ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 bb010310-661e-11dc-9eef-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
10. listopadu 1901.
#2 alto_textblock #2
I. Přiloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
k číslu 310.
#4 alto_textblock #4
Strana 17
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář,
#6 alto_textblock #6
Malé a velké cukrovary, Jeden z předákův rakouských rafinérů eukru ústřední ředitel cukrovarů prince Thurn-Taxisa v Dobrovicích a Vlkavě, pan Frant. Fischek uveřejnil ve »Fremdenblattu« ze dne 7. listo- padu úvahu o vyhlídkách nového cukerníhe karlelu, kteráž po některé stránce nutně vy- Zaduje bližšího rozboru a osvětlení. e2 Pan Fischek toliž zle naříká si do dnešního ustanovení v příčině zpětné splátky překročení maximálné sumy 18,000.000 K vý vozné bonifikace dle tak zvanéhoi ndívi duálného rozvržení splátky té na jedno- tlivě cukrovary, při kterémž rozvržení vsloupila v platnost zásada a ochrany malého a slabého, takže malé eukrovary platí i poměrně malou splátku, veliké pak dle jisté skály splátku vze stupnou. Pan Fischek praví, že továrna o výroho 90 000 q suroviny plati oproti tová ně o vý robě 30.000 q šestnáctkrát tolik zpělne splátky, ač pouze třikrát tolik vyrobí továrna o výrobě 112 000 q že plali čty ři c et- krát tolik jako továrna o 28.000 q, ač pouze čtyřikrát tolik vyrobi. Především nutno kontrolovati tyto údaje tu shledáme, že dle úřadní skůly obnás zpětná splátka za 1 q suroviny při 30.000 22 h, při 90.000 q 118 h, za 1 q tudíž ni koliv čestnáctkrát, nýbrž pouze pětkrát tolik továrna pak o 28.000 q výroby 14 a př 112.000 q výroby 146 h za 1. q suroviny. tudiž opět ne čtyřicetkráte, nýbrž pouze de s e kráte tolik. Leč takovéto nazírání na věc, o kterou zde běží, není správno ani spravedli vo- Nesluší totiž porovnávati, kolikráte platí velká továrna více než malá, nýbrž spravedlivo jest jedině a pouze srovnání dnešního stavu splátky dle individuálného rozvržení se stavem dřívějším splátky stejné pro v šecky cukrovary. Neboť okolnost ta, že dnes platí male eukrovary měně než veliké, sama o sobě by přece nemohla zavdati příčinu k nevraživosti proč by se malým cukrovarům nedopřálo úlevy kdyby tuto úlevu nemusily zaplati cukrovary velikěl K nevraživosti tedy zavdává příčinu okol nost ta, že, jak se praví, veliké cu kro vary musi platit za malé, že tedy dnes veliké cukrovary musejí platit vice než by platily za starého způsobu rozdílení zpětné splátky, kdy všecky eukrovary platily na 1 q eukru stejný obnos. Priklad vysvěili vše bliže. Za minulou kampaň 1900—1 obnášel zpětná splátka úhrnem asi 9,800.000 korun a dle starého způsobu rozdílení splátky té na jednotlivé cukrovary byly by platily všichn za 1 q asi 70 h. Tedy jak malé tak velké cukrovary by byly platily po 70 h za 1 q cukru i neměly by proti tomu velké cukro- vary žádných námitek. Dle dnešního způsobu rozdílení zpětn splátky ale plati eukrovar o 90.000 q výroby místo 70 h 118 h, tudiž o 48 h na 1 q cukro více a cukrovar o 112.000 q výroby místo 70 hal. 140 h, tudíž o 70 h více, čili dvakráte tolik co dřive. Když pak rozpočle se toto na řepuz předpokladem, že k výrobě 1 q cukru jest za potřebí 8 q řepy, obnáší tato větší splátka. nežli dřive, při výrobě 90 000 q cukru 6 h a při výrobě 112.000 q cukru 9 h za 1 řepy !!1 A tu zajisté ani pan Fischek ne- popře, že veliké cukrovary mají oproti malým o těchto 6 h či 9 h levnější výrobní režii a že toto oproli dřívějšímu stavu tak nepatrně obu- žení mohou zcela snadno snésti. Pan Fischek také ve své úvaze při pouští, že veliké cukrovary mohou tuto větší splátku sněsti, a praví, že ji také pone sou, ale — — — bez kartelu!1! A proč? — Poněvadž když se cukerní kartel neob- noví, tedy se malé cukrovary neudrží přes výhodu, kterouž jim individušlné roz- vržení zpělně splátky poskytuje, kdežto velké cukrovary bez kartelů obstojí i při tomto individuálném rozvržení, čímž vlastně p. Fi- schek sám své dřivější vývody vyvrací. Pan Fischek eufemisticky to zove »procesem purfikačním«, tak že dle jeho názorů zmizení malých cukrovarů by znamenalo spolu jakousi »očistu« průmyslu cukrovarni- ckého — od čehosi snečistého« nebo průmysl ten »znečišťujícího«. Celá úvaha páně Fischkova není ni- čím jiným, než národohospodářskou glorifikael hesla: »Kdo s koho, ten tohot« Jestliže se hodlá přikročiti k obnově cukerního kartelu s takovýmito sethickými« zásadami, pak ovšem to hude smutně dopadat s fouto obnovou. Pak ale by mohlo povstat hnuti mezi naším zemědělstvem, o jehož nejvlastnější zá- jem zde běží, hnutí to, kteréž by jistě těm »velikánům« cukrovarniekým milé nebylo. My- šlénka individuálného rozyržení zpětné splátky vzala původ svůj v tom vědomí a přesvědčení, že zachování malých eukrovaro jest eminentním zájmem zeměděl- ským, že prozíravá vládní a státní politika nemůže a nesmí k tomu nečinné přihli žeti, jak se náš hospodářský cukrovarnický prů mysl koncentruje v několika málo rukou veli kého kapifálu, neboť o tom nemůže pochybo vali nikdo, že pak by zavznělo vstříc našemu malorolnictvu, vydanému na milost a nemilos několika těmto obrovským závodům: »V ae victisle
#7 alto_textblock #7
Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«a
#8 alto_textblock #8
V Praze, 9. listopadu. Finanční spiknutí a spekulační cham bre separée. — Vzpruhy kursů. — Soclietas leonina. — Pročmůže býti papír špatný. — Conebylo na pražské burse. — O bcho a obraty. — Výzva kapitálu. Jednou psali jsme na těchto místecho známých i neznámých vzpruhách bursovnícha o bozleh z propadlišť, kteři se objevují na see- nerii kursů. Dnes mohli bychom posloužiti prí-
#9 alto_textblock #9
kladem na vysvětlenou, uvádějíce exemplum ad hominem, který žil zde mezi námi a své ta lenty objevil teprve až polom, když mezi nám přestal býti. Jest to známé jméno voníci flal kami, mnozí v něm ale eítí pouze fialkový sur rogát. Doba episody, když alpinky před lety se ještě chvěly na kursu 100. . ., dějiště v prvém vídeňském restaurantu chambre separée; osoby Markus, ředitel banky, Popper, ředitel banky Weiss, ředitel banky a Schwarz, řediřel banky Již se připozdívá a na stole skromných hodnostů přeje dobrého zažití fromage d'Ohmültz. Na seéně se objevuje pan Fialový, malý čilý pán, elegantní grandezzy a černých vous na bradě, které již prokvétají jíním stáři; při cházi od Wittgensteina, kde bylo konferováno tom, jaká billance alpinek bude a jak se bude zdát. Spiknutí a la hausse jest ujednáno. P třebí levných kusů. Gentleman potřásá kolle giálně rukama, velkolepě se dá svlěknout z ko- žichu lokajem a volá joviálně: Leutchen heute zahl' ich Champagner . .. Lidičky dnes platím šampaňské. »Proč, proč?« zní mu v odpověď otázka. »Nu, prodal jsen svoji položku alpinek a vydělal.« »A proč jste je prodal«, znělo odevšad. — »Nu vím, eo vím!« — Tedy pan Fialový prodává — to byl my šlenkový závěr všech. Z pánů jeden po drůhém se vytráceli ze chambre separée, toho rozbolela hlava, toho dopisem vyvolal lokaj, jenž dříve do stal dopis a rozkaz od pána, jejž měl vyvolat třetímu se spustila z nosu krev, pro pátého bylo náhle telefonováno. Paň Fialo ý prodává — to tajemství tižilo všechny a všem bylo zá kladním kamenem dalších závěrů: Pan Markus telefonoval tu zvěst hneddo Prahy: Sanoe, qui pele, spas se, kdo můžeš Pan Weiss s tím spěchal do svého ústavu, pan Sehwarz ke svým klientům, pan Popper ke svému vrchnímu řediteli. A nežli ráno bursa vstala, již věděla, že budec flau. Fialové šampaňské hrálo pak na burse bar- vami zcela jinými. Mluvilo se o americké sou- těži na trhu železářském, pronikly poplašné zprávy o neuspokojivé dividendě alpinek kdosi, jejž nikdo neviděl a neznal, dostal de peši o stávce dělníků v pánvích uhelných— konečně se připouštěl také vpád Číňanů do Evropy. — bursa byla zcela pleite a prodával se o překot. Na našem Přikopě jsme viděl svěšené hlavy a pozorovali rmut ve zraku. I známý bursián, jehož jméno na filosofa jest krátké a který na zádech nosi hůl, se svářil v duš své: prodat. — neprodat, a konečně proda přece, — vždyť prodal pan Fialový. Ten ale maskován kupoval o závod az alpinek výstavél si babylonskou posici, která n své výši mu nesla obrovský získ. Konstatujme ale pravdu, že jeho valné procento se utopilo v bahně bursovní krise německé. Millionový Job však nezoufá: Bůh dal — bůh vzal — jméno Wiugensteinovo budiž pochváleno. — S myslí nejklidnější pak, když po hausse alpineks bankovní přátelé sešli zase v chambre separée odpověděl k výčitkám, že společnosť zradil Pánové, já alpinky prodal, ale hned jsem je zase koupil. Což vy jste je pouze prodali Jaká chyba]... Po té odpoxědi pan Weiss zčernal a pan Schwarz zbělel. Takový obraz spěkulačních mravů víden- ských, — správný ve všech detailech, — na- črtneme-li jej uhlem, jest spasitelnější nežli ká- zání Abrahama a Saneta