#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 23. března 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 8.
#5
alto_textblock
#5
nej-
#6
alto_textblock
#6
Fa rannt a odpol. listy
předplácí ser
v Praze v administrael
a n ěste
n ětrrt leta . . . . 6 R —
s dvojí donáškou
něnl
Brt ls . . : : 7 R o
ve allalkich: 2 K 30h
v něs poštoui
u něnle
na l . . . . R e
s drojí zásilkon
nu nriel
n rt nei
::
#9
alto_textblock
#9
V drobném prodejle
saaní čla o setš . . . na se
od poletní
ve sllalkách na venkově
ranní čísle. . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . 6h
Inseraty
plati se hotově sopřed.
Fředplacení a Inserty piljímá adminl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam nacházejí se těž rodlakee.
tlskárna a ezpadine „Národnich Liste“
Rukopisy se novraesji
#10
alto_textblock
#10
ve
ne
n
#11
alto_textblock
#11
knsl
4s
#13
alto_textblock
#13
y.
#14
alto_textblock
#14
Po smiřovačkách!
#15
alto_textblock
#15
S týmž asi pocitem krušným, s jakým
ustarožený rolník náš hledívá za dusného
letního dne ku vyvstávajícím těžkým mrakům
na obzoru, z nichž hrozí těžká pohroma ži-
velní a krutá škoda žírnému kraji, s týmz
rozechvěním trapným naslouchal národ če-
ský v posledních dnech podezřele, kusým nejas-
ním, ba zmateným zprávám o tajném rokován
vídeňských těch »smiřovacích« konferencí.
které čím dále tím osudněji stávaly se po-
dobnějšími oněm punktačním úmluvám víden
ským neblahé paměti roku 1900.
Jakkoliv na rozdíl od tehdejška se vědělo,
že poslové naši nemohou se na nich
vůbec k ničemu platně zavázati, poněvadž
hned na prahu konferenční síně dne 5. únor
tr. výslovně se byli ohradili, že
účastenství jejich na těchto poradách »je st
rázu zatím jen informativní ho,
aby seznali, zda-li a pokud dalo by se pole
národnostního boje v Rakousku aspoň ob-
meziti«, nicméně ani německý, ani vládní
tisk této naší výhrady hrubě nedbal, nýbrž
napořád za jisté a samozřejmé bral, že cokoliv
na konferencích těch se »sváže nebo roz-
váže«, to že již pak nezbytně také v ze-
mích našich platně svázáno neb rozvázáno
bude; čili nebiblicky mluveno: k čemukoliv
se na konferencích oněch podvolí Němcům
a vládě naši delegáti, pp. Čelakovský, Engel,
Kaizl, Kramář, Pacák, Prášek, Sláma, Kou-
dela, Schwarz, Perek, Pražák, Stránský, Svo-
til a Záček, k tomu že již také bude mravně
tavázán a povinen všechen český národ.
Názor to rozhodně křivý, ale protestujte
si v Cislajtánii proti zobecnělé lži a křivdě
Když tedy v posledních dnech pronikaly
z pevně uzamčených síní konferencí víden-
ských zprávy, které naplňovaly žurnali-
stiku německou stále větším a větším
uspokojením, když den za dnem jevilo s
patrněji, že vláda Körbrova prokazuje služby
»poctivého makléře« nepokrytě již jen —
německému svatodušnímu pro-
gramu, že našincům jest se jen bránitia
stále brániti proti vládně patronisovaným
aspiracím a požadavkům Němcův, ažtě se
posléze podobalo, že v těžké obraně umdlé-
vají a znaveni couvají: tu zmocnila se při-
rozeně veškeré naší vlastenecké veřejnosti,
pamětlivé osudného vyjednávání druhdy
vůdcův staročeských v lednu r. 1890, nevý-
slovná úzkost a obava, aby dobrá věc naše
těmito úmluvami znova nějak neutrpěla škody
a újmy. Jakž nemělo nás na př. trapně za-
razit, když jsme uslyšeli, že poslov
naši na konferenci upustili od
usnešení sněmu království če-
ského, sotva rok starého (ze dne
22. dubna 1899), že písemná podání, jež
dojdou k obci neb okresnímu výboru od
kohokoli, mají býti přijata a v pojednání vzata
i tehdáž — jsou-li sepsána v jazyku zem-
ském, jenž není jednacím jazykem obce neb
okresního zastupitelstva« — a podvolili
se požadavku německého svato-
dušního programu v ten rozum, že
obce a okresy, v nichž není čtvrtina oby-
vatelstva druhého jazyka zemského, mají na
vůli, podání došlá v tomto druhém jazyku
odeslati do 14 dnův zemskému vý-
boru, aby jim je na jazyk jejich pře
10 žíl. Což — jak »Neue Freie Presse-
jásavě podotkla — bude modell pro vyřízo-
vání českých podání u c. k. státních
úřadů v německých okresech a krajích Čech.
