#1
alto_textblock
#1
25. února 1913. Číslo 55.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
Na to podal posl. p. dr. Funk obšírný věcný
výklad, který přineseme příště.
#5
alto_textblock
#5
Vojenská reforma ve Francii.
Z Paříže, 24. února. (K. k.) Poloúřadně se
sděluje, že rada ředitelů ministerstva vojenství
se vysloví pravděpodobně pro opětné z a-
vedení tříleté služební doby, poněvadž
jiné řešení, tříletá služba jízdních oddílů a 30-
měsíční služební doba ostatních druhů zbrant
se považuje za málo účinnou. Přes to však ne-
byla by tříletá služba zavedena dle zákona z
roku 1889, nýbrž pro všechny nováčky bezpod-
mínečně, bez jakékoli výhody pro studenty, u-
čitele a opory rodin. Studentům poskytla by
se toliko jistá úleva tím, že by mohli po sku-
pinách odsloužiti třetí rok ve městech s vyso-
kými školami. Jakmile ministr vojenství před-
stoupí se svými návrhy, projeví ministr vy-
učování o tom svoje mínění. Také osoby, ro-
diny podporující, sloužily by pravděpodobně
tři léta, ale jejich rodiny dostávaly by podpory
ze státních prostředků.
Královští dánští manželé v Berlíně.
Z Berlína, 24. února. (K. k.) Kralovšt
dánští manželé přibylí sem odpoledne k ofi-
ciální návštěvě císařských manželů. K uvítání
dostavili se na nádraží císař, císařovna, prin-
cové, četní členové dvorní družiny, generalita
a t. d. Četné obecenstvo přípravilo knižecímu
panstvu ovace. V Lustgartenu konala se pře-
hlídka celé posádky, které přihlížel císař
královští manželé z královského zámku.
Z Berlína, 24. února. (K. k.) Císař Vilém
zařadil dánského krále Kristiana i la snite do
válečného loďstva a udělil královně Alexan-
dře řád Luisin s letopočtem 1813—1814.
#6
alto_textblock
#6
Jednota pro zvelebení průmyslu
keramického v Praze.
#7
alto_textblock
#7
Třetí valná hromada od založení této hospo-
dářské a stavovské organisace konala se v neděli
dne 23. února v přednáškovém sále representač-
ního domu pražského. Zahájil ji předseda dr. Rud
Pulkrábek konstatováním stále stoupajícího
zájmu, o němž svědčí velká návštěva. Z přítom-
ných dlužno uvésti pp.: architekta B. Bečku, cís
radu dra. V. Schustera za obch. komoru, živ-
nostenského instruktora dra. K. Poláka a p.
vrch. inž. Jareše, za radu zemědělskou p. prof.
J. Kopeckého, poslance Weignera za tech-
nologické museum, za sbor učitelský prvých kursů
cihlářských při průmyslovém museu p. prof. Hálu
a za odbornou školu keramickou v Bechyni
p. ředitele L. Porgese. Z Kostnice dostavil
se inž. Arnold Bührer místo svého otce inž. Jak.
Bührera, jehož přednáška byla na pořadí progra-
Účastenství bylo neobyčejné, přes 400 osok
bbylo přítomno. Ze všech konců Čech i Moravy, ba
i ze zahraničí příšli účastníci.
Předseda v úvodní řeči děkuje nejprve přízniv-
cům Jednoty, kteří účel její podporovali značnými
dary, tak Průmyslová banka věnovala společně
ústřední prodejnou pražského gremia cihlářského
1000 K, prodejny Živnostenské banky celkem 600
kor., mnozí členové dle síl svých zvýšili dobro-
volně svůj členský příspěvek.
Také do slosování při dnešním večírku došly
četné dary, zejména od c. k. odborné školy kera-
mické v Bechyni, od p. Jos. Abrhama z Kunovi
a p. inž. Štěpána Jílka obrazy (originály), zvlášte
veliká kolekce keramiky došla od p. inž. Kneifla
z Proseka, od p. Miloty z Domažlic příbor kávový
a příbor na rybu, od rakovnické továrny a od fy
Spruger a spol., jakož i od Ant. Hanzlíčka různé
ozdobné keramiky. Celkem se sešlo na 150 kusů
Pak se dotýká předseda některých význačných
zjevů posledního roku života spolkového, zejména
otevření cihlářského kursu, děkuje všem, kdež
práci Jednoty v té věcí podporovali a přecház
pak k neutěšené situaci výroby cihlářské v letnš-
ním roce, který tak slibně začal, ale v druhé polo-
vici své tak všeobecně zklamal vzbuzené naděje.
a vřelými slovy se přimlouval za zřízení mohutné
organisace jednotlivých odvětví stavebních, vý-
robců staviva i stavitelů.
Apelu toho použil delegát obch, a živn. ko-
mory pan arch. Bečka, který sliboval součinnos
kruhů stavitelských.
Na to čteny a schváleny zprávy jednatelská
a pokladní i zpráva revisorů.
Následuje návrh na změnu stanov, který se
rovněž přijímá. Zavádí se vedle správního výboru
ještě užší výbor výkonný, volený z členů pražských
a z bližšího okolí, který by mohl býti vždy kom-
plelní, aby práce Jednoty nebyla rušena absen-
cemi třebas nezaviněnými.
