#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek 9. května 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 126.
#4
alto_textblock
#4
Naranní avečerní listy
přodplácí se
V Praze v administracii
na měsíe-
na čtvrt leta . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měste-
na čtvrt leta . . . . 7 k e2
ve úillálkáchí
na měsie.
Poston 2 K s0
na měsic.
na čtvrt leta : . . . k o
s dvoji zásílkou
a měsle
na Stvrt leta
ko
#6
alto_textblock
#6
Vecernt
#8
alto_textblock
#8
MLIs
#9
alto_textblock
#9
dání-
#10
alto_textblock
#10
V drobném prodeji
ranni člslo o sobé
za sh
večerni
za lb
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerni .
#11
alto_textblock
#11
. .
#12
alto_textblock
#12
Innerážv
plati se hotově napřed-
Předpláceni a insorty přijimá
zdmnistrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházeji so též
redakne, siskárna a expedice
„Národních Listů“
Rukopisy se navracei
#13
alto_textblock
#13
. . 5k
#14
alto_textblock
#14
né váhy na Balkáně, ač tam může celou silou
zavážit na bosenské straně, proč za Archime-
dův bod na vyvrácení balkánské rovnováhy
si vybralo právě Albanii, o jejíž skály a orl
syny se odráží příboj civilisace od dob Filipa
makedonského, proč právě Rakousko-Uher-
sko má míti tolik zbytečných peněz, aby za
samostatnost nikomu nepotřebné Albanie vy-
hodilo více milionů, než stála italská válka
o Tripolis. Maďarský diplomat mohl by nám
to státní tajemství prozraditi, vždyť Uhři ve-
dou podle svého prospěchu naši zahraniční
politiku a ovšem odvádějí ji od shody s Balká-
nem, který byl by uherskému bravu a pšenici
nebezpečnějším soupeřem, než skalnatá Alba-
nie. Kdy konečně bude naše monarchie osvo-
bozena z maďarského zajetí?
#15
alto_textblock
#15
V Praze, 9. května.
#16
alto_textblock
#16
Včerejší londýnská konference postarala
se, abychom měli aspoň o svatodušních svát-
cích pokoj. O ničem vážném se neusnesla a
rozešla se, aby se opět sešla až po svátcích.
Diplomaté v Londýně patrně v hloubí duše
jsou přesvědčeni o své zbytečnosti, o tom, že
jen protahují jednání o mír na Balkáně, který
by bez jejich zakročení byl už dávno uzavřen.
Balkánské státy nemají s Tureckem již oč bo-
jovat nebo vyjednávat. Všechno území od čáry
Midia-Enos Turecko ustupuje vítězným spo-
jencům a na nich je, aby se o ně rozdělíli.
Dělba je sice tvrdý oříšek, ale když šťast-
ně se podařilo spojencům vyhnati po půltisíci-
letém panství Turka z Evropy, snad se jim po-
daří i mezi sebou se vyrovnati. V Sofiji i v
Bělehradě jsou sice trochu neklidni, a Řecko
také shromáždilo kolem Soluna skoro větší
vojsko, než mělo proti Turkům, ale z toho
mračna pořád ještě nemusí býti déšť. Bulhar-
sko na ospravedlnění svých požadavků posílá
svou akademii, která horlivě dokazuje, že na
celém územi makedonském jest obyvatelstvo
bulharského původu, za srbskou vědu posud
promluvili jen prof. Cvijič a Belič, kteří ovšem
ze sporných znaků západomakedonských ná-
řečí a zvyků zdůrazňují ty, které jsou bližši
Srbům. Do Londýna odebral se tyto dni bý-
valý předseda ministerstva Stojan Novako-
vič a předseda sněmovny Andra Nikolič.
aby tam předložili srbské memorandumo
sporném území. Ale zdá se, že mezi Srby a
Bulhary přijde přece ke smíru; Srbové posud
sice se nepodvolili smírčímu soudu ruskému.
ale odůvodňují to tím, že se ještě jednou chtěji
pokusiti o dohodu přímo s Bulharskem. Snad
dohoda bude uskutečněna tak brzy, aby na
„Balkáně mohla býti zahájena demobili sa-
ce zároveň s odzbrojením tureckým, které
prý nastane asi týden po zahájení jednánío
mír, tedy kolem 23. května.
Bojovně se ještě tváří Řecko, které ne-
chce ustoupiti Bulharsku ostrova Samothraky
a na Saseně proti Valoně staví prý baterie.
aby patrně bránilo svůj výboj proti Italii. Ital-
ský návrh jižních hranic Albanie značně ovšem
zkracuje požadavky řecké. Řekové chtějí své
hranice posunouti až ke Gramale jižně od Va-
lony, kdežto Italie by celé území Epirské od
Chimary po Ptelii chtěla zachovati Albanií.
