ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 b1d41a30-8f0c-11dd-a0d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
23. února 1913.
#2 alto_textblock #2
Přiloha „Národních Listu
#3 alto_textblock #3
k čislu 53
#4 alto_textblock #4
Strana r
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Z pražského trhu peněžního
#7 alto_textblock #7
V Praze, 22. února. Jak jsme byli od počátku válečných udá lostí přesvědčeni, nevrátí se klid v situne nezinárodní tak záhy a tak snadno, jak bylo na některých stranách předpokládáno. Prac- ně docílené isolování balkánské války odsu- sulo síce důležité některé otázky, avšak vel- noci řešení jich vyhnouti se nemohou. Jest to patrno na obtížích při úpravě hranic albán- ských v prvé řadě, nehledě ani k tomu, že novým postupem spojenců oproti Turecku po- zvolna vsunována jest v popředí otázka dar- danelská, tedy otázka dalekosáhlého meziná- rodního významu. Spojenci balkánští pak bezesporně novým svým válečným postupem právě tento těžký problém chtěli uvěstiv diskussi. Tím snažší bude sjednání míru pro Bulhary, čím větší nebezpečí hroziti bude ze zápletek balkánských. Jisto jest dále, že situace současně vy- tváří se nevýhodněji pro trojspolek. A to jest zajímavo: když se z počátku války balkánské ozývala v delegacích nejen se strany poslan- ců, ale také se strany ministerstva financí smířlivá slova k událostem, které se počinaly rozvijeti, obávali se v Petrohradě, že Rakou- sko, poučeno tolika zkušenostmi, konečně uvede svou politiku na ony dráhy, které ve- dou co nejrychleji k touženému cíli: k posílení posice vlivové a hospodářské na Balkánul. Ba dokonce z velmi vážné strany bylo tvrzeno. že nálada v Srbsku pro dohodu s Rakouskem byla neobyčejně přízniva. To proto, poněvadz již ve faktu, ponechání Nového Pazaru spo- jencům, zřeli tehdy v Bělehradě počátek nové přátelské epochy v poměru rakousko-srb- ském. Také jest jisto, že přvé úspěchy balkán- ských národů měly za následek, že i s něme- cké strany bylo voláno po tom, aby konečně již uznána byla zásada, že Balkán náleží bal- kánským národnostem a že Rakousko přátel- skou a benevolentní politikou k rozšířeným státům má dobýti si posílení svého vlivu. O této teorie k praxi bylo ovšem daleko. A ko- nec konců vyhrála stará tradiční politika ra- kouská, jak se to projevilo nejen aférou Pro- chaskovou, ale i celou řadou menších a vět- ších událostí. A pak přišla otázka albánská- Když věci dospěly tak daleko, nebylo zajisté v Petrohradě již třeba obávati se toho, že by snad rakouský vliv na Balkáně stoupnul že by Rusko z dosavadních svých posic bylo vytlačeno. A pak přišly události další: spor rumun- sko-bulharský, který byl vídeňskými listy na- čechráván na velikou záležitost, ačkoliv o samého počátku bylo zřejmo a bylo také zře- telně v Petrohradě proneseno, že Rusko ne- strpí útoku Rumunska na Bulharsko, zaměst- nané válkou s Tureckem. To v Bukurešti vel- mi dobře věděli a proto klid v rozhodujících kruzích bulharských. Sluší při posuzování si- tuace také počítati s náladami národů, s tím. že vlády nemohou odhaliti beze všeho svoje ledví, nýbrž, že musí svůj postup přizpůsobiti cítění lidu a přání voličstva. Proto válečné řeči v Bukurešti a proto i veliký nátlak vel- moci, aby spor bulharsko-rumunský byl svě- řen jich rukám. Tento postup byl smluven již dávno a byl zřejmým při prvé návštěvě dra Daneva v Bukurešti. Vážnějším nebezpečím byla možnost eventuální zápletky rusko-rakouské. V tomto směru poměry dosud vyjasněny nejsou. Ne- třeba však věřiti poplašným zprávám, které opětně a opětně se vyskytují, že totiž na té či oné straně dochází k plné mobílisaci. Jisto jest, že Rusko jest připraveno dobře a že té doby asi sotva by se však odhodlalo k mobi- lisaci, poněvadž by jakékoliv kroky v tomto směru měly za následek komplikace nedozír- né. Že Rakousko nechce rovněž vyvolávati ozbrojeného konfliktu, jest samozřejmo. A proto nutno asi obdobně přijímati zahraniční zprávy o nových přípravách rakouských, jako právě zprávy, docházející o plánech Ruska. Obě velmoci jsou připraveny, ale ve vedou- cích kruzích jest přání, udržeti mír, upřimné a pevné. Ovšem bude nutno právě proto pro- vésti řešení otázky Albanie tím způsobem, aby nebyly dotčeny city národů, které přinesly tak veliké oběti pro osvobození křesťanů ze jha tureckého. Zdá se, že ve Vídni jsou ochot- ni k ústupkům v otázce této a bylo by to také velmi, rozumno. Národové této říše nemají naprosto žádného zájmu na tom, zda bude Albanie o několik měst větší, anebo menší. Čím větší bude Albanie a čím více bude ubrá- no z dobytých zemí Srbsku, resp. Řecku, tím bližší jest nebezpečí opětné války balkánské. poněvadž správa albánského státu nebude podle toho, aby posílila mírové smýšlení na Balkánu. Naopak: národové balkánští vyna- snaží se, aby to, co jednou žm bylo urváno, po druhé přece jen pro sebe získali. Dnes již snad také ve Vídni jest jasno, ž přes všechny naše upřímné snahy Albanie bu- de daleko více podléhati vlivu italskému, než našemu. Což není přece příznačno, že na ško- lách Rakouskem dotovaných vyučuje se vlaš- sky a že šíří se zde patriotismus italský? Jsou záležitosti a věci, kterých nelze měniti i nej- upřímnější snahou a mezi ně náleží také moc- ná posice, kterou zaujala Italie v Albanii. Prá- vě ale proto, že Italie jest na skoku z troj- spolku, jest celková jeho posice oslabena. T - mu dalo jmenování Delcasséa velevyslancem při dvoře petrohradském důraz neobyčejný Nechť se píše cokoliv, nechť se mluví o ten- denci odstraniti Delcasséa z domácí politiky pro každého, kdo zná poměry, zůstane faktem že Delcassé určen k tomu, aby podporoval politiku ruskou ve smyslu trojdohody, a aby posiloval ony směry, které jsou rozhodnuty nejíti za hranice, které by Rusku ukládaly oběti na jeho velmocenské cti. Delcassé jest mužem velikých koncepcí, mužem nezdolné energie a z oněch politiků, kteří se nebojí ře- šiti spleť situací, a kteří také jich využiti do- vedou. Po vysoce zajímavém telegramu císaře Mikuláše na slovanský banket petrohradský,
#8 alto_textblock #8
po poučné výměně depeší mezi carským do- rem a presidentem republiky francouzské,je jmenování pana Delcasséa vyslancem fran- couzské republiky v Petrohradě tak důle žitou a význačnou událostí, že možno právem po- chopiti zneklidnění a rozladění, které na bur- se bylo vyvoláno. Kdyby Rusko bylo slábo jak se tu a tam rádo tvrdí, a kdyby posic trojdohody byla tak otřesena, jak se dí na- kdy ve vídeňských listech, pak by jmenování toto nebylo možno. Stačí si přečísti neob- čejně sympatické články, kterými provází ita- ský tísk pana Delcassén do Petrohradu, aby bylo zřejmo, že si i v Římě slibují určité vy- hody a prospěchy. Napsali jsme kdysi na tomto místě,ž Albanie mohla by se snadno státi šlesvikem- Holštýnem. Události jdou rychleji, než by se bylo daleko předpokládati, nehledě k tomu, že se již dnes o nějakém spoludozoru rakousko- italském v Albanii nemluví, nýbrž že jest roz- hodnuto, aby stála pod dozorem velmocí. D facto při povolnosti a vratkosti trojspolkové lásky italské budou míti velmoci trojdohody v Albanii rozhodující vliv. Jako vždycky, tvo- říme pro druhé a zapomínáme na sebe. že v obchodních a průmyslových kruzích tyto události neobyčejně pilně se stopují, jest zřejmo. Bohužel ovládla mezinárodní politická situace hospodářskou politiku zúplna a spe- ciálně u nás. Není tomu tak v Anglii, kde prů- mysl jest výborně zaměstnán a kde jest kon- junktura skvělá. O spoustách zboží, které se dopravují z továren anglických na Dálný Vý- chod, nemá u nás nikdo ani potuchy, tento skutečně mezinárodní obchod jest pro nás ne- známou končinou. Ve Francii poměry hospo- dářské jsou velmi urovnány a také tamní prů- mysl jest zaměstnán dobře. Není-li sífuace Ně- mecka tak výhlednou jako v uvedených dvou západních státech, nemění to níčeho na faktu- že hospodářská situace jeho jest celkem dobrá. Kdo odnesl na svých bedrech veškeré oběti trpkých dnů dnešních, jest právě rakouský průmysl a rakouský obchod. Trojdohoda uza- vřela nám své zdroje peněžní a uzavře je ješte na delší dobu. Náš vývoz podvázán a znesnad- něn. A kde jeví se vzestup. děje se to na úko cen. Doma nevycházíme z insolvencí, poněvadz země nejprůmyslovější spoutány jsou s kraji. kde zásada hospodářské reelnosti z daleka je- ště nezvitězila a kde obchod jest v rukou ele- mentů, které využívají každé vhodné chvile, aby se nějakým způsobem tu lepším, tu horším obohacovaly. Ještě nejsou skončeny insolvence uherské a haličské. Příklady, které denněse zde vyskytají, nabádají stále nové kruhy, aby šly toutéž cestou. Na faktu tomto nezmění ni- čeho sebe intensivnější snažení vládni, aby pe- něžní ústavy v Haliči působící přispívaly na vyrovnání insolvencí i hmotnými obětmí a tim způsobem zachraňovaly daný stav. Jakou má cenu za těchto poměrů názor, že Rakousko- uherská banka skutečně přijimá pouze obchod- ni materiál, když převaha směnek jest z Haliče a Uher, nepotřebuje bližšího výkladu. A tak jsou domácí poměry málo utěšeny Jest samozřejmo, že za těchto předpokladů nevalnými nadějemi sledují se zprávy, že chy- stá se výpusk nových rent této říše. Rakousk má pravděpodobně pro