Vychází každý den mimo po neděli o evátkn, Predpláol se у administraci Oatro-vni ulice èi». inOH-11. v Praiei peltou: — <1. 90 kr. I 1 cl. tb kr.

40, I . 80 . 15 „ ,

76 50

uöeiön# . . 6tvrtíetné palletin' . celoročně Jednotlivá čísla po 4 kr. Za donkienl do doma méeléuó 10 kr.

ČECH.

t>OF»I8Y Ггапкотапе a podepsanl přijlaiá r e dale c e v Ostrovní nlioi č. 1508 EL Rukopisov nevracíme a nepodepřených nedbám« KEKLАШAťE necapečeténé potýlány budicí ne fraško­ vány. Iniercty počitime co nsjloTB^jL

^áslo 29.

\ Praze, ve stredu dne 7. února I4N3

Bočník XV.

Rozdělováni státní podpory. (Dok.) Bismark v urputném svém boji írkevulm v&ech možných, byt i nespravedli- ých prostředků užíval ku zlomeni odporu, i věrnosti knéži! Sliboval, lichotil, hrozil no i uplácel a odměňoval věrolomnost do té liry, aby to již, jak se řiká, za to stálo. Itátní farářové dostávali tučná beneficia bez teček. Nékterý nemél ani tolik oveček, ko- k ‘tisíc murk A ročně. Pakli že se mu na faře, do níž živá duše a celý rok nepáchla, a v kostele, kdež prá- dným zděni kazal, zastesklo, dostával ročně ž 1200 markfi do některých českých lázní, dež na rozkošných procházkách v roman- ických krajinách mohl na chvíli ohlušili las svědomí. Vysoké služné a mimořádné říspévky na cestu do lázní na účet vyhna- ých, biskupům svým věrných koěži, — kdy- ychom chtěli svétské fráze užiti — mohly spoň poněkud státi za hřích: avšak jak в ty statní podpory jinde praktikovaly, délovaly po desítkách a dejme tomu. tu tam po stovce, na tak chudé ocukřený trejch nešla žádná kostelní myš a byt i nak dosti byla hladová. Nechrne však dobu liberální stranou, nes žijeme v éře Taaffrho. ponechme i těch vah, z které kapsy udělují se podpory ejen farařům katolickým ale i pastorům pro sstantskýni, pozastavme se ua krátko při tázce: kdo a dle jakého měřítka pod- ory ty uděluje? Dle souhlasných zpráv z enkova raa v tom ten který okresní hejtman ozhodné slovo. Ubozí páni hejtmani ! Co šechno se na jich ramena neukladá, zrovna ikoby každý z nich hotovým byl Herkulem •ni vedou nejen dozor politický, administra- vní, policejní, ale i škola! v celém okresu u není divu, zapomenou-li časem pro školu a administraci, a pro administraci na školu, uvízne li v jich kancelářích referát třeba až a několik let. Konečně přiděleny jim byly podpory státní potřebným kněžím. Pan iřjtman má vědět a případně i vyhledat v křesu svém nějakého chudého faráře. To není tak snadné, jak by na první poled­ se zdálo, jelikož každý ví. že chudoba, byčejně ta pravá, bývá sty dl ava. Pan hejtman není vševědoucí, on musí ) tázati toho a onoho. Nejčastěji schází se pány představenými ua amtstagu. — Nu, ) myslíte o vašem faráři ? táže se jednoho, st potřebný, jest i politicky zachovalý, ne- luvl t proti vládě a pod. ? Nyní přijde na >, jak farář si s představeným stojí? Je-li ředstavený liberalem a farář, jak ted e „Národních Listů“ nejradéji se vyjadřují. ;zovitou, pak veta bývá po podpoře. Jinak ršem zni svědectví p. představeného smýšleni >niervativního, aneb vůbec smýšlení knězi ‘{znivého. Jak mnoho tu záleží ua Kubešově : epozdravil u vrbičky! Po našem zdání bylo by ovšem nejlépe, páni hejtmani by se pramalo hněvali, kdyby lělování těchto podpor sjich beder se sňalo biskupům odevzdalo. Tolik přece uzná každý, že biskup skrze insìster a vikáře kněžstvo své mnohem lépe iáti bode, nežli kterýkoliv pan hejtman, af í nezmiňujeme se o tom, že biskupové sami