Ani o Egejských ostrovech posud se vel-
moci nedohodly. „Zeit“ dobře charakterisuje
taktiku diplomatů. Chovají prý se jako leniví
žácí; nejprve prolistují své školní pensum, co
je lehčího, udělají hned, a co je těžšího, prostě
„odloží“. Čeká je právě v otázce Egejských
ostrovů dosti zavilý spor, komu připadnou
„strategické“ ostrovy Chios a Mitylene. Troj-
spolek, vlastně Německo, které si činí potaji
laskominy na Malou Asii, žádá, aby tyto ostro-
vy zůstaly při Turecku.
„Neue Freie Presse“ přivolala si na po-
moc v albanské otázce maďarského znalce.
poslance Bélu Rakovszkého, který kdysi
sloužil u diplomacie a když tam podle jehoa
bratrova mínění nedostatečně oceňovali jeho
schopnosti, odešel na nezasloužený odpočinek.
Albanská otázka nebyla by o nic temnější.
kdyby článek tento nebyl napsán. Béla Ra-
kovszky naučil se v diplomatické službě dvě-
ma frázím: „zachování rovnováhy“ a „zacho-
vání celistvosti“ a s těmito dvěma pojmy ope-
ruje ve prospěch samostatnosti Albanie, aby
aspoň rovnováha byla na Balkáně zachována.
když již integrita byla porušena. Bohužel, ne-
vysvětlil nám, proč Rakousko nemá dostateč-
#17
alto_textblock
#17
Válka na Balkáně.
#18
alto_textblock
#18
Plán výpravy pro Albansko trvá.
#19
alto_textblock
#19
Z Říma, 9. května. V politických kruzích
zdejších tvrdí se, že ve vnitřních poměrech
albanských krajů dosud nenastalo žádné uklid-
nění. Považuje se tedy za nemožné, a b
RakouskoaItaliebezvládi a zmat-
ky v Albansku klidně trpěly; bude
prý asi přece nutno, aby tyto dva státy samo-
statně neb ve spolku s ostatními velmocemi
tam zakročily. Essad paša projevil ochotu, že
své vojsko z Albanie odešle; vojsko to vstou-
pilo by tedy ve Drači na dopravní lodí.
Z Říma, 9. května. Válečná opa-
třeníitalská pro Albanii nebudou
odyolána, dokud se stav věcí v Albansku
nevyjasní. Zdejší politické kruhy obávají se
totiž, že anarchie v Albansku anebo odpo
Řecka a Řeků proti navržené úpravě již-
ních hranic příštího Albanska nové obtíže
#20
alto_textblock
#20
způsobí.
#21
alto_textblock
#21
Účastenství Ruska na akci v Albanií.
Z Petrohradu, 9. května. (N. F. P.) „Den“
se dovídá, že po poslední přednášce Sazonova
v Carském Selu bylo usneseno, že, dojde-li
na mezinárodní okupaci Albanie,
Rusko nedá se již zastupovati
spřátelenou velmocí, nýbrž že se
okupace samo zúčastní. Rusko je
pro to, aby se Albanie stala auto-
nomní provincit pod svrchovano-
stí sultána.
#22
alto_textblock
#22
Řekové epirští proti Albansku.
Z Londýna, 9. května. Zdejší balkánský
komitét obdržel z Janiny telegram, ve kte-
rém čtyřicet zástupců z třinácti okresů epir-
ských prohlašuje, že řečtí obyvatelé této části
Epiru žádným způsobem pod alban-
ské jho se neskloní. Aby svých práv
uhájili, chopíse prý zbraní a zpusto-
šíraději zem svoji ohněm a napojt
rodnou půdu krví. Epiroté, kteří sev
Janině shromáždili, aby toto prohlášení učinili
jsou Řekové.
#23
alto_textblock
#23
Černohorský král o předání Skadru vel-
mocem.
