ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2fb2db0-8f0f-11dd-9012-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli tl. května 1913.
#3 alto_textblock #3
Čísle 128.
#4 alto_textblock #4
ua rannt a večerní liaty přodplácí v Praze v adminlst ua měslo- na čvrtieta : . . . S K — s dvojl donáško na měste. na vrliota : . . : ? k ei ve fiikáehí , K m na měsle na rtPíeta : : tei s dvojí záslik 2 rie
#5 alto_textblock #5
ikp
#6 alto_textblock #6
NARO
#7 alto_textblock #7
NIi
#8 alto_textblock #8
IS
#9 alto_textblock #9
Y
#10 alto_textblock #10
V drobném prodeji dsr . . a ž Ve filiálkách na venkově ranní dislo. . . . . . 8 h večenn Inseráty plati ae hotový napřeo ředplacenl a lnserty, přljlrn admnistrnoe v Mlarinnské ul. , s Tam nucháneji se táž redakco tiskárna , a . oxpodlce uakoplay se pervrnrna
#11 alto_textblock #11
Dnešní číslo pro Prahu jest o 32 stranách, s přílohou pro venkot o 36 stranách.
#12 alto_textblock #12
Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 13. května v ob- vyklou hodinu polední.
#13 alto_textblock #13
Nechtějí vyjednávat, nýbrž terrorisovat!
#14 alto_textblock #14
Jako před čtrnácti lety němečtí ob- strukčníci v parlamentě vídeňském o Let- nicích tehdejších vmetli Slovanům rakou- ským ve tvář svůj pověstný „svatoduš- niprogram“, tak opět obstrukčníci ně- mečtí proti sněmu království Českého ku letošním svatodušním hodům vrhli do lidu německého v Čechách provolání k novému boji proti národu našemu a proti většině zastupitelstva zemského, poněvadž prý nemohou s námi dále vyjednávati o jakémkoli vyrovnání a smíru. Jest to po druhé, co nynější poslane němečtí rozbíjejí dlouhé vyrovnání česko- německé. Prvně tak učinili po smrti Eppin- gerově za vedení pp. Bachmanna a Schrei- nera r. 1910 — dnes tak činí za vedení pp. Pachera, Bachmanna a Urbana a to prý ji na „dobu nedozírnou“ Mohlo by se očekávat, že uvedou pr takové rozhodnutí své řadu důvodů, velice obrněných a přesvědčujících. Neboť ob- strukce, kterou na pátý rok již ruší činnost sněmu království Českého, má zajisté při nesmírném poškozování veškerého obyva- telstva země zapotřebí velmi silné a pře- svědčivé obhajoby. Než, jak zatím dopadá to obhajován svévolného a těžkého škůdnictví a jak vy- hlížejí důvody, pro které pánové přerušuj náhle další jednání o smír a obnovují ob- strukční boj? Prý byly poměry v zemském sněmu zemské správě „neudržitelné“: ně- mecká menšina prý byla v něm vydána „bezmeznému násilí českýc zástupeů“. To jsou sice silná slova těžká tvrzení, ale kde zůstaly do- klady skutkův? Proč pak pánové ne- uvádějí ani jediného konkretního případu takového „bezmezného násilí“ 97 českých poslanců proti 70 poslancům německým držícím s nimi 23 německým velkostatká- řům. Mluvte přece: chceme slyšet důkazy pravdy, když takhle žalujete! Pokud naše pamět sahá, nebylo žádnému ze všech pánů sněmovníků německých ani slovem ublí- ženo, ani skutkem vlasu zkřiveno, čemuž by také předseda sněmu kníže Jiří Lobko- wicz, jehož nestrannost samí Němci uzná- vali, jakživ nebyl dopustil. Jak si tedy mo- hou němečtí páni obstrukčníci ve veřejném provolání k německému lidu dovoliti ta- kové hrubě nepravdy a křivdv To je nepoctivý a nečestný způsob boje popuzovati a štváti nevědomý, skutečnosti neznalý neb nepamětlivý německý lid k ne- návisti a boji proti nám zhola vymyšlenými báchorami o „bezměrném násilí českých zástupcův vůči německé menšině ve sněmu českém. „Každá činnost českého sněmu na základě zemského zřízení, dosud platného“ — vysvětlují páno- vé své přepjaté fráse dále: „je těžkou křivdou na německém národu. Jak to? Po celé čtvrtstoletí, od r. 1861 r. 1883 přec pánové nikdy si na to Schmer-
