ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bad15e50-75c6-11dc-b92b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 78
#1 alto_textblock #1
18. února 1907. Císlo 49.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY-
#3 alto_textblock #3
Strana 5.
#4 alto_textblock #4
komitétů.
#5 alto_textblock #5
Doplňovací volby do francouzského senátu. Z Paříže, 17. února. (K. k.) V departementu Calvades byl zvolen do senátu republikán Boi vin-Champeaux a v departementu Seine eu Dise progresista Collet.
#6 alto_textblock #6
Z Balkánu. Ze Soluně, 17. února. (K. k.) K rozkazu Fenerálního inspektora Hilmi paši byl vyšetřující soudce soluňský Zulejman Eífendi, který jest vinen Bezdůvodnou a dlouhou vazbou Bulhara. Dimitrije Pajtarova, sesazen a dogradován, byv přeložen do nepatrného okresu. Také jiní soudní úřadníci, ktoi se v této záležitosti provinili jakoukoliv nedbalostí Budou přísně potrostáni. Ze Soluně, 17. února. (K. k) Dle úřadní slatistiky o vězeňství ve třech macedonských vilajetech obnáše koncem předešlého měsíce počet odsouzených osol 2935 mohamodánů a 2385 nemohamedánů. Počet mo- hamedánů, nalézajících se ve vyšetřovací vazbě, ob- nášel 1018 a počet nemohamedánů 1183. Ze Soluně, 16. února. (K. k) Dopisy a jiné do- kumenty, počtem přes 250 bulharských komitétůa jednolivých vůdců tlup, které byly nalezeny přede- šlého roku v Počepu, a v jichž dešifrování se pokra- čuje, skýtají velmi zajímavý pohled do řádění komi- tétů a tlup v posledních dvou letech. Dva nejnověji dešifrované dopisy skýtají důkaz, že vražda devit patriarchistů z Tehova, spáchaná 24. listopadu přede- šlého roku, byla provedena z návodu bulharských
#7 alto_textblock #7
Národní hospodář.
#8 alto_textblock #8
Nové názory o postátnění uhelných
#9 alto_textblock #9
dolů. Sděluje horní inspektor Ot. Nov ák. (Dokončení.)
#10 alto_textblock #10
tun černého i hnědého uhlí dohromady). Roční vývoz anglický obnášt 67 milionů tun, čili více než polovinu veškeré produkce černého uhlí v Německu (117 mil. tun) a přece odvážil se stát tento uvaliti v roce 1901 clo na vývoz uhly aby výnos jeho pomohl upraviti válkou burskou poškozené finance domácí. Vývozní daň týkala se ovšem jenom uhlí lepší kvality, kdežto ublí méně dobré a uhlí kotlové, jehož prodejná cena nedosáhla 6 šilinků za tunu, bylo daně prostě. Ustanovení toto mělo namnoze za následek ob- cházení zákona tím, že se vyváželo i množství lepšího uhlí pod značkou uhli špatnějšíhoa kotlového a prodávalo se pod cenou 6 šilinků; umělé toto stlačení ceny nebylo ovšem ku pro- spěchu výrobeů anglických, avšak usnadnilo udržení některých posie, ohrožených cizi konku- rencí, zvláště německou. Prvním následkem vý- vozního cla anglického byla ztráta některých d- ležitých odbytišť francouzských, kam Anglie do- dávala dosud polovinu svého vývozu uhelného a kde po zavedení ela nahraženo bylo uhlí an- glické uhlím německým. Vliv ela vývozního jevil se patrným i na celkové produkci uhelné, která klesla z 225 milionů roku 1900 na 219 milionů tun roku 1901, avšak již následujícího roku n to vstoupila opět na 227 milionů tun a stoupala i každého dalšího roku, až dosáhla v roce 1905 nejvyššího čísla 236 mil. tun.
#11 alto_textblock #11
j
#12 alto_textblock #12
3
#13 alto_textblock #13
3 5
#14 alto_textblock #14
s
#15 alto_textblock #15
3
#16 alto_textblock #16
z
#17 alto_textblock #17
g
#18 alto_textblock #18
5
#19 alto_textblock #19
ll
#20 alto_textblock #20
Z uvedené přohledné tabulky vychází n jevo, že zdaněno bylo z veškerého vyvezeného množství jen 627% a že clo jevilo v prvním roce skutečně značný vliv na vývoz, který klesl skoro o 3 miliony tun, avšak již následujícího roku na to nastalo zlepšení a potrvalo v tendencí stoupající až do zrušení cla dnem 31. října 1903. Jaký byl finanční úspěch této akce, viděti lze rovněž z tabulky; týž obnášel v našich pe- nězích průměrně ročné asi 41 milionů korun. Připomenouti sluší ještě, že Švédsko za- bývá se rovněž otázkou uvalení vývozného cla na své znamenité a velice hledané rudy železné.
