#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 31. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 355
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní listy
přadplácí se
V Praze v admninistraei
na měste
sk =
na čtvrt jsta
s dvojí donáškou
a měsle
1k
na čtvrteě leta
ve sliálkách „ K so
na měsíe
Postou
a mánie,
an čtvrt feta
k3i
a dvoji zásilko
ne
na r: . . k e
#9
alto_textblock
#9
V drobnem prodejle
ranmí člalo a eoba
večernl
n t
Ve flialkách na venkov
ranni čisl
.
večerni
#10
alto_textblock
#10
ineeráty
plat se hotově nupřed
Předplaceni a inserty přijima
administrace v Marianské ul. , a
#11
alto_textblock
#11
Tam nacházeji se toš
redakce, tiskárna a szpedlce
„Národních Llstů“
Rukopisy se novransi
#13
alto_textblock
#13
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tiskárna. — Vydávatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akciové tiskárny.
#14
alto_textblock
#14
Dnešní číslo „Nár. Listů“ má pro
Prahu i pro venkov 8 stran.
Příští číslo „Nár. Listů“ vyjde
ve čtvrtek dne 1. ledna v obvyklou
hodinu ranní.
#15
alto_textblock
#15
Karpatští Rusové.
#16
alto_textblock
#16
Jest jich dosud na půl milionu v severový-
chodním koutě Uher pod Karpaty, ale svět zví-
dá o nich leda jednou za léta, když hmotná
duševní jejich bída přiměje některého uherské-
ho poslance, aby ve sněmovně upozornil na vys
sávače tohoto nejubozšího lidu z národů ra-
kousko-uherských. Až nyní najednou stávaji
se hrdinami grandiosního politického procesu.
v němž na lavici obžalovaných sedí na sto pro-
stých ruských sedláků a na 300 svědků má do-
kázati, z čeho je viní státní zastupitelstvo.
A přece byla ne tak dávno ještě doba, kdy
i karpatským Rusům v Uhrách bylo vyhraženo
místečko ni slunci. Lylo to v letech paderá-
tých minulého století, po Világoši, když car Mi
kuláš I. za hránil nynějšímu Banovníkovi trůn
uherský. Karpatští Rusové měli tehda své ná-
rodně uvědomělé kněžstvo, jež ve školách uči-
lo osadniky v ruském jazyku; měli i svého ná-
rodního básníka, Alexandra Duchnoviče, jenž
vydával pro karpatské Rusy populární noviny
a jehož písně ozývaly se v lesnatých údolici
zelených Karpat; měli dokonce i svého politic-
kého zástupce, proslulého Adolfa Dobrjanské-
ho, vysoce váženého ve Vídni, odkudž obdr-
žel hodnost dvorního rady.
Ale od počátku let šedesátých a zvláště
po vyrovnání z r. 1867, jež odevzdalo správu
Uher výhradně do rukou maďarské šlechty
změnily se poměry v podkarpatské Rusi.
Slunce slaboučkého národního života za-
střel neproniknutelný mrak a pod ním pozvol-
na uhasinal ruský národní život, sotva že
vzklíčil. Tam byl odpor proti pomaďařování
nejslabší a proto maďarství tam postupovalo
s největším úspěchem. Karpatští Rusové ne-
měli jiné inteligence, kromě uniatského ducho-
venstva a několika od duchovenstva závislých
venkovských učitelů. Pod toto duchovenstvo
maďarská vláda zasadila nejprvé své páky.
Poslala do Mukačova a do Prešova za bisku-
py osvědčené maďarony a jich pomocí svedla
hravě i venkovské duchovenstvo do tábora
maďaronského. Kdo ze starších uvědomělých
duchovních se vzpíral, toho biskup poslal do
ntjchudšího zákouti, aby tam umíral hlady
spolu se svými osadníky. Stačily dva, tři od-
strašující příklady a v duchovenstvu zjednán
maďarský pořádek.
Národní školství nečinilo vůbec obtíží.