Následujícm bodem byla přednáška p. dra
B. Odstrčila: „O dělnické úrazové po-
jišťovně vzhledem ku průmyslu kera-
mickému“. Přednášející vysvětluje, kterak se
počítá procento a třída nebezpečí, upozorňuje, ž
závody pražské a brněnské úrazové pojišťovně
podléhající vykazují vyšší třídu a procento nebez-
pečí, než jak pro stavební keramiku jest stanove-
no; zdůrazňuje nutnost součinnosti úrazovny s or-
ganisací keramickou, aby se stav tento dal odstra-
niti, jednak pečlivým dbaním zákonných předpisů
a přesným přihlašováním veškerého dělnictva. Ne-
přihlašuje-li se dělnictvo všechno, pak arci vy-
padne na takto zmenšený počet dělnictva procento
úrazů větší a tím vyšší ovšem též třída nebezpeč
a s ní spojená vyšší sazba pojišťovací. Výsledek
jest, že ti, kdož nemají dosti dobré vůle, ještě více
počet dělnictva přihlášeného redukují, a tím škod
zaměsinateli poctivému, který všechno dělniclv
své správně přihlašuje a vinou této nesvědomit
části zaměstnatelů jsou nuceni platiti větší a větší
sazbu pojistnou. Tomu zlu může čeliti právě orga-
nisace a jen tak lze docíliti snížení třídy nebez
K řeči té trefně připomíná ještě ředitel pan
Ne vařil, že jest nanejvýše nutno, aby každý za-
městnatel ze všech sil zamezoval do závodu svého
přístup alkoholu.
Polom přednáší dr. techn. p. Kallauner
zkoušení výrobků cihlářských. Instruktivní a pou-
tavá přednáška ta shraula v krátké stati ohrom-
nou látku velmi přehledně a byla dle toho také
odměněna potleskem.
Potom přednášel v českém překladě stavitel
p. J. Višňák přednášku inž. p. Jak. Bührera
z Kostnice „O moderních sušárnách Büh-
rerových“, jež byla doprovázena četnými pro-
jekcemi význačných závodů, zbudovaných dle toho
systemu. Projekce obstaral p. Váša, fotograf. Pal
přednášel inž. p. Štěpán Jílek „O pohonné
síle v průmyslu keramickém“. Oceňoval
jednotlivé systémy pohonu strojního, motory ben-
zinové, naftové i stroje parní a elektrické, určuje
při tom, kdy jest kterého systému výhodno užiti
Po přednášce stanoveny některé exkurse Jed-
noty, zejména na Moravu, do Lipska na výstavu
stavební, do Kutné Hory a p. Příspěvky ponechá-
ny v dosavadní výši 10 K. — Při volných návrzích
ventiloval pan ředitel Kalous ze Solnice otázku
ochrany domácí výroby trubek trativodních, která
velice trpí konkurencí zahraniční.
Na to asi o 1/42. hod. předseda schůzi skončil
Odpoledne sešli se účastníci v divadle vinohrad-
ském na „Našich furiantech“ a den ukončen by
zdařilým přátelským večírkem v representačním
domě, při němž slosováno mnoho dekorativnícl
předmětů keramických ceny nemalé.
#9
alto_textblock
#9
Amnestie při jubifeu Romanovců.
Z Petrohradu, 24. února. (K. k.) Petro-
hradská telegrafní agentura se dovídá: Akty
milosti pro obyvatelstvo, navržené při jubileu
Romanovců, budou rozšířeny také na Finsko,
kde několika osobnostem má trest vězení
býti zkrácen.
#10
alto_textblock
#10
Autorské právo.
#11
alto_textblock
#11
Z Petrohradu, 24. února. (Petr. tel. ag.)
V dnešní schůzi konference pro ochranu
autorského práva mezí Ruskem
Německem byl schválen text konvence
#12
alto_textblock
#12
Nuclomnove
keksy a piškotky
#13
alto_textblock
#13
„SUPRA LVOcAv
sou nejspol ehti
silicím prostředkem
pro chudokrevné a slabé
057
děti i dorostlé osoby
K dostání va všech lékárnách a přisl. obchod.
„Nuclern“ spol. ar.o. Vídeň, I., Stefansplatz5,
#15
alto_textblock
#15
Národní hospodář.
#16
alto_textblock
#16
Nahlížení do knih k účelům
berním.
#17
alto_textblock
#17
pečí
#18
alto_textblock
#18
Ve valné hromadě Svazu pražského obchodni.
ctva, která se konala 23. února t. r., promluvil
o této nyní velmi aktuelní otázce se stanoviska
obchodnictva p. Arnošt Bechert, průmyslník a mí-
stopředseda obchodního gremia v Teplicích, se
slanoviska berně-politického pak pan říšský po-
slanec prof. dr. Vilém Funk, člen finančního vý-
boru rady říšské.
Pan Arnošt Bechert ve své přednášce pou-
kázal na to, že od dlouhé doby nebylo zákona
který by tak byl narazil na jednomyslný odpor
jako je zákon, kterým má býti zavedeno nahlížen
do knih. Žádná korporace nevyslovila se pro něj
bez výhrad. Řečník tento postup má za pochy-
bený, neboť věří, že by přes jednomyslný, bezvý-
hradný odpor hospodářských korporací nebylo by
bývalo možno zákon usnésti. Stejnou chybou bylo.