#15 alto_textblock #15
lingovo zemské zřízení v nejmenším ne- stýskali, naopak byli do něho přímo zami- lováni, hájili je jako oko v hlavě proti nám a jak bránili každé jeho změně a opravě, námi žádané. Připomeňme jen, kterak od- mítali roku 1863 i jen pouhou žádost Pa- lackého, aby zvolili komisi ke zkoumání vad zemského zřízení co do volebního řá- du, jak hluší zůstali k veliké řeči dra. Karla Sladkovského z 10. března 1863, kterouž domáhal se spravedlivého upravení voleb- ních okresů — jak marně dr. Rieger opět r. 1878 appelloval na jich cit pro právo, volaje: „Tážu se vás, což jest to nějaké fa- tum, že by oba kmenové této země musili sobě věčně zůstati nepřáteli, že jest to nutností fatální, aby vždy jeden z nás mu- sil býti kladivem a druhý kovadlinou?“ Marné volání. Páni Herbstové, Plenerové a Schmeykalové hájili tu Schmerlingovu oktrojírku zuby nehty, poněvadž jim zjed- návala umělou většinu, jako svůj statek nejdražší. „Beati possidentes“ házeli vše- cky naše opravné návrhy do koše. A ted pojednou — jak se časy mění! — „každá činnost sněmu na základě platného zem- ského zřízení — téhož zřízení — je těžkou křivdou na německém národu“, tak těžkou. že postavení Němců v Čechách je nesnesi- telné, pročež nutno jim domáhati se změny všemi prostředky, tedy i revolučními. jako jest obstrukce. Obstrukci prý však zahájili „ne proto, aby země byla ruinována finančně a hospodářsky. nýbrž v očekávání, že národ český po- chopí, že trvalé opanování (Beherr- schung) Němců v Čechách jest nemož- né“, pročež nutno nezbytně stvořiti spo- řádané poměry u znáním prá v Němců. Nuže, za prvé jsme my Čechové nad Němci zdejšími nikdy nepanovali, nýbrž vždycky tomu bývalo naopak; a také jsme jakživi po jakém panství nad nimi nebažili, nýbrž vždy jim stejné právo a stejnou svo- bodu jako sobě samým přáli a nabízeli. Neměli proto pražádné příčiny spra- vedlivé ubíjeti sněm český obstrukcí a vy- trvati v ní bez ohledů ke stavu země po- spolité, nechť si pro ni pojdou škody nej- zhoubnější. Ale pravda smutná zní, že pá- nové chtěli zruinovat král. Če- ské hospodářsky, že je chtěli svou ob- strukcí vyhladovět, jak nám stokráte veřejně slovem i tiskem svým vyhrožovali, aby na nás vynutili nikoliv rovné právo rovnou svobodu, nýbrž rozpoltění země (Zweitheilung des Landes) a skon- struování německého území, v němž by české menšiny, jak dr. Herbst při odůvodňování svého dělicího návrhu (22. září 1884) netajil, byly bez- právnýmí, kdežto německé menšiny v českých krajích měly zůstati v požitku plné svobody národní. S nimi se u všech úřadů státních mělo jednati jazykem jejich, s naším lidem v krajích převahou němec- kých nemělo se jinak zacházeti než po ně- mecku. Takový byl obmysl pánů, s nímž vešli do vyjednávání o pořádek v Čechách. My chtěli pro blaho společné vlasti upřím- ně jim vyjíti vstříc, aby neměli stížnosti. že jsou odkázáni na naši milost při volbě zemských přísedicích, při volbě komisí atd. My jim nabízeli volební řád, stejně spra- vedlivý k oběma národům, my jim nabízeli rovné právo ve všech státních úřadech krá- lovství, jako v samosprávě, přiznají-li té- hož nám, a kladli jsme toliko dvě podmín- ky: aby nebyla roztrhána jednotná správa země české a pak aby jazyková rovnopráv- nost v úřadech státních byla provedena zá- roveň s reformou zřízení zemského a řádu
#16 alto_textblock #16