Staré ruské církevní školy nahraženy bud
státními maďarskými, nebo prostě pomaďar-
štěny. Dnes půl milionu karpatských Rusů
nemá ani jediné ruské nárouní školy, za to
je mezi nimi 85 procent negramotných. Tato
negramotná lídská masa stala se v brzku vy-
datným lovištěm pijavic dvojího druhu. Kato-
lické (řecko-sjednocené ) duchovenstvo, sto-
jící pro své maďarské smýšlení pod ochranou
maďarského stoličného úřadnictva, vyssávalo
z lidu poslední, krušně vydělaný halíř přemr-
štěnými požadavky za bohoslužebné úkony
a z Haliče naletělo na podkarpatskou Rus hej-
no kobylek v osobách „chazarů“, haličských
židů, kteří lichvou připravili ruský lid o po-
slední krávu, o poslední kus pole. „Chazar-
ské“ hospodaření stalo se tak vyzývavým, že
před několika lety sama uherská vláda se ho
zalekla a poslala pod Karpaty svého komisa-
ře, Elega, aby věc prozkoumal a podal návrh
#17
alto_textblock
#17
na ochranu lidu proti vyssávačům. Ale Ele-
ga v brzku našli zastřeleného a nový poku
o záchranu Rusů se nestal.
Ožebračený lid počal se houfně stěhovat
do Ameriky. Tam čipernější Rusové nastřáda-
li si něco peněz, vrátili se k pravoslaví, k ně-
muž se přiznávali jich předkově a zatouživše
po rodné hroudě, vrátili se po čase do vlastí
Oni stali se novými buditeli svých opuště-
ných, na duši i na těle pokleslých krajanů.
Vídouce necitelnost katolického duchoven-
stva, přemlouvali své krajany, aby se vrátili
do lůna staré církve pravoslavné. Vyjednávali
za tím účelem s patriarchou uherské srbské
církve, nebožtíkem Brankovičem, potom i
biskupy rumunskými, aby je přijali do své
církve, ale na pokyn uherské vlády byli od-
mítnuti jak od Srbů, tak od Rumunů.
Tu obrátili svůj zrak k pravoslavné cír-
kvi v říši ruské. Dostalo se jim odtud útěchy.
dostali z Ruska modlitební a obřadní knihy.
a jeden z jich krajanů, Alexandr Kabaljuk.
vzdělav se na Athosu na kněžství, vrátil se ja-
ko pravoslavný mnich do svého domova a tam
ve vesnici lze zřídil pravoslavnou modlitebnu.
k níž se hrnul lid z dalekého, širokého okolí.
Proti pravoslavnému mnichu zvedlos
katolické duchovenstvo ze strachu, aby nebylo
zkráceno ve svých důchodech, na úřady letěla
udání, přišla policie, našla modlitby za ruského
caře a pravoslavné vojíny, důkaz velezrády
byl po ruce a zbylo jen pozatýkati majetníky
knih a dodati je soudu, aby je soudil pro pov-
stání a pobuřování proti maďarskému národu.
Takový je podklad grandiosního proce-
su, který právě začíná v marmarošském Sige-
#18
alto_textblock
#18
tě.
#19
alto_textblock
#19
Ríšská rada.
#20
alto_textblock
#20
Z Vídně, 30. prosince.
(Zvl. tel. Nár. Listů.)
#21
alto_textblock
#21
V panské sněmovně:
Schválen zákon o zvýšení daně li-
hové, o dani ze šumivého vína
změněný zákon o totalisa torech
pročež bude vrácen poslaneck
sněmovně, pak zákon o zemských
údělech.
V poslanecké sněmovně:
Přijat zákon o zemských údělech.
— Konference klubovních před-
sedů. — Jednání finančního výbo
ru. — Noční schůze.
#22
alto_textblock
#22
Opět zasedaly současné obě sněmovny.
V panské schválen byl zákon o zvýšení d.
ně lihové po referátu kn. Lobkovice bez deba-
ty a beze změny. Začalo se potom jednatí o z
konu totalisatorském. Do panské sněmovny do
stavily se ráno četné deputace z Vídně, Bade-
nu a Kottinbrunnu, žádajíce, by se osnova ta-
to vrátila komisi k přepracování ke zlevnění
daně, protože by navrhovanou berní postiženy
byly dostihy ve všech jmenovaných třech mi-
stech tak, že by se vystěhovaly na uherskou
půdu, zejména do Prešpurka. Hr. Hardegg uči-
nil formální návrh na vrácení elaborátu komisi
V poslanecké sněmovně přijat byl zákono
zemských údělech prostým hlasováním za ne-
obyčejně velkého účastenství poslanců všech
stran ve 2. a3 čtení. Křesťanští sociálové uví-
tali předsedovu vyhlášku, že zákon je sněmov-
nou poslaneckou vyřízen několika násobným
potleskem. Tato poslední část finančního plá-
nu musí se teprve dostati do sněmovny pans-
Docela tiše, aniž kdo se ozval, přikázán
nuncium panské sněmovny o změně osobní da-
#23
alto_textblock
#23
ké.
