#1
alto_textblock
#1
Ročnik XXXVIII
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 2. července 1908.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 180.
#4
alto_textblock
#4
Na ranut a odpel. list,
předpláoí sor
v Proze v adelnistraci
a měsje . . . . .
na čtvri leta . . . . B K —h
s dřoji donáškou z Re n
ui
na tvrt 1a . . . . 7 K 60k
ve slislkách: 2 K s0
na něsto . .
Poštou:
a měníe
n štvrt ls . . . . 9 K oo
s dvojí zásilkos
na voěaše
:E
n rre v t
#7
alto_textblock
#7
V drobném prodejít
ranni čísle o sobě . . . ra Sh
odpolední .
. . . . za ž b
Ve nlislkách na venkovst
ranní čáslo. . . . . . . . 10 h
odpslední . . . . . . . . 4h
Inserátv
platí se hotově napřei.
Předplacení a lnsnrty pšijimá sdmnini-
strane v Mariauské ulici č.z.
Tam nachátejí se téš rrdakce,
tiskárnn a erpedáce „Národnich Listás
Bakopisy so nerracsjí
#8
alto_textblock
#8
Vyděračská politika německých
pokrokářů.
#9
alto_textblock
#9
»Když se domílá, nejvíc to rumpluje«.
řikávali už naši pradědové, ač neměli ani
tušení o mechanismu toho centrálního mlýnce
na berně a rekruty na Dunaji, jenž slove
lidovým parlamentem L P. 1908. Do čtrnácti
dnů má býti v něm dle přání vlády semleta
celá halda pilných předloh vládních
zvýšený odvod k zeměbraně a úlevy zálož-
níkům, zvýšení daně z výroby lihu se sanací
financí zemských, daně z automobilů, sestát
nění české severní dráhy, zvýšení platů nejniz
ším kategoriím úřadníků poštovních a želez
ničních, zákon o fondu pro meliorace, re
forma daně domovní, rozhojnění předsedni-
ctva poslanecké sněmovny o dva další místo
předsedy, volby do delegace cislajtánské
verifikace sporných poslaneckých voleb. —
Jak viděti, hotový vlašský salát věc
lidu milých i lidu odporných, sladkých i hoř
kých. Vláda pak chytře spojuje vždy jedno
s druhým, aby se hořká pílulka v cukrovém
obalu snáze spolkla: »Chcete-li, aby bylo po-
staráno o rodiny záložníkův a těmto samým
aby poskytly se časové úlevy při povinném
cvičení — pak povolte zvýšenou rekrutýrku
k zeměbraně o 5000 mužů ročně. Chcete-li
aby se zlepšily platy nižších úřadníků poštov
ních a železničních, aby stát přispěl zem-
ským financím a snížil o něco přepiatou dat
domovní, pak svolte ke značnému zvýšen
daně z lihu.«
Taková nucenost ovšem nemile se snášt
a proto v parlamentě vídeňském se to příčí
a hati a mele se na prázdno až to »rum
pluje«. Není v něm dnes ani pravé značné
a zřízené oposice, ani pravé, pevně discipli-
nované většiny vládní, ale jest v něm vše-
stranná nevrlost, rozmrzelost a
chabost obecná, z níž co chvíle hrozí
krise, ne-li hotová anarchie... skoro
jako na většině rakouských — universit
Pravým a vlastním tvrdým ořechem není
snad ani tak zákon o zvýšení rekrutýrky
zeměbranecké, jako spíše fiskální předloha
o zvýšení daně z lihu a pak — sestátnění
české severní dráhy. — Proti zvýšení daně
z lihu jest odpor dvojí a různý: jednak so-
ciálních demokratů, jednak autonomistův
zemských, zejména Polákův a Čechův. Kdežto
sociální demokraté nechtějí přivolit k žádnému
zvýšení daně lihové proto, že vláda čast zi-
sku z ní hodlá věnovat ke sanaci zbědova-
ných financí zemských, aniž by prvé se jim
zaručila, že zavede všeobecné rovné hlaso-
vací právo i do volebních řádů sněmů zem-
ských. — přátelé samosprávy zemské opět
žehrají na to, že vláda, hodlajíc uvaliti tak
značné břemeno na lihovary některých zemí
nechce těmto pomoci v jejich nouzi kruté
dosti vydatně, nýbrž odbývá je opět jen ne
dostatečným podílem ze zisku státní po
kladny.
