ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b1e77b20-8f0c-11dd-855b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v ponděli 24. února 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 54.
#4 alto_textblock #4
Haranní avcěerní liety předplácí se: V Praze v administracit na měsíe na čtvrt leta . . . 6 2 —h s dvejí donáškou na měsie. . . . . . 9 K 5e na čtvrt leta . . . . 7 K e2k na měsle . . . . . 2 K 50n Poštou. na měste . . . . na čtvrt jeta . . . . 9 K 50 s dvojí zásilkou- na měsíe na čtvrt leta: . . . K e
#5 alto_textblock #5
A
#6 alto_textblock #6
e
#7 alto_textblock #7
Vo
#8 alto_textblock #8
m v
#9 alto_textblock #9
I
#10 alto_textblock #10
amí
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejit ranní čislo o sobe za e vedorní za si Vo fliálkách na venko ranní (islo . . . . . 10ch večerni . . . . . . . . 5u — trsorát platí se hotově napřed. Předpl ceni a insertye přijimá administrace v Mariaucké ul., 3. Tam nachazeji so tez redakce, tiskárna a expedica „Národních Liatů“. Rukoplsy so novracoll.
#12 alto_textblock #12
Nová váka na Balkáně
#13 alto_textblock #13
Úsili o nové mírové jednání.
#14 alto_textblock #14
Z Cařihradu, 24. února. Včerejší minister- ská rada jednala o zprávě, kterou za- slalz Londýna Hakki paša o předmě- tech, pgojednaných ve velevyslanecké konfe- renci. Úsnesení ministerské rady bylo odpoled- ne zasláno Hakkimu do Londýna, jakož i všem tureckým velevyslancům v cizině. Na Portě se proslýchá, že v příčině opětného za- hájení vyjednávání o mír dlužno vyčkati, až velevyslanecká kon- ference ustanoví podmínky míru, kterým by se podrobily obě vál- čící strany. Z Caříhradu, 24. února. (K. k.) Oproti pro- jevům Hakkiho paše a informacím evropských časopísů tvrdí „Tanin“, že Porta prone- sla ve své odpovědní notě posled- ní slovo a že nemůže povoliti ji- ných ústupků. časopisy sdělují, že mini- sterská rada zkoumala včera zprávu Hakkiho paše, jemuž zaslala potom vláda nové in- strukce. Z autorisovaného místa vyvracejí se zrávy, že Hakki paša má býti odvolán. Hakki paša bude pokračovati v rozho- vorech s velevyslanci v Londýně a s anglickými státníky.
#15 alto_textblock #15
část Mladoturků pro další vedení války. Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Prohlášen Hakkiho paše vůči zástupci Reuterovy kance- láře neuspokojuje, jak se zdá, jiste mladoturecké kruhy, které j sou proti míru. „Terdžumani Hakkikat“ vy- slovuje politování nad prohlášením Hakkiho a táže se, proč by nemělo býti Turecku pre- spěšno ve válce pokračovati, ježto přece ná- rod je ochoten ke všem obětem. Jestliže tu- recká armáda opět dobude ztracených území nebude žádná moc s to Turecko donutili, aby se jich vzdalo.d le
#16 alto_textblock #16
Turecké vojsko u čataldže nemůže po- stupovat. Z. Z Londýna, 24. února, (Zvl. telegr, zpr „Nár. L.“) Z Cařihradu oznamuje tamější do- pisovatel čusopisu Daily Mail“, že mimistr vojenství Izzet paša prohlásil, že není s to. aby převzal zodpovědnost za to, aby vojsku na čataldžské linii dán byl rozkaz ke vše- obocnému postupu a temu, aby se rozkeaz fa- kový dal, rozhodně se opřel. Původně bylo plánem nového tureckého kabinetu, aby ture- cká armáda čataldžská a armáda gallipolská současně zahájily postup a vyrazily soustřed- ně ke Drinopoli za účelem vyproštění této pevnosti. Očitý svědek, který se právě vrátil z čataldžské linie do Cařihradu, potvrdil zpra- vodaji, že postup armády prozatím není mož- ný a sice z důvodu, že údolí před frontou tu- reckou je řekou následkem prudkých dešti a sněhových vánic tak zaplaveno, že tak ve- liká armáda, jako je turecká u čataldže, ne- může je nikterak přejíti. JJen jedna divise, ns 12.000 mužů silná, zatopené údolí přešla, aby byla ve styku s ustupujícími Bulhary. Jak dlouho může ještě vzdorovati Drinopol. Z. Z Londýna, 24. února. (Zvl. telegr. zpr. „Nár. L.“) O stavu v Drinopoli dovídá se caří- hradský dopisovatel časopisu „Daily Mail“ že tam jsou s potravinami u konce a že se tín také vysvětluje, proč Šukri paša vzpírá se propustiti v pevnosti dlící cizince. Bojí se to- tiž, že by tito mohli prozraditi pravý stav
#17 alto_textblock #17
Spor rumunsko-bulharský.
