#1
alto_textblock
#1
»Neue Freie Presse« hrozí Čechům,
že by galerie se jim mohla státi nepohodlnou
jinde. Kde — netřeba dlouhého dohadování
to jest prostě hrozba vídeňskou ulicí.
»Neues Wiener Tagblatt« uveřej-
ňuje na 6 sloupcích stať, podepsanou nějakým
historikem, který široce a dlouze dovozuje, že
v Rakousku začali s obstrukcí Čechové. Upřímně
řečeno, nikomu z Čechů nenapadá to popírati.
Proti čemu však třeba se ohraditi, jsou leckteré
historické lži a nepravdy, které se o Češích
Praze a ve Vídni rozšiřují. Bohužel, náleží také
k tlumočníkům takovýchto nepravd sám
bývalý předseda poslanecké sněmovny vídeň-
ské pan baron Chlumecky. Neboť celá hi-
storie o kalamářích, kterými se házelo na zem-
ském sněmu českém v památné schůzi, byla
dávno již prokázána jako čiročirý výmysl
Poslanci dr. Dyk a Nikelfeld jsou toho živými
svědky. Pan bar. Chlumecky také vůbec nedo-
vedl citovat ani jediný čin, jenž by se rovnal
surovostem a sprostotě, kterou proti ryt. Abra-
hamoviczovi a dru. Fuchsovi počínali si v do-
bách německé obstrukce jeho nejbližší přátelé,
brněnský pan rada vrchního zemského soudu
bar. d'Elvert a pan tajemník obchodní komory
brněnské dr. Lecher. Ostatně o české ob-
strukci, prováděné proti berní reformě, která
chtěla vyřízení předlohy té zdržeti, ale nikoli
zmařiti, bylo proneseno slovo v Pešti, které tuto
připomínáme. Když meškala v uherském hlavním
městě rakouská kvotová deputace, hr. Kazimín
Badeni dostal se s dr. Mengrem, její členem,
do hovoru, ve kterém došlo také na českou ob-
strukci a německou. Když dr. Menger namítl,
že obstrukci začali Čechové, řekl bývalý mini-
sterský předseda: »Ano, Čechové provozovali
obstrukci, aby se dostali k právu. Vy však ji
provozujete, aby se oni k němu nedostali!«
Obchodní styky mezi Rakousko-Uherskem
Italií upraveny článkem 14.
Z Vídně, 30. září. Úřadní noviny dnešní
oznamují »Národními Listy« ohlášené již cí-
sařské nařízení, kterým zmocňuje se
vláda, aby prodloužila provisorium
obchodní smlouvy mezi Rakou-
skem a Italií do konce tohoto roku. Pozo-
ruhodným jest při tom jenom fakt, že paragra-
fem čtrnáctým aktivuje se obchodní styk mezi
dvěma státy. Doba provisoria není při tom
pražádným momentem rozhodují-
cím, momentem rozhodujícím jest jenom prae-
judic, jest jenom zásadné rozhodnutí: bez
parlamentu vyhlásiti obchodn
styky, smluvené mezi vyjednavači, jako platné.
To jest krátce řečeno: Dnešní publikace je to-
liko průpravou k vyhlášení definitivní
obchodní smlouvy rakousko-italské, na zákla-
dě paragrafu čtrnáctého ve skutek
uvedené.
#2
alto_textblock
#2
nabývá platnosti dnem jeho vyhlášení, jest po
věřeno celé Mé ministerstvo.
Ve Vídni, 28. záři 1904.
František Josef v. r.
Körber m. p., Wittek m. p., Hartelv.
r., Giovanelli v. r., Welsersheimb v.
r., Böhm v. r., Call v. r., Pientak m.p.
Vyznamenání.
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Císař propůjčil
knížeti biskupovi Leopoldovi Schustrov
velkokříž řádu Františka Josefa.
#3
alto_textblock
#3
Zatčení Barkemeyera.
Z Kielu, 29. září. (C.-B.) Představený tajné
kanceláře loděnice »Germania« Barkemeye
byl na žádost ředitelství »Germanie« pro ne-
správnosti obchodní zatčen. Pověsti
kolující o vyzrazení vojenských tajností a o vy-
dání konstrukčních výkresů válečných lodí cizí
mocnosti jsou dle sdělení ředitelství »Germanie«
úplně vymyšleny.
#4
alto_textblock
#4
Bulharská deputace v Oděse.
Z Oděsy, 30. září. (C.-B.) Včera večer při
byla sem deputace, vyslaná knížetem Ferdinan-
dem a záležející z plukovníka Dragunov
a poručíka Savova, pozdraviti císaře.
#5
alto_textblock
#5
Černomořské loďstvo.
Z Cařihradu, 29. září. (C.-B.) Časopisy
oznámené noční odplutí černomořského loďstva
ze Sebastopolu bere se v tureckých a v jiných
interessovaných kruzích v pochybnost anebo se
označuje za námořní cvičení.
#6
alto_textblock
#6
Nepokoje v Africe.
Z Kolína n. R., 29. září. (C.-B.) Tanger-
ský dopisovatel »Kölnische Ztg.« oznamujez
dneška: El Menebhi prohlásil mně, bude-li
záležitost jeho upravena, že chce odjeti do
Egypta, poněvadž se Marokka už nabažil, ale
nikoliv proto, že mu cesta ta byla uložena jako
podmínka. Anglie trvá na vydání všech statk
Menebhových. Došla sem ostrá anglická
nota. Rozřešení otázky očekává se asi za týden.
Anglie odmítla, aby záležitost ta byla vyřízena
Francií, proto kroky učiněné Francií jsou od
postupu Anglie nezávislými.
Z Paříže, 29. září. (C.-B.) Dle časopise-
ckých zpráv z Lally Marme dobyli pretendent
Buhamara a náčelník Baamama opev
něné osady Sidi Melluk.
#7
alto_textblock
#7
Anglie, Rusko a Tibet.
Z Petrohradu, 29. září. (C.-B.) »Journal de
St. Petersbourg« otiskuje v překladu článek
»Moskevských Vědomostí« o anglo-tibet
ské smlouvě. V tomto článku dovozuje se.
že tato smlouva i pokud se Číny i pokud
se Tibetu a hlavně pokud se Ruska týče, po-
važována a prohlášena býti mus
za neplatnou. Rusko nemůže a ne-
smí tuto smlouvu uznati, poněvadž se
příčí vládním, v parlamentě veřejně učiněným
prohlášením anglické vlády, jakož i anglo
ruské úmluvě, kterouž se Anglie za-
vázala, že nezpůsobí v politickém
stavu Tibetu žádné změny. Ve článku
tom prohlašuje se na konec, že text anglo-
tibetské smlouvy je důkazem zlých úmyslů
a bezohlednosti anglické vlády.
#8
alto_textblock
#8
Zpráva, že vláda souhlasí s akcí zemského vý-
boru o zavádění místních pojišťovacích spol-
ků proti ohni, vzata na vědomí a zemskému vý-
boru uloženo, aby záležitosti další pozornost věno-
val, vzorné stanovy vypracovati dal.
Dále povoleny některé subvence a schválen roz-
počet malých fondů, ponejvíce stipendijnícha
na postavení rozhledny v Úvalně na paměť „osvo-
boditele rolnictva z roboty“, starého Hansa Kudlicha,
povolena podpora 1000 K.
O opatřeních následkam loňské po-
vodně referoval bar. Zdeněk Sedlnický. Sněm
povolil loni půjčku až do výše 3 mill. K na provádění
staveb a 320.000 K na zabudování nejhorších bystřin,
které prozatím měly býti vzaty z 3 mill. úvěru. Z po-
voleného úvěru bylo dáno 200.000 K zemské vládě
na podpory a na stavby vydáno bylo doposud ze
3,404.445 K potřebných 21/2 millionu. Do konce letoš-
ního roku bude zapotřebí celkem 4,211.000 K (v tom
podpory obcím, náklad na udržování a pod.). Mimo
půjčku měl zemský výbor k disposici 1 mill. K státní
podpory, s příspěvky obcí, okresů a pod. 4,548.250 K.
Dle dalšího výkazu jest však zapotřebí, aby opatřen
byl obnos 2 mill. K na práce, kterými dosavadní
stavby mají býti zajištěny. Proto navrhl zemský výbor,
aby byl zplnomocněn, použiti obnos 320.000 K na
zabudování bystřin, povolený k jiným pracím ochran-
ným, a učiniti další půjčku 2 mill, korun, při čemž
očekává, že vláda na úhradu povolí další přiměřený
příspěvek.