#21 alto_textblock #21
doplňovacích zvoleni do výboru na 3 roky pp. Fuksa Josef, dr. Bedřich Jahn, Karel Prokopec. Josef Vo- dička a Václav Závorka za přehlížitele účtů na jeden rok pp. dr. Josef Bernard, Em. Janáček, a Ignác Paviík. Doslovem předsedy p. dra. Jahna valná hromada skočena. K akci na založení nové továrňiy na sodovou vodu v Praze. Píše se nám a dáváme k diskusi: V kruzích pražských hostinských konají se přípravy k založení vlastní továrny na sodovou vodu. Prospekt, vydaný za účelem subskripce podílů, svým stylem příme nutí nepředpojatého odborníka k úvaze. Přípravný komitét praví, že výrobci sodovky se zkartelovali, což není pravda, neboť po pětiletém úsilí a přípravách založili pohý spolek pro celé Čechy. Dále se praví v onom subskripěním prospektu, že sodovkové továrny ho- stinských v Plani a ve Vídni vyplácejí 7—20% divi- dendy, což není opět pravda, neboť v Plzni vyplatili 7, nanejvýš ale 8% a ve Vídni sice r. 1901 dividendu 11%, ale v lelech následujících již také jenom 7 9%. V Pešti dříve 6, 5 a v těchto letech již jenom 49%. Ale, a to je důležito, vždyť všude tam mají prodejní ceny o 60 až více 3% vyšší než v Praze; v Praze prodává továrna sodovku za 5 h, ale v Plzni za 8 h. . . Jest podpisatelům prospektu známo, v jaké situaci na- chází se podobná továrna hostinských v Náchodě. kde je prodejní cena také 8 h a vzpomněli, že za lýchž cen vyrovnala se před dvěma lety továrna ho- stinských v Drně na 30%%, a vědí, že tato továrna požádala ostatní brněnské, aby utvořeno bylo pro Moravu společenstvo vyrabitelů sodovky, aby zvý- šena býli mohla tato cena prodejní, což asi před dvě- ma léty také se stalo? Z úsudku toho zcela přirozeně plyne otázka, jak je tedy možno, že nynější továrny sodovky v Praze existují a k tomu odpovídáme, že je to za okolností, kde výroba spojena je ještě s ji- nými a tak buď části nebo doplňkem velikého celku je, nebo jsou v rukou jednollivců, kteří s pravou ame- rickou zručností, trpělivostí a odhodlaností, vyko- návají všechny možné úkoly, takže ve výkonu svěm několik sil soustřeďují, jichž by při podniku společ- ném bylo zapotřebí. Krátce, jednotlivec pracuje lev- něji než společnost a také jinou drží v závodě dis- ciplinu, a tato okolnost také není věcí poslední, po- váží-li se, jak nezralý mají zakladatelé smysl, když obmýšlí v budoucí továrně sodovky umísťovati zchud- lé hostinské! Jest tedy číselně zde dokázáno, že novou továrnu sodovky v Praze založiti a prospěšně udrželi nelze, poněvadž nadpočetností trvajících továren není pro ni místa. A kdyby konečně i opačně tomu bylo a továrna taková investovaný kapitál po vzoru jiných lou jejich nejvyšší průměrnou dividendou 5 %% zúročila, znamená to nějaký prospěch pro toho, kdo podíls upiše? Co tedy přinese nová továrna sodovky praž- skému hostinstvu za svépomocné výhody? Dráže prodávati než továrny dosavadní přece nemůže a při ceně nynější nemůže existovati. Francouzské národní hospodářství v roce 1906. Zajímavý zjev ve francouzském bankovnictví lze po zorovati v nové době. Vzestup konjunktury průmyslové ani ve Francii nepřešel baze stop. Avšak veliké pa řížské banky stále ještě nevšímají si průmyslu sko- rem vůbec, věnujíce se jen finančním operacím ve velkém slohu. Za to jeví se snaha menších provin- ciálních bank, věnovati své služby domácímu prů- myslu — a tato decentralisace francouzského ban- kovnictví je velmi zajímavým zjevem. Politika měla v minulém roce málo vlivu na rozvoj hospodářský Ač národ rozrušován stále politickými událostmi, ne nastalo nijaké poruchy v rozvoji obchodním a prů- myslovém Vzestup konjanktury jevil se i na burs i ve všech odvětvích hospodářského života. Příjmy drah do konce listopadu převyšovaly loňské o 65 mil. portefeuille směnek pařížských bank dosábl 2C. pro- since 1071 mil, oproti 854 mil, v roce předešlém 774 mil, v roce 1904, zahraniční obchod stoupi v prvních jedenácti měsících o 628 mil, a všecky skoro akcie vykazují značně zvýšené kursy. Při tom ovšem ukládaci hodnoty utrpěly, francouzská renta poklesla o 31/% proc. V bursovní situaci není ovšem ve Francii všecko plně zdravé. Způsob zakládání nových společností upomíná na nejhorší doby zakla- datelské periody před krisí roku 1873. Velice pováž livým jest v poslední době pozorovaný zjev, že s uponšti od veřejných emisí nových papírů a že tyto umistují se cestou přímého uvedení na oficiální trh parketu anebo na volný trh kulisy. Uvedeno bylo přímo na oficiální trh (parkel):
