#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
23. února 1908. Číslo 53.
#4
alto_textblock
#4
svým povinnostem a nemusili ke zlepšení svého
bytí provozovati praxi lékařskou.
Na konec chci se dolknouti personalií, jeli-
kož i o těchto v novinách se mluví. Mám za to,
že v čele ministerstva musí státi odborník, vů-
bec že nutno bude utvořiti ministerstvo jen z od-
borníků a nikoliv z byrokratů, a v čelo ústavů
vyšetřovacích že bude nutno postaviti jen v bak-
teriologii, pathol, anatomii, v hygieně modern
ev. v chemii zkušené kolegy. Ústavy tyto nesm
býti žádným politicum, ze všech národů se musí
vzíti ty nejlépe kvalifikované síly.
Doufejme, že reorganisace zdravotnictví
v Rakousku nezůstane na zřízení nějakého byco-
kratického zdravotního úřadu, který by zůsta
přičleněn ministerstvu vnitra, Když reorgani-
sace, tedy reorganisace účelná a podle moder
ních potřeb a podle zkušeností jinde nabytých.
Jsem jist, že poslanci všech stran se ne-
spokojí nějakou ledabylou opravou — myslím
že jest jejich povinností, aby podepřeli poža-
davky nás lékařů a to nejen českých, nýbrž lé-
kařů všech.
#5
alto_textblock
#5
České vysoké školství.
#7
alto_textblock
#7
(Úvodem.) Máme jedinou českou
universitu — vysoké učení Karlo-Ferdinandovo
slavné pověsti, která sahá až do středověku,
kdy vysoké učení pražské bylo vůbec první ve
střední Evropě. Po létech žalostného úpadku
úplného poněmčení tohoto vysokého učení byla
česká universita restituována v r. 1882 — po
dlouhých a úmorných letech politických zápasů,
neboť žijeme již v takovém divném státě, že
kulturní potřeby české nutno vybojovávati poli-
tickou cestou. Letos tedy začátkem zimníh
školního semestru slavili jsme č tvrtsto leté
jubileum obnovené české university, ale ne-
slavili jsme je zrovna hlučně ani radostně.
Neboť hned v prvních letech této obnovené uni
versity stěžováno si bylo právem se strany po-
volaných kruhů na vážné a těžké nedostatky
fohoto vysokého učení, a utěšovali jsmes
jenom tím, že je to pouhé provisorium
které bude možno jenom postupem let zlepšiti,
zdokonaliti, doplniti, ustáliti. Skandální, staré,
nevhodné budovy, nedostatečné a nemožné po-
sluchárny, bídné dotace na vědecké ústavya
semináře, to všechno bylo provisorium, na němž
jenom tu a tam něco bylo s bídou a po dlou-
hém hrdlení vyspraveno, ale v celkovém stavu
skandální provisorium trvalo dál. A tak jsme
tedy loni na podzim slavili čtvrtsto let
tohoto provisoria.
A jako jsou věčné a bezmála čtvrtstoleté
nářky na nedostatky této jedině české univer
sity, tak už také skoro dvacet let česká veřej-
nost bezvýsledně volá po druhé česke
universitě pro Moravu. Nezbytnost
její dokazuje se prakticky i theoreticky, odů-
vodňuje se populací i vysokou poplatností Mo-
ravy, nejčeštější z korunních zemí českých
v tomto soustáti, poukazuje se na nezdravé
studiu nebezpečné přeplnění jediné university
pražské, na potřebu vědecké soutěže, ale všeck
nadarmo. Byla by to obsáhlá kapitola z našich
národně politických a kulturních zápasů, kdyby
někdo shrnul všecky akce politické a veřejné.
které se za poslední dvě desetiletí u nás pod-
nikly ve prospěch moravské university. Společ
ným úsilím kruhů studentských i profesorských
vzbuzen dokonce asi před desiti lety mohutný
ruch přednáškový, uspořádána celá veliká serie
manifestačních sjezdů a schůzl, ale všecko na-
darmo. O německé veto ve spojení s in-
dolencí anebo neschopností rakouských vlád
rozbilo se všecko dosavadní úsill.
