#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třeti.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 26. února 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 56.
#4
alto_textblock
#4
zoclst
#5
alto_textblock
#5
ad, dal žalesdo vlollnsl
#6
alto_textblock
#6
karanní a večerní Haly
předplásí se
v Praze v administrani:
na měsia. . . . .. 2 K —
ns čtvrt lota
X —
s dvojí donšskou:5
za měsíc. . . . . . 2 K š4t
na čtvrt leta . . . . 7 Ke2
ve hliálkáchá
na měale . . . . 2 K Bo
na mžsle.
na čovrt lsta : . . .
s dvojí zásilkou
na měsíc.
. . .
na čtvrt leta . . . . 1 Kd
#11
alto_textblock
#11
nl
#12
alto_textblock
#12
nvt
#13
alto_textblock
#13
. sm
#14
alto_textblock
#14
pleionoo c e
#15
alto_textblock
#15
le
#17
alto_textblock
#17
V drobném nrodeji
ránni čislo o sob . za
večerni
bl nnr 4h
Va mišlkách ua venko
ronní čslo . . . . . o
vegerní
o
. . . . . . 5h
Bneerátv
plati so hotor5 supřed.
Přodplaceni a ingerty
imá
admnistauce v Dlarimtiské nl. : .
Tam nacházejí se to
rodskce. rinkáraa a otpedlice
„Národujch Listů-
Rukoplay se neeracei
lo
tnsn d
#18
alto_textblock
#18
ee
#19
alto_textblock
#19
Nová válkn no Balkíně
#20
alto_textblock
#20
Výklad rakouského zahraničního ministerstv
o mezinárodní sítuaci.
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Fremdenblat“
konstatuje, že krise balkánská nyní trvá už
déle než od 4 měsíců, praví pak, že posled-
ní dny patrně přinesly jakési u-
snadnění situace mezinárodní,
při čemž poukazuje na výroky ruského
předsedy ministerstva vůči rakou-
skému publicistovi a na včerejší výrok
rakouského předsedy minister-
stva vůči poslancům a zástupcům severoče-
ského průmyslu. „Fremdenblatt“ soudí, že
oba tyto výroky, pronesené na místech tak
autoritativních, samozřejmě nezůstanou
bez dojmu. Doplňuji a posilují náladu, jež
byla vyvolána neochvějnými snahami velmoci
o zachování míru evropského, neúnávnou čin-
ností státníků mocností, protivy vyrovnati a
všecky třenice vyloučiti, pokud je to vůbec
slučitelno s ochranou nejdůležitějších zájmů.
Oba předsedové ministerstva o-
všemnemohliokonkretních spor-
ných otázkách samých podati je-
ště určitého prohlášení a musili
přestati na tom, že projevili nadějia
přání po smírném rozřešení všech
sporných otázek, List konstatuje pak,
že ani v situaci mezi válčícími, ani v bul-
harsko-rumunské sporné otázce
pohříchu dosud nenastalo vyrovnání
protiv a pokračuje pak: K těmto důležitým
problémům, které dosud ještě nejsou rozře-
šeny, přidružuje se ještě otázka albán-
ská: Dohoda o ohraničení samostatného al-
bánského státu nebyla ještě docílena. Spíše
jeví se právě při otázce té ještě značné ráz-
nosti názorů. Překlenutí protiv těch setkává
se s velikými obtížemi už z té příčiny, že ra-
kousko-uherská monarchie jak v této otázce.
tak i v jiných otázkách, spojených s řešením
problému balkánského, beztoho už podala to-
lik důkazů své ochoty. Třeba míti j a s ně
a střizlivě na mysli tyto skuteč-
nosti, aby se nabylo pravdě o dpo-
vídajícího obrazu nynější situ a-
ce mezinárodní. Při tom nesmí se pře-
hlédnouti vůle k míru, jak se ukazuje. ve
výrocích ruského a rakouského předsedy mi-
nisterstva. Vůle ta je s to vykonávati uklid-
ňující účinek a připouští naději, že krise
nynější mine nás bez dalších vážných kompli-
#22
alto_textblock
#22
kací.
Demobilisace rakousko-ruská.
Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te-
legrafická zpráva »Nár. Listů«.) Vídeňský
korespondent časopisu »Daily Mail« se do-
vídá prý z bezpečného pramene, že si-
tuace se tak dalece zlepšila, že demobnlisae
lze očekávati v nejbližších dnech.
Možnost shody mezi Rakouskem a Ruskem.