že poslanci počali jednati s vládou o kautelách, na
místě, aby se postavili proti úmyslu nahližení do
knih zavésti. Je nesporno, že obchod, průmysl
živností budou jedinou obětí. Zemědělští interesenti
vyslovili se proti, poněvadž jich se nová ustano-
vení netýkají, ihned však ústy posl. Mayera ohra-
dili se proti tomu, aby ustanovení ta vedla k nu-
cenému vedeni knih v zemědělstvi. Zbývá pouze
tedy ta část censitů, která knihy vésti musí a to
jsou obchodníci, průmyslníci a živnosínici proto-
kolovaní. Pro tyto stavy je to výjimečný zákon,
kterého nezasluhují, neboť daňové břemeno spo-
čívá v první řadě na nich.
Ze zdaněných příjmů připadlo na tyto stavy
v roce 1911 2814% příjmů, t. j. půl druhé miliardy
korun, na zemědělství však pouze 79%, t. j. 351
mil. korun. Z celkového počtu censitů (1,300. 000
je z kruhů zemědělských jen asi 100.000. Žemědělců
je však podle daně pozemkové 6,000.000! Tedy
jen asi 112% zemědělců je poplatno v osobní dan
z přijmu a to jen 17.000 s přijmem přiznaným
přes 2400 K a 9000 a příjmem přes 3600 K. Obchod
průmysl a živnosti podléhají kromě toho nejtiživějš
a nejnespravedlivější dani výdělkové, kterou ne-
sou z 93%, kdežto zemědělcí jen z 23/4 7%. Osobnt
daň z příjmu, na níž mají tyto stavy značný podíl.
sloupla ze 44 mil, v roce 1898 na 91 mil. v roce
1911, kdežlo daň pozemková klesla z 56 mil. na
52 mil. korun. Tyto číslice podávaji zřetelný obra
berní morálky.
Výsady berní, poskytované zemědělcům, jest
nutno tedy odstraniti. Nahliženi do knih bude u
velkých podniků pouhou formálnosti, u malých
středních povede k šikanám. Již dnes finanční
úřady mohou předložení knih vynutiti a kromě
toho dle § 214. daň ve volném uvážení vyměřiti
odhadem. Proto je zdanění naše také nejtěžší ze
všech zemí v Evropě a snad i na světě.
Dále řečník ličil prostředky, kterými docilujo
úřady zvýšení daní, nic nedbajíce na to, že také
ony mají míti berní morálku, která se požaduje od
poplatníků a která se nemohla vyvinoutí jen proto.
že finanční úřady postupují libovolně. To vše má
býti ještě přiostřeno.
Stát měl by dosti prostředků, jichž má potřebí
kdyby odstranil výhody dnes existující, kdyby ani
to nestačilo, měla by potřeba rozvržena býti n
všechny poplatníky.
Radikální odpomoc neposkytne však nikdy
přištipkaření, nýbrž od základu jdoucí berní refor-
ma. Nesnáze tomu v cestu se stavící řečník ne-
přehlíží, avšak tvrdí, že mělo by se vyčkati, a
nalezne se muž, který by obrovské dílo reformní
byl s to provésti. Do té doby měla by zákonodár-
ství vytrvali v klidu. Proto také vyslovuje se jmé-
nem obchodu a průmyslu proti dnešnímu pokusu
legislativy a vyslovuje přesvědčení, že je nulno,
aby hospodářské stavy spojily se bez
rozdilu národnosti v hospodářský
svaz, který by zájmy celku hájil. A ty
volá ještě v poslední chvíli do zbraně, poněvadž
nebylo ještě promluveno v otázce nahližení do
knih poslední slovo.
#19
alto_textblock
#19
vývoji a zákonné úprav
živnostív Bosněa Hercegovině.
#20
alto_textblock
#20
O tomto thematě proslovil včera večer před-
nášku p. dr. Vojeslav Besarovié, poslanec na
zemském sněmu pro Bosnu a Hercegovinu a sekre-
tář obchodní a živnostenské komory v Sarajevě.
Přednášku konal ve velké zasedací síni pražské
obchodní komory a prostorná místnost byla na-
plněna zástupci obchodu, průmyslu a živaostí.
Přítomni byli zejména prozatímní předseda dr
Malínský, vl. r. dr. Hotovetz, cís. r. dr. Živanský.
mag. rada Vlk, poslanec Fr. Tůma, obec. starší
dr. Otys, okresní hejtman Průša, Alf. Šimáček, bý-
valý president česko-budějovické obchodní ko-
mory Pacák, kom. rada Soyka, cís. rada Fischer,
dr. Samek, dr. Novák, dr. Molenda, posl. dr.
Schuster, továrník Voleský, velkouzenář Thürin-
ger, Jiroušek, mostarský poslanec Zaborgi a j. v.
Prozatímní předseda obchodní komory p. dr.
Malínský uvital přítomné a představil p. dra.
Vojeslava Besaroviče, který přednášku proslovíí
česky, s německou vložkou.
Přednášející obšírně promluvil o někdejší or-
ganisaci cechovní a způsobu výroby, kterou líčil,
předváděje jednotlivé pěkné výrobky řemeslně.
Dále pojednal zovrubně o následcích hospodářské
změny, nastavší okupací. Zachování řemesel vyža-
duje zákonné úpravy, jakož i nabytí technických
vědomostí. Řečník zdůrazšuje nedostatek pří-
slušných zákonných předpisů, který se mezi ře-
meslnictvem nemile pocífuje, a pak hlavními rysy
rozbírá osnovu zákona o řemeslných živnostech,
níž se obchodní komora radila a která v nejbliž-
šich dnech bude zemskému sněmu předloženak
ústavnímu projednání.