Clara. Chcele roz umem posuzovati kursy? Jaký blud!. Chcste z bilancí posuzovati cenu papírů, jako pošetilost Věřite čestným slovům předsedů akciovych spo- lečností? — Jaké bláznovství! Přisaďte si k nim když hrají. Oni vyhrajou, vy prohráte . .. Proto vystupujeme proti spekulaci v cen- ných papírech — usilujíce o to, aby obecenstvo nabylo pro ně pravého zájmu a pochopení Kursové ztráty a chvilkový majelek s velikým zmítáním záznamů však diskreditují naše akcie i naše cenné papíry. — Venkovan přijde do peněžního úslavu a chce spolehlivě i výhodně uložiti slovku. Doporučují mu zástavní list prvé kvality: nese čtyři procenta, ba ještě více, nebo znamená a prodává se za 97. Venkovan po- slouchá, dá si věc ještě jednou vyložit, kýva hlavou, když se mu znovu praví, že cenný papír při 97 mu nese vice nežli 4 pet., — pal zdvihne roku a geslikuluje ukazováčkem: viději. ten papír má státi sto a stojí jen 97 — vidějí v tom musí něco být! Odejde a uloží svoji stovku na 5 pet. na vkladní knížku pochybné jakosti . . . To jest opět obraz mravů českých. Na pražské burse by nás spíše — nežli to, co bylo — více mohlo zajímati to, co ne- bylo. O znamenitých splatnostech listopadových se očekávalo oživení domácího trhu — když ne akciemi, tedy aspoň hodnotami k uložení kapi tálu očekávalo se, že patrně stoupne suma ulo žených vkladů, avšak veliké ony sumy i splat ného kuponu i placené činže se rozplynuly jako sníh minulého jara, — a hledáme-li stopy jich musíme podnikati cesty daleké — až do Vldně a až do Berlína . . . Nezbývá totiž domněnky jiné, nežli že dosavade není zaplacena naše vá- lečná náhrada za porážký bursovní a že doposud vystřebává naši hotovost. Podobná jest také situace ve Vídni. Za úplné stagnace na trhu akciovém, kliděm jest umrtven také trh s papíry k uložení kapitálu, a také tu jest tajný ponor finančn Macechy, kam se ztrácejí nově vytvořené sumy kapitálu. Psalo se sice o čilejším obchodu se zá stavními listy, leč výkazy učiněných závěrů t úvahy dementují. V té všeobecné passivní nálade nebyly ani naše zástavní listy výjimkou. Na trhu ukeiovém měli jsme sice zdání nálad: ochablost papírů průmyslových, — reprisa tohoto oboru, — a konečně také obraty jsme měli v Živnosten- ských, které jednány po 258.50 a 258 62. Bludné balvany na pusté cestě. Kdežto však na jedné straně svého místa hledáme kapitál, s druhé strany slyšíme výzvu jej mobilisující: »upisujíce druhé akcie Ústřední banky německých spořitelen v Praze podpo rujte zájem domácího ústavu, jehož účelem jes organisace národňí!« Poslouchejte l
#10 alto_textblock #10
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 9. listopadu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Na burse, která již delší čas stagnuje čeká na nějaký výdatný podnět, převládala tento kráte tendence vyčkávací a veškerá pozornost obrácena byla k záležitosti Francie s Tureckem
#11 alto_textblock #11
Obchod vztahoval se následkem toho trochu více na hodnoty mezinárodní a kurs jejich řídio se dojmem, jaký učinily zprávy o stavu tétc záležitosti. Po dosti dlouhé pause uznala známá firma Jos. Kohn a spol. zase jednou za dobré něec obecenstvu ke koupi doporučiti. Jednalo se tento kráte o akcie banky pro země rakouské, kter již delší čas znamenají pod jmenovitou hodnotou Papir tento stoupl pojednou — prý na koupě pařižské! — skoro zase až na nominální hod- notu a tu překvapila obecenstvo zmíněná firma svým oběžníkem, doporučujíeím okamžité za- koupení papíru toho. Odtud tedy ty dřivějs koupě »pařížskée; nyní mělo obecenstvo kupovati dále a někdo prodávati a skutečně ne trvalo to ani dva dni a ten, kdo dal se svést takovýmto lákadlem, víděl doporučený papír o5 a nyní o 8 K níže. Však zmíněná firma ne- ztratla ducha »obehodní« podnikavosti hned na to doporučovála prěmie! Bylo by na čase, aby naši lidé po zásluze naložili s každým a zejmena s nejbližším oběžníkem, jenž do- poručovati bude dokonce i kahlenberské, akcie Obchod na trhu báňském byl velice tichý a kursy hodnot železůřských stále se drobily čehož příčinou byly z větší části zprávy, že podniky železářské jsou hodně odkázány na dosud velice skrovné objednávky státní. Uhlářské papíry byly většinou pevné. Trh hodnot dopravních byl z větší část mdlý a převládala tu jako na všech oslatníel trzich tendence sestupná a jest co děkovai pevnému smýšlení burs cizích; že nedošlo k vět šímu kursovnímu klesnutí. Záležitost Francie s Tureckem pokládána byla ke konci týdne skoro za vyřízenou a proto mohly se v první řaue turecké hodnoty na všech bursách značno zotaviti. Jinak končí týden úplnou stagnací spekulace vyčkává. Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: 2. listop. 9. listop. 95.50 95.50 118.60 118 65 118.40 118.05 93.— 92.90 93.— 93.25 613.— 616.50 397.— 391.— 631.— 614.— 419.— 41775 848.— 847.— 258.— 258 50 623 75 619.50 64.— 63. — 461.— 469.50 983.— 977.— 246.— 241. 50 241.— 236.50 772.— 755.—— 270.— 267 — 255.— 255.— 345.— 343.— 415.— 408.50 1330.— 1430.— 970.— 950.— 712.— 705.— 583.— 582.— 1110.— 1140.— 239 10 239.15 117.15 117.15
#12 alto_textblock #12
Rak. korunová renta . .. Rak. zlatá renla . . . .. Uherská zlatá renta . . . . Uherská korunová renta . . Turecké losy . . . . . . Rak. kreditky . . . . . . Banka pro země rakouské . Uherské kreditky . . . . . Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav . . Živnostenská banka . . . . Společnost státní dráhy . . Jižní dráha . . . . . . Polabská dráha . . . .. Buštěhradská dráha lit. B.. Stavební a dopravní A. . . B.. Dunajská paroplavební spol.. Tur. tabáková režie . . Rakouská továrna na zbroj Rým. muráňská společnosť . Pražská železářská společnost Česká báňská společnost .. Mostecka uhlářská společnost Wienerberger . . . . . Schounica . . . . . Londýnská devisa . . .. Ríšské marky . . . . . .
#13 alto_textblock #13
Alpinky
#14 alto_textblock #14
* Kursovní srážka 74 K.
#15 alto_textblock #15
Derlínská bursa. Z Berlína, 9. listopadu. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled.
#16 alto_textblock #16
Je-li bursa vždycky zreadlem, v němž s zračí obchodní a průmyslová činnost, pak viděl jsme na začátku týdne zvláštní obraz krise ně meckého průmyslu. Celá řada hlavních speku lačních papírů nebyla po několik dní při zahá jení bursy ani znamenána, čímž nechuť k ob- chodu dostoupila vrchole. Z této situace vyprostěna byla bursa do brými zprávami z Ameriky a vyvinul se velice čilý obchod v hodnotách báňských, jakož v amerických dráhách. Impuls, který vyšel z Ameriky, byl výdatný, neboť paralysoval všecky zprávy o nehodách Angličanů v Africe, ano by i s to vzdorovati nepříznivým zprávám politi ckým, jež vyvalily se na obzoru v podobě kon fliktu Francie s Tureckem. Zprávy, že v Americe jest nedostalek koksu donutily kontreminu k úhradním koupím hodnol uhlářských a podnikány byly vedle toho také koupě spekulační, ježto nastalé studené počast mělo za následek větší objednávky uhli a tím zároveň i zmenšení zásob jeho. Železářským hodnotám prospěly velké úhradní koupě akei dortmundských železáren, ježto prý obchodní zpráva této spol. nebude tak mnoho nepříznivá Jinak působily i tu dobré zprávy ze železářského trhu amerického. Zlepšení, které na trhu bán ském zaznamenáváme, jest zatím jen přechodné neboť domácí poměry jsou špatně. Z Horního Slezska docházejí zprávy, že také Lauřina hu sníží mzdy dělnictvu, z Porýnska pak se doví- dáme, že ceny briket značně klesají. Bankovní trh byl po celý týden úplně za- nedbán, ale za to byl čilejší trh dopravní. V po předí obchodu byly americké dráhy, zejmen Northern pref. Paroplavební hodnoty byly velice chabé, zejmena akcie severoněm. Lloydu a hamb. amer. dopravní společnosti. Lloyd klesl až po nom. hodnotu, ale zotavil se zase mírně n úhradní koupě. Klesání hodnot těchto bylo motivováno as tím, že v nynějších nepříznivých poměrech ob- chodních a průmyslových utrpí velké paropla- vební společnosti, zejmena ony, jež v posledníel letech své loďstvo rozmnožily. Na kasovním trhu převládala tendence pevná a udržely se zde většinou vyšší kursy. Nepříznivý výkaz řišské banky, jenž na za- čátku týdne byl publikován, neměl v zápěti žádné jinaké zhoršení na trhu peněžním, ježto horší cifry výkazu toho odůvodňovány byly větší potřebou peněz k ultimu. Na trhu ukládacím byly domácí renty větším dílem slabé. Důležitější variace v tomto týdnu poznali iz z tohoto sestavení:
#17 alto_textblock #17
2. listop. 9. listop. 195.12 194.50 171.12 171.75 192.50 192.50 130 75 131.— 118.— 118.50 69.75 69 . 62 160.25 160.87 178 50 178.25 39.— 155.— 156.62
#18 alto_textblock #18
Rakouské kreditky . . .. Diskonto . . . . . . Německá banka . . . .. Obchodní společnost . .. Drážďanská banka . . .. Španělské exterieury . . ? Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut Dortmund Union lit. C. .. Harpenské doly . . . . .
#19 alto_textblock #19
Gelsenkirchenské doly. . . Hibernia . . . . . .. Consolidace . . . . . Severoněmecký Lloyd .. Hamb amer. dopravní spol.. Kanada . . . . . . . . Transvaal . . . . . . Turecké losy . . . Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . . Eschweiler . . . . . . Geisweider . . . . . Hochdahl . . . . . . . Kalovické doly a železárny Wilhelm . . . . . .. Phönix . . . . . . .. Schalker Gruben . . . . Westfalia . . . . . . . Ozenstein Koppel. . . . Hasper . . . . . . . . Donnersmark . . . . . . Huldschinský — . . . .. Stetliner Vulcan . . . . . Bismark . . . . . . .. Hoesch . . . . . . . Königsborn . . . . .. Nordstern . . . . . . .
#20 alto_textblock #20
158.40 155.62 280.— 103.— 107. 40 109.87 161- 97.75
#21 alto_textblock #21
160 12 157 75 284.75 100 12 104 75 110. 62 161.50 97.75
#22 alto_textblock #22
256.— 265.50 176 50 178. 60 138.25 138.80 149..90 150 10 178 50 179.50 155 50 159.— 118.— 121.— 252.— 256.— 113.— 119 75 101 50 100 25 115. 25 112.— 185.40 185.10 85.— 84. 75 189.— 190— 17075 171.50 134.50 136. 50 142.— 144. 80 205 25 209. 75
#23 alto_textblock #23
Čo vše už Uhry rozěiluje! Jistý malý mo- ravský obchodník rozeslal svým místním odběratelůn nepátrný cenníček, v němž mimo jiné dělá svému zboží reklamu vychvalováním jakosti jeho, která jes prý mnohem lepší uheřské a připojuje větu: »Pro posílati peníze do Uher?« Poldúřadní veliký pešlský denník považuje tuto věc — jak dobře jest organi sovaná služba uherského obchodu u nás, když se i o takových maličkostech, čistě místních, podávají informace do Pešti ! — za typickou pro posouzeni smýšlení v Čechách, na Moravě a ostatních »rakou- ských provinciích« a staví proti ní otázku: »Pro posílati peníze do Rakonska?« Officiální list patrné zapomíná na passivitu našeho obchodu s Uherskem a na všechny výhody, kterých se Uhersku z celn jednoty dostává. Ale to vlastně ani sem nepatří : vě jest opravdu malá. Ale to je charakteristické, jak jes Uhersku vše dobré, aby krylo své vlastní veliké plány hospodářského osamostatnění. Zmenšené výroby Lauřiny hutě. Řtedile železářských sléváren spojených Lauřiných a kralov- ských hutí vyložil v delší řeči dělnictvu, že nutno následkem stagnace na trhu železářském zmenšiti výrobu. Důsledkem toho bude třeba propustiti dělni- ctvo mladších ročníků. Výbor českého odboru rády zemědělské pro království české konal dne 4. listopadu schůzi. Ze zpráv předsednických, přednesených před- sedou českého odboru panem Heřmanem Jandou. vyjlmáme: Zemský výbor zařadil pro r. 1902 do rozpočtu zemského pro český odbor rady zemědělské tyto subvence: na chov skotu 85.948 K, na zalesňo- vání 22.400 K, na mlékařství 300 K, na hospo dářské stroje 5000 K, na drobné zvířectvo 6200 k. na výzkumný ústav fysiologický 2000 K. Český odbor zakročil u zemškého výboru v záležitost rovnoprávného postupu při jmenování licentníc komisí v okresech smíšených. Na základě návrh zemědělské rady docíleno počínaje říjnem 1901 za- vedení přímého nákupu obilí pro potřeby vojenské od producentův a rolnických družstev. C. k. mini- sterstvu obchodu podáno bylo dobré zdání o ome- zení prodeje ovocných stromků na trzích. K žádos c. k ministerstva orby provedeno bylo šetřen o změnách ve výší mzdy zemědělského dělnictva C. k. ministerstvo železnic povolilo na žádost če- ského odboru rady zemědělské prodloužení slevy dopravného pro píce a steliva do konce roku 1901 Český odbor zakročil u téhož ministerstva o zave dení slevy jízdní pro dopravu dělnictva hospodář- ského. Zemský výbor oznámil zemědělské radě, ž usnesl se po návrhu obou odborů rady zemědělské navrhnouti sněmu král. českého systemisování in- spektorů ovocnictví při radě zemědělské. Zemský výbor k žádosti rady zemědělské rozhodl se dalo provésti revisi sadů a zahrad za účelem zavedene opatření proti mšici krvavě. C. k. ministerstvo orby povolilo příspěvky na stavbu resp. zařízení škol hospodářské akademii v Táboře 120.000 K, rolnick školy v Klatovech, zimní hospodářské škole v Sedl- čanech a Českém Brodě po 1000 K a hospodyňské školy v Lounech 2000 K. K pořádání hospodyňských kursů povoleny státní příspěvky zimním hospodař- ským školám v Roudnici (2800 K) a v Opočně (další příspěvek 555 K). Zemský výbor povolil pro kursy hospodyňské 6000 K. Pokračovacíme kursům hospodářským rozdělil český odbor rady zemědělské z dotace zemské částku 4600 K, z čehož dostalo se 45 kursům podpory po 80—100 K a 600 K určeno na pomůcky učebné. Český odbor rady zemědělské uspořádal za spolupůsobení rolnicko-lnářské školy v Humpolci praktický kurs o pěstování a sklizní lnu v Pusté Kamenici (okres skutečský). Po delší debatě. které se zúčastnili zejmena pp. Kubr, Mace nauer, Štěpánek, Setka, Niklfeld, H. Janda a prine Ferd. Lobkovic, byly zprávy předsednické jednomyslně schváleny. Na to podal předseda pan Heřman Janda návrh na vypsán konkursu na místo kočovného učitele při českém odboru se specialní kvalifikací pro obor mlékařství Usneseno, požadovati buď absolvování vyšší hospo dářské skuly, akaďemie resp. vysoké školy země dělské aneb kvalifikaci pro učitelství na střední ho spodářské škole. Zemský výbor vyžádal si opětn dobré zdání českého odboru rady zemědělské osnově zákona ve příčině pokračovacího školství ho- spudářského, ježto ve věci této některé odchylné na- zory c. k. vlády a zemědělské komise sněmu krá lovství českého byly projeveny. Referent pan k Prášek podává o stavu celé otázky zprávu. — Zástupce zemského výboru p. Vojtěch hr. Sehön born spatřuje obtíže v rozřešení otázky nucené na vštěvy pokračovací školy. Řečník hájí stanovisko které zemský výbor v osnově své zaujal, dle něhož mistním činitelům (školnímu výboru pokračovací školy) ponechává se prohlásiti dle mistních poměro buď povinnost návštěvy školy pokračovací neb p nechati dobrovolnost návštěvy. Pokud se týče jedno ročního kursu pro vzdělání učitelstva pokračovacích škol, poukazuje řečník k obtižím, kurs takový dle návrhu referenta k akademii hospodářské připojiti. Co se týče nedělního vyučování na pokračovacich školách, navrhuje řečník dodatek, že tím nemá byti činěna újma konání náboženské povinnosti žactva Další dobaty zúčastnili se pp. dr. ryt. K oři st ka G. ryt. Hodek, dr. Sitenský. Chaloupka, Kubr, Suhrada a Schuster. Po závěrečném slovu pana referenta přijaty konečné návrhy i s do- datkem, naveženým od zástupce zemského výborup Vojtěcha hraběte Sehönborna ve příčině nedělní náboženské povinnosti žactva. — Zprávu V. komitětu o návrhu poslanců Alfonsa Sťastného a Jana Rataj ve přičině zavedení selského práva v krá- lovství českém a ve příčině vyva ze n dluhů hypotekárních na stateích ochranných podal tajemník českého odboru pan dr. Karel Viškovský, shrnuje konečný názor uvedených návrzíeh takto: 1. Výbor českého odboru rady zemědělské bere zprávu tuto na vědomí usnáší se na tom, by zpráva ta výboru zemskému byla sdělena, 2. Výbor českého odboru rady země- dělské usnáší se na lom, by ve věci této studovány byly ješté výsiedky, provedené zemědělské ankety. Komitét nechť rozšíří se přivzetím záslupeů vlády a zemského výboro, obou navrhovalelů, zástupee sdružení zemědělců a Ústřední hospodařské spo- lečnosti, po připadě dalších odborníků a nech po podrobném projednání celé otázky výboru od borovému určité návrhy podá. Návrhy ty přijaly Zprávu VI. komitétu o zavedení zems ke davky z piva podával pan František Sajle rt- Vzhtedem k projektovanému zavedení zemské dávky z piva český odbor rady zemědělské provedl šetřen v krajinách zemědělských, jakož i u zástupců pr- myslu pivovarnického a sladovnického o možných účincích télo daně na zemědělství a hospodářsaý průmysl. Na základě došlého materiálu a dalších po rad podává referent návrh, aby projeven byl slc souhlas s návrhem na zavedení podobné dávky, avšak jen za těchto podminek: 1. Že výška zamýšleně davky zemské nesmi převyšovati 2 K na 1 hl. 2. Přirážk pivní povolená obcím ke krytí jejich potřeb, takté nemá se povolovati přes 2 R na 1 hl. 3. Ze zamýšlená dávka zemská vyblrána bude slátními úřady při pla- cení dano polravní z plva přirážkou, by ušetřilos