Tak zejména království české potřebuje
nutně, aby mu stát z důchodů svých přispěl
ročně aspoň podporou 20 milionů korun
ale ministr financí nenabízí ze zvýšené daně
lihové království českému než roční podí
asi 7 milionů K. Měli by tedy zástupci krá-
lovství českého, Češi jako Němci, stejně
vážnou příčinu a důvod platný opřítise
#10
alto_textblock
#10
fiskálnímu plánu páně Korytowského co nej-
rázněji, aby solidárním odporem svým do-
nutili ho k náležité dotací financí naší, bře-
meny státními krajně přetížené a vyčerpané
vlasti. Do včíra podobalo se, že snad k ta-
kové společné hospodářské sebeochraně če-
skoněmecké v parlamentu vídeňském dojde.
Vždyť na anketě, svolané před několika mě-
síci vládou k vůli sanaci zemských finaneí
zástupci obou národů, dr. Herold i dr
Eppinger, souhlasně požadovali, aby stá
převzal aspoň polovici zemského nákladu na
školství obecné v království českém, tedy
okrouhle 20 milionů K na bedra svá. Avšal
dnes pohříchu Němci jinak se na to vyspali.
Vyzývají sice s našimi zemský výbor
království českého, aby učinil projev, jenz
by poslancům země české byl podporoua
posilou při vymáhání většího podílu pro zemi
českou z výnosu zvýšené daně lihové — leč
zároveň s tím podnikají opět svou separati-
stickou akci, namířenou proti na-
šemu národu za účelem poněm-
čení soudnictví v celé třetině
Čech, jakož i udržení své něme
cké hegemonie při sestátněn
české severní dráze. Proto, ač jsou
ve vládní straně, hrozí náhle obstrukcí, hrozí
v poslední chvíli zatarasit dráhu svými
pilnými návrhy, týkajícími se
dosažení jejich známých chou-
tek germanisačních a separati
stických na úkor národa na-
šeho.
Na schůzi německo pokrokové strany
z Čech usneseno a hned také předsednictvu
sněmovny ohlášeno, že pánové Pergelt,
Funke, Urban a soudruzi podají sně-
movně tyto čtyři pilné návrhy: 1. Předně,
aby zřídila se zvláštní osobní komise
pro dosazování poštovních úřad-
níků v Čechách. 2. Aby byla ve
vnitřní službě pošt němčina stanovena za
jediný jazyk jednací. 3. Aby při obsazování
uprázdněných míst soudcovských a sekretář-
ských v Čechách platila zásada, že do ně-
meckého území smějí býti dosazeni pouze
němečií soudcové a tajemníci. Konečně za
4. aby pro německou techniku v Praze byla
bezodkladně vystavěna nová- budova.
Pátý a nejvlastnější pož
davek, o němž jim při těchto čtyřech ná
vrzích běží, chytře zamlčeli. Marně na ně
dotíral rozhořčený vládní panoš dr. Lue-
ger, aby pověděli pohnutku z jaké vrhají
tyto čtyry balvany vládě v dráhu?
Pánové ve schůzi předsedů neodpově
děli. Teprv mezi svými, ve dlouhé poradě
všech německých matadorů se příznali, že
chtěji tím na vládě vyhrdlit záruku pro
další německé své samopanstv
ve správě sestátněné české se-
verní dráhy. »Neodvoláte li tyto své ob
strukční návrhy«, zahrozil vydřiduchům
Lueger, »pak v odvetu také my, kře
sťanští sociálové, přijdeme se svým
pilnými návrhye
Stejně dr. Kramář za celý Národní klub
zaprotestoval proti této vyděračské po
litice německé a pohrozil odemstít
ji okamžitým podáním celé řady připrave
ných již pilných návrhů českých
Tolikéž Poláci prohlásili ústy dra. Glabin-
ského, neodvolají-li Němci pokrokáři z Čech
#11
alto_textblock
#11
své pohoršlivé návrhy okamžitě, pak že také
Poláci zatarasí dráhu parlamentní svý m
pilnými návrhy.
