#1
alto_textblock
#1
Dne 3. března 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ
#3
alto_textblock
#3
LISTY
#4
alto_textblock
#4
Císlo 60. Strana 3.
#5
alto_textblock
#5
toví se Angličané zabrati násilím republiky dvě.
u nás, poněvadž Čechové nechtějí svoliti k zru-
šení rovnoprávnosti a zavedení německé státní
řeči, nalézají se hned lidé, kteří doporučují zrušení
ústavy a zavedení absolutismu.
Šituace českých poslanců jest pak ovšem
stejně jednoduchá, jako pro okamžik málo slibná
Porážku utrpěti musí, ať už tak, nebo tak a jejich
přáním tudíž může býti pouze, aby, když už pod-
fehnouti musí, podlehli s efektem, aby totiž ne-
padl jenom ten národ, který zastupují, ale aby
sebou padl i parlament, který ani tenkráte nedo-
vedl k nám býti spravedlivým, když jsme v něm
tvořili část železné většiny. Posl. Grabmayer vy-
slovil včera pravdu nad pochybnost povýšenou, že
pro tento parlament nikdo nezapláče. Nemá také
proč, neboť zjevný absolutismus jest zajisté
lepší, než parlamentarismus, jaký jsme až do-
posud měli.
Jiná jest otázka, zdali pád rakouského parla-
mentu znamená opravdu jenom vysvědčení jeho
neschopnosti a nikoli také důkaz, že říše sama
těžce churaví. Nechť nikdo si nezatajuje myšlénku,
že tento parlament byl, přes to, že nevzešel ze
všeobecného hlasovacího práva, přece jenom věr-
ným obrazem jak rozháranosti, která panuje v oby-
vatelstvu po stránce národní a sociální, tak i dů-
kazem neschopnosti těch státníků, kteří neustále
chtěli brzy státi nad stranami, brzy strany smiřo-
vati a právě tou svojí nadstranností a tím smiřo-
váním přivedli konečně celou říši tam, kde se dnes
nalézá.
Po poslanci Stránském ujal se slova poslanec
Gregorec, jenž litoval, že Slovinci nemají také mi
nistra krajana, jenž by je chránil proti útiskům
Mladočeši doprovázeli tento jeho vzdech odporem.
jenž jest jistě potud oprávněn, že Čechům ministři
krajané dosud také mnoho nepomohli.
Dalším řečníkem byl ministerský předseda dr.
Körber, jenž opět přál si jen mír mezi národy a
opakoval vícekráte myšlénku, že ve věcí by ne-
bylo tak těžce se dohodovati, jen kdyby nebylo
nedůvěry, náhled to zajisté, ve kterém s ním sotva
kdo souhlasí, neboť nedůvěra vznikla právě proto,
že se národové ve věci dohodnouti nemohou a pak
se nejedná jen o nedůvěru mezi poslanci, nýbrž
také mezi oběma národy.
Po řeči ministrově přišel na řadu pilný návrh
posl. dra. Dvořáka na zrušení patentu z r. 1854.
Levičák Kesel mluvil pro pilnost návrhu. Tedy
přece jest nějaký společný bod mezi Čechy a
Němci.
Ku konci schůze skládal poslanec dr. Čela-
kovský slib a připojil se k státoprávnímu ohražení
českému.
#6
alto_textblock
#6
(Poslanecká sněmovna. Schůze 39.)
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi ve 3 hod.
30 minut.
Ministr dr. Hartel odpovídal na celou řadu
interpelací, mezi jiným ohledně zavření pátých tříd
na dvou obecních školách v Polské Ostravě, které
prý se nestalo z národnostních důvodů. Dále odpo-
vídal na interpelaci posl. Staroštíka ohledně
jmenování kaplana prince Hohenlobe kanovníkem olo-
moucké metropolitní kapitoly, jež prý se stalo přísně
ve smyslu zákona.
Na jiné interpelace odpovídal ministr železnic.
Na to podávali různí poslanci návrhy a inter-
pelace a návrhy obyčejné i pilné, mezi nimi posl.
Dyk ve věcech podpory nouzí postiženým.
Na to přešla sněmovna k dennímu pořádku
k rokování o vládním prohlášení.