Technických vědomostí má se nabývati v dil-
nách mistrovských. Aby se mistrům usnadnilo při-
jímání učňů, budou se jim poskytovati podpory. K
osvojení si technických vědomostí jsou zřízeny dvě
školy řemeslnické, jež odpovídají odborným ško-
lám v našem mocnářství. Z těch však nemůže vy-
cházeti dostatečný kmen mistrů vzhledem k ma-
lému počtu řemesel, na školách zastoupených, ja-
kož zejména i proto, že nemají nižádných zkuše-
#21
alto_textblock
#21
ností praktického života. Organisátorsky má se po
odbytí řemeslnické školy stanoviti ještě alespoř
jednoroční zaměstnání v dílně mistrovské. Před-
nášející s projevem díků zmiňuje se o přijetí bo-
senských mistrů a pomocníků do mistrovských
kursů, jež jsou konány ve zdejším komorním ústa-
vě pro zvelebování živností (technologické mu-
seum).
Přednášející dává podnět ke studiu bohatství.
uloženého v průmyslu domáckém, aby technický-
mi prostředky byl vhodným způsobem přiměřeně
k moderní potřebě oživen a při tom zároveň za-
chován národní ráz původní, za kterýmž účelem
navrhuje zřízení vzorných kursů. S politováním
zdůrazňuje přednášející bezstilovost, převládající
v nynějších výrobcích řemeslných, které má býtí
čeleno prací jakostní na podkladě národním. Bu-
de-li program ten splněn a nastane-li také vnitřní
ozdravění řemesla, doufá přednášející, že si ře-
meslo v Bosně a Hercegovině vybojuje půdu.
Přednáška byla přítomnými přijata hlučnon
pochvalou.
#22
alto_textblock
#22
24.
#23
alto_textblock
#23
20.
#24
alto_textblock
#24
2.75
Peníze poslední
2.75
2.50
Kabel. transf. »
488.30
488.17.
488.—
66.9
Amalgamated . :
67.62
67.87
American Smeltiny
67.25
68.25e,
69.5
35.—
American Lokomotive
35.25
36.—
35.—
34.75
Anaconda . . . .
35.12
Atchison
100.62
101.—
101.50
99.87
Baltimore a Ohio
100.—
100.62
Canadian Pacifie
231.12
229.12
230. 75
Chicago, Milwauke
137.—
107.62
108.—
26.87
28 37
28.75
. . .
125,75
126.—
Great Northern.
125.50
130.50
Louisville a Nashville
131.50
131.75
25.—
Missouri Kansas
25.37
25. 5
105.—
105.—
New-York Central
105.—
Northern Pacifie
115.—
115.12
115.12
118.—
Pennsylvania a.
118.25 118.12
154.50
157.62
157.87
Reading . . . .:
21.62
22.—
22. 5
Rock Island . . .
25.37 25.50
26. 25
Southern Railway : .
99.12 99.12 100. 50
Southern Pacific . o
60 62 61.25 61.37
Steel Comon . . . a
156. —
Union Pacific . ..
154.50 155.62
9.25
9.25
9.75
Wabash. pref. . .
108.—
107.25 108.—
Steel prek.
89.— 89.—
Southern Pacit. Bd 4%% 89.12.
#26
alto_textblock
#26
Erie
#27
alto_textblock
#27
Z trhů cukerních.
V Praze, 24. února. Surovina. Již sobotní
večerní depeše zahraniční přinesly uklidnění a také
dnešní první Hamburk zněl klidně, ale v záznamech
nevykazoval dalšího poklesu. Na našem trhu ne-
byla patrna značnější koupěchtivost a znamenáno
za pohotové K 22.20 a na říjen-prosinec K 22.7
z Ústí. Polední Magdeburk byl klidný, ale v zá-
znamech pro některé lhůty o 212 fen. nižší. Londým
zachoval směr klidný: odpolední Hamburk zněl dů-
věřivěji a v záznamech získal 21/2 fen. Naše burs
končí tendencí ustálenou a ceny doznaly zotavení
o 5 haléřů, takže kladeno K 22.25, resp. K 22.80
franko Ústí.
Trh s rafinádami nemá nic nového.
Z Hamburku sděluje depeše Společnosti
pro obchod se zbožím ze dne 24. t. m.: Dnešní za-
hájení klidné, později dostavila se opět nálada u-
stálená v důsledku lepší koupěchtivosti. Prodavači
chovají se zdrželivě vzhledem k zítřejším očekáva-
ným číslicím přívozů kubánských.
#28
alto_textblock
#28
Obilí.
#29
alto_textblock
#29
Z Chicaga, 24. února. Pšenice. Trh počal
chabě na nižší liverpoolské záznamy a na zprávy
o blahodárných srážkách. K závěru nastalo zota-
vení na úhrady baissy a dobrou exportní poptávku.
Kukuřice. Trh byl z počátku chabý, pozděj
nastalo zotavení
Z Chicaga, 24. února,
Pšenice 24. 21. 20. 19.
18.
pohotová . . 103.— 103. — 103.— 103.— 103.—
na květen . . 93.25 92.52 92.87 92.50 92.50
na červenec , 91.62 91.25 91.62 91.37 91.50
na září . . . 90.12 98.87 90.12 90.12 90-37
Kukuřice č. 2
pohotová . . 58.50 58.50 58.— 58.25 58 7
na květen . . 52.50 52.50 52.12 51.87 52.25
na červenec . 53.62 53.50 53.25 53.— 53.25
na září . . . 54.62 54.50 54.37 54.12 54.50
ves č. 2 pohot. 34.— 34.— 33.50 33.50 33.5
na květen . . 34.25 34.12 34.— 34.—
34.12
Z Nového Yorku, 24. února.
