#1
alto_textblock
#1
Ueská Třebová. Stolní společnost v hotelu
Netušilově ze dne 1. t. m. věnuje na za-
voupení sloupce dvoubaléřů ve výstavě
Pulje Česká společnost námořníků zasílá
k docílení milionu dvouhaléřů na výstavě
#2
alto_textblock
#2
10.—
#3
alto_textblock
#3
10.—
#6
alto_textblock
#6
Úhrnem
#7
alto_textblock
#7
K tomu z č. 210. odp. z 1. srpna 1908 K 17.32045
#8
alto_textblock
#8
K 17.370 45
#9
alto_textblock
#9
V celku odevzdáno
#10
alto_textblock
#10
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
Cerekvice u Vys. Mýta. Anna Skalická z Vys.
Mýta a Anna Venturová zasílají za ky-
K 3.40
tičky, rozprodané o sokolském dni-
K tomu z č. 210. odp. z 1. srpna 1908 K 53.328.20
#11
alto_textblock
#11
nádennik, 69 roků. Halík Václav, syn rukavičkáře,
10 roků. Konvičková Marie, manž. mlynáře, 41 rok.
— V měst. chudobinci: Pešková Magdalena.
vdova, 77 roků. — Ve všeobecné nemocnici
Malinova Josefa, dělnice, 62 roky. Reinhold Michael.
kožešník, 48 roků. Rosenbaum Mikoláš, 59 roků.
Samková Barbora, vdova, 87 roků. Strnadová Anna.
vdova po dělníku, 74 roky. Novotný Josef, 4 roky.
#12
alto_textblock
#12
Začátek o 7. bod
#13
alto_textblock
#13
Městské divadlo Kr. Vinohradů.
196. hra v předpl.
V sobotu 8. srpna.
4. čtvrtka.
#14
alto_textblock
#14
Po páté?
Zkouška státníkova.
Historická veselohra o jednom jednání. Napsal Em.
Bozděch. Vypravil F. A. Šubert.
Na to po páté: V studni.
Opera o jednom jednání. Slova od K. Sabiny. Hudbu
složil Vil. Blodek. Vypravil režisér R. Lanhaus. Řídl
Milan Zuna.
#15
alto_textblock
#15
Konec před 10. hod.
#16
alto_textblock
#16
V celku odevzdáno K 53.331.60
#17
alto_textblock
#17
Spolku pro české feriální osady
v Praze,
Praha. Pan Jos. Polák, c. k. pošt. účetní
oficiál s chotí Marií věnuje . . . . . K 20.—
— Pan inž. Jiljí Jahn, c. k. vardajn . . .
#18
alto_textblock
#18
10.—
#19
alto_textblock
#19
Úhrnem
K tomu z čís. 196. odp. z 18. červce. 1908 K 8444.04
#20
alto_textblock
#20
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu 8. srpna.
Mimo předplacení.
Pohostinsku vystoupí čestný člen král. českého zem.
a Nár. divadla v Praze král, pruská komorní pěvkyně
Emmy Destinnova.
Tannhäuse
a zápas pěvců na Wartburce.
Romantická opera o třech dějstvích. Složil Richard
Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Frant.
Jílek, Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Konec o půl 11. hod.
Začátek o 7. hod.
#21
alto_textblock
#21
Arena na Smíchově buíže Palackého
mostu.
V sobotu 8. srpna.
Začátek o 1/28. hod.
Představení strany národně-sociální.
Strakonický dudák.
Národní hra se zpěvy o 3 jedn. s proměnami od
Jos. Kaj. Tyla. Hudbu od M. Angra. Režisér Karel
1419
Faltys. Kapelník Joža Jelínek.
#22
alto_textblock
#22
V celku odevzdáno K 8474.04
#23
alto_textblock
#23
Uvězněným a pronásledovaným
Slovákům na uherském Slovensku.
Sušice. Pan MUDr. Aug. Krätzer, obvodní
lékař, zasílá krejcarovou sbírku ze své
přednašky »o Slovensku« K 14.—, od
Hospodář. lesnického spolku K 10.—, od
p. Wegra, konsulenta Zemědělské rady
K 34.—
K 10.—, úhrnem . . . . . ..