Byla by to bývala podívaná pro bohy.
aby tak všechny strany vládní koalice byly
na zejtří o závod zavalily parlament sruby
svých pilných návrhů a tak jej samy zahu-
bily. Posilen touto podporou rozhořčených
křesťanských sociálů. Čechův a Polákův,
vzmužil prý se konečně baro
Beck k rázné odpovědi německým vyděra-
čům. Odtušil prý jejich mluvčímu rozhodně,
že takové věci, jakých požadují ve svých
čtyřech pilných návrzích, nedají se lámat
přes koleno a vyřídit střemblav na sklonku
kampaně parlamentní; ať tedy pánové do
pátku své pilné návrhy odvo
lají, sice že prostě parlamen
zavře a provede z jejich vzdoru a schválu
své důsledky, t. j. vyloučí je ze spolku vlád
ních stran.
Pakli skutečně tak s Němci zdejším
baron Beck takto promluvil, bylo by si jen
přáti, aby zůstal za nadcházejícího s nimi
vyjednávání a smlouvání na dále tak pev-
ným ! Jak pány známe, začnou na zejtr
— čachrovat o cenu, za jakou by byli
ochotni odvolat svě čtyři pilné návrhy . . .
Nuže, ať chrání se bar. Bec
zaplatit jim tu cenu znašeho do-
brého práva! Ne proto jen, že by to
byl poslední jeho politický čachr s Němci
na naše útraty, ale že by nová tato újma
nám způsobená měla následky osudné pro
celou další budoucnost. —
#12
alto_textblock
#12
Říšská rada.
#13
alto_textblock
#13
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 93.)
Ve Vídni, 1. července.
(Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.)
Pilných návrhů užívalo se v letech minulýcl
jako prostředku pro zahražení cesty k normálnímu
jodacimu pořadu. Nyni užívá se pilných návrhů
k úcelům vyděračským — v ten rozum, že se od-
volání pilných návrhů prodává. Vyvinuje se po té
stránce ve vší formně obchod a tak. obeenou jes
domněnka, že pilné návrhy se podávají pro něc
jiného, nežli co se v nich žádá, i vyskytuje se bez
děky otázka, jakmile je nový pilný návrh podin
co za něj podavatelé jeho chíčjí a co za něj do
stanou?
Takového druhu jsou asi také čiyry pilně ná
vrhy, kleré koncem dnešní schůze podali poslanei
dr. Pergelt, dr. Urban a dr. Funke o jazykových zá
ležitostech, zejména ve službě poštovní a justičn
v královslví českém. Jsou to nabité a natažené revol
very, namiřené proti hrudí vlády; jejich povahu vy
stihl dr. Kramář zajisté správně na dnešní konferene
předsedů stran, ktoré vládu podporují.
Těmilo návrhy navalují se však nové překážk
na cestu ku pracovnímu programu poslanecké sně
movny pro zbytek nynějšího zasedání, velice pod
statně ve chvíli, ve které se podobalo, že budou ukli
zeny všechny balany, jež cestu ku práci tarasily
Vláda doufala, že nejpozději do soboty odbudou s
všechny dosud nevyřizené pilné návrhy, zvláště kdya
krestanští sociálové odvolali všechny svě pilné ná-
vrhy.
Věc má však ještě jinou stránku: kluby české
které jsou ve vládní většině, nepodaly pilného ná-
#14
alto_textblock
#14
vrhu žádného. Kolo polské tolikéž nikoli. Křesťanšt
sociálové, jak právě podolčeno, své pilné návrhy od-
volali. Zůstává tedy na německých stranách z krá
lovství českého samotných odium, že brání vyřízen
záležitostí, na klerých má zájem vláda a z nichž ně
kleré jsou též na prospěch obyvatelstva. Jsou to ze
jména na straně jedné osnova zákona o zvýšení
počtu branců a zákona o dani lihové, na straně druhé
předloha zákona o náhradě pro chudé záložníky
o zlepšení platů poštovních a železničních zaměst
nanců a osnova zákona o zvýšení dolace státní do
mchoračního fondu.
Situace v parlamentě a laké siluace celého kab
netu stala se pilnými návrhy německých poslaneů
z Čech krajně kritickou. Není dosud vidno, zdali
jak vlád doslane se z tísně, do které se těmilo ná-
vrhy doslala. Na dnešní konferenci předsedů vládníc
klubů bylo vysloveno míněni, že také v tom případě
kdyby se pracovní program omozil, polrvá zasedán
říšské rady do 25. července.
Dnes vyřízen byl pilný návrh toliko jedeni: Ma
líkův o příhodách, které sběhly se na universitě štyr-
sko-hradecké a na universitě inšprucké. Došlo zase
ku pustým skandálům mezi křesťanskými socišly
a ostatními stranami německými a také sociálním
demokraty, ke skandálům pustějším nežli bývají t
kové výtržnusti jindy, protože dnešní nabyly povahy
srážek osob s osobami a prolože jednotlivci hrozil
si navzájem — odhalením nepříjemných věcí a jiný
mi ostudumi, jaké nalézají se v arsenále lidí neparl
mentních.
