#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 12. srpna.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 222
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Válka.
#11
alto_textblock
#11
Námořní bitva u Port Arturu.
Z Londýna, 12. srpna. K poslední ná
mořní bitvě u Port Arturu se sděluje: »O vče
rejší námořní bitvě došly zprávy tak sobě na-
vzájem odporující, že není z nich možno
seznati ani průběhu ani výsledku
bitvy. Jenom dva telegramy došly z Tokia,
které sdělují, že bombardování Por
Arturu bylo konečně tak prudké,
že velitel ruského loďstva nevěděl, jak jinak
loďstvo své zachrániti než tím, že vyplu
co nejrychleji z přístavu. Též kap-
tán jedné ruské lodi torpédové mínění to po-
tvrzuje a praví, že Japonci z Vlčí Hory bom-
bardovali Port Artur tak silně, že někol ik
střel vniklo až do vnitřního města
a způsobilo výbuch skladiště na
olej. Také byli zraněni dva civilisté.
Všechny ruské lodi včera ránoz
přistavu vypluly a podařilo se jim, když
byly po celých 11 hodin pronásledovány Ja-
ponci, vyplouti na širé moře. — Jiné
zprávy sdělují, že japonské loďstvo pod admi-
rálem Togem ihned za ruským vypl'u lo,
až došlo k tuhé námořní bitvě, která
trvala až do západu slunce. Při tom
ruské pevnůstky pobřežní podporovaly palbou
ruské loďstvo. O ztrátách a škodách na obou
stranách způsobených nic se nesděluje. Ruské
válečné lodí »Retvizan« a »Poběda« se dle tétc
zprávy vrátily ráno do přístavu.
#12
alto_textblock
#12
Dále se oznamuje, že japonský křižák
»Kasagi« byl v boji u Round Islandu po-
topen.
Ruské lodi vzaly prý před svým odplutím
z Port Arturu velké zásoby náhrad-
ních strojů a materiálu koprav
lodí.
—ch. Z Londýna, 11. srpna. Dle telegramu
z Tokia z dnešního dne utahují Ja-
ponci vždy úže oblehací kruh ko-
lem Port Arturu. Japonská oblehací děla
jsou tak dobře umístěna, že všechna ru-
ská opevnění, město i válečné lodi v přístavu
vysokoúhelnou palbou trvalým deštěm granátů
bombardovány býti mohou. Jest nemožno,
aby ruské lodi na dále v přísta vě
setrvaly. Proto učinily ruské lodi včera
ráno pokus, aby z přístavu unikly.
Avšak loďstvo admirála Toga přikvapilo,
aby záměr ten zmařilo. Mezi ruskými
loďmi a tvrzemi a loďstvem admirála Toga
strhl se pak prudký boj, který celý
den zuřil. Na to byly vyslány v noci japon-
ské torpédové lodice, aby na ruské
loďstvo útok provedly. O výsledku to-
hoto útoku není dosud nic známo. Avšak bylo
zpozorováno, že se ruské válečné lod
»Retvizan« a »Poběda« mimo pří
stav pohybují.
#13
alto_textblock
#13
Před rozhodnou bitvou.
#14
alto_textblock
#14
zejí ustavičně značné posily a Ru-
sové horlivě pracují, aby opevnil
své posice směrem k Mukdenu.
V Mukdenu samém soustředěné ruské vojsko
bylo dle depeše ze Sinmintinu poslední dobou
velmi rozmnoženo.
#15
alto_textblock
#15
Očekávaná velká bitva.
—ch. Z Paříže, 11. srpna. »Echo de Parise
oznamuje z Petrohradu. Generální štáb obdržel
telegram, ve kterémž se hlásí, že japonští gene-
rálové Oku a Nodzu svých postavení na
jihovýchodě vzdáti se musili, aby provedli
spojení svých vojsk s armádou
generála Kurokia. Bitva na východní
straně Ljaojanu jeví se neodvratno u.
Oblehací armáda japonská u Port
Arturu.
Ze Šanchaje, 12. srpna. Dle zpráv, došlých
z Tokia ze dne 5. srpna, sestává oblehací
armáda japonská u Port Arturu nyní z 1., 9.a
11. divise.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.)