#24 alto_textblock #24
vydání za vybírání a tím přirážka ta vynesla obnos co nejvyšší. 4. Hlavní váhu klade český odbor rady zemědělské na to, by při nynějším upravení zem- ských financí, pakli by zamýšlená dávka pivní ne- stačila k uhražení celého schodku zemského, zároveň zemský výbor postaral se o to, předtožiti sněmu krá- lovství českého návrhy k celému upravení zemských financí, by vyloučena byla obava, že v krátkém čase přístoupí se zase k opětnému úvalení nových břemen na ony vrstvy, které dosud byly zdanění nejvíce po- drobeny, a to v první řadě na majitele realit. Na- vrhy ty po delší debatě příjaty. Po tom usneseno aklamací, navrhnouti zemskému výboru jmenování předsedy českého odboru pana Heřmana Jandy členem a člena výboru pana Jana Rataje náhrad- níkem zemské železniční rady. — Zprávu a návrhy o provádění akce ke zvelebení chovu skot a drobnélo zvířectva referovali předseda če- ského odboru pan Heřman Janda, člen výboru pan Jan Jaroš a inspektor pan Václav La ušman. Postup akce ke zvelebení chovu domácího zvířectva v dobé od 1. ledna 1901 do 31. srpna 1901. Chov skotu: Přiděleno bylo 152 subveněních býků v úhrnné ceně 98.510 K, z něhož připadá na 509% subvencl 45.510 K. Dále zříženo bylo 20 plemenných stanie skolu, do nichž přiděleno bylo celkem 20 býků a 9 plemenic v úhrané ceně 71.452 K, na kterýž obno připada 30% až 50% subvence v obnosu 30.690 . Kremě těchto 113 slaničních kusů přiděleno bylo již do stávajících stanic 18 býků a 36 plemenic, na kle- rých 54 kusů připadá subvence v obnosu 14 516 K. Telat jaloviček přiděleno bylo 83 kusů v úhirnné ceně 33.486 K, z čehoz činí 50% subvence 16.744 K. Celkem bylo tudíž přiděleno plemenného skotu 402 kusy, na kleréž činí subvence 107.205 K. Přehlídek a odměňování chovného skotu vykonáno bylo 34, ke kterým předvedeno bylo celkem 166 kusů. Cen bylo uděleno: 24 čestných diplomů, na penězích pak 7538 K, dále 49 střibrných a 74 bronzových medatllí. Chov vepřového bravu: Zřízen byl jeden plemenný ústav v Rakovníku, dále 24 plemenných stanic a 12 připustných stanic kančích. Subvence 50 pct. činí obnos 4302 K 57 hal. Za objenané serum k očko- vání vepřů proti července z Landsbergu zapraveno bylo 534 K 61 hal. a 211 marek 30 pí. Die došlých zpráv jsou výsledky provedeného očkování příznivy. tak že se jmenované očkování co nejlépe doporučuje. Na stavbu vzorných chlévů pro brav vepřový (dl pravidelik těmuž cíli vydaných) byla osmi žadatelům povolena subvence v obnosu 1560 K. Chov drohiného zvířectva: Na zřízení 68 plemenných stanic drob- ného zvířectva povolena byla subvence v obnosu 2040. K. Na podporu včelařství věnováno bylo dva- nácti žadatetům obnos 450 K. Na zakoupení « věro- lékařských přistrojů bylo čtyřem žadatelům uděleno 100 Kana poří ení budek pro ptactvo užitečné třem žadatelům 1.0 K. Konečně udělena byla každoroční podpora: 1. drůbežnickému spolku pro král. české v obnosu 600 K, 2. spolku hedvábnickému 200 K Po poznámkach členů výboru pp. Frant. Chaloupky. Stanislava Mayera a Františka. Štěpanka zpravy předmětu tomto se schvalují. Tím schůze škončena. Jednota průmyslníků v Praze a okoli ko- nala ve čtvrtek za předsednictví p. cis. rady R. Jahna výborovou schůzi, na níž referoval pan H. Urban o nejnovější novele v zákonodárství živ- nostenském, o osnové zákona, týkající se změnya doplnění živnostenského řádu. Jednohlasně byl schvá- len návrh jeho, aby u ministerstva obchodu byla po- dána žádost za změnu jednotlivých ustanovení osnovy a aby o žádosti té vyrozuměna byla obchodní ko- mora a družstva průmyslníků. Na to odůvodňoval p. Jos. Veider navrh, aby Jednota vyzvala vešker obchodníkomory, aby jich zástupci na radě říšské přistoupili ke sdružení průmyslníků. Návrh ten schivá- len rovněž jednohlasně. Potom referoval tajemník Jednoty p. dr. H. Weil o nesprávnostech při zda- nění průmyslových akciových společností. Bylo mu uloženo, aby ve smyslu svých vývodů sepsal podaní k ministerstvu financí a předložil je příští schůzi ke schválení. I. záložna svépomocného sdružení v Praze, zapsané společenstvo s ručením obmezeným, koná na základě stanov a rozhodnutí c. k. obchod. soudu novou mimořádnou valnou hromad v neděli dne 24. t. m. o 3. hod. odpol. v nové spol- kové místnosti v Praze I. č. p. 739, Dlouhá třída (dříve »u Klouzarů«), s nástedujícím programem: 1. Změna stanov v čl. 8., 16. a 19. 