Načat byl pilný návrh o zavraždění několik
sedláků v Černichově četníky. Ministr zeměbrany
jakožto chěf předlitavského četnictva, pročell o těl
hromadné vraždě úřadní referát, při četbě té byo
několikráte přerušen posl. Vitykem. Když tento so-
ciální demokrat jednou vykkřikl na polního zbrojmislna
Georgia, že je básníkem v uniformě a dvakrát opěto-
val, že ministr lže, pozbyl ministr ze mě
brany klidu a rozvahy, sáhl po svě šarl
a zvolal na poslance sociálně-demokratického: „My
slíte snad, že mám ve svých žílách syrovátkur
Vityk odvětil: „Já zase neleknu se vaší hrozby!
Ministr finaneí dr. Korytowski, klerý seda
vedle Georgla zadržel mu ruku a konejšil ho
V poslanecké s němovně předlitavské je š t ě s
nestalo, by zástupce armády měl s něklerým po
slancem srážku takovou, jakou byla dnešní srázk
polního maršálka Georgia s posl. Vilykem.
Sněmovna se rozešla za největšího rozruchu
za úplně rozháranosti a za naprosté neurčitos
o tom, co přinesou nejbližší dny.
#15
alto_textblock
#15
Z Vílně, 1. července. (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
v 11.10 bod.-
Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců
dra. Čelakovského a sp. o železničním spojen
z Bělé pod Bezdězem s Katusicemi a Mimoní a vřa-
dění Turnova do III. tř. akt. přídavku: — Šillin-
gra a sp. na změnu § 19. říš. zák. o ob. školách.
Dotazy podnli poslanci: Aust a sp. po zame-
zení těžkých nehod v různých hutích a dolech; —
dr. Bulín a sp. po jazykové rovnoprávnosti u po-
stálněné sev. dráhy v Brně: — Tomášek a s
po samovraždě vojína Imricha a žel. a telegr. pluku
v Korneuburku a po týrání vojáků ve Štokravě: —
Pik a sp. po týrání dragounů v Klatovech: — Sv-
boda a sp. po jednání rylmistra 6. drag. pluku
v Hodoníně Kumara vůči vojínům i občanům; —
Lisý a sp. po zákazu divadelního pledstavení „Pro
českou školu“ okr. hejímanstvím v Jilemnici a p
zavedení jazykové rovnoprávnosti u poštovního úřadu
v Říkách: — dr. Čelakovský a sp. po zřízení
české školy v Ervěnicích
Sněmovna projednávala pilný návrh posl. Malik
a sp. stra
#16
alto_textblock
#16
události na universitách ve Št. Hradci a Inšpruku.
Hlavními řečníky zvoleni postanci Morse
(contra) a Ausobsky (pro).
Posl. Morsey vyčíal, že na universifách panují
nejskandálnější poměry, kleré snižují jejich vážnost
předd celou říší i cizinou. Je to stanovisko hrubého
terorismu a největší surovosti. Vyslovil rozhořčení
nad neustálým provokováním katolického studentstva
universitními auloritami. Háje jednání posi. Hla gen-
hofera při promoci tajemníka Aldriana, byl řeční
opětně hlučně přerušován poslanci sociálně-demokra-
tickými a německo-radikálními, takže předseda hrozil
přerušiti schůzi. Konečně prohlásil umnénem členů
své slrny, že žádají neprodlené zjednání pořádku
na univemitách, aby katoličtí studujíci požívaliv
plném obsahu své svobody. (Illučná pochvala u křest.
sociálů.)
Posl. Ausobsky přeje si, by svobodomyslní slu-
dující šetřili svých sil k důslojnějšímu boji za svo-
bodu vědy. V takovém boji dělnictvo bude státi po
jejich boku. (Hlučná pochvala)
Posl, Malik brojil proti svobodomyslným stra-
nám, které studenty v jejich boji opustily. Profesorům
a sociálním demokratům sluší vylknouti jejich vla-
nost v otázce Waahrmundově. Všeněmci budou si
vždy vážiti svobody věd a universit.
Následovaly věcné o pra vy.