Z Petrohradu, 26. února. V dobře zprave-
ných kruzích se potvrzuje, že Rusko v zá-
ležitosti Skadrujeví určitou po-
volnost. Vyjednávání, vedená mezí Petro-
hradem a Vídní, nasvědčují, že by podmí-
nečně byla možnost, učiniti ně-
které ústupky. Publikace těchto konces
jest však dosud znemožněna, poněvadž závisí
všechno na okolností, zdali Skader padneči
nikoliv. Kdyby Skader padí, přeje si Rusko,
aby byl přivtělen k Černé Hoře. Kdyby však
#23
alto_textblock
#23
nastal ve věci té obrat, má se státi v Petro
hradě rozhodnutí, aby Skader připadl k Al-
bánsku.
#24
alto_textblock
#24
Prostřednictví velmocí ve sporu rumunsko-
bulharském.
Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te-
legrafická zpráva »Národních Listů«. Všichn
velevyslanci dostavili se včera do za-
hraničního úřadu a vyjednávali v přitomnost
sira Edwarda Greye s permanen tním
tajemníkem sirem Arthurem Nicolsonem
Pokud bylo možno zvěděti, radili se státníci
o formě, vjaké se má věsti spro-
středkovací akce velmocí ve
sporurumunsko-bulharském. Obě
země sprostředkování velmocí přijaly, avšak
třeba ještě různé body vyříditi, nežli vel-
moci budou moci počíti se svým sprostřed-
kováním.
Z Bukurešti, 26. února. Považuje se zaji-
sté, že Německo a Rusko jsou splnomocněny
aby jměnem velmoci sprostředkovaly mez
Rumunskem a Bulharskem. Praví se, že po-
rady budou se konati v Petrohradě,
#25
alto_textblock
#25
Krutá zima ne bojišti u Čataldže.
Z Cařihradu, 26. února. Na bojišti u ča-
taldže jest úplný klid, poněvadž velká zima
znemožňuje veškeré válečné operace. Zima
klesla až na — 10° R. Vojska strašně jí trpi
a mnoho vojáků pomrzlo. Proto byly na mno-
hých místech vykopány pro vojáky ve sněhu
jeskyně.
#26
alto_textblock
#26
Jiskrové telegramy z Drinopole.
#27
alto_textblock
#27
N. Z Pařiže, 26. února. (Zvl. telegr
zpráva »Nár. Listů«.) »Maline v prvním bez-
drátovém novinářském telegramu, který mu
zaslal 22. února jeho zvláštní zpravodajz
obležené Drinopole, sděluje: »Olle dne 3.
února podnikají Bulhaři zoufalé
útoky na město, které jsou však bez-
výsledny. Střelba na město jest brozná
ale neškodná. Konsulové protestovali u vel-
vyslanců v Cařihradě proti této nehumánn
střelbě a žádali, aby se zřídilo nov
neutrální pásmo pro jejich pří-
slušniky. Město jest potravínami do-
statečně zásobeno, Šukri paša, jeho důstoj
níci a vojíni brání město hrdinsky.« — Zpráva
fato zvláštní důvory nevzbazuje.
Z Cařihradu, 26. února. Velký vezír Mah-
mud šellet paša oznámil rakouskosuherskému
velevyslanci Pallavicinimu, že dle bezdrátové
depeše Šukri paže z Drinopole mají se tam
všichni cízinci dobře. V Drinopoli jest nyní
cizinců 20 Rakušanů a 30 Němců z říše, větši-
nou řemeslníků. Jest jim volno zasílati bez-
drátové depeše, pokud to není na újmu vo-
jenské službě. e še
#28
alto_textblock
#28
ee
#29
alto_textblock
#29
Turecká zpráva o boji u Šarkeje.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Zde se vy-
vrací tvrzení Bulharů, že v posledním bojí
Šarkeje padlo přes tisic Turků. V šarkeji byly
vyloděny jen dvě setniny, které zahájily ofen-
sivu proti dvěma bulharským praporům, na-
padnuvše je z boku a donutivše je k ústupu
Turkům se podařilo držeti v šáchu 6 bulhar-
ských praporů, které přibyly na posilu. Všecko
se dělo v nejúplnějším pořádku, rovněž opět-
né naložení střeliva a potravín. Bulhaři zane-
chali na bojišti 240 mrtvých a mnoho raně-
ných. Turci měli 35 nrtvých a 56 raněných.
Nové řecké vojsko k Janině,
Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) „Tanin
se dovídá, že Řekové dirigují 40.000 mužů ze
Soluna přes Karaferii a Koricí do Janiny.
#31
alto_textblock
#31
Turecký major Sabri zajatcem.
Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Listy sdě-
lují, že major Sabri, známý člen výboru, jenž
hrál v červencové revoluci velkou roli, dostal
se do srbského zajetí.
#32
alto_textblock
#32
V Cařihradě.