povědět, akce ta byla rušena různými projevy s tribuny sněmovní. Poslanci nemile nesli, že jsou odsouzeni k zamlklosti ve chvíli, kdy roz- hodovalo se o nejvyšších zájmech obyvatel- stva. Můžeme dnes říci: kdyby dr. Svlvestr nebyl svolal poslance k oficiální schůzi, byl by je svolal zvláštní komitét ke schůzi neofi- ciální, ke konventu, který by výhradně se byl zabýval politikou zahraniční. Všechny pří- pravy ke shromáždění tomu byly již vyko- Je pochopitelno, že politice té věnována budou první osvědčení v nastávajicí kampani. Hr. Berchtold s dobrou se potáže, nezůstaví-li si výklad o svojí politice, o svém postupu vůči státům a zjevům na Balkáně a svém poměru k velmocem evropským pro delegace do pod- zimu, nýbrž vyloží motivy jednání svého svoje stanovisko v jednotlivostech neprodleně. Soudime, že opětné jeho konference s hrab. Stürgkhem a že předvčerejší audience jehou panovníka svědčily tomuto exposé, které bylo by odpovědí k interpelacím, o zahraničních záležitostech chystaným. Ve čtvrtek o polednách koná se porad předsedů klubovních. Tam povi ministerský předseda, čeho si vláda přeje: by se o zahra- niční politice mluvilo co nejméně, co nejstří- zlivěji a nejopatrněji, by se toto thema od- bylo co nejdřív a nejrychleji a sněmovna sta- rala se pak výlučně o domácí věci. Pracovní program a rozvrh prací bude doporučen asi tento: v čelo se postaví 2. čtení malého fi- nančního plánu, jehož uskutečnění ještě před 1. zářím jest interesem státních úřadníků a zemí. Stát a vláda nalézají se v řadě třetí. Bude žádáno, by zákon, kterým se zavádí dan na sirky, vyřídil se v 1. čtení a přikázal vý- boru. V posledním týdnu květnovém podá vláda zatímní rozpočet na druhou polovinu t. r. a rozsáhlý zákon o drahách lokálních bosenských. Doufá se, že 1. čtení jejich ne- bude dlouhé. Konečně bude sněmovně srov- nati ještě interní spor: o schválení definitivní reformy jednacího řádu nebo dočasného polo- letního prodloužení provisorní novely k jed- nacímu řádu. Definitivum nebylo by fysicky dobře možno, pročež je pravděpodobno, že skutkem stane se eventualita druhá. Kabinet praví o sobě, že sám o žádnau ze jmenovaných prací není přímo interesnváe že jsou to vesměs důležitosti lid nebo p slanci, a že kdyby nedostal proviorní budže parlamentně, bude aktivován posinnem mimo parlamentním, nařizovacím. Za do poloviny červencové, že vůli udělati velmi mnoho, vše, lo
#17 alto_textblock #17
volebního. To měla býti prvá etappa díla vyrovnacího. Než, takové poctivé vyrovnání se pá- nům napořád méně a méně zamlouvalo a proto kejklovali a rušili je výnosy Hochenburgerovými a hromadnými do- pravami německého úřadnictva do uzavře- ného území na úkor práv úřadnictva če- ského, až konečně po tříletých průtazích když nemohli nás schýliti ke kapitulaci, ani ustavičným škodolibým poukazováním n rostoucí tíseň financí země české — pře- rušují zhurta všechno další s námi vyjed- návání a žalujíce na náš tuhý odpor, vo- lají německý lid do dalšího boje „za právo německé oblasti Silou svépomoci prý zvítězí a dočkají se hodiny vykoupení svého: ale při tom vědomi své síly přece ještě dovolávají se podpory všech Němců východní marky, aby mohli případně i s ními brojiti co nej- ostřeji proti vládě, kdybytatojakým- koli způsobem chtěla králov- ství Českému přispěti ke zdro- jům příjmů. Tedy hotový boykot země české by pánové rádi nastrojilil Nuže, vůči těmto spanilomyslným zá- měrům a obmyslům, jež zůstavujeme soudu dějin, nezůstane bohdá náš zem ský výbor v obraně těžce ohrože- ného hospodářství zemského opuštěn vlasteneckým náro- demčeským, kterývládnebohu- dík již také takovými silami fi- nančními, že příslušnými svými ústavy peněžními může účinně a vydatně přispěti strádající vlasti v dočasné tísni a tak ví- tězně zlomiti německou obstrukci, která včerejším činem svým již zvrhuje se v re- voluční destrukci
#18 alto_textblock #18
nány.
