#1
alto_textblock
#1
10. listopadu 1901.
#2
alto_textblock
#2
I. Přiloha „Národních Listu
#3
alto_textblock
#3
k číslu 310.
#4
alto_textblock
#4
Strana 17
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář,
#6
alto_textblock
#6
Malé a velké cukrovary,
Jeden z předákův rakouských rafinérů eukru
ústřední ředitel cukrovarů prince Thurn-Taxisa
v Dobrovicích a Vlkavě, pan Frant. Fischek
uveřejnil ve »Fremdenblattu« ze dne 7. listo-
padu úvahu o vyhlídkách nového cukerníhe
karlelu, kteráž po některé stránce nutně vy-
Zaduje bližšího rozboru a osvětlení. e2
Pan Fischek toliž zle naříká si do
dnešního ustanovení v příčině zpětné splátky
překročení maximálné sumy 18,000.000 K vý
vozné bonifikace dle tak zvanéhoi ndívi
duálného rozvržení splátky té na jedno-
tlivě cukrovary, při kterémž rozvržení vsloupila
v platnost zásada a ochrany malého a slabého,
takže malé eukrovary platí i poměrně malou
splátku, veliké pak dle jisté skály splátku vze
stupnou.
Pan Fischek praví, že továrna o výroho
90 000 q suroviny plati oproti tová ně o vý
robě 30.000 q šestnáctkrát tolik zpělne
splátky, ač pouze třikrát tolik vyrobí
továrna o výrobě 112 000 q že plali čty ři c et-
krát tolik jako továrna o 28.000 q, ač pouze
čtyřikrát tolik vyrobi.
Především nutno kontrolovati tyto údaje
tu shledáme, že dle úřadní skůly obnás
zpětná splátka za 1 q suroviny při 30.000
22 h, při 90.000 q 118 h, za 1 q tudíž ni
koliv čestnáctkrát, nýbrž pouze pětkrát tolik
továrna pak o 28.000 q výroby 14 a př
112.000 q výroby 146 h za 1. q suroviny.
tudiž opět ne čtyřicetkráte, nýbrž pouze de s e
kráte tolik.
Leč takovéto nazírání na věc, o kterou zde
běží, není správno ani spravedli vo-
Nesluší totiž porovnávati, kolikráte platí velká
továrna více než malá, nýbrž spravedlivo jest
jedině a pouze srovnání dnešního stavu
splátky dle individuálného rozvržení se stavem
dřívějším splátky stejné pro v šecky
cukrovary.
Neboť okolnost ta, že dnes platí male
eukrovary měně než veliké, sama o sobě
by přece nemohla zavdati příčinu k nevraživosti
proč by se malým cukrovarům nedopřálo úlevy
kdyby tuto úlevu nemusily zaplati
cukrovary velikěl
K nevraživosti tedy zavdává příčinu okol
nost ta, že, jak se praví, veliké cu kro
vary musi platit za malé, že tedy
dnes veliké cukrovary musejí platit vice
než by platily za starého způsobu rozdílení
zpětné splátky, kdy všecky eukrovary platily na
1 q eukru stejný obnos.
Priklad vysvěili vše bliže.
Za minulou kampaň 1900—1 obnášel
zpětná splátka úhrnem asi 9,800.000 korun
a dle starého způsobu rozdílení splátky té na
jednotlivé cukrovary byly by platily všichn
za 1 q asi 70 h. Tedy jak malé tak
velké cukrovary by byly platily po 70 h za
1 q cukru i neměly by proti tomu velké cukro-
vary žádných námitek.
Dle dnešního způsobu rozdílení zpětn
splátky ale plati eukrovar o 90.000 q výroby
místo 70 h 118 h, tudiž o 48 h na 1 q cukro
více a cukrovar o 112.000 q výroby místo 70
hal. 140 h, tudíž o 70 h více, čili dvakráte
tolik co dřive.
Když pak rozpočle se toto na řepuz
předpokladem, že k výrobě 1 q cukru jest za
potřebí 8 q řepy, obnáší tato větší splátka.
nežli dřive, při výrobě 90 000 q cukru 6 h
a při výrobě 112.000 q cukru 9 h za 1
řepy !!1 A tu zajisté ani pan Fischek ne-
popře, že veliké cukrovary mají oproti malým
o těchto 6 h či 9 h levnější výrobní režii a že
toto oproli dřívějšímu stavu tak nepatrně obu-
žení mohou zcela snadno snésti.
Pan Fischek také ve své úvaze při
pouští, že veliké cukrovary mohou tuto
větší splátku sněsti, a praví, že ji také pone
sou, ale — — — bez kartelu!1! A proč?
— Poněvadž když se cukerní kartel neob-
noví, tedy se malé cukrovary neudrží
přes výhodu, kterouž jim individušlné roz-
vržení zpělně splátky poskytuje, kdežto velké
cukrovary bez kartelů obstojí i při tomto
individuálném rozvržení, čímž vlastně p. Fi-
schek sám své dřivější vývody vyvrací. Pan
Fischek eufemisticky to zove »procesem
purfikačním«, tak že dle jeho názorů
zmizení malých cukrovarů by znamenalo
spolu jakousi »očistu« průmyslu cukrovarni-
ckého — od čehosi snečistého« nebo průmysl
ten »znečišťujícího«.