Sami Němci v Rakousku, saturováni ve
svých vlastních potřebách vysokoškolských, ne-
mají vážných a věcných, rozumových důvodů
proti spravedlivému našemu národnímu a kul-
turnímu požadavku. Ale nepovolují — a v Ra-
kousku, kde zvykli si už z každé kulturní po-
ložky činiti předmět politického ča-
chru, veházíme do druhého čtvrtstoletí české
university, majíce pořád jedinou, s řadou ne-
obsazených stolic, s bídnými a nemožnými míst-
nostmi, bez potřebných vědeckých ústavů, bez
seminářů, bez klinik . ..
O nic líp není tomu na vy sokém
učení techniekém. Máme jedinou tech-
niku v Praze, jejíž budovy dávno již neposta-
čují návalu posluchačů, a máme neúplnou tech-
niku v Brně, umístěnou ve dvou najatých čin-
žácích. V Praze v posledních dnech dospěly
poměry tak daleko, že hrozila všeobecná stávka
studentská, zjev v moderních státech naprosto
neslýchaný a nemyslitelný, ale u nás všední
I na takové věci jeme už zvyklí v Praze, a také
se bezmála ani myš nehnula.
Nebezpečí stávky, podnikané pro nedostatek
místa v posluchárnách, laboratořich, rýsovnách.
zažehnáno na chvili mimořádnými ústupky pro-
fesorského sboru posluchačům, ústupky, které
by vlastně nebyly na místě za normálních po-
měrů, ale byly nezbytné a zcela rozumné v té
abnormalitě vysokoškolského života praž-
ského, zaviněného indolencí rakouských vlád
nedostatečnou energif profesorského sboru i od
povědných politických krubů.
#8
alto_textblock
#8
V roce 1903 zažili jsme stávku na filoso-
fieké fakultě české university, protože její po-
sluchači nemohli déle navštěvovati přednášky
v síních, hrozicích spadnutím. V roce 1908
dočkali jsme se bezmála stávky na české tech-
nice, poněvadž se na jejich posluchačích žádaly
jako průkaz řádného studia rysy, na jichž vy-
pracování nemají dostatek místa, vzduchu
světla. To jsou poměry neudržitelné a pro bu-
doucnost výstražné.
V posledních letech tu a tam ovšem leceo
se stalo k nápravě aspoň v těch směrech, kde
věci příliš křičely. Na bývalých slupských po-
zemeích zřízeny některé nové ústavy, jež vyho-
vují moderním požadavkům studijním. Na ústa-
vech botanickém a chemickém se už několik
semestrů přednáší, nový ústav fysikální se právě
zařizuje. Pro českou techniku beněnskou se za-
číná se stavbou řádné budovy, jež slibována tř
léta, při české technice pražské povoleno zři-
zení agronomického oddělení. Minulý měsíc ko-
nečně také skoncováno trapně dlouho se vle-
koucí jednání o koupi potřebných pozemků
v asanačním obvodu pro potřebné novostavby
právnické a filosofické fakulty. Jednání s erárem
dovedeno k elli jenom krajní ústupností pražské
obce a horlivým úsilím poslaneckých i profe
sorských kruhů. Za všecko, co v tom směru
vykonáno, plati plné uznání příslušným činite-
lům, ale ovšem starý rakouský šlendrián a ne
dostatky i nedbalost prospaných desítiletí nedají
se spraviti a nahraditi přes noc.
Místo pro budovy kolejní je tedy zakou
peno a v ministerstvu vyučování rozhoduje se
právě nyní, jakým způsobem má býti vypsána
veřejná soutěž na dodání plánů. V politických
kruzích pak dle došlých zpráv v posledních
týdnech zase se poněkud hnulo bolavou otázkou
moravské university. Dočkáme se bohdá, že
oslavíme za nějaký rok také čtvristoletí začátků
politických akcí za zřízení druhé české univer
sity a to jubileum bude stejně málo pyšné, jako
jubileum čtvrtstoletí universitního provisori
v Praze, které jsme si letos odbyli. V nynější
době, kdy veřejná soutěž na plány universitních
novostaveb snad přece jenom jest olázkou pouz
několika týdnů, nebude od místa věnovati
trochu pozornosti přítomnému stavu vysokého
školství českého — jeho posluchárnám, pra
covnám a pobočným ústavům vědeckým, i osob-
nímu stavu jeho vědeckých sil, po připad
vědeckému dorostu, pokud je tu pohotově pro
touženou druhou universitu.