všechny případy, poho- tově dosti značné prostředky peněžní. Počí- táme-li s tím, že z poslední emise pokladnič- ních poukázek vybývá nejméně 300 miliont korun, že pokladniční přebytky z dřívější doby (nikoliv z posledních let, poněvadž zde byl spotřebeny) a roku předchozího činily nejmén 300 až 400 milionů korun možno počitati s tím že Rakousko bude míti v hotovesli nyní 600 az 700 milionů korun a snad o něco více. Náklady potřebné ovšem nyní jsou větší a zvyšují se opatřováním různých a různých potřeb: bude nutno počítati i s vyššími cenami, poněvadž dodávky mají býti realisovány s největším u- rychlením. Bude-li provedena emise renty, bu- de Rakousko disponovati pohotovostmi kolem jedné miliardy. Tato finanční výzbroj není ar- ciť malou, nesluší však zapomínati, že zkuše- nostmi předešlé doby poučeni, i jinde rovněž počitají s tím, aby nejen vojensky, ale takéf- paněně byli pohotově, Tak činí na př. skufečná hotovost Ruska kolem 600 milionů rublů, tedy daleko více než 132 miliardy korun ve zlatě Penize tyto representují skutečně hotovosti V poslednich letech, jak známo, Rusko k půjčce vůbec nesáhlo. Jak se zdá, v Petrohradě n nutnost její nepočítají, poněvadž uvedenými hotovostmi nejsou finanční zdroje říše vyčer- pány, takže možno snadno opatřiti si nutné prostředky další, nehledě ani k tomu, že by ruské pokladníční poukázky hladce byly pře- vzaty francouzským, anebo anglickým kapitá- lem. Ale to jsou pouhá srovnání, která mají cenu jen více méně theoretickou, poněvadž dané situaci s bezprostředním válečným nebez- pečím počítati není třeba. Dostaneme arci ješte vzrušující dny, budou ještě prudké přesuny, novinách budeme se dočítati o situacích ne- obyčejně obtížných, avšak k rozhodujícímu kroku právě vzhledem k velké zodpovědnosti asi nedojde. Konec konců naleznou se kompro- misy, které budou konstatovati větší či menši slabost té či oné strany. V zápětí pak půjde úsilí o další zbrojení a přípravy. Je-li zachrá- něna přítomnost, není vyloučena válka v bu- douenosti, poněvadž jest skutečně v Evroně řada otázek, jichžto řešení možno sice odsu- nouti, jež ale opětně a opětně se přihlásí,a konečně bude nutno k nim přistoupiti. Ale to je pro budoucnost a nikoliv pro přítomnost. Leč jedno jest zajímavo: Srovnáme-li vý- kazy cedulových bank světových k závěru mi- nulého roku, dospíváme k zajímavému srov- nání, že totiž přírostek zlata v bankách cedu- lových není v poměru ke vzrůstům nároki které na banky byly kladeny. V Anglii v ban- kovních kruzích tento fakt vzbudil velmi znač- nou pozornost a bylo o něm velmi mnoho psá- no. Ještě více mění se nepoměr vzrůstu zlatn ke vzrůstu závazků u bank vzniklých, přehl- žíme-li i vzestup závazků u bank vůbec. Pro- dukce zlata v roku 1912 dosáhla téměř 100 milionů liber, z nichž pouze 20 milionů liber zbylo k disposici pro zvýšení výzbroje měno- vé. 30 milionů liber šterlinků zlata přecház do užití výrobního a pod., asi 30- milionů liben spotřebuje k témuž účelu Asie, hlavně Britsl Indie a 20 milioná liber přechází k účelům mě
#9 alto_textblock #9
Přiznivá taxace dividendy, zvýšená těžba uhl téměř všech uhelných dolů se zajištěným odbytem byla příčinou větší poptávky po hodnotách uhlářský ch. Zejmena kupovány byly akcie Hornouherské horní a důlní společnosti a Severo- uherské uhlářské společnosti Na trhu ukladacích hodnot byl klid; renty v ústupu kursovém pokračovaly Devíse zůstávají stále pevny. Důležitější kursové variace z minulého týdne seznati lze z následujícího přehledu: 22. d II. 83.00 106. 90 83.30 103-15 620.40 809.75. 2000.— 256.25 441.50 659.— 700.75 113.25 927.— 527.50 379.— 1925.25 883.— 3383.— 935.— 785.— 818.— 845.— 1270.— 24.20 11s19
#10 alto_textblock #10
novým do Spojených států severoamerických. Die výpočtů anglického bankéře Holdena jest patrno, že percentuální poměr úhrady ihned splatných závazků k zlatému pokladu banky koncem roku 1912 proti roku 1911 se zhoršil. Klesnul u banky anglické z 36 na 321/4, u ně- mecké říšské banky z 31 na 28 a u francouzské banky z 52 na 49. Proto poukazuje se na to , že jest nutno, aby v prvé řadě Londýn hleděl soustřediti na sebe co možno největší množ- ství docházejícího zlata. Od těchto slov v Lon- dýně nebude asi daleko k činu: tim ovšem zhoršeno bude ještě více postavení cedulo- vých bank středu Evropy a tedy také posta- vení naší cedulové banky. Mir přinese dle toho sice klid v posuzování mezinárodní si- tuace, ale také zvýšené zbrojení a do jisté míry i boj o zlato. To ýše znamená pro nás, že vyhlídky na rychlé a pronikavé uvolnění trhu peněžního nejsou zrovna nejrůžovější. .