Celá úvaha páně Fischkova není ni-
čím jiným, než národohospodářskou glorifikael
hesla: »Kdo s koho, ten tohot« Jestliže
se hodlá přikročiti k obnově cukerního kartelu
s takovýmito sethickými« zásadami, pak ovšem
to hude smutně dopadat s fouto obnovou. Pak
ale by mohlo povstat hnuti mezi naším
zemědělstvem, o jehož nejvlastnější zá-
jem zde běží, hnutí to, kteréž by jistě těm
»velikánům« cukrovarniekým milé nebylo. My-
šlénka individuálného rozyržení zpětné splátky
vzala původ svůj v tom vědomí a přesvědčení,
že zachování malých eukrovaro
jest eminentním zájmem zeměděl-
ským, že prozíravá vládní a státní politika
nemůže a nesmí k tomu nečinné přihli
žeti, jak se náš hospodářský cukrovarnický prů
mysl koncentruje v několika málo rukou veli
kého kapifálu, neboť o tom nemůže pochybo
vali nikdo, že pak by zavznělo vstříc našemu
malorolnictvu, vydanému na milost a nemilos
několika těmto obrovským závodům: »V ae
victisle
#7
alto_textblock
#7
Z domácího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«a
#8
alto_textblock
#8
V Praze, 9. listopadu.
Finanční spiknutí a spekulační cham bre
separée. — Vzpruhy kursů. — Soclietas
leonina. — Pročmůže býti papír špatný.
— Conebylo na pražské burse. — O bcho
a obraty. — Výzva kapitálu.
Jednou psali jsme na těchto místecho
známých i neznámých vzpruhách bursovnícha
o bozleh z propadlišť, kteři se objevují na see-
nerii kursů. Dnes mohli bychom posloužiti prí-
#9
alto_textblock
#9
kladem na vysvětlenou, uvádějíce exemplum ad
hominem, který žil zde mezi námi a své ta
lenty objevil teprve až polom, když mezi nám
přestal býti. Jest to známé jméno voníci flal
kami, mnozí v něm ale eítí pouze fialkový sur
rogát. Doba episody, když alpinky před lety se
ještě chvěly na kursu 100. . ., dějiště v prvém
vídeňském restaurantu chambre separée; osoby
Markus, ředitel banky, Popper, ředitel banky
Weiss, ředitel banky a Schwarz, řediřel banky
Již se připozdívá a na stole skromných hodnostů
přeje dobrého zažití fromage d'Ohmültz.
Na seéně se objevuje pan Fialový, malý
čilý pán, elegantní grandezzy a černých vous
na bradě, které již prokvétají jíním stáři; při
cházi od Wittgensteina, kde bylo konferováno
tom, jaká billance alpinek bude a jak se bude
zdát. Spiknutí a la hausse jest ujednáno. P
třebí levných kusů. Gentleman potřásá kolle
giálně rukama, velkolepě se dá svlěknout z ko-
žichu lokajem a volá joviálně:
Leutchen heute zahl' ich Champagner . ..
Lidičky dnes platím šampaňské. »Proč, proč?«
zní mu v odpověď otázka. »Nu, prodal jsen
svoji položku alpinek a vydělal.« »A proč jste
je prodal«, znělo odevšad. — »Nu vím, eo
vím!« —
Tedy pan Fialový prodává — to byl my
šlenkový závěr všech. Z pánů jeden po drůhém
se vytráceli ze chambre separée, toho rozbolela
hlava, toho dopisem vyvolal lokaj, jenž dříve do
stal dopis a rozkaz od pána, jejž měl vyvolat
třetímu se spustila z nosu krev, pro pátého
bylo náhle telefonováno. Paň Fialo ý prodává
— to tajemství tižilo všechny a všem bylo zá
kladním kamenem dalších závěrů:
Pan Markus telefonoval tu zvěst hneddo
Prahy: Sanoe, qui pele, spas se, kdo můžeš
Pan Weiss s tím spěchal do svého ústavu, pan
Sehwarz ke svým klientům, pan Popper ke
svému vrchnímu řediteli. A nežli ráno bursa
vstala, již věděla, že budec flau.
Fialové šampaňské hrálo pak na burse bar-
vami zcela jinými. Mluvilo se o americké sou-
těži na trhu železářském, pronikly poplašné
zprávy o neuspokojivé dividendě alpinek
kdosi, jejž nikdo neviděl a neznal, dostal de
peši o stávce dělníků v pánvích uhelných—
konečně se připouštěl také vpád Číňanů do
Evropy. — bursa byla zcela pleite a prodával
se o překot. Na našem Přikopě jsme viděl
svěšené hlavy a pozorovali rmut ve zraku.
I známý bursián, jehož jméno na filosofa jest
krátké a který na zádech nosi hůl, se svářil v duš
své: prodat. — neprodat, a konečně proda
přece, — vždyť prodal pan Fialový.