Z Cetyně, 8. května. (K. k.) Pro skader
skou krisi byla skupština svolána na
dnešní den. Poněvadž však Černá Hora zatím
povolila, bylo svolání zbytečným
pokud se mělo státi usnesení v této otázce
Bude tudíž skupština odročena
královským ukazem, který podepíše nový
kabinet, poněvadž dřívější ministerstvo, kte-
ré by bylo mělo skupštině předložiti odročo-
vací dekret, je ve stavu demise. Dnes dopo-
#24
alto_textblock
#24
ledne přijal král všechny členy skupštíny ve
svém paláci v přítomností nových ministrůa
generálů. Král pronesl ke shromážděným řeč.
v níž především nastínil průběh nedávné vál-
ky a skaderské krise. Podal dějinný přehled
o konfliktech na hranicích Černé Hory, které
v minulém letě se připstřily a byly jednou
z příčin války s Tureckem. Výsledkem válk
jest — pokračoval král — že Srbové byl
osvobozeni z tureckého jařma. Poslední ba-
štou turecké říše byl Skader, který rovněž
padl. Mocnosti však vznesly námitky, aby
připadl Černé Hoře. Rusko radilo nám, aby-
chom se podrobíli vůlí Evropy, která žádala,
aby Skader byl vydán velmocem. Černá Hora
nemohla z počátku povoliti tomuto požadav-
ku. Uchopila se tudíž Evropa opatření proi
Černé Hoře. Srbsku bylo hrozeno násilným
opatřením pro případ, neodvolá-lí své voj-
sko, poslané Černé Hoře na pomoc. Byvši
osamocena, musíla Černá Hora v zájmu svě-
tového míru a v zájmu existence země po-
volíti. Tak prokázala také službu Srbstvu.
Rusko, Srbsko a v poslední době i Řecko dů-
razně doporučovaly povoliti.
Na konec svého proslovu konstatoval
král, že čest černohorských zbraní zůstala
nedotčena, že se Černá Hora zvětšila a jde
vstříc lepším dnům, opřena o ducha láskya
svornosti uvnitř, čímž stane se způsobilou
k novým národním dílům.
Shromáždění vyslechli proslov králůy
s živou pochvalou.
#25
alto_textblock
#25
Nové ministerstvo v Černé Hoře.
Z Cetyně, 8. května. (K. k.) Nové mini-
sterstvo jest utvořeno a je složeno takto
Předsednictvo a vojenství generál serdar
Janko Vukotič, vnitro Zabud Gojnič, bývalý
president nejvyššího soudu, spravedlnost Lju-
ba Bakič, člen tohoto soudu, zahraniční zále-
žitosti Petr Plamenac, bývalý zástupce Černé
Hory v Cařihradě, kultus a vyučování Mirko
Mijuškovič, ředitel gymnasia v Cetyni, fi-
nance a veřejné práce advokát Risto Pervíč
Mezinárodní vojsko a polície pro Skader.
Z Říma, 8. května. (K. k.) „Agence Ste-
fanova“ oznamuje z Baru: Vojenský kontin-
gent mezinárodního loďstva, který vystoupí
na pevninu, aby obsadil Skader, bude čítati
1000 mužů. Anglie bude zastoupena 300, Ita-
lie, Rakousko-Uhersko a Francie po 200 a
Německo 100 mužů. Italská válečná loď „Ga-
ribaldi“ sem připlula. Italský parník „Zita-
Messina“ vplul do ústí Bojany. Na lodi je
italská výprava lékařů, ošetřovatelů a ošetřo-
vatelek s potravinami, léky a materiálem pro
Skader. Výprava odpluje říčním parníkem po
Bojaně do Skadru.
Z Londýna, 9. května. („Reichspost“.
Konference velevyslanců zabývala se včera
odpoledne otázkou vyklizení Skadru. Bylo
konstatováno, že s vyklizením již započato
a že již dnes ráno mají býti vyloděny námořní
oddíly, aby nová mezinárodní poli-
cie, která se zřídí dle vzoru kretského, j iž
v neděli mohla ujati se sl už by.
Rakouská pomocná výprava ke Skadru.
Z Vídně, 9. května. „Reichspost“ uveřej-
ňuje tento bezdrátový telegram, který jí byl
zaslán z parníku „Metkoviče“, kotvícího před
Medvou: „Rakouský výpomocný parník „Met-
kovič“ připlul dne 7. t. m., minuv loďstvo, pro-
vádějící blokádu, do přístavu Medvy, kde jsou
shromážděny admirálské lodi mezinárodního
loďstva. Město je opuštěno a všude
je viděti stopy po vyloďování srb-
ského vojska. Také trosky řeckých do-
pravních lodí, „Hamidií“ rozstřílených, leží
#26
alto_textblock
#26
opuštěné u břehu. Černohorský guvernér ska-
derský Plamenac dostavil se ve středu na
anglickou admirálskou loď a prohlásil, že vý-
pomocná výprava má do Skadru volnou cestu.