Posl. Wolf prohlásil, že jemu jest program ny-
nější vlády sympatičtější než program všech pře-
dešlých vlád. Pro hospodářský program možno se
dokonce i nadchnouti. Řečník doufá, že dojde ko-
nečně i k rozpočtové debatě. Stížnosti svoje nechce
odkládati až k tomuto okamžiku. Očekával zejména
od zástupců na konferenci, že přesně objasní svoje
stanovisko naproti vládě. To se nestalo. Na to na .
padá řečník křesťanské sociály, kteří prý za časů
Badeniho vpadli nacionálům do boku. (Hádka mezi
řečníkem a posl. Bielohlawkem.) Strana řečníkova
nepřistoupila nikdy na svatodušní program. Němečtí
radikálové nepřistoupí nikdy na uznání české vnitřní
úřadní řeči. Německá státní řeč jest nezbytnou nut-
ností, bez ní jest také německá armádní řeč ne-
možna. K vyrovnací konferenci dostal řečník více
pozvání. Tato zdvořilost jest mu podezřelá. Radikálové
neudělají se spoluvinníky při té věci, již proto ne,
poněvadž v době, kdy se dály přípravy ku konfe-
renci, byli němečtí nacionálové znovu utiskováni.
Řečník kritisuje prudce politické úřady v po-
němčených Čechách a praví, že ministerský předseda
musí tam vymetati železným koštětem. Zejména ne-
líbí se mu, že úřady míchají se do hnutí »Pryč od
Říma«, do kterého jim nic není. Také zakládání ně-
#7
alto_textblock
#7
mecko-nacionálních spolků kladou prý se největší
překážky. Dále mluví řečník o konfiskacích a tvrdí,
že jest zrušení § 493. nutností, čemuž by se neměla
žádná strana uzavírati, neboť součinností v takových
otázkách dostaneme se také k součinnosti ve věcech
hospodářských.
Ministerstvu vytýká řečník jeho ministra orby,
jenž jest prý vinen, že v programu vlády není řeči
o zadluženém malostatkářstvu. Ohledně stávky uhlo-
kopů praví, že tato trvá jenom následkem nedostatku
sociálně-politické energie vlády. V dalším pronáší
řečník řadu menších stížností vzhledem ku poměrům
hospodářským, školským a jiným. Svou řeč končí
voláním: »Ať žije německý lid !«
Posl. dr. Stránský vytýká nejprvé, že levice
hlasovala proti zahájení debaty o ministerském pro
hlášení. Lavice učinila tak proto, poněvadž čím dále,
tím více přechází do tábora vlády. Čechové však ne-
zapoměli dosud ránu jim loni zasazenou a budou zá-
pasiti dále, až se jim stane po právu. Vláda schy-
trale slibovala na všecky strany, místo aby ohlásila
spravedlivý státní program.
Řečník považuje za svou povinnost nedělati
žádných zdvořilostí a hájiti spravedlivý zájem národa.
Řeč poslance Grabmayera a její servilní ton (hlučný
souhlas a potlesk na straně Čechů, hlučný odpor
v levo) dokázala, že jeho strana stává se vždy více
stranou vládní. Řeč ministerského předsedy přinesla
každému něco: železnice, průplavy atd.
Vláda ví, že svůj tak bohatý hospodářský pro-
gram nemůže provésti. (Mezi řečníkem a poslancem
Bielohlawkem dochází za veselosti na straně Mlado-
čechů k hádce.)
Ministerský předseda vyzval k národnímu míru
a pravil, že stát jest útočištěm občanů. Ale stát,
který na staletou věrnost českého národa odpovídá
nevděkem a na něm páše tolikeré bezpráví (souhla
a potlesk u Mladočechů), stát, jenž od českého ná-
roda žádá sebeponížení tím, aby českou úřadní řeč
v českých obvodech činil odvislou od svolení Němců,
nesmí si hráti na útočiště Čechů. (Hlučný souhlas na
straně Mladočechů). Vláda sice není parlamentární,
ale jest vládou levice, a přes svojí úřadnickou po-
vahu jest jenom zástupkyní mužů z levice. (Hlasy:
Rezek.) Strana řečníkova ani oficielně s tím nevy-
slovila souhlas, aby důvěrník Čechů zasedal v mini-
sterstvu. Nynější vláda jest pokračováním systému
Claryho.
Řečník probírá vládní prohlášení podrobněa
praví, že první kytice vlády náležela levici, které
bylo přislíbeno zapomenutí toho, co se stalo za po-
sledních let. Čechové však nezapomenou křivdu a
pohanu jim učiněnou. (Hlučný souhlas na straně
Čechů.)