#11 alto_textblock #11
Vídeň. Politické obavy bursy byly dne zmírněny zprávou, že Rumunsko svolilo k pro- středkování velmocí; to patrně prospělo nadějněj- šímu posuzování celé situace tím více, že se pro- slýchalo též o sblížení Rakousko-Uherska a Ruska. pokud jde o ohraničení Albánska. Ačkoliv nedo- šlo k pronikavému rozvoji obchodu, jemuž překá- žely trvalá drahota peněz, jakož i méně příznivé zprávy o konjunktuře, tak snížení záznamů suro- vého železa v Düsseldorfu, převládala přece pří- znivější dispošice, již prospěly zprávy z Berlina Škodovky a Alpinky byly poněkud čilejší. Zájem soustředil se dále též na Lombardky. Jinak pro- jevil se též ve šraňku za velmi mírných ovšem obratů zájem o koupě. Na rentovém trhu zlepšila se poněkud papírová renta o 10—15 h. Devisy a valuty byly spíše levnější. Z našich papírů ob- chodovány akcie Daňkovy strojírny za 439.50, če- ské cukerní placeny 354.50, chorvatské 1539.50 a západočeské kaolinky 888.50. Na eskomptním trhu byl stav peněz nezměněný. Sazby za první ban- kovní akcepty činily 51/4 proe. Petrohrad. Obchod pohyboval se v me- zích nejužších a záznamy až na hodnoty petrole- jářské povolily. Teprve k závěru pronikl v sou- vislosti s cizinou pevnější směr. Petrohradská bursa. Souběžně s ostatními za- hraničními trhy jevila i petrohradská bursa pře- chodně velmi stisněnou náladu v obavě, že Ru- munsko nechá se strhnouti k nerozvážnému kroku proti Bulharsku. Rovněž řešení albánské otázky bylo skepticky posuzováno. Ve druhé polovici tý- dne nastalo zotavení a znatelné uklidnění, obchod však koncem týdne váznul a bursovní činitelé oče- kávají nový směrodatný popud pro další vývol bursy. Spekulace není sice tak ustrašena jako v prvních dvou dnech týdne, ale jmenování Delcas- séa francouzským vyslancem na Něvě přece jen poněkud bursu zarazilo, a mimo to roztrušovány pověsti o přípravách k mobilisaci. Seriosní kruhy však s touto možností nepočítají. Na trhu hodnot bankovních stlačeny byly hlavně papíry, závíslé na Berlině a Paříži, kde kontremina dosti citelně papíry stlačila. Následkem toho zlevnily akcie mezinárodní banky o 10 r. na 504 a konči opět 511, ruská banka ochabla též o 10 r. a končí 390, azovsko-donská ustoupila přechodně o 12 r sibiřská o 8 r., diskontní o 8 r., privátní o 9r kdežto volžsko-kamská zachovala stejný kurs. Z bank zemelných setrvaly všechny papíry přibližně na dřivější úrovni. Z pojíšťoven došlo k obchodu v první po 1500, v ruské transportní po 111 av prioritních po 106. Na trhu dopravních papírů o- chably Černomořské paroplavební o 30 r. na 630, kavkazské zlevnily o 10 r. na 285, voroněžská dráha klesla přechodně o 13 r. na 805, rostovská ustoupila o 40 r. na 2570, rybinské zlevnily pře- chodně o 6 r., jihovýchodní o 5 r. a severodoněcká klesla o 7 r. na 282 a končí 287. Na trhu průmyslo- vém vyznačovaly se většími realisacemi papíry naftové. Akcie Baku klesly o 22 r. na 642 a mohly se posléze vydatně vzpružiti na 670. Kaspijské ko- lísaly kolem 2300. Nobelova nafta zlevnila pře- chodně o 20 r., Mantaševské kolisaly kolem 615 a Lianozov zlevnily přechodně o 6 r. na 292. Z Agrární banky. Ve schůzi správní rady dne 17. února t. r. konané jmenováni byli prokuristé pp. Jan Roiko a Josef Pazderka náměstky ředítele, přednostovi strojního oddělení p. Frant. Zrůstovi udělena byla prokura a úřadnik p. JUDr. Václav Kubr jmenován byl tajemníkem Oběanská záložna na Smichově koná letošní řádnou valnou hromadu v neděli 2. března o 1410, hod. dop. ve vlastních místnostech.z právě vydané výroční zprávy uvádíme: počet čle- nů koncem r. 1912 činil 237, obnos splacených po- dilů 58.000 K. Hotovost pokladní koncem roku činila 93.348 K, půjčky úhrnem 8.979.657 K a to směnečné 1.427.305, osobní na dluhopisy 170.388 K hypoteční 5,458.985 K, stavební úvěry 1.922.678 K a na zástavy cenných papírů 300 K. Zásoba cen- ných papírů vykázána částkou 1.360.085 K. Reserv- ní fondy záložny činí úhrnem 1.090.082 K. Vklady na knižky 11.072.132 K, na běžné účty 238. 807 Správní výtěžek za r. 1912 107.940 K. Zastavárna obč. záložny vykazuje za r. 1912 správní výtěžek Akciová továrna na vyrábění umělých hnojiv a lučebnín v Kolině konati bude řádnou valnou hromadu 9. března o 101% hod. dopol. v místno- stech továrny v Kolíně s následujícím programem 1. Zpráva výroční a předložení závěrečných účtů za rok 1912. 2. Zpráva přehlížitelů účtů. 3. Usne- sení, jak naložiti s čistým ziskem za rok 1912.4. a) volba 3 členů správní rady, b) 4 přehližitelů účtů, jakož i návrh na jejich odměnu za běžný rok 1913. Ředitelství Ústřední hospodářské společnosti pro království české konalo schůzi svou za před- sednictví Bedřicha kníž. Schwarzenberga dne 15. t. m. Předseda, zahájiv schůzi, sděluje různě záležitosti předsednické a předčítá došlý přípis zemského výboru ohledně jmenování zástupce Spo- lečnosti do dozorčí komise zemské organisace pro sprostředkování práce vyššího řádu. Inspektor dr. Sitenský navrhuje za zástupce zaměstnavatelů Josefa svobod. pána Hrubého z Jelení, cok se jednomyslně přijímá. Dále přednáší předseda obšírnou zprávu výstavni, z které jest patrným dal- ší vzrůst letošní výstavy a ředitelstvo schvaluje jednomyslně iniciativní návrh předsedy, aby pří- štím rokem 1914 pořádána byla zvláštní výstava lidové hygieny a aby již letos dotyčné přípravy k ziskání předmětů z lonské výstavy drážďanské byly zahájeny. C. k. mistodržitelství v království Českém předložilo Společnosti obšírný prospekt ve Vídni se v lednu 1913 utvořivší akciové společno- sti pod jménem „Všeobecná rakouská společnost pro zpeněžení dobytka“, s vyzváním za upisování akcjí. Po delší debatě bylo jednomyslně usneseno, aby se s rozhodnutím o této záležitosti vyčkalo až po společné schůzi všech zájemníků, kterou již ohlásil Český odbor rady zemědělské, aby jednotný postup mohl v této věci býti zachován. Na to vy- řízeny byly různé žádosti za subvence a bylo po- voleno ovocnickému spolku pro království České na vydávání díla „České Ovoce“ 8000 K. splatných v pěti letech po 1600 K, drůbežnickému spolku pro království České doplatek na lonskou výstavu 500 korun a na pořádání výstavy drůbeže, králiků a ho- lubů letošního roku 1500 K a pokusnické komisi Zemského sdružení dorostu českého venkova na pořádání pokusnického kursu v Praze 500 K. Při té příležitosti podporuje tento návrh p. Berana co nejvřeleji inspektor dr. Sitenský a navrhuje zvláštní dík profesoru dru. Brdlíkovi za zdařilé provedení zemědělského týdne. Žádost poradního sboru pro pšenici za udělení peněžité subvence postoupena byla na návrh předsedy Českému odbo- ru rady zemědělské. Na to bylo 40 nových členů do Společnosti přijato. Porady o navázání obchodních styků s Bulhar- skem. Ve Vývozním spolku pro Čechy, Moravua Slozsko v Praze konány byly tyto dny porady za přítomnosti vynikajících předáků bulharských zdejších o utužení našich obchodních styků s Bul- harskem. Zvláště významno bylo účastenství zá- stapců českého peněžnictví a z celého průběhu jednání bylo patrno, že zaručeno jest praktické a seriosní řešení dotyčných otázek. Po podrobných debatách vysloven jednomyslně názor, aby tout akcí pověřen byl v Praze Vývozní spolek a v So- fiji zvláštní komité pod záštitou tamních národo- hospodářských organisací. Ze strany české položen byl důraz na okolnost, že nehodláme snad úsil- ným pěstováním exportu našeho zboží využitkova- ti přátelské city obou národů, nýbrž Vývozní spo- lek již z předu se nabídnul zříditi v Praze v zor- kovnu zboží bulharského, pro zdejší od- byt se hodícího a opatřiti pomocí její komisionář- ské sklady produktů bulharských. — Navzájem bylo sjednáno utvořen expositur Vývozního spolku v So fiji, Plovdivě. Rušěuku, jakmile tomu dovolí po- hnuté nyní poměry hospodářské, pořádání výsta- vek a občanských výprav zdejších prámylsníků do Bulharska. Vývozní spolek v pokračování v této akci zaháji řadu anket zdejších průmyslníků dle jednotlivých odvětví výrobních, aby zjistil speciál- ní podmínky dotyčného vývozu a zvěděl přání interesovaných kruhů. Neméně bude snahou spolku
#12 alto_textblock #12
15./II.
#13 alto_textblock #13
Rakouská korunová renta . . . zlatá » . . . Uherská korunová renta . . . . » zlatá » . . . . Rakouský úvěrní ústav . . . . Uherská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Živnostenská banka . . . . . Česká průmyslová banka . . . Pražská úvěrní banka . . . . . Státní dráha . . . . . . . . . Jižní dráha . . . . . . . . . . Buštěhradská lit. B . . . . . . Rakouský Lloyd . . . . . . .. Kralodvorská cementárna . . . Alpská báňská spol. . . . . . Poldina huť .. . . . Pražská železářská společnost. Zbrojov ka . . . . . Mostecká uhlářská spol. . .. škodovy závody Haličsko-karpatská petrolejová Mladoboleslavský lihovar . . . Londýnská devisa . . . . . . Rišské marky . . . . . . . . .
#14 alto_textblock #14
84.20 107.20 83.80 104.— 617.50 811.25 2010-— 25 5.50 441.50 659.— 697.75 112.— 930.— 534.— 380 — 1010.75 993.— 3372.— 932.— 778.— 309.75 850.— 1270. .— 24.18 118.
#15 alto_textblock #15
Důležitější kursové variace na pražské burae v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledui 22.II. 15. lI. živnostenská banka . . . . . 266.50 265.75 Česká průmyslová banka . . . 442.— 442.— Pražská úvěrní banka . . . . 668.— 670.— Česká banka 409.— 409.— 440.— 412.— Zál. úvěr. ústav v Hradci Král. 426.— 426.— Pozemková banka . . . . .. Česká zajišťovací banka . .. 265.— 270.— 31 4.— Kolínská chemická továrna . . 364.— 1021-50 Alpská montanní společnost . . 102 0.-50. 195.50 168.— Podolská cementárna . . .. Česká cukerní společnost . .. 353 . 50 352.50 Elektrotechnická dříve Kolben- —— 442.— 437.— Daňkova strojírna . . . . . 1900.— Českomoravská strojírna . . Továrna orient. cukr. dř. Maršne 187.— Západočeské kaol. a šamotárny 91.35 Zástavní listy Hypot. banky 4 Kom. úp. Zem. Banky (v K) 4 e s823
#16 alto_textblock #16
Z trhů cukerních. Praha. Surovin a. Dnešní nás trh zabájen souhlasné s prvními značně zpevněnými depešemi hlavních trhů německých a v důsledku zpráv o nastalém destivém období na Kubě smýšlením pevným. Za značnější zdrzelivosti prodavačů byl kupci nuceni požadované ceny K 22.30 za poho- tové a K 22.80 na řijen-prosinec Hranko Ústí po- voliti. Došlo k četnějším obratům v pohotovém i novém zboží a ceny ty znamenány též na naši polední burse. Londýn zněl klidně a odpolední Hamburk přinesl smýšlení slabší a ústup záznamů o 7 3/8 fen. Obchod s bílým zbožím se nemění arnio obchodě, ani v ceně. Do Terstu přivezeno v posledním týdnu 7940 tun, vyvezeno 6600 tun. Zásoby činí 18.490 tun proti 17.150 t. před týdnem a 12.580 tun před rokem. Z Hamburku sděluje depeše Společnosti pr obchod se zbožím ze dne 22. t. m. Včerejší závěrek velice ustálený na rozmno- žené, částečně francouzské koupě. Dnešní zahá- jení pevné na depeší »Willete 8. Greyc: » Silay déšt na Kubě,« napotom mírně ustálené smýšlení později nastalo oslabeni na neuspokojujíe Londýn Zprávy o destích na Kubě ustaly.
#17 alto_textblock #17
1900.— 189.— 91.85 88 0
#18 alto_textblock #18
Pražská úvěrní banka. Bilanční schůze. Dividenda opět 38 K = 91/42 x.