#22 alto_textblock #22
393.—
#23 alto_textblock #23
mědi: 1906 v rudách . . . . . 80.026 v lechách . . . . „ 62.25 60.083 ral. mědi . . . .. Celkem . . .: 99.215 94.493. Vyvezeno . . . . . 18.793 54.979 Ze Spoj. států dovezeno 5375 tun lechu a 21.540 tun raf. mědi, ze Španěl dovezeno bylo 17.245 tun lechu, z Chile 3872 tun lechu a 8675 tun mědi, konečně z Australie 8658 tun mědi. Vk.
#24 alto_textblock #24
Bilance Jaderské banky. Z Teřstu, 17. února. (K.k.) Ve včerejší schůzi správní rady Jaderské banky byla předložena prvá bilance od té doby, kdy podnik zahájil svou činnost, a to za rok 1906. Čistý zisk obnáší 97.166k to jest 9.7% vložených kapitálů. Správní rada vy- slechla předloženou bilanci a usnesla se navrhnoutí valné hromadě, která se sejde 10. března, aby zči- stého zisku přikázalo se řádnému reservnímu fondu ve smyslu stanov 4858 K t. j. 5%, aby se vyplatila 5% dividenda v úhrnném obnosu 50.000 K, a aby se přikázalo řádnému reservnímu fondu dalších 15.142 K, tak že by tento vzrosil na 20.000 K, dále aby se přikázalo reservnímu fondu pro ztráty 10. 000 korun a pensijnímu fondu 2000 K a aby se přeneslo 10.089 K na nový účet.
#25 alto_textblock #25
Cukr. (Poslední zpráva.) —n— V Praze, 18. února. ( 10 h. 45 m.) Obchod se surovinou klidný. Pohotové franko Ústí 20.30, na říjen-prosinee korun 20.40 peníze. Rafináda K 67. 00 z továrny. První číslice peníze a druhá zbožl. Z Hamburku, 18. února. V 10 h. dop. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.) Smýšlení klidné. Na únor 1785 až 17.95, na březen 17.85 až 17.95, na duben 17.95 a 18.00, na květen 18 15 až 18.15, na červen 18.20 až 18.25, na červenee 18.30 až 18.35, na srpen 18.45 a 18.45, na září 18.40 až 18.45, na ří- jen 18 30 až 18.35, na listopad 18 00 až 18.05, na prosinec 18.05 až 18 10. na leden 18 15 až 18.20. — Počasí krásné.
#26 alto_textblock #26
Vídeňská bursa. M. Z Vídně, 18. února. (Ranní burs a.) Znamenaly: marky 117 57, 20franky 19.11 květn. renta 99.05, únorová renta 100 20, rak korun. renta 99.05, červencová renta 99 05 řijnová renta 10020, rak. zlatá renta 117. 20. uherská zlatá renta 113.95, uher. korun. ren 95 45, kred. 686.—, uher. kreditky 835.— anglobanka 317 50, unionka 591.—, vídeň. spolek bankovní 571 25, läinderbanka 469 — stát. dr. 688 25, jižní dráha 165.—, zbrojovka —.—, polabská —.—, tabák —.—, alpinky 624.50, rým. muráňské 575.—, pražské žele- zářské —.—, turecké losy 175 50, paropla- vební —.—, mostecké —.—, ruská renta —.—. Smýšlení klidné. Petrohradská bursa, 16. února. (Zpráva živnosten- ské banky.) 4% unifikovaná renta 73.12, 41/2% ruská renta z roku 1905 92.—, ruské losy z r. 1864 347. — ruské losy z r. 1866 277.—, ruská banka 372.— mezinárodní banka 412.—, brjanské železo 111 50 nikopolské železo 60.—, Hartmann 312.—, Malcev
#27 alto_textblock #27
Meteorologická pozorování na rozhlodně na Patřine
#28 alto_textblock #28
1905 77.126 54.702 59. 499
#29 alto_textblock #29
Ldové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě l. pražakého měšt. pivovaru. V pondělí 18. února. Začátek o 3/48. hod. 108. hra organisace národně sociální v Praze—VII. Po třetí: Jeji nebožtík. Fraška se zpěvy o 3 jedn. Napsal Aug. Neidhart. Hudbu složil R. Fronz. Přeložil J. Rudloff. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý-
#30 alto_textblock #30
Aréna na Smíchově (bliže Pakaokeh V ponděl! 18. února. Začátek o 1/28. hod. 154. představení organisace strany soc. demokratické. V studni. Komická opera o 1 jedn. Slova napsal K. Sabina. Hudbu složi! Vilém Blodek. Režisér Jan Kubik. Žádný muž a tolik děvčat. Komická opereta o 1 jedn. Zpracoval Jindř. Böhm. Hudba od Fr. Suppé. Režisér Alois Charvát. Denní prodej lstků u knihkupce pana Urbanka v Praze, vedle Národního divadla, a v trafice proli zimnímu divadlu na Smíchově. 3547
#31 alto_textblock #31
Švandovo divadlo na Smíchově.