#18 alto_textblock #18
Z Bukurešti, 24. února. V poslední mini- sterské radě prohlásil ministr orby Fili- pescu, že nikterak není spokojen s postupem vlády, Jestliže Filipescu okamžitě neodstoupí. činí to jen proto, aby mu nemohlo býti vyčí- táno, že zabránil snaze vyříditi smírně sporn záležitosti, ale dny jeho úřadování v minister- stvu jsou sečteny. Schválení mediace považuje Filipescu vůbec za orientálskou politiku. Mi
#19 alto_textblock #19
nistr Didescu tázal se ho, zdali souhlasí s vá- lečným vyřízením sporné záležitosti. Ministr Filipescu odvětil, že není pro válku, že však se mělo v Sofiji energičtěji zakročiti. Slp. Z Bělehradu, 24. února. (Zvl. telegr „N. L.“) Z bulharské úřadní strany bylo mi řečeno, že spor rumunsko-bulharský byl vůbec zbytečně zvoličován. Bulharsko nemělo pří- činy spěchati, ale ovšem Rumunsko, jež se musí obávati brzkého uzavření míru Obchodní politíka srbská. Slp. Z Bělehradu, 24. února. (Zvl. telegr. „N. L.“) Ministerstvo obchodu přikročuje ke zřízení značného počtu obchodních agentur evropských zemích. V příčině Rakousko-Uher- ska není dosud žádných disposic, jisto však jest, že v případě sblížení bude Srsbko žádati za svolení ke zřízení konsulátů i agentur.
#20 alto_textblock #20
Cízí válečné lodí u pobřeží syrského. Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Jak se „Alemdar“ dovídá, křižuje asi 20 anglických lodí u jižního pobřeží Syrie. Jedna francouz- ská válečná lod připlula prý k Bejrutu, druha křižuje mezi Bejrutem a Port Saidem.
#21 alto_textblock #21
Turecké vojsko do Dardanel Z Cařihradu, 23. února. (K. k.) Z Galli pole bylo dopraveno 10.000 mužů do Dardla- nel a 8000 mužů do Madyta.
#22 alto_textblock #22
V Cařikradě.
#23 alto_textblock #23
Válečné úkony v Turecku. Z Cekihradu, 24. února. (K. k.) Vláda se opětně rozhodla, že nerozšíří na Cařihrad zá- leod oplvole kon o válečných úkonech. bovte Mladofurci a patriarcha. Z Cařihradu 24. února., (K. k.) Deputae mladotureckého výboru navštívila ckumeni ckého partri vchu, aby mu tlumočila blaho- přáni strany. kodle zpráv časopisů proievi prý patriarch! ořání, aby byl rychle nzavřer čestný mír.
