ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b233c660-8f0c-11dd-bfa2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 55
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třeti.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 26. února 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 56.
#4 alto_textblock #4
zoclst
#5 alto_textblock #5
ad, dal žalesdo vlollnsl
#6 alto_textblock #6
karanní a večerní Haly předplásí se v Praze v administrani: na měsia. . . . .. 2 K — ns čtvrt lota X — s dvojí donšskou:5 za měsíc. . . . . . 2 K š4t na čtvrt leta . . . . 7 Ke2 ve hliálkáchá na měale . . . . 2 K Bo na mžsle. na čovrt lsta : . . . s dvojí zásilkou na měsíc. . . . na čtvrt leta . . . . 1 Kd
#7 alto_textblock #7
eee
#8 alto_textblock #8
nu
#9 alto_textblock #9
aní
#10 alto_textblock #10
l
#11 alto_textblock #11
nl
#12 alto_textblock #12
nvt
#13 alto_textblock #13
. sm
#14 alto_textblock #14
pleionoo c e
#15 alto_textblock #15
le
#16 alto_textblock #16
s
#17 alto_textblock #17
V drobném nrodeji ránni čislo o sob . za večerni bl nnr 4h Va mišlkách ua venko ronní čslo . . . . . o vegerní o . . . . . . 5h Bneerátv plati so hotor5 supřed. Přodplaceni a ingerty imá admnistauce v Dlarimtiské nl. : . Tam nacházejí se to rodskce. rinkáraa a otpedlice „Národujch Listů- Rukoplay se neeracei lo tnsn d
#18 alto_textblock #18
ee
#19 alto_textblock #19
Nová válkn no Balkíně
#20 alto_textblock #20
Výklad rakouského zahraničního ministerstv o mezinárodní sítuaci.
#21 alto_textblock #21
Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Fremdenblat“ konstatuje, že krise balkánská nyní trvá už déle než od 4 měsíců, praví pak, že posled- ní dny patrně přinesly jakési u- snadnění situace mezinárodní, při čemž poukazuje na výroky ruského předsedy ministerstva vůči rakou- skému publicistovi a na včerejší výrok rakouského předsedy minister- stva vůči poslancům a zástupcům severoče- ského průmyslu. „Fremdenblatt“ soudí, že oba tyto výroky, pronesené na místech tak autoritativních, samozřejmě nezůstanou bez dojmu. Doplňuji a posilují náladu, jež byla vyvolána neochvějnými snahami velmoci o zachování míru evropského, neúnávnou čin- ností státníků mocností, protivy vyrovnati a všecky třenice vyloučiti, pokud je to vůbec slučitelno s ochranou nejdůležitějších zájmů. Oba předsedové ministerstva o- všemnemohliokonkretních spor- ných otázkách samých podati je- ště určitého prohlášení a musili přestati na tom, že projevili nadějia přání po smírném rozřešení všech sporných otázek, List konstatuje pak, že ani v situaci mezi válčícími, ani v bul- harsko-rumunské sporné otázce pohříchu dosud nenastalo vyrovnání protiv a pokračuje pak: K těmto důležitým problémům, které dosud ještě nejsou rozře- šeny, přidružuje se ještě otázka albán- ská: Dohoda o ohraničení samostatného al- bánského státu nebyla ještě docílena. Spíše jeví se právě při otázce té ještě značné ráz- nosti názorů. Překlenutí protiv těch setkává se s velikými obtížemi už z té příčiny, že ra- kousko-uherská monarchie jak v této otázce. tak i v jiných otázkách, spojených s řešením problému balkánského, beztoho už podala to- lik důkazů své ochoty. Třeba míti j a s ně a střizlivě na mysli tyto skuteč- nosti, aby se nabylo pravdě o dpo- vídajícího obrazu nynější situ a- ce mezinárodní. Při tom nesmí se pře- hlédnouti vůle k míru, jak se ukazuje. ve výrocích ruského a rakouského předsedy mi- nisterstva. Vůle ta je s to vykonávati uklid- ňující účinek a připouští naději, že krise nynější mine nás bez dalších vážných kompli-
#22 alto_textblock #22
kací. Demobilisace rakousko-ruská. Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te- legrafická zpráva »Nár. Listů«.) Vídeňský korespondent časopisu »Daily Mail« se do- vídá prý z bezpečného pramene, že si- tuace se tak dalece zlepšila, že demobnlisae lze očekávati v nejbližších dnech. Možnost shody mezi Rakouskem a Ruskem. Z Petrohradu, 26. února. V dobře zprave- ných kruzích se potvrzuje, že Rusko v zá- ležitosti Skadrujeví určitou po- volnost. Vyjednávání, vedená mezí Petro- hradem a Vídní, nasvědčují, že by podmí- nečně byla možnost, učiniti ně- které ústupky. Publikace těchto konces jest však dosud znemožněna, poněvadž závisí všechno na okolností, zdali Skader padneči nikoliv. Kdyby Skader padí, přeje si Rusko, aby byl přivtělen k Černé Hoře. Kdyby však
#23 alto_textblock #23
nastal ve věci té obrat, má se státi v Petro hradě rozhodnutí, aby Skader připadl k Al- bánsku.