#24
alto_textblock
#24
ně z příjmů výboru poslanecké sněmovny, kte-
rému je předseda dr. Sylvestr přikázal. Výbo
svolán je na půl 2. odpol, aby se rozhodl, při-
stoupí-li na změny vykonané panskou sněmov-
nou nebo ne.
V poledne sešel se konvent předsedů klu
bovních.
Ve sněmovně zatím rokovalo se dále o p
ném návrhu posl. Pachera na poskytnutí 20 mi
korun na úpravu platů učitelských.
(O půl 1.) Právě bylo zasedání sněmovny
na půl hodiny přerušeno následkem obstrukce
kterou obnovili Rusíni. Když posl. Verstovšel
domluvil k návrhu stran zlepšení platů učitel-
ských, ujal se slova Rusín dr. Olešnický a pro-
testoval proti způsobu, jakým přikázáno bylo
nuncium panské sněmovny stran osobní daně
z příjmů výboru finančnímu. Rusíni provázel
jeho slova tlučením na pulty a pokříkem: Ti-
szu sem pošletel— který potrval také, když po
čal mluviti posl. Starek. Poslancí sociálně-de-
mokratičtí, křesťansko-sociální aněmecko na-
cionální vytýkali Rusínům jejich chování. Do-
šlo k prudkým hádkám, jež stávaly se čím dále
hlučnějšími. Místopředseda Jukel viděl se nu-
cena schůzi na půl hodiny přerušiti.
Z Vídně, 30. prosince O 1 hodině. Ple-
num panské sněmovny přijavši návrh Hardeg-
gův, vrátilo zákon o dani z totalisateurů finan-
ční komisi, dalo jí však lhůtu 24 hodin k nové-
mu referátu. Po tom bylo plenum přerušeno do
4 hodin. Finanční výbor sestoupil se neprodle-
ně, by vzal v novou poradu zákon o sázkáchu
totalisateurů, potom pak zákon o zemskýchú-
dělech.
Z Vídně. V 1 hod. 20. min. Konference pře
sedů klubovních, které byli přítomní hr Stürgkh
a správce ministerstva financi svob. p. Engel
trvala přes hodinu. Byla neobyčejně zajímavá
a byla to patrně poslední porada tohoto druhu
v roce le tošním.
Posl. Fink navrhl, by do popředí veškerých
prací položen byl finanční plán. Po 1 hodine
budiž plenum obnoveno, aby se některé drob-
né předlohy přikázaly výborům bez 1 čtení. P
tom ať se plenum přeruší a sestoupí se finanční
výbor o 122. hodině a rokuje do 1/45 hodiny o
změně osobní daně z příjmů. O 1/45 hod. se-
stoupiž se opět plenum a vyřídí s největšímu-
rychlením osobní daň z příjmů, potom pak za-
tímní rozpočet, který by však mohl po přípa-
dě počkati do prvních dnů r. 1914.
Posl. dr. Kramář podporuje tento návl
Posl. dr. Levický protestuje především rozhod-
ně, že nuncium panské sněmovny bylo bez 1
čtení přikázáno finaněnímu výboru, což nazý-
vá provokací. Zůstane-li při ní, ucítí důsledky
toho sněmovna.
Posl. dr. Kramář míní, že nadešel okan
žik rozhodnutí, má-li sněmovna vůli a sílu fi-
nanční plán skoncovati a tím osvědčiti, že je
k životu schopna, nebo nic. Stane-li se případ
negativní, dostaví se přirozeně důsledky a pos-
lanecká sněmovna bude rozbita.
Posl. dr. Šusteršič a dr. Leo přídá-
vají se k návrhu Finkovu. Posl. dr. Lvický
činí posítivní návrh, aby se napřed vykonalo
čtení zatimního rozpočtu. Připomíná, že hr.