#19 alto_textblock #19
Na prahu nové kampaně.
#20 alto_textblock #20
z Vídně, 10. května. zvl tel.s N. p a
#21 alto_textblock #21
Po prázdní dvouměsíční sejde sev čtvrtek opět sněmovna poslanecká. Krise bal- kánská má na dělce přestávky té menší podi nežli krise haličská, která skončila špatně. kdežto v situaci zahraniční nastala, v posled- ní době teprv, obleva, jakkoli všechno nehez- pečí není dosud překonáno, jakkoli vojenská pohotovost říše není zmenšena, jakkoli náklad ií způsobený, roste dál. Stav věcí vnějšícl zlepšil se poněkud alespoňale stav věci vni- lerních je neutěšený v Práze, ve Lvově a ve Vídni, takže parlament obnovje svoji práci za smýšlení všeobecně stísněného, za plné ne- jistoty a neurčitosti, co přinesou dnové nej- bližší a jak dlouho vůbec letní kampan říšské rady potrvá. Státníci, kteří měli příležitost v týdnu. dnes dokonávajícím, viděti císaře a mluviti s ním, vypravovali nám, jak svěžim a čilým jest a s jakým povděkem projevuje svoji ve- likou radost, že se podařilo zachovati mín monarchií. Budiž ihned však doloženo, že na mistech nejvyšších oceňuje se plně svízel, ve které se nacházel král Mikuláš černohorský, a tolikéž oběť veliká, kterou přinesl, vydav Skader velmocem. Je důvodná naděje, že tato jeho povolnost dojde nejen uznání platoni- ckého, nýbrž také praktické náhrady. Sestoupení poslanecké sněmovny odklá- dáno, protože doufalo se, že jednaní polsko- haličské o reformu zemského řádu volebního povede přece jen ke smíru, kteréž očekávání bylo naposledy sklamáno, podstatně téži proto, že nebylo pokládáno momentem vý- hodným a příznivým, aby v okamžiku, kdy říše nalézala se diplomaticky a vojensky v engagementu, jehož konec nemohl nikdo před-
#22 alto_textblock #22
vypočteno. Nelze tajiti, že jest atmosíre movně hodně dusná, že neblahý výsledeke v- rovnacích pokusů v Čechách a v Halici mraky politiky zahranjční budou vrhati svele stiny do Vídně. Seide na tom, zdli podsři je zaplašiti. Bude k tomu třeba sili velmni
#23 alto_textblock #23
horlivého. Napětí mezi Poláky a Rusíny možno není dnes tak veliké, jakým bylo před rokemn. a je menším, nežli je teď mezi polskými stra- nami samými. Jakoby zničeny byly všechny výhody posledních voleb haličsko-polských, které vyvrcholily v obnově a v utužení sou- středěnosti, jednotnosti a solidarity polské delegace ve Vídni, nalézají se polské strany a frakce v nejtužším vzájemném boji a nalézá se „Kolo polské“ v rozvratu, v jakém bylo před volbami. Ba v rozvratu ještě mnohem horším. Rozpory, které se vyskytly při re- formě volebního řádu zemského v táboře pol- ském, a třenice, kteréž ukázaly se v národní radě polské, nemohou zůstati bez škodlivých následků a důsledků na složení klubu polské- ho, na součinnost a styky jeho částí a na poli- tickou vážnost a váhu klubu jako politického
#24 alto_textblock #24
činitele, který svoji sílu čerpal zvláště ze svornosti a shody, všech frakcí na venek, z ukázněnosti a pořádku, jimž všechny se podrobovaly ve vyšším interesu národním. zemském a všepolitickém. „Kolo polské vstupuje do nového zašedání říšské rady roze- rváno, poderváno, seslabeno. Polšti poslanci berou si příklad z bratrských poslanců če- ských. A my, kterým posud polský klub byl vzorem opravdu vlastenecké discipliny, ztra- tíme tento zářivý příklad, který leckdy půso- bil na českou veřejnost blahodárně. Nezbude nám i Polákům nic, než divati se na Němce, jak tito dovedou přes všecky osobní i politi- cké rozpory udržeti pevnou jednotu, záviděti jim, a nediviti se, že oni mají politické úspě- chy. Leda by čeští Němci přepjali tětivu a donutili ostatní Němce k tomu, aby vážně o tom uvažovali, jsou-li Němci v Čechách. opravdu tak nešťástni, aby k vůli jich utrpení musila nastati krise — zemská i říšská. Ale aby se tak nestalo, o to se už postará štvavá vídeňská žurnalistika a vědomí solidárnosti zájmů všech Němců, poněvadž konečně vši- chni chtějí jedno: kde jsou většinou, utiskovat menšinu, a kde jsou menšinou, vládnout ale- spoň rovnoprávně s většinou. Vyhlídky na opozděnou letní kampaň nejsou radostné — zejména už ne pro Slovany.