Pšenice zimní . 24. 21. 20. 19. 18.
pohotová . . 112.— 112.— 111.— 111.— 111.-
na květen. . 99.50 109.— 99.25 98.87 99.—
na červenec . 98.25 8.— 98.25 98.— 98.12
Kukuřice pohot. 57.— 58.15 56.75 57.25 57.25
Oves č. 2 pohot. 38.50 34.— 38.75 38.75 38.7
Bavlna.
#30
alto_textblock
#30
Východní dráhy.
Z Vídně, 24. února. (N. Fr. Pr.) Dnes
konala se schůze výkonného výboru orien-
tálních drah, které účastnil se také ředitel
Německé banky. Byly projednány některé
běžné záležitosti a také změny, způsobené
válkou a požadavky odškodného balkánským
státům. Orientální dráhy budou vypláceti
asi stejnou dividendu jako loni. Ohledně
prodeje většiny akcií rakouské bankovní
skupině jsou ještě potíže, takže uskutečnění
této transakce je dosud nejisto.
#31
alto_textblock
#31
Z Nového Yorku, 24. února. Trh počal pevaě
na vyšší liverpoolské záznamy: později ochabl n
příznivé zprávy povětrnostní a prodeje wallstreet-
#32
alto_textblock
#32
ské.
#33
alto_textblock
#33
Divídenda.
#34
alto_textblock
#34
24. 21. 20. 19. 18. 17.
Pohotová. . . 12.50 12.50 12.50 12.60 12.70 12.70
na březen . . 12.02 12.09 12.11 12.08 12.25 12.11
na květen . . 11.87 11.91 11.95 11.93 12.08 11.9
na červenec. . 11.82 11.85 11.86 11.83 11.96 11.83
na srpen . . . 11.72 11.75 11.75 11.71 11.86 11.6
na říjen . . . 11.40 11.46 11.46 11.44 11.47 11.28
na prosinec. , 11.41 11.46 11.46 11.44 11.47 11.2a
Z Nového Orlennu, 24. února.
24. 21. 20. 19. 18.
Pohotová. . . 12.37 12.87 12.87 127/1% 127
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 24. února.
nd 24.
21
Koks pohotový . . , 240 až 2.50 2.50 až 0.—
—24. 21. 20. 19.
Olovo . . . . . . . 3.75 3.75 3.75 3.75
Měď elektr. . . . . 14.87 14.87 14.87 14.87
* stand. pohotová. 14.— 14.25 14.25 14.—
Zinek . . . . . . . 6.40 6.40 6.40 6.30
Cín. . . . . . . . 47.90 48.56 48.50 49.25
Sadlo prim. vest. . . 10.75 10.65 10.65 10.65
Vepřové maso . . . 20.75 20.75 20.75 20.75
hovězí maso . . . . 24.75 24.75 24.75 24.75
Cukr gran. . . . . . 4.48 4.48 3.48 4.25-35
Petrolej crude . . . 8.50 8.50 8.50 8.50
Terpentin novoyorský. 46.25 46.— 46.— 46.—
Káva pohotová . . . 12.87 12.87 12.62 12.75
na březen . . . 11.82 12.10 12.05 11.97
na červenec . . 12.20 12.49 12.43 12.33
na prosinec . . 12.14 12.42 12.33 12.21
24.
21.
Železo sur. č. 2 Foundry 17.75—18.25 17.75—18.25
» South. Foun. č. 1. 18.50—18.50 18.50—18.50
„ měkké 18.25—18.75 18.25—18.75
»
17.75—18.25
»sur. jižní č. 2. . 17.75—18. 5
Z Chicaga, 24. února.
20. 19.
24. 21.
10.60 10.60
Sádlo na květen. . . 10.65 10.57
Žebírka na květen . . 10.525 10.45 10.47° 10.50
Vepř. maso na květen. 19.825 19.70 19.773 19.8
#35
alto_textblock
#35
Z Říma, 24. února. (K. k.) V dnešní
schůzi správní rady italské banky bylo po
vyslechnutí zprávy o bilanci až do 21. pro-
since m. r. usneseno navrhnouti valné hro-
madě akcionářů, svolané na 23. března t. r.
aby se vyplácela divídenda 46 lir na akcii,
splatná dne 8. dubna.
#36
alto_textblock
#36
Národní německá banka.
Z Berlína, 24. února. (K. k.) V dnešn
schůzi správní rady Národní německé banky
bylo usneseno, aby z čistého zisku 8,759.325
mk. navrženo bylo vyplácení 7proc. dividendy.
#37
alto_textblock
#37
Bankovní výkazy.
Výkaz Říšské banky německé z 22. února
Z Berlína, 24. února. (K. k.) Aktiva: Kovový
poklad, sestávající z běžných německých minc
ze zlata ve svitkách a z cízozemských mincí. po-
čitá-li se kg. čistého zlata za 2784 m. (v tisfcích
marek): 1.230.554 (+ 29.496), mezi tím zlaté svítky
932.090 (+- 20.669). říšské pokladn. poukázky 27.930
(+ 2806), jiné bankovky 38.677 (+. 5107), směnky
1.687 437 (— 43.718), požadavky lombard. 68.580 (—
12.715), efekty 11.088 (— 19.975), jiná aktiva 170.937
(+ 3319). Passiva: Základní kapitál 180.000 (ne-
změněno), reservní fondy 66.937 (nezměněno], oběh
bankovek 1,711.700 (— 62.640), jiné denně splatně
závazky 619.596 (+. 26.014), jiná passiva 56.920
#38
alto_textblock
#38
(++- 898).