#24 alto_textblock #24
Telefonické a telegratické zprávy „Narodnich Listii
#25 alto_textblock #25
Jsdnání o volobní opravu v Haliči. Ze Lvova. 24. února. U přítomnosti 150 dolepátů konala se chaze lidové stre ny polské, ve které projednáno bylo sta- noviako k volebni reformě. Bylo ucneseno vy- jednávati s provisorním kemitětem neodvi- slých stran o zastoupcní polské strány lidové Pokad jde o volební reformu, očekává polsk strana lidová, že tato podáva bude ještě přet zejitím říšské rady. Jesíliže se to nestane ukládá se poslancům straty lidové, aby za- ujali oposiční stanovieko vůči státnímu rozpo- čtu, jakož i zemskému rozpočíu, eventnelně nejenergičtěji jali se bojovati proti oněm čini- telům, kteři velební reformu znemožnili. Sou- časně konala se schůze ukrajinských poslancú a polských konservativ- ců. Ukrajinci požadují 62, konservativci dá- vají jim 61 maudá tů. pe Z Vídně, 24. února. Velmi čelného politika polského došel do parlamentu telegram, že včerejší přípravná schůze k dnešnímu jednání výboru pro volební reformu trvala dlouho do neci a že Poláci sami se dohodli. Ze Lvova, 24. února. Včera konali zemšt poslanci rusínští zde poradu, na které byl zmocněn dr. Levický, by ve dnešní schůz trvalého výboru pro volební reformu žádal pro Rusíny nejméně 62 mandáty (maximální cifra byla dosud 64) a postavil se rozhodně proti petrifikaci dosavadního složení výborů okres- ních. e Ze Lvova, 24. února. Na schůzi 150 dele- gátů polské strany lidové, konané ve Lvově, přijata jednomyslně resoluce — po rokování sedmihodinném — ve které zmocňuje se předsednictvo polské strany lidové, a by
#26 alto_textblock #26
vystoupilo s celou stranou z ná- rodníradypolské, Žádá se neprodle- nésvolánízemskéhosněmu a prove- dení reformy zemského volebního řádu tak, aby uzákoněna byla volební reforma před u- zákoněním finanční reformy. Kdyby se poža- davku tomu nevyhovělo, jsou poslanci polské strany lidové pověřeni zahájiti oposici nejen proti rozpočtu státnímu, nýbrž také proti roz- počtu zemskému a potírati všechny stranya osoby, které by mařily volební reformu zem- skou a to ve všech oborech.
#27 alto_textblock #27
Maršálská rada. Z Vídně, 24. února. Zítra dopoledne koná se v Schönbrunně každoroční maršálská rada za předsednictví císeře. Audience uberského ministra osvěty. Z Vídně, 24. února. Uherský ministr kul- tu a vyučování hr. Jan Zichy byl dnes dopo- ledne přijat panovníkem v soukromé audienci aby podal zprávu o resortních záležitostech
#28 alto_textblock #28
Klub vládsi etrany uherské. Z Peští, 23. února. (K. k. uh.) Zemský klu strany práce konal výroční valnou hromadu na kterou se dostavil též předseda minister stva šl. Lnkács. Dr. Erdelyi byl opětně zvo- len předsedou klubut. Oposíce uberské poelanecké sněmovny. Z Pešti, 24. února. (K. k. uh.) Spojené strany opo'siční konaly dnes o 10. hod. depolední v klubovní místnosti lidové strany schůzi, ve které se usnesly nedostavit se do dnešní schůze poslanecké sněmovny. Zároveň byl sepsán manifest, jcnž bude uveřejně n. Po- slanci oposiční v něm prohlašují, že se schu- zí zúčastní teprye tehdy, až bude předloha volebni reformy pro- jednávána. Dánšti královětí manželé v Berlínö. Z Kodaně, 23. února. (K. k.) Královšt manželé vydali se večer na cestu do Berlina. věci v Drinopoli. Mahmud Šefket paša bezdrátovým telegramem prosil Sakrího pašu. aby vydržel nejméně aspoň tři neděle, avšak Sukri paša odpověděl touže cestou, že mů že vyd ržeti peuzejeden týden a nikoli déle, prolože poslední sousto chleba je ji stráveno.