#24 alto_textblock #24
Prostřednictví velmocí ve sporu rumunsko- bulharském. Z. Z Londýna, 26. února. (Zvláštní te- legrafická zpráva »Národních Listů«. Všichn velevyslanci dostavili se včera do za- hraničního úřadu a vyjednávali v přitomnost sira Edwarda Greye s permanen tním tajemníkem sirem Arthurem Nicolsonem Pokud bylo možno zvěděti, radili se státníci o formě, vjaké se má věsti spro- středkovací akce velmocí ve sporurumunsko-bulharském. Obě země sprostředkování velmocí přijaly, avšak třeba ještě různé body vyříditi, nežli vel- moci budou moci počíti se svým sprostřed- kováním. Z Bukurešti, 26. února. Považuje se zaji- sté, že Německo a Rusko jsou splnomocněny aby jměnem velmoci sprostředkovaly mez Rumunskem a Bulharskem. Praví se, že po- rady budou se konati v Petrohradě,
#25 alto_textblock #25
Krutá zima ne bojišti u Čataldže. Z Cařihradu, 26. února. Na bojišti u ča- taldže jest úplný klid, poněvadž velká zima znemožňuje veškeré válečné operace. Zima klesla až na — 10° R. Vojska strašně jí trpi a mnoho vojáků pomrzlo. Proto byly na mno- hých místech vykopány pro vojáky ve sněhu jeskyně.
#26 alto_textblock #26
Jiskrové telegramy z Drinopole.
#27 alto_textblock #27
N. Z Pařiže, 26. února. (Zvl. telegr zpráva »Nár. Listů«.) »Maline v prvním bez- drátovém novinářském telegramu, který mu zaslal 22. února jeho zvláštní zpravodajz obležené Drinopole, sděluje: »Olle dne 3. února podnikají Bulhaři zoufalé útoky na město, které jsou však bez- výsledny. Střelba na město jest brozná ale neškodná. Konsulové protestovali u vel- vyslanců v Cařihradě proti této nehumánn střelbě a žádali, aby se zřídilo nov neutrální pásmo pro jejich pří- slušniky. Město jest potravínami do- statečně zásobeno, Šukri paša, jeho důstoj níci a vojíni brání město hrdinsky.« — Zpráva fato zvláštní důvory nevzbazuje. Z Cařihradu, 26. února. Velký vezír Mah- mud šellet paša oznámil rakouskosuherskému velevyslanci Pallavicinimu, že dle bezdrátové depeše Šukri paže z Drinopole mají se tam všichni cízinci dobře. V Drinopoli jest nyní cizinců 20 Rakušanů a 30 Němců z říše, větši- nou řemeslníků. Jest jim volno zasílati bez- drátové depeše, pokud to není na újmu vo- jenské službě. e še
#28 alto_textblock #28
ee
#29 alto_textblock #29
Turecká zpráva o boji u Šarkeje. Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Zde se vy- vrací tvrzení Bulharů, že v posledním bojí Šarkeje padlo přes tisic Turků. V šarkeji byly vyloděny jen dvě setniny, které zahájily ofen- sivu proti dvěma bulharským praporům, na- padnuvše je z boku a donutivše je k ústupu Turkům se podařilo držeti v šáchu 6 bulhar- ských praporů, které přibyly na posilu. Všecko se dělo v nejúplnějším pořádku, rovněž opět- né naložení střeliva a potravín. Bulhaři zane- chali na bojišti 240 mrtvých a mnoho raně- ných. Turci měli 35 nrtvých a 56 raněných. Nové řecké vojsko k Janině, Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) „Tanin se dovídá, že Řekové dirigují 40.000 mužů ze Soluna přes Karaferii a Koricí do Janiny.
#30 alto_textblock #30
n
#31 alto_textblock #31
Turecký major Sabri zajatcem. Z Cařihradu, 26. února. (K. k.) Listy sdě- lují, že major Sabri, známý člen výboru, jenž hrál v červencové revoluci velkou roli, dostal se do srbského zajetí.