#25 alto_textblock #25
Krise zemských financí král. Českého.
#26 alto_textblock #26
Včera večer referovali jsme o mimořádné schůzi zemského výboru král. Českého, svo- lané za příčinou dalšího řešení krise financí zemských.
#27 alto_textblock #27
Jak již sděleno, radili se Němci před schůzí u dra. Urbana o svém postupu ve schů- zi a rozdělili si své úkoly. Dr. Urban pak od- poroval návrhu, přednesenému zpravodajem drem. Pinkasem, na základě dřívějších usne- sení zemského výboru, dr. Werunsky dle své- ho výkladu zřízení zemského a instrukcí zem- ského výboru, dr. Herrmann — jenž násled- kem dovolené probošta dra. Buriana sesílil německou dvojici v zemském výboru o svůj hlas, z čehož je znova patrno, jak důležita je volba náhradníků zemského výboru — jak dle zemského zřízení, tak dle občanského slionoil
#28 alto_textblock #28
Německé výklady vyvrátil zpravodeje d Piokas poukazem na fakt že totěž, ceeo ns Něnci vylýkan zamitaj, dělal do podo dtthansáro Je o
#29 alto_textblock #29
nvtivepe ss v Giomosei slavila p p mítnouti, že jentoeseho trvání Byto to na po politický, nikoli vžoke jatv v vsteseek o s Hr. Schönhorn psle ponkézaí na dlgre případy stejné jipanění akce zemského výb ru a zdůraznil, že proti nim nebylo odníke neroltáno. Mimo to vyvzátil pámsit ko Němců se stanoviska právnického, jak již bylo relerováno. Dr. Urban navrhl v debatě, aby zemský výbor ohlásil vládě, že sám již nemůže opa- třiti peněz pri správu zemskou a že vládě zú- stavuje zodpovědnost za další události. Mimo to poznamenal, že se v Rakousku jeví napro- stý nedostatek peněz a že by zemský výbor nedostal výpůjčku levněji než na 71/4 %0. Při hlasování byla zpráva dra. Pinkasa vzata na vědomi a jeho již známý návrh byl přijat, takže o návrhu dra. Urbana se již ne- hlasovalo, ježto přijetím návrhu dra. Pinkasa byl již zamítnut.
#30 alto_textblock #30
FEUILLETON.
#31 alto_textblock #31
V Praze, 10. května. 8 — (Kronika.) Jsou lekce, že s hluboko vryjí. Naše novověká vzdělanost právě si takovou odbyla. Měla své pevné dogma naše vzdělanost. nepřipouštěla o něm pochybností. — Vojenská statečnost, starožitná ctností S pokrokem doby mizí. Umírat za ideu, čím dál méně je nutno. Vzdělanost odstraňuje tu někdejší potřebu. Novodobý rytíř ma lepší volbu. Neumírá pro ideu, ale žije pro ni a pracuje! . Kredo nové doby tak znělo. A teď události, které jsme právě zažili Turek vytlačen z Evropy. Pětistyleté okovy zlomeny. Celí národové vráceni svobodě opatřeni možností, zařídit si vlastní kultur nou bylost. A jakou cestou všeho dosaženo? Nebýt Lozengradu, Kumanova, Odrínu, Skadru. na velký kulturný převrat nikdy by nebylo Věru, má své slabiny to novověké vy- znání víry! Třeba je poopravit, za hlubo- kého dojmu zažité lekce. Možno-li ještě tvrdit, že se nějak přežil pojem vysoké mravní ceny hrdinské oběti? Dá-li se myslet. aby někdo s úspěchem pro ideu žil a pra- coval, není-li zároveň někdo druhý hoto pro ni zemřít? Dnes, jako za všech časů- není-li dílo kulturné založeno na souručen- stvu sil, všech síl a schopností ústrojného tělesa? — A přece nelze upřít: duch vzděla- nosti se příčí krvavému zápasu. Čím vzděla- nější člověk, tím je víc nakloněn ku po- třebě míru. — A proto tím úsilovnější péče třeba aby vzdělanost nepozbyla své branné schop-
#32 alto_textblock #32
došlo.