K tomu z č. 182. odp. ze 4. červce. 1908 K 11.564.70
#24
alto_textblock
#24
V neděli 9. srpna.
Začátek o 1/43. hod
Pro dělnictvo strany sociálně-demokratické.
Paličova dcera.
Večer v předplacení:
HUBIČK A.
#25
alto_textblock
#25
Umělecký kabaret
Mařenky Zieglerové.
Jubilejní výstava.
14222
(Koncertní stn.)
Začátek o 1/29. hod.
V sobotu 8. srpna.
Krásky z Holandu.
Směs hudebních, zpěvních a tanečních čísel.
#26
alto_textblock
#26
Odvedeno Českoslovanské jednotě K 11.598.70
#27
alto_textblock
#27
Nemocnému strýčkovi Ferdinandovi
Týniště nad Oxl. Městská rada zasílá výnos
. . . . . K 55.—
sbírky mezi občanstvem
.
#28
alto_textblock
#28
Upozornění. Pány zasílatele přispěvků pro různé
podniky národní upozorňujeme, že v sobotním o-
poledním čísle našeho listu mohou býti uveře-
něny ve výkazech jen ony příspěvky a dary, jež
dojdou předcházejícího pátku dopoledne. Později
došlé příspěvky vykázány budou až přiští so-
Administrace.
botu v čísle odpoledním.
#29
alto_textblock
#29
Lldové divadlo „Urania“ v Praze-VIl.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 3/48. hod
V sobotu 8. srpna.
Pořádá Národní sdružení českoslovanských kovopra-
covníků odbočka Praha —VII. ve prospěch nezaměst-
naných členů.
Po 12.: Baj-Kaj-Laj
aneb: Pan Kopeček na výstavě.
Velká výpravná výstavní fraška se zpěvy a tanci
o 4 odděl Napsal K. Fořt a O. Pinsker. Hudbu složil
a řídí kapelník Em. Starý. Režisér V. Spurný.
Nové dekorace od F. Petránka. Světelné effekty říd.
R. Valášek.
#30
alto_textblock
#30
1074
#31
alto_textblock
#31
Káva pražená.
#32
alto_textblock
#32
Pařížská směs „Louvre“ . . . 1/2 kg. K 2.40
Vídeňská původní směs
Vídeňská kavárenská směs
Terstská rodinná směs
„ 7 1.40
#33
alto_textblock
#33
1 .60
#34
alto_textblock
#34
ALOISPELZ,
#35
alto_textblock
#35
—Praha, Platýz. =
#36
alto_textblock
#36
Zemřelí v Praze.
#37
alto_textblock
#37
Dne 31. července 1908: Slanina Augustin
technik, 25 roků, 223-I. Musilova Zdeňka, dcera pro-
davačky, 14 neděl, 1710-II. Schubert Josef, poklad-
nik, 67 roků, 179-III. Řeháčkova Jana, dcera ma-
jitele prádelny, 10 dní, 871-VII. — U Milo srd-
ných bratří: Čermák Jan, uhlíř, 58 roků. —
U Milosrdných sester: Borovička Václav,
#38
alto_textblock
#38
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnekkceo
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Hloupý Honza na výstavě.
Výpravná časová fraška se zpěvy o 5 obrazech.
Napsal J. Pulda. Hudba od Pospíšila-Dvořáka. Vystavil
14186
vrchní režisér F. Lacina.
#39
alto_textblock
#39
V sobotu 8. srpna.
#40
alto_textblock
#40
Nelitujte cesty na Smíchov!
#41
alto_textblock
#41
v Kinského třídě,
JoSef Barnon nároží Jakubského nám.
prodává od 3./8. do 29./8. t. r. velmi levně
zbytky vlněných i pracích látek
1105
Iněného zboží.
#42
alto_textblock
#42
Teleton 138r.
#43
alto_textblock
#43
Jhlí, brikety koks, antraei
kaumacit a dřev. uhlí
#44
alto_textblock
#44
sr
#45
alto_textblock
#45
nejlepšíh druhů
ievno doda.