#32 alto_textblock #32
V pondělI 18. února. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Marie Švestkové. — Jako hosté vystoupí sleč. M. Turečkova a sleč. Ml. Lokayova. Nevěsta z Amsterodamu. Obraz ze života o 3 jedn. s dohrou. Napsal Ant. Anno. Zčeštil K. Lier. Režisér Karel Lier. Denní předprodej lístků u kni nkupce p. F. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smichově.
#33 alto_textblock #33
na Král Pištěkovo lidové divadlo vaa V pondělí 18. února. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Pohádka zimního večera. Činohra o 5 jedn. Napsal. W. Shakespeare. Přeložil dr. Čejka. Zejtra při malých cenách. Loupežníci.
#34 alto_textblock #34
3552
#35 alto_textblock #35
Zivnostenská
#36 alto_textblock #36
novella
#37 alto_textblock #37
ovp
#38 alto_textblock #38
nejnovější
#39 alto_textblock #39
totiž zákon ze dne 5. února 1907 (říšského zák
#40 alto_textblock #40
čís. 26.), jazykem německým vyblášený dne
#41 alto_textblock #41
16. února 1907, vyšel již i jazykem českým.
#42 alto_textblock #42
Překlad opatřil odborný spisovatel
#43 alto_textblock #43
Tomáš Rebec-
#44 alto_textblock #44
Cena 1 K, poštou o 10 h více. Prodává každý řádný knihkupec, zvláště však
#45 alto_textblock #45
Stát jako takový a zejména u nás, kde na všech stranách tolik ještě vykonati třeba, neměl by té agilnosti, jaké zapotřebí jest při dolování na uhlí, jaké vyžaduje na př. samo kutání či vyhledávání nerostů, kde pracovati dlužno sou- časně na stech různých místech a při čemž jen zcela malé procento kutéřů úspěchu se skutečně dopracuje. Této činnosti, jež pohltí do roka mnohé statisíce, jest však nutně zapotřebí, pro- tože ani ten nejlepší znalec, ať horník, ať geolog. není s to s naprostou jistotou udati, zdali se hle- daný nerost, na př. uhlí, na dotyčném místě sku- tečně nachází, třeba by tomu i geologická for- mace nasvědčovala. Soukromá podnikavost jest tu právě na pravém místě; naděje pak na úspěch, na budoucí výnos dolování, aneb na výhodný prodej území, pobádá soukromého podnikatele k vytrvalosti a k vynaložení nových a nových obětí peněžních, naproti tomu obava, že by ně- který konkurent v těmž okrsku dříve k cília tudiž i ku propůjčení dolových měr dospěti mohl, nabádá k zrychlené činnosti. Toho všeho by u států nebylo a zvláště ten- krát ne, když by měl sám vyhraženo veškeré právo ke kutání; tu by bylo teprve k tomu času dost, ano by nebylo obav, že někdo jiný by úspěch odnésti mohl — a peněz je ve státě i k jiným účelům tak nutně zapotřebí! Nutnost a výhoda soukromé podnikavosti v kutání musí míti přirozeně za následek i při- puštění soukromého kapitálu ku provozování do- lování samého, jelikož by jinak nikdo náklad- ného kutání se nezúčastnil. Avšak toto při- puštění soukromého kapitálu ku podnikání hor- nickému jest i z mnohých jiných příčin pro stát výhodným; okolnost tato však nijak nevylučuje, aby si stát vedle ostatních práv vyhradil i právo, zúčastniti se při zařizování uhelných podníků do takové výše, aby nabyl na vedení těchto závodů i na jich obchodní politiku takového vlivu, jaký si míti přeje a jaký z příčin v části I. uvedených míti má. Tímto způsobem dosaženo by bylo žá- doucího účelu, aniž by se stát přes příliš anga- žoval a aniž by soukromý kapitál z činnosti v tomto oboru, v němž si již tak velikých zásluh získal, vyloučen býti musíl. Takovýmto smíšoným podnikům slušelo by z mnohých příčin dáti přednost před monopolisováním, ana by byla vyloučena