#16
alto_textblock
#16
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Schönerer a Chebští.
#17
alto_textblock
#17
Z Čifu, 11. srpna. (C.-B) Tři japonšt
torpédoborci čekají zevně přístavu na torpédo
borce »Rěšitělný«, který má dosud ruskou
vlajku. Ruské lodstvo opustilo Por
Artur na rozkaz admirála Skryd-
lova. Dle poloúřadního telegramu označuje s
zpráva, že se ruské válečné lodi »Pobě d ae
a »Retvizan« vrátily do Port Arturu poško-
zeny, za bezdůvodnou.
#18
alto_textblock
#18
—ch. Z Petrohradu, 11. srpna. Japonei
udeřili dne 6. a 7. srpna velkou přesilou na
levé křídlo ruské východní fronty u Hudsiadsy.
Ruské posice byly uhájeny. Takéu
Anšaučanu chystá se armáda glenerála O ku
k útoku. — Japonci staví 60 kilometrů od
Mukdenu a 40 kilometrů od Santaje o sm mo
stů přels řeku Tajciho a učinili
přispěním chunchuzů pokus, aby
železniční most mezi Mukdenem a
Telinem do povětří vyhodili.
—ch. Z Londýna, 11. srpna. Z hlavního
stanu generála Kurokia telegrafuje se časopisu
»Daily Mail«, že ruské armády dochá-
#19
alto_textblock
#19
Z Vídně, 12. srpna. »N. Wiener Tag-
blatt« sděluje z Chebu: »Radikální měst-
ská rada chebská ignorovala Schönere-
rovu hrozbu, že se vzdá hodnosti čestného
měšťana, bude-li císař uvítán a předložila
prosbu, aby císalř přijal deputaci
v Karlových Varech nebo Marianských Lázních,
když není možno, aby do Chebu zavítal. Této
žádosti vyhověno a starosta se dvěma
městskými rady byli povoláni do
Karlových Varů k audienci. Nyní
musí Schönerer čestného měšťanství se
vzdáti a tím také v Chebsku svou roli dohrál
Zbývá jen ještě otázka, jaké důsledky odvodí
Iro, hlavní intimus Schönererův z difference,
která vznikla mezi Schönererem a obyvatelstvem
chebským.«
#20
alto_textblock
#20
FEUILLETON.
#21
alto_textblock
#21
„Na chudém“.
U Zhoře, asi čtvrt hodiny za vsí podivný
mají les. Rostou v něm v nejpestřejším neladu
všechny možné stromy lesní i také sem tam ně-
jaký ovocný. Nalezneš tam sosny, smrky, jedle
duby, břízy, modřiny, několik třešní a také dva
ořechy. I jabloňový štěp rozpíná v jednom koutě
mohutné větve své.
Lesu tomu, jenž má asi dvě míry rozlohy.
říkají »na chudém« a přes to, že patří k faře
je předmětem posměchu v celém okolí.
Co je rozházené, neurovnané a ze všech
božích koutů snesené, tomu všemu říkají, že to
vypadá jako »na chudém«.
A proč ?
Je tomu asi čtyřicet let, záhy po zave-
dení samosprávy v Čechách, když dovědělo s
četnictvo opět o značnější lesní krádeži ve zhoř-
ských lesích. Toť se ví, že ihned vykonána
lidí nenechavých a o nichž známo bylo, že rádi
topí cizím, domovní prohlídka.
Obecní starosta v čele, s ním pak četnický
závodčí a obecní policajt Záruba — z těchto
tří representantů moci státní, přímé i přenesené,
sestávala slavná komise, jež vydala se na pout
po obci, aby pátrala po ukradených borovicích.
Leč nikde nic. Všude jako vymeteno. Ne-
našli ani drtiny, tím méně pak ztracené bo-
rovice.