#32 alto_textblock #32
V Cařihradě. Provolání proti vládě a další válce. Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Ve stam- bulských mešitách a v některých mohame- dánských školách theologických byla přede- včírem v noci nalezena provolání, ve kterých se odsuzuje kabineta pokračování ve válce, a v nichž se prohlašuje za správnou politika kabinetu dřívějšího. Provolání prohlašuje zvláště, p ro- tože evropské Turecko nemůže už býti udrženo, že by blylo zby- tečno obětovati k vůli němu syny Anatolie. Tvrdí se, že provolán byla rozšířena též v armádě. Policie zahá- jila přísné vyšelřování.
#33 alto_textblock #33
Plukovník Sadik bej. Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Není prav divou pověst, že plukovník Sadik bej se skrý vá na anglickém velevyslanectví. Plukovní Sadík uprchl před dvěma týdny prostřed- nictvím cízího velevyslanectví a dlí nyní v Egyptě.
#34 alto_textblock #34
Ranění od Gallipol Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Nemocničn loď přívezla včera z Gallipole 457 raněných nemocných vojáků. Z Čataldže bylo sem do- praveno 36 zraněných dobrovolníků.
#35 alto_textblock #35
Telefonické a telegrafické 6 zprávy „Národních Listů“.
#36 alto_textblock #36
Propouštění záložníků. Z Vídně, 26. února. Dnešní zpráva „Ná- rodních Listů“, že ve dnech nejbližších, snad již 1. března, počne se s propouštěním záložníků, jak v Rakousku, tak v Rusku a že prováděti se bude souměrně a tak vy- datně, že nastane z toho poleva, jak politická, tak finanční, potvrzuje se dnes s několika stran. Dobře informovaný list „Reichspost“ oznámuje stručně v čele listu: „Jednání mez Petrohradem a Vídní, které nahájeno bylo po- sláním prince Hohenloba a jehož účelem bylo přivodití všeobecné zlepšení styků rusko-ra- kouských, vedlo k úspěchu potěšu- jícímu. Ruská vláda vyslovila ochotu odvolati zvláštní vojen- ská opatření na haličských hrani- cich. Současně také s rakouské s trany bude propuštěna část zá- ložníků, kteřípovolánibyli do Ha- liče. Úřadní vyhláška stane se současně ve Vídni a v Petrohradě.“ se Z Vídně, 26. února. Štyrsko-hradecký „Tagespost“ uveřejňuje telegram z Vídně o té- že věci: „Udává se sobota jako den spásy, ve kterém budou ve Vídni a v Petrohra- dě uveřeiněny dvě úřadní zprávy jimiž ohlašují se oboustranné demobi- lisace. V Rakousku propouštěny budou do- mů nejdříve nejstarší ročníky záloh do zbraně povolaných. Ohraničení Al- banie vyhraženo bylo době po- Nový arcibiskup vídeňský. n Z Vídně, 26. února. Do parlamentu dostala se zpráva, že areibiskupský stolec vídeňský, uprázd- nčaý smrtí kardinála dra. Nagla, je již obsazen
#37 alto_textblock #37
zdější.“
#38 alto_textblock #38
že jmenován novým arcibiskupem světící bisku a kapitulní vikář dr. Josef Píluger. Námořní dodávky, zadané firmám hambur- ským. Z Vídně, 26. února. Předseda 13členného odboru rozpočtového výboru, jenž byl pově- řen úkolem, aby vyšetřil zadání dodá- vek mariny loděnicím a firmán hamburským, posl. Maštálka by dnes zpraven, že všechny firmy které pozvány byly k této anketě, zitra d jejich schůze vyšlou své zástupee a to Cautirě navale v Montfalcone ředitel Kožuliče a člena správní rady Kuffle- ra, železárny vítkovické generálního ředitele dra. Schustra, po případě také některého z jeho zástupců kommércielních, konečně ja Petrovič v Terstu chefa firmy sama. Ex- pertům budou položeny otázky, které se na- lézají v popředí všeobecné rozpravy, minuly čtvrtek v odboru tom zahájené.