Stürgkh včera mu přislíbil, že jednání polsko
rusínské bude obnoveno. Rusíní doufají, že
dospěje ke zdárnému konci. Potom neměli by
žádné příčiny brániti skoncování finančního
plánu. Kdyby však stal se pokus skoncování
to promrskati, byli by Rusíni nuceni vrátiti
se do své dřívější posice válečné.
Posl. dr. Okuněvský vyzývá hraběte
Stürgkha, by zakročil a zasáhl do jednání ha-
ličského na prospěch Rusínů tak, aby voleb-
ní reforma zemská stala se konečně skutkem
a sněmovna poslanecká dělnou.
#25
alto_textblock
#25
M. p. hr. Stürgkh vítá návrh Finkův
a děkuje všem, kdož se za něj přimlouvali. Po-
dotýká pak, že sněmovna nalézá se skutečně
v dilemmatu mezi finančním plánem a budžet-
ním provisoriem. Toto dilemma nebylo by na-
stalo, kdyby sněmovna byla poslechla jeho ra-
dy, aby přestávek, které byly povoleny k jed
nání ve Lvově, bylo ve Vídní užito k projed-
nání zatimního rozpočtu výborem. Nyní všal
záleží v první řadě na tom, aby finanční plán
byl oběma sněmovnami schválen. Ať stane s
tak s veškerým urychlením podle jednacíh
řádu přípustným.
Hr. Stürgkh zdůrazňuje, že je čelným zá-
mem sněmovny poslanecké finanční plán v
parlamentě vyříditi. Potom mohlo by se jedna-
ti o rozpočtu, po případě by se mohl projed-
nati parlamentně tak, aniž by přesný termín
kalendářní byl zachován.
Doznává, že skutečně včera dru Levické-
mu slíbil, že vyrovnavací akce v Haliči bude
teď urychlena. Myslí-li však dr. Levický, že
tímto slibem dal se zatáhnouti do souvislosti
kterou sestrojují Rusíni mezi haličskou voleb
ní reformou a finančním plánem, musí rozhod-
ně proti tomu protestovati a vysloviti rozhod-
ný názor, že kompromis rusínsko-polský ne-
závisí pouze na vládě, jež bude také nadále
nejhorlivěji se namáhati, aby ke smíru v Ha-
liči došlo.
Co se týká lokálních drah, bylo skutečně
ohlášeno, že, jak bude finanční plán oběma
sněmovnami schválen,bude zákon o železn-
cích podán. Prosí tedy sněmovnu, by v zájmu
svém a v zájmu parlamentarismu vůbec při-
jala návrh Finkův a dodává, že jakmile bude
schváleno parlamentem provisorium rozpo-
čtové, nastane v jednání říšské rady přestáv-
ka, jež potrvá do počátku února a jíž užito
bude jednak k zasedání sněmů zemských, jed-
nak ke zjednání národních smírů v království
Českém a haličském. Vláda chce s největš
bedlivostí konati akce obě, aby plameny z
venku nešlehaly na budovu vídeňského parla-
mentu. Zodpovědnost za zdárný konec jedno-
ročního zasedání říšské rady zůstavuje hr
Stürgkh výhradně stranám samým.
Tím byla konference skončena.
Ve 2 hod. 20 minut. Po skončené
konferenci předsedů klubovních hrnuli se po-
slanci do zasedací síně, kde předseda dr
Sylvester schůzi zahájil a neprodleně pře-
rušil rozpravu, věnovanou pilnému návrhu Pa-
cherovu na zvýšení platů učitelských, a navr-
hl, aby příští schůze se konala dnes večer
1/2 5 hodině. Posl. Fink navrhl, aby se na jed-
nací pořad této schůze večerní dala o sob n
daň z příjmu podle návrhu, jejž podá fi-
nanční výbor: ten pak aby se neprodleně se-
stoupil a dal se mu rozkazi aby podal referá
o změnách, vykonaných panskou sněmovnou
za tři hodiny. Po stránce formální navrhl, aby
se postupovalo ve smyslu § 42 jedn. řádu, to
jest pořadem pilným. Posl. dr. Okuněvský
stěžoval si, že všechny strany byly tázány, ne-
mají-li ničeho proti tomu, aby změny, učiněné
panskou sněmovnou na osobní dani z příjmu,
byly dány na jednací pořad, Rusíni však ne.