2. Volba : 6 členů správního výboru, 7 členů dozorčí rady, 6 nahrad- niků a 3 revisorů účtů. B. Volné návrhy. Nesejde li se v ustanovenou hodinu nejméně polovina členůa podílů, zahájí se valná hromada o hodinu později, za každého počtu členů a podílá. Nevyzdvižené hlavní výhry. Jak z právě vydané úřadní listiny losů italských červeného kříze výsvítá, leží u italské banky (jež výhry ty vyplácí) ještě celá řada hlavních výher nevyzdvižených, nichž jich majitelé nemají patrně ani zdání. Tak čteme, že jsou nevyzdviženy: 2 výhry po 20.000 lirách (serie 6211 čis. 4 a serie 10262 čís. 46), 3 výhry po 2000 hirach (ser. 836 čís. 44, ser. 4411 čís. 4. ser 4606 čís. 42), 7 výher po 1000 lirách (ser. 1267 čís- 7, ser. 4651 čís. 46, ser. 5200 čís. 15, ser. 50 68 čis. 18, ser. 4477 čis. 6, ser. 10468 čís. 18, ser. 1094 čís. 20) a 31 výher po 50 lirách. Celková suma těchto hlavních výher obnáší 54.550 lir. Kromé toho uložen jest u italské banky obnos asi 502.000 lir, jenž ma býti vyplacen po 30 a 31 lirách na ony losy, jež byly taženy v tahu umořovacím. Podrobný seznam všech tažených a dosud k výplatě nepředlo- žených italských losů červeného kříže obsažen jest v posledním čísle »Českého Merkuru Vyročni trh na dobytek ve Voticích ko- nán bude v pátek dne 15. t. m. Koupený dobytek možno nakládati na stáníci Votice za dozoru měst- ského zvěrolékaře. Konkura prohlášen byl obchodním sou- dem v Praze na jmění Josefa Merhauta jun., obchodníka s kůžemi na Smíchově. Konkursní komisař rada p. dr. šl. Bauer, správce pan dr. Karel Hádek, advokát na Smíchově. Schůze věřitelů 15. listopadu, přihlášky do 10. prosince, rok likvidační 18. prosince. Insolvence firmy Müller a spol. v Praze. Včera dopoledne konala se v hotelu »u zlatého anděla« schůze věřitelů této flrmy. Zástupce lirmy dr. šl. Sterneck předložil shromáždění zprávu o stavu jmění. Dle toho obnášejí dluby firmy obnos 700,000 K. jmění 284.000 K. Zástupce doporučil likvidací firmy schváliti, s čímž mluvčí věřitelů souhlasili. Jako likvidatoři byli ustanoveni dr. ze Sternecků a pro- kurista firmy Müller a spol. Jan Zimmer, do výboru likvidačního zvoleni pp. dr. Hlavatsch v zastoupení firmy Schenk a Goldscheid ve Vidni, dr Kabeš (v zastoupení pozůstalosti Zemanovy), ředitel Teich, Karel Braune a továrník Frič z Del. Bousova; za náhradníky dr. Aron (v zastoupení firmy El. J Weln- mann) a ředitel Kučera za firmu Hutter a Schranz.
#25 alto_textblock #25
Trhy poněžni. x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telefonogr »Nár. Listů«.) (Denní bursa.) Jak velká jest apatie vídeňského trhu, bylo dnes patrno zejmena z toho, že celá řada příznivých mo- mentů nebyla s to, aby ji přerušila, stagnace spíše nabyla většího rozsahu. Ani správy o urovnání sporu rusko-francouzského, ani pří- znivě poměry peněžní, ani pevnost bursy ber- línské nemohla vzpružiti činnost spekulace. Ve všech kulisních hodnotách trhových byla sta- gnace a jen z toho, že byla zachována včerejší úroveň kursů, mohlo se souditi, že značně pří- znivé momenty poněkud působily na smýšlení. Alpinky s počátku koupěmi poněkud zlepšily, naposledy opětně klesly. Toliko turecké losy byly poněkud pevnější, což však způsobeno ar- bitráži. Ve šraňcích rovněž nebylo obchodu. Renty a ostatní hodnoty ukládací za klidného obchodu byly příznivější. Devisy a valuty jen nepatrně změněny. Na eskomplním snadnější. Soukromý diskont 35/8—311/2e proc. x. Z Vídně, 9. listopadu. (Telf. »Nár. L. «) (Večerní bursa.) Kreditky 617.— (po —.—), uherské kreditky 632.—, anglobanka 262.—, bankovní jednota 418.25 unionka 511 50,