Druhá trapná zpráva, že prý našinci na
konferenci, místo aby se byli pro sněm
království českého domáhali ta-
kové demokratické opravy řádu
volebního, by lid český měl na něm
proti Němcůmi velkostatkářům
dohromady zajištěnu svoji spravedlivou nad-
poloviční většinu, jaká mu i dle
počtu hlav i dle daní přisluší: spokojili se
bezvýznamným přídavkem několika mandát
našim městům, ponechávajíce kurii velko-
statkářskou při jejím neodůvodněném pri-
vileji 70 hlasů, z kteréhož počtu ještě 2
mandátů má býti puštěno němečko-
ústavácké šlechtě, čímž zisk našeho
tábora vůči německému opět úplně jest vy
vážen. Ale ne dosti na tom: odměnou a
vděkem za takou »opravu« volebního řádu
bylí prý naši na konferencích ochotni vy-
plniti Němcům nejsmělejší jejich tužbu: po
rozdělení sněmu království českého
v národní kurie, které by dle slov dra.
Schmeykala byly dovršením vytouže-
ného rozdělení. Čech a neuprosně jistým
hrobem jednotného sněmu vlasti naší.
Jakoby ale na těchto kormutlivých zprá-
vách nebylo pořád ještě dosti, vystihla po-
sléze veřejnost česká z vyzrazeného
statistického materiálu pro ná-
rodní parcellaci Čech, jakož i z di-
latorické přednášky páně Körbrovy o všeli-
jakých způsobech, jak by se právu jazyků
zemských mohlo vyhovět v zevnější
službé c. k. úřadů a soudů v Čechách,
že vláda také v příčině nejdůležitější této
otázky staví se rozhodně proti našemu do-
brému právu národnímu a zemskému, klo-
níc se nepopíratelně ku stano-
visku Němcův, usilujících o ná-
rodní rozdělení Čech, jakož i o
zrušení platnosti nařizení Stre-
mayrova z r. 1880 pro budoucí to
»německé území«, v němž by na dále
nebyl strpěn žádný český úřadník a žádné
české hájení před soudeml
Čemu se v letech osmdesátých sněm
království českého svou převážnou většinou
tak energicky, tak zásadně bránil, to se
#16
alto_textblock
#16
má po vůli německé menšiny uskutečniti
ohraničení soudních a politi-
ckých okresů a krajů jen se zřete-
lem na národnost, ať si to křičí jak křičí,
jen když se pro Němce skonstruuje vytou-
žené jimi uzavřené německé území, v němž
by Wolf a Schönerer byli pány.
Zpozorovav tento úmysl, přirozeně lid
český zachvěl se, jakoby mu dýkou k srdci
sáhl. Trna úzkostí pohlížel na ty zamčené
dvéře vídeňských smiřovacích konferenci,
odhodlán ku novým přetěžkým bojům za
ohrožené své právo a za budoucnost své
vlasti. Však na štěstí ani stromy rakouské
— moudrosti, ani stromy německé zpupnosti
nedorůstají do nebes. Našinci na konferencích
posléze, kdy to šlo do živého, pevně odolali ne-
bezpečným svodům a nástrahám: nedali se
zmásti, nedali se svésti s cesty práva a pravdy.
nýbrž důtklivým naléháním na vládu, aby
přiznala barvu, dovedli toho, že ona chtíe
nechtíc musila nám přiznati dobré naše
právo na vnitřní úřadní jazyk
český v našich vlastech a raději honem
propustila nás z té lví jámy ví-
deňských konferencí, které vče-
rejškem fakticky vzaly za své,
byť ještě pozůstal po nich pro forma dým
dvou subkomitětů.
Oddychli prý si naši členové konferencí.
oddychne si však teprve český lid, uslyšev,
že je té smiřovací komedie konec. Kéž zbude
po ní jen pro výstrahu budoucím ten
— statistický matěriál pro obmýšlenou par-
cellaci království českého.
#17
alto_textblock
#17
Vládní materiál pro národnostni
rozdělení Čech.
#18
alto_textblock
#18
Na počátku druhého období smiřovacích konfe
rencí česko německých dr. Körber odevzdal členům
konference materiál, připravovaný již předešlým
vládami, týkající se národnostního rozdělení Čech
Materiál ten, sestavený původně odb. přednostou
Stummerem a opravený nynější vládou, má být
pomůckou pro příští úpravu okresních soudů a hejt-
manství, tak aby bylo v Čechách co nejméeě smíse-
ných okresů, čili, jak se praví v rozdaném materiálu.
aby byly utvořeny jazykově jednorodé, správní okresy.
Tento elaborát vládní vychází ze zásady, že jedno-
jazyčným má býti pokládán okres, v němž je
přislušníků druhého zemského jazyka méně, než
20%. Při tom bere se za základ rozdělování okrest
sčítání lidu dle obcovacího jazyka z r. 1890.
V prvé části vládního elaborátu vypočítávají s
soudní a politické okresy v království českém, jež
dle obyvatelstva mají býti pokládány za jedno-
jazyčné; při jiných okresech pak se ukazuje, jak
vyloučením jedněch a přidělenym druhých obcí mo-
hou se státi jednojazyčnými; konečně vypočítávají
se okresy, jež by měly býti nově zřízeny.