Provolání proti vládě a další válce.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Ve stam-
bulských mešitách a v některých mohame-
dánských školách theologických byla přede-
včírem v noci nalezena provolání, ve
kterých se odsuzuje kabineta
pokračování ve válce, a v nichž se
prohlašuje za správnou politika kabinetu
dřívějšího. Provolání prohlašuje zvláště, p ro-
tože evropské Turecko nemůže
už býti udrženo, že by blylo zby-
tečno obětovati k vůli němu
syny Anatolie. Tvrdí se, že provolán
byla rozšířena též v armádě. Policie zahá-
jila přísné vyšelřování.
#33
alto_textblock
#33
Plukovník Sadik bej.
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Není prav
divou pověst, že plukovník Sadik bej se skrý
vá na anglickém velevyslanectví. Plukovní
Sadík uprchl před dvěma týdny prostřed-
nictvím cízího velevyslanectví a dlí nyní v
Egyptě.
#34
alto_textblock
#34
Ranění od Gallipol
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Nemocničn
loď přívezla včera z Gallipole 457 raněných
nemocných vojáků. Z Čataldže bylo sem do-
praveno 36 zraněných dobrovolníků.
#35
alto_textblock
#35
Telefonické a telegrafické
6
zprávy „Národních Listů“.
#36
alto_textblock
#36
Propouštění záložníků.
Z Vídně, 26. února. Dnešní zpráva „Ná-
rodních Listů“, že ve dnech nejbližších, snad
již 1. března, počne se s propouštěním
záložníků, jak v Rakousku, tak v Rusku
a že prováděti se bude souměrně a tak vy-
datně, že nastane z toho poleva, jak politická,
tak finanční, potvrzuje se dnes s několika
stran. Dobře informovaný list „Reichspost“
oznámuje stručně v čele listu: „Jednání mez
Petrohradem a Vídní, které nahájeno bylo po-
sláním prince Hohenloba a jehož účelem bylo
přivodití všeobecné zlepšení styků rusko-ra-
kouských, vedlo k úspěchu potěšu-
jícímu. Ruská vláda vyslovila
ochotu odvolati zvláštní vojen-
ská opatření na haličských hrani-
cich. Současně také s rakouské
s trany bude propuštěna část zá-
ložníků, kteřípovolánibyli do Ha-
liče. Úřadní vyhláška stane se současně ve
Vídni a v Petrohradě.“ se
Z Vídně, 26. února. Štyrsko-hradecký
„Tagespost“ uveřejňuje telegram z Vídně o té-
že věci: „Udává se sobota jako den spásy, ve
kterém budou ve Vídni a v Petrohra-
dě uveřeiněny dvě úřadní zprávy
jimiž ohlašují se oboustranné demobi-
lisace. V Rakousku propouštěny budou do-
mů nejdříve nejstarší ročníky záloh
do zbraně povolaných. Ohraničení Al-
banie vyhraženo bylo době po-
Nový arcibiskup vídeňský. n
Z Vídně, 26. února. Do parlamentu dostala se
zpráva, že areibiskupský stolec vídeňský, uprázd-
nčaý smrtí kardinála dra. Nagla, je již obsazen
#37
alto_textblock
#37
zdější.“
#38
alto_textblock
#38
že jmenován novým arcibiskupem světící bisku
a kapitulní vikář dr. Josef Píluger.
Námořní dodávky, zadané firmám hambur-
ským.
Z Vídně, 26. února. Předseda 13členného
odboru rozpočtového výboru, jenž byl pově-
řen úkolem, aby vyšetřil zadání dodá-
vek mariny loděnicím a firmán
hamburským, posl. Maštálka by
dnes zpraven, že všechny firmy
které pozvány byly k této anketě, zitra d
jejich schůze vyšlou své zástupee
a to Cautirě navale v Montfalcone ředitel
Kožuliče a člena správní rady Kuffle-
ra, železárny vítkovické generálního ředitele
dra. Schustra, po případě také některého
z jeho zástupců kommércielních, konečně ja
Petrovič v Terstu chefa firmy sama. Ex-
pertům budou položeny otázky, které se na-
lézají v popředí všeobecné rozpravy, minuly
čtvrtek v odboru tom zahájené.