Ten ale maskován kupoval o závod az
alpinek výstavél si babylonskou posici, která n
své výši mu nesla obrovský získ. Konstatujme
ale pravdu, že jeho valné procento se utopilo
v bahně bursovní krise německé. Millionový Job
však nezoufá: Bůh dal — bůh vzal — jméno
Wiugensteinovo budiž pochváleno. — S myslí
nejklidnější pak, když po hausse alpineks
bankovní přátelé sešli zase v chambre separée
odpověděl k výčitkám, že společnosť zradil
Pánové, já alpinky prodal, ale hned jsem je
zase koupil. Což vy jste je pouze prodali
Jaká chyba]... Po té odpoxědi pan Weiss
zčernal a pan Schwarz zbělel.
Takový obraz spěkulačních mravů víden-
ských, — správný ve všech detailech, — na-
črtneme-li jej uhlem, jest spasitelnější nežli ká-
zání Abrahama a Saneta Clara. Chcele roz
umem posuzovati kursy? Jaký blud!. Chcste
z bilancí posuzovati cenu papírů, jako pošetilost
Věřite čestným slovům předsedů akciovych spo-
lečností? — Jaké bláznovství! Přisaďte si k nim
když hrají. Oni vyhrajou, vy prohráte . ..
Proto vystupujeme proti spekulaci v cen-
ných papírech — usilujíce o to, aby obecenstvo
nabylo pro ně pravého zájmu a pochopení
Kursové ztráty a chvilkový majelek s velikým
zmítáním záznamů však diskreditují naše akcie
i naše cenné papíry. — Venkovan přijde do
peněžního úslavu a chce spolehlivě i výhodně
uložiti slovku. Doporučují mu zástavní list prvé
kvality: nese čtyři procenta, ba ještě více, nebo
znamená a prodává se za 97. Venkovan po-
slouchá, dá si věc ještě jednou vyložit, kýva
hlavou, když se mu znovu praví, že cenný
papír při 97 mu nese vice nežli 4 pet., — pal
zdvihne roku a geslikuluje ukazováčkem: viději.
ten papír má státi sto a stojí jen 97 — vidějí
v tom musí něco být! Odejde a uloží svoji
stovku na 5 pet. na vkladní knížku pochybné
jakosti . . . To jest opět obraz mravů českých.
Na pražské burse by nás spíše — nežli
to, co bylo — více mohlo zajímati to, co ne-
bylo. O znamenitých splatnostech listopadových se
očekávalo oživení domácího trhu — když ne
akciemi, tedy aspoň hodnotami k uložení kapi
tálu očekávalo se, že patrně stoupne suma ulo
žených vkladů, avšak veliké ony sumy i splat
ného kuponu i placené činže se rozplynuly jako
sníh minulého jara, — a hledáme-li stopy jich
musíme podnikati cesty daleké — až do Vldně
a až do Berlína . . . Nezbývá totiž domněnky
jiné, nežli že dosavade není zaplacena naše vá-
lečná náhrada za porážký bursovní a že doposud
vystřebává naši hotovost. Podobná jest také situace
ve Vídni. Za úplné stagnace na trhu akciovém,
kliděm jest umrtven také trh s papíry k uložení
kapitálu, a také tu jest tajný ponor finančn
Macechy, kam se ztrácejí nově vytvořené sumy
kapitálu. Psalo se sice o čilejším obchodu se zá
stavními listy, leč výkazy učiněných závěrů t
úvahy dementují. V té všeobecné passivní nálade
nebyly ani naše zástavní listy výjimkou. Na trhu
ukeiovém měli jsme sice zdání nálad: ochablost
papírů průmyslových, — reprisa tohoto oboru, —
a konečně také obraty jsme měli v Živnosten-
ských, které jednány po 258.50 a 258 62.
Bludné balvany na pusté cestě.
Kdežto však na jedné straně svého místa
hledáme kapitál, s druhé strany slyšíme výzvu
jej mobilisující: »upisujíce druhé akcie Ústřední
banky německých spořitelen v Praze podpo
rujte zájem domácího ústavu, jehož účelem jes
organisace národňí!« Poslouchejte l
#10
alto_textblock
#10
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 9. listopadu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Na burse, která již delší čas stagnuje
čeká na nějaký výdatný podnět, převládala tento
kráte tendence vyčkávací a veškerá pozornost
obrácena byla k záležitosti Francie s Tureckem
#11
alto_textblock
#11
Obchod vztahoval se následkem toho trochu
více na hodnoty mezinárodní a kurs jejich řídio
se dojmem, jaký učinily zprávy o stavu tétc
záležitosti.
Po dosti dlouhé pause uznala známá firma
Jos. Kohn a spol. zase jednou za dobré něec
obecenstvu ke koupi doporučiti. Jednalo se tento
kráte o akcie banky pro země rakouské, kter
již delší čas znamenají pod jmenovitou hodnotou
Papir tento stoupl pojednou — prý na koupě
pařižské! — skoro zase až na nominální hod-
notu a tu překvapila obecenstvo zmíněná firma
svým oběžníkem, doporučujíeím okamžité za-
koupení papíru toho. Odtud tedy ty dřivějs
koupě »pařížskée; nyní mělo obecenstvo
kupovati dále a někdo prodávati a skutečně ne
trvalo to ani dva dni a ten, kdo dal se svést
takovýmto lákadlem, víděl doporučený papír o5
a nyní o 8 K níže. Však zmíněná firma ne-
ztratla ducha »obehodní« podnikavosti
hned na to doporučovála prěmie! Bylo by na
čase, aby naši lidé po zásluze naložili s každým
a zejmena s nejbližším oběžníkem, jenž do-
poručovati bude dokonce i kahlenberské, akcie
Obchod na trhu báňském byl velice tichý
a kursy hodnot železůřských stále se drobily
čehož příčinou byly z větší části zprávy, že
podniky železářské jsou hodně odkázány na
dosud velice skrovné objednávky státní. Uhlářské
papíry byly většinou pevné.