Druhá část materiálu týká se navrhovaného
rozdělení království českého na kraje, při čemž se
podávají dvě možnosti: buď rozděliti Čechy na
deset krajů aneb na 14 krajů. V obou případech
uvádějí se soudní okresy, jež by mohly býti přidě-
leny tomu kterému krají.
Dle prvé části vládního elaborátu byly by jedno
jazyčnými následující okresy soudní:
a) jednojazyčné české:
Kostelec n. Orl. (0.2% německého obyvatelstva)
Bechyně (04), N. Benátky (0.7), Benešov (0.7), Be-
roun (0.9). Blatná (0.1), Blovice (0.0). Č. Dub (13.2).
Č. Brod (0.2). Brandýs (1.4), Březnice (0.1). Čáslav
(0.6), Chlumec (0.4), Chotěboř (0.1). Chrudim (0.4).
Něm. Brod (7.5). Dobříš (0.2), Úpice (2.1), Železný
Brod (1.1), Jílové (0.1), Hluboká (0.5). Habry (0.5).
Hlinsko (0.2), Vysoká (3.4), Vys. Mýto (0.8), Holice
(0.5), Horažďovice (0.3), Hořice (0.1), Hořovice (0 1).
Hampolec (0.1), Jaroměř (14.5). Jičín (2.4), Mladá
Boleslav (1.6), Mladá Vožice (0.1). Kamenice (0.2).
Karlín (15.2). Kouřim (0.1). Kladno (0.1), Klatovy
(2.7). Kolín (0.3), Uhlíř. Janovice (O.1), Král. ríradee
(0.1), Zbraslav (0.3), Král. Městec (0.1). Královice
(0.3), Kutná Hora (0.5), Louny (1.3). Ledeč (U.1), Li-
báň (01), Libochovice (0.3). Ličov (0.7). Lomniceu
Semil (0.1), Lomnice u Třeboně (0.2). Mělník (0.3).
Mírovice (0.1). Týn n. Vlt. (0.7), Milevsko (0.0). Mni-
chovo Hradiště (0.4), Náchod (0.0). Nasavrky (0-0
Nechanice (0.1), Nepomuky (0.0), Netolice (4.6), Nov
Bydžov (0.3), N. Kdyně (15.0). N. Paka (9.4). Nové
Strašecí (0.1), Neveklov (01), Nymburk (0.4), Opočno
(0.9), Pardubice (0.3). Pacov (0.1). Pelhřimov (0.-2)
Plzeň (11.0), Písek (6.7). Plánice (0.7), Počátky (0-1)
Poděbrady (0.2), Police (0.6). Polná (0.5). P'řelou
(0.5). Příbram (0.4), Přeštice (0.6), Přibyslav (1 .5)
Křivoklát (0.4), Rakovník (2.7), Roudnice (0.1), Rych-
lov (7.0), Ríčany (3.0), Rokycany (2.4), Slané (0.3)
Smiřice (11.2), Černý Kostelec (2.2), Trhové Sviny
(7.5), Sedlec (02), Selčany (1.0), Semily (2.4), Žam-
berk (1.3), Skalice (0.6), Skuč (0.1), Smíchov (4.7)
Soběslav (0.2). Sobotka (0.1), Jilemnice (5.0), Strako-
nice (0.7), Tábor (0.2), Trutnov (2.8), Únhošť (0 1).
Dol. Kralovice (0.1), Král. Vinohrady (0.7). Velvary
(0.5), Veselí (0.1), Ústí n. Orl. (17.8), Třeboň (6.3)
Vlašim (0.1), Volyň (0.1), Vodňany (0.1), Votice (0 1).
Zbirov (0.2), Žižkov (2.2).
b) jednojazyčné německé:
Aš (0.0% českého obyvatelstva), Hostinné (2.3)
Úštěk (0.3). Ústí n. L. (2.0), Benešov u Děčína (0.4)
Bílina (8.4), Česká Kamenice (1.0). Česká Lípa (1.3)
Broumov (1.4), Most (19 9), Bochov (0.2), Dubá (1.1)
Doupov (0.0), Duchcov (16.1), Cheb (0.4), Loket (0 .2)
Falknov (0.3), Frýdland (0.4), Jablonné (0.1), Jablonec
n. N. (0.7), Jirkov (1.1), Kraslice (0.2), Nové Hrady
(2.8), Králíky (2.0). Bor (Haida] (0.1), Hanšpach (0.1)
Hartmanice (1.0), Vrchlabí (2.1), Vyšší Brod (0.1)
Hostouň (05), Jesenice (4.7), Kadaň (1.5), Chvalšiny
(11.8), Kaplice (9.9), Chabařovice (0.5), Karlovy Vary
(0.3). Hora sv. Kateřiny (0.1). Chomutov (1.8), Kynž-
vart (0.1), Chrastava (1.1), Žlutice (2.7), Marianské
Lázně (0.3), Marešov (05), Stříbro (4.2), N. Bystřice
(2.4), Nýdek (0.0), Nýrsko (1.5), Mimoň (3.4), Horní
Planá (1.2),. Bečov (0.0), Přimda (0.1), Planá (0.2).
Blatno (0.0),. Podbořany (1.3). Postoloprty (14.0), Pří-
sečnice (0.1), Liberec venkovské obce (2.0), Roketnice
(3.7), Rokytnice (2.1), Ronšperk (0.3). Rumburk (0.1).
Zatec (4.0), Šluknov (4.0), Bastianperk (0.0), Tachov
(0.2), Tannwald (6.7), Teplá (0.0), Teplice (6.0), Děčín
(2.0), Trutnov (2.6), Touškov (4.2), Volary (0.2), Warns-
dorf (0.1), Štětí (4 3), Teplice u Broumova (0.6), Bez-
družice (0.1). Vildštejn (0.2), Cvikov (1.2).
c) Jazykově smíšené okresy:
s většinou českého obyvatelstv a (číslice
v závorkách značí procento německého obyvatelstva)
Č. Budějovice (34.7), Litomyšl (29.4), Manetín (42.3)
Jindřichův Hradec (27.8), Nové Město n. M. (25.7)
Polička (28.9), Prachatice (48.4), Domažlice (23.5)
Bělá (23.4).
2. S většinou německého obyvatelstva (v závor-
kách uvedená čísla značí počet českého obyvatel-
stva): Hory Kašperské (43.4), Horšův Týn (48 .7).
Dvůr Králové (42.8), Krumlov (45.9). Lanškroun
(32.0), Litoměřice (21.0), Lovosice (25.1), Stod (27.2)
Stoky (21.8). Wimperk (40.4.
rolannne
#19
alto_textblock
#19
Kdyby počet menšiny města s 20 proc. a 2
proc. byl čítán, tu by v okresích zmíněných a sice
k 1. Domažlice a Bělá připadly do jednojazyč
ných českých okresůa
k 2. Litoměřice a Štoky případly do jednojazy
ných okresů německých.
#20
alto_textblock
#20
Nově měly by se utvořiti následující okresy
soudní:
1. Křemže (po případě Zlatá Koruna), kterýži
okresní soud by na příště zaujímal 9782 české a 78
německých obyvatelů, celkem 9860 obyvatelů (99.
proc. a 0.88 proc.). Nový okresní soud ten má od
Krumlova obdržeti obce: Křemži, Holubov. Roj-
šIn, Mříč, Chlum, Zlatou Korunu, Přísnici a Opolice,
od Budějovic Habří, Lipno a Vrábč, od Chv al
šin obce Brlohy a Nov. Ves.
2. Česká Čermná pro 14.378 Čechů a 355
Němců, celkem 14.733 obyvatelů (977 proc. a 2.
proc.). Soud tento má obdržetí od Lanškroun
obce: Českou Čermnou, Petřikovice, Valteřice, Vý-
prachtice, Koburk, Nepomuk, Dolní Heřmanice, Horn
Heřmanice, Hrbotice a Rydrovice, od Ústí na
Orlic! obce Friedrichswald, Landšberk a Dobrouč
Dolní.
3. Stankovy pro 10.383 Čechů a 1092 Němců
úhrnem pro 11.475 obyvatelů (90.5 proc. a 9.5 proc.)
Soud tento má obdržeti od Nové Kdýně obce.
Děvorice, Srbice, Koloveč a Tichov, od Horšov
Týna obce! Puclice, Všekary, Stankovy, Stichov.
Chotimíř, Lštění, Vraňov, Kamenice, Křenová, Kvi-
čovice, Lohová, Lohovčice, Močerady. Poděvousy.
Čermná, Osvračin a Ohučov.
4. Vlachovo Březí pro 11.704 Čechů a 113
Němců, úhrnem 11.817 obyvatelů (99.1 proc. a 0-9
proc.). Soud tento obdržeti má od Prachatic
obce: Oužice, Bělč, Budkov, Chlumany, Dvůr, Lu-
žice, Dolní Kozlice, Lhota Chocholatá, Lipovice.
Píčnov, Švihov. Těšovice, Vlachovo Březí, Vosek
Zábrdy, Zářovna a Husinec, od Vimperka obce
Bošice, Husinec a Svatá Maři.
5. Velešín pro 9872 Čechů a 220 Němců
úhrnem pro 10.092 obyvatelů (97.8 proc. a 2.2 proc.)
Od Krumlova obdrží tento okresní soud obce
Velešín, Třebonín, Zubčice, Netřebice, Mirkovice.
Svince a Krasejovka, od Kaplice obec Porešína
od Budějovic Kamenný Újezd a Římov, od Svin
Trhových obce Ločenice a Chlum
6. Velký Zdikov pro 11.725 českých a 492
německých obyvatelů, celkem pro 12 217 obyvatelů
Od Kašperských Hor obdrží tento soud obe
Stochov a od Vimperka obce: Velký Zdikov,
Malý Zdikov, Brančov, Vorešovice a Výškovice a od
Volyně obce: Oubislav, Hora, Nešpice, Přečin
Vlkonice.