#9
alto_textblock
#9
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
Dnešní zápasy-
Slavia v. Vinohradský, o 3. h. s. Charles (ČSF)
Slavia R. v. Smíchov l b, o 1/22 h. s. Jaroš (ČSF)
Slavia J. v. Olymp, Ž žkov, o 1 h. s. Markalous (ČSF
Novem. La v Olympia, o 3. h. s. Saidl (ČSF
I.b v. Vršovice I. B, o1 h. s. Horčička (ČSF)
D.F.C. v. Meteor, Praha VIII., o 3. h. s. Hecht (ČŠF
Smichov I.a v. Sturm I.s, o 3. h. s. Grossmann(Oerv
Sturm I.b v. Olympia VII. o 3h. s. Schmoranz(Oekv
Viktoria I. v. II mužstvo o 1/22 h. s. Černý.
Slavia IV. v. Sport. Med. o 1/210. h. dop.
Sparta I. A v. Sparta I. B.
** Pánům jednatelům a dopisovate-
lům klubovým oznámujeme, že pr
usnadněníjim práce zavádíme opět
nedělní službu ve sportovní re-
dakci. Zprávy ovýsledeích zápas
i jiné nám mohou býti podány te-
lefonicky (čís. 1061), nebo ústně v r
dakci mezi 1/26. až 1/28. hodinou ve-
černí. Zprávy vneděli nám dodan
mají při uveřejnění přednost pře
zprávami později došlými. Doufá-
me, žetoto opatření, kterým za cenu
svého nedělního klídu činíme ocho
tu klubům, dojde u nich porozumě ní.
#10
alto_textblock
#10
NABYTEK
#11
alto_textblock
#11
pro úplné zařízení bytů
ve velkém výběru má na skladé
výroba nábytku
#12
alto_textblock
#12
2332
#13
alto_textblock
#13
J. DORA
Jen Praha, Václavské nám. 33.
#14
alto_textblock
#14
** S. K. Viktoria (Žižkov). Schůzka hráčo
před dnešním zápasem před 2. hodinou v klubovní
místnosli.
** Slavia IV. nastoupí k dnešnímu zápasu
proti Sportovním medikům v sestavě: Kügler (bran-
kář); Černý, Simon (backs), Romováček ml., Málek.
Kráťa (záloba); Romováček st., Gregor, Mülfer, Sto-
lina, Raisenzan (ůtok).
**Hockey na zemi v Lipsk u zavede letok
Leipz. Sport. Cl., získav vhodné k tomu břiště na
novém pozemku, které město přenechalo podnikatel
stvu tamního sportiště.
Zimní sporty-
** Lyžařské závody se konají dnes ve
Vysokém n. Jiz. Podle posledních zpráv bylo počas
příznivo.
#15
alto_textblock
#15
NAT
— veliý výběr.
EAL,
Praha Karlín
továrna nábytku-
2351
#17
alto_textblock
#17
Marie lvanovna Gorlenko-Dolina.
„Il ne faut, jamais díre „jamais“l
Vždycky jsem si říkávala, že dvou věcí nikdy
neudělám: že pikdy nebudu psát pro veřejnost, an
veřejně předrášet. Líbila se mi vždy slova sv. Pavla
„Ženy necht ve shromážděních mlčí.
Však není to nepalrná příčina, pro kterou ru-
ším dané sobě slovo: Dnes slaví 20leté jubileum své
umělecké činnosti Marie Ivanoyna Dolina, jedna
z nejpřednějších svělových umělkyň zpěvu, k tomu
Slovanka, upřímná přílelkyně našeho národa, zpě
vačka, která zpívala české písně ve Vídni, v Pešti.
v Paříži, v Římě, po celé Rusi a po celé Sibíři. V la-
kový den nemohu se spokojiti údčlem Kordelie „mi-
lovat a mlčet“ a naopak: vítězí touha vysloviti vše-
ckc ryzí přátelství, které chovám k Marii Ivanovně
osvěžiti krásné upemínky, vížící mne k ní, dát Vám
obrázek této vynikající umělkyně a ušlechtilé ženy.