Předseda dr. Sylvester konstatoval, že se
vůbec nikoho neptal, nýbrž podle staré zvy-
klosti nuncium panské sněmovny prostě při-
kázal výboru.
Návrh Finkův byl za hlučné pochvaly vel-
kou většinou přijat a schůze skončena. Hned
potom sestoupil se finanční výbor.
V 5 hodin večer. Nastal důležitý o
brat v parlamentě. Ve finančním výbo-
ru, kterému byly přikázány všechny části ma
lého finančního plánu, provozovali napředo-
#26
alto_textblock
#26
ba rusínští členové dr. Budzinovský a dr. Ho-
lubovič obstrukci, později však ji zastavili.
takže výbor mohl přikročiti k projednávání
změn, panskou sněmovnou na osobní dani z
příjmu vykonáných. Zatím však bylo již půl 5
hodiny, na kterýžto čas svoláno bylo plenum.
Předseda dr. Sylvester výstoupil na tribunua
měl ke sněmovně, ve všech prostorách jak do-
le v zasedací síni, tak v loži a na galerii do
posledního místa plné, proslov, ve kterém pra-
vil, že místopředseda finančního výboru ryt.
Onciul požádal ho, by prodloužila se tříhodin-
ná lhůta, daná výboru k vyřízení předlohy
osobní daně z příjmu. Vyhovuje této žádosti,
navrhuje předseda, aby sněmovna svolila, aby
finanční výbor zasedal dále a doložil, že žádá
prodloužení lhůty v zájmu parlamentu a parla-
mentarismu ( dlouho trvající všeobecný po-
tlesk). Návrh předsedův přijat. Za velkého
rozruchu poslanci se opět rozešli. Výbor po-
kračuje ve svých poradách.
U zpravodaje panské sněmovny hr. Gosa-
sa konala se porada členů finanční komise
panské sněmovny a finančního výboru sně
movny poslanecké.
V 5 hodín 45 minut. V parlamentní
budově jest rozruch, jakého jsme tam ne-
byli svědky ani za nejbojovnější doby kabíne-
tu Badenova. Všichni členové panské a posla-
necké sněmovny sešli se v nádherném sloupo-
ví paláce říšské rady. Všeobecně přetřásá se
náhlý obrat, který nastal na prospěch parla-
mentního skoncování finančního plánu ještě
před Novým rokem. Všeobecně je přesvědče-
ní, že kompromis mezi oběma sněmovnami
stran osobní daně z příjmu se stane. Panská
sněmovna schválila večer podstatně změněný
zákonodanize sázek totalisátor-
ských v ten způsob, že nehrozí rakouským
dostihům žádná újma, na druhé straně však
finanční výtěžek daně není také ohrožen. Po
té schválila panská sněmovna zákono
zemských údělech a sejde se zítra je-
ště o 12. hod. polední, aby vyřídila zákon
osobní dani z příjmu, který ji bude dnes po-
slaneckou sněmovnou opět vrácen.
V 6hodin večer. Právě byli poslanci
dr. Gross a Maštálka u hr. Stürgkha
ministra železnic bar. dra Forstera nalehnout.
aby se neprodleně podal zákon o lokál-
ních drahách. Ukázali k tomu, že finanční
plán bude v poslanecké sněmovně dnes ještě
skoncován a že podání osnovy, zajišťující lo-
kální dráhy, je proto nezbytné, protože po-
slanecká sněmovna musí nabýti možnosti, na-
hlédnouti do předlohy té vzhledem na faktum,
že v zatímném rozpočtu nalézá se také polož-
ka pro bosenské dráhy. Hr. Stürgkh odvě-
til, že vláda podle svého slibu zákon o lokál-
ních drahách na jisto podá, jakmile bude v po-
slanecké sněmovně finanční plán hotov,v
panské však dosud neni. Poslanci s novým dů-
razem vyložili, že nemůže býti dopuštěno, aby
podání zákona o lokálních drahách bylo uvá-
děno v jakoukoliv souvislost s projednáním
finančního plánu ve sněmovně panské. Hr.
Stürgkh odpověděl, že podání zákona toho
nesetká se nyní se žádnými těžkostmi a prů-
tahy, poněvadž může býti předložen každou
chvíli. Soudí se z toho, že stane se tak v nej-
bližších hodinách.