#19 alto_textblock #19
Ve včerejší schůzi správní rady předlo- žena byla bilance za rok 1912. Ačkoliv vzhledem k všeobecné sítuaci bylo z opatrno- sti předsevzato co možná nízké ocenění ve- škerých společenškých aktiv, přece vykazuje bilance i ze zvýšeného akciového kapitálu K 25.000.000 čistý zisk K 2,804.463.82 (proti čistému zisku K 2,247.714.53 v roce předcho- zím z akciového kapitálu K 20,000.000), z če- hož vyplývá vyšší výnos o K 556.749.29. Tento čístý zisk pochází opět výhr ad- ně z pravídelných bankovních ob- chodů, neobsahuje ani letos zisků mimořad- ných. Jmenovitě dle dosavadních zvyklostí ponechán zisk z emise a keií Bulharsko- české společnosti pro průmy s cukerní opětně pozdějšímu vyúčtování. Mimo to bilancovány jsou samozřejmě akcie Česko-srbského i Bulharsko-českého cukro- varu, které v majetku bankovním se nalezaji,. pouze al pari. Ústav doznal tím i letos opětne dalšího podstatného vnitřního posílení. Ži sk z ažia emíse vlastních akcií při zvýšení akciového kapitálu, provedeném na počátku minulého roku, byl — jak obyvkle — odveden obnosem K 3,421.109.47 přímo re- servnímu fondu bankovnímu, jenž tím dostoupil výše K 14.813.759-47 a činí tudiz téměřplných 60x akciového kapi-
#20 alto_textblock #20
ústave
#21 alto_textblock #21
Akce o vybudování české vysoké školy obchodní. Akční výbor ujal se společně s od- borem peněžních úřadníků strany této důle žité otázky a rozeslal v minulém týdnu inte- resovaným korporacím a jednotlivcům pří- slušné dotazníky se žádosti, aby si připravili látku, aby dalsí jednání mohlo býti urychle no. Poněvadž však tato důležitá otázka vyžaduje řešení nejen rychlého, ale takového, by jeho výsledky skutečně také přinesly bohaté ovoce českému obchodu a průmyslu, svolána na úterý dne 25. února 1913 do zasedací síně sekretariátu národní strany svobodomysl- né přesně na 712 hod. večerní schůze in- teresentů, a povolaných činiteli. Význam této naléhavé, kulturní naší otázky nezbytně vyžaduje, by se všichni interesovaní páni jednotlivci, pak delegáti korporací a zá- stupcové tisku určitě dostavili. „Bohemia“, akciová banka v Praze. V schůzi správní rady, konané dne 22. února t. r., byla předložena bilance za třete správní rok, která vykazuje po vydatných odpisech čistý zisk obnosem K 241.554.90 proti K 190.301.11, docíleným v roce předeho- zím. Vykázaný zisk rovná se více než 87% ní- mu zúročení zvýšeného akciového kapitálu. Správní rada usnesla se navrhnouti valné hro- madě ke dni 29. března t. r. svolané, aby vyplácena byla 62% dividenda t. j. K 24.— na akcii t. j. o 12% víc e než léta předchozí a přikázáno bylo K 16.500 řádnému fondu re- servnímu, K 18.500 fondu cenných papírů. dále aby zřízen byl nový fond pensij n pro zaměstnané a dotován byl obnosemK 15.000. — Schválí-li valná hromada tyto ná- vrhy správní rady, representovaly by reservní fondy banky K 350.000 při akciovém kapitálu
#22 alto_textblock #22
2215 K.
#23 alto_textblock #23
tálu. Správní rada se usnesia, aby na valné hromadě, která na den 19. března t. r. bude svolána, navržena byla výplata dividendy steiné výše, jako v roce předchozím, t.j. K 38.— (= 9122%) na akcii a aby K 141.816.59 převedeno bylo na nový účet, kte- rýžto převod s loňským převodem dosáhl by tím výše K 610.305.76.
#24 alto_textblock #24
Z vídeňské bursy.