Posl. šl. Stransky odmítal tvrzení, že i pro-
testantismus je svobodě nepřátelský. Způsobem, ja-
kým odůvodňoval Malik svůj pilný návrh, bylo hnutí
svobodomyslné a hnuti „Pryč od Říma“ nesmnírně
poškozeno. Právy kalolické církve rozumí se jen pa-
pežské panství, proti němuž bude jeho strana vždy
bojovati. (Pochvala.)
Posl. Hoímann-Wellenho! soudí, že na
vysokých školách nezavládnou jiné poměry, nepře-
stane-li štvaní klerikálů; — Weidenhofer odů-
vodňoval stanovisko německo-nacionálního svazuv
aféře Wahrmundově: — Waldner konstatoval, že
usnesení právnické fakully inšprucké, aby v letním
semestru odpadly přodnášky o církevním právu, slalo
se za souhlasu prof. Wahrmunda a jeho důvěrníka
Tochána: — Kemetter prohlásil: Chceme dobýti
universit pro všechny světové názory a pro všechny
státní občany.
Za Kemellerovy řeči došlo opět k hlučný m
kontroversám mezi Wolfem a šl. Slranským
s jedné a křesťansko-sociálními poslanci s druhé
strany.
Posl. Morsey obíral se studentskou mensurou;
— Abram vyzývá svobodomyslné, aby se konečně
začali rázně brániti klerikálům.
Při hlasování pilnost návrhu propadla.
Dál jednalo se o pilných návrzích Dreitera
a Romančuka
#17
alto_textblock
#17
po černichovských událostech.
Posl. Breiler, útoče na polský klub a haličskou
správu, pravil, že zde nejde o jednotlivý případ. Ve
spořádaném stálě netrpěli by takové do nebe volající
poměry. Nabádá sněmovnu, aby hlasovala pro pilnos
jeho návrhu. (Pochvala mezi llusy)
Posl. Romaněuk pravil, že lelos za čtvri lela
zabilo v Koropci, Černichově a Felštyně 15 osoh.
14 jiných raněno těžce a ne malý počet lehce. Doulá,
že celá sněmovna bude hlasovati pro pilnost návrhu,
poněvadž nelze za to míli, že by některá strana
mohla hájiti přehmaty a násilnosti jednotlivých orgá-
nů. Hlučná pochivala Rusů.)
Ministr zeměbrany šl. Georgi vyličil příslušná
události černichovské a konslatoval, že „velilel čet-
níků dal po opělované pohrůžce, že bude vyslřeleno.
dle předpisů povel k vypálení salvy, poněvadž prý
na četnicivo bylo davem házeno kamením — jako
pěsť velikým — a okna obecního úřadu byla rozbila,
poněvadž dále podly výstřely a jeden četník byl za-
sažen kamenem do prsou, čímž čelníci byli nebez-
pečně ohroženi. Poněvadž pak čav postupoval útoč-
něji, vypálili četníci, jsouce na nejvýš ohrožení, dru-
hou a třetí salvu.
Posl. Vityk: To je všechno fanlasie! Básní
v uniformě!
Ministr šl. Georgi: Tak zni přodložená zpráva.
Takové urážky si vyprošuji! Toho nestrpím.
Posl. Vityk: Já si to také vyprošuji!. Jde
selskou krev! (Předseda ho volá k pořádku.)
Ministr šl. Georgi: Nedám se nikým nazývali
básníkem v uniformě! — Posl. Vityk: Až tam při-
jdete, vyšelřte věc sám a uvidíte, že to všechino není
pravda! Ministr šl. Georgi: Myslíte, že mám v zi-
lách vodu?! Naprosto toho nestrpím! Posl. Vity k:
Neleknu se vašich strašáků! Tři sedláci byli zabiii.
#18
alto_textblock
#18
FEUILLETON.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, dne 1. července.
#20
alto_textblock
#20
(Stinbožína zemi; ijiné stíny .
Loď s potrhanou, notně ošumělou, červenou
vlajkou s půlměsícem a hvězdou vypluje z pří-
staviště na Zlatém rohu, proplete se řadami ji-
ných, zde i dále zakotvených lodí a zvolna miji
nábřeží Galaty a Pery. Na budově anglického
vyslanectví vlaje černý prapor, spuštěný do polo-
viny žerdě: umřel velvyslanec, ráno zítra bude
pohtben na zdejším anglickém hřbitově. Z
námi široce rozevírá se panorama Stambulu
s nespočetnými kupolemi a minarety, skupina
olověných, drobných kupoli velkého Bazaru.
cíp do moře vybihající země, na němž zbudo-
váno sídlo dřívějších suktánův. Serai a dále zu
ním vysoko nad městem trůnící, na světlém po-
zadí obluhy narýsovaná silhouetia chrámu sv.