i obava, tak zv. zbyrokratisování tohoto odvětví průmyslo- vého, jak mnozí, ovšem bezprávně, za důvod proti uvádějí a jehož hornictví a zejména dolo- vání na uhlí rozhodně potřebovati by nemohlo. Co se týče nových ustanovení o ztíženém získávání dolových měr, jež příjata býti mají do nového horního zákona pruského a jenž bude v příčině té asi vzorem všem ostatním státům německým, tu podotýkám, že něco podobného obsahuje již i horní zákon francouzský, pochá- zející z roku 1810, neboť rozeznává vedle po- platků za odškodnění majitele pozemků a za pro- půjčení měr (kterýžto poslednější poplatek ob- náší ovšem jen 0.10 franku za hektar oproti našim 2 korunám) ještě t. zv. percentuální daň. t. j. daň z hrubého výnosu, dosahujíci až 59 tohoto výnosu. Hrubý výnos, jenž jest podkla- dem této daně, stanoví se tím způsobem, že se od ceny vyrobeného produktu odečte vlastní vý- robní náklad, bez zřetele na úroky a amortisaci zařizovacího kapitálu, bez zřetele na daně a ve- řejné dávky atd., takže participuje stát na čistém výnosu dolů francouzských obnosem asi 5 mil. franků. Bude zajisté zajímavo sledovati, jakých no- vých ustanovení v příčině té bude obsahovati návrh nového horního zákona pruského. Ke konci zmíniti se chci ještě o účinku daně vývozní na uhlí, jak navržena byla svého času poslancem inž. dr. Kaftanem k účelu upra- vení financí zemských ve sněmu českém a po- slancem hrabětem Kanitzem v říšském sněmu německém; žádný z těchto návrhů nedošol ovšem uskutečnění. V říšském sněmu německém poukazoval zejména státní tajemník hr. Possa- dowsky, že by bylo nebezpečným počínáním uva- liti na vývoz uhlí daň (dle návrhu Kanitzova 1 marku na tunu), jelikož by se mohlo státi, že by i sousední země obtížily vývoz svých surovin clem vývozním, čímž by zejména německý prů- mysl nesmírně trpěl, an jest odkázán z velké části na přívoz surovin z cizích států, které se v Německu zpracují a co hotové vý- robky do sousedních států opět vyvážejí. Tak zejména měl obavu před uvalením cla na če- ské hnědé uhlí, jež jest důležitou podmín- kou prosperity průmyslu středního Německa jehož vyvážené množství velmi přesahuje přívo uhlí německého do Rakouska. Podobných obav neměla Anglie, tento vý- vozní stát prvního řádu, jenž vyváží ročně 289 své výroby uhelné, páčící se roku 1905 na 236 milionů tun (Rakousko vyrábí celkem 35 milion
#46 alto_textblock #46
Vinohradská záložna konala včera dopoledne 33 valnou hromadu ve dvoraně svého domu. Předseduo jí p. dr. Bedřich Jahn, který vřelou posmrtnou vzpo- mínku věnoval zesnulému stav. r. B. Staňkovi dlouholelému členu výboru. Ve zprávě výroční s po- těšením konstatuje se další mohutný rozvoj záložny o Dle uspokojivé sklizně po celé naší vlasti v roce mi- nulém, zdálo se, že nastati musí zlevnění peněz, leě náhlé zvýšení bankovní sazby v cizině ukázalo opět- ně, jak i zahraniční vlivy působí na poměry domácích středních stavů, jako záložen — třeba by se jich přímo nedotýkaly. Takovéto náhlé zjevy ovšem oby- čejně brzy pomíjejí. Na základě zkušeností v tomto ohledu nabytých, zachovali jsme stálou svou sazbu úroků ze vkladů i zápůjček, bez ohledu na to, že jed- notlivé peněžní ústavy míru úrokovou i o celé pro- cento zvýšily. Vezmeme-li v úvahu výslodky ob- chodů svých v roce minulém, seznáme, že opatřením tím nenastal pokles, nýbrž naopak, že vzrostly vklady na dvacet šest milionů korun, tedy na výši, u záložen dosud nedosaženou. Těšiti nás musí, že vkladatelé