#39
alto_textblock
#39
Z úřadního věstníku
Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Wicner Zeifung
uveřejňuje tento Nejvyšší vlastnoruční listi
„Milý admirále hrabě Montecuccoli
Ačkoli je Mně zas těžko viděti Vás opouštěti správu
Mého válečného námořnietva, musím přece vyho-
věti Vaší prosbě, kterou jste, dosáhnuv 70. roku
věku, podal za převzelí do výslužby. Téměř po 54
lěta bylo Vám přáno použiti nojuspěšněji svých bo-
hatých vědemosti a schopnosti na prospěch Mých
válečných sil. S nejúplnějším uspokojenim můžete
pohlíželi na to, čeho bylo v této dlouhé době do-
saženo, a těšiti se z úctyplné důvěry, se kterou
Moji hední námořnící pohližejí ke svému veliteli
Jako mladý důstojník osvědčíl jste se před nepří-
telem, v pohnutých dnech vedl jate cskadru jistou
rukou v dalekých mořích. Co vynikajícího jste vy-
konal za více nežli osmileté činnosti jako velitel
námeřnictva, zajišťuje jménu Vašemu v annálech
Mého válečného námořnictva trvalé čestné místo
Vzpomínaje vděčně na Vaše služby ve válce i míru
výtečné, ujišťuji Vás Svou trvalou blahovůli a pro-
půjčují Vám velkokříž Svého řádu svatého Štěpána
Ve Vídni, dne 24. února 1913.
František Josef v. r. “
Z Vídně, 26. února. (K. k.) Jeho Veličenstvo
císař vyhověl žádosti zemského poslance dra. Jo-
sefa Ne umayera za sproštění úřadu ná-
městka zemského maršálka v arcivé-
vodství Rakouském pod Enží v řízení
sněmu zemského. — Jeho Veličensívo císař jme-
noval zemského poslauce dra. Josefa Porzera
náměstkem zemského maršálkav
areivévodství Rakouském pod Enž
v řízení sněmu zemského.
#40
alto_textblock
#40
V Uhrách očekávají se velké bouře ve sně-
movně a pád vlády Lukácsovy.
Z Vídně, 26. února. „Neue Freie Presse
telegrafují z Pešti: V táboře oposičním je či-
lo. Všeobecně se čeká, že hr. Zichy s voj
demisi porazí celý kabine t. Poklá-
dá se za věc vyloučenou, že by kabinet Lu-
kácsův po odcbodu hr. Zichya mohl zůstatí je-
ště v úřadě dále, poněvadž demise hr. Zichya
je odůvodněna jeho mravními motivy a pro-
tože nelze nadíti se, že panovník bude svoji
autoritou krýti názor, po stránce morální má-
lo citlivý. V oposičních kruzích tvrdí se, že
dlužno se připraviti, že minister-
ský předse da Lukács na dnešní
audienci učiní seč bude, by v úřa-
dězůstal. Také v krajním případě však po-
važuje se za nemožnost, by setrv a
ještědlouhov čelestátní správy
myslí se, že ne-li dnes, tak v době nejbližší na-
stane změna vlády, poněvadž je obecné pře-
svědčení, že kabinet Lukácsůy v
své vážnosti otřesený nedovedl
by čeliti velkým bouří m, které s
proti němu pro nejbližší týde
ohlašuji. Kdyby kabinet zůstal v úřadě.
dojde v pondělí v parlamentě ke scénám, kte-
#41
alto_textblock
#41
dugo onlesuoona
ré přesahovati budou vše, ce se dosud po té
stránce stalo. Také všeobecná stávka,
kterábude současně zahájena, ne-
mine bez násilností. Jsou rozšien
všelijaké poplašné zprávy, jakým způsebem
sociální demokraté chtějí přivoditi svou sláv-
kou největší poruchu živola hospodá
Z Peští, 26. února. (N. F. P.l Vervláseí
straně se vypravuje, že hr. Zicby nnode
formální demisi, nýbrž na panovníka n n-
léhal, aby vláda nespokojila se přeručení
procesu proti Desyovi, ný brž po knsi l
se obžaloby Desyovy veřeině vy-
vrátiti a to způsobem, kterým by se zajisí ia
odpůrcům naprostá svoboda důkazů. Tcnl
požadavek vzneslhr. Zichy včer
také na ministerského pře d sede
Lukácse, který však zastává stanpvisko,
že záležitost je rozsudkem, pokud nabyl plnt-
nosti o předvčerejší řeči jeho ve sněmovně
poslanecké rozhodnuta. Podobá se, že v roz-
mluvě, kterou měl Lukács včera s hr. Zichyem,
uvažováno také, zdali by se nepodařilo žalo
bu poslance Desya vyříditi před dohodným
forem a to způsobem, který by nebyl komprn-
mitujícím ani pro Lukácse ani pro vládu, avšak
ukázalo se, že způsob ten nemůže býti na-
lezen. Následkem toho vládní kruhy věří, že
Zichy v úřadě zůs tati nemůže. Ne-
podal-li předvčerejší svoji demisi ještě for-
málně, ukáže se na dnešní audienci hr. Lu-
kácse, že demise hr. Zichya je nezbytná,
Z Vídně, 26. února. Uherský ministerský
předseda šl. Lukács byl dnes přijat panov-
níkem ve zvláštní audienci. Tato audience
rozhodne nikoliv o demisi ministra vyučování
hr. Zichy, nýbrž o osudu celého ka-
binetu.