Moudrosti, nádherná Aja Sofia.
Nad plochými střechami domů stambul
ských i na druhém břehu Zlatého rohu, po ná-
vrší Galaty i Pery, nad hřebeny střech v jarním
vzduchu poletují papíroví draci, jichž tu všute
plno, sta jich kmitá se nad městem — turecká
mládež nečeká s tou oblíbenou kratochvílí až
k podzimu. Všude jsou jiné zákony přírodnít
u nás tou dobou žije káča, drak přijde na řadu
až na podzim. Ostatně mládež cařihradská ne-
musí čekati na to, až v okolí sklidí se z polí.
I ve městě všude je plno volných prostranství —
není tu sice žádných náměsti, ale jsou zde celé
vyhořelé ulice, opuštěné a se zemí srovnané
štvrti poskytují dosti volného místa po celý rok
Loď brázdí zelenavé mořské vlny, proti nám
na asijské straně po táhlém návrší rozkládá s
černý cypřišový háj skutarského hřbitova. Mí
jíme, při evropském břehu, předměstí Top-hane
Salibarar a Fundykly — všude v povětří ti pa-
píroví draci. Jedině v okolí Yildiz-Kiosku, a tře
ba v dosti veliké vzdálenosti od residence sul
tánovy, nesmí býti drak puštěn do vzduchu
Rozumite — čert věř třeba papírovému draku
Jedeme dále, jsme v Bosporu a zral- nat
přehlíži jedno z nejkrásnějších panoramat světa
V dálku se táhnou pahrbkovité břehy, porostl
zahradami a háji a dole k moři vroubené bílým
#21
alto_textblock
#21
terasami, na nichž zbudovány řady paláců a ná-
vrší, za nimi plna zahrad, v jichž zeleni vyrů
stají vížky letohrádků, besídek a glorietů. D
Asie nejblíže tu tři sta, nejdál tři tisíce met
— Bosporus dělí i pojí zde dva díly světa a spo
juje dva oceany, Černé i Bílé moře.
A zde, na tom rozhraní dvou světů a dvou
moří, v tom luzném, čarovném koutku země
uprostřed nádhery, již vybásnila zde příroda
i uprostřed bohatství, jež snesli sem lidé, kter
na těch mořem omývaných březích a terasách
vybásnili čarovnou pohádku bílých mramorových
paláců a smaragdových zahrad, zde v tom po-
zemském rájí, trojí vysokou hradbou oddělen
ode všeho ostatního světa, tráví dny život
svého neobmezený vládce milionů, ubohy —
„nemocný muž“.
Je nejvyšší světskou i církevní hlavou věří
cích a sama sebe, mezi jinými svými tituly, na-
zývá Stínem božím na zemi. Je vládcem, jehož
říše rozkládá se ve dvou dílech světa. Jeho
jméno jest Abdul Hamid II. a jest po řadě 24.
padišahem z rodu Osmanova a 28. od vzeti
Cařihradu Mohamedem II. Dobývatelem. (Abyeh
nezapomnčl: dává se pěkně poroučet!)
Na lodi kolem nás jsou samí Turci — je
radno, nevyslovovati před nimi jména padi-
šahova, ani v řeči jim cizí neužívati slov, po
nichž by mohli soudit, že mluví se o něm. Ne-
mají toho rádi a vůči cizincům jsou velmi nedů-
věřiví — nepatrné slůvko, jež v řeči zaslechnou.
budí v nich podezření. Jakož jsme se sami pře-
svédčili o slově „selamlik“. Selamlikem — sko
rem se stydím psát o tak známých vécech —
zove se obřad, kdy každého pátku sultán jede
se pomodliti do mešity — povinnost, jíž nikdy
žádný padišah vyhnouti se nesměl. Druhdy bez
valných obtíží i cizinci mohli býti přítomni vo-
jenské té parádě, dnes nepostačí ani doporučen
vyslanectva a je třeba přinésti si doporučení
již ani nevím kterého ministerstva ve Vídni
(„Naše“ slavná byrokracie všude je stejna. Je-
den z mých známých, rovněž příslušník tohoto
blaženého soustátí, došel si prostě a moudře na
vyslanectví jiné, níkoliv rakouské — dostalos
mu bned a ochotně příznivého vyřízení, bez
zakfočování ministersťev.)
