ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b0a20fa0-66ef-11dc-b16f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 29
#1 alto_textblock #1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 250. ze dne 10. záři 190l.
#2 alto_textblock #2
Různé zprávy.
#3 alto_textblock #3
= Pamětník roku 1812. Ve Varšavě slaviti bude v několika nedělích poslední účastník velké armády, jenž roku 1812 táhl s Napoleonem do Mo- skvy, svoje 107. narozeniny. Poručík Markiewicz od dobrovolné polské legie byl ve věku 19 let samým Napoleonem I. vyznamenán řádem čestné legie, jest majitelem rytířského křiže a medaile sv. Heleny. Když francouzské listy přinesly zprávu, že žije do- sud pamětník požáru moskevského a hrozného útěku přes Berezinu, vyvolalo to v Paříži zcela pochopi- telné účastenství pro veterána, jenž se dožil již tře- tího století. Při té příležitosti vyšlo na jevo, že Mar- kiewicz nedostává ani důchodu, spojeného s rytíř- ským křížem čestné legie, aniž důchodu ze známého legátu Napoleonova. Toto nápadné faktum vysvětluje se tím, že žije v cizině a dle zákonů z roku 1834a dekretu z roku 1854 pozbývá nároku na tyto dů- chody, kdo žije déle než rok mimo Francii. Časopisy poukazují nyní na to, že v případu tak výminečném jako u poručíka Markiewicze měl býti nalezen způ- sob, aby nepozbyl ročních 250 franků za rytířský kříž čestné legie, 250 franků za medailli sv. Heleny a 200 franků z legátu Napoleonova. Poukazuje se k tomu, že stát měl učiniti opatření, aby starešina řádu čestné legie o 650 franků ročně nepřišel. Bezpo- chyby opomenuto toho dříve proto, že se o tomto skutečně vzácném případu nevědělo. = Krysy a mor ve Starém zákoně V »Expository Times« uveřejňuje anglický pastor Campbell Gibbson zajímavou studii, v níž z jednoho místa ve Starém zákoně snaží se dokázat, že již Filištínští za času proroka Samuela připisovali krysám značný úkol při šíření hlízového moru. Gibbson dovolává se kapitol 5. a 6. první knihy Samuelovy. Zde vypravuje se o hrozných trestech, jimiž Jehova stihl Filištínské, že uloupili archu úmluvy a postavili ve chrámě modlu Dagona. Poslal na ně dvojnásobnou pohromu: vředy, jimž obyvatelé země podléhali a krysy a myši, jež pustošily zemí. Dvojnásobnou tuto pohromu dlužno dle názoru Campbella Gibbsona považovati za cosi souvislého. Shledává úzký styk mezi smrtelnou epidemií, jež hubila Filištínské a hlodavci, již pustošili zemi. Jak známo, spatřuje nynější věda v krysách hlavní ši- řítele blízového moru. V naší vědecké domýšlivosti domnívali jsme se, že jsme tento poměr mezi morem a krysami objevili první a nyní se dovídáme, že Fili- štínští skorem 1000 let před Kristem věděli již o tom právě tolik, jako my. = O americkém admirálu Schleyovi, jenž přívrženci admirála Sampsona obviněn byl ze zbabě- losti v bitvě u Santiaga, kde zničeno bylo loďstvo španělského generála Cervery, dochází následující zpráva: Jak známo, žádal Schley, aby zavedeno bylo vyšetřování o událostech v této bitvě. Nyní však přináší »Chicago Tribune« oznámení, jež bude míti značný vliv na výsledek toho sporu. Admirál Sampson, bývalý velitel amerického loďstva před Santiagem, jest prý choromyslný. Kapitán Chadwick vyslán byl státním tajemníkem námořnictva Longem na letní sídlo Sampsonovo, aby podal zprávu o stavu admirálově. Kapitán nalezl někdejšího svého před- staveného jako skutečný »vrak«. Z rozmluv se Samp- sonem přesvědčil se, že admirál nalezá se ve stavu nervosního zchvácení, že paměť jeho jest značně
#4 alto_textblock #4
oslabena a že není schopen vážného, souvislého hovoru. Chadwick shledal, že admirálovi nejdůleži- tější záležitosti ze správy válečných loděnic jsou úplně cizí a že nedovede již poznat nejlepší svoje přátele. Pomýšlí se na to, aby Sampson sproštěn byl povinnosti, dostaviti se k vyšetřujícímu soudu. Bude mu povoleno, aby podal písemně obšírný vý- klad veškerých událostí až do bitvy u Santiagaa přiložil doklady, opisy, služební zprávy, instrukce, dopisy, obsahy soukromých rozmluv atd. Očekává se, že admirál ohlásí se jako nemocný a že zůstane v seznamu nemocných až dosáhne potřebného stáří, aby mohl jíti do výslužby. = Turecké vyslanectvo v Paříži. »Gau- lois oznamuje: Jest známo, či vlastně není známo, že nájemné za pěkný dům v ulici de Presbourg, kde se nalezá turecké vyslanectvo, platí francouzská vláda. Je to 50.000 franků ročně, jsme-li dobře zpraveni. Nábytek v domě jest majetkem státu. Stát bude nésti toto břímě, jež nese již hezkých ně- kolik let, tak dlouho, dokud francouzská vláda neda- ruje Vysoké Portě vlastní dům pro ubytování vysla- nectva. Bude to vzájemný dar za palác v Therapii na hořejším Bosporu, letní residenci francouzského vyslanectva v Cařihradě, jejž sultán Mahmud, děd nynějšího sultána, i s náležejícím k němu nádherným parkem daroval francouzskému státu. Jen málokdo však ví, že francouzská vláda platí také vrátného tureckého vyslanectva v Paříži. Následkem toho jest vrátný nejšťastnějším člověkem z celého vyslaneckého personálu, neboť dostává svůj plat správně, kdežto ostatní úřadníci často musejí hodně dlouho čekati, než vidí nějaké peníze. = Poštovní krádeže ve Španělsku. Z Mad ridu se oznamuje: Již po několik neděl přiházejí se v Barceloně nejneslýchanější poštovní krádeže, jichž obětmi jsou v přední řadě ony časopisy, jež nej- prudčeji protestovaly proti hanebným poměrům ve španělském poštovnictví. Poštovní známky, papírové peníze, kupony a jiné cenné věci, jež se zasílají na místě hotových peněz, ztrácejí se nejen z obyčej- ných, ale i z rekomandovaných dopisů. Dopisy samy ovšem doručují se adresátům, ale s připoje- nými drzými poznámkami, v nichž se pachatelé adresátu nejsprostším způsobem posmívají pro jeho ztrátu. S cheky a směnkami, jichž pachatelé ovšem nemohou použít, tropí se nejhanebnější neplechy. Buďto je zničí, anebo je pošlou s falešným girem komukoli, z něhož si tropