#1
alto_textblock
#1
slovanskou menšinou na sněmě
istrijském v ten rozum, že Chorvaté voleni
budou také do komisí, že však v nich se bude
jednat a jimi referovat jen vlašsky.
Redaktor posl. Biankini a místodržitel.
Ze Zadru, 22. září. »Národní List« uveřej-
nuje tuto zprávu: Náš redaktor Bianki n
dostal přípis dvorního rady Nardellia, ve kterém
se praví: »Národní List« uveřejnil nedávno stat
proti místodržiteli, ve které se mu činí výtky
pro výroky, jež učinil prý před několika úřad-
níky a podotýká se, že list dovede podati dů-
kaz. Protože vede se ministerským předsedou
ve věci té vyšetřování, račte 17. t. m.
dostaviti se do mé kanceláře, jste-li ochoten sdě-
liti mi důkazy, které redakce má; pakli ne, pro-
sím, abyste mne zpravil.«
Biankini odpověděl, že lituje, že nemůže
vyhověti žádosti té. Místodržitel nechť podá ža-
lobu před příslušným soudem, tam ž
bude Biankini ochoten všechny důkazy podati.
Jiné místo že se nehodí k vyřízení této záležitosti.
Vyhýbá-li se místodržitel bar. Handel tis ko-
vému soudu, račte mu říci, že jsem ochoten
udati mu jména osob, před kterými jsem ústně
řekl totéž, co jsem napsal. Pak může na mne
podati soukromou žalobu pro urážku na ct
před obyčejným soudem.
#2
alto_textblock
#2
Po korunovaci.
Z Bělehradu, 22. záři. Královi bylo včera
večer, jakkoli nesl těžké insignie korunovační
po celých 6 hodin, zcela dobře. Odpoledne
prohlížel si massy lidu, shromážděné před ko-
nakem a toužící ho shlédnout. Byli to většinou
lidé z Makedonie, celého Srbska a zemi sou-
sedních. Velmi dobrý dojem učinilo, že uherské
úřady od předvčerejška dovolily přechod bez
průvodních listin. Přes tisíc osob užilo této pří-
ležitosti, aby dostalý se do Bělehradu. Policie
konstatovala včera, že do půlnoci přibylo sem
asi 30.000 osob. Král večer jel jako obyčejně,
provázen toliko jedním pobočníkem, ulicemi, jsa
všude hlučně pozdravován.
Z Bělehradu, 22. září. Na včerejší hostině
pronesl černohorský následník Danilo králi
přípitek, pravě, že nová koruna srbská je sice
pořízena z prostého materiálu, ale tento moment
že přispěje k tomu, že nabude ještě většího
významu pro srbský lid. »Můj otec a celá ro-
dina vzkazuje V. V. nejsrdečnější blahopřání.
Nechť spočívá tato koruna ještě dlouho na
hlavě V. V. a přejde pak na nejschopnější
hlavu Vaší rodiny. Nechť tato prostá koruna
stane se Srbsku šťastnou. Styky našich rodin
vysvětluje se tato moje tužba, neboť styky ty
byly již mezi Karaďorděviči a Petrem černohor-
ským velmi přátelské. Jsou svazy krevními dnes
zpečetěny na vždy.«
Z Bělehradu, 22. září. Král udělil všem
diplomatickým zástupcům řád bílěho orla prvé
třídy. Vyznamenání dostalo se také četným hod-
nostům srbským. Metropolitovi udělil řád Kara-
dorděvičů. Četné deputace úřadnické a skoro
všichni poslanci dostali řády. Americký konsu
dostal obraz, ježto řádu přijati nesmí.
Zejtra se koná v zahraničním ministerstvu
hostina ku poctě bulharského vy
slance.
#3
alto_textblock
#3
Telegrafické zprávy.
#4
alto_textblock
#4
Jmenování.
Z Vídně, 21. září. (C.-B.) »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař jmenoval radu vrchního
zemského soudu ve Vídni dra. Ant. Schim ma
radou správního soudu.
Pařížští hosté v Pešti.
Z Pešti, 22. září. (C.-B.) Dnes přijelo sem
pět členů pařížské obecní rady, aby si pro-
hlédli zdejší elektrické zřízení a vodovody.
Po korunovaci.
Z Bělehradu, 21. září. (C.-B.) Za příčinou
korunovačních slavností udělil král Petr cizím
vyslancům srbské řády. — Při představení
národním divadle byli přítomni král Petr
členové královské rodiny, černohorský násled-
ník trůnu Danilo s chotí, členové diplomati
ckého sboru, jakož i četní hodnostové dvorní
#5
alto_textblock
#5
státní.
#6
alto_textblock
#6
Smír s povstalci.
Z Buenos Aires, 21. září. (C.-B.) Dle zpráv
z Montevidea měl vládní vyslanec v Bage schůzi
s vůdcem povstalců, Basiliem Munozem
V této schůzi byly zásadně přijaty presi-
dentem republiky navržené pod-
mínky míru a uzavřeno příměří. Mír zdáse
býti zabezpečen.
#7
alto_textblock
#7
Nové americké dělo.
—ch. Z Londýna, 21. září. »Morningposte
oznamuje z Washingtonu: Severoamerická armáda
vyzbrojuje se novým polním dělem, kteréž svojí
výkonností předstihuje všechna děla, jichž ostatní
moci užívají. Projektil tohoto nového třípalco-
vého děla váží 15 liber a letí rychlostí 1700
stop za vteřinu. Nové dělo donáší na 5 mil.
Tou dobou hotoví se 208 takovýchto kusů.
#8
alto_textblock
#8
Denní zprávy.
—
Realistickému bořiteli nevystavěného
dosud representačního domu u Prašné brány
přispěla včera večer na pomoc »Bohemia«, pro-
tož dnes ráno »realistický orgán kvituje naše
argumenty s úsměvem,« který ovšem velice šlechtí
jeho krásnou tvář. S touto dámou po boku
ovšem směle může vyzvati do šraňku celý svět
a sličný párek pracuje proti nám také touže
methodou. Realistický list táže se nás, proč prý
stojíme na tom, aby u Prašné brány zbudována
byla hospoda pro Měšťanskou besedu, ačkoli
nám ani nenapadlo na tom státi, německolibe-
rální pomocnice jeho pod záhlavím »Stavební
fantasie »Nár. Listů« tvrdí, že svým lehkověr-
ným čtenářům vypravujeme směšnou báchorku,
že Bund Němců v Čechách postaví »Deutsches
Heim« u Prašné brány, nebude-li tam státi re-
presentační dům český. Opakujeme ještě jednou,
co jsme již jednou napsali. Vyloučeno to
není, jakož nikdo nemůže zabrániti, aby se
obecní pozemky u Prašné brány dostaly do
německých rukou, jakmile budou rozparcelovány.
Praví-li »Bohemia«, že nepochybuje, že by
»Bund der Deutschen« i jiné německé spolky
milerády na drahém Josefském náměstí si vy-
stavěly domy, že jim však schází na to peníze,
byl by bláznem každý, kdo by na toto zaručen
»Bohemie« s povzdechem ulehčení prohlásil
národní državu pražské obce u Prašné brány
za zachráněnou a s pánembohem dal svolení k
rozprodeji staveniště příštího representačního
domu. Až dosud hrála otázka peněz při stav-
bách německo-nacionálních representačních a
spolkových domů v Praze úlohu nejmenší.
Když jich bylo zapotřebí, najednou tu bylyv
každém dovolném množství pod záminkou vše-
lijak zakublané úvěrní transakce. Proč pak ne-
smí veřejnost zvěděti, kterak se hospodařís
reservním fondem České spořitelny, tímto nevy-
čerpatelným basinem millionů snesených če-
skými spořiteli. Od té doby, co reservní fond
tento prohlášen za výhradní německý majetek,
největší to krádež, jaká se kdy stala, a to za
protektorátu úřadů, které tento majetek praž-
ského obyvatelstva bez rozdílu národnosti hlídati
měly, není Němcům v Praze nie přespřiliš dra-
hého. Z tohoto reservního fondu lze vyjmouti
nejenom celou kupní cenu obecního pozemku
u Prašné brány, ale i veškerý stavební náklad
budov, jež by se na jeho parcelách postaviti
mohly i kdyby to byly pouhé činžovní domy —
»německých majitelů«, a nemusí o tom nikdo
věděti, než spolek tajných zednářů, Českou
spořitelnu »spravujících«, a ani ti všichni ne
nevyjímaje ani tak zvaného vysokého kura
tora »nejpřednějšího německého úvěrního spolku
v Rakousku«. My víme zcela bezpečně, že
za trvání provisorní smlouvy mezi obcí
a Živnostenskou bankou stál pohotově vynika-
jící německý stavitel v Praze, opatřený mandátem
zakoupiti za každou cenu ihned celé »pole u
Josefského náměstí úhorem ležící,« jak »Boh.«
dí. Proto jsme vystoupili tak důrazně na obranu
tak zv. »representačního domu« obce pražské.
Dokud není rozhodnuto zásadněa
kladně, že pozemky u Prašné brány nevy-
hnutelně musí zůstati zachovány národnímu
účelu českému a tudíž v majetku obce, je nám
prozatím lhostejno, jaké jmeno ponese bu-
dova národnímu účelu sloužící, jaká bude a
musí býti postavena na obecním staveništiu
Prašné brány. Ale to je nám nanejvýše
trapno, že to dlužno české veřejnosti
a jejím rozhodujícím faktorům teprve do-
kazovati. Jestliže celý národ sbírá po ha-
léřích příspěvky v nár. jednotách, aby udrže
na jazykovém rozhraní od Němců ohrožené české
baráky a lehkomyslně pouští anebo pustí ná-
rodně nejdůležitější realitu uprostřed Prahy,
v samém jejím ohnisku, ležící na jazykové čáře,
jakou nám Němci přes naše účty o české Praze
svým Příkopem učinili, pak jsme ovšem hodni
výsměšného dueta z průchodu Házova a Beau-
fortova. »Bohemii« připadá náš pathos humori-
stickým, čeští odpůrci t. zv. »representačního
domu« obdrželi v »Boh.« známku »rozumných
českých kruhů«, k čemuž jim od srdce gratu-
lujeme. Domýšlivým blabolinem, nejvýznačnějším
#9
alto_textblock
#9
to derivatem masarykismu otrávený realistický
orgán »Bohemii« sekunduje. Vítáme toto sesku-
pení, kombinace může k tomu přispěti, aby »roz-
umným českým kruhům« otevřela oči.
— V zápase o školu s českým jazykem vy-
učovacím v Růžodole II. ukázali se zase jednou
naši odpůrci v pravé své podobě, jak dokazuje
český advokát liberecký, pan dr. Hliňák, který
nám píše: Při komisionálním jednání na c. k.
okresním hejtmanství v Liberci dne 16. října
1900 ujednal jsem s p. drem. Karlem Schücke-
rem, advokátem a poslancem a zástupci růžodol-
ské obce, že od 16. října 1900 nemají býti
s naší strany přiváděni noví rodiče, žádající pro
své dítky českou školu a že zase se strany ně-
mecké nebudou přijímána a od žadatelů žádána
(recte vynucována) odvolání žádosti, nýbrž že
obě strany přijímají za základ řízení výsledek
komisionálního jednání do 16. října 1900. Či-
niliť Němci nátlak na jednotlivé žadatele a poně-
vadž řada jich nátlaku podlehla, sbírali jsme
opět a opět nové podpisy a tak agitaci německou
mařili. Noví žadatelé byli pak vyslýcháni a pro-
cedura tato Němce konečně unavila tak, že sami
řečené ujednání navrhli. Toto ujednání bylo
protokolárně zjištěno a všemi účastníky pode-
psáno. Se strany české zejmena podepsal jsem
já, p. dr. Šamánek a p. Josef Bláha, se strany
německé p. dr. Karel Schücker a zástupci obce
růžodolské. S české strany od té doby nepřive-
den žádný nový žadatel. Se strany obce růžodol-
ské však v únoru r. 1901 — jak jsem při líčení
u správního dvoru soudního dne 9. září 1904
zjistil — přijata a c. k. ministerstvu vyučování
předložena odvolání Josefa Knebela, Františka
Bartoně, Karla Formana, Josefa Tauchmanna,
Františka Hubky, Jana Jíny a Augustina Koška
dne 15. února 1901 na obecním úřadě sepsaná
a obec růžodolská a školní rada růžodolská do-
máhala se jak u ministerstva vyučování, tal
u správního dvoru soudního, aby se k těmto
odvoláním žádostí za českou školu hledělo! Při-
pomínám k tomu, že nesporných jednotek pro
školu bylo 209. Řečených 7 odvolatelů mělo 24
jednotek. Mohlo tedy toto věrolomné jednání ně-
mecké školu ohroziti, kdyby úřady byly k těmto
odvoláním hleděly. Uvádím jednání toto ve vše-
obecnou známost, aby se v Čechách vědělo, že
v boji proti nám Němci schopni jsou i činu tak-
hnusného, jako porušení slavnostně daného
slova; připomínám k tomu, že u ministerstva a
před správním soudem hájili věc německou li-
berálové, kdežto v řízení u stolice I. obec hájili
nacionálové. Nízkost a bezcharakternost tak zva-
ného liberalismu německého ukázala se tu zase
jednou v plné nestoudné své nahotě. V Liberci,
dne 21. září 1904. Dr. Hliňák.
— Osobní. Pan František Němeček, dlou-
holetý účetní městské spořitelny v Opočně, jmenován
pokladníkem této spořitelny a na jeho místo zvolen
ve schůzi výborové dne 19. t. m. pan Antonín
Lexa, absolvent obchodní akademie, t. č. účetní
pivovaru firmy Fiedler Gimbel v Opočně.
— Úmrtí. V Plaňanech zemřel ve středu dne 21.
září t. r. pan Josef Váňa, kupec a majitel realit,
městský radní, místní školní dozorce, starosta míst-
ního sboru hasičského, zakl. člen »Sokola«, bývalý
místopředseda pojišť. ústavu a spol. tovarny na cukr
v Plaňanech a člen všech ostatních místních vzděl.
a dobroč. spolků, v 67. roce věku svého, po krátké
nemoci. Pohřeb konati se bude v sobotu dne 24. září
1904 o 11. hod. dopol. z domu smutku v Plaňanech
na místní hřbitov.
— Zápis do českých škol v Českých Budějo vicích
znamená opětný pokrok. Na obecných a měšťanských
školách českých přijato bylo celkem 3761 dětí, o 146
více než loni a o tolikéž více než na školách něme-
ckých. Připočteme-li však k tomu ještě dívčí lyceum
české, jež přijalo letos 143 žákyně (o 49 více nez
loni), které z největší části by jinak navštěvovaty
obecné neb měšťanské školy, tedy počet ten vzroste
na 3804 žáky a žákyně, proti 3615 školním dětem
německým. Před čtyřmi roky bylo ještě na německých
školách více dětí než na českých. Však také něme-
ckým školám v Č. Budějovicích letos žactva přibylo
a sice celkem o 63. Ale české školství přece jen vy-
kazuje výsledek lepší, byť i ne o mnoho. Rovněž tak
jest tomu u škol středních. Byloť na české státní
gymnasium zapsáno letos 533 žáků (loni 507), na
českou reálku 493 (loni 520). Německé střední
školy dosud výsledek zápisu neoznámily, však počet
žactva jicn zůstane jako vždy velice za ústavy če-
skými. (Loni mělo německé gymnasium jen 287,
reálka 355 žáků.) Z českých škol sluší dále uvésti
českou dvoutřídní školu obchodní, do níž
zapsáno letos 80 žáků (loni 77), dále dívčí pokra-
čovací školu, do které zapsáno 48 žákyň, mimo
to budiž vzpomenuto dívčích paedagogií kon-
gregací školských sester de Notre dame a Nejsvětější
svátosti, která těší se taktéž hojné návštěvě, jakoz
i hudební školy Matice školské, která měla loni 73
žáky, letos (zápis není ještě ukončen) bude jich míti
asi ještě více. Tedy pokud se počtu žactva týče, má
školství české v Č. Budějovicích již značnou převanu
nad německým. Jinak jest tomu ovšem co do péče
o tyto školy. Kdežto školy německé obecné a měšťan-
ské umístěny jsou v několika nádherných budovácn,
třídy jsou nepřeplněné a vším pohodlím opatřené,
musi Čechové sváděti o každou slušnou školní bu-
dovu dlouholeté boje, v jednotlivých třídách jest
stěsnáno až 93 záků. Zkrátka obec českobudějovická