#39
alto_textblock
#39
Americké bursovní a tržní zprávy
#40
alto_textblock
#40
(Kabelové telegramy „Národních L. 'slůn,)
#41
alto_textblock
#41
Ze železářského trhu.
Z Nového Yorku, 24. února. Nových objedná-
vek bylo poměrně málo, specifikaci uspokojivě.
Dráhy učinily objednávku 7962 vagonů. Koks.
Záznamy lehce polevíly; plalilo se 2,40—2,50 doll.
za tunu. Produkce činila 433.000 t (412.000 t). —
Jihoslévárenské železo č. II. Poptávka
malá, prodáno jen 25.000 t (40.000). Ceny 13—14
doll. za tunu. — Kolejnice. Situace na trhu
nezměněna, nových příkazů málo, uzávěrka jen
45.000 t. — Ocelové tyče. Lepší poplávka při
pevných cenách. — Tyčové železo, Speciíi-
kace čilé, nových příkazů pomálu. Ceny však pev-
ně. — Nosiče. Trh byl lepší, poptávka a nově
příkazy hojné. — Plechy. Černý plech málo ob-
chodován, specifikací více.
#42
alto_textblock
#42
Ustavení pražského odboru Rakousko-bo-
sensko-herc. svazu interesentů. Včera večer ko-
nala se ustavující schůze nově utvořeného
pražského odb. rakousko-bosensko-herc. svazu
interesentů. Schůzi zahájil jménem obchodn
komory pražské vicepresident p. dr. Malín-
ský, uvítav srdečně přítomně a představiv
jednatele vídeňského ústředí p. dra. 5l. S au-
tera a sekretáře bosenské obchodní komory
posl. p. dra. Besaroviče. Po schválení sta-
nov odboru, obdobných ústřednímu spolku, pří-
kročeno k ustavení spolku a zvoleni aklamací
za předsedu p. vicepres. dr. Frant. Malín-
ský, za místopředsedu p. cís. rada Art
Häusler, za jednatele obchodní komora
pražská, za členy výboru p. grem. rada Ví-
lek, c. r. dr. Křižík, člen pan. sněmovny,S
Eidlitz a Fel. Strauss. Jménem vídeňského
ústředí pozdravil nový odbor dr. Saute
jménem sarajevské obch. komory p. dr. Be-
sarovič. K návrhu p. dra. Malínského usne-
seno poslati pozdravný telegram presidentu
Svazu ve Vídni, Hugonu šl. z Nootu, načež
schůze děkovným doslovem p. předsedy skon-
čena.
Akc. spol. Jíří Schícht v Ústí n. Lab. V
včerejší schůzi správní rady akc. spol. Jiř
Schicht v Ústí bylo usneseno svolati mimořád-
nou valnou hromadu a navrhnouti jí, aby bylo
vyžádáno státní schválení ke zvýšení kapitálu
z 20,000.000 K o'dalších 20 mil. K na 40 mil. K
Tohoto zmocnění použíje se dle polřeby a sic
pomýšlí se nejprve na zvýšení kapítálue
10,000.000 K. Zvýšení kapitálu motivuje se
zvýšenou potřebou peněžních prostředk
vzhledem k velikému vzrůstu obchodů a ke
stoupnutí cen surovin. Hodnota prodaného
zboží, jež činila ve správním roce 1908-1909
37 mil. K, r. 1909-1910 48 mil., r. 1910-191
60 mil. a r. 1911-12 76 mil. K, dosáhne v ny-
nějším správním roce výše téměř 90 mil. k
Akc. spol. Jiří Schicht jako akc. spol. existuje
od r. 1906, kdy byla založena s kapitálem
10 mil. K. R. 1910 byl kapitál zvýšen z 10 mil
na 20 mil. K.
Z průmyslu sklářského. Vrchní ředitel skláren
a rafinerií Josef Inwald, akc. spol. na Zlichově
pan Gustav Suchý, vystoupil z této firmy a za-
kládá vlastní sklárnu v Trmicích u Ústí n.L
Správou továrny na Zlíchově pověřeni byli pan
Jiří Uhrmann jakožto komerční a Jan Kra
to ch víl jakožto technický ředítel.
#43
alto_textblock
#43
Zásoby pšeníce a kukuřice.
Z Nového Yorku, 24. února. Viditelné zásoby
pšenice ve Spojených státech činily 66,772 mil
bušlů (67.677 a 59,631). — Kukuřice 16,47
(14,235, 13,601) mil. bušlů.
#44
alto_textblock
#44
Peněžní bursa.
#45
alto_textblock
#45
Z Nového Yorku, 24. února. Po dvoudenní pře-
stávce počala dnešní bursa pevně. Podněcovaly
zvláště přiznivé zprávy londýnské a okolnosl, že
tamní trh konečně kupoval, zvláště kanadsko-paci-
fické akcie, jež zahájily o 3 doll, výše, Příznivé
nálada přenesla se i na ostatní obory, takže prů-
měrné zlepšení činilo až 12 doll. Zpráva o zavraž-
dění Maderově zůstala bez vlivu na bursu. Ve třeí
hodině nastala však silná baissa v akciích Ameri-
can Can Co., takže v několika minutách klesly kur-
sy kmenových akcií ze 41 na 35 doll. Podnět k
tomu dalo vládní vyšetřování o manipulacích u
této společnosti. Později došlo k silným likvidacím
ve všech oborech, při čemž kursy klesly o 2—3
doll. Události v Mexiku později přece měly ozvěnu
na burse v tom směru, že akcie National Lead Co.