Francouzi, Němci, Ilalově, Uhři, mohli v Doline
oceniti pouze krásný Llas, dokonale vyškolený, vy-
sekou inteligenci pojímání a přednesu, prostotu a
ušlechtilost vystupování. Ale jen Rusové a ostalní
Slovaně mohou proniknouti až k nejhlubší kráse je-
jího umění: k duši ryze ruské v nejlepším slova
smyslu, která se chvěje v jejím zplzu. Marie Iva-
novna z celé duše miluje ruský jazyk a umi, jako
nikdo druhý, přivěsti k platnosti krásu ruského
slova.
Ve svěm repertoiru dívě vždy piednost písním
s „moudrými“ texly. A jak umí tyto texty zpívat
Zpívá-li slova Někrasova, dává Vám každá písef
obrázek utrpení velkého trpitele ruského národn,
zpívá-li vášnivá slova Puškina nebo Mlexeje Tolstého
čaruje Vás půvali plamenné a něžné duše ruské
ženy.
Jasný um Marle Ivanovny dovede promysliti k
ždou myšlenku, vřelé její srdce dovede procititi k
ždě duševní hnutí, takže v přednesu jejím věřít
i hlubol.“ zbožnosti puškinovských modliteli i bez
nadějnému světebolu Lermontova
Kdo by lépe dovedl zpívati originální písně Mu
sorgského! (Musorgski po většině sám byl autoren
textu svých písní a v některých dovedl na dvou, Iřech
stránkách dáti celé úchvatné drama)
Celá siupnice ženského utrpení zní ve zpěvu Ma-
rie Ivanovny: Dojemná žalost mladého děvčete, jež
rodina nutí vzít si nemilovaného, naivní a beznadějné
hoře prosté „báby“, kterou opilec muž bije, tklivý
smutek zrazené, opuštěné kněžny, fanatické nadše-
ní Rozkolnice Marfy, která v zoufalství nad zhrze-
nou láskou vrhá se v oheň, v němž Rozkolníci v ná-
boženském poblouzení sami sebe spalují, šílená žár
livost a vášnivé hrozby Bachčisarajské krasavice.
Vzpomínka předvádí mi nejvýznamnější momen
ty, jež jsem zažila ve společnosti Marie Ivanovny
Vídím ji v distingovaných aristokra tických salonech
vídeňského a římského, ruského vyslanectví a pešt-
ského „Park-klubu“, vidím ji v koncertních sálech
vídeňském, pešťském a římském podmaňovati si
vzácným uměním svým nejpřísnější obecenstvo. Vi-
dím ji v různých koncertech petrohradských, od skvě-
lých koncertů v Dvorjanském Sobranji do dobročin-
ných koncerlů v různých nemocnicích, školách a
gymnasiích.
Všude je stejně prostá, nenucená, srdečná, Hen
nejmenšího nádechu umělecké domýšlivosti a blaseo-
vanosti, beze vší pósy, beze všeho „vážničení“, vi-
dím ji v nejrozmanitějších sálech ruských, sibířských
a manžurských měst: Všude zpívá stejně dokonale,
všude plní stejně poctivě uměleckou svou povinnost.
Jak často i velcí umělci odbývají obecenstvo, kte-
ré se jim nezdá dostí vyspělé, nedbalými výkony
bezcenným programem! Této umělecké nesvědomi-
tosti nedopouští se Marie Ivanovna nikdy. Za to tak
vždy povznáší obecenstvé k zobě a není to jen hluč-
ný úspěch, jejž všude sklízí, je to srdečný vděk lidí
v jichž duši prohudila opravdu to „rozumné, dobré
věčné“, o němž tax krásně zpívá v Někrasově básn
„Rozsévačům“,
Základní rysy povahy Marie Ivanovny jsou hlu-
boká pravdivost, upřímnost a dobrota. Nikdy ncode-
pře Vám pomoci, jedná-li se o dobrý skulek. Jak ča-
sto přímluvou svou opatřila osiřelým neb opuštěným
dětem bezplatně vychování v kadelských školách
neb v dívčích ústavech! Dovede vymoci tomu pod-
poru, enomu místo, třetímu evancement mezi dvěm
koncertními čísly, jen dobrým slovem a srdečnou
prosbou. Ve chvilích, kde by jiná umělkyně myslila
jen na sebe a na svůj úspěch, opíjela se slávou —