#29 alto_textblock #29
Ecj mozí číňany a Čunguzy. Z Pelrohradu, 24. února. (K. k.) „Petro- hrodaká tel. agentura“ oznamuje: U Karbínu v okresu Peilimtsi došlo ku prudkému boji mezi čínskýmvojskem a Čunguzy Tito měli přes 100 mrtvých. 30 mužů bylo z- jato a ihned popraveno. Silnice do Karbau ce hemží tlupami Čungusů. čiuské vojsko po- kračuje v pronásledování. s Po revoluci v Meniku. Z Mexíka, 23. února. (K. k.) O smrti Ma- dera a Suareza vyslovil se Huerta takta: půlnoci napadla tlupa 50 mužů cskortu zaja- tých, záležející ze sta vojinů. Zajatým bylo rozkázáno sestoupiti s vozů, načež byli obklí- čeni stráží 30 mužů, zatím co ostatní vojíní palbu opčtovali. Boj trval 20 minut. Když byl boj ukončen, bylo shledáno, že Madero, Sua- rez, dva vojíni a jeden občan jnou mrtvi. Útoč- níci prchli.
#30 alto_textblock #30
Poltická hlídka.
#31 alto_textblock #31
Další rozprava o jazykových konžerencích.
#32 alto_textblock #32
Rozprava českého tisku o vládních juzy kových konferencích, minulý týden provede- ných, trvá dosud a úroveň její stoupá. To je Iakt, jejž musí s upřímným potěšením uvítat každý, komu se jedná o dobrou věc českou v tomto případě zvláště o to, aby národní političti nepřátelé českého národa nebyli zby tečně posilováni rozvratem v lůně české poli- tiky samé. Prvním krokem v tomto směru a smyslu jest další kritický úsudek o operátu, jejž
#33 alto_textblock #33
úterý vláda předložila českému jazykovému komitétu, a o její taktice při tomto vládním počinu. Včera byly vysloveny dva posudky tohoto způsobu, oba jasné a rozhodné, třeba formou klidné. Dle informací, získaných od účastníka vídeňských porad z minulého týdne, není če- ská veřejnost věeně informována o novém vládním operátu jazykovém, a oba české smě- ry, jak směr, který šmahem vládní proposice zamítá, tak směr, který vůči nim jeví oportu- nitu, přestřelují. Vládní operát jest tak ob- sažný, že čeští zástupci nemohli se o něm hned ve všech oborech jeho vysloviti. Posta- vení českých zástupců bylo stíženo němo- ckým, věci neprospěvším protestem prot vládnímu oporátu; avšak dojem všech českých zástupců — není jasno, zda k nim důvěrníl „Hlasu Národa“ počítá i oba konservativní velkostatkáře, hr. Clama- Martiníce a ku. Bedřicha Schwarzenberga, zdá se však, že je připočítává — již v konferenci byl ten, že způsob, jakým chce vláda řešiti jazykovou otázku při státních úřadech v Čechách, je pro české strany naprosto nepřijatelný. Kníže Thun, jemuž tentokráte vláda svým operáten neprospěla, tedy bude se musit pokusiti o ji. nou cestu, která by vedla k dchodě, a již pro v tomto směru zahájil jednání; v brzký klad- ný výsledek dorozumívacích porad věak ted rplati nevěří ani největší optimista. Důvěrník „Hlasu Národa“ tedy odmít nynější vládní operát jazykový jako nepřija- telný pro Čechy, v čemž se shoduje s proje vem, který již v úterý v konferenci samé uči- nil dr. Kramář na základě usnesení všech če- ských zástupců, o čemž v „Národních Li- stech“ bylo již referováno.dee-do vo Jiný český politik uložil svůj úsudek tomto vládním operátu v „Národní Poliiice“ Tento politik podává veřejnosti kritiku jedno- tlivých oddílů vládního operátu jazykového,a timto způscbem nás s nimi seznamuje. Jedním z nich jest jazyková otázka pražských stát- ních úřadů I. instance, Dle výkladu nejmeno- vaného informatera „Národní Politiky“ nen vláda zásadně proti tomu, aby jazyková otáz ka pražských státních úřadů I. instance byl řešena stejně jako pro ostatní stejné úřady — kdežto Němcí žádají utrakvismus stálníc úřadů těch — ale vláda žádá, aby se Čechov o tom dohodli s Němci, kdežto v ostatníe oborech vnitřního úřadování po stránce jazy kové zi vléda vyhražuje rozhodnutí sama čímž jedná na veprospěch českých zástrpcí Dávěrnik „Národní Polítiky“ mluví dalo o otážce úřadnické, při niž vláda ve svém operátě zamítá německý požadavek národ- nostních statusů úřadnictva. Českému politi- koví v „Nár. Pol.