Zemský president hr. Thun vysvětluje, jak po-
užito bylo obnosů, povolených na rozdělení mezi jed-
notlivce a na podporu země. Celkem prošlo zemskou
vládou přes 4 mill. korun. Sbírky vynesly 223.240 K,
země dala 200.000 K, Morava pro enklavy 60.500 K,
stát 3 mill. K. Slezsku vyplacen byl z toho 1 mill. K,
Moravě 200.000 K, na opatření semen 60.000 K, na
půjčky 218.000 K atd. Assistence vojenská vyžadovala
nákladu 108.804 K.
Posl. Janotta poukazuje, že nesouhlasí s ná-
vrhem na půjčku. Vláda již loni byla vyzvána usne-
sením sněmovním, aby dala zemi další podporu, ale
nevyhověla. Od té doby poměry finanční země tak se
zhoršily, že bude nutno dělati dluhy na hražení běž-
ných vydání, poněvadž přirážky zvýšiti nelze. Na-
vrhuje, aby byla vláda opět vyzvána, aby povolila
Slezsku další přispěvek 2 mill. korun a teprve, kdyby
se tak nestalo, aby záležitostí se sněm v nynějším za-
sedání ještě jednou zabýval, poněvadž obnos 2 mill.
korun opatřen býti musí.
Posl. K. Türk tlumočí různá, z většiny neopráv-
něná přám svého okresu.
Posl. dr. Bukovský poukazuje na stav zem-
ských financí a žádá za přijetí návrhu Janottova, aby
mu vláda vyhověla. Vydání roste všude, jen na blá-
zinec ročně o celé procento zemských přirážek, po-
dobně na nemocnice a zvláště na školství. Zvětšuje se
náklad školn ročně o 250.000 K a za nedlouho přijde
chvile, kde nebude možno potřebnou úhradu opatřiti.
Při tom poplatní síla nestoupá, ač zřízena byla ve
Slezsku celá řada ohromných závodů. Před 12 léty
činily daně u nás asi 5 mill. K, nyní 5,600.000 K. Není
stoupnutí v žádném poměru ke zvětšeným vydáním.
Posl. Grams a Halfar uznávají zásluhy bař.
Sedlnického v této akci a tlumočí některá přání.
Zpravodaj bar. Sedlnický reaguje na jedno-
tlivé vývody řečníků, zvláště dra. Bukovského, s nímž
úplně souhlasí, že Slezsko, které má největší
zemskou přirážku ze všech zemí rakou-
ských, více samo sobě ponecháno býti nemůže a
souhlasí 3 návrhem posl. Janotty. Obnor 2 mill. korun
letos opatřen býti musí, nemají-li dosavadní náklady
býti prostě bezúčelně hozeny do vody.
Návrh výboru se změnou navrženou posl. Jas
nottou jednomyslně schválen.
Příští schůze 30. září dopoledne.
#9
alto_textblock
#9
Obstrukce na sněmu dalmatském.
Z Vídně, 30. září. Ze Zadru telegrafují
Místodržitel sem včera přibyl. »Narodn
List«, orgán Biankiniův, praví, že zemský
sněm přesvědčí dra. Körbra, že nejde jeno
záležitost mezi Biankinim a bar. Handelem,
nýbrž o záležitost mezi tímto a celou
zemí. »Jedinstvo« vyslovuje přesvědčení,
že dělnost zemského sněmu potrvá
jenom několik minut, neustoupí-li
bar. Handel. Dokud tento zůstane místodr-
žitelem, zemský sném pracovati nebude, necht
si vláda svolá jej třeba 15. února znova.
»Dalmatta« praví: Vzhledem k velké
trvalé agitaci při nastávajícím zahájení zemského
sněmu musíme opětně podotknouti, že je ne-
zbytně třeba uveřejniti nejen výsledek, nýbrž
všecka akta disciplinárního šetření v záležitosti
místodržitelově. To jest neodbytnou povinností
#10
alto_textblock
#10
Telegrafické zprávy.
#11
alto_textblock
#11
Císařské nařízení.