Tři německé se sídlem okresního soudu:
1. v Opatově, kterýžto soud na příště by mě
16.143 německých, 891 českých, celkem 17.034 oby
vatelů (96.8 proc. a 3.2 proc.). K novému soudnímu
obvodu má býti přiděleno od Litomyšle 12, od Lan-
škrouna 4 a od Poličky 9 obcí;
2. v Hradišti u Dvora Králové, kterýžto sou
by na příště měl 12.531 německých a 1003 českých
obyvatelů, celkem 13.534 obyvatelů (92.6 proc. a 7.4
proc.). Nový obvod soudní má obdržeti od Jaroměře
8 a od Králové Hradce 25 obcí;
3. v Úterý, kterýžto soud okresní na příštěby
měl 5184 německých a 346 českých obyvatelů
úhrnem 5530 (93 8 proc. a 6.2 proc.). K novému
soudnímu obvodu má býti přivěěleno od Nové Kdýně
8 a od Domažlic 2 obce.
Při tom však zbyly by přece některé obce, je
by nemohly býti zařadény do okresů téhož jazyka
jehož užívá většina obyvatelstva oněch obcí. Takové
obce jsou:
1. Obec Ohučov v okresu Horšově Týně (90.
proc. německého a 9.8 proc. českého obyvatelstva)
jež by zůstala při českém okrese v Staňkově.
2. Obec Český Dub (64.5 proc. německého, 35.5
proc. českého obyvatelstva). Obec tato jest sídlem
okresního soudu. Všechny ostatní obce tohoto okresu
jsou ve svých převážných většinách české a proto
jest také okres jednojazyčný a český.
3. Obec Čouš (57.47 proc. českého a 42.3 pro
německého obyvatelstva) musí zůstati u německého
okresu v Mostě; stejně také
4. obec Jilemník (74.3 proc. německého a 25.
proc. českého obyvatelstva) musí zůstatí v českén
okresu v Něm. Brodě.
5. Obec Ploškovice (53.1 proc. českého a 46.
proc. německého obyvalelstva) musí zůstati v jedno
jazyčném německém okresu v Litoměřicích.
6. Obec Dlažkovice (239 německého a 32 č
ského obyvatelstva) musí býti buď s českými obce
mi lovosického okresu z tohoto okresu vyloučena
k českému okresu v Libochovicích přidělena, anek
musí s ní býti také česká obec Kololeč (45 Němco
a 71 Čech) ponechána v německém okresu lovo
sickém.
7. Obec Sulislav (44.5 proc. německého a 55.
proc. českého obyvatelstva) musí zůstati při jedno
jazyčném německém okresu ve Stříbře a konečně
8. obec Staré Prachatice (93 proc. českého a
proc. německého obyvatelstva) bude nutno asi pone-
chati pro bezprostřední její blízkost u Prachatic
tomto německém okresu.
Nová okresní hejtmanství měla by být
dle vládního elaborátu zřízena, a sice česká:
1. v Hluboké (s okresními soudy v Hlubokén
Lišově),
2. v Netolicích (s okresními soudy v Netolicie
a Vlachovu Březí)a
3. v Jaroměři (s okresními soudy v Jaroměři
České Skalici).
g
Německá:
1. v Nýrsku (s okresními soudy v Nýrsku
Neumarktu)
2. v Horách Kašperských (s okresními soud-
v Horách Kašperských a Hartmanicích)
3. v Králíkách (s okresními soudy v Králfkácl
a Rokytnici)
Poněvadž Rokytnice je příliš vzdálena od Krá
líků, navrhuje se zříditi v Rokytnici exposituru okr
hejtmanství. Podobný návrh učiněn i pro Štoky
jež by prý mohly býti přiděleny ke smíšenému hej
manství v Jindřichově Hradci.
Ve druhé části vládního elaborátu mluví s
o případném rozdělení Čech na kraje a tu
se navrhují následující možnosti
I. Čechy by se rozdělily na deset krajů aty
by byly
1. Budějovice (smíšený) s okresními hejtman
stvími: Budějovice, Hluboká, Kaplice, Krumlov, Jin-
dřichův Hradec, Netolice, Prachatice a Třeboů.
2. Chrudim (český) s okr. hejtmanstvími: Cho-
těboř, Chrudim, Čáslav. Vysoké Mýto, Kolín, Kutná
Hora, Ledeč, Litomyšl, Nový Bydžov. Pardubice
Poděbrady a Polička.
3. Cheb (německý) s okr. hejtmanstvími: Aš
Horšův Týn, Cheb, Falknov, Kraslice, Jáchymov
Karlovy Vary, Žlutice, Stříbro, Planá, Tachov a Teplá
4. Jičín (český) s okr. hejtmanstvími: Jičín
Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Semily, Jilem
nice a Turnov.