“hovořícímu nestačí totc stunovisko vlády, nýbrž žádá záruku, že pře- stane dosavadní národnostní dosazování úřad- nicíva, jež vla facti provádí mínistr práv dr Hochenburger. do nlryrv žilorn i Hlavní a nejdůležitější část úvahy české- ho politika v „Nár. Pol. jedná o známých ji státních reservátech ve prospěch němčiny Tyto reserváty naznačuje čtyři: v oboru vo- jenském, písemného styku s pokladními úřa- dy, písemného styku s ústředními úřady a v oboru poštovním. Jcho úvaha je v podstatě taková: v oboru vojenském je zbytečno žá- dati, aby úřady dopisovaly četnictvu jenom německy, neboť v letech osmndesátých bylo toto dopisování také české, a to bez nejmenší závady. Pokud jde o pisemný styk s pokladní- mi — tedy hlavně berními — úřady, sděluje důvěrník „Národní Politiky“, že vláda tvrdí že knihy, žurnály a rejstříky musejí býti ve- deny německy, protože musejí býti přístupny kontrolle nejvyšší státní účtárny. Politikv „Nár. Pol.“ mluvící konstatuje, že tento po- žadavek vlády je zbytečný, poněvadž Češi mají nárok také na zastoupení v nejvyšší účtárně, a protože vždy je možno, by žádanou kontrolu prováděl úřadník český.omg O reservátu pro německý jazyk pro ko- respondenci s ústředními úřady vyslovuje se důvěrník „Národní Politiky jako o zbyteč
#34 alto_textblock #34
ném, neboť poukazuje na fakt, že úřady I. stolice si nedopisují s ústředními úřady při- mo, nýbrž prostřednictvím II. instancí (které mají býti vesměs dvojjazyčné — pozní red.). Stejně posuzuje požadavek státního reservátu němčiny pro pošiovní manipulaci jako zby- tečný, neboť v Dalmacii reservát ten neplatí. Velmi je pozoruhodno, že důvěrník „Ná- rední Politiky“ při reservátě v oboru vejen- ském a pokladním poznamonává, že by meze pojmů těch musily býti přesně vyhrančný a vytčeny. Z toho zajisté plyne, že určitou přes- ně vytčenou a vylraněnou míru reservátá,o něž jde, nepovažuje dáyěrník „Národní Poli- tiky“ za vyloučenou a nepřijatelnou. Celkově pak praví, že zástupcí češíí při veškerém svém postupu řídili se zásadou, nezatarasitis cestu pro další vývoj; proto však nemohou spracevali jazykový zákon pouze za cenu vnitřní státní něměiny v určitých oborech: positivně si posléze důvěrník „Nár. Politiky“ přeje, aby pro české úřady až do zemských instancí byla zavedena výhradná vnitřní če- ština. Také z výkladu důrvěrníka „Nár. Pol.“, dojista umírněně mluvícího, je tedy patrnc, že vládní operát jazykový v nynějším jeho ob- sahu posuzuje jako nepřijatelný pro Čechy. Zaznamenali jsme oba umírněné, kritické však české projevy o vládním operátě. Z obou je nesporně patrno, kterak jej zamitají, z obou tedy je zároveň nesporně zřejmo, že naprosto nebylo třeba té rozkacenosti, se kterou se ra- dikální a vůbec domácně oposiční směry če- ské vrhly na české zástupce, zúčastnivší se úterní jazykové konference vídeňské. A tak po funuse s křížkem přišlo na ulici předsednictvo strany státoprávně pokrokové, tvrdic ve svém nedělním projevu o „smiřo- vačkách“, že poslední vládní operát jazykový nevymyká se z kolejí, na něž čeští poslanci zavlekli otázku jazykovou. Tvrzení toto je prostě utrhačné a toliko svědectvím, že činy státoprávně pokrokových vůdců vedeny jsou slepým záštím, nikoli snahou o pravdu a sku- tečnost. Na světě nebylo by spravedlnosti, kdyby taková nepravost měla úspěch. Z toho mála, na něž se radikální pokrokáři zmohlí proti vládě, a z toho velikého náporu, jejž vyvinuli proti Mladočechům a agrárníkům, je přece vidět, oč se radikálním pokrokářům jedná: ne tal o kritiku vlády, jako o domácí rvačky. A v tomto úsili je jim vše dobré, také nesmysl, že zástupci čeští jsou vinni tína, co vláda udělá špatného.