Smelters a Southern Pacifle lehoe poklesly. Smel-
ters ztratily 1, Amalgamated 1/4. Consolidated G e
314. Lehigh. Valley 114. Louis and Nashvílle
Reading 314. Steels 12. Union Pacific 13/4, Western
Maryland doll. Naproti tomu akcie kanadsko-
pacifické dráhy stouply o 2 doll. Celkový obrat
činil 470.000 kusů, státních papírů prodáno za 2.2
#46
alto_textblock
#46
mil. doll.
#47
alto_textblock
#47
Tungsram
#48
alto_textblock
#48
nejlepší a nejpev-
jlí žárovka a pruž-
ným vláknom. 75 proc.
úspora proudu,e
Všude k dostání
#49
alto_textblock
#49
Z trhů peněžních 24. února. Dle včerejšího vý-
kazu Rakousko-uherské banky za třett
týden únorový zlepšil se stav banky letos o něco
více než v soudobí loňském, kdežto totiž loni daně-
prostá zásoba stoupla o 49.3 mil. na 137 mil. K.
letos zmenšil se zdaněný oběh o 66.2 mil. K a
činí okrouhle 200 mil. Ki stav nynější je tedy o 337
mil. K horší než loni. Portefeuille směnečný klesl
o 23.7 mil. na 882.2 mil. K (loni o 22.3 na 813.3 mil.
K), lombard o 6.4 mil. na 221.5 mil. K floni o 1.7
mil. na 100 mil. K). Kovový poklad opět poklesl
činí nyní 1525.5 mil. K proti 1655.7 mil. K loni. Ží-
rové vklady stouply jen o 20.8 mil. (loni o 31.1 mil.)
K a činí 259 mil. K proti 300 mil. loni. Pronikavější
zlepšení ve stavu naší cedulové banky zrovna jako
v Berlíně dosud ne nastalo.
Praha. Na večerní burse obchodované hod-
noty zachovaly většinou úroveň kursů poledních
placeny akcie České spol. pro prům. cukerní za K
353.—, akcie Škodových závodů za K 822.50, K
823.— a K 823.50 a akcie Rak. alpské báňské spol.
za K 1028.— a K 1028.50.
Vídeň. Bursa klonila se, jako již v posledních
dnech minulého týdne, následkem došlých zpráv k
důvěřivějšímu posuzování celkové situace. Vývody
ruského ministerského předsedy, úsilí Tureckao
mír, jakož i příznivější stav sporné otázky bulhar-
sko-rumunské, způsobený prostředkováním mocno-
stí, přispívaly ke zvýšení důvěry spekulace. Popudy
tyto však nestačily, aby dodaly celkovému obchodu
čilejšího rázu, a jen v jednotlivých oborech došlo
občas k větším obratům, zvláště když zprávy z ber-
linské bursy, kde peněžní poměry působily nepří-
znivě, postrádaly podnětu. Částečné poptávce tě-
šily se zejména železářské hodnoty s Pražskými
železářskými v čele, jimž prospěly příznivě odhady
obchodních výsledků, a jež dosáhly přískoku 43 K.
Alpinky a ryma-muráňské stouply rovněž v souvi-
slosti s koupěmi na peštský účet. Též Škodovky
octly se v tomto ruchu, rovněž Kreditky a hodnoty
Státní dráhy, jež rovněž stouply. Klid v obchodě,
jakož i zřetel na prolongaci, a dále stoupání ber-
línského soukromého diskontu vedly konečně k
mírnému oslabení kursů. Na rentovém trhu došlo
k většímu stoupnutí, tak stoupla kvělnová renta
o 75 h, rak. kor. renta o 70 h, uher. kor. renta
o 30 h. Devisy a valuty byly spiše levnější. Z našich
papírů obchodovány akcie České cukerní společ-
nosti za 353 K, Chorvatské placeny 1549 K, západo-
české kaolinky umístěny za 889.50 K a Kolbenky
jednány za 441 K. Na eskomptním trhu byl stav
peněz nezměněný. Sazby za první bankovní akcepty
činily 53/4 proe.
Petrohrad. Po nepravidelném průběhu zá-
věr v souvislosti s cizinou pevný. Jednotlivé hod-
noty průmyslové a bankovní podstatně vyšší.
Moravsko-slezská banka vykazuje za r. 1912
čistý zisk 145.524 K. Správní rada usnesla se na-
vrhnouti valně hromadě výplatu 51/4 proc. divi-
dendy (proti 5 proc. za r. 1911).
Středoněmecká úvěrní banka vykazuje za rok
1912 hrubý zisk 8,614.278 mk., o 214.012 mk. více
Čistý zisk poklesl s 5,028.318 na 4,866.686 mk. Di-
videnda na akciový kapitál 60 mil. marek činití
bude opět dle návrhu ředitelstva 612 proc.
Fr. Melichar, akciová továrna na secí stroje
koná dne 11. března t. r. o 11. hod. dopol. v Praze
druhou řádnou valnou hromadu, ve
které bude se jednati kromě návrhu o rozdělení
čistého zisku též o návrhu na zvýšení a kc.
kapitálu z 2,500.000 K na 3.500.00 korun, ja-
kož i o změně § 4. stanov o výši akciového kapi-
tálu a přednostního práva akcionářů na nové ak-
cie. Společnost bude platiti opět 6procentní
dividendu.