myslí Marie Ivanovna především na ty, jimž slíbila
přímluvu a pomoc. Ne nadarmo se o ní říká, že má
„lehkou ruku“ (ruský výraz pro človkka, jenž rá
dává a přináší druhým štěstí). A nejen hmotně po-
máhá. Jak často vnesla uměním svým duševní osvě-
žení v obydlí nemocných! Zvláště utkvěl mi v paměti
koncert, jejž k prosbě mé věnovala raněným vojí-
nům. Bylo to ve velkém sále suhbotinské nemocnice
Lékaři kliniky uspořádali o vánocích pro ošetřované
vojíny vánoční stromek a domácí koncert. Jeden mne
požádal, abych se primluvila u některých známých
uměků, aby v koncertu spoluúčinkovali. Poprosila
jsem ovšem v první řadě Marii Ivanovnu a získala
pro dobrou věc též Malorusku Slatinu od dvorní
opery a výtečného cellistu Miklaševského. Nikdy jsem
ještě nehrála před takovým obecenstvem. Ranění vo-
jáci v nemocenských županech soděli v křeslech, sko-
ro všichni znuzačení, s obvázanými hlavami, s vý-
razem těžkého utrpení na bledých tvářich. Byl to
těžký, smutný dojem — a vlastně nebylo ani do hry
#18
alto_textblock
#18
Jani do zpěvu. Ale když se sníulné ty tváře začaly
ponenáhlu oživovati, když se „Chochli“ (Malorusové
začali dokonce usmívat při zvucích svých rodnýcl
písní, když jsme pozorovali, že hudba naše přináší
jim trochu veselosti, začali jsmie hrát a zpívat s oprav
dovou chutí. Zdálo se mi, že v ten večer zpívá Ma
rie Ivanovna obzvláště krásně.
A jak srdečně děkoval nám jeden z „molodců“
jménem druhů! Byl vybrán mluvčím před „Solistkou
Jeho Veličenstva“ a ostatními umělci za to, že ea
na vojně obzvláště vyznamenal a s hrdostí ukazova
nám kouli, která mu byla vyňata z mozku. (Lékař
vyprávěli nám, že to byla příme zázračná operace
#19
alto_textblock
#19
—— — — —
Obrázek Marie Ivanovny nebyl by úplnýn, kdy-
bych Vám nepověděla, jak ráda má nás, Čechy a
jak ráda si vzpomíná na pobyt svůj v Praze a n
českém venkově. Repertoire její obsahuje velm
mnoho českých písní Dvořákových, Smetanových, ri-
bichových, Kovařovicových a Doušových.
Krásným výrazem jejího smýšlení byl slovanský
Eoncert v Petrohradě 2. února 1904, v němž Marie
Ivanovna zpívala mimo velkoruské a maloruské tě
písně české, moravské, slovanské, polské, chorvat-
ské, bulharské a srbské v původních nářečích.
Petrohrad a celá Rus oslavují dnes „slavnou Do
linu“. Pro nás však, kleří ji známe blíže, kterým
darovala svou důvěru a své přátelství, je Marie Iva-
novna nejen „slavná“, nýbrž i „slavnaja“ v ruskén
slova smyslu, to jest souhrn dobroty, upřímnosti
prostoty, pravdivosti a srdečnosti
Mnogaja, mnogaja ljeta !
#20
alto_textblock
#20
Hlasy z obecenstva.
Tvrdé a měkké klobouky
ve všech barvách
339
za velmi snížené ceny v
ve zvláštním prodeji
1C. Krise, Hříkop !0 a Calstní ul. č s
#21
alto_textblock
#21
Denní oznamovatel
#22
alto_textblock
#22
na neděli, 23. února. Den od začátku roku 54., do
konce roku 313. Východ slunce o 7. hod. O min.
ráno, západ slunce o 5. hod. 28 min. odpol. — Vy-
chod měsíce o 12. hod. 0 min. večer, západ měsíce
o 9. hod. 38 min. ráno.
Katolíků svátky: Petra Dam. b.
Evangelíků: Tom. Přeloučského.
Pravoslavných (10.): Porfyria.
#23
alto_textblock
#23
Na pondělí 24. února. Den od začátku roku 55.
do konce r. 312. Východ slunce o 6. hod. 59 min
ráno, západ slunce o 5. hod. 29 min. odpol. — Vy
chod měsíce o 12. hod. 14 min. večer, západ měsíc
o 10. hod. 3 min. ráno.