#35 alto_textblock #35
Politická schůze v Čáslaví.
#36 alto_textblock #36
Místní organisace v Čáslavi svolala na sobotu večer do místnosti hotelu „U hvězdy“ politickou schůzi četně navštivenou obecenstvem všech vrstev občanskýcit Schůzi předsedal starosta města posl, p. da. Zimmer, který po zahájení udělil slovo gen, ta- jemniku p. Fr. Šisovi, aby promluvil o nynějsím stavu české politiky. Referent promluvil o sítuaci politické, jak vytvářila se od srpna minulého roku po odročení jodnání dohodovacích. Jednáni, ve kterých po po- litických prázdninách mělo býti pokračováno, ne- byla zahájena v důsledku zmíněné situace poll- lické k našemu neprospěchu hlavně nacionálně nepřátelskými akty ministerstva justice, avšaki do jiných resorlů vládnich měli jsme dlouhou řadu těžkých stížností. Do této situace přišly předlo- hy mobilisační, služební pragmati- ka a konečně malý finanění plán. Po- stavení našich poslanců při mobilisační předloze bylo velmi obtížné, na jedné straně činy vlády nebyly nikterak toho druhu, aby vzbudíly v dele- gaci naší ochotu k úsluhám, na druhé straně však byly tu momenty odůvodněné obavy, že při rostém negativrím stanovisku stra- ny mohla by předloha být uskutoč- něna s veškerými nebezpečnými usta- noveními, tak, jak ji vláda podala, neboť o tom nebylo pochyby, že v kritické situaci zahraniční láda přijelí předlchy provede za všech okolností. toholo hlediska také naši zástupci řidili svůj oostup, aby odstranili z předlohy, co v zájmu ob- čanstva považovali za škodlivé a dík energickému úsili, které v první řadě vedi dr. Koerner, docí- leno značných věcnych úspěchů. Avšak ani žádná iná strana nevedla vážného boje k zmaru před- hy, neboť nebylo pochyby, kdyby sociální de- mokraté a radikálové čeští chtěli její provedení parlamentní zmařiti, že by toho docílili. Při sl u-
#37 alto_textblock #37
FEUILLETON.
#38 alto_textblock #38
Roku 2021. Jedním z produktů krátkého letošního ma- sopustu je zjevení Maxa Heinrichky, visionáře, který se přenesl o 150 roků za Sedan napřed napsal: 100 let německé budoucnosti. Krátký fantasticko-historický pohled zpět zr 2021.9) Co ten nikoliv chiliasta, nýbrž hakatista při tom ovšem i hakatista viděl, je v podstatě toto: Asi padesát let po válce zaháilo Německo stavbu velkolepého kanálu, jenž měl na německém území spojiti Rýn v okolí Kolína se Severním mořem. Holandsko, ohrožené ztrálou ohromné německé dopravy, se hýbalo, byly tam dvě strany, jedna, která se s tím smiřovala a navrhovala, aby se Ho- landsko spojilo s Německem, čímž by se odškodni- lo, druhá bouřila proti Německu a přimlouvala se za spolek s Anglil. Holandské vládě bylo těžkose rozhodnout, konečně však, obávajíc se o svoje k- lonie, ohrožené Činou, kterou podněcovalo Japon- sko a snad i Anglie, obrátila se k Německu. To mělo za následek, že nový kanál nabyl většinou jenom strategického významu, kdežto doprava šla starou cestou a holandské přístavy rozkvetly- V anglické vořejnosti ovšem propukla nespokoje- nost, poněvadž ve spolku spatřováno porušení evrepské rovnováhy a konečně dostala holandská vláda od anglické notu, ve které byla vyzvána. 100 Jahre deutsche Zukunft. Ein kurzer phantastisch historischer Rückblick aus dem Jahre 2021, dem Jahre der 150. Wiederkehr der Grün- duné des Deutschen Reiches. Von Max Heinrichk Leipzié 1913.