Nás naše slavné vyslanectví odkázalo tedy
na páány do Vídně. Milý můj společník telegra-
foval de Prahy o sprostředkování onoho doporu-
#22
alto_textblock
#22
čení. A protože nebyl v Duchcově v Čechách
kde by přijetí českého telegramu prostě odmátli
ale že byl v Turecku, kde vládnou jiné poměry
podal tedy depeši českou. Přijali ji — ale bylo
v ní závadné a ošemelné slůvko „selamlik“ —
dva dny nadd tím slůvkem kroutili hlavami, dva dny
se radili, než telogram odeslali. Pozdě, ale přee
Jsou i jiné věci a osoby, o nichž mluvi-l
cizinec, nesmí užívati takových slov ošemetných.
jež mohla by vzbudit nedůvěru podezřívavýtl
tuzomeň.
Jedeme kolem Dolmabagdže, sídla dřivěj-
šího sultána Murada, bratra padišahova — ope-
dál, na asijském břehu, je palác Čeragan, kam
na rozkaz svého vznešeného pana bratra byl do
praven Murad po svém svržení s trůnu — Tu
rečkové na lodi nedůvěřivě dívají se po nás.
o čem mezi sebou si povídáme při pohledu n
zamiklý palác a na zamřížovaná jeho okna ..
1 jméno Muradovo, a toto tím spíše, nevy
slovuje se nahlas. Je mrtvo pro svět a vymizelo
i z ofieiálních listin. Je živ posud, není — kd ž
to ví! Sultánem byl kdysi — dnes nikdď o něho
se nestará. Vlny Bosporu, jež omývají bílou te
rasu Čeraganu, snad by mohly říci mnohé. Ale
nořeknou — dovedou zachovávati tajemství
A mnoho, mnoho i příšerných tajemství zná B
sporus — ale je mlčelivý a němý jako hrob ..
Naučil se tomu po staletí.
A přece, zdá se, padišah ještě ani tomu
Bosporu nověři . ..
Není jen sultánem, jest i chalifem, papežem
věřících — a ovečky mají rády, když chalif
nástupce Prorokův, alespoň časem, za zvláštníe
příležitostí, jako jest 15. den měsíce Ramazan
jde se poklonit svatým relikvilm, jež chová starý
Serni. Mešitu, kam chodí k selamliku, postavi
si v samotném Yildiz-Kiosku, aby cesta byla e
nejkratší, jistě by sem přestěhoval i prožluklé
relikvie, kdyby se nebál vzbouření — v těch
věcech s národem je těžká řeč. Mezi těmi
relikviemi, kromě pláště Prorokova, jest jedna
nejsvětější: kus látky,jež bývala kdysi oponou
stanu nejmilejší Mohamedovy paničky, Aišy
Z látky té jesí učiněn prapor — po staletí, když
toklo do sändálů, pomáhal ten kus látky fanati-
sovati věřící, že vážené Evropě často při tom
naskakovala busí kůže . ..
Z Yildiz-Kiosku do Stambulu vede cesln
buď po vodě, či po břehu a mostem Kara-Keni —
#23
alto_textblock
#23
rozhodne-li se padišah pro tuto, jsou cesty
most hustě obsazeny vojskem. Ale stává se, ž
padišah nechá milovaný národ tlačiti se za kor-
donem vojáků a dá se jinudy, lidu prázdnými
ulicemi, kde jeho příjezdu nikdo nečeká — m
luje taková nevinná čtveráctví! Ráčí-li dt
přednost yachtě, je tři dny před ustanovenou do
bou Bosporus všem lodím uzavřen bez výjimky
Na jeho vlnách ani dvouveslový kaik nesmís
objevit, všecka doprava jest přerušena a potá-
pěči důkladně prohledají i dno Bosporu —
člověk nikdy neví!