Trh hodnot dopravních byl z větší část
mdlý a převládala tu jako na všech oslatníel
trzich tendence sestupná a jest co děkovai
pevnému smýšlení burs cizích; že nedošlo k vět
šímu kursovnímu klesnutí. Záležitost Francie
s Tureckem pokládána byla ke konci týdne skoro
za vyřízenou a proto mohly se v první řaue
turecké hodnoty na všech bursách značno
zotaviti. Jinak končí týden úplnou stagnací
spekulace vyčkává.
Variace v minulém týdnu poznati lze po
někud z tohoto sestavení:
2. listop. 9. listop.
95.50
95.50
118.60
118 65
118.40
118.05
93.—
92.90
93.—
93.25
613.—
616.50
397.—
391.—
631.—
614.—
419.—
41775
848.—
847.—
258.—
258 50
623 75
619.50
64.—
63. —
461.—
469.50
983.—
977.—
246.—
241. 50
241.—
236.50
772.—
755.——
270.—
267 —
255.—
255.—
345.—
343.—
415.—
408.50
1330.—
1430.—
970.—
950.—
712.—
705.—
583.—
582.—
1110.—
1140.—
239 10
239.15
117.15
117.15
#12
alto_textblock
#12
Rak. korunová renta . ..
Rak. zlatá renla . . . ..
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . . . .
Banka pro země rakouské .
Uherské kreditky . . . . .
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . .
Polabská dráha . . . ..
Buštěhradská dráha lit. B..
Stavební a dopravní A. . .
B..
Dunajská paroplavební spol..
Tur. tabáková režie . .
Rakouská továrna na zbroj
Rým. muráňská společnosť .
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost ..
Mostecka uhlářská společnost
Wienerberger . . . . .
Schounica
. . . . .
Londýnská devisa . . ..
Ríšské marky . . . . . .
#13
alto_textblock
#13
Alpinky
#14
alto_textblock
#14
* Kursovní srážka 74 K.
#15
alto_textblock
#15
Derlínská bursa.
Z Berlína, 9. listopadu.
(Zvláštní zpráva »Národních Listů«.)
Týdenní přehled.
#16
alto_textblock
#16
Je-li bursa vždycky zreadlem, v němž s
zračí obchodní a průmyslová činnost, pak viděl
jsme na začátku týdne zvláštní obraz krise ně
meckého průmyslu. Celá řada hlavních speku
lačních papírů nebyla po několik dní při zahá
jení bursy ani znamenána, čímž nechuť k ob-
chodu dostoupila vrchole.
Z této situace vyprostěna byla bursa do
brými zprávami z Ameriky a vyvinul se velice
čilý obchod v hodnotách báňských, jakož
v amerických dráhách. Impuls, který vyšel
z Ameriky, byl výdatný, neboť paralysoval všecky
zprávy o nehodách Angličanů v Africe, ano by
i s to vzdorovati nepříznivým zprávám politi
ckým, jež vyvalily se na obzoru v podobě kon
fliktu Francie s Tureckem.
Zprávy, že v Americe jest nedostalek koksu
donutily kontreminu k úhradním koupím hodnol
uhlářských a podnikány byly vedle toho také
koupě spekulační, ježto nastalé studené počast
mělo za následek větší objednávky uhli a tím
zároveň i zmenšení zásob jeho. Železářským
hodnotám prospěly velké úhradní koupě akei
dortmundských železáren, ježto prý obchodní
zpráva této spol. nebude tak mnoho nepříznivá
Jinak působily i tu dobré zprávy ze železářského
trhu amerického. Zlepšení, které na trhu bán
ském zaznamenáváme, jest zatím jen přechodné
neboť domácí poměry jsou špatně. Z Horního
Slezska docházejí zprávy, že také Lauřina hu
sníží mzdy dělnictvu, z Porýnska pak se doví-
dáme, že ceny briket značně klesají.
Bankovní trh byl po celý týden úplně za-
nedbán, ale za to byl čilejší trh dopravní. V po
předí obchodu byly americké dráhy, zejmen
Northern pref. Paroplavební hodnoty byly velice
chabé, zejmena akcie severoněm. Lloydu a hamb.
amer. dopravní společnosti. Lloyd klesl až po
nom. hodnotu, ale zotavil se zase mírně n
úhradní koupě.
Klesání hodnot těchto bylo motivováno as
tím, že v nynějších nepříznivých poměrech ob-
chodních a průmyslových utrpí velké paropla-
vební společnosti, zejmena ony, jež v posledníel
letech své loďstvo rozmnožily.
Na kasovním trhu převládala tendence pevná
a udržely se zde většinou vyšší kursy.
Nepříznivý výkaz řišské banky, jenž na za-
čátku týdne byl publikován, neměl v zápěti
žádné jinaké zhoršení na trhu peněžním, ježto
horší cifry výkazu toho odůvodňovány byly větší
potřebou peněz k ultimu. Na trhu ukládacím
byly domácí renty větším dílem slabé.
