Číslo 10

V Praze, dne 12. ledna 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice: Praha, Pštrossova ulice. čisio 200 - II Nefrankovane dopisy se nepřijímají, rukopisy s nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední. Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126

KAl

UILKt

Lle

Předplatné pro Prahu a donáškou d domu: 2.80 měsičně. . . .. čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: rněsíčně. . . .. K 3.— čtvrtletně . .. K 8.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . .. K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky. Francie. Švýcarska, Italie, Bel- gie. Anglie a Ruska: tyrtletné . . . K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

7 hodin 57 minut ráno. Slunce vycházív Slunce zapadá ve 4 hodiny 19 minut večer.

Pátek:

Sv. Probus, biskup. — Sv. Arnošt, opat.

40hodinná pobožnost v chrámu Páně u svatého Františka u Křižovníků od 11.—15. ledna.

Pásmové sazby.

—a. — Obrovský hospodářský vývoj severo- amerických států má svůj podklad hlavně v roz- voji severo-amerických drah. Oněch 20 milionů akrů pšeničné půdy, které leží na západě, by bylo mrtvých, kdyby západ nebyl spojen tolika železnič- ními tratěmi s východem. Dráhy ty by opět ne- prospívaly farmářům, kdyby neměly levné dopravní sazby, které se s našimi sazbami srovnati nedají. Také obrovská říše ruská začíná své rozsáhlé obla- sti spojovati stavbou drah Sibířská dráha se svými odbočkami bude dílem, které nemá na světě nie sobě rovného. Jakmile Rusko bude míti dráhu si- bířskou dostavěnu, má již vypracované projekty, kterak spojiti vnitřek země, Uralsko a celou Sibíř s bílým mořem. Dále jest v popředí vystavění dráhy na jih, aby Rusko mělo přímé spojení přes Kavkaz s indickým mořem. Plány ty nejsou mlhavy, nýbrž pevně a účelně propracovány. Takovým způ- sobem pochopují vlády, že síla států hlavně záleží v rozvoji a síle hospodářské. U nás toto poznání přišlo příliš pozdě. V Ra- kousku ponechána byla stavba drah soukromým podnikatelům, a trati, které vystavěny byly penězi poplatníků v letech šedesátých, prodány byly po- divnými obchody ministerských privilegovaných pánů, jako známým finančním ministrem Bruchem, finančním židovským konsorciím. (Srovnej spis: »Národní sebeochrana«, stať: Dráhy v rukou židů.) Dnes pozdě již uznává vláda, že nejvýnosnější trati jsou v rukou soukromých kapitalistů, které nechce a snad nemůže donutiti, aby tučné příjmy a zdroje lacino popustili státní správě. Dokud však nej- výnosnější dráhy budou v rukou soukromých akcio- nářských družstev, dotud nelze očekávati, že se u nás doprava hromadného zboží, hlavně obilí a plodin zemědělských, zlaciní. U nás závodí dosud soukromé dráhy se stát- ními, aby vysokými sazbami dopravními co možno nejvíce obecenstvo bylo využitkováno. Jinak se věci mají v druhé polovině maďar- ské. Maďaři záhy skoupili veškery dráhy do státní správy a dnes je v celé Maďarii jedinká fen trat většího rozměru v rukou soukromých, dráha koši- cká. Ostatní tratě jsou vesměs ve správě státní. Jaký to má vliv na hospodářský rozvoj Uherska, lze si snadno domysliti. Statistika dopravní nám snadno tu věc vysvětlí. Veškery dráhy rakouské měly koncem r. 1893 délky 18.150 kilometrů. Dopraveny byly za jme- vaný rok 125,737.90: osoby a 1004 miliony me- tráků zboží, začež vybráno 279.577.191 zl. Průměrně přijde na jeden kilometr výnosu zl. 15.805. Nyní srovnejme výnos 1 kilometru na na- šich státních a soukromých drahách. Jmenovaného roku 1898 připadá hrubého výtěžku na jeden kilo- metr u rakouských drah na 13.302 zl. (roku 1897 12.632 zl.). Výnos nejbohatších dral na jednom kilometru za rok 1898 byl tento: dráha ústecko-teplická . . . . . . 65.696 zl. rakouská trať dráhy košické . . . . 46.643 severní dráha císaře Ferdinanda. . . 38.367» buštěhradská drába A . . . . . . 38.246 - B . . . . 18.866 23.745 garanční trati severozápadní dráhy .. 20.116 Společnost státních drah . . . .. Česká severní dráha. . . . 15.485 Uvedli jsme zde nejbohatší dráhy, které pro- bíhají zeměmi českými. Čísla ta mluví sama. Kdežto dráhy, které má stát ve vlastní správě, vykazují na jeden kilometr hrubého příjmu 13.000 zlat., mají soukromé bohaté dráhy několikanásobně příjmy větší. Akcie dráhy císaře Ferdinanda má žid Rothschild, české severní a buštěhradské má žid Reitzes. Majitelé těchto akcií shrabují do roka mi- liony z kapes českého lidu. Z dráhy Ferdinandovy má Rothšild čistý roční příjem třinácti milionů zl. Reitzes má z české severní a buštéhradské dráhy při nejmenším čistého ročního výtěžku osm mi- fionů zlatých.