5. Králové Hradec (český) s okr. hejtmanstvími
Jaroměř, Králové Hradec, Králové Dvůr, Náchod
Nové Město n. Met., Rychnov a Žamberk
6. Litoměřice (německý) s okr. bejtman
stvími: Ústí, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Pod
bořany, Žatec, Teplice a Děčín.
4. Plzeň (smlšený) s okr. hejtmanstvími
Kašperské Hory, Březnice, Klatovy, Kralovice
Nýrsko, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Sušice, Strako
nice a Domažlice.
8. Praha (český) s okr. hejtmanstvími: Český
Brod, Hořovice, Karlín, Kladno, Louny. Mělník
#21
alto_textblock
#21
Přibram, Rakovník, Roudnice, Slané, Smíchov, Král
Vinohrady a Žižkov
9. Liberec (německý) s okr. hejtmanstvími
Česká Lipa. Broumov. Dubá, Frýdland, Jablonné
Jablonec, Králíky, Vrchlabí, Lanškroun, Liberee
Rumburk, Šluknov a Trutnov.
10 Tábor (český) s okr. hejtmanstvími: Be
nešov, Německý Brod, Vltavotýn, Milevsko. Pel-
hřímov. Písek, Selčany a Tábor.
Pro případ navrhuje se i rozdělení na devě
krajů a sice: 1. Budějovický (smíšený). 2. Chru-
dimský (český). 3. Chebský (německý). 4. Jičínský
(český). 5. Královéhradecký (smíšený). 6. Litomě-
řický (smíšený). 7. Plzeňský (smíšený). 8. Pražský
(český) a 9. Liberecký (německý).
II. Čechy by se rozdělily na 14 krajů, při čemž
se připouštějí opět dvě varianty.
První varianta pro 14 krajů: 1. Krumlovský
(německý). 2. Budějovický (smíšený). 3. Táborský
(český). 4. Písecký (český). 5. Plzeňský (smíšený)
6. Chebský (německý). 7. Žatecký (německý). 8
Slánský (český). 9. Pražský (český) 10. Chrudimský
(český). 11. Královéhradecký (český). 12. Jičínský
(český). 13. Litoměřický (německý) a Liberecký (ně
mecký).
Druhá varianta pro 14 krajů: 1. Českolipský
(německý). 2. Chebský (německý). 3. Liberecký (ně-
mecký). 4. Žatecký (německý). 5. Chrudimský (český)
6. Písecký (český). 7. Pražský (český). 8. Slánský
(český). 9. Táborský (český). 10. Budějovický (smí-
šený). 11. Jičinský (smíšený). 12. Královéhradecký
(smíšený). 13. Litoměřický (smíšený). 14. Plzeňsky
(smíšený)
#22
alto_textblock
#22
Politické zprávy zahraničné
V Praze, 22. března.
#23
alto_textblock
#23
v
Z Černé Hory.
(Původní dopis »Národních Listů«.)
Protektorům Albánců v Cařihradě podařilo
se přiměti Vysokou Portu, že odvolala svého
guvernéra ve Skoplji, Hafuza pašu, jemuž te-
prve nedávno byla dala volnou ruku proti Al-
báncům. Tím je s důležitého místa v Turecku
odstraněn muž vzáených vlastností, jakých je
málo mezi tureckými úřadníky a hodnosty. Je
pevného, přímého charakteru, přísných zásad,
poctivý, neúplatný. Pravá bílá vrána v Ture-
eku. Rodem Kurd, stál na svém místě ve
Skoplji nad stranami národními i náboženskými.
Na arnautské rozbojníky byl bičem bez ohledu
na to, byli-li mohamedány nebo katolíky. Al-
bánci a Bulhaři jej obviňovali ze strannictví
Srbům. Výtky ty byly nespravedlivé. Hafuz
paša pouze nedal Srby jen tak zhola vyru-
bávati.
Turecká vláda odvoláním Hafuza paše
s místa tak důležitého dopustila se ohromně
chyby; právě tak ústupem před Albánci a jich
ochránci. Následky té chyby ukážou se z
nedlouho.
Srbská vláda chtěla při té záležitosti hrát
úlohu protektora tureckých Srbů, ale hlásku
jejiho nikdo nedbal a rozumí se, že ani rakou-
ská diplomacie v Cařihradě akci její nepodpo-
rovala, majíc na vlastní cíle zření. Jestliže ně-
kteří Srbové věřili Milanovi, že po berlínském
kongresse Staré Srbsko a Makedonie jsou ote-
vřeným polem zahraničné politiky srbské, nyní
se mohli přesvědčiti, že Milan i v této příčině
národ klamal a zúmyslně jej vedl ve falešný
směr.
Po odchodu Hafuza paše ze Skoplje zhorš
se poměry ve Starém Srbsku mnohonásobně
Každý jednotlivec bude žíti pod dojmem, že
zločin zvítězil nad věcí spravedlivou a že tu-
recká vláda staví se na jeho stranu buď že je
zkažená, buď že je slabá. Srbové budou pa-
dati pod noži svých nepřátel jako ovce. Ne-
přáteli jejich jsou Albánci, mohamedáni i kato-
líci, Řekové a bohužel i Bulhaři. Avšak nepřá-
telé jejich ani sebe šetřiti nebudou. Již nyní
řežou se navzájem, vyhlazují se a dělají místo
tém, kdo přijdou po nich.