#39 alto_textblock #39
Z úřadního věstníku Z Vídně, 26. února. (K. k.) „Wicner Zeifung uveřejňuje tento Nejvyšší vlastnoruční listi „Milý admirále hrabě Montecuccoli Ačkoli je Mně zas těžko viděti Vás opouštěti správu Mého válečného námořnietva, musím přece vyho- věti Vaší prosbě, kterou jste, dosáhnuv 70. roku věku, podal za převzelí do výslužby. Téměř po 54 lěta bylo Vám přáno použiti nojuspěšněji svých bo- hatých vědemosti a schopnosti na prospěch Mých válečných sil. S nejúplnějším uspokojenim můžete pohlíželi na to, čeho bylo v této dlouhé době do- saženo, a těšiti se z úctyplné důvěry, se kterou Moji hední námořnící pohližejí ke svému veliteli Jako mladý důstojník osvědčíl jste se před nepří- telem, v pohnutých dnech vedl jate cskadru jistou rukou v dalekých mořích. Co vynikajícího jste vy- konal za více nežli osmileté činnosti jako velitel námeřnictva, zajišťuje jménu Vašemu v annálech Mého válečného námořnictva trvalé čestné místo Vzpomínaje vděčně na Vaše služby ve válce i míru výtečné, ujišťuji Vás Svou trvalou blahovůli a pro- půjčují Vám velkokříž Svého řádu svatého Štěpána Ve Vídni, dne 24. února 1913. František Josef v. r. “ Z Vídně, 26. února. (K. k.) Jeho Veličenstvo císař vyhověl žádosti zemského poslance dra. Jo- sefa Ne umayera za sproštění úřadu ná- městka zemského maršálka v arcivé- vodství Rakouském pod Enží v řízení sněmu zemského. — Jeho Veličensívo císař jme- noval zemského poslauce dra. Josefa Porzera náměstkem zemského maršálkav areivévodství Rakouském pod Enž v řízení sněmu zemského.
#40 alto_textblock #40
V Uhrách očekávají se velké bouře ve sně- movně a pád vlády Lukácsovy. Z Vídně, 26. února. „Neue Freie Presse telegrafují z Pešti: V táboře oposičním je či- lo. Všeobecně se čeká, že hr. Zichy s voj demisi porazí celý kabine t. Poklá- dá se za věc vyloučenou, že by kabinet Lu- kácsův po odcbodu hr. Zichya mohl zůstatí je- ště v úřadě dále, poněvadž demise hr. Zichya je odůvodněna jeho mravními motivy a pro- tože nelze nadíti se, že panovník bude svoji autoritou krýti názor, po stránce morální má- lo citlivý. V oposičních kruzích tvrdí se, že dlužno se připraviti, že minister- ský předse da Lukács na dnešní audienci učiní seč bude, by v úřa- dězůstal. Také v krajním případě však po- važuje se za nemožnost, by setrv a ještědlouhov čelestátní správy myslí se, že ne-li dnes, tak v době nejbližší na- stane změna vlády, poněvadž je obecné pře- svědčení, že kabinet Lukácsůy v své vážnosti otřesený nedovedl by čeliti velkým bouří m, které s proti němu pro nejbližší týde ohlašuji. Kdyby kabinet zůstal v úřadě. dojde v pondělí v parlamentě ke scénám, kte-
#41 alto_textblock #41
dugo onlesuoona ré přesahovati budou vše, ce se dosud po té stránce stalo. Také všeobecná stávka, kterábude současně zahájena, ne- mine bez násilností. Jsou rozšien všelijaké poplašné zprávy, jakým způsebem sociální demokraté chtějí přivoditi svou sláv- kou největší poruchu živola hospodá Z Peští, 26. února. (N. F. P.l Vervláseí straně se vypravuje, že hr. Zicby nnode formální demisi, nýbrž na panovníka n n- léhal, aby vláda nespokojila se přeručení procesu proti Desyovi, ný brž po knsi l se obžaloby Desyovy veřeině vy- vrátiti a to způsobem, kterým by se zajisí ia odpůrcům naprostá svoboda důkazů. Tcnl požadavek vzneslhr. Zichy včer také na ministerského pře d sede Lukácse, který však zastává stanpvisko, že záležitost je rozsudkem, pokud nabyl plnt- nosti o předvčerejší řeči jeho ve sněmovně poslanecké rozhodnuta. Podobá se, že v roz- mluvě, kterou měl Lukács včera s hr. Zichyem, uvažováno také, zdali by se nepodařilo žalo bu poslance Desya vyříditi před dohodným forem a to způsobem, který by nebyl komprn- mitujícím ani pro Lukácse ani pro vládu, avšak ukázalo se, že způsob ten nemůže býti na- lezen. Následkem toho vládní kruhy věří, že Zichy v úřadě zůs tati nemůže. Ne- podal-li předvčerejší svoji demisi ještě for- málně, ukáže se na dnešní audienci hr. Lu- kácse, že demise hr. Zichya je nezbytná, Z Vídně, 26. února. Uherský ministerský předseda šl. Lukács byl dnes přijat panov- níkem ve zvláštní audienci. Tato audience rozhodne nikoliv o demisi ministra vyučování hr. Zichy, nýbrž o osudu celého ka- binetu.