naši přese všechny nabídky vyššího úroku, zachovali ústavu našemu přízeň a důvěru. Byli t ponejvíce vkladatelé s menšími vklady, kterých pro klidnější jich fluktuaci nelze podceňovati. Snaha, usnadňovati střádání a pobádání k němu vedla správu ústavu k tomu, že podporovala dosud vklady méně zámožných osob vyšším zúrokováním a bude činiti tak i nadále, když vykáží se pracovní aneb čelední knížkou. Pravidla pro tento obor jsou již vypraco- vána. Také při zápůjčkách jeví se letos přírostek přes dva miliony korun, ovšem jen při hypotekách. D- znati musíme, že jest jistý nepoměr mezi naším úvě- rem směnečným a hypotekárním, nutno však mít- na paměti, že jak město naše, tak i okolí necplývá obchodem, který směnečného materiálu nejvíce do- dávati má. Abychom i zde docílili lepších výsledků poskytujeme výhod, jakých je nám možno poskyt- nouti a pro pohodlí a rychlejší vyřizování zavedeny vedle schůzí výboru a ředitelstva ještě dvě censury týdně pro směnky obchodní a živnostenské, tak že o podaném eskontu rozhoduje » sgorem každo- denně. Menšího odbytu docílily také pro blízkost praž- ských ústavů, lombardů pěstujících, zálohy na cenné papíry Stavební úvěry vykazují již četnou řadu stá- lých odběratelů a staly se tak rozsáhlým odvětvím ústavu našeho. Také poskytování kaucí a vadií pro svou levnost a jednoduchost utěšeně vzkvétá. Členů má společenstvo 706 s 5557 podíly. — Účet vkladů obnáší 26,119.945 K. zápůjček 22,648.182 K. reserví fondy dosáhly výše 1,817.054 K. čistý zisk obnáší 216.867 K, na darech rozděleno 26.000 K. — Když byl zprávu revisorů podal p. Pavlík, přečtena byla zpráva o revisi, vykonané revisorem Jednoty zá- ložen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku p. Fr. Stejskalem. Zprávy potvrzovaly vesměs, že záložna jest výborně vedena. — Po schválení výročních zpráv byl čistý zisk takto rozdělen: 15% remunerace čle- nům výboru z obnosu 201.537 K, reservnímu fondu 30.230 K 70 h, základnímu jmění 50.000 K, zvlášt- nímu fondu pro ztráty na pohledávkách 65.000 K. zvláštnímu fondu dobročinnému 10.000 K, členům 6% dividenda za splacené podíly, kromě pravidelného zúrokování, přehlížitelům účtů 1000 K, dále obci vino- hradské na humanitní nadace 10.000 K, účelům dobročinným 20.000 K. zbytek 17.637 K přenesen na účet roku 1907. — Z udělených darů uvádíme: na zřizování památníků mužům o vlasť zasloužilým v Riegrových sadech 1000 K, na ošacení chudých dí- tek 700 K. Ústřední Matici školské celkem 600 K. „Sokolu“ vinohradskému 500 K, na podporu studu- jících c. k. rcálky 450 K, na pomůcky měšťanským a obecným školám 400 K, N. J. P. 200 K, na stavhu školy v Přehořově 100 K, na vánoční podílky 50 K. Spolku na podporování chudých sludujících gymna- sia 325 K, Měšťanské besedě na knihovnu 300 K N. J. S. 250 K atd., dále stüdentským kolejím 2000 K, České dětské nemecnici 1000 K, pro jubilejní výstavu obchodní komory 1000 K, sletu všesokolskému 500 K, Národní radě české 500 K, Matici Opavské 300 K Ú. M. Š. pro Moravu a Slezsko 200 K, Spolku če- ských žurnalistů a Pensijnímu fondu 200 K atd. Dary obsahují celkem 237 položek. Valná hromada roz- dělení darů schválila. Po referátu p. ředitele cís. r. K. Kavky byla schválena změna stanov, týkající se zejména vydávání cheků, zřizování odboček, filiálek neho sběren a jiné drobné změny. — Při volbách
#47 alto_textblock #47
franků státních papírů . . . . 1.981.612.870 akcií . . . . . . . 535,538. 400 1311,879.500 obligaci . . . . ..