#42
alto_textblock
#42
Také uherský ministr orby odstupuje.
Z Vídně, 26. února. „Reichspostu“ te-
legrafují z Pešti, že také ministr orby hr. Se-
renyi z těchže důvodů jako ministr vyučo-
vání hr. Zichy požádá za propuštěnou.
Hrabě Khuen-Hedervary povzbuzuje vládní
stranu uherskou k vytrvalostí a boji až do
krajnosti.
Z Peští, 26. února. (K. k. uh.) „Pester Ll.
uveřejňuje rozmluvu s hr. Khuenem-
Hedervarym, jenž s velkým důrazemn pro-
hlásil, že hlavní snaha musí směřovati k tomu
aby byla zachována strana národní práce
Strana ví, že jest jejímjediným posláním věr-
ným a sílným chráněním vyrovnací politiky
tyto zájmy hájiti před všelikým poškozením.
Luxus, vyhnouti se nepřátelskému útoku z dů-
vodů politické pohodlnosti, jakož i těžkým
vniterně-politickým bojům, tento luzus ne-
může, nesii si dovoliti a nikdy si národní
strana práce nedovolí, neboť jejím ustupová-
ním byloby vyrovnaci dílo vydáno bez účín-
né ochrany rozmarům náhody. Cit povin-
nosti káže jí čeliti všem hrozícím
bouřím, s odhodlaností, jdoucí až
do krajnosti a vítězně podrobit se zkouš-
kám, kterými strana snad nezůstane ušetřena,
neboť její zánik vydal by vyrovnací politilu
opětně rukám, v nichž nelze očekávati an
sílu, ani spolehlivost, že zachovají neporušené
tradice Františka Deáka.
#43
alto_textblock
#43
Válečná síla Německa a Francie.
#44
alto_textblock
#44
Z Paříže, 25. února. (K. k.) Millerand pro-
hlásil na voličské schůzi, že provedení vo-
jenského programu v Německu po-
rušuje rovnováhu v poměru sil
mezi Francií a Německem. Francie
to nemůže připustiti. Jde o životní otázku.
#45
alto_textblock
#45
TÝDENNÍ REVUE.
#46
alto_textblock
#46
V „České Kultuře“ (I., č. 10) podává dr
Zd. Nejedlý další opět část své studie „Ke
sporu o smysl českých dějin“. Zabývá se
tu dobou předbělohorskou a příčinami Bílé Hory.
O názoru prof. Masaryka, který dobu Jagailoveů
a prvých Habsburků, dědičně osedlých na trůně če-
ském, považuje za dobu mravního úpadku našeho
národa, úpadku, v němž je hlavní příčina kata-
strofy bělohorské, soudí prof. Nejedlý pochybo-
vačně. Dle něho víme, že moralistní názor Deni-
sův a Masarykův historicky nestačí, ale dále než
k tomuto poznání jsme valně n epostoupili. Šestná-
cté stoleti českých dějin je dosud nevalně zpraco-
váno. Nejsou vykonány práce předběžné, na jichž
základě by bylo možno vysloviti konečný soudo
celé době. Proto jemu „zásluhou mladší školy hi-
storické (Gollovy) jest, že ví, co neví. Ukládá si
zde mnoho práce, třebas ví, že výsledky nevytvoří
celek za několik málo let a snad ani ne desitiletí.,.
A úkoly práce té autor ukazuje: „Musíme pozoro-
vati člověka 16. století a to jeho určitý typ český.
Zikmund Winter vyložil nám aspoň vnější formy
života tohoto člověka. Ale chceme a musíme znáti
více: co se dělo v duši tehdejšího člověka, jaký byl
jeho intelekt, jaký byl jeho mravní a citový zi-
vot. I zde snad to, co se zdálo býti úpadkem 16.
století, jest něco jiného: výslednice zvláštních před-
pokladů tehdejšího života. Musíme poznati vliv
renaissanco na český život. na vytváření se prud-
kých, ale také silných a schopných individnalit.