V neděli odeberou se všichni admirálové na
palubě rakousko-uherského parníku „Skader“
do Skadru, který pak bude předán mezinárod-
nímu oddílu vojska, čítajícímu 500 mužů. Ra-
kouská výpomocná výprava přibyla již ku pe-
řejím Bojany, provázena jsouc Italy, kde při-
brala, aby mohla peřejemi proplouti, na lod
albánského pilota a černohorského přístav-
ního kapitána. Přes to jsme se zde několik ho-
din zdrželi.“
#27
alto_textblock
#27
Velký požár ve Skadru.
Z Berlína, 9. května. „Morgenpost“ ozna
muje: Velký bazar ve Skadru hoří.
Z Bělehradu, 9. května. „Novosti“ ozna-
mují z Cetyně: Ve Skadru zuří děsný požár.
Oheň vznikl v bazarové čtvrti současně n
několika místech a rychle se rozšířil, poně-
vadž právě zuřila vichřice. Potřeb k ha-
šenínenínaprosto žádných. V době,
kdy tato depeše byla odeslána, požár ještě
zuří a ohrožuje také ještě jiné čtvrti. Obyva-
telstvo, kterého se zmocnil postrach, prchá
z města. šíří se pověsti, že požár vypukl také
v křesťanské čtvrti. Požár ve Skadru jest da-
leko široko viděti.
Srbští a bulharští delegáti pro konferencí
mírovou.
Z Bělehradu, 9. května. První srbský zá-
stupce na mírové konferenci Novakovid
odjel včera do Londýna. Druhým zástupcem
Srbska bude předseda skupštiny Nikolič
jenž odjede zítra. Zpráva, že tento veze vy-
slanecké konferenci pamětní spis, se vyvrací
Ze Sofije, 9. května. Včerejší ministerská
rada bulharská zabývala se preliminářem mí-
rové smlouvy. Koncem tohoto týdne odebere
se předseda národního sobraní dr. Danet
zase do Londýna, aby se zúčastnil konference
mírové. Ministr financí odjel již na konferenc
do Paříže.
#28
alto_textblock
#28
Vytyčování nových bulharsko-tureckých
hranic.
Z Caříhradu, 9. května. (K. k.) Sděluje se
že smíšená turecko-bulharská důstojnická ko-
míse zahájila vyjednávání o vytýčení příštích
turecko-bulharských hranic, vedoucích z Mi-
die do Enosu. Komise táž zabývá se podmín-
kami odzbrojení vojsk obou států. Má se za
to, že generalissimus Izzed paša, který sem
včera přijel a byl příbrán částečně ku pora-
dám ministerské rady, podal ministrům zprá-
vy o uvedených otázkách.
#29
alto_textblock
#29
Bulharsko se zřekne Soluna.
Ze Solije, 9. května. Z úřadních kruhů se
proslýchá, že se Bulharsko úplně
zřekne nároků na Solun, bude-li mu
jinde dána náhrada.
#30
alto_textblock
#30
Srbsko-bulharský spor o hranice.
Ze Sofíje, 9. května. Srbsko-bulharský
spor o příští hranice mezi oběma státy neby
ještě Rusku k rozhodnutí předložen.
ale stane se tak v několika dnech. Srbská
vláda projevila totiž přání, aby směla dříve
ještě učiniti nový pokus o přímé dohod-
nutí s Bulharskem.
Proti hospodářskému spolku Bulharska se
Srbskem.
Ze Sofije, 8. května. (K. k.) Zdejší kupe-
ctvo a tisk vyslovily se opětně proti přijet
srbských delegátů pro hospodářské sblížen
mezi Srbskem a Bulharskem: nyní oznámily
#31
alto_textblock
#31
také obchodní komory v Burgasu a Varně
zdejší obchodní komoře, že v nynější chvíli
nepovažují za oportunní vyjednáváni mezi
srbskými a bulharskými delegáty.
#32
alto_textblock
#32
Spor rumunsko-bulharský.
#33
alto_textblock
#33
Z Bukurešti, 8. května. (Ag. roum.) Kon-
servativní ministři a velká část konservativní
většiny parlamentní sešli se dnes dopoledne
na konferenci. Předseda ministerstva Majo-
rescu podal výklad o vniterně-politické si-
tuaci a prohlásil, že ministři se nezúčastní
sjezdu strany konservativní, svolaného na od-
poledne, protože vláda se může opírati jen
o důvěru trůnu a parlamentu.
Na sjezdu strany konservativní, odpoledne
konaném, pronesl vůdce strany Cařp řeč,
v níž projevil svůj názor v tom smyslu, že
strana konservativní nesmí při-
jmouti rozhodnutí petrohradské
konference velevyslanecké ve
příčině sporu rumunsko-bulhar-
ského a žádá, aby konservativní
ministři neprodleně vystoupili z
kabinetu. Sjezd přijal resoluci, ve které
se slibuje věrné následování Car-
pa a uznává se, že strana bezpodmínečně sou-
hlasí s politikou Carpovou.