Průmyslová banka pro král. Haličské a Vla-
dímírsko s velkovévodstvím krakovskrým. Ve
schůzi správní rady dne 22. t. m. předložilo ře-
ditelství bilanci za druhý správní rok 1912, kon-
čící čistým získem 790.816 K oproti 715.965
K za rok 1910—11, jenž zahrnoval období 18 mě-
síců. Převod zisku z r. 1911, v čistém zisku za rok
1912 zahrnutý, činil 78.495 K. Správní rada usnesla
se navrhnouti valné bromadě, jež se koná
březnu, aby se vyplácela 6procentní dividenda, t
j. 24 K na akcii fjako loni). Na nový účet převede
se 139.936 K. Řádný reservní fond zvýší se nově
přikázanými obnosy na 621.419 K, takže činiti bu-
de 6.2 proc. akciového kapitálu.
Akciová paroplavební společnost „Labe“ platí,
jak se oznamuje z Podmokel, 10 procentní di-
videndu
Dolnorakouský stavební spolek. Správní rada
usnesla se, aby se vyplácela dividenda 18 K na
akcii jako loní a na nový účet převedlo se
10.169 K
Akc. spol. přádelny příze z mykané vlny
vigogne, Mořice Berana synové v Brně konala val-
nou hromadu, jež se usnesla, aby se platila Spro-
centní dividenda, t. j. 16 K na akcii oproti 20 proc.
čili 40 K v minulém roce.
Předlitavská statistika piva. Podle výkazu mi-
nisterstva financí bylo v Předlitavsku v listo-
padu 1912 vyrobeno celkem 1.458.130 hl piva,
čehož připadalo na Čechy 734.304 hl, na Moravu
99.240 hl a na Slezsko 32.818 hl. Od 1. září 1912
do konce listopadu 1912 vyrobeno bylo v Před-
litavsku celkem 4,052.567 hl piva. V listopadu 1912
vyvezeny byly z Předlitavska celkem 47.084 hl
piva, v tom z Čech 44.200 hl, z Moravy 7 hl a ze
Slezska 103 hl. Od 1. září 1912 do konce listo-
padu 1912 vyvezeno bylo z Předlitavska celkem
150.326 hl piva.
Uherská bankovní a obchodní akc. spol. na-
vázala užší styky s ústavem „Crédit Anver-
sois“ v Bruselu a Antverpách. Kromě vzájemné
kapitálové účasti učiněny byly úmluvy o obou-
stranných participacích na syndikátních a fi-
nančních obchodech. Spojené banky budou pod-
porovati usazování belgického průmyslu v Uhrách
Ředitel uherské banky Balog-Blum zvolen byl do
správy belgického ústavu, kdežto Gustav Schneck
z „Crédit Anversois“ zvolen byl do ředitelstva
uherského ústavu.
Uherská obchodní úvěrní banka konala v
Pešti valnou hromadu, jež se usnesla, aby z čistě-
ho zisku 735.177 K vyplácela se 612proc. dividenda
a na nový účet převedlo se 38.178 K.
Přeměna peštské bankovní firmy v akciovou
společnost. Jak se sděluje z Peští, přemění se
směnečná eskontní firma Berthold M. Schlesinger
a spol. pomocí Vídeňské depositní banky v ake.
společnost s kapitálem 2 mil. K.
Porady o novém konkursním řádu. V minister-
stvu práv konají se nyní porady o novém kon-
kursním řádu, zvláště o zamýšleném soudním vy-
rovnacím řízení mimokonkursním. Přislušný refe-
rát má ministerský tajemník prof. dr. Bartseh.
Během jara konati se bude anketa, ke které
ministerstvo práv pozve kupecké korporace.
Soudní vyrovnací řízení mimokonkursní existuje
již v Anglii, ve Francii, v Italii a ve Švýcarsku.
Celní a obchodní konference konalav
Pešti ke konci minulého týdne četné schůze, ve
kterých se jednalo jen o technických celních zá-
ležitostech. Ve společných ministerských poradách
dosažena úplná dohoda mezi Rakouskem a Uhra-
mi v hospodářských otázkách, takže možno nynt
po ukončení všech příprav zahájiti politické jed-
nání s balkánskými státy. Fakticky bude možno
toto vyjednávání zahájiti, ovšem teprve po uzavře-
ní míru.
Proces severní dráhy proti ministerstvu že-
leznic. Akc. spol. severní dráhy cís. Ferdinanda
podala u zemského soudu ve Vídni žalobu proti
ministerstvu železnic, jejímž předmětem jest vý-
klad jistého tarifního ustanovení ve smlouvě o
báňské dráze, mezi vládou a společností severní
dráhy uzavřené při příležitosti sestátnění žele-
zničních tratí společnosti severní dráhy. Tato
smlouva obsahuje ustanovení, jímž přiznává se pro
zásilky z ostravského revíru o 20 haléřů na tuně
vyšší dopravné oproti všeobecnému státnímu že-
lezničnímu baremu. Úpravou tarifů rakouských
státních železnic v roce 1910 stanoveny byly vedle
všeobecných též zvláštní výjimečné tariřy pro ka-
menné a hnědé uhlí a pro kamenouhelný koks.
R. 1912 byly uholné tarify státních drah opětně
změněny. Vůči těmto změnám tarifů namítla akc,
spol. severní dráhy cís. Ferdinanda, že mohou
býti zavedeny jen s výslovným prohlášeníma ale,