Potom nám snad leckterý zjev 16. století bude
bližší. Od člověka postoupíme k jeho kultuře. Jak
prázdné jsou dosud naše vědomosti o vědě a umě-
ní 16. století u násl Čím jsou všechny ty výklady
o literatuře 16. věku? Nikde není tu dosud ideje,
nikde oživující myšlénky. Jak monotonně vystupují
před námi kosmografie i cestopisy 16. stoleti, ač
tato touha po světě, u člověka 16. století tak
příznačná a u nás jevicíse v tak zvláštní podobě
ctihodných kronik a cestopisů,, jest jistě síla, již
ani historik nesmí přehlédnouti. A což krásná lite-
ratura? Mluvíme o zlatém věku, ať již tomu věříme.
nebo se vysmiváme, ale nic necítíme. I rozkvět li-
teratury Bratrské jest nám stále ještě spíše fráse
než vědomí krásného zažitku. To vše jest mrtvo
čeká na svého oživitele. A což teprve ostatní umě-
ní! Kdo vylíčil nám umělecký ruch 16. století u nás?
Od doby Vladislavské až do Rudolfinské stoupá
intensita naší umělecké kultury, sle kdo z našich
historiků ji prožil? Kdo vžil se plně do života moc-
#47
alto_textblock
#47
ných českých šlechticů, kdo podal nám ten vír po-
litického, společenského i uměleckého života na
Krumlově za posledních Rožmberků? Kdo vzkřísil
nám život Pernštejnské Litomyšle, ušlechtilý jak
tamější Pernštejnský zámek? A konečně: kdo za-
chytil ozvuk hudby, jež zněla v 16. století u nás.
v palácích i městských pokojích? O tom všem
vlastně nic nevíme neboť v tom všem popis má nám
vybavovati život! Až budeme žíti s tímto člově-
kem 16. století, budeme mu moci říci, že jest člo-
věkem úpadku?. A nebudeme teprve potom cí-
titi úder osudu, jenž dopadl na plný tento život na
počátku 17. století?“ — „Česká Kultura“ dále ob-
sahuje: Ivo Vojnovič, 1912. Čtvrtý zpěv „Smrti ma-
tky Jugovičů.“ — R. Svobodová, zahrada Irémská.
André Suares, Benjamin Constant. —. HI. Hikl,
Český kosmopolitism básnický. — A. Fuchs. Ná-
boženství syntesou. — R. Weiner. Leskl náčiní. —
Ot. Jirani, Nové drama Sofokleovo. — Rozhledy o
poznámky.
#48
alto_textblock
#48
„Časopise Musea království Če-
ského (LXXXVII., č. 1.) otiskuje P. C. Straka
další „Nově objevoné zlomky spisů Mi-
stra Jana Husi v knihovne Strahov-
ské“. Je to překlad „Dialogu“ Viklifova, jehož ná-
zev vlastně je „Speculum ecelesiae militantis.“ Dia-
log sepsán byl mezi r. 1377—1382 a do Čech při-
nesen teprve po r. 1403. Latinského jeho textu za-
chovalo se u nás osm rukopisů, kdežto v samé
Anglii pouze jediný. Český překlad však je vzác-
ností. Dosud byl znám jediný v kodexu Husových
spisů ve sbírce rukopisů knihovay Musea králov-
ství Českého pod sign. III. E. 11. Vydal jej r. 1909
Milan Svoboda pod titulem „Mistra Jakoubka ze
Stříbra překlad Viklifova Dialogu“. Autorství při-
soudil mistru Jakoubkovi, zjm. na základě svěde-
ctví Chelčického, který ve spise „O trojím lidu
řeč“ praví: „Četl jsem plsmo přeložené mistra Ja-
kuba z knih Wyllifových, ješto sů ,O nadání
kněžském“ a mluví pak o rozdělení církve ve
tři stránky slovy, překladu „Dialogu“ velmi po-
dobnými. Nyní k rukopisu tomu přistupuje stra-
hovský překlad „Dialogu“, přepisovaný patrně ze
stejné předlohy jako rukopis musejní, o čemž svěděl
chyby stejně opsané. Pokud jde o autorství pře-
kladu „Dialogu“, soudí P. C. Straka, že nestačí svě-
dectví Chelčického již proto, že název „O nadání
kněžském“ nebyl nikde u nás užíván pro „Dialog,
za to však mnohém spíše se hodí pro jiný spis Vi-
klifův, pro „Do dotatione ecelesiae“. Pro autor-
ství Husovo však dle domnění Strakova mluví: „Ač
nespouštíme se zřetele, že v rukopisných svazelch
#49
alto_textblock
#49
díla různých autorů bývaji pomíchána, a že tudíž
z autora jednoho spisu nelze vždy zonditi o tém
autoru spisu anonymně uvedeného, přece nelze
v našem případě jen tak lehce mlčením přejíti ná-
padný úkaz, že překlad strahovský. „Dialogu“ ná-
sleduje bezprostředně na téže stránce a jen po ma-
ličké mezeře zšíří prstu po Husově traktátu „O
svatokupectví“, psán jsa týmž písařem. Spolu sle-
pen byl ještě list z postilly Husovy, za to však žád-
ný zlomek ze spisů Jakoubkových. Jest jisto, že
Hus přeložil „Trialog“ ... Byl by Hus přestal na
tom a pominul by „Dialogu“, když tento spis obsa-
hem svým byl tak blízký traktátu „O svatokupe-
ctví“, ano dokonce snad i pohnutkou k sepsání
jeho? Nebude asi též nahodilé, že v „Dialogu“ slova
kupitoly pátě: „Ex hoc enim symonia forcius est
intrata“ přeložena jsou slovy: „A z toho se sva-
tokupectví rozmohlo“, slovy tedy, kterými začíná
proslulý traktá! Husův „O svatokupectví... Ostat-
ně není možný i dohad, že Hus, příliš zaměstnaný
pracemi literárními, přednáškami, kázáními i ru-
chem politickým, jako společně s Jeronýmem pra-
coval o překladu „Trialogu“, ponukl též kolegu
svého a přítele Jakoubka, aby „Dialog“ Viklifův.
