělení Čech a používá pana
Choce jakožto — telefonu, aby národ poštval
proti mladočeskému vedení. — A bylo by to
snad něco tak nemožného, aby se v nejbližším
čísle národně sociálního lístku vyskytlo podobné
tvrzení po veškeré té prolhané gyminasticea
téch nesčetných saltomortálech, provedených ná-
rodně sociálními akrobaty na důkaz, že jich
vaz v jednom čísle zlomený do nejbližšího
opětně srůstá?
— Organisace českých žurnalistů.
Včerejšího dne v Praze shromáždění pražštíi
venkovští žurnalisté čeští všech směrů v uvá-
ženi, že ve veřejnosti přibývá zjevů, jichžto čin-
nost povolání novinářskému nejen překáží, ale
i jeho vážnost podkopává, usnesli se, že vedle
Spolku českých žurnalistů, jeho pensijních
fondů, Spolku krajinských žarnalistů, jakoz
i sdružení venkovských kollegů, proti nimž ni-
kterak se nestaví, naopak bude s nimi solidárný
ve prospěch příslušníků stavu žurnalistického
pracovati a jejich blahodárnou činnost doplno-
vati, ustavila se v Praze Jednota česku-
slovanských žurnalistů, jejíž úkolem
bude hájiti veškeré stavovské zájmy svých člená
a české žurnalistiky vůbec a pečovati zejmena
též o její representaci. — Za účelem vypraco-
vání stanov a svolání všeobecného sjezdu če-
ských žurnalistů zvolena osmičlenná komise,
aby všechny přípravné práce vykonala.
— Hrabě Jan Harrach a sjezd něme-
ckých katolíků na Moravě. Pod tímto zá-
hlavím přináší »Hl. N.« ve včerejším svém
čísle » kárnou« lokálku proti nám a naší zprá-
vičce uveřejněné pod záhlavím »Český a ně-
mecký katolik zároveň« dne 8. srpna o hr. Janu
Harrachovi, že spolupodepsal sjezdové provolání
německým katolikům v Olomouci. V naší zprávě
výslovně se praví, že zaznamenáváme tak
podle vídeňských listů a že to, co
se všechno ve zprávě o hraběti Harra-
chovi dí, platnost má zajisté s podmínkou,
že zpráva jest pravdiva. »Hlas Národa«
sděluje, na základě jeho kompetentních infor-
formací zjistil (po celém měsíci), že hr. Jan
Harrach žádného provolání ke sjez du
německých neb českých katoliků
na Moravě nepodepsal. Uveřejňujeme
zcela loyálné toto konstatování pravdy, kteráž
zůstala nevyvrácena v listech vídeňských, i ně-
meckých i českých moravských po celý měsíc,
i odmítáme však co nejzdvořileji jakékoli poli-
tování »Hlasu Národa«, kteréž si list tento dovo-
luje nám nad néčím vyslovovati. Myslíme, že
bude velmi výhodno pro staročeský orgán, po-
nechá-li si svou zásobu lítosti pro výhradní do-
máci spotřebu nad sebou a svými maličkými.«
— Oeobní. Ředitel pražského poštovního a te-
legrafního úřadu dv. rada ryt. Šalaří k- Pátrosa
a vicepresident finančního zemského ředitelství pan
Tersch vrátili se v sobotu z letního pobytu da
Prahy. — Cís. rada Med. et Chitg. ur. Františe
Friedrich vrátil se ze svých cest, nustoupil svoji
praxi a ordinuje zase od 9—10 hodin ráno a od
3—4 hod. odpol. ve svém domě na Malé straně, Kar-
melitská ul. č. 12.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Kess-
lerova šl. ze Sprengelsenů a pan Jindřích
Seehák, professor na c. k. vyšší reálce v Hradci
Králové, slaviti budou svůj manželský sňatek dnes
v ponděli 9. t. m. o 4. hod. odpol. ve farním chrá-
mu sv. Jindřícha v Praze, — Slečna Ludm i la