IV 6 hod. 30 min.] Podobá se, že o br at
v taktice Rusínů způsoben byl na kon-
ferenci, kterou měli předáci jejich odpoledne
s ministerským předsedou. Vydáno ve věci té
komuniké, jež následuje : „Dnes dostavi-
la se k m. - p. Stürgkhovi deputace obou u-
krajinských klubů, posl. dr. Konst. Levický,
dr. Okuněvský a dr. Trylovský, aby s ním po-
jednala v příčině pilných národních požadav-
#27
alto_textblock
#27
FEUILLETON.
#28
alto_textblock
#28
Wagnerův „Parsifal“ v Národním
divadle.
#29
alto_textblock
#29
Do roku 1914 vstupuje všechen hudebn
a divadelní svět ve znamení volného provozo-
vání a rozšiřování Wagnerových děl. Z nich
až dosud „Parsifal“ směl býti provozován je-
dině v Bayreuthu. Je proto přirozeno, že
všechen interes divadel obrátil se v první řa-
dě k tomuto dramatickému dílu, v němž Wag-
ner řekl světu hudbou poslední své slovo. Ta-
ké Národní divadlo z dramat geniálního tvůr-
ce hudebního položilo nejprvé na svůj pro-
gram „Parsifala“, českému světu hudebnímu
dosud neznámého. Většina scén chystala „Par-
sifala“ hned na první den roku 1914, ale sko-
ro všechny byly nuceny pro nesmírné obtíže.
které dílo skýtá, jeho premieru posunouti na
pozdější termin. Národní divadlo napialo však
všechny svoje sily, aby daný slib splnilo a tak
zítra uslyšíme prvního českého „Parsifala“.
Včerejší generální zkouška ukázala, že řízení
naší opery přistoupilo ku studiu Wagnerova
posledního díla v plném vědomí jeho umělec-
kého významu. Dosavadní činnost chefa ope-
ry byla již předem zárukou, že hudební prove-
dení „Parsifala“ bude dokonalé. Než to, čeho
jsme byli v divadle svědky, překonalo všechno
očekávání. Hudební reprodukce partitury je
přímo ideálně propracována, dokonale sloho-
vá a dramaticky silná. Ona uvádí a udržuje
posluchače plnou silou v náladě potřebné k
chápání a procítění velkolepého mysterk
Wagnerova,
V tomto znamenitém hudebním provede-
ní „Parsifala“ spolupůsobí účinně všichni či-
nitelé divadla s krajním napětím svých umě-
leckých sil. Znamonitě osvědčilo se při zkou-
škách zakrytí orkestru, zhotovené dle projek-
tův chefa opery p. Kovařovice. Velmni vydat-
#30
alto_textblock
#30
ně podporuje celkový dojem i výprava scény.
při niž rozřešiti bylo četné problémy, na nepa-
trném našem jevišti dvojnásob obtižné. Lze
říci, že tu vzhledem k poměrům naší scčny
vykonán přímo zázrak. Z generální zkoušky.
v níž celé dílo provedeno s naprostou bezvad-
ností, odcházeli jsme s mohutným dojmem
jímž jmenovitě hudba Wagnerova působí. Ne-
ní pochyby, že uvedení „Parsifala“ na naši
první operní scénu setká se se všeobecným
ohlasem v nejširší české veřejnosti. Velikost
díla Wagnerova i výborné a duchu skladby
dokonale odpovídající jeho provedení zaslou-
ží si nejhojnější účasti. Té dostane se české-
mu „Parsifalu“ jistě nejen při premieře, nýbrž
i při všech reprisách dalších.
#31
alto_textblock
#31
aš.
#32
alto_textblock
#32
Jihoindické povídky.