#33 alto_textblock #33
nostil
#34 alto_textblock #34
Proč by bylo třebar —Protože život nežertuje, protože by- tost ihned pozbývá životné síly, jakmile ztra- tila schopnost vzdorovat a se bránit. — Což je práci míru a vůbec všem věcem vzdělanosti po branné síle? Obejdou se bez ni. — Jedna funkce v ústrojném tělese obejde se bez druhé, pokud celek žije. Ale celek hyne, zkomírá aspoň, jakmile jedna funkce vypověděla službu. Věčný záko ukládá jedněm umírat, aby druzí mohli ži. — Každý přec má zájem i právo žit se vyžít! — Jedinec má svůj zájem, své právo. Zájem jedince však ustupuje, kde zájem celku káže. Prospěch obce jen na oběti je- dince stojí. Jedinec sám o sobě, i nejpřed- nější, nedá ani neznamená vzdělanost. — A kdo by mohl a směl druhého k oběti nutit? — život sám nutí. Třeba ustrojit dílo spřáhnout sily, rozdělit úlohy- — Obětovat život? Jaký úkol! Kdož jej na se vezme?.. A vezme! Vždy se našli a najdou se, kteří úkol na sebe vzali. Nejnovější díl lidského pokroku: aviatika! Zdaž bylo my- slitelno bez oběti životů? A co je těch. kteří podstoupili obět! A denně podstupuji Zdravý smysl za všech časů vedl náro ke kultu reků, hrdin své povinnosti kteří dovedli obětovat život v zájmu celku. Na jménu nesejde. Ať povinnost branná anebo jiná — funkce kultury. * *
#35 alto_textblock #35
Máme své školské představy o minulosti a dějinách lidstva. Tenkrát národové pěsto- vali hrdinství jako svrchovanou ctnost. Staro- věk, doba heroů! Středověk, doba rytířství. Nová doba jiným úhlem se dívá. Připadá nám málem jako nedůstojný anachronism,
#36 alto_textblock #36
aby těm dávnověkým ctnostem měla být zachována čest i pro naši osvícenost. — A nejsou snad naše představy o staro- věku správny? Správny, nesprávny! Heroism a rytířstv ani za těch minulých dob nebyly nikterak obecnou vlastnosti. Hrdinství bylo svrcho- vanou ctností jen proto, že bylo v zác né. A kdo vi, ne-li vzácnější, než za našich střízlivých časů. Podle našich školských ponětí staré legie římské byly pravzorem vojenské sta- tečnosti. Zatím, do pravdy, nebylo tomu zcela tak. Ba, jsou známy chvile, kdy v řadách legii hanebně se šířily zbabělost a sketství. Julius César líčí, jak bylo v jeho táboře v předvečer srážky s voji Ariovista. — Z poptávání našich a ze tlachu Gall a kupců, jižto nesmírné těl velikosti, ne- podobné chrabrosti a vycvičenosti Germanů ve zbraní se obdivovali ... taková najednou bázeň všecko vojsko posedla, že nemálo všech hlavy a srdce mátla. Nejprve počali od tribunů vojenských, prefektů a ostatních ... z nichž jiný jinou příčinu uváděje, prosil, aby s povolením pryč se odebrati směl- Vůbec po celém táboru závěti se pečetily .. - Někteří docela Césarovi vyřizovali, až tá- borem hnouti rozkáže, že vojínové nedají na rozkaz, aniž pro bázeň vytrhnou Množství svědectev ze starých »hrdin- ských věků« dokládá, jak lichá je nase novověká představa o věcech lidské bojov- nosti a statečnosti. Čím dále na zad do lůna věků, čím dále od vzdělanosti a bliže k »su- rové přírodě«, tím že národové bývali bez- pochyby bojovnější a statečnější, soudilí jste. A čim dále od přírody a blíže ke kultuře Tím více, zdálo se nám, pozbývá člověk své původní rvavosti. — A mají se věci snad jinak?
