#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu dne 27. července.
#3
alto_textblock
#3
K číslu 206.
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
#8
alto_textblock
#8
Čislo v Praze za 2h
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 3h
#10
alto_textblock
#10
Předplaeeni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
álka.
#12
alto_textblock
#12
Japonci vytlačili Rusy z průsmyku
pohanlinského.
Z Petrohradu, 26. července. (C.-B.) Jak ge-
nerál Kuropatkin včera císaři tele-
grafoval, obsadil oddíl ruského vojska dne
21. července průsmyk pohanlinský. Následu-
jícího dne odpoledne strhla se
v okolí průsmyku bitka, ve kteréž Ja-
ponci, kteří asi brigádu vojska měli, Rusy ve
frontě tísnili a je na obou křídlech
obešli. Rusové zvolna ustupovali. Japone
obsadivše průsmyk pohanlinský,
útok o 7. hodině večerní zarazili.
Na ruské straně byli 1 důstojník a 4 muži ra-
něni. Počet zabitých nebyl dosud zjištěn.
#13
alto_textblock
#13
podél řeky Činčao. O 4. hodině odpofední ne-
přítel zastavil postup. Jeho hlavní síla shro-
máždila se u Mahuncuisy. Ztráty naše
nejsou ještě zjištěny, ale nejsou značné. Jelikož
však bylo toho dne nesmírné parno, četní vo-
jíni stiženi byli úpalem slunečním. Za nastalé
tmy opětně obsadil náš předvoj Čanči. Noc na
24. července uběhla klidně. O 5. hodině rann
došlo k šarvátce předních stráží v okolí Čanči.
Dalších zpráv dosud nedošlo.
#14
alto_textblock
#14
Plavba Dardanellami.
#15
alto_textblock
#15
—ch. Z Cařihradu, 26. července. Ministr zahra-
ničních zál. konferoval s velevyslanci anglickým
a ruským stran plavby lodí ruského
dobrovolného loďstva Dardanel-
lami a žádal je, aby se Anglie a Rusko v té
příčině nějak dohodly, aby snad celá dardanell-
ská otázka nebyla rozjitřena a na pořad velmo-
cenského jednání položena.
#16
alto_textblock
#16
Anglická válečná loď na ochranu
obchodního loďstva.
#17
alto_textblock
#17
Z Londýna, 27. července. Z Honkonu sdě-
lují, že anglická válečná loď »Oceán«, prová-
zená 9 torpédovými čluny, byla vyslána do Jo-
kohamy, aby parníky anglické chránila v operač-
ním pásmu Skrydlovova vladivostockého loďstva.
#18
alto_textblock
#18
Boje dne 23. července před
Dašičaem.
Z Petrohradu, 26. července. (C.-B.) Generál
Kuropatkin oznamuje carovi dále ze vče-
rejška: Obhlídky, jež v poslední době pro-
váděny denně směrem ke Kajču a Ljaho-
tanu zjistily, že nepřítel měl silně obsazeny
hřebeny a svahy horské severně od Kajču
mezi drahou a údolím řeky Činčao. U Hocja-
tunu rozvinul se nepřítel dne 23. července
5. hod. ranní v počtu asi osmi divisí ve
frontu, jež postupovaly údolím mezi drahou
a řekou Činčao. Dále ve válečné formaci táhla
jižněji jedna divise pěchoty mezi drahou a Hoe-
jatunem. Hlavní svou sílu koncentroval nepřítel
směrem na Dačapu, 13 verst jižně od stanice
Dašičaa, kdežto veškerá jízda japonská na-
lézala se na levém křídle u dráhy.
Postup nepřítele dál se značně zdlouhavě
a s přestávkami. Třicet děl silným ohněm krylo
jeho postup, jenž zdržován vydatnou palbou
batterií našeho zadního voje. Střelba nepřátel
obrácena byla z počátku na výšiny u Mahun-
cuisy a Jaolinci, deset verst severně o
Kajču, jež bylo polními hlídkami našími opu-
štěno. Na postupující japonskou pěchotu zahá-
jila naše pěchota zadního voje střelbu. Plukov
ník Lösch odvedl zadní náš voj v čas na
novou posici u Dačapu. Sem také přichvá-
taly naše batterie, jež několikráte své postavení
změnily a zahájily palbu na nepřátelskou pě
chotu. Asi o půl 10. hod. ranní vystoupily nej-
dříve tři prapory nepřátelské z údolí Činčao
a táhly směrem k Dašičau. V tomto směru
nalezaly se opevněné posice naše mezi T anč
a Dašičaem.