Dráha buštěhradská měla roku 1899 hrubého příjmu 11,538.986 zl., česká pseverní 5,160.349 zl. Odpočteme-li polovinu na vydaje, zůstane čistý výtěžek v kapse akcionářově.« Leží na snadě, že dráhy v rukou soukromých židovských akcionářů nikdy k tomu nesvolí, aby dopravní sazby upra- veny byly na nízký stupeh k dobru rolnictva a pracujících tříd vůbec. Dráhy ty zůstanou výděl- kářskými podniky, z kterých majitelé do roka co možno nejvíce vytěžiti chtějí. Jinak se mají věci v Uhrách. Koncem roku 1898 měřily státní dráhy uherské 9166 kilometrů a soukromé pouze 7431 kilometrů. Příjmy uher- ských drah činily z dopravy osob za rok 1898 úhrnem 32,239.642 zl., z dopravy zboží 86,795.651 zl. Hrubý výnos jednoho kilometru státních uher- ských drah za rok 1898 byl 11.355 zl. (r. 1897: 11.258 zl.), hrubý výnos soukromých místních drah na kilometr pouze 2145 zl. Zde vidíme veliký rozdíl v dopravní politice, kterak se provádí u nás a v Maďarsku. Uhry zavedly roku 1889 známé pásmové sazby pro do- pravu osobní. Pásmová sazba je tato: pásmo počet kilometrů platí se ve III. tř 20—25 25 kr. I. 26—40 II. 50 kr. 41—55 75 kr. III. 56—70 IV. 1 zl. A tak pokračuje tato pásmová sazba, dokud sahají uherské trati od středu země, Peští počínaje, až k hranicím té které dráhy. Když dojedeme v této stupnici k XII. pásmu, pak naskakují pásma o 25 kilometrů, za které se platí pouze 25 kr. ve III. třídě. Naše soukromé dráhy vybírají za 10 kilometrů 15 kr. ve 3. třídě. Na dopravu zboží uvedeme příklad dopravy umělého hnojiva. Rakouské státní dráhy vybírají za metrák umělého hnojiva na 50 kilometrů 27, a uherské 12 krejcarů. Uhry pracují nyní na odklizení všech vad, které se časem uká- zaly v soustavě pásmových sazeb v dopravě osob. Dále se pracuje v ministerstvu obchodním v Pe- šti o zavedení pásmové sazby pro dopravu zboží. Myšlénka ta je ohromného dosahu hospodář- ského. Má se jí umožniti, aby z nejzazších východ- ních koutů Uherska mohly se k nám dovážeti za laciný peníz hromadně zemědělské plodiny a jiné výrobky přírodní těžby, jako kovy, železo, rudya pod. Nynější ministr obchodu Hegedüsz plánu tomu věnuje všecky své síly. Jestliže bylo Maďarům vzato mlecí řízení, vy- nahradí si ho desateronásobně zlaciněním dopravy, zavedením pásmových sazeb pro dopravu zboží. U nás na takové opravy hospodářské veřejné politiky nedojde. Finanční baroni, kteří mají v ru- kou svých akcie drah, jsou ve vídeňských mini- sterstvech příliš mocni, než aby na ně kdo opová- žil se sáhnouti. Dokud rakouští ministři, kteří od- stupují z politického jeviště, vstupují do správních rad soukromých akciových společností drah, jak tomu je u dráhy císaře Ferdinanda, dotud na do- pravní politice u nás nic se nezmění k dobru ve-

řejnosti.

Zprávy politické.

V Praze, 11. ledna

K sítuaci. Až do této chvíle nedošlo žádných zpráv o úsilí, jež věnuje šl. dr. Koerber sestavení nového kabinetu. Jenom »N. W. Tgbl.« a »Oesterr. Volksztg« oznamují dosti souhlasně, že dr. šl. Koer- ber pokračuje ve svých rozhovorech s vůdci jedno- tlivých stran a že včera konferoval s dr. K a- threinem a posl. Pradem. Jako kandidáti pro křeslo haličského ministra krajana stojí nyní v popředí ryt. Jaworski a hrabě Pininski. Situace prý se nezhoršila. Vyhlídka na utvoření kabinetu se prý zlepšila. V parlamentárních kruzích proslýchalo se včera, že kombinace Koerbrova se konečně ztro- skotala. »N. Fr. Pr.« praví, že lidová strana ně-