Důležitější variace v tomto týdnu poznali iz
z tohoto sestavení:
#17
alto_textblock
#17
2. listop. 9. listop.
195.12 194.50
171.12
171.75
192.50
192.50
130 75
131.—
118.—
118.50
69.75
69 . 62
160.25
160.87
178 50
178.25
39.—
155.—
156.62
#18
alto_textblock
#18
Rakouské kreditky . . ..
Diskonto
. . . . . .
Německá banka . . . ..
Obchodní společnost . ..
Drážďanská banka . . ..
Španělské exterieury . . ?
Bochumské ocelárny . . .
Lauřina hut
Dortmund Union lit. C. ..
Harpenské doly . . . . .
#19
alto_textblock
#19
Gelsenkirchenské doly. . .
Hibernia . . . . . ..
Consolidace . . . . .
Severoněmecký Lloyd ..
Hamb amer. dopravní spol..
Kanada . . . . . . . .
Transvaal . . . . . .
Turecké losy
. . .
Z kasovních papírů:
Concordia . . . . . . .
Eschweiler . . . . . .
Geisweider . . . . .
Hochdahl . . . . . . .
Kalovické doly a železárny
Wilhelm . . . . . ..
Phönix . . . . . . ..
Schalker Gruben . . . .
Westfalia . . . . . . .
Ozenstein Koppel. . . .
Hasper . . . . . . . .
Donnersmark . . . . . .
Huldschinský — . . . ..
Stetliner Vulcan . . . . .
Bismark . . . . . . ..
Hoesch . . . . . . .
Königsborn . . . . ..
Nordstern . . . . . . .
#20
alto_textblock
#20
158.40
155.62
280.—
103.—
107. 40
109.87
161-
97.75
#21
alto_textblock
#21
160 12
157 75
284.75
100 12
104 75
110. 62
161.50
97.75
#22
alto_textblock
#22
256.—
265.50
176 50
178. 60
138.25
138.80
149..90
150 10
178 50
179.50
155 50
159.—
118.—
121.—
252.—
256.—
113.—
119 75
101 50
100 25
115. 25
112.—
185.40
185.10
85.—
84. 75
189.—
190—
17075 171.50
134.50 136. 50
142.— 144. 80
205 25 209. 75
#23
alto_textblock
#23
Čo vše už Uhry rozěiluje! Jistý malý mo-
ravský obchodník rozeslal svým místním odběratelůn
nepátrný cenníček, v němž mimo jiné dělá svému
zboží reklamu vychvalováním jakosti jeho, která jes
prý mnohem lepší uheřské a připojuje větu: »Pro
posílati peníze do Uher?« Poldúřadní veliký pešlský
denník považuje tuto věc — jak dobře jest organi
sovaná služba uherského obchodu u nás, když se
i o takových maličkostech, čistě místních, podávají
informace do Pešti ! — za typickou pro posouzeni
smýšlení v Čechách, na Moravě a ostatních »rakou-
ských provinciích« a staví proti ní otázku: »Pro
posílati peníze do Rakonska?« Officiální list patrné
zapomíná na passivitu našeho obchodu s Uherskem
a na všechny výhody, kterých se Uhersku z celn
jednoty dostává. Ale to vlastně ani sem nepatří : vě
jest opravdu malá. Ale to je charakteristické, jak jes
Uhersku vše dobré, aby krylo své vlastní veliké plány
hospodářského osamostatnění.
Zmenšené výroby Lauřiny hutě. Řtedile
železářských sléváren spojených Lauřiných a kralov-
ských hutí vyložil v delší řeči dělnictvu, že nutno
následkem stagnace na trhu železářském zmenšiti
výrobu. Důsledkem toho bude třeba propustiti dělni-
ctvo mladších ročníků.
Výbor českého odboru rády zemědělské
pro království české konal dne 4. listopadu
schůzi. Ze zpráv předsednických, přednesených před-
sedou českého odboru panem Heřmanem Jandou.
vyjlmáme: Zemský výbor zařadil pro r. 1902 do
rozpočtu zemského pro český odbor rady zemědělské
tyto subvence: na chov skotu 85.948 K, na zalesňo-
vání 22.400 K, na mlékařství 300 K, na hospo
dářské stroje 5000 K, na drobné zvířectvo 6200 k.