jen zběžně přeložený doplnil a důkladněji přeložil?
Nezapomínejme, že bulla Martina V. r. 1418 přika-
zovala, aby Husovy a Jakoubkovy přellady z knih
Viklifových byly vedle původních jich spisů pá-
leny! — V ostatním obsahu je: K. Adámek, Umě-
lecká výzdoba Musea království Českého. — Dr.
V. Řezníček, Lipský vítěz Karel kn. ze Schwarzen-
berga. — J. Hora, Kurator Matice české Jan br.
Harrach. — Dr. Č. Zíbrt, Rukopisné varianty staro-
českých Poručenství patriarch dvanácti. —. F. Štěr-
ba. Jednota dramatických spisovatelů a hudebních
skladatelů před 40 lety. — Dr. J. Volí. Lament Tč-
šínských z r. 1654. — Ot. Zachar, Rudolí II. a al-
chymisté. — Drobné příspěvky. — Dodatky a epra-
vy k biografiím. — Hlidka Hiterární. — Z letopist
#50
alto_textblock
#50
musejních.
#51
alto_textblock
#51
V „Menšínové Revul“ (II., č. 4.) v člán-
ku „Čechové na dolsorakouském ven-
kově“ počíná H. Sýkora kresliti obraz če-
ského zastoupení v Dolních Rakousích, kde dosu
nejvíce a nejčastěji si všímáme české Vídně. Uvádí
Nejen ve Vidni samé, nýbrž i na dolnorakouském
venkově zaznamenala úřadní statistika z posledního
sčítání lidu český úpadek. Kdežto r. 1900 napoči-
táno bylo v celých Dolních Rakousích (i s Vídní
132.968 obyvatelů s českou obcovací řečí, klesl po-
čet ten r. 1910 na 122.329. Na tomto úbytku víc nei
10.000 palicipuje alejným dílem Vadleň město i dol-
#52
alto_textblock
#52
norakouský venkov. Ale úpadek českého živlu na
venkově v Dolních Rakousích je větší a staršího
data,než ústup jeho v residenčním městě a než
celkově v celé zemi. Ukazují to autorem připojena
data o sěítání lidu z r. 1880, 1890, 1900 a 1910. Kdež-
to v r. 1890 měla Vídeň velmi značný přírůstek če-
ského živlu, který se udržel na slušné míře i roku
1900, venkov dolnorakouský vykazoval již r. 1890
značný úbytek, desitiletí do r. 1900 značilo stag-
naci a pohyb do r. 1910 dalši, zvýšený úbytek.
Čechů v Dolních Rakousích r. 1880 bylo 61.257, v
Vídni 25.186 a na venkově 36.071. Do r. 1890 jieh
přibylo ve Vídni 1532 (vzrostli na 63.834 duše).
na venku však jich ubylo o 18% (pokles na 29.647).
takže celkový vzrůst českého živlu v celé zemi byl
o 347 (na 93.481 dušíl. V dalším desitiletí přibylo
Čechů ve Vídni o 612% (na 102.974 obyvatelů), na
venkově zůstal počel jejich téměř stejný (29.994)
takže zemský jejich přírost byl 2925. Poslední sči-
tací období (do r. 1910) značí však již pokles n
celé čáře: v průměru zemském o 8% (na 122.329).
ve Vídni o 4% fna 98.461) a na venkově o 20
(na 23.868 duši). H. Sýkora ovšem slibuje ukázaii
slabíny úřadních dat sčítacích a doložili tak, že
nejsou pro nás do té míry krgjně nepřiznivy, jak
se zdá při prvém pohledu. — „Revue“ dále přináší:
Dvojjazvčný národ? — J. Bárta-Zahradecký, Brno.