Katolíků svátky: Přestupný den.
Evangelíků: Přestupný den.
Pravoslavných (11.): Blasia.
#24
alto_textblock
#24
Meteorologická pozorování na rozhledně na Petřin
325 metrů nad mořem.
#25
alto_textblock
#25
Dne 21. a 22. února 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 728.2 727 8 7289
Teploměr C. + 5.2 + 4.5 + 4.2
92
84
Vlhko. . . . 87
za- za- pod-
Obloha . . . mračená mračená mrakem
JZ ZJz
ZJz
Snla větru . čerstvý čerstvý mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 6.5
Teplota nejvyšší na slunci . . + 9.
Teplota nejnižší ve stínu . . + 1.
Teplota nejnižší při zemi . . + 0-
Slunce svítilo — hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 49.5.
Srážky v mm. 2.1.
#26
alto_textblock
#26
Zpráva povětrnostní. Nejnižší tlak vzduchu
730—735 mm. jihozápadně od Islandu, nejvyšší tlak
vzduchu 775—770 mm. nad severním Spanělskem. —
Lze očekávati chladnější, postupně jasnější počasí
#27
alto_textblock
#27
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Začátek o 3/43. hod.
Prodaná nevěsta
Komická zpěvohra o 3 dějstvích. Hudbu složil Bedř
Smetana. Text napsal K. Sabina. Dirigent Františel
Picka. Režisér Adolf Krössing-
#28
alto_textblock
#28
V neděli 23. února.
#29
alto_textblock
#29
Mimo předplacení
Z pohádky do pohádky.
Baletní báchorka o 4 dějstvích (6 obrazech s apo-
theošou). Napsal Ladislav Novák. Hudbu složil Oskau
Nedbal. Část choreografická od Achilla Viscusia.
Dirigent Rudolf Zamrzla. Režisér Achille Viscusi.
Obraz 1. Na dětském hřišti na Petříně. Obraz 2.
Princezna Zlatovláska. Obraz 3. Statečný krejčík
v začarovaném zámku. Obraz 4. Šlpková Růženka.
Obraz 5. Petrovšti a zvířátka. Obraz 6. Na hřišti na
Petříně. — Apotheosa.
— Po druhém dějství přestávka. —
Konec o 1/410. hod
Začátek o 7. hod.
#30
alto_textblock
#30
V neděli 23. února.
#31
alto_textblock
#31
122. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí král. dánský komorní pěve-
Vilém Herold.
WERTHER.
#32
alto_textblock
#32
V pondělí 24. února.
#33
alto_textblock
#33
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
V neděli 23. února.
Začátek o 3. hod.
#34
alto_textblock
#34
Po čtvrté:
Starý domov.
Veselohra o 3 dějstvích. Dánsky napsal Gustav
Esmann. Přeloži! Hugo Kosterka. Vystavil režisér
František Hlavatý.
#35
alto_textblock
#35
V neděli 23. února.
#36
alto_textblock
#36
Mimo předplacení
#37
alto_textblock
#37
Po šesté:
Madame Butterfly. (Paní Motýlek.)
Tragedie Japonky o 3 dějstvích. Podle L. Longaa
D. Belasca napsalí L. Ilica a G. Giacosa. Přeložil
V. J. Novotný. Hudbu složil G. Puccini.
Vystavil režisér R. Branald. Dekorace, kostumy,
nábytek a rekvisity navrhl malíř scénické výpravy
J. Wenig- Řídí L. V. Čelanský
Začátek o 7. hod.
Konec po 1/210. hod.
#38
alto_textblock
#38
Švandovo divadlo na Smíchově.
V neděli 23. února.
Začátek o 1/24. hod.
Novinka!
Konec světa.
Fraška o 3 jedn. Napsali Karel Laufs a V. Jakoby.
Přel. Lad. Chmelenský. Rež, Karel Faltys.
V sobotu 23. února.
Začátek o 1/48, hod.
Bratři sv. Bernarda.
Drama o 5 jedn, od A. Ohorna. Přel. Míla Langrova.
Rež. Ferd. Kaňkovský.
#39
alto_textblock
#39
Novinka l
#40
alto_textblock
#40
(bliže Palackého
Aréna na Smíchové
mostu).
V neděli 23. února.
Začátek o 1/24. hod.
Novinka!