#12
alto_textblock
#12
Z Vídně, 30. září. (C.-B.) Úřadní list uve
řejňuje následující císařské nařízení ze dne 28
září 1904, jímž se vláda zmocňuje upravit
cestou nařizovací obchodní a dopravn
styky s Italií:
»Na základě § 14. státního základního zá-
kona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. čís. 141
vidí se Mně naříditi takto
§ 1. Vláda se zmocňuje obchodní a do-
pravní styky s Italií upraviti prozatímně nejdéle
do 31. prosince 1905 cestou nařizovací.
§ 2. Provedením tohoto nařízení, kteréž
#13
alto_textblock
#13
bytné.
#14
alto_textblock
#14
Zemské sněmy.
#15
alto_textblock
#15
Slezský sně m.
—n— V Opavě, 29. září.
#16
alto_textblock
#16
(Pův. zpráva.)
(41. zasedání, 6. schůze dne 29. září 1904.)
Schůze, jež zahájena Byla v devět hodin dopo
ledne, věnována byla zvláště jednání o dosavadních
stavbách, vykonaných na řekách, potocích a silnicích,
zaviněných loňskou povodní a jak uhraditi další nutný
náklad 2 mill, korun, při čemž zabýval se sněm též
zoufalou finanční situací země.
Nejprv schváleno bylo připojení obce Ka-
teřinek k epidemickému oddělení při zemské ne-
mocnici v Opavě a jak rozvrhnouti vzniklý nákla
mezi obce Opavu a Kateřinky. Společným příspěvkem
postaveny budou dva pavillony po 12 lůžkách prc ne-
mocné tyfem nebo neštovicemi.
V ochranovně pro zanedbanou mlá-
dež v Albrechticích rozmnoží se počet míst
z 32 na 46. Za zařízení povolen potřebný náklada
další roční vydání obnosem asi 4050 K. Jeden cho-
vanec státi bude ročně 289 K, kdežto v roce 1902 činil
náklad ještě 504 K, při ošetřování v ústavech mimo
Slezsko 480 K.
Zpráva výboru, aby nádenníku Jos. Winkle-
rovi, který přes 30 let byl zaměstnán v hosp. střední
škole v H. Heřmanicích, dána byla odměna 200 K.
poněvadž nádenníkům zásadně pense přiřčena býti
nemůže, byl výboru vrácen, aby proměnil obnos na-
vržený v roční rentu, poněvadž se nedoporučuje od-
#17
alto_textblock
#17
Denní zprávy.
— Kdy nastane uzdravení politických po-
měrů v Rakousku? Vídeňská parlamentní korres-
pondence vznesla na některé poslance dotaz, zdali
soudí, že by zastavením české obstrukce na říšské
radě parlamentní a politická situace podstatně se
zlepšila a uzdravila? Na tuto otázku odpověděl
předák německo-lidové strany v Čechách, posla-
nec Prade, takto: »Zastavení české
obstrukce samo není s to parla-
mentní a politickou situaci v Ra-
kousku uzdraviti, neboť zlo je většía
vězí hloub. Tři otázky jsou nyní ohni-
skem politického stavu věcí: 1.
vyrovnání sUherskem, 2. upraveni
poměru Němců ke státu vzhledem
k poplatnosti Němců a 3. vyrovnání mezi
Čechy a Němci v Čechách a na Mo-
ravě, jinak řečeno: nové uspořádání politické
správy a zavedení národní samo-
správy v těchto zemích, K rozřešení těchto
tří velkých otázek bude potřebí velkého stát-
nického nadání, vášnivé ráznosti vlády a sil-
ného napjetí celé státní moci
za spolupůsobení všech prozíravých vůdců ra-
kouských národů. Teprve až tyto otáz ky
rozřešeny budou, bude lze mluvitio
uzdravení politických poměrů v Rakousku. Zcela
v témž smyslu promluvil poslanec Prade dne
28. září ve schůzi voličů v Hrádku u Liberce.
Souhlasně pak s panem Pradem odpověděl par-
lamentní korrespondenci německopokrokový zem-
ský poslanec prof. dr. Bachmann, jenž
praví: »Nechť si Čechové svoji taktiku na říš-
ské radě změní čili nic, Němci setrvají
na svém stanovisku v českém sně-
mu, dokud nebude provedeno ná-