FEUIUEÍON. Dr. Rohling a Talmud. (Podává Maximilián Jakubiek a.) Obrana. (Pek^ačaváaí.) V témž targuma, jehož jedno staré vy ní po vyhnání židfi z Neapole dostalo se ruKon orientaliřty Galatina, byl výrok . 6, 3: „Svatý jest Otec. svátý Svn, svátý ich svátý.“ Kaimuml Martin, Galatin a >isiu uvádí mnohá místa o Trojici z knih bina Mojžíše praeoicatora (hadda- han), který veliie je křestanství nakloněn ilatin. kostelník v Oedipus Aegyptiacus a bin Joe. Salde! Midego znali dílo Jehudy, erý Mišna sestavil, nazvav je gale razaija Bvelator mysteriorum), jehož jeden svazek ila ignea 222) mél Wagenseil (jest prý v psku), v němž naleza se toto místo: „V mtg slovu (tetragrammu Jehovy) jest jméno písmen, která tvoří slova Otec, Syn a ich avatý, a věz, že to jest tajemstvím Во- n.*, Drach znal rukopis díla tohoto, kdež o těchto 42 písmenách zmínka činí. jimiž jvyšší kněz žehnal, a kdež se praví, že to iu tato slova : ab elobim ben elohim, ruach kkodesch elobim, sctieloscha beechad, echad scheosebah. t j. Otec jest Bůh, Syn jest 'h, Duch. svátý jest Buch, Tři jsou v Je-, om, Jeden ve Třech! Jiná podobná místa jsem ve svém výkladu