#42 alto_textblock #42
Také uherský ministr orby odstupuje. Z Vídně, 26. února. „Reichspostu“ te- legrafují z Pešti, že také ministr orby hr. Se- renyi z těchže důvodů jako ministr vyučo- vání hr. Zichy požádá za propuštěnou. Hrabě Khuen-Hedervary povzbuzuje vládní stranu uherskou k vytrvalostí a boji až do krajnosti. Z Peští, 26. února. (K. k. uh.) „Pester Ll. uveřejňuje rozmluvu s hr. Khuenem- Hedervarym, jenž s velkým důrazemn pro- hlásil, že hlavní snaha musí směřovati k tomu aby byla zachována strana národní práce Strana ví, že jest jejímjediným posláním věr- ným a sílným chráněním vyrovnací politiky tyto zájmy hájiti před všelikým poškozením. Luxus, vyhnouti se nepřátelskému útoku z dů- vodů politické pohodlnosti, jakož i těžkým vniterně-politickým bojům, tento luzus ne- může, nesii si dovoliti a nikdy si národní strana práce nedovolí, neboť jejím ustupová- ním byloby vyrovnaci dílo vydáno bez účín- né ochrany rozmarům náhody. Cit povin- nosti káže jí čeliti všem hrozícím bouřím, s odhodlaností, jdoucí až do krajnosti a vítězně podrobit se zkouš- kám, kterými strana snad nezůstane ušetřena, neboť její zánik vydal by vyrovnací politilu opětně rukám, v nichž nelze očekávati an sílu, ani spolehlivost, že zachovají neporušené tradice Františka Deáka.
#43 alto_textblock #43
Válečná síla Německa a Francie.
#44 alto_textblock #44
Z Paříže, 25. února. (K. k.) Millerand pro- hlásil na voličské schůzi, že provedení vo- jenského programu v Německu po- rušuje rovnováhu v poměru sil mezi Francií a Německem. Francie to nemůže připustiti. Jde o životní otázku.
#45 alto_textblock #45
TÝDENNÍ REVUE.
#46 alto_textblock #46
V „České Kultuře“ (I., č. 10) podává dr Zd. Nejedlý další opět část své studie „Ke sporu o smysl českých dějin“. Zabývá se tu dobou předbělohorskou a příčinami Bílé Hory. O názoru prof. Masaryka, který dobu Jagailoveů a prvých Habsburků, dědičně osedlých na trůně če- ském, považuje za dobu mravního úpadku našeho národa, úpadku, v němž je hlavní příčina kata- strofy bělohorské, soudí prof. Nejedlý pochybo- vačně. Dle něho víme, že moralistní názor Deni- sův a Masarykův historicky nestačí, ale dále než k tomuto poznání jsme valně n epostoupili. Šestná- cté stoleti českých dějin je dosud nevalně zpraco- váno. Nejsou vykonány práce předběžné, na jichž základě by bylo možno vysloviti konečný soudo celé době. Proto jemu „zásluhou mladší školy hi- storické (Gollovy) jest, že ví, co neví. Ukládá si zde mnoho práce, třebas ví, že výsledky nevytvoří celek za několik málo let a snad ani ne desitiletí.,. A úkoly práce té autor ukazuje: „Musíme pozoro- vati člověka 16. století a to jeho určitý typ český. Zikmund Winter vyložil nám aspoň vnější formy života tohoto člověka. Ale chceme a musíme znáti více: co se dělo v duši tehdejšího člověka, jaký byl jeho intelekt, jaký byl jeho mravní a citový zi- vot. I zde snad to, co se zdálo býti úpadkem 16. století, jest něco jiného: výslednice zvláštních před- pokladů tehdejšího života. Musíme poznati vliv renaissanco na český život. na vytváření se prud- kých, ale také silných a schopných individnalit. Potom nám snad leckterý zjev 16. století bude bližší. Od člověka postoupíme k jeho kultuře. Jak prázdné jsou dosud naše vědomosti o vědě a umě- ní 16. století u násl Čím jsou všechny ty výklady o literatuře 16. věku? Nikde není tu dosud ideje, nikde oživující myšlénky. Jak monotonně vystupují před námi kosmografie i cestopisy 16. stoleti, ač tato touha po světě, u člověka 16. století tak příznačná a u nás jevicíse v tak zvláštní podobě ctihodných kronik a cestopisů,, jest jistě síla, již ani historik nesmí přehlédnouti. A což krásná lite- ratura? Mluvíme o zlatém věku, ať již tomu věříme. nebo se vysmiváme, ale nic necítíme. I rozkvět li- teratury Bratrské jest nám stále ještě spíše fráse než vědomí krásného zažitku. To vše jest mrtvo čeká na svého oživitele. A což teprve ostatní umě- ní! Kdo vylíčil nám umělecký ruch 16. století u nás? Od doby Vladislavské až do Rudolfinské stoupá intensita naší umělecké kultury, sle kdo z našich historiků ji prožil? Kdo vžil se plně do života moc-