Ze Sofíje, 8. května. (K. k.) Bulharský vy-
slanec v Bukurešti Kalinkov sem příjel,.
byv povolán vládou.
#34
alto_textblock
#34
Rozpuštění turecké armády u Čataldže.
Z Caříhradu, 9. května. („N. F. P.“) Vo-
jenská správa a vláda činí rozsáhlé přípravy
k rozpuštění armády u Čataldže tak, aby vra-
cející se vojenské oddíly nepřišly do Cařihra-
du. Aby ad hoc jmenovaná komise docílila
lepších styků s turecko-bulharskou ohraničo-
vací komisí, byl hlavní stan přeložen do
Sandžaktepe.
#35
alto_textblock
#35
Řecká opevnění na Sassenu.
Z Říma, 9. května. „Tribuně“ oznamuje
se z Valony, že Řekové zřídili na ostrově Sas-
senu baterie s těžkými pevnostní-
mi děly. Baterie tyto ovládají prý úplně
celou zátoku.
#36
alto_textblock
#36
Výlet nebo pokus válečný?
Ze Soluna, 8. května. Bulharský obchodní
parník „Boris“ připlul tyto dni k ostrovu
Samotrake, maje na palubě 300 bulharských
vojáků, kteří chtěli vystoupiti na břeh. Při-
stavní stráží pravili, že činí jenom výlet
pro zábavu, ale řecký velitel přístavu ne-
dovolil jim přistáti; na to učinili Bulhaři po-
kus, aby v jiném přístavě na břeh vystoupili,
ale byli tam řeckým námořním
vojskem vzati do zajetí. Řecká vláda,
majíc podezření, že jde o nějaký pokus stra-
tegický nebo politický, prohlásila na všech
Egejských ostrovech stav oble-
#37
alto_textblock
#37
žení.
#38
alto_textblock
#38
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#39
alto_textblock
#39
Audience hr. Berchtolda.
#40
alto_textblock
#40
Z Vídně, 9. května. Ministr zahraničních
záležitostí hr. Berchtold byl včera přijat císa-
řem na zámku schönbrunnském ve slyšení,
které trvalo neobyčejně dlouho, 11/2 hodiny.
#41
alto_textblock
#41
Následník trůnu u císaře.
Z Vídně, 9. května. Císař přijal dnes ná-
sledníka trůnu arcivévodu Františka Ferdi-
nanda ve slyšení, které však bylo krátké.
Trvalo pouze čtvrt hodiny.
#42
alto_textblock
#42
TÝDENNÍ REVUE.
#43
alto_textblock
#43
„Česká Revue“ (1913, č. 8) přináší vstupní
přednášku, kterou dr. Z. V. Tobolka zahájil
své výklady „O politickém vzdělánía
občanské nauce“ na vysoké škole technické
v Praze. Dr. Tobolka podal tu přehled dosavadní
péče a snah o politické vzdělání, jež rozšiřovala
stále okruh těch, na něž chtěla působiti, a to stej-
ným krokem, jakým širší vždy a širší vrstvy byly
přibírány, aby spolurozhodovaly o osudu státu.
„Pozorujeme, že politická práva jednotlivce v naši
době valně byla rozšířena. Od r. 1907 dostává se
u nás každému občanu do rukou hlasovací listek
ve volbách do poslanecké sněmovny říšské rady;
stát náš v r. 1907 poštaven byl na základy demo-
kratické. To, co stalo se do říšské rady, vrhá silné
světlo i na druhé sbory zákonodárné. Vidíme, že
velkému proudu zdemokratisování nemchou odo-
lati zemské sněmy a že volební řády jejich, třeba
ne ve všech zemích najednou, krok za krokem
mění se tak, aby nejširší vrstvy lidové mohly býti
účastny prací sborů těchto a měly na ně svůj ná-
ležitý, přímý vliv. Myšlenka demokratická nebude
se moci zastaviti ani u volebních řádů našich obci
a okresů, i ony podlehnou velikému proudu demo-
kratické myšlenky. Vedle toho laickému elementu
v dnešní době v soudnictví a administrativě byl
poskytnut vliv, kterého dříve neměl... Porotní
soudy, obchodní soudy a obchodní senáty kraj-
ských soudů, horní senáty a senáty námořní, živ-
nostenské soudy I. a II. instance, rozhodčí soudy
úrazové a pensijní, všeobecné soudy, rozhodčí sou-
dy bursovní, finanční ukládací komise daně výděl-
kové a daně z příjmů v instanci I. a II., soudy pa-
tentní, rozhodčí soudy o právu autorském, rozhodči
soudy ve smyslu poslední hlavy civilního řádu
soudního a veškerá naše samospráva spočívá na
spolupráci živlu laického.“ Ovšem opravdově může
se živel laický uplatniti jen, je-li politicky vzdělán.
Ale kdo má politické vzdělání sprostředkovati?
Politické strany a žurnalistika, jež je jejich nástro-
jem? Dr. Tobolka staví se proti tomu, aby vzdě-
lání státoobčanské, úvod do politického životaa
základy politického vzdělání svěřeny byly stranám
politickým. Kdybychom politické strany pověřili
úkolem politického vzdělání, nebyla by zajištěna
stabilita vzdělání toho, poněvadž přece jen strany
politické jsou zjevy přechodní. Vzdělání, které by
udílely politické strany, bylo by vzdělání jedno-
stranné, poněvadž jeden z předních úkolů každé
strany je, vychovávati st a získávati především
#44
alto_textblock
#44
stranníky. Politické strany nevykládaly by sou-
stavně o podstatě a úkolech státu, nýbrž jen o ur-
čitých problémech, při nichž zájem strany a aklua-
lita otázky byly by především směrodatny.“ Poli-
tické strany a žurnalistika místo aby měly podá-
vati úvody do politického vzdělání, mají dle ná-
zoru Tobolkova vzdělání to předpokládati. Kdyby
tento předpoklad již dnes existoval, byla by od
mínění stran i od novin menší odvislost duchovní,
než jaká dnes panuje. Politické vzdělání udíleti
mají školy. Škola podává všechny záruky, aby
mohlo býti politické vzdělání postaveno na princi-
py všestrannosti objektivity, stability a systematič-
posti. Podávati politické vzdělání může škola bud
příležitostně v různých předmětech [v zeměpisu.
dějepisu, ústavním, správním právu, statistice atd.).
ale politické vzdělání může býti i předmětem
zvláštní discipliny: občanské nauky. Občanská
nauka však není předmět, který jen sbírá a sesta-
vuje jednotlivé skutečnosti, vztahující se na stát a
úkoly jeho, nýbrž je to disciplina, která všecky
vědomosti o státě se stanoviska všeobecnostia
zájmů státu musí promysliti a ovládati. Občanská
nauka nemůže působiti proto jen na pamět poslu-
chačů, nýbrž musí působiti i na jejich mysl a na
jejich soudnost. Poznatky určité, které podává.
musí býti spracovány a soustavně vykládány se
stanoviska všeobecnosti a se stanoviska státu. Vý-
klady občanské nauky mají býti založeny histori-
cky. Vždyť politické myšlení samo z velké části
je myšlením historickým. Přítomnost má býti vy-
kládána minulostí. Jen cesta taková vede k tomu,
aby se mohlo poznati, co je cenné, významné
důležité a co jest a bylo jen rázu přechodního.
chvilkového.“ — V ostatním obsahu je: Dr. P.
Kuráž, Po VI. mezinárodním kongresu pro vše-
obecnou lékařskou radiologii. — Jos. Penížek, O
parlamentarismu. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. —
Hlídka politická. — Středostavovská. — Ženská. —
Technická. — Výtvarné umění. — O knihách. —
Divadlo. — Drobnosti.
#45
alto_textblock
#45
„Scéna“ (I., č. 6) uvažuje o kinemato-
grafu, v němž mnozí viděli již nebezpečí pro
divadlo, ba přímo náhradu divadla. „Scéna“ usu-
zuje chladněji a bez obav. Dle ní kinematograk
„jen zdánlivě je s to obohatiti fantasii prostého
diváka. Ve skutečnosti ji ochuzuje o pestrost a
mnohotvárnost, již v sobě tajil kolportážní román
nebo dobrodružný cestopis a tajemství neznámého
západu. Neboť mnohost a změna neodškodňují di-
váka a zpohodlňují jej. Ale i po stránce struktury
nemůže splniti naděje, v něj kladené. Nenahradí
diyadla. Přiznejme mu věrnost a suggestivnost re-
#46
alto_textblock
#46
produkce, schopnost napnouti diváka rychlým po-
stupem a překotnou výměnou scén, dík okolnosti.
jež dává odpadnouti mluvenému slovu a nahražuje
je stručně napověděným obsahem. Ale čeho nepo-
dá nikdy, v čem nenahradí, nýbrž jen podepře di-
vadlo, je trvalá chudoba sujetů, hodících se k re-
produkování celkem chudobným mimickým apa-
rátem. Vždy znovu musejí se navraceti a opako-
vati jednoduché, protože snadno naznačitelné váš-
ně, náchylnosti a žárlivosti, vždy znovu gesta hně-
vu, radosti, a vše to, čím žije stejně ne nejprimi-
tivnější, ale nejméně komplikovaná duše. Odtud
dále nevedou cesty, leč ke zmnožení pestrosti
tvarovému obohacení“. Kinematograf je vlastně
„jen náhradou literární illustrace, jakousi její hy-
pertrofií, velmi nároků plnou, ale velmi chudou
stínohrou. Je prostě druhotný, neodlišený, aperci-
pující, neprodukující primérně. že dobové pře-
vládnutí jeho bude ovšem jen na prospěch di-
vadlu, je samozřejmo. Postupem rozliší se vrstvy.
jež v moderním životě nepochopením podstaty di-
vadla splývaly a se společně zúčastnily her, urče-
ných autorem konec konců jen určité skupině. Za-
tím lid, pokud si nepřeje divadla, nýbrž jen circen-
ses, se emancipuje od umění, jež jest pro něho
frasí a luxem. A snad lze i od publika, jež pak zů-
stane ztenčeno, ale zmocněno divadlu, očekávati
příchod reformy. Neboť není při ní posledním či-
nitelem“. — Scéna dále podává: Píseň písní, za-
bývající se Šalamounem. Ve scénické úpravě Jeana
de Bonnefona. — Jar. Hülbert, Starožidovské dra-
ma lásky. — E. Taussig. Eduard Vojan. — Štěpán
Jež. V. B. Nebeský a klasické drama. — Max
Brod. O pohybech na scéně. — Nikandr V. Tur-
kin, Konec saisony v Moskvě. — Boh. Polan.
Plzeňská činohra. — E. Reiser, Pražské německé
divadlo. — Poznámky.
#47
alto_textblock
#47
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 33) pokračuje V. V
Škorpil v „Jana Nerudy korespon-
denci Vysokomýtské.“ Listy našeho bá-
sníka rodině Šemberově přinášejí stále nově a za-
jímavé podrobnosti Nerudova života a cenné o-
světlení nebo doklady jeho rysů povahových. Do-
pisy posledně uveřejněné (zejm. XX.—XXVI.), vzta-
hují se k boji prof. A. V. Šembery proti rukopisům
zelenohorskému a královédvorskému. Neruda vě-
řil v pravost rukopisů (ač o zelenohorském měl
své pochybyl, uvádí i některé své důvody proti
podezření z podvrhu, ale jak se rozhoduje pro pří-
pad, že by přece — ač s tím ani nepočítá — prav-
da byla při odpůrcích pravosti? Hle: slova, jimiž
dává výraz prvému ž u ze soukromé zprávy, že
A. V. Šemberas
stoupiti proti rukopisům,
jakožton-
člkůmi „Děsná zpráva
#48
alto_textblock
#48
Snad jsi mně ji neměl ani teď již sděliti. Avšak —
můj náhled pak dovedl bys říci jasně jako já sám.
Stalo-li se darebáctví, ať se darebáctví odkryje.
A ať se řekne při tom: My sami nechcem trpěti
podvodu nižádného, byť by třeba na zdánlivý pro-
spěch národa!“ V těch nemnohých slovech je Ne-
ruda celý; muž, jemuž jde o pravdu, i když zraňuje
jeho srdce. — Číslo dále obsahuje: E. Tréval, Útok
života. — R. Bojko, Mým bratrům. — F. X. Svo-
boda, Trhající se břehy. — K. Červinka. Jeseň. —
Literatura. — Výtvarné umění. — Týden.
#49
alto_textblock
#49
„Pošumaví“ (XI., č. 9.) uveřejňuje stať dra.
Ant. Boháče „Poměrné zastoupen
menšin“. Autor tu především upozorňuje, že
„naše menšinová otázka není zdaleka vyčerpána jen
otázkou jazykovou, že tato není její jedinou slož-
kou, ba možno asi právem říci, že jsou mnohé
jiné otázky, mnohem ještě důležitější a naléhavější
pro menšiny, než rozřešení mnohých jemných
problémů jazykových“. Jemu je těžiště menšinové
otázky v obcích a v samosprávě vůbec. Přijímá
ovšem úplnou rozluku ve všech věcech jen jedno-
mu národu vlastních na poli samosprávy, ale spo-
lu požaduje, kde odloučení není věcně možno
aspoň zákonné zabezpečení vlivu menšiny, přiná-
ležejícího jí především dle její početnosti. Proto
mimo rozšíření volebního práva žádá i poměrné
zastoupení. Dle dra. Boháče „poměrné volení je
lepší než zřízení katastrální, pokud katastr
slouží toliko pro volby a nepoužívá se jich i k
účelům jiným (školským a pod.). Při zápisech do
katastrů, jak nás poučují zkušenosti z Moravy.
možno vykonávati nátlak na lidi hospodářsky sla-
bé a odvislé, poněvadž jde při nich o akt veřejný
kdežto při volbách poměrných každý jednotlivee
odevzdáním hlasovacího lístku farci zavřeného) bez
jakéhokoli nátlaku projeví i svoji národnost“. —
Obsah „Pošumaví“ doplňují: R. Teska, O kronl-
kách obecních. — M. Konopnická, Na pevnosti. —
Obzor menšinový. — Různé zprávy. — Sdělení vý-
boru a odborů.
#50
alto_textblock
#50
„Technický Přehled samosprávný
[II., 4.) ve stati ing. R. Stárka upozorňuje na
„Svazové elektrárny“. Dnešní velko-
elektrárny jsou ponejvíce vedeny a zakládány vý-
dělečným kapitálem soukromým a hledí si dlouho-
dobými smlouvami zajistiti výhradní právo ku pro-
deji elektrické energie. Pro obce je tento způsob
opatřování elektrického proudu připojením se na
výdělečné elektrárny cizí nevýhodný, poněvadž do-
stávají se tímto způsobem na dlouhou řadu let do
#51
alto_textblock
#51
područí jmenovaných podniků. Plynoucí z toho ne-
snáze uplatňují se zejména při vyvlastňovánía
přejímání jejich do obecní správy. Jedině správný
je ten postup, když města, nemohoucí založiti sa-
mo každé velký podnik, spojí se — pokud leží v
oblasti, vykazující alespoň přibližně stejné, pro roz-
vod elektrické energie důležité poměry — v jedi-
ný mohutný elektrárenský svaz. Při tom doporu-
čuje se podnikání smíšenými společnostmi, kde
by byly zastoupeny nejen veřejné korporace, ný-
brž i soukromý kapitál. Nejprospěšnější ovšem je
zřiditi takové svazy, které samy v průmyslových
velkoelektrárnách energii vyráběji, tuto samy roz-
vádějí a členům svým prodávají. V takových úze-
mích, kde stávají již moderně vypravené elektrár-
ny, zřízené soukromým kapitálem, jako tomu bývá
při uhelných dolech, koksovnách, železných hutích
a pod., bývá výhodné, utvořiti svaz autonomních
korporací, který uzavře s elektrárnou smlouvu na
dodávku elektrické energie, sám vybuduje však
vlastním nákladem potřebné rozvedné sítě a sám
si obstarává drobný rozprodej elektrického prou-
du na drobné spotřebitele svého území. S tímto
způsobem zachová si svaz úplnou samostatnost a
může kdykoli později, až konsum jeho oblasti ná-
ležitě vzroste a smlouva se soukromou elektrárnou
na dodávku proudu vyprší, přistoupití ke zbudová-
ní vlastní výrobny proudu. V Německu jsou svazy
elektrárenské v Cáchách, Dortmundu, Špandavě,
Stralsundu, v Lauchhammeru v Sasku (zde je
elektrárna - výrobna proudu soukromá, ale rozvod
a prodej proudu provádí svaz, v němž se účastní
4 města, 568 obcí a 164 velkostatky). V Čechách
máme dosud elektrárenské svazy 4: v Hradci Král.,
Jaroměři. Pardubicích a Hoře Kutné. Na závěr
lze říci, že pomocí elektrárenských svazů opravdu
může se státi „elektřina mostem, vyrovnávajícím
různé protivy mezi městy a venkovem, a přinášejí-
cím ulehčení, zisk a pohodlí a zrychlujícím tempo
života obchodního, průmyslového i zemědělské-
ho“. — Další obsah: Ing. V. Vaigl. O plynárnách
velkoměst v Rakousku. — Ing. A. Hlaváček, Záso-
bení vodou kr. města Kolína. — Ing. J. Nardelli,
Úprava domovní kanalisace. — Ing. L. Čížek. O do-
movních jatkách po stránce technické. — Ing.
O. šourek. Regulační plán Rychnova n./Kn. —
Arch. V. Zákrejs. Regulační plány Malé strany. —
Dr. A. Tichý, Zadávací podmínky pro omezníková-
ní obecních pozemků. — Ing. Krejčí. Úprava ulic
v Antverpách a v Ostende. — Úřadnická hlídka. —
Výstavy. — Sjezdy. — Různé. — Stavby a pod-
#52
alto_textblock
#52
niky.