Řečník polemisuje pak s posl. Grabmayerem, od
něhož by byl čekal, že vyjde Čechům s ochotou
vstříc. Posl. Grabmayer měl nabádati ku práci před
dvěma lety, místo podporovati obstrukci. (Velmi
dobře! na straně Čechů.) Jím schválená dorozumívací
akce pana z Körberů není nic nového. Již za Thuna
a Badeniho chtěli se Čechové vyrovnati, ale Němci
nechtěli tenkráte k žádné konferenci přijíti. Zrušením
jazykových nařízení postižen byl životní nerv, nejen
národa českého, ale také státu a mír i klid nena-
stanou, dokud tlak na tento nerv nebude odstraněn.
(Hlučny souhlas a potlesk na straně české.)
Posl. Grabmayer citoval přízrak absolutismu. Če-
chové nevzpomínají pouze na dobu před březnem, ale
i na nekonečné ústrky za času vlády liberálů. (Hlučný
souhl ts.)
Čechové stojí na tom stanovisku, že by to pro
ně znamenalo nebezpečí, kdyby Rakousko zaniklo, oni
však věří, že Rakousko bude mnohem déle trvati
než svět myslí, ale spravedlnost musí panovati. (Vý-
borně! Výborně!) Český národ podstoupil s Němci
již mnohou půtku a nebojí se jich. Ještě nesahá ně-
mecký jazyk od Baltu k Adrii, ještě jest tu Evropa.
Od ústředního parlamentu doznal národ jen zlého.
Zde však český národ mnoho vykonal a není mu
třeba, aby přinesl důkaz schopnosti.
Řečník mluví pak o zmínkách Pergelta a Pra-
deho o státní řeči německé a praví, že dokud se
Němci neodhodlají býti spravedliví, nebude pokoje.
(Souhlas.) Toho dne, kdy poslanec Grabmayer bude
s to říci, že blízké německé kluby přivedl k upuštění
od žádosti po nadvládě, bude největším státníkema
řečníkova strana pozvedne ho i a štít jako ministra
předsedu.
Na to polemisuje řečník s německými radikály,
jimž vyčítá nenasytnost a končí slovy: dokavad není
odčiněna pohana učiněná českému národu zrušením
jazykových nařízení, nebude parlamentu, nebude státu
ani pokoje. (Hlučný souhlas. Řečníku se gra-
tuluje.)
Posl. Gregorec litoval, že také Slovinci nemají
ministra krajana, jenž by je chránil proti nespravedl-
nostem (Odpor u Mladočechů.) a stýskal si pak na
utiskování Šlovinců byrokraty.
Ministerský předseda dr. Körber sliboval, ž
#8
alto_textblock
#8
vláda co do svého programu ihned hodlá přejíti od
slova ke skutku, ale potřebuje k tomu pomoci parla-
mentu. Zde však stojí v popředí otázka národní. —
Řečník klade na to důraz, že by dlouhý zápas mezi
Čechy a Němci měl býti ukončen, neboť dokud on
trvá, zůstává státní organismus chorobným. Proto
vyzývá, aby zástupcové obou stran upustili od nedů-
věry. V otázce jazykové musí býti s obou stran při-
nášeny oběti a co do jich míry není zde nepřekona-
telných překážek. Hlavní překážkou jest jenom ne-
důvěra. Vláda tedy chce obě strany sblížiti a s nimi
znenáhla jednotlivé otázky urovnati. Po cestách pod-
loudných vláda, jak jí vyčítáno, nechodí a neměla
tajných plánů. Také nebyla dorozuměna s posl. Grab-
mayerem.
Ministr však přes to s poslancem Grabmayerem
ve mnohém ohledu souhlasí a přeje si, aby jeho vla-
stenecké provolání nalezlo nejširšího ohlasu. V dalším
hájí politické úřadníky proti posl. Wolfovi a pouka-
zuje k tomu, že žádný stát nemůže trpěti, aby lid
byl cizinci podněcován. Ministr těší se, že hospodářský
program vlády byl přijat sympaticky a má za to, že
český národ o tomto programu nesoudí tak lehce,
jako posl. Stránský. Řečník končí za hlučného sou-
hlasu, načež se jednání přerušuje.