V Bělopolí »zakrvila se« dvě nejsilnějš
mohamedánská bratstva; srubali si na vzájem
šest hlav, raněných je mnohem vice; budou
pokračovati. Také v Rožajích mohamedán
spolu se bijou; dosud padli dva mrtví. Totéž
děje se v Plavé, kde byl ubit mohamedán Je-
rovič a raněn jeden z jeho přibuzenstva. Ciz
agenti přilívají oleje do ohně, neboť si mysli,
když se Balkáncí sami vyhladí, že uspoři práce
jiným.
Také v pečské nahiji některá rozvaděná
bratstva spolu »válčí«. V sele Mrkoni v Novo-
pazarsku přihodilo se toto:
Arso Spasov Radonič, Srb, měl na své ne
štěstí krasavici dceru, do níž se zamiloval mo-
hamedán Raoman Muminov Fetovič. Zamilovaný
činil všechny přípravy k únosu, ale dívčiní ro-
díče a bratři bděli. Olec hledal pro dceru ze-
nicha mezi svými souvěrci, mysle, že Raoman
od ní upustí, až bude provdána. V srbském
národě pokládá se za něco ošklivého, když ote
sám hledá dceři ženicha, ale nešťastný Arso
neviděl jiné spásy. Avšak žádný Srb neodvážil
se krásnou dceru Arsovu pojmouti za manželku,
boje se pomsty násilného Raomana a jeho brat-
stva. Jednoho večera minulého měsíce Raoman
připlížil se na blízko Radoničovy kuče a dával
pozor, až dívka vyjde, aby ji uchvátil. Ale ne-
dočkal ani toho, nýbrž jak ji uviděl v kuči pri
ohništi, ana strojí večeři, vrazil do kuče a dívku
uchvátil. Dívka vzkřikla o pomoc. Otec její po-
padl pušku a skolil únosce téměř na prahu
svého domu. Sběhli se Raomanovi soudruzi.
kteří čekali v záloze, ale zoufalý otec odrazil
i je. Mezi tím sběhli se i Srbové a mezi nimi
a napadači rozpředla se bitka, v níž padli dva
mohamedáni a raněn byl jeden Radoničův syn.
Mohamedání utekli a Radonič se ženou, dcerou,
dvěma sýny a s oslatní rodinou ještě té noci
prchl do Srbska, jehož hranice je 4—5 hodin
od Mrkoně, aby tam do bezpečí uvedl svou ro-
dinu. Když se nazejtří vrátil do rodného sela,
viděl v prachu a popelu osm kučí bratstva Ra-
doničů; co se odnésti dalo, bylo uloupeno.
Utiskovaněmu, ubijenému srbskému lidu z
východní hranicí černohorskou konečně svitl pa-
prsek naděje. Kníže Nikola sám ucházel se u
sultána o dovolení zříditi v Prizreně černohorský
#24
alto_textblock
#24
konsulát, a sultán neodepřel. Kníže Nikola za-
jisté nebude otáleti se jmenováním konsula a
vybere k úřadu tomu člověka energického, zku-
šeného i chytrého, jenž nešťastné srbské krvi
ve Starém Srbsku dovede poskytnouti nejnutnější
ochrany proti domácím utiskovatelům, ale také
jej ohradí od intrik cizích propagandistů.
Crapoepo.
#25
alto_textblock
#25
Panislamism.
Cařihradský dopisovatel »Iler. Břg.« po-
dává zajímavé zprávy o tom, jakých rozměrů
hnutí toto za našich dní nabývá.
Když transválská otázka se přiostřovala.
mohamedáni jihoatričtí poslali do Cati-
hradu dotaz, jak by se měli zachovati v na-
stávající válce. Sultan, aby proti sobě nepo-
pudil Anglii, dal vyhýbavou odpověď. Nicméně
sám dotaz pravověrných, o nichž nevěděli, že
by byli, ani nejbližší rádcové kalifovi, způsobil
v Cařihradě silný dojem a každý s plným pře-
svědčením počal mluviti, že »panislamisms
každou hodinou dělá obrovské pokroky.« Sultan
tehdy poslal dary šejchům náboženských řátů
v jižní Africe a celý náklad náboženských knih
o tom, že sultan jest náměstkem Prorokovým
a že všichni pravověrní musejí shromáždíti se
v jeho blahodárném stínu.
Nyní turecký časopis »Izmir« ve Smyrné
s radostí a pýchou ohlašuje, že nejstarší ze
šejchů náboženských řádů severní Afriky,
Chakim Riba, mající ohromný vliv na obyva-
telstvo, uznává nad sebou moc tureckého sul-
tana právě tak, jak obyvatelé sousedního Va-
daje uznalo Abdul-Hamida kalifem. Ve všech
mečetách na rozkaz Chakima Riby čítá se
»chutba« (zvláštní modlitba) za blaho sultana
Abdula Hamida a k dovršení všeho šejch Cha-
kim Riba zatkl turecký prapor na některých
místech střední Afriky a na březích jezera
čádského.