#37 alto_textblock #37
Vskutku jinak! Vzdělaný člověk snad má jemnější cit — kdo ví? — má jistě slabší nervy a je snad více choulostiv, ale má také více rozvahy a větší schopnost, zdokonalit své přirozené dary. A proč ne i svoji schop- nost — vzdoru a obrany? Život v přírodě je sice jediný zápas, ale základním jeh rysem není statečnost. Všude venku, v lese a v poušti, silnější se vrhá zbaběle n slabšího a slabší, strachem se třesa, hledá v útěku spásu. Taková je příroda. I divoc je statečný jen, pokud cíti svou převahu. Cestovatelé vypravují, jak hrstka Evropanů, často pouhý jedinec, obrátili na útěk celé ozbrojené sbory domorodců. Základní pud všeho života velí bytostem zachovat sebe — bát se o život. I nejdravější šelmy, králové pralesa a džunglí, lev, tygr, zubr jsou rozené skety. — A statečnost? Rozhodně hnutí, odporné nízkému pudu. překonává surovost přírody, spoutává slepé její sily. Hnutí kulturné! Ode chvile, kdy v člověku se probudila schopnost, vědome překonat pevností vůle slepý třas, od té chvile byl povolán — ke vzdělanosti.
#38 alto_textblock #38
Dojemné byly episodky z balkánského bojiště. Muži dávno usedlí za mořem chvá- tali do vlasti, aby se postavili do řady. Ni- kdo je nevolal, nikdo v poměrech za velkou vodou nemohl je k povinností nutit. A přece — Mohli jste zůstat! vítal je sám kníže. — Kterak zůstat, hosudare, když nás tu bude třebaí Za jiné chvíle pro nejtěžší výkon, kde kynula jistá smrt, celé setniny dobrovolně se hlásily. Koseni o závod padali muži ochotně, aby následujícím urovnali cestu. Jaká síla vzdoru, která kruší sám pekelný
#39 alto_textblock #39
přišli.
#40 alto_textblock #40
jicení Jaké divy branného ducha! Dvacaty věk vymyslil nejstrašlivější zbraně, ale ne- vymyslil takovou, aby jí nedovedla čelit udatnost, kterou sám dvacátý věk dovedl vypěstovat. A jakými methodamil čistě du- chovnou cestou, idejnou, mravní! Kde jsou časy, kdy do vojenských řad vtloukán smysl pro povinnost pomocí — kaprálské holel Což je proti té dnešní podivuhodné stateč- nosti hrdinství proslulých legií, kterým Cé- sarové i Oktaviové musili slibovat teprv hory doly, aby jim dodáno bylo chuti a od- vahy postavit se — nepřítelil Kultura pokračuje. A nejen po stránc technických vynálezů! Nejen vzdělanost krás- ných forem, zajímavých vědomostí a svůd- ných požitků se šíří! I kultura pospolitého ducha a branné síly, pyšná schopnost člo- věka inteligenta, s plným vědomím nebez- pečí nasadit život, podivuhodně pokročila. Pokrok je všestranný. Neměla by ani smyslu idea pokroku, nebýt tak pojata všestranně. Možno-li jinak zabezpečit by- tost kulturného celku, nežli opatřením vše- stranným? Život nelze oddělit od smrti. Smrt je život. Všemi směry a obory lidské práce, kdekoli jde věc do opravdy, všude běží o život, všude třeba statečně hledět ve tvář smrti. Jedni stále musí umírat, aby druzi mohli příst dále nádhernou nit života Třeba chystat a pěstovat tu vznešenou schop- nost v zájmu kulturného celku. — A blaho jedince? Stojí-li celek také jen za oběť lidského života? .. Otázka, která se občas vracívá za toku Dějin. A kdykoliv se vyskytla, aby mátla hlavy jedinců, byla už z pravídla řečo úpadku — dotyčné kultury.