V dalším běhu bitvy rozvinuli Japonci ještě
asi brigádu pěchoty a kromě toho jeden pluk
#19
alto_textblock
#19
Úspěšný boj Rusů a jich ústup
na sever.
Z Petrohradu, 26. července. (C.-B.) Jiný
telegram Kuropatkinův, císaři zaslaný, ozna-
muje: Na jižní frontě obnovil ne-
přítel dne 24. t. m. postup. Za svítání
začal boj na levém křídle nedaleko Tanči. Na
to udržoval nepřítel plných dva-
náct hodin prudkou dělostřele-
ckou palbu. Dělostřelecký boj měl průběh
pro nás příznivý, neboť japonské batterie,
rozestavené na 7 verst jižně od Dašičaa,o
4. hodině odpolední umlkly. Touž dobou za-
hájil nepřítel ostrý útoku Dafan-
šenu, aby střed naší rozlohy prolomil. Naše
vojska odrazila všechny nepřá-
telské útoky a uhájila všech svých
posic. Boj ustal večer o půl 10. hodině. Po-
drobnosti boje toho ani ztráty nejsou ještě
známy. Velitel našeho oddílu, jenž
postup nepřítele celé dva dni z adržel
zahájil po krátkém odpočinku.
aniž nepřitelem znepokojován byl, p o z vol ny
ústup na sever.
#20
alto_textblock
#20
Vydání Dašičaa Rusy Japoncům.
Z Petrohradu, 27. července. (Zvl. telegran
»N. L.«) Dle Kuropatkinova plánu vydal
Rusové Dašičao po dvoudenní bitvě.
Zdrželi však tímto způsobem pochod armády
Okuovy na Port Artur a donutili ho,že
musil svou hlavní sílu koncentrovati v údolí
Liaoke.
Sedm nových lodí do Rudého moře.
Z Paříže, 26. července. Dle soukromých
zpráv z Petrohradu ví se dobře ve vládních kru-
zích, že Japonsko vyjednává s Tureckem a Švěd-
skem za příčinou pomocného válečného loďstva.
Prostřednictvím Anglie dovídá se Japonskoo
každém pohybu baltického loďstva. Ruští křižác
»Don« a »Orel« jsou na cestě do Rudého moře
aby vystřídaly »Smolensk« a »Petrohrad«. Pět
jiných křižáků, jež ze soukromých prostředků
carových zakoupeny, má co nejdříve odplouti.
Těchto sedm lodí obdrží nové instrukce o zadr-
žování podezřelých parníků.
#21
alto_textblock
#21
Ruští „plastuni“.
#22
alto_textblock
#22
Z Petrohradu, 20. července.
Časopis »Rus« obdržel z bojiště telegrafi-
ckou zprávu, popisující jednotlivé výpravy části
ruské armády, nazvané »lezci«, »plastuni« (vy-
zvědači). Tento druh vojska byl v ruské armádě
zřízen poprvé za války krimské, ve které čásť
mužstva vydávala se na bojiště ojediněle, lezoue
ku předu a sbírajíc mrtvé a raněné soudruhy.
V rusko-turecké válce byl tento druh vojska již
zařaděn ve zvláštní oddíly, do nichž vstupovali
nejvíce vojáci, příslušící různým národnostem
z jižního Ruska a Kavkazu. Lezci jsou kozáci
a upotřebí se jich pro výzkumy nebezpečnéa
Dopisovateí časopisu »Rus« vypráví, že tito
vojíni dělají divy při přepadání Japonců. Vpliží
se za noci do prostřed japonského tábora, po-
užijí každého příznivého terrainu, skrývají se
prorvách a vyhaslých sopkách, jichž jev
Mandžursku velké množství a očekávají svítání.
Jakmile se rozední a lezci mohou rozeznávati
předměty, zahájí na japonské oddíly palbu, skrý-
vajíce se pečlivě za kamením, stromy a skalami.