#39 alto_textblock #39
aby od nového spolku ustoupila až do té doby, kdy se evropské velmoci dohodnou, mohou-li ho schváliti. Po vyhýbavé odpovědi následovalo ulli- matum se lhůtou tří dnů, ty však ani neminuly již vypověděla Anglie válku. Německo, nedbaji ani toho, že se ofensivou připravuje o výhodu své smlouvy s Japonskem, které se mu zavázalo, že připadě anglického útoku zahájí blokádu zápudníh ústí Panamského kanálu a tím zabrání Spojeným státům přispěti Anglii. Evropská válka byla tu. Avšak sen pana Heinrichky nodosahuje na bojí- štích pathosu jeho politické koncepce. Žádný stát se příliš nehnal do boje. Italie, která podle smlou- vy v případě anglo-německé smlouvy měla volné ruce, pospíšila si s prohlášením neutrality: Rusko zaujalo postavení na rakouských a Francie na ně- meckých hranicích, přes všecko naléhání Francie vpadlo však spolu s Jihoslovany toliko do Rakou- ska, nepřekročilo však německou hranici a bojova- lo s Němci, toliko v Rakousku, kam přišli na po- moc, nepřecházejíce vůči Rusku rovněž k ofensi- vě. Boj na moři vedl se střídavým štěstím, až se konečně podařilo německému loďstvu obratně vpraviti do linie, kterou Spojené státy zásobova- ly Anglii, několik dopravních lodí, nabitých voj- skem (!), které se šťastně zmocnilo velkého an- glického přístavu. Mimo to přístály německé sbo- ry ještě na jiném mistě břehu a tím byla porážk Anglie spečetěna. V Haagu uzavřen mír, Anglie zaplatila 12 miliard marek válečné pokuty, o které se rozdělilo Německo se svými spojenci, odstou- pila Německu Kanadu a na deset roků příjala oku- paci dvou německých armádních sborů. Nyní mě- lo Německo na moři volné ruce, v Evropě poznalo
#40 alto_textblock #40
že nemá vlastně rozporu s Ruskem, a mohlo s nyní připravovali na svůj nejbližší velký úkol na pevnině, nauspořádání věcí v Rakousko-Uhersku lide se ukázalo, že panslavismus, podnicený ví- tězstvím nad Turky, je přece jen silnější než říš- ská idea rakouská a uherská. S tím Německo muse- lo v Rakousku počítati. Na druhé straně vidělo však také, že nepotřebuje dělati žádnou politiku čistě protislovanskou, neboť Rusko proti němu nic napodniklo, stejně vyčkávalo však ve válce i Bul- harsko. e Příležitost rychle se naskytla: v sousedství pro- vedla se změna na trůně a proti novému panovní- koví, jenž se dovolával dědického práva, stál pre- tendent, jenž se zase dovolával svého rodu. S tím- to sli Némci, poněvadž pocházel z princezny ně- meckého knížecího rodu, s prvním Čechové a Po- láci: Maďaři vyčkávali, kdo víc nabídne, a Jiho- slované čekali na příležitost, aby se z říše vůbe dostali ven. Německý kandidát byl však před slo- vanským velmi v nevýhodě, protože ten už se sjal vlády a přijal přísahu armády; musil se tedy obrátiti na německé panovníky, kteří byli rozhod- ně pro něho. Jestlíže však se mělo z Německa pro něho něco učiniti, bylo třeba vzbuditi v massách otázku Velkého Německa, od Severního moře k Jzderskému. To se německým panovníkům vý- borně hodilo, poněvadž právě tenkrát dorážející demokratisace veřejného života uvedla v Něme- cku vážně do popředí otázku parlamentární vlády a současně centralisace, čemuž mohlo se nabytím Rakouska výhodně čelit. Pretendent slíbil proza- tím, že dostane-li se mu z Německa pomoci, při- stoupí k němu aspoň s převážně německými země-