Novinka
Domácí skřítek. (La Mascotte.)
Komická operetta o 3 jedn. od A. Durna a E. Chivota.
Přel. V. Mladý. Hudba od Edm. Andrana. Dirigent
kapelník Jos. Jelínek. Režisér Vlad. Housa.
V neděli 23. února.
Začátek o 7. hod.
Domácí skřítek. (La Mascote.) 3487
#41
alto_textblock
#41
Lldové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 1/14. hod.
V neděli 23. února.
Madame Sans-Gene-
Veselohra o 4 jedn. od V. Sardoua, přel. B. Frýda.
Režisér B. Lachmann.
Začátek o 7. hod
V neděli 23. února.
„Strýček Sama“.
Veselohra o 4 jedn, od V. Sardona; přel. B. Frýda
Režisér V. Spurný.
#42
alto_textblock
#42
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo ve
Začátek o 1/1 4. hod
V noděli 23. únor.
Demon lásky
aneb v osidlech soudné Dalily.
Drama o 6 jednáních od O. Feuilleta. Přel. A. Pulda
Režisér A. Marek.
V neděli 23. února.
Začátek o 7. hod.
Pohost. hra sl. F. Horníkovy a p. Josefa Sládka.
Prima balerina.
3471
Komická operetta o 3 jedn. Napsal V. Hübner. Hudba
od Weinbergra. Režisér A. Marek
#43
alto_textblock
#43
Divadlo Marie Zieglerové v Praze vIlI.
Ředitel Jan Kubík
3476
Začátek o 1/24. hod.
#44
alto_textblock
#44
V neděli 23. února.
— Po 222. —
3476
Veselá vaovička.
Operetta o 3 jednáních. Napsal Viktur León a Leo
Stein. Přeložili Josef Foman a Pavel Nebeský. Hudba
složil Frant. Lehár. Dirigent Jar. Wilkonski. Režinét
Jos. Kubík.
V neděli 23. února.
Začátek o 7. hod.
#45
alto_textblock
#45
Po 4!
Cikánský baron
Opereta o 3 jednaních. Text od J. Schnitzra. Hudbu
složil Jan Strauss. Dirigent Jar. Wilkonski. Režisén
Jos. Kublk.
Po představení přímé spojení s vnitřním městem
Čís. telefonu 31.46B.
#46
alto_textblock
#46
Liqueu
#47
alto_textblock
#47
La Cöte St. Andre
3 Cherry- Brandy
#48
alto_textblock
#48
SENSAČÍ Di
#49
alto_textblock
#49
jakým žádný druhý spis vykáza
se nemůže. V krátké době Seste Vydání.
#50
alto_textblock
#50
Muž a žena v manželství
#51
alto_textblock
#51
Sňatky předčasné, nepřirozené. Panenství. Tajná tol-
leta. Dítky krásné. Dědičnost. Zdrželivost, výstřednosti.
Nemoci a léčení. Neplodnost a prostředky. Vliv obra-
zotvornosti. Porod. Potrat. Šestinedělká. P'řevratná
doba. Napsal A. Debay. Podle 186. vyd. přel. dr.
Herzer. Cena zl. 1.80, váz. zl. 2.20 (též ve
známkách)
#52
alto_textblock
#52
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova u
#53
alto_textblock
#53
218
#54
alto_textblock
#54
Tam v dális
Trochu jako pohádka
#55
alto_textblock
#55
V kraji jižním za mořem a v dáli
jasné líce princezny se smály.
Smál se král — a dvořanové taky
a všem poddaným též plály zraky.
Spokojeně žilo se v tom kraji,
banány a datlíčky kde zrají,
vždyť se líce princezny tam smály
v kraji jižním — za mořem — tam — v dáli. —
#56
alto_textblock
#56
Náhle zemí roznesla se zpráva,
krásná princezna že postonává —
líce blednou — ztrhané jsou zraky! —
Plakal král — a dvořanové taky! —
V celém kraji rozhostil se smutek,
kdo jen mohl — do ciziny utek!
Smutně dál se nesla žalná zpráva:
krásná princezna, ach, není zdráva! —
Ku princezně mudreové spěli,
ze všech končin lékaři se sjeli,
každý receptů měl na tisíce.
princezně však — stále bledly líce!