Nepřítel ve většině případů jest nenadálými
těmito útoky překvapen a ohromen, nevěda,
odkud výstřely vycházejí, jež tak dobře cíle
dostihují a dává se na útěk. Demoralisace, kterou
tyto oddíly lezců přinášejí do řad oddílů japon-
ských, postavených v předních posicích, jest tak
velká, že musilo býti nařízeno, aby japonská
oddělení stahovala se na noc vždy daleko od
svých ve dne zaujatých posic, by se tak vy-
hnula nočním přepadnutím ruských lezců.
#23
alto_textblock
#23
odvážné.
#24
alto_textblock
#24
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
#25
alto_textblock
#25
FEUILLETON.
#26
alto_textblock
#26
Románek.
#27
alto_textblock
#27
Z cyklu „Neznámí hrdinové“. Napsal Stáša Juren
#28
alto_textblock
#28
Tak se kdysi odehrál románek. Malý ro
mánek lásky.
To bylo tak. Nudili se, on i ona. A proto se
do sebe zamilovali.
Ona nedávno teprve vyspěla z dítěte a opu
stila školy. Ještě loni, to byla stále taková jaks
ponížená, nic neznamenající; doma ji rodiče
vychovávali přísně, starší o 2 léta bratr pohlíže
na ní, jako na něco nižšího, ve škole byla stále
ještě pokládána za dítě. Měla několik družek
a všechny dohromady byly stejně malicherné.
Ona měla největší dávku pýchy a také nejdříve
své podružné postavení pochopila.
A tu nastala nová, lepší doba jejího života.
Našla si novou, starší družku. A od té se do-
věděla mnoho nových, nepoznaných věcí. Že
děvčata nemají, ba nemohou tak žíti, jak žila
doposud ona. Že mají lepší účel. A také práva!
A vyprávěla jí o lásce. Všecko. Theoreticky nej-
#29
alto_textblock
#29
dřív a pak určité případy. A ona dychtivě po
#30
alto_textblock
#30
slouchala.
V tu dobu nemohla často dlouho do noc
usnouti. Přemýšlela o své budoucnosti ... Jak
přijde Láska, která z ní učiní bytost zbožňo-
vanou, vyšší a zbaví ji nudy .
A tak se stalo, že pohlížela na lásku jako
na neomylný prostředek k zahnání nudy a zí
skání autority, vlády.
Neměla ovšem ten názor sama.
Chodila večer na korso a doma četla
Zeyera.
A tak zažila prvé dvě lásky — obě najed-
nou. A jako se obě současně objevily, tak obě
zmizely. Náhle, jakoby je vítr sfoukl. A ona se
nudila znovu.
#31
alto_textblock
#31
A tu přišel on. Rázem jí imponoval. Byl
oktaván a nosil dlouhé vlasy. A hned po ně-
kolikerém setkání vypravoval jí historii svého
života. Zcela obyčejné věci. Miloval dvakráte —
a pokaždé nešťastně. Poprvé byl odmrštěn, po
druhé uznal, že je jeho ideál báječně — hloupý.
Ale teď — teď prý se chce věnovati jí —
celý jenem jí — ale aby ho měla aspoň trochu
ráda. Řekla tiše, že bude, ale snad jenom proto,
#32
alto_textblock
#32
aby zanechal toho elegického tónu a zase ji
slušně bavil. To nekonečné, fádní vypravování
o nešťastných láskách a reflexe o jeho zlomené
duši ji hrozně nudily. A před ním zívat ne
chtěla.
Nu, ale bavili se pak dobře. A dosti často.
Nosil jí fialky a konvalinky. A ona mu platila
úsměvy. Nejvyšším jeho blahem bylo, stiskl-li
jí ruku. Více se neodvážil.
A ona často po rozmluvě s ním, ležíc ve své
bělostné postýlce, založila si ruce pod kučera-
vou, černou hlavičku a myslila si, jak je hrozně,
směšně skromný. Jen ruku stisknouti, více ne-
chce nie!
#33
alto_textblock
#33
Ani nevím, zdali přišel někdo, kdo byl
méně skromný než on, či snad on sám věc
skončil. — Kdož to ví?
Zkrátka: románek vzal za své.
Sešli se, poznali se, pomilovali se a —
rozešli se.
Proč?
Je mnoho otázek, na něž nemáme odpovědi,
jen pochybné a mnohostranné: „Inu, tak ...“