hojnýeh mají příležitostí o stavu a působení takových ošemetných lidi? Tedy o tom chamk- na škole ebecné, takt« každý čeká netrpělivě diecesannlho duchovenstva osobně se přesvěd- tem Ti staří učitelé ti prý ho nemélí — byli jen jak se konference skonči, sebere avé diety Covati. Qualitativi)! a qu&ruitavni činnost du- lidé 5e< charakteru, proto tady nomoldi cba- a mašíruje co nejkvapněji démů. — Ve spola- (hovuich správců dovedou biskupové mnohem raktery vychovávat. Rnejděte se pc vlastech čenském šivotě vidíme často, ia te vystřihá, lépe i zevrubněji posouditi, nežli kterýkoliv českých a naslouchejte úsudkům o mnohých mnohá společnost nynějšího nejednoho sčitflf, Lik. Jinak bude činnost kněze posuzovali s vás ve společnostech projevovaným, aa- který jenom svým aadntým ehcvánlm každého okresní hejtman, kterýž na něho dotazovali jisté saslechnete, ie nyní a mnohými učiteli nráží a sebe pořádnější a vášené osoby (hanse­ musí místních starostů, úřadnlch poslíčků, neni možno aui ve společnosti býti pro jejich dálnim spůsobem topi v novinách, jako nedávno často i četniků, hovících nezřídka zásadám nadutoet, uapínavost a vysokomyslnost, a ie jeden klučina podnčitel topil kněze v okolí bia- liberálním, gambettov kým, neb i nihilistickým, mnohých se společnosti varovali musí. Ti staří tensbém v lístka „Osvětě,“ podávaje o nich vy- a jinak pak biskup, jenož zpravodaji jsou vi- učitelé byli lidé mravní, poctivci, lidé karaktern myšlené skandální historky á takový drzý klok kari, kteříž, v ustavičném jsou styku se svým plní, jel si lidstvo vážilo. ArciC že jest v každém má vychovávat charaktery. (Dok ) podřízeným kněžstvem. Když tedy stát pod- stav* — nevyjímám ani kněžský, — několik ; porn kněžstvu uděluje, nechť ji uděluje skrze lidi podlých a bezkerak ernieh, alo mluvte o těch* PnliřiMrv nfolilaH rlnmání ruce biskupů, ntb jich konsistoří, a nechce-li starých nčittlleh ve společnostech, zajisté o nich] 1 pitJllicu иишлял. právé skrze jich ruce, nuže af aspoň ji udě- saslechnete všude pochvalné vyjádřeni. Znal’ У Praze, dne 6. února, luje к jich dobrozdáuí. Podpora z rukou jsem mnoho z nich, alo viečka čest jim; mohl; Z Vidné. У sídelním městě rakouském úřadnlch kněžstvu má kromě toho néco poko- bych vyjmenovat na dvacet těch dobrých, vá- nemlnvi se, nei o nové události, jejíž blavnia iujíciho do sebe. Svůj od svého bere vždy žených starců, jež j>em znal a jet měl každý | hrdinon je polský poslanec ca říšské radě, ryt. raději, nežli od cizího. Po našem náhledu osadník v uctivosti, — a mnohý pravil, že lidé dr. Kaminski, purkmistr v Stanislavi. Událost bylo by ovšem nejlépe, aby podpory státní ti zasluhovali býti dekorováni od státn. Viděl,tato, jež hýbe evropským městem nad modrým duchovenstvu naskrz odevzdány byly nejdů- jsem, jak kolikkráte šli hospodyně, rolnice, j Denajem, nálež! do řady „historek skandálních“, stojnějšimu episkopátu. méifánky, moli, jak svého starého učitele'tím více poliUváut hodných, jelikož se zde jednA uctivě pozdravovali, ano i jemu ruce libali a1 o podplatnest po lance. Zmínili jsme se jii s láskou a oddaností к nim se vždy tulili. Zda- včera v telegrafických zprávách krátce o této