Starosta měl záhy dost tohoto vrchnosten-
ského hledání, nebyly to nijak vlídné tváře, jež
je uvítaly, naopak tu i tam padla poznámka,
která nijak nesvědčila o tom, že ve Zhoři obecní
představený zvláštní se těší autoritě. Ještě mrzu-
tějším byl strážce veřejného pořádku ve Zhoři
#22
alto_textblock
#22
dokazoval neustále, že lesní zloděj není tak
hloupý, aby ponechal ukradenou věc jen tak na
»harc«, borovice že jsou dávno rozsekány
uklizeny tak, aby bdělé oko veřejné bezpečnosti
o ně nezavadilo.
Leč četník — tehdy konali tito páni své po
slání ve společnosti různými úklady ohrožené
s velikou seriósností — nedal si říci a trval na
tom, že úřadní výkon musí býti proveden plně
a svědomitě.
Na své obchůzce zastavila se »komise« též
u domkáře Lhotáka, jenž nejednou již měl co
činiti s úřadem a znám byl vůbec jako člověk
cizímu majetku nebezpečný.
A skutečně za chlivkem pod hromadou
slámy nalezeno dříví z rozřezané borovice.
»Lhotáku, kde vzal jste toto dříví?« spu
stil na domkáře starosta.
Lhoták, chlapik asi padesátiletý, černý jako
cikán a učiněný obr, nevyňal ani dýmky z úst
zabručel pouze: »Kradené není!«
»Nezapírejte, člověče, nic vám to nepomůže.
Polena jsou z kradené borovice a vy učiníte
nejlépe, přiznáte-li se a dříví vrátíte, komu
patří.«
»Hahaha?« zněla odpověď Lhotákova. » Vy
padá snad farářova borovice jinak než ostatní
Anebo jste si na ní, když ještě v lese stála,
udělal nějaké znamení ?«
Četník, tím popuzen, pohrozil Lhotákovi ře-
tízky a odvedením k okresnímu soudu, nepři
zná-li se.
Tu teprve to do Lhotáka vjelo.
»U sta hromů, to by tak hrálo. Zeptejte
se přece Záruby, zdali to borovice farářova !«
Zrak starostův i četníkův utkvěl na stráž-
níkovi. Týž, na smrt bledý a chvěje se na celém
těle, stál v pozadí.
#23
alto_textblock
#23
»Ať jen mluví, ať vám poví, kdo přede-
včírem o čtvrté hodině z rána z ťarářova lesa
vlekl průhonem to, co vy hledáte. Tato polena
jsou moje, poctivě mi panem fořtem vydaná za
dobývání pařezů. Můžete se ho zeptat.« A aniž
by dalšího slova promluvil, dal se klidně do
řezání řezanky.
»Strážníku, mluvte« — spustil obecní sta-
»Zárubo, vaše chování je nanejvýš pode-
zřelé, odpovězte přece na to, co Lhoták tvrdil«
— po něm četník.
»Já nic nevím« — zněla odpověď, jež ale
pronesena byla takovým způsobem, že i málo
zkušený kriminalista byl by z ní vycítil doznání
»Podíváme se tedy k vám, Zárubo« — roz-
hodl četník. Záruba neprotestoval ani slovem,
nýbrž zdrcen vlekl se tak, jakoby měl nohy
přeraženy, za starostou a závodčím.
Skutečně nalezena u něho borovice, teprve
napolo rozřezaná.
Starosta ostudou, již mu udělal obecní
policajt, sezelenal. Četník ale zahřměl na ne-
šťastníka:
»Ukradl jste ji tedy sám ! Pěkný to pořádek,
strážník a zloděj!«
»Mýlíte se, pane závodčí,« ozval se pojednou
kdosi za četníkem. Týž obrátil se a spatřil faráře,
jenž nepozorovaně byl zatím vešel do dvorka,
kde se výjev, zde líčený, odehrával.
»Záruba borovici neukradl; daroval jsem
mu ji,« pravil farář určitě a jasně, klada důraz
na každé slovo.
Zárubovi se v očích zajiskřilo. Chtěl něco
říci, však farář mu kynul, aby mlčel.
Starosta i četník byli by si vzpomněli při
tom zcela jistě na biskupa Myriela, když mu
#24
alto_textblock
#24
rosta.
#25
alto_textblock
#25
viny.