#25 alto_textblock #25
Z Vídn ě, 22.. (Původní zpráva „Nár. Listů“ ) —n. Slabá tendence, která v poslední době zavládla na zdejším trhu, přenesla se i na počátek minulého týdne. Kursy vůdčích dividen- dových papírů se drobily, neboť nebylo vůbee žádného zájmu pro účast na nových bursovních závazcích. Zboží dodávala jednak kontremina. která každou poliřickou zprávu bledí vždy za- barviti ve svůj prospěch, jednak těž pessimisticky naladěná bursovní spekulace. Obratů docíleno celkem málo, neboť obecenstvo zůstává i nadále v náladě zdrželivé. Deprimujícím dojmem pů- sobily na celkový trh zprávy o nevyjasnění ve sporu rusko-rakouském, válka na Balkáně, otázk ohraničení Albanie a napětí bulharsko-rumunské. Zajisté, že pevná základní nálada dojde ku plat- nosti teprve úplným uzavřením míru, neboť pouhé usilování velmocí o mír, o němž občas dějí se oficiální projevy, již nedostačuje. Rovněž i častěji se opakující zprávy nejen ve zdejších, nýbrž i cizozemských časopisech, dle nichž nemá dojiti k žádným válečným komplikacím a vzniklé dife- rence řešeny maji býti cestou diplomatickou, účinkují pouze přechodně. Částečnou vzpruhou pro náladu bursy byly příznivějši zprávy o vý- sledku cesty Hohenlohovy do Petrohradu, čímž zvitězila opět snaha o zachování míru mezi oběma státy, z čehož profitovaly zejména i zahranicní bursy: v posledních dnech tý ne pevnější směr bursy zastaven byl jmenováním Th. Delcassěn francouzským vyslancem v Petrohradě. Na trhu hodnot železářských, kde po celý téměř rok panoval čilý ruch, nastupuje klid. Zprávy z ciziny o příbuzných hodnotách nuti nejen k jisté zdrželivosti, nýbrž i k ziskovým od- prodejům. Pouze odhady dividendové, skýtají podnět k větším transakcím v jednotlivých ak- ciích. Obchod soustředil se hlavně na akcie a lp- ské montanní společnosti, Horní a důln společnosti, Hutter Schrantz, Praž- skě železářské společnosti a skcie Ze- nica, jichž kursy však celkem nevykazují žád- ných zvláštních změn oproti týdnu předcházejí- Na trhu dopravních hodnot utrpěl, akcie Východní dráhy jednak místními i ber- línskými prodeji. Jinak udržovaly se kursy na stejně úrovni týdne předešlého. Čilejšl obchod byl v akciích Dunajské paroplavební spo- lečnosti, které znamenají poněkud výše, dále v akciích státní a jižní dráhy, avšak při málo měnivých kursech. V hodnotách stavebních zpevněno bylo smýšlení ke konci týdne v akciích R ak. všeob. stavební společno sti. Jmenované akcie kapovány na velmi příznivé bilanční zprávy. jakoži zprávy o nových velmi výnosných trans- akcích. Na trhu bankovních hodnot vel e příznivě přijata bilanční závěrka Rak. úvěr- ního ústavu, avšak na kurs jmenovaných akcii nepůsobila, ježto byla již dříve eskontována. Zálem bursovní spokulace soustředil se též na akcie Anglobanky a na některé akcie banl uherských, které kupovány byly pro účet peštský Kursy udržují se stále na stejné výši, jelik dividenda z velké části jest již známa.
#26 alto_textblock #26
únore.
#27 alto_textblock #27
3 mil. K Železárny v Hrádku. Jak své doby ozná- meno, bylo rozhodnuto železárny v Hrádku přeměniti z dosavadní formy ve společ- nost akciovou. Poněvadž průběh sou- kromé subskripce za tím účelem provedené byl příznivý, podali zařizovatelé c. k. mi- stodržitelství v Praze žádost za povolení koncese ke zřízení akciové společnosti. O dalším postupu jednání bude veřejnost za- včas informována. Pražská akciová strojírna (dříve Ruston Bromovský, Ringhoffer) přesídlí v nejbližšíel dnech do své nové budovy ústředních kanceláří na Smíchově. Hromadná pro- hlídka moderních, mimořádně účelně zaříze- ných místností těchto pozvanými interesenty koná se v neděli 2. března o 1/411. hod
#28 alto_textblock #28
dopol. Přednáška o vývojí a zákonné úpravě živnost v Bosně a Hercegovině. V pondělí dne 24. úner t. r. o 7. hod. večerní bude se konati v zasedae síni obchodní a živnostenské komory v Praze před- náška p. dra. Vojeslava Besaroviée. poslanee na zemském sněmu pro Bosnu a Hercegovinu, s kretáře obchodní a živnostenské komory v Sar jevě, o vývoji a zákonné úpravě živností v Bosna a Hercegovině. Vstup volný. Obchodní a průmyslová banka v Kolině, spo lečnost s r. o. Valná hromada společníků, konaná 15. t. m. usnesla se vypláceti za rok 1912 divi- dendu 7% = 35 K na podíl po 500 K. Z trhů peněžních 22. února. Říš ská b ank- německá uveřejňuje další mezitímní výkaz 19. únoru. Dle toho zmenšil se portefeuille a lom- bard od posledního regulérního výkazu o 56 mil mk. (loni o 69 mil.). Cizí peníze stouply o 60 mil mk., kdežto v soudobí loňském vykázán pokles- 22 mil. mk. Kovový poklad sesílil v uvedeném ob- dobí o 39 mil. mk. proti pouze 13 mil. mk. loni. Oběh nehražených bankovek činil 19. t. m. ješt 398 mil. mk. proti 159 mil. mk. loni, stav nynějš je tedy ještě stále o 239 mil. marek nepří znivější než loni touto dobou.
#29 alto_textblock #29
cimu.