Od Prsou Matky Boži. Pan Král ve svém orgina „Posel z Badě.e“ > liž se lid chová tak к těm nynějším moderaím v prvém čísle letošního ročníku hned v nejprv | učitelům ? Sotva kluk ze školy vyjde, ani si ho néjžlm úvodním čláoku v promluvě kn svým čte- nevíimne, ani ve škole před nim nemá vážno- n&tům pravi, žo se mn dříve od katolického eti, že nyni ty moderni učitelé mnsi zaváděli ve kněžstva vytýkalo, že on rozsévá rozbroje mezi škole káznice pro školnt dítky 1 — Kdjž starý učitelstvem a kněžstvem — a na důkaz, že mt-i takový nčitel umřel, ila celá osada mu na po- něnl toto o né и jest nepravdivé, žo heslem jeho ! hřeb a oplakáva la jej co svého itee a vie bade v tomto ročníku pěstovali svornost mezi'okolní kněžstvo co svého bratra. Ač učitel mčl kněžstvem a učitelstvem a nezavdat! nižádné ; tehdy menši příjmy, přec si jej osada vážila, ie příležitosti к rozbrojům mezi těmito dvěma stavy.1 zase namáhání jeho mnohými dary odměnila a A hle, ten pevný charakter pana Krále nent jak osadníci to rádi viděli, když jejich kněz a itont — jak říkával nebožtík loutkař Kopecký, ; učitel spolu na prochásky i do společností cho- — aby to vydržel Jako v loňském ročníku pra-: dili. A co tehdejší učitelé vychovali znamenitých vil a dokazoval, io učitelstvo české je katolické mužů, kteří pzfe zase k nim s vděčnosti se blá- a že není mezi ním nižádných neznabohů, a aby J sili a ač za tehdejších časů takového vzdělání kněžstvo ukázalo jen jednoho z učitelstva nezná- ; neměli jako nynější, přec svou píli a přičin- boha — a hle hned na to na sněmu v Plzni | Hvostl hleděli se vzdělat seč mohli, ač tehdy přemlouvá učitele, aby hlasovali, aby kříže ze nebylo tolik školních tříd a mnohý učitel másel ikol byly vyházeny, a škola že má býti bezná- 200—300 děti v jedné třídě vyučovat, pře« boženskou, tak též i v tomto ročníku. Haod v naučil dítky velmi mnohémn, tak ie pokolení prvním čí ile dává sobě heslo svornost mesi kcěi- naše v lá, jak- slyšíme min vit každodenně: stvem a učitelstvem a zapři ahá se, že nechce „Škoda těch starých učitelů, ti znali učiti, к rozmíškám mezi nimi zavdati nižádné příčiny ' škoda jejich přieinlivosti, to byli učitelé švédo- a již v druhém óíale uenl itont to přes >rdce | miti !* Tak volá lid náš A nynější učitelé ti své dobrácké přenést — a v třetím pr nesl jii ; je topí jsko nezdárné děti, které volají : Já článek pod názvem „Od O.-IUe* — O mravnosti jsem hodný, ale můj táta a má máma byli da ve škole staré a ve školo moderní — kde tnpl řehní, a kněr, kteréoo za nepřítele učitelstva ti a ostouzí ty staré kněze, kteří prý vystavovali moderní učitelé prthlašnjí, mnsi proti nařknutí nepravdivá vysvědčeni učitelům o službě školní, jejich h. jiti ty staré ctihodné nčitelé. tapi ty staré nčitele, kteří nemajico charaktérů, A co se společenského života týče, byl nemohli též žádných odchovali, a že nedbtlost! knčs a nčitel co bratři, chodívali spolu do spo- a mnohé nezpůsobnosti, jimž se ca ujmu žkoly lečností, jezdívali spolu na poutě, na konference oddávají, knéži nčitelstvn trpeli — ano že dři-ja kde byl .Dominos yobisenm,“ tam byl též vějši nčitelé byli lidé neschopni atd. Nynější í„Et cam spiritu tuo.* Často si vspomínsjí ny- pak jsou učenci, neb vypovídá a vyčítá jako ten1 n; jsi učitelé, kteří json z dob před rokem 1869 fariseus v chráma — co viccko nyní učitelé ' 8 kteří nyní berou diety na státní konference, musí studovat, jaké zkonšky skládat, a praví, : že ty konference kněžské byly srdečnější, se aby se ti knžžl těch žab a kr<kodilů vc škole dělo pohromadě kněžstvo i učitelstvo celého vi- nebáli, jenom svědomitě v předepsaných ho di- kariátn, at byli mezi nimi češi i Němci, každý nžeh zvláště ve filiálních školách náboženství pronášel své náhledy a bratrsky si je sdělovali vynčovali a autoritu učitelskou nepodrývBli, a pře- a bratrsky se též spala při společném obědě četli si konsistorní koreudy, kterak vyučování bavili, žertovali a nyní jsou odděleni Č ši od mládeže kvetlo za éry kněžské. — Co má ělo- Němců a knéži od ožitelů a přec na téih po věk, čta takový dopis o p:rfi inosti dopisovatele rzdách vládních není srdečnosti, jeden se vy vy sobě pomyslili? Zdaliž spravedlivým hněvem ne ; šuje nad druhého, kdo je na škole vyšil třídy, zahoří tvář nestranného čtenáře ? Zdaliž to ne- pohrdá tím, kdo je na školo třídy nižší, — mogi nozvati nestoudností в nevděčností zlovolnou nčitel na m itauské škole vznáší se nad nčitele