Jos. Procházka,
Praha-II., Městský sad 19.
#47
alto_textblock
#47
238. —
#48
alto_textblock
#48
— 289
#49
alto_textblock
#49
sestry.
#50
alto_textblock
#50
a pilně pracovala. Ač zdá se býti slabou a něžnou,
osvědčila neobyčejnou sílu, ač div si nezoufala, nepozbyla
své ráznosti a hledala v práci a v lásce k svému dítěti
útěchu. Přišla jsem však — taším — právě v čas. Byl
by se brzo upracovala.
Z počátku mne paní Mortierová nepoznala, ačkoli
mne při přelíčení dlouho a bedlivě pozorovala.
Měla jsem černé šaty a obličej závojem zastřený.
Také ona byla černě oděna. Vypadaly jsme jako dvě
Pootevřela jen dvéře a pravila:
»Kdo jste ?
Bála jsem se, že se bude hlas můj třásti, až s ní
budu mluviti. Po cestě jsem si pravila: Co ze mne bude,
co se stane se mnou, jestliže má návštěva, mé chování,
můj hlas pravdu jí prozradí? Rozhodla jsem se, že jí
pravdu ihned nepovím. Později, bude-li to nutno k do-
končení mého díla, až její duše s mojí se spojí, potom
teprve ze všeho se jí vyznám. Dnes bylo by to zbytečno,
ba snad by to překazilo dobrý skutek, který hodlám
vykonati.
Dovedla jsem klidně s ní mluviti, jak jsem si toho
přála a jak jsem doufala. Řekla jsem jí, že jsem se do-
věděla o druhém neštěstí, které ji stihlo a že přicházím
nabídnouti jí služby své.
»Nepotřebuji ničeho,« odbyla mne zkrátka. Bezpo-
chyby se domnívala, že jsem asi dámou z nějakého do-
bročinného spolku a jistě byla by přede mnou dvéře
zavřela, kdybych nebyla rychle jmeno své vyslovila.
Jmeno to vyvolalo účinek, jenž mne v prvním
okamžiku skoro polekal.
#51
alto_textblock
#51
pejd
ugjsa
#52
alto_textblock
#52
pozdě.
#53
alto_textblock
#53
Vdova otevřela dvéře dokořán, ustoupila stranou,
abych mohla vstoupiti a měříc mne zlostným pohledem,
pravila:
»Ah, to jste vy, madame? To jest něco jiného !«
Šla přede mnou prázdnou dílnou do světnice, v níž
mimo její postel a kolébku žádného nábytku nebylo. Ne-
mohla mi stolici nabídnouti. Opřela jsem se tedy o krb,
abych se tak netřásla a přemýšlela jsem, jak bych měla
hovor navázati.
Ona mne předešla a děkovala mi hlasem, jehož
trpkost zatajiti ani se nesnažila, za čest, kterou jí proka-
zuji, oplácejíc její návštěvu. Přicházím prý však příliš
»Viděla jsem vás při přelíčení,« přerušila se náhle,
jakoby chtěla mně vyčítati, že jsem se tam dostavila jako
do nějakého divadla.
A nečekajíc ani, až přítomnost svoji v soudní síni
omluvím soustrastí s ní a s mužem jejím, pokračovala:
»Váš manžel učinil, co mohl. Byl však příliš laskav
a právě proto snad proti vůli své zaviníl, že muž můj
byl odsouzen.
Nevím, jak jsem se při slovech těch na nohou
udržela. Kolena se pode mnou chvěla. Obávala jsem se,
že každou chvíli musím jí k nohám sklesnouti.
Řekla jsem jí, že rozsudek nás poděsil a že jsme
přesvědčeni o nevině Jana Mortiera.
»Od které doby?« tázala se vdova. »Snad od jeho
sebevraždy? Když jsem byla u vás, pokládala jste jej
za vinna.«
»Přiznávám se, že jsem tehdáž o jeho nevině po-
chybovala, ale od té chvíle, kdy jste mne opustila, při-