Následuje rokování o pilném návrhu posl. dra
Dvořáka na zrušení policejního patentu z r. 1854.
Posl. Resel mluví jménem své strany pro zru-
šení. Vláda slíbila zavedení nového zákona, ale ne-
udala žádnou dobu. Policie zatím šikanuje nejen oby-
vatelstvo, ale i umění a vědy. Řečník doporučuje, aby
pilnost návrhu byla schválena.
Rokování se přerušuje.
Posl. dr. Čelakovský skládá slib a připojuje
se ku právnímu ohražení českému. (Výborně na
straně Čechů).
Konec schůze o půl 9. hod. večer.
Příští schůze zítra o 11. hod. dopol.
#9
alto_textblock
#9
Zprávy církevní.
Osobní věstník duchovenský z diecése
budějovické. Osobním děkanem jmenován dp.
Vojt. Vaněk, emer. farář v Dřítni, sekretářem novo-
hradského vikariátu dp. Jan Zeman, farář v Olešnici,
převorem kláštera ve Vyš. Brodě jmenován dp. P.
Bruno Pommer, sklepmistr. — Ve správě duchovní
ustanoveni byli dpp.: Martin Žemlička, farář v Ko-
stelci, far. v Cimelicích, Ant. Brandeis, kaplan v Kam.
Újezdě, admin. tamtéž, Václ. Řepa, kapl. v Kovářově,
excur. admin. v Kostelci, Albert Schuster, neomysta,
kaplanem v Kájově. — Zemřeli vdpp.: Karel Müller,
osob. děkan v Kam. Újezdě a P. Rafael Pavel, pře-
vor ve Vyšším Brodě.
Osobní věstník duchovenský z diecése
litoměřické. Investováni byli dpp.: Beer Ferd.,
kaplan v Robči, na faru v Jernu, Horák Ferd., farář
v Rošovicích, na faru v Kunraticích, Pískač Josef,
admin. v Držkově, na faru tamtéž. — Na stálý
odpočinek vstoupil dp. Kügler Gustav, farář v Kč-
nigswaldě. — Zemřeli: vsdp. Kretschmer Václav, čestný
kanevník, bisk. vikář stříd. libereckého, konsist. rada
a farář v Rochlicích (nar. 25. června 1825, na kněze
posv. 25. července 1850, zemřel 18. února 1900),
vp. Kubat Josef, kaplan v Sebastianperku (narozen
7. září 1872, na kněze posv. 10. července 1898, ze-
mřel 24. února 1900), dp. Schwarz Jaroslav, katech.
v Maffersdorfě (nar. 2. pros. 1863, na kněze posv.
22. května 1889, zemřel 8. února 1900).
Školní bratří a papežská Stolice. Kon-
gregace biskupů a řeholníků papežské Stolice roz-
hodla právě ve sporu mezi křesťanskými školními
bratřími v Americe a jejich představenými v Evropě.
Školní bratří američtí zamýšleli vyučovati ve svých
školách též latině na gymnasiích jimi řízených, kdežto
představení odporovali tomuto podniku, poněvadž se
to nesrovnává se stanovami řádu. Sv. Stolice ustano-
vila, že duch řádu má býti zachován a zakázala kře-
sťanským školním bratřím vyučovati latině. Vyučo-
vání to budou obstarávati osoby řádu nenáležející.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy denní.
K resignaci dra. Scheinera. Jak jsme
již při prvé své zprávě oznámili, přes vyzvání měst-
ské rady neodvolal p. dr. Scheiner své resignace
na členství sboru obecních starších král. hlavního
města Prahy. V náhledu svém jsme se tedy nemýlili;
známeť příliš dobře povahu a důslednost jeho. Zjevnou
se stala odchylka mezi p. dr. Scheinerem a p. dr. Pod-
lipným přede dvěma lety při mohutném sporu tohoto
s p. Karlem Vendulákem, tehdejším vrchním ředite-
lem chudinským. »K. L.« stály tehdy vším právem
na straně p. Venduláka, jenž raději ze sboru vystou-
pil, než aby se byl neustále bojem utkával.
L 8. Rakouský dvojí loket, jeden pro
Němce, druhý pro Slovany. Učitelský list »Deutsch.-
österr.-Lehrerzeitung« nedávno napsal: »Ve Stříbře se
na začátku školního roku otevřel nový učitelský ústav,
osmý to ústav v německé části Cech. Že by otevření