aféře a zbývá nám, nei doplnili je, abychom vykonali svon žcroBlistiekon povinnost vůči ctěnému­ čtenářstvu. Když se svého čam jednalo • Badáni stavby haličské příčné dráhy, prosadil to dr. Kaminski, že stavba ta zadána byla baronu Schwarzovi, začež sobě Kaminski vyjednal, že obdrží třipercentnt provisi z celého nákladu Bta-ebniho, jenž vypočten byl na 20,950.000 žl. Provise obnášela tedy 625.000 zl. Biron Schwarz se tomn podvolil a sám přijel prý v měsíci srpna do bytu dra. Kaminského, „aby mu vrátil psaní jiaté vysoce postavené osobnosti na něho*, dra. Kaminského, a dal mu při této návštěvě 3000 zi. à conto jeho požadarkn a žádosti, aby na zaplaceni celé samy ještě několik dní poae- čkal. Krátce na to byla prý také akntečně и jedné vídenské hanby od bar. Schwarze a společníků­ patricí třlpercentová provise obnosem 625.000 zl. uložena, a siee pod titnlem „předběžná­ vydání“. Ale od té сЬ*Це změnil prý baron Schwarz vůči drn Kaminskémn zcela své chováni. Nejprv dal mu vzkázat, že si bude musit nechvt líbit „nějaké srážky*, a pošlé i nabídl prý mu „odbytné* 25 000 al. misto patřících mu 625.000 zi., coi Kaminski arci odmítl a podal žaloba na barona Schwarze. Žalobu tuto napaal mu dr. Wolski, taktéž poslanec na říšské radě. Tof v podsíaté jádro celé aféry. Rizomi se, ie nepěknou touto záležitosti cítil se celý polský klub peslanocký dotknut a vyzval dra. Kaminského i dra. Wolského, by složili man- dáty. Kaminski učinil tak bez meškáni. S dres. Wolskim měl však polský klnb těžit práci Bri- nilf ze proti nařknutí spoluviny tím, že jedcal jako sdvokát a že se od něho nemůže jiného žádali. Polskému klnbu se však jednalo o zachování­ eti a proto setrval na svém vyznání z taken rozhodností, ie konečně W.lski musel povolili a taktéž složil svůj mandát. Ůstavi- ckémn časopisectvu zavdala aféra tato ovšem hobaton látko к rozličným výlevům, avšak známo, že časopisectvo to nemá dosti qualifikace, aby podkopalo če^t celého polského klnhn, neb dokonce celé pravice. Hla^y fakciosni žurnalistiky­ ostanou esam cené a rosbijon se bohudíky­ o úsudek nepředpijaté veřejnosti, která zajisté vinu jednotlivce nemít na c;lek. Po-

znamy. Nejprve praví Orach ch. § 114., 8., že žid nemá sklonití hlavu, potká li jej Akum s křížem. Dále praví častěji spisovatelé díla Schulchan, že ve spisu svém toliko věcmi přítomnými neb budoucími se zaměst-

tu výrokům Šalomounovým uvedl, který osině- Marie. Názvu tohoto pro křestany nejvíce ae il jsem se věnovati jeho cis. král. Výsosti užívá v kni/e Schulchan aruch (t. j. (orunnlmu princi Rudolfovi. Náleží sem i od pokrytý stůl), která jeat rukovětí theologi- Molitora poznamenané učení Židův, „že auiž ckou, na níž habituclně rabíni se odvolávají, nutno býti modláři, přece и Boha jakési spo- Původ tohoto, pro nás velmi důležitého díla jení (Schittuf) mysliti lze“, jest to totiž spo- jest tento Rabín Jacob, třetí syn ve 14. stol. | návají ; kdyby vyrozumívali se slovem Akum jeni tří osob v jedné bytostí aneb tri bytostí slavného rabína Aschera sepsal ku snadnéj-1 ctitelé hvězd, pak by vrrazy „za našich dok* v jediné Božské bytosti. šímu ocenění Talmudu dílo arba turim (t j. I „našich krajinách* zcela žádného smyslu ně­ jak vznešené to jest, že okresní rabín čtyři ’ady) ve čtyřech dílech s paragrafy a j měly, ježto právě před 300 lety v Krakově Dr. Bloch sc zalíbením ua genuiuní tradice čísly. První část sluje orach chajirn, cesta žádných ctitelů hvězd nebylo; podobné i ne- svého národa pamatuje, tak pokáráni hodné života druhá Jore deach (t. j. učí vědě), j smyslné byly by takové výrazy v nově tiště- est to, že on tuto věc používá ku křivému třetí eben haez«r, kámen pomoci, čtvrtý ných a nyní užívaných knihách. Za třetí:

tvrzení, že totiž křesťanství Talmudismu není Choschen hammisch pat (t. j. náprsník spra-

Kdyby Akum znamenalo ctitelé hvězd, pak by v onom užívaném zákoníku nebylo předpisů, které by se týkaly křesťanů. Avšak proč je-

inodlářstvím. Jsmi jim modláři, nikoliv v vedlnosti) Dílo toto (č. 4 fol ) bylo v 16. stol ohledu na učeni o Trojici, nýbrž poněvadž se od rabína Karo výklady opatřeno a pak tento Cristu jako Bohučlověku klaníme, v něm lid- komentář v krátkostí sestaven, kdež ponej- jdnají dle oněch zákonův platících o Akum skou přirozenost s božskou v osobní jednotu více obsah oněch čtyř tuiim Jakoba jest proti křesťanům, nejsou H tito Akum ? j. n, spojenou vidíme, která dle biblického a staro- obsažen. Roku 1576 vložil krakovský rabín!že nemají pojídali masa od křesťana atá. židovského učení Vykupiteli přináleží. Ne- Isarles v dílo Karo-a své poznámky a tak Za čtvrté: rabinatům v Prusku, Rakousku a možno tudíž upříti. že Bloch nedovoleného a jest dílo toto. opatřené mnohými jinými vy-1 všude od židů případy к posouzení а к roz- nepatřičného výkladu upotřebil. Jest to něco klady a přídavky jako Schulchan aruch Tal- řešení předkládány jsou, v nichž se toliko a podobného, jako když rabíni (již veTnsephot mudein v praxi, rukovětí rabinátu, platným dnes žijících židech a dnes žijících křesta- (u Aboda zara) nas od jiných modlářů dělí a zákonníkem pro všecky židy, pro který rabín nech jedná. Rabíni odůvodňují rozsudky své praví, že nejsme modláři, totiž jako ti osta- Schreiber z Krakova nedávno od ministerstva! výroky ze Schulchanu, jeho výkladů a pří-

tni, kteří se klanějí hvězdám, stromům, hadům­ a t. d.

osvěty státní approbace dosici chtél — и v i- davků (jako Schaloth Uteschuboth), v nichž dime, jak oprávněné bylo odmr-!vůbec o nežidech skoro vždy slova Akum Zmiňuji-li se však již o ctitelích hvězd, šténí jeho, kterého se mu od vysokých ' (řidčeji n o c h r i t j cizinci, neb g o j i m tím opomenouti, že židé nás zvláštním úřadů dostalo. ] pohan) se užívá Jest tudiž očividné, ie Akum ■m jako modloslužebníky označují. Slovo Schulchan aruch užívá obyčejné pro po-’znamená křesťany a dr. Wsgenseil byl zcela to jest Akum (abhdé Koctjabium uma/.zaloth jmenování křesťanů názvu Akum. Jakýsi v právu, když ve své obraně proti rabínu ctitelé hvézd a oběžnic), které slouží jim zá- učenec v rabínství vycvičený, o kterém jinde Lipmannovi (str. 120) napsal, že Akum, jak roveň sa tajný název křesťanů, kdež pak zní : důkladně pojednám, podává následující pádné od jakéhosi žida slyšel, znamená křesťana, aòbdè Christus и Mirjam, ctitelé Krista a důkazy, že křesťan a Akum isou totožné vý-l (Pokračování.)