Národnosiní monografie. — JJ. Hořejší, Živé men-
šiny na Jesenicku. — A. M. Jeh. Dosudi české obee
v bývalé župě Vitorazské. — V. Kukaň, Z tajů ná-
rodní a menšinové činnosti. — Literatura. — Škol-
ství. — Národní obrana. — Život spolkový.
#54
alto_textblock
#54
„Fotografieký Obzor [XXI., č. 1.) uka
zuje v článku Rob. Šimona „Amatěrům
otázce národnostní“ jak i při sportu a zá-
havě je možno a sluší uplatňovati zájmy národní
Nemáme, bohužel, české továrny na fotografické
potřeby. A továrny cizí, ak německé, ať jiné, vůbee
do nedávna nerespektovely češfinu, ač své návody
vydávaly i v řečech jiných malých národů. A tu
Klub fotografů amatérů na Král. Vinohradech dal
podnět ke společnému zakročení českých fotogra-
fických (amatérských) organisací u čelných cizích
výrobců, aby ve styku s českými odběrateli (v pro-
spektech, návodech a p.) uživali češtiny. Zamitavě
odpověděly jen závody Leonárovy a E. Bühler; če-
ské návody již maji Hrdličzka, Schering, Hauffa
Trapp a Münch: slíbily opatřiti si je Perutz, Unger
a Hofímann. Langer, Gevaert. Agfa a Kura. „A
nyní k bolestivé stránce celé této záležitosti. Vět-
šina továren, které bránily se, že české návody
#55
alto_textblock
#55
mají, poslala Klubu od nich po výtisku na důkaz.
Avšak, co jsme shledali? Některé z nich byly staré,
s okraji zažloutlými a jedna továrna poslala do-
konce český návod, který nikdo z nás dosud vůbeo
ani neshlédl. Pídili jsme se po příčině a shledalí
jsme, že v balíčkách papírů oné továrny české ná-
vody přiloženy nejsou a obchodníci, majíce sice
ony české návody po ruce, vydávají je amatérům
pouze na požádanou: leč většina amatérů zvlášt-
ního českého návodu nežádá.“ Již proto je jistě
dobře upozornili i zde na celou akci; neboť mnozí
amatéří nečtou odborné literatury, ba ani přísluš-
ných rubrik v denních listech. Ale mimo to postup
fotografů amatérů může býti příkladem i pro jiné
obory. — Ostatní obsah „Obzoru“: Fr. A. Novák.
Přímá positivní fotogralie. — K. Dvořák, Špillaro-
vo-Špriňarovo Kompendium praktické folografie
pro amatéry. — R. Strnad. Petrákovo Fotografické
Vademecum. — Začátečník a jeho starosti.
Drobné zprávy. — Zprávy spolkové. — Literatura.
t
.
V .Ženských Listech“ (XLL., č. 2.) oti-
skuje A. Čermáková-Sluková „Literár-
ni úvahu z pozůstalého rukopisu Karoliny
Svötlé (as z r. 1882). V úvaze je mimo jiné zaji-
mavo, jak Světlá postihovala vliv — třeba mluví
jen o jazykovém vlivu — bible na život lidu a
jak cenila význam doby josefinské: Postrádala „v
povídkách, kdež lid náš ličen. momontu biblické-
ho. Mluva lidu byla ještě před dvacoti lety aspon
v těch krajinách, jež mi bylo popřáno dokonale se-
znati, prosáklá biblickými obrazy, bible mu byla
voditkem a měřitkem v duševním jeho světě. Nej-
podivnější nám bylo, že fento znoment si nedobyl
dosti práva v spisovateli-knězi — u Pravdy. Jinde
(Z literárního soukromi) jsem se zmínifa, jak dů-
tklivě vyčítal Purkyně tuto věc a jak by si byl
přál, aby bylo přišío to mocné kujturní hnutí z
Josela v lidunašem čtenářstvu k uvědomění. Ale
veliké té doby tak znamenitého rozruchu dotknul
se (dle) mého vědomí ještě málo kdo (t. j. as do
r. 1882). a to jen zběžně, a její mučedníci nám jsou
mnohem měně známi, než z kterékoli jiné doby.““ —
„Ženské Listy“ dále podávaji: E. Špindler, Královna
duchů. — J. Křenek, Na břehu moře. — O. Zuchar,
Historický a myšlenkový podklad spiritismu, —
Máša š., Vzpomínka. — B. M. Eliášová, Nový rok
v Toklu. — C. Straka, O památnícich. — O. M. Vy-
skočil, Lovci rajek. — Z dopisu z Bulharska. —
Literatura. — Divadlo. — Hudba. — Ze spolku, —
Práce. (Příloha.)