#47 alto_textblock #47
ných českých šlechticů, kdo podal nám ten vír po- litického, společenského i uměleckého života na Krumlově za posledních Rožmberků? Kdo vzkřísil nám život Pernštejnské Litomyšle, ušlechtilý jak tamější Pernštejnský zámek? A konečně: kdo za- chytil ozvuk hudby, jež zněla v 16. století u nás. v palácích i městských pokojích? O tom všem vlastně nic nevíme neboť v tom všem popis má nám vybavovati život! Až budeme žíti s tímto člově- kem 16. století, budeme mu moci říci, že jest člo- věkem úpadku?. A nebudeme teprve potom cí- titi úder osudu, jenž dopadl na plný tento život na počátku 17. století?“ — „Česká Kultura“ dále ob- sahuje: Ivo Vojnovič, 1912. Čtvrtý zpěv „Smrti ma- tky Jugovičů.“ — R. Svobodová, zahrada Irémská. André Suares, Benjamin Constant. —. HI. Hikl, Český kosmopolitism básnický. — A. Fuchs. Ná- boženství syntesou. — R. Weiner. Leskl náčiní. — Ot. Jirani, Nové drama Sofokleovo. — Rozhledy o poznámky.
#48 alto_textblock #48
„Časopise Musea království Če- ského (LXXXVII., č. 1.) otiskuje P. C. Straka další „Nově objevoné zlomky spisů Mi- stra Jana Husi v knihovne Strahov- ské“. Je to překlad „Dialogu“ Viklifova, jehož ná- zev vlastně je „Speculum ecelesiae militantis.“ Dia- log sepsán byl mezi r. 1377—1382 a do Čech při- nesen teprve po r. 1403. Latinského jeho textu za- chovalo se u nás osm rukopisů, kdežto v samé Anglii pouze jediný. Český překlad však je vzác- ností. Dosud byl znám jediný v kodexu Husových spisů ve sbírce rukopisů knihovay Musea králov- ství Českého pod sign. III. E. 11. Vydal jej r. 1909 Milan Svoboda pod titulem „Mistra Jakoubka ze Stříbra překlad Viklifova Dialogu“. Autorství při- soudil mistru Jakoubkovi, zjm. na základě svěde- ctví Chelčického, který ve spise „O trojím lidu řeč“ praví: „Četl jsem plsmo přeložené mistra Ja- kuba z knih Wyllifových, ješto sů ,O nadání kněžském“ a mluví pak o rozdělení církve ve tři stránky slovy, překladu „Dialogu“ velmi po- dobnými. Nyní k rukopisu tomu přistupuje stra- hovský překlad „Dialogu“, přepisovaný patrně ze stejné předlohy jako rukopis musejní, o čemž svěděl chyby stejně opsané. Pokud jde o autorství pře- kladu „Dialogu“, soudí P. C. Straka, že nestačí svě- dectví Chelčického již proto, že název „O nadání kněžském“ nebyl nikde u nás užíván pro „Dialog, za to však mnohém spíše se hodí pro jiný spis Vi- klifův, pro „Do dotatione ecelesiae“. Pro autor- ství Husovo však dle domnění Strakova mluví: „Ač nespouštíme se zřetele, že v rukopisných svazelch
#49 alto_textblock #49
díla různých autorů bývaji pomíchána, a že tudíž z autora jednoho spisu nelze vždy zonditi o tém autoru spisu anonymně uvedeného, přece nelze v našem případě jen tak lehce mlčením přejíti ná- padný úkaz, že překlad strahovský. „Dialogu“ ná- sleduje bezprostředně na téže stránce a jen po ma- ličké mezeře zšíří prstu po Husově traktátu „O svatokupectví“, psán jsa týmž písařem. Spolu sle- pen byl ještě list z postilly Husovy, za to však žád- ný zlomek ze spisů Jakoubkových. Jest jisto, že Hus přeložil „Trialog“ ... Byl by Hus přestal na tom a pominul by „Dialogu“, když tento spis obsa- hem svým byl tak blízký traktátu „O svatokupe- ctví“, ano dokonce snad i pohnutkou k sepsání jeho? Nebude asi též nahodilé, že v „Dialogu“ slova kupitoly pátě: „Ex hoc enim symonia forcius est intrata“ přeložena jsou slovy: „A z toho se sva- tokupectví rozmohlo“, slovy tedy, kterými začíná proslulý traktá! Husův „O svatokupectví... Ostat- ně není možný i dohad, že Hus, příliš zaměstnaný pracemi literárními, přednáškami, kázáními i ru- chem politickým, jako společně s Jeronýmem pra- coval o překladu „Trialogu“, ponukl též kolegu svého a přítele Jakoubka, aby „Dialog“ Viklifův. jen zběžně přeložený doplnil a důkladněji přeložil? Nezapomínejme, že bulla Martina V. r. 1418 přika- zovala, aby Husovy a Jakoubkovy přellady z knih Viklifových byly vedle původních jich spisů pá- leny! — V ostatním obsahu je: K. Adámek, Umě- lecká výzdoba Musea království Českého. — Dr. V. Řezníček, Lipský vítěz Karel kn. ze Schwarzen- berga. — J. Hora, Kurator Matice české Jan br. Harrach. — Dr. Č. Zíbrt, Rukopisné varianty staro- českých Poručenství patriarch dvanácti. —. F. Štěr- ba. Jednota dramatických spisovatelů a hudebních skladatelů před 40 lety. — Dr. J. Volí. Lament Tč- šínských z r. 1654. — Ot. Zachar, Rudolí II. a al- chymisté. — Drobné příspěvky. — Dodatky a epra- vy k biografiím. — Hlidka Hiterární. — Z letopist
#50 alto_textblock #50
musejních.
#51 alto_textblock #51
V „Menšínové Revul“ (II., č. 4.) v člán- ku „Čechové na dolsorakouském ven- kově“ počíná H. Sýkora kresliti obraz če- ského zastoupení v Dolních Rakousích, kde dosu nejvíce a nejčastěji si všímáme české Vídně. Uvádí Nejen ve Vidni samé, nýbrž i na dolnorakouském venkově zaznamenala úřadní statistika z posledního sčítání lidu český úpadek. Kdežto r. 1900 napoči- táno bylo v celých Dolních Rakousích (i s Vídní 132.968 obyvatelů s českou obcovací řečí, klesl po- čet ten r. 1910 na 122.329. Na tomto úbytku víc nei 10.000 palicipuje alejným dílem Vadleň město i dol-
#52 alto_textblock #52
norakouský venkov. Ale úpadek českého živlu na venkově v Dolních Rakousích je větší a staršího data,než ústup jeho v residenčním městě a než celkově v celé zemi. Ukazují to autorem připojena data o sěítání lidu z r. 1880, 1890, 1900 a 1910. Kdež- to v r. 1890 měla Vídeň velmi značný přírůstek če- ského živlu, který se udržel na slušné míře i roku 1900, venkov dolnorakouský vykazoval již r. 1890 značný úbytek, desitiletí do r. 1900 značilo stag- naci a pohyb do r. 1910 dalši, zvýšený úbytek. Čechů v Dolních Rakousích r. 1880 bylo 61.257, v Vídni 25.186 a na venkově 36.071. Do r. 1890 jieh přibylo ve Vídni 1532 (vzrostli na 63.834 duše). na venku však jich ubylo o 18% (pokles na 29.647). takže celkový vzrůst českého živlu v celé zemi byl o 347 (na 93.481 dušíl. V dalším desitiletí přibylo Čechů ve Vídni o 612% (na 102.974 obyvatelů), na venkově zůstal počel jejich téměř stejný (29.994) takže zemský jejich přírost byl 2925. Poslední sči- tací období (do r. 1910) značí však již pokles n celé čáře: v průměru zemském o 8% (na 122.329). ve Vídni o 4% fna 98.461) a na venkově o 20 (na 23.868 duši). H. Sýkora ovšem slibuje ukázaii slabíny úřadních dat sčítacích a doložili tak, že nejsou pro nás do té míry krgjně nepřiznivy, jak se zdá při prvém pohledu. — „Revue“ dále přináší: Dvojjazvčný národ? — J. Bárta-Zahradecký, Brno. Národnosiní monografie. — JJ. Hořejší, Živé men- šiny na Jesenicku. — A. M. Jeh. Dosudi české obee v bývalé župě Vitorazské. — V. Kukaň, Z tajů ná- rodní a menšinové činnosti. — Literatura. — Škol- ství. — Národní obrana. — Život spolkový.