#41 alto_textblock #41
mi rakouskými a Prusku už předem zajistil Slezsko a kus Čech a Moravy — k zaokrouhlení. Posledn záminku k válce poskytla konečně „slavisující po- litika“, zahájená v Rakousku od změny na trůně Německý kanoléř přečetl v říšském sněmu prohlá- šení, kterým se ujimal rakouských Němců a sou- časně sděloval, že vláda nestaví se už proti parla- mentarisaci kabinelu a konečně že Holandsko se usneslo, vstoupiti do svazku říše jako spolkový Také tentokráte všecky státy chystaly se ho- řečně na světovou válku. Anglie, která sil v fřicet letech, jež uplynuly od její porážky, zavedla vše- obecnou brannou povinnoot, stála tu v staré síle, spojena nejenom s Franeií, nýbrž i se Spojeným státy, s nimiž navzájem se zavázala, že v případě nové úpravy evropských poměrů všecky tři státy vysloupí společně. Také Německo se však při- pravilo: zaručilo Rusku za neutralitu Halič, Franci Belgii. Na třech místech vpadlo německé vojak do Rakouska: Slezskem, Saskem a Bavorskem. „Ra- kouští Němci postavili se, pokad k tomu byli za- vázáni, pod rakouské prapory jen z přinucenít jejici sympatie patřily Německu.“ Rusko obsadilo ihne Halič, porazivši tam rakouskou armádu. V prva velké bitvě v Čechách Německo úplně zvítězilo postupovalo do Vídně, Pešti, a Bosny, tam vpadli Srbové a Černohorcí; operace německého lodstv na černohorském pobřeží, které tam vylodilo vojsko. je však brzy zapudily. Uhry se vzdaly za personál- ní unii, Italie vpadla do jižních Tyrol a napadl rakouské přístavy, byla však zatlačena. V něko- lika týdnech počalo se ve Vídni vyjednávati o mír. Anglie zčastnila se vyjednávání, obrátilaje
#42 alto_textblock #42
stát.
#43 alto_textblock #43
však ve směru dohody, kterou uzavřela s Francií a Spoj. státy: podalá prohlášení, jehož krátký smysl je asi tento: Německo se chcc s Hollandskem a Rukouskem ustaviti v jeden stát, udržující armádu idále na dosavadní výši, která, ačkoliv je Německo nasyceno, naodpovídá potřebám obrany, nýbrž vý- boje, a chce ponechati u vlády všechny dosavadní panovníky: to však znamená ohromný roční náklad, o který bude německé národní hospodářství musit levaěji platiti lidskou práci; tím však zhoršuje kon- kurenční podminky Anglie a jejích spojenců, ohro- žených také jeho armádou: proto mu deporuču- jome, oby armádu obmezilo a zavedlo monarchický nebo republikánský jednolný stát. Na to nemchlo Německo odpověděti novou vátkou, neboť k Anzlii by se byla přidala i ltalie a Rasko. Podrobilo se tedy, přimělo všecky svoje dynactie k dobrovolné abdilraci, dalo rakouskému protendentu Uhry, jež zůstaly mimo říři, začež musil se zříci cisařské koruny, a svolalo nově ná- rodní shromáždění, které ponechalo v platnosti dosavadní sněmy, avěak obmezené na zemské zále- žitosti, a zavedlo systěm jedné komorý s císařem a zodpovědným ministerstvem. — — — — — — Příteli Heinrichko, ve vašem vidění je tolik po- hádkových prvků: trojské koně, které plovou do Anglie, pytle zlata, ve kterých je 12 milionů an- glické válečné náhrady, velký los, který Německo vyhraje knždých třicet nebo pedesát let a konečně jediný stát chytrých lidí, který všecky svoje sou- sedy očaroval na idioty: nechtěl byste — bylo by to i ve shodě s vaším apetitem — dáti mu také pohádkový litul: „Stolečku, prostři selv“ H.