Zprávy tyto potvrzuje úřadní cařihradský
»Malumat«, jenž vyslovuje přesvědčení, ž e
nejbližší budoucnosti všecky mo-
hamedánské osady africké při-
jmou turecké poddanství. List vítá,
že takové sjednocení se dokonalo za vlády
toho kalífa, který dnem i nocí s »chalamati
kucia« (s nejvznešenější rázností) po celou
dobu svého slavného panování staral se o jed-
notu mohamedánstva a teprve nyní počal sbí-
rati »samerei saadet« (sťastně ovoce) svých
Počet afrických mohamedánů, uznavších
dosud jednotu s Cařihradem, páčí se na 17
mill. duší. —
#26
alto_textblock
#26
pečí.
#28
alto_textblock
#28
Rusové a válka v jižní Africe.
»llos. Bp.« přináší dopis z Pretorie, jak
tam po 45denní cestě přibyl ruský zdravotní
oddíl a s jakou radostí a srdečnosti byl od
Burů uvitán.
»Mococia BM« neschvalují, že
velmoci evropské i severní Amerika nemají se
k tomu, aby zakročily ve prospěch míru.
Theorie nevměšování je zde vlastně podpo-
rou Anglie, jež po celou dobu ignoruje
všeliké zákony mezinárodního práva a jež dříve
ještě, než dosáhla konečného vítězství, hrozí
dnes tomu, zejtra onomu státu. O tom ne-
může býti nikdo v pochybnostech, že Anglie
splní, co slibuje: jakmile porazí Bury a za-
bere jejich území i bohatství, že obrátí své
zbrané proti tém, koho již nyní jmenuje svými
nepřáteli.
#29
alto_textblock
#29
Obstrukce ve sněmovně italské.
#30
alto_textblock
#30
Vzhledem na navrhovanou změnu jednacího
řádu italské sněmovny jest krajní levice odho-
dlána k odporu stuj co stůj. Z druhé strany
prý ale setrvá většina na návrhu na změnu.
Možno proto, že dnešní schůze italské sněmovny,
o níž čtenář mezi telegramy zprávu nalezne,
náležeti bude k nejbouřlivější m.
Ve včerejší schůzi zamítla sněmovna italská
žádost st. zástupce za vydání poslance Chiesa
k soudnímu stíhání za to, že v jednom jeho
románu vydaném shledal prý státní zástupce
»nemravná« místa.
V politických kruzích fímských se vypráví,
že vláda, vyvolá-li opposice při změně jednacího
řádu nové bouřlivé scény, sněmovnu rozpustí.
Vláda měla by prý potom — tak se sama těší —
větší čáky, nežli kdyby rozpustila sněmovnu pro
předlohu o výminečných opatřeních, jejíž pro-
jednání se právě opposicí zdržuje.
#31
alto_textblock
#31
Ukončení stávky horníků.
Z Kladna, 22. března. (C. B.) Stávkuje ještě
73.5 pct. dělnictva ranní šichty
Z Plzně, 22. března. (C.-B.) V šachtách nýřan-
ských, v to počitaje i šachty západočeské akciové
báňské společnosti, tedy v celém politickém okresu
stříbrském, dále v obou šachtách uhelných dolů
litických jest stávka již ukončena. V Rokycanech a
Přesticích poměry podstatně se nezměnily.
Z Karlových Varů, 22. března. (Č. B.) Dnes
do práce dostavila se čtvrtina stávkujících. Zejtra
snad budou, pokud tomu poměry v dolech dovoli.
i ostatní dělníci do práce přijati. Stávku lze tudíz
pokládati za skončenu
Z Teplic, 22. března. (C.-B.) Ku včerejší ranní
šichtě dostavilo se 1779 dělníků, mezi nimi 853 uhto-
kopově, tedy o 244 dělníků, z nichž 147 uhlokopů, více
než v den předchozt.
Z Mostu. 22. března. (C.-B.) Z původních 8961
dělníků stávkuje dosud 1514. Ze zdejších nádraží vy-
praveno včera a předvčírem 770 vagonů uhlí
Z Duchcova, 22. března. (C.-B.) Včera pra-
covalo se ve všech šachtách hnědouhelně pánve
ústeckochomutovské téměř s plným počtem dělnictva.
Pracovalo 22.009 dělníků. Do práce dostavil se
10.501 dě ník, schází tedy 3155 do plného původ-
ního počtu dělníků. Dlužno podotknouti, že během
stávky čásť dělníků odešla do svých obcí domov-
ských, čásť se vystěhovala vůbec z obvodu pánve
hnědouhelné a jiné části jich nebylo lze pro technické
obtíže práci vykázati. Vytěženy včera 1302 vagony
#32
alto_textblock
#32
ublí.