mecká rokovala o otázce, týkající se jmenování německého ministra krajana Rokování, jež bylo prohlášeno za důvěrné, súčastnil se také poslanec Prade. Na dnešek svoláno bylo představenstvo ně- mecké strany pokrokové a dne 17. t. m. zahájí své rozpravy konference předsedů klubů levičáckých. Uherská delegace konala dnes plnou schůzi, ve kteréž bylo rokováno o rozpočtu námoř- nickém. Zpravodaj del. Teleky doporučoval schválení rozpočtu a navrhl, aby námořní správě vyslovena byla za její neúnavnou a úspěšnou čin- nost důvěra a uznání. Del. Rosenberg vytknul, že delegace nezná pohnutek, jež přiměly evropské velmoci, aby za posledních let přinášeny byly tak obrovské oběti na vývoj námořnictva. Průmysl náš a naše podnikavost nejsou dostatečně vyvinuty, aby říše musila vyhledávati zámořská nová půso- biště. Loďstvo naše musí se proto obmeziti jenom na obranu pobřeží, berouc při tom ohled na hmotnou poplatní sílu a finanční poměry státu. Hr. Thoroczkai hájil náhled, že rakousko-uherská námořní moc musí se výhradně obmeziti na po- břeží. Del. Ugron praví, že bude hlasovati proti námořnímu rozpočtu, poněvadž stát uherský v ná- mořní moci nepřichází k platnosti a námořní moc jest výhradně rakouská. Del. Bolgár praví, že bude hlasovati pro rozpočet a chválí námořní dů- stojníky, kteří prý si pílí a účinností dobyli sym- patie celého civilisovaného světa. (Hlučný souhlas.) Rokování se ukončuje. Zástupce vlády Lászlo praví, že správa námořní moci nepomýšlí na to, závoditi s některou evropskou mocí. Nejvýše může se jednati o udržení kroku. Proti Ugronovi praví, že jak mezi důstojníky, tak mezi mužstvem slouží veliký počet Uhrů. Ministerský předseda Szél1 odpovídá taktéž Ugronovi, zejména ohledně vlajky rakousko-uherské. Vlajka ta stanovena byla za Marie Terezie. Není to vlajka Rakouska, nýbrž obsahuje barvy starého rodu Babenbergů. Úsnešení o této věci nespadá však před forum delegací. (Hlučný souhlas.) Na to přijímá se námořní roz- počet povšechně a vyslovuje se námořnímu veliteli důvěra. V podrobném rokování vrací se del. Ugron poznovu k otázce barev vlajky a praví, že barvy červeno bílo-červená jsou barvy Dolních Rakous a nemohou tudíž býti barvami společného námořnictva. Na to přijímají se všecky položky bez debaty. Následuje porada o rozpočtu ministra zahraničních záležitostí. Del. Fluger pravil, že sebevědomé vystupování trojspolku jest pravým útočištěm míru, a Rakousko-Úhersko že musí opa- trně chrániti svoje postavení na západě, na vý- chodě však svoje ohrožené hospodářské zájmy. Dále mluví řečník na prospěch pozvolného roz- množení loďstva. Del. Hollo (neodvislý) praví, že nemůže rozpočet přijmouti a žádá, aby na ra- kousko-uherských zahraničních, diplomatických a konsulárních úřadech umístěny byly vedle něme- ckých také uherské prapory, znaky a nápisy, jakož i aby u každého konsulátu byl úřadník maďar- ského jazyka znalý a znalost jazyka toho, aby se stala podmínkou pro uznání schopnosti pro úřady konsulární. Řečník praví, že sympatie pro troj- spolek v Uhrách ochabují, v čemž mu odporuje liberál Pap p. Del. hr. Jan Zichy (lidovec) sou- hlasí s Pappem a mluví pak o konferenci v Haagu, a lituje, že papež při ní byl odstrčen a táže se, zda-li se to stalo na popud se strany Italie. Od- borný přednosta v ministerstvu zahraničních zále- žitostí hr. Szecsén odpovídá nejprve del. Hol- loovi, že na konsulátech používá se vlajky obchod- ního loďstva, na níž se nalézá také uherské znak. Také u vyslanectev jest záležitost vlajky již od let uspokojivým způsobem vyřízena. Říš. fin ministr Kallay pochybuje, že v Uhrách láska ku troj- spolku ochabla. To říká jen strana, ku které ná- leží del. Hollo. Trojspolek jest politickým spolkem a slouží k obraně na všecky strany. Při tom není řeči ani o nadvládě, ani o podřízení. Práva a po- vinnosti každé strany jsou stejny. Není pravdou, že my jsme zavázáni podporovati obchodní zájmy Italie a Německa nebo naopak. To nebylo by také dobré, neboť v každé soutěži bychom pak podléhali,