#48 alto_textblock #48
3.828,850.770
#49 alto_textblock #49
Oproti rokům předcházejícím jeví se značný vzestup Uvedeno bylo roku 1200: 2232 mil., 1901: 2307. 1902: 1384, 1903: 1405, 1904: 1655, 1905: 2627 mil. franků. Na volný trh (kulisu) uvedeno: franků státních papírů . . . . 8.654,515.556 akcií . . . . . . . 396,688.340 100.650.000 obligaci . . . . .
#50 alto_textblock #50
9.151,853.896
#51 alto_textblock #51
franků . . . . . 238.000.000 roku 1900 » 1901 . . . . . 427,000.000 „ 1902 . . . . . 224.000.000 » 1903 . . . . . 1829,000.000 „ 1904 . . . . . 2,027.000. 000 » 1905 . . . . . 1.205,000.000 Ovšem nutno si připomenouti, že tyto cifry nevyja- dřují skutečně do Francie uvedeně hodnoty. Z ně kterých velkých půjček umístěna tam pouze mali čásť. Ohledně francouzského trhu peněz lze uvésti jen tyto cifry: U pěti pařížských bank a banky fran- couzské bylo uloženo vkladů koncem října 190e 2519 mil. fr. oproti 1469 mil. v roce 1901. U ostat- ních bank ovšem uloženy jsou rovněž značné sumy. tak že nelze mluviti o nedostatku prostředků ve Francii. Že francouzská banka zvýšila sazbu lom- bardní o půl procenta, vysvětluje se spíše bursovní situací, poněkud povážlivou, než napjetím na trhu peněz. Měď. Tento technicky tak důležitý kov zůstává stále stredem interesu kovových průmyslů i trhů. Ce- ny vysoké se udržují, když nestoupají. Ze Spoje- ných států dochází do Evropy zprávy optimisti- cké: tamější producenti jsou vzhledem k četným. nedávno uzavřeným prodejům na dlouhou dobu na tržním stavu nezávislí. Ti, kteří jsou nuceni ještě kupovati, musí své nabídky zvyšovati a marně se na- bízi 221/4 c. za libru (= 0.4536 kg) jezerní a elektro- lytické mědi. V evropském trhu je poptávka rov- něž čílá a mincovní měď dosáhla kolem dvacátého předešlého měsíce rekordní ceny 103 lib. 10 š. za 1 long ton (= 1016 kg). Pak zase poněkud klesla 30, listopadu uzavírá se a 102 lib. 10 š. pro zboží pohotové. Besí selected platí se 106—107 lib. a silné plechy 109—110 lib. Současně v Novém Yorku stojí jezerní měď až 221/4 ct. A 26. př. m. sděleno bylo z Halle, ze cena mansfeldské mědi zvyšuje se opět- ně o 2 marky na 211—214 mk. Rozumí se, že tyto vysoké ceny, jež, zdá se, udrží se ještě dlouho, pů- sobí i na ceny tovarů. Tak rakousko-uherští výrobci elektrických strojů a pomůcek usnášejí se 1. t. m. ve Vídni na zvýšení cen o 15—20%. Pocho- pitelně sledují se se zájmem zprávy o nově objeve- ných ložiskách měděných rud. Tak v posledních dnech mluví se zvláště o velikém bohatství minerál- ním ve svobodném státě konžském. Tanganyika Concessions, Lid. vydala dlužních úpisů za 2,000.000 lib. št. Společnosti té patří v Kongu značné území a její inženýři tvrdí, že měděné pásmo obnáší 200 mil a obsahuje 100 známých ložisek měděných rud. Vedle toho má tam býti 100 mil dlouhé pásmo cínové a mimo to kraj ten obsahuje též zlatonosné uloženiny a rudy železné. Měď, obsažená ve známých ložiskách, odhaduje se na 2 mil. tun. Konečně není ve světě nic nemožného, než předpovídati, že tyto nové doly, i kdyby byly vskutku tak bohaté, budou míti v nejbližší budoucnosti vliv na ceny mědi, lze sotva. Vždyť je známo, jak dlouho trvá, než se vy- vine nějaký důl ke skutečné produktivnosti i v kra- jinách, kde nechybí železnic. Spojené státy poskytují mnoho příkladů. Natož, když uvážíme podminky afri- cké! Nicméně je pravda, že známe doposud málo Afriku, že též mnohé části Asie jsou pro nás ještě terrae incognitae, a též v Australii a Jižní Americe je dosti neprozkoumaných krajin. V některých z nich budou jistě veliká ložiska rud, z nichž těžiti patří budoucnosti. Ještě několik čísel o evropském obchodu s mědí. Za posledních deset měsíců dove- zeno bylo do Velké Britanie v dlouhých tunách:
#52 alto_textblock #52
325 metrů nad mořem. Dne 16. a 17. února 1907. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp Tlakoměr.. 730.9 732.6 727.8 Teploměr C. + 0.6 + 0.3 + 2 1 80 Vlhko. ... 92 87 Obloha ... zamra- pod zamra- z JZ Síla větru . silný čerstvý v. silný Teplota nejvyšší ve stinu . . + 42 Teplota nejvyšší na slunci . . + 15.4 Teplota nejnižší ve stínu . . — 1 Teplota nejnižší při zemi . . — 3 Slunce svítilo — hod. Prům. rychlost větru v km za hod. 270 Srážky v mm 1.2.