#53 alto_textblock #53
a
#54 alto_textblock #54
„Fotografieký Obzor [XXI., č. 1.) uka zuje v článku Rob. Šimona „Amatěrům otázce národnostní“ jak i při sportu a zá- havě je možno a sluší uplatňovati zájmy národní Nemáme, bohužel, české továrny na fotografické potřeby. A továrny cizí, ak německé, ať jiné, vůbee do nedávna nerespektovely češfinu, ač své návody vydávaly i v řečech jiných malých národů. A tu Klub fotografů amatérů na Král. Vinohradech dal podnět ke společnému zakročení českých fotogra- fických (amatérských) organisací u čelných cizích výrobců, aby ve styku s českými odběrateli (v pro- spektech, návodech a p.) uživali češtiny. Zamitavě odpověděly jen závody Leonárovy a E. Bühler; če- ské návody již maji Hrdličzka, Schering, Hauffa Trapp a Münch: slíbily opatřiti si je Perutz, Unger a Hofímann. Langer, Gevaert. Agfa a Kura. „A nyní k bolestivé stránce celé této záležitosti. Vět- šina továren, které bránily se, že české návody
#55 alto_textblock #55
mají, poslala Klubu od nich po výtisku na důkaz. Avšak, co jsme shledali? Některé z nich byly staré, s okraji zažloutlými a jedna továrna poslala do- konce český návod, který nikdo z nás dosud vůbeo ani neshlédl. Pídili jsme se po příčině a shledalí jsme, že v balíčkách papírů oné továrny české ná- vody přiloženy nejsou a obchodníci, majíce sice ony české návody po ruce, vydávají je amatérům pouze na požádanou: leč většina amatérů zvlášt- ního českého návodu nežádá.“ Již proto je jistě dobře upozornili i zde na celou akci; neboť mnozí amatéří nečtou odborné literatury, ba ani přísluš- ných rubrik v denních listech. Ale mimo to postup fotografů amatérů může býti příkladem i pro jiné obory. — Ostatní obsah „Obzoru“: Fr. A. Novák. Přímá positivní fotogralie. — K. Dvořák, Špillaro- vo-Špriňarovo Kompendium praktické folografie pro amatéry. — R. Strnad. Petrákovo Fotografické Vademecum. — Začátečník a jeho starosti. Drobné zprávy. — Zprávy spolkové. — Literatura. t . V .Ženských Listech“ (XLL., č. 2.) oti- skuje A. Čermáková-Sluková „Literár- ni úvahu z pozůstalého rukopisu Karoliny Svötlé (as z r. 1882). V úvaze je mimo jiné zaji- mavo, jak Světlá postihovala vliv — třeba mluví jen o jazykovém vlivu — bible na život lidu a jak cenila význam doby josefinské: Postrádala „v povídkách, kdež lid náš ličen. momontu biblické- ho. Mluva lidu byla ještě před dvacoti lety aspon v těch krajinách, jež mi bylo popřáno dokonale se- znati, prosáklá biblickými obrazy, bible mu byla voditkem a měřitkem v duševním jeho světě. Nej- podivnější nám bylo, že fento znoment si nedobyl dosti práva v spisovateli-knězi — u Pravdy. Jinde (Z literárního soukromi) jsem se zmínifa, jak dů- tklivě vyčítal Purkyně tuto věc a jak by si byl přál, aby bylo přišío to mocné kujturní hnutí z Josela v lidunašem čtenářstvu k uvědomění. Ale veliké té doby tak znamenitého rozruchu dotknul se (dle) mého vědomí ještě málo kdo (t. j. as do r. 1882). a to jen zběžně, a její mučedníci nám jsou mnohem měně známi, než z kterékoli jiné doby.““ — „Ženské Listy“ dále podávaji: E. Špindler, Královna duchů. — J. Křenek, Na břehu moře. — O. Zuchar, Historický a myšlenkový podklad spiritismu, — Máša š., Vzpomínka. — B. M. Eliášová, Nový rok v Toklu. — C. Straka, O památnícich. — O. M. Vy- skočil, Lovci rajek. — Z dopisu z Bulharska. — Literatura. — Divadlo. — Hudba. — Ze spolku, — Práce. (Příloha.)