#57
alto_textblock
#57
Až pak mudre vážný v černém hávu
zakázal jí přísně — píti kávu.
Jed to je, co z kávy zrnek pije,
vno mu, že takto ještě žije.
#58
alto_textblock
#58
Jestli kávu píti nepřestane,
jistě dlouho živa nezůstane ! —
Však když nedá se jí plti káva
jistě že zas brzy bude zdráva.
Princezna se zachová zas světu,
vždyť je mladá — v prvním jara květu.
Jistě zrudnou zase krásná lička
která zbledla jenom — o d kafíčka.
Království kus za tu vzáenou radu
král mu dal — a oznámil hned z hradu;
»V celé říši nesmí pít se kával
Nikdo nikde ať ji neprodává !! —
Každý kupec zbaven bude hlavy,
když se najde u něj — zrnko kávy 1!1 —
Všecky zásoby se vrhnou v moře,
ať tu káva netropí víc hoře !11!« —
Král jak kázal — tak se také stalo ! —
Ale král si pomohl tím málo.
Princezna — i z celé říše ženy
nemoci jsou těžkou zatíženy;
#59
alto_textblock
#59
smutny chodí — bez řeči — jak němy
osud hrozný stihl celou zemi.
Ženy plouží se — jak noční stíny —
v celé říši — nejsou žádné křtiny ! —
Jak být mohou křtiny — bez kafička?
z každé »babky« je jen polovička;
nepekou se koláče a dorty,
ani cukrovinek různé sorty.
Kuchařky nemají žádnou práci,
jedna po druhé se z říše ztrácí. —
Brzy nebude tam, kdo by vařil,
kdo by ještě mužům hospodařil.
—
Vzbouřili se muži proti králi.
Ženy tentokráte při nich stály.
Jako muž se zdvihla říše celá,
jedním hlasem mocně zaúpěla:
»Vrať nám kávu, kávu chceme míti,
bez ní ženám našim nelze žíti! —
Chybí jim a hlavně při ní — klepy ! —
vídlš to přec — vždyť snad — nejsi slepýl!«
Princezna tu klesla k nohoum krále,
zjevila se zde tak nenadále,
promluvila k vzbouřenému davu:
»Král nám všem zakázal píti kávul
#60
alto_textblock
#60
Hynu já — i ženy vaše hynou
znám však pomoc! — mám již kávu — jinou!í
Zde ten mladík přinesl ji z dáli.
by se všem zas líce rozesmály
#61
alto_textblock
#61
Věděl — ač mne káva zdraví stála,
že bych bez ní — také neobstála.
Do světa se pustil — hledat léku,
sláva za to statečnému reku!
Hodné obdivu jsou jeho snahy —
kávu dovezl — až z dálné — Praby ! —
kávu praženou ze zrnek žita,
neporuší nervy — zdraví skýtá
Kávu tuto sám král bude píti,
prodlouží mu jasné jeho žitíl
Všechny ženy hned se rozesmály
»Sláva princezně — a sláva králi !«
Kuchaři již navařili kávu,
číšníci ji roznášeli v davu,
káva nová všechněm zachutnala,
ženám jazýčky hned rozvázala.
Král vzal ruku bohatýra v dlaně,
na princeznu pohléd' ustaraně;
však co vidí ? iíčka růží rdí se —
co to ? — snad že nestůně již více
#62
alto_textblock
#62
Jedna číška čarovné té kávy
navrátila princezně již — zdraví? —
Je to možné? radostí král slzl,
uzdravila se mi — ach tak brzy !-
Ochránci jsem slíbil její ruku —
princezna tu v hlasném srdce tluku
panici se vrhla do náručí.
»Díky — otče! — láska srdce mučí —
milujem se ! — báli jsme se stále,
láskou svou že — rozhněváme krále.« —
Král před davem ruce jejich pojí:
—
»Milujte se stále — buďte svoji!«
#63
alto_textblock
#63
Svatba byla. — Na tu slavnou slávu.
objednali hned — Vydrovu kávu.
Vlaky tři se z Libně vypravily,
aby kávu k moři dopravily.
A v té říši za mořem — a v dáli.
z kávy této všechněm líce plály! —
Zas jsou křtiny — babkám svítí zraky
směje král se — dvořanové taky.
Anna Kubrová-Muchová.
#64
alto_textblock
#64
3s50