#33
alto_textblock
#33
Dle zkazek domorodců volně zpracoval
dr. Olakar Pertold
#34
alto_textblock
#34
VII. Dešť zlata a dešť štírů.
#35
alto_textblock
#35
V jednom městě žil bohatý statkář, jen
obýval toliko malinký domek. Jednou ho na-
padlo, že se to nesrovnává s jeho postavením
aby bydlel v tak malém domku, když má peně
na zbyt. Rozhodl se tedy, že si vystaví dům,
který by odpovidal jeho společenskému posta-
vení. Povolai nejlepší řemeslníky z blízkého
z dalekého okolí a když věštec určil příhodný
den ku započetí stavby, rozkázal postaviti dům
přesně dle pravidel stanovených starými svět-
ci. Dům byl záhy dohotoven a statkář v průvo-
du brahmánů prozpěvujících hymny všech čtyř
védů, za zvuku hudby doprovázející ladné po-
hyby tanečníc, vešel do domu a usadil se v něm
Vše bylo zařízeno, jak si to dávno přál. Slav-
nostní den ukončen byl hoštěním několika ti-
sic brahmínů. K večeru hosté se s nim rozlouči-
li a statkář zůstal sám v novém domě. Unave
celodenním ruchem, záhy se navečeřel a brro
ulehl na lůžko s ženou i děthi
#36
alto_textblock
#36
Než, poněvadž neuvykl ještě novému mí
stu, nemohl dlouho usnouti a tu právě o půl no-
ci uslyšel hlas, volajíci: „Mám spadnouti? Mám
spadnouti?“ Statkář tím byl nesmírně podě-
šen, jsa přesvědčen, že je to hlas nějakého da-
sa, jenž se vetřel do domu, dříve než byl dům
vysvěcen posvátnými zpěvy a tanci. Hlavně se
bál, že ďas jednou na něj a jeho rodinu strhne
střechu, bude-li v domě dále bydleti. V hrůze
a strachu strávil zbytek noci a hlas volal stále
„Mám spadnouti? Mám spadnouti?
Konečně se rozbřesklo, hlas ustal volati
statkář si pomyslil: „Mahešvára byl milosrdný
ke mně, že nedal mně a mé rodině zahynout
dnešní noci v rukou zloduchových. Jistě, budu-
li dále bydleti v tomto domě, jednou zahynu-
s rodinou pod řítícími se trámy mého krovu
Ať si das zde bydlí sáml Mně stačí můj starý
domek. Žil jsem tam spokojeně až do nynějšk
a bohdá budu tam žiti šťastně i dále“ A hne
se také přestěhoval nazpět do starého domku
Tato okolnost, že se vrátil do svého starého
domku, uspíšila široko daleko mezi lidem roz-
šíření pověsti, že dům jest navštěvován zlým
duchy; i stal se dům obávaným místem, jemuž
každý rád se vyhnul hodně daleko.
#37
alto_textblock
#37
V témž městě žil chudý, žebravý bráhman
jenž ke všemu měl ještě šest dětí—tři syny
tři dcery—, které jen stěží mohl uživiti. Bydle
li v bídné chatrči a děti stále churavěly násled-
kem vlhka. Chudoba a bída doléhaly naň se
všech stran, a jeho nesnáze vzrůstaly den ze
dne, hodinu za hodinou. Konečně ho omrzel
tento bídný život a brábman se rozhodl skonči-
fi sebevraždou. Ale myšlenka na tresty pekelné
které by jej za to stihly, přece jej děsila, a tuv
takových trapných chvílich dostal nápad: „Což
abych šel do onoho domu, jejž navštěvují du-
chové? Budu-li tam spáti jedinou noc, zloduch
přijde, zabije mne a bude konec trápeni.
A svůj nápad jal se hned uskutečňovati.
šel k majiteli domu a prosil jej: „Pane, jsem
velmi chudý. Zima se bližía nemání kde bydle
ti. Buď tak laskav a dovol mně bydleti v jedn
#38
alto_textblock
#38
nebo dvou místnostech tvého prázdného dom
budu ti za to velice vděčen.
Statkář nejprve se bál dovoliti mu to, aby
se mu snad nic zlého nestalo. Ale pak jej na-
padlo, že věc stojí za zkoušku a když se bráh-
manovi nic nestane, že bude možno i jemu dům
zase obývati. Svolil tedy, aby bráhman se hned
nastěhoval, a nežádal od něho ani nájemného
Bráhman přijal klíče a rozhodl se, že v domě
stráví hned příští noc. Ale tu ho napadlo: Zem-
ru-li zítra, kdo se bude starati o šest mých dí-
tek? Všechny jsou ještě malé, a nemám v ce-
lém světě ani příbuzných ani přátel, kteří by
mým dětem dali aspoň špelku rýže. Přežijí-i
mne, budou míti více bídy,než čeho jiného. Ve
mu si je tedy s sebou do zakletého domu, ať se
jim stane, co se stane se mnou.