#53 alto_textblock #53
nakladatelstí knihkupectí Hejda Tuček,
#54 alto_textblock #54
v Praze-II., Karlovo nám. č. 26 n.
#55 alto_textblock #55
3564
#56 alto_textblock #56
Král.české zem. divadlo v Praze.
#57 alto_textblock #57
„Falešnost Beustova.
#58 alto_textblock #58
Národní divadlo.
#59 alto_textblock #59
V pondělí 18. února.
#60 alto_textblock #60
123. hra v předp (3. čtvrtka.)
#61 alto_textblock #61
jež jevila se i při této rozmluvě, protivila se mi tak, že bych nebyl býval ani schopen s tímto člověkem dále jednat . . . . .“. pravil Beleredi. Státoprávní studie „Hrabě Richard Bel- oredi““ jest v 1. čisle sedmého ročníku Kro- niky. Právě vyšlo! V témž čísle úvaha „Před volbamil. Ruské liaty od Jon. Sokola, „Historický kalendáří“ Be- seda od Úkoukala atd. atd.
#62 alto_textblock #62
Hubička. Opera o dvou dějstvích. Složil Bedřich Smetana S textem od Elišky Krásnohorské dle povídky Karol. Světlé. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér RR. Polák. OSOBY: Otec Patoucký, Jiří Huml. Vendulka, jeho dcera, Růž. Maturová. Lukáš, mladý vdovec, Otakar Mařák. Tomeš, jeho švakr, František Šír. Marlinka, stará teta Vendulčina, Marie Klánová. Matouš. starý pašíř, Emil Pollert. Barča, Anče, služky u Palouckých, Kamila Ungrova, Marie Křečkova. Strážník Adolf Krössing. Sousedé a sousedky, děvěata, hudebníci, pašíři. Děj na vsi v horách Ještědských. V I. jednání v sedničce u Palouckých, v II. jednání v lese u hranic a u cha- loupky Martinčiny. Po prvním dějství přestávka. Konec před 1/210. hod Začátek o 7. hod.
#63 alto_textblock #63
Kronika.
#64 alto_textblock #64
Měsíční revue. Redaktor Karel Stan. Sokol. Ročné 2 K, s posíláním čísel poštou 2 K 32 h. Ročně přes 1100 stran. Pozoruhodná láce, pozoruhudný obsah. Žádejte čísla na ukázku. Roz- šiřujte, předplácejte! V příloze utě- šený román Tilherův s rozkoš- nými illustracemi.
#65 alto_textblock #65
124. hra v předpl (4. čtvrtka.)
#66 alto_textblock #66
V úterý 19. února.
#67 alto_textblock #67
Zimní pohádka.
#68 alto_textblock #68
Deutschi
#69 alto_textblock #69
Nové lidové divadlo v Praze VIII. “vubn Ředitelka Mary Kučerová-Groszova. Začátek o půl 8. hod. V pondělí 18. února. Představení organ, sociálně dem. Praba-VIII. Vystoupení ředitelky pí. M. Kučerové-Groszovy. Holka s čertem v těle. Fraška o 4 jednáních. Dle francouzského od Durna Hudbu složi! G. Hellmann.
#70 alto_textblock #70
Administrace Kroniky v Praze, Marianská ul., 21. Předplatitelé Kroniky požívají velkých výhod při odbírání Levné Osvětové Knihovny.
#71 alto_textblock #71
3548
#72 alto_textblock #72
3429
#73 alto_textblock #73
FRANTIŠEK MATOUŠ podává jménem svým a jménem rodiny přebolestnou zprávu o úmrtí své nezapomenutelné choti
#74 alto_textblock #74
Matoušové.
#75 alto_textblock #75
Kateřiny
#76 alto_textblock #76
Zemřela v sobotu dne 16. února v 68. roce svého, s příkladnou lá- skou blahu rodiny vénovaného života. Pohřeb drahé zesnulé koná se ve středu dne 20. února ve 2 hodiny odpoledne z domu smutku na hřbitov semilský.
#77 alto_textblock #77
3567
#78 alto_textblock #78
V SEMILECH, dne 18. února 1907.