Vildiz-Kiosk sám je celým městem paláců
a dokola jsou zahrady v rozloze 12.000 hektarů
plny zámků a zámečků — nikdo nikdy nevía
ni tušení mít nesmí o tom, ve kterém z nieh
dnes ráčí padišah přespati. Jsou v Yildiz-Kiosku
i kasárny pro celou druhou divisi, nepočítaje
v to půl tisice mužů tělesné stráže — všude
tam, kde bylo oy možno v okolí Kiosku přistáti
k terase, po celém břehu rozestaveny jsou ve-
jenské hlídky. A ty opět hlídány jsou vojskem
jiným, nejlépe nikomu nevěřit! Abdul-Hami
má o tom své zkušenosti — sám kdysi, bylo t
31. května 1876, vojskem obklíčil vojáky rovněž
hlídaný zámek v Dolmabagdže, když se mu zne-
chutilo pouhé princování a když si tedy usmyslil.
že se „udělá pro sebe“ — ví, jak to časem v
světě chodí a že někdy ani vojáčkové nespo-
mohou.
Zrada číhá všude, to známe. A sultán Ab-
dul-Iamid tuší ji ploužiti se kol sebe právé
od onoho dne, kdy prohlásil svého pana bratra
za zbavena trůnu... A ví, že pokaždé nepřijde
zrada hlomozíci, ale že obchází krokem neslyš
ným a po špičkách.
I koberec, na němž v mešitě se modlí
jehož ústy se dotýká, musí za ním nosit a zase
jej, přísně střežený, donésti zpátky do paláce
aby snad, filutové, nepodstrčili mu někdy kobe-
reček otrávený. Čert lidem věřl
Desinfikována musí být i každá listina, jí
má se dolknouti nejvýš vlastnoručně — lidé jsou
sehopni každé potutelnostit Jídla z kuchyně
upravovaná pod nejpřísnějším dozorem, jsou mu
přinášena v zapečetěných nádobách — ode
všech dříve, když pečetě shledány jsou nepo-
rušenými, musí před jeho očima býti ujedeno,
nežli se jich dotkne, aby náčil míti jistotu, že
nejsou otrávena. A při tom vydání na kuchyn
#24
alto_textblock
#24
činí okrouhle 8,395.000 franků ročně. Sám jsem
sice těch účtů nerevidoval, ale zdá-li se to čte-
náři mnoho, cež, nejsem umíněným a jsem
ochoten bez dlouhého smlouvání těch pět tisíe
slevit — mně na několika francích nesejde!
Stavitel sulánovy residence zamýšlel stře-
chy alespoň nejvyšších budov opatřiti hromo-
svody. Nepochodil. Padišah není přítelem tako-
vých vynálezů. V celém Cařihradě není telefonu,
padišah nedovolí. To tak, aby se lidé tajně mezi
sebou mohli dorozumívat — —
Zvolna již se šeří, když vracíme se Bospo-
rem zpět. A poznovu tiše pluje loď kolem bílých
laras, na nichž v šeru černají se postavy vojen-
ských hlídek. Všude je plno těch stínů ..
Fantasie kreslí si matné představy o životě,
jakým asi žijí lidé za těmi bíle zamřížovanými
okny bilých paláců... uprostřed nádhery, již
vybásnit umí snad jen pohádkový, rozkošnický
Orient.. Nu což, má sultán choutky, jichž vy-
plnění může si dopřáti i ten, kdo právě není
tureckým sultánem: vášnivě rád prý čítá — de-
tektivní romány ... Tomu se nedivím. Nýbrž
se divím jen tomu, že při té své vášnivé zálibě
noodstěhuje se raději k nám, do Prahy, která,
jak známo, stala se teď eldorádem etitelů tohote
literárního zboží ..
Loď pluje tiše, před námi leží Stambul
tichý a neosvětlený. Ani se neosvětlí. Ve starém
městě večer se vůbec na ulici nesvítí, krámy
zavřeny jsou se slunce západem, ven nikdo ne-
vychází, není, čeho by tam pohledával. V Peře
a Galatě svítí se plynem, v Ottomanské bance
a v Palace-hotelu dovoleno používat i světl
elektrického.
A náhle všechna okna celého paláecvého
města, jež dohromady zve se Yildiz-Kioskem,
všechny budovy, všechna prostranství před
nimi, colá rozloha zahrady až do nejodlehlejších
koutků zaplane tisícerými světly — moderní
elektrické světlo dosáhlo milosti před očima
padišahovýma... Hýří tím světlem — po celou
noc, do bílého rána nesmí v celém Yildiz-
Kiosku být jsdiného neosvětleného místečka, je-
diné šeré chodby, jediného tmavého koutku,
v zahradách jediné neosvětlené pěšinky, kde
přikrčiti by se mohl na blízku Stínu božímu —
tmavý lidek, stín . ..
B. K.