Tak rozhodl se bráhman, jenž původně
chtěl zabíti jen sebe, utratiti celou rodinu. Je-
ho žena byla vtělená dobrota, a ačkoliv žilav
největší bídě, nikdy svému manželi neodporo-
vala. Bezstarostně vešel tedy bráhman s rodi-
nou do opuštěného domu, zdánlivě aby tan
slušněji žil, než dosud, vskutku však, aby do-
šel vysvobození ze své bídy.
Den uplynul, a noc se příblížila a děti
když pojedly něco prostých zbytků, jež pro ne
matka schovala, šly spat. Neměly ani, čím by
se přikryly, ale jsouce zvyklé na strasti života
usnuly záhy. I jejich ubohá matka, která se
vždy utěšovala, že bůh, ktorý jí dal tolik dětí
nějak se o ně postará,—neboť indické přísloví
praví, že bůh nestvořil ústa, aby pro ně neztvo-
řil potravy—usnula tvrdě. Ubohý otec samoje-
diný bdél a upravuje lampu, pohleděl na nevin-
né tváře spících, mlčky se s nimi louče. Skoro
v témž okamžiku slyšel hlas: „Mám spadnouti?
Mám spadnouti?“ Leč když nastala nyní roz-
hodná chvíle, nebožák ztrácel odvahu. Přece
však se vzchopíl a rozváživ si ještě jednou
vše, příšel zase k původnímu svému rozhodnu-
tí, a odhodlán jsa zemříti i se svou rodinou.
hlasitě zvolal: „Proč mně hrozíš, když jsem již
úplně odhodlán? Spadni, ať jest již konec tétc
bídy nás všechl..
#39
alto_textblock
#39
S těmi slovy pozdvihl hlavu, aby viděl dům
dati:—než, nastojte, místo krovu padal dešt
zlatých moharů*), které naplnily prázdné části
místnosti. Asi za půl hodiny zlatý dešť ustal,
bráhman vstal, shrabal peníze do kouta. Potom
vzbudil ženu a vypravoval jí, co zamýšlel a co
se stalo. Vida, že se k nim naklonilo štěsaí, sbí-
ral peníze každé noci, koupil si dům, šperky
vše co jen srdce si přálo.
Majitel domu, uznamenav, že bráhman den
ode dne bohatne, pravděpodobně, protože by-
dlí v zakletém domě, otázal se jej jedenkráte,
co jest příčinou jeho zbohatnutí, a bráhman v
pověděl mu celou záležitost, nezatajuje před
ním ničeho. Majitel se velice mrzel nad svou
zbabělostí a zejména, že propásl příležitost zís-
kati veliké bohatství. Řekl tedy bráhmanovi:
„Již dostí dlouho bydlels v mém domě; uděláš
nyní laskavě místo mně?“ Bráhman odvětil:
„Byl jsem od narození žebrák, a co jsem nyni
získal, jest pro mne více, než spotřebují. Za
svůj blahobyt děkují jen tvé laskavosti, a vystě
huji se z domu okamžitě. Usaď se v domě, žij
tam šťastně a shromažďuj bohatstvil. Vždyťje
lo tvůj majetek!“
Majitel bez meškání nastěhoval se do do-
mu, aby neztratil ani chvilky k dělání peněz.
Nemohl se ani dočkati noci, a opět a opět si
spílal, že byl takový zbabělec a na první volá-
ní neodpověděl, nýbrž opustil dům. Ani rodinu
nepřestěhoval, odkládaje to jako věc vedlejší
na příští den. Počítal také, o kolik peněz při-
šel svou zbabělostí. Konečně nastala noc. a staí
kář šel spáti—či spiše bdřti—dosvého domu. O
půl noci se ozval hlas: „Mám spadnout!? Mám
spadnouti?“ Statkář padl na kolena a volal-
„Dobří bohové! Odpusťte, že ve své hlouposti
tak dlouho jsem pohrdal vaší milostí. Přišel
jsem konečně k rozumu. Jen padejte, zlaťáčko
vé, padejteí
Sotva však to pronesl, hrůzou zarazil se
mu hlas; neboť spustil se celý proud, ale ne mo
Mohar: zlatá mince indická čitající 15 rupijí.
Nysl rovná sol libře šterlingu (24K) a nahrsdena
1est vesmaěs zlatýmí so veringr.