na výzkumný ústav fysiologický 2000 K. Český
odbor zakročil u zemškého výboru v záležitost
rovnoprávného postupu při jmenování licentníc
komisí v okresech smíšených. Na základě návrh
zemědělské rady docíleno počínaje říjnem 1901 za-
vedení přímého nákupu obilí pro potřeby vojenské
od producentův a rolnických družstev. C. k. mini-
sterstvu obchodu podáno bylo dobré zdání o ome-
zení prodeje ovocných stromků na trzích. K žádos
c. k ministerstva orby provedeno bylo šetřen
o změnách ve výší mzdy zemědělského dělnictva
C. k. ministerstvo železnic povolilo na žádost če-
ského odboru rady zemědělské prodloužení slevy
dopravného pro píce a steliva do konce roku 1901
Český odbor zakročil u téhož ministerstva o zave
dení slevy jízdní pro dopravu dělnictva hospodář-
ského. Zemský výbor oznámil zemědělské radě, ž
usnesl se po návrhu obou odborů rady zemědělské
navrhnouti sněmu král. českého systemisování in-
spektorů ovocnictví při radě zemědělské. Zemský
výbor k žádosti rady zemědělské rozhodl se dalo
provésti revisi sadů a zahrad za účelem zavedene
opatření proti mšici krvavě. C. k. ministerstvo orby
povolilo příspěvky na stavbu resp. zařízení škol
hospodářské akademii v Táboře 120.000 K, rolnick
školy v Klatovech, zimní hospodářské škole v Sedl-
čanech a Českém Brodě po 1000 K a hospodyňské
školy v Lounech 2000 K. K pořádání hospodyňských
kursů povoleny státní příspěvky zimním hospodař-
ským školám v Roudnici (2800 K) a v Opočně
(další příspěvek 555 K). Zemský výbor povolil pro
kursy hospodyňské 6000 K. Pokračovacíme kursům
hospodářským rozdělil český odbor rady zemědělské
z dotace zemské částku 4600 K, z čehož dostalo se
45 kursům podpory po 80—100 K a 600 K určeno
na pomůcky učebné. Český odbor rady zemědělské
uspořádal za spolupůsobení rolnicko-lnářské školy
v Humpolci praktický kurs o pěstování a sklizní lnu
v Pusté Kamenici (okres skutečský). Po delší debatě.
které se zúčastnili zejmena pp. Kubr, Mace
nauer, Štěpánek, Setka, Niklfeld, H.
Janda a prine Ferd. Lobkovic, byly zprávy
předsednické jednomyslně schváleny. Na to podal
předseda pan Heřman Janda návrh na vypsán
konkursu na místo kočovného učitele při českém
odboru se specialní kvalifikací pro obor mlékařství
Usneseno, požadovati buď absolvování vyšší hospo
dářské skuly, akaďemie resp. vysoké školy země
dělské aneb kvalifikaci pro učitelství na střední ho
spodářské škole. Zemský výbor vyžádal si opětn
dobré zdání českého odboru rady zemědělské
osnově zákona ve příčině pokračovacího školství ho-
spudářského, ježto ve věci této některé odchylné na-
zory c. k. vlády a zemědělské komise sněmu krá
lovství českého byly projeveny. Referent pan k
Prášek podává o stavu celé otázky zprávu. —
Zástupce zemského výboru p. Vojtěch hr. Sehön
born spatřuje obtíže v rozřešení otázky nucené na
vštěvy pokračovací školy. Řečník hájí stanovisko
které zemský výbor v osnově své zaujal, dle něhož
mistním činitelům (školnímu výboru pokračovací
školy) ponechává se prohlásiti dle mistních poměro
buď povinnost návštěvy školy pokračovací neb p
nechati dobrovolnost návštěvy. Pokud se týče jedno
ročního kursu pro vzdělání učitelstva pokračovacích
škol, poukazuje řečník k obtižím, kurs takový dle
návrhu referenta k akademii hospodářské připojiti.
Co se týče nedělního vyučování na pokračovacich
školách, navrhuje řečník dodatek, že tím nemá byti
činěna újma konání náboženské povinnosti žactva
Další dobaty zúčastnili se pp. dr. ryt. K oři st ka
G. ryt. Hodek, dr. Sitenský. Chaloupka,
Kubr, Suhrada a Schuster. Po závěrečném
slovu pana referenta přijaty konečné návrhy i s do-
datkem, naveženým od zástupce zemského výborup
Vojtěcha hraběte Sehönborna ve příčině nedělní
náboženské povinnosti žactva. — Zprávu V. komitětu
o návrhu poslanců Alfonsa Sťastného a Jana Rataj
ve přičině zavedení selského práva v krá-
lovství českém a ve příčině vyva ze n
dluhů hypotekárních na stateích
ochranných podal tajemník českého odboru pan
dr. Karel Viškovský, shrnuje konečný názor
uvedených návrzíeh takto: 1. Výbor českého odboru
rady zemědělské bere zprávu tuto na vědomí
usnáší se na tom, by zpráva ta výboru zemskému
byla sdělena, 2. Výbor českého odboru rady země-
dělské usnáší se na lom, by ve věci této studovány
byly ješté výsiedky, provedené zemědělské ankety.
Komitét nechť rozšíří se přivzetím záslupeů vlády
a zemského výboro, obou navrhovalelů, zástupee
sdružení zemědělců a Ústřední hospodařské spo-
lečnosti, po připadě dalších odborníků a nech
po podrobném projednání celé otázky výboru od
borovému určité návrhy podá. Návrhy ty přijaly
Zprávu VI. komitétu o zavedení zems ke
davky z piva podával pan František Sajle rt-
Vzhtedem k projektovanému zavedení zemské dávky
z piva český odbor rady zemědělské provedl šetřen
v krajinách zemědělských, jakož i u zástupců pr-
myslu pivovarnického a sladovnického o možných
účincích télo daně na zemědělství a hospodářsaý
průmysl. Na základě došlého materiálu a dalších po
rad podává referent návrh, aby projeven byl slc
souhlas s návrhem na zavedení podobné dávky, avšak
jen za těchto podminek: 1. Že výška zamýšleně davky
zemské nesmi převyšovati 2 K na 1 hl. 2. Přirážk
pivní povolená obcím ke krytí jejich potřeb, takté
nemá se povolovati přes 2 R na 1 hl. 3. Ze zamýšlená
dávka zemská vyblrána bude slátními úřady při pla-
cení dano polravní z plva přirážkou, by ušetřilos
#24
alto_textblock
#24
vydání za vybírání a tím přirážka ta vynesla obnos
co nejvyšší. 4. Hlavní váhu klade český odbor rady
zemědělské na to, by při nynějším upravení zem-
ských financí, pakli by zamýšlená dávka pivní ne-
stačila k uhražení celého schodku zemského, zároveň
zemský výbor postaral se o to, předtožiti sněmu krá-
lovství českého návrhy k celému upravení zemských
financí, by vyloučena byla obava, že v krátkém čase
přístoupí se zase k opětnému úvalení nových břemen
na ony vrstvy, které dosud byly zdanění nejvíce po-
drobeny, a to v první řadě na majitele realit. Na-
vrhy ty po delší debatě příjaty. Po tom usneseno
aklamací, navrhnouti zemskému výboru jmenování
předsedy českého odboru pana Heřmana Jandy
členem a člena výboru pana Jana Rataje náhrad-
níkem zemské železniční rady. — Zprávu a návrhy
o provádění akce ke zvelebení chovu skot
a drobnélo zvířectva referovali předseda če-
ského odboru pan Heřman Janda, člen výboru pan
Jan Jaroš a inspektor pan Václav La ušman.
Postup akce ke zvelebení chovu domácího zvířectva
v dobé od 1. ledna 1901 do 31. srpna 1901. Chov
skotu: Přiděleno bylo 152 subveněních býků v úhrnné
ceně 98.510 K, z něhož připadá na 509% subvencl
45.510 K. Dále zříženo bylo 20 plemenných stanie
skolu, do nichž přiděleno bylo celkem 20 býků a 9
plemenic v úhrané ceně 71.452 K, na kterýž obno
připada 30% až 50% subvence v obnosu 30.690 .
Kremě těchto 113 slaničních kusů přiděleno bylo již
do stávajících stanic 18 býků a 36 plemenic, na kle-
rých 54 kusů připadá subvence v obnosu 14 516 K.
Telat jaloviček přiděleno bylo 83 kusů v úhirnné ceně
33.486 K, z čehoz činí 50% subvence 16.744 K.
Celkem bylo tudíž přiděleno plemenného skotu 402
kusy, na kleréž činí subvence 107.205 K. Přehlídek
a odměňování chovného skotu vykonáno bylo 34, ke
kterým předvedeno bylo celkem 166 kusů. Cen bylo
uděleno: 24 čestných diplomů, na penězích pak
7538 K, dále 49 střibrných a 74 bronzových medatllí.
Chov vepřového bravu: Zřízen byl jeden plemenný
ústav v Rakovníku, dále 24 plemenných stanic a 12
připustných stanic kančích. Subvence 50 pct. činí
obnos 4302 K 57 hal. Za objenané serum k očko-
vání vepřů proti července z Landsbergu zapraveno
bylo 534 K 61 hal. a 211 marek 30 pí. Die došlých
zpráv jsou výsledky provedeného očkování příznivy.
tak že se jmenované očkování co nejlépe doporučuje.
Na stavbu vzorných chlévů pro brav vepřový (dl
pravidelik těmuž cíli vydaných) byla osmi žadatelům
povolena subvence v obnosu 1560 K. Chov drohiného
zvířectva: Na zřízení 68 plemenných stanic drob-
ného zvířectva povolena byla subvence v obnosu
2040. K. Na podporu včelařství věnováno bylo dva-
nácti žadatetům obnos 450 K. Na zakoupení « věro-
lékařských přistrojů bylo čtyřem žadatelům uděleno
100 Kana poří ení budek pro ptactvo užitečné třem
žadatelům 1.0 K. Konečně udělena byla každoroční
podpora: 1. drůbežnickému spolku pro král. české
v obnosu 600 K, 2. spolku hedvábnickému 200 K
Po poznámkach členů výboru pp. Frant. Chaloupky.
Stanislava Mayera a Františka. Štěpanka zpravy
předmětu tomto se schvalují. Tím schůze škončena.
Jednota průmyslníků v Praze a okoli ko-
nala ve čtvrtek za předsednictví p. cis. rady R.
Jahna výborovou schůzi, na níž referoval pan
H. Urban o nejnovější novele v zákonodárství živ-
nostenském, o osnové zákona, týkající se změnya
doplnění živnostenského řádu. Jednohlasně byl schvá-
len návrh jeho, aby u ministerstva obchodu byla po-
dána žádost za změnu jednotlivých ustanovení osnovy
a aby o žádosti té vyrozuměna byla obchodní ko-
mora a družstva průmyslníků. Na to odůvodňoval
p. Jos. Veider navrh, aby Jednota vyzvala vešker
obchodníkomory, aby jich zástupci na radě říšské
přistoupili ke sdružení průmyslníků. Návrh ten schivá-
len rovněž jednohlasně. Potom referoval tajemník
Jednoty p. dr. H. Weil o nesprávnostech při zda-
nění průmyslových akciových společností. Bylo mu
uloženo, aby ve smyslu svých vývodů sepsal podaní
k ministerstvu financí a předložil je příští schůzi
ke schválení.
I. záložna svépomocného sdružení v Praze,
zapsané společenstvo s ručením obmezeným, koná
na základě stanov a rozhodnutí c. k. obchod. soudu
novou mimořádnou valnou hromad
v neděli dne 24. t. m. o 3. hod. odpol. v nové spol-
kové místnosti v Praze I. č. p. 739, Dlouhá třída
(dříve »u Klouzarů«), s nástedujícím programem:
1. Změna stanov v čl. 8., 16. a 19. 2. Volba : 6 členů
správního výboru, 7 členů dozorčí rady, 6 nahrad-
niků a 3 revisorů účtů. B. Volné návrhy. Nesejde li
se v ustanovenou hodinu nejméně polovina členůa
podílů, zahájí se valná hromada o hodinu později,
za každého počtu členů a podílá.
Nevyzdvižené hlavní výhry. Jak z právě
vydané úřadní listiny losů italských červeného kříze
výsvítá, leží u italské banky (jež výhry ty vyplácí)
ještě celá řada hlavních výher nevyzdvižených,
nichž jich majitelé nemají patrně ani zdání. Tak
čteme, že jsou nevyzdviženy: 2 výhry po 20.000 lirách
(serie 6211 čis. 4 a serie 10262 čís. 46), 3 výhry po
2000 hirach (ser. 836 čís. 44, ser. 4411 čís. 4. ser
4606 čís. 42), 7 výher po 1000 lirách (ser. 1267 čís-
7, ser. 4651 čís. 46, ser. 5200 čís. 15, ser. 50 68 čis.
18, ser. 4477 čis. 6, ser. 10468 čís. 18, ser. 1094
čís. 20) a 31 výher po 50 lirách. Celková suma
těchto hlavních výher obnáší 54.550 lir. Kromé toho
uložen jest u italské banky obnos asi 502.000 lir,
jenž ma býti vyplacen po 30 a 31 lirách na ony
losy, jež byly taženy v tahu umořovacím. Podrobný
seznam všech tažených a dosud k výplatě nepředlo-
žených italských losů červeného kříže obsažen jest
v posledním čísle »Českého Merkuru
Vyročni trh na dobytek ve Voticích ko-
nán bude v pátek dne 15. t. m. Koupený dobytek
možno nakládati na stáníci Votice za dozoru měst-
ského zvěrolékaře.
Konkura prohlášen byl obchodním sou-
dem v Praze na jmění Josefa Merhauta
jun., obchodníka s kůžemi na Smíchově. Konkursní
komisař rada p. dr. šl. Bauer, správce pan dr. Karel
Hádek, advokát na Smíchově. Schůze věřitelů 15.
listopadu, přihlášky do 10. prosince, rok likvidační
18. prosince.
Insolvence firmy Müller a spol. v Praze.
Včera dopoledne konala se v hotelu »u zlatého
anděla« schůze věřitelů této flrmy. Zástupce lirmy
dr. šl. Sterneck předložil shromáždění zprávu o stavu
jmění. Dle toho obnášejí dluby firmy obnos 700,000 K.
jmění 284.000 K. Zástupce doporučil likvidací firmy
schváliti, s čímž mluvčí věřitelů souhlasili. Jako
likvidatoři byli ustanoveni dr. ze Sternecků a pro-
kurista firmy Müller a spol. Jan Zimmer, do výboru
likvidačního zvoleni pp. dr. Hlavatsch v zastoupení
firmy Schenk a Goldscheid ve Vidni, dr Kabeš (v
zastoupení pozůstalosti Zemanovy), ředitel Teich,
Karel Braune a továrník Frič z Del. Bousova; za
náhradníky dr. Aron (v zastoupení firmy El. J Weln-
mann) a ředitel Kučera za firmu Hutter a Schranz.
#25
alto_textblock
#25
Trhy poněžni.
x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telefonogr
»Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Jak velká
jest apatie vídeňského trhu, bylo dnes patrno
zejmena z toho, že celá řada příznivých mo-
mentů nebyla s to, aby ji přerušila, stagnace
spíše nabyla většího rozsahu. Ani správy
o urovnání sporu rusko-francouzského, ani pří-
znivě poměry peněžní, ani pevnost bursy ber-
línské nemohla vzpružiti činnost spekulace. Ve
všech kulisních hodnotách trhových byla sta-
gnace a jen z toho, že byla zachována včerejší
úroveň kursů, mohlo se souditi, že značně pří-
znivé momenty poněkud působily na smýšlení.
Alpinky s počátku koupěmi poněkud zlepšily,
naposledy opětně klesly. Toliko turecké losy
byly poněkud pevnější, což však způsobeno ar-
bitráži. Ve šraňcích rovněž nebylo obchodu.
Renty a ostatní hodnoty ukládací za klidného
obchodu byly příznivější. Devisy a valuty jen
nepatrně změněny. Na eskomplním snadnější.
Soukromý diskont 35/8—311/2e proc.
x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telf. »Nár. L. «)
(Večerní bursa.) Kreditky 617.— (po —.—),
uherské kreditky 632.—, anglobanka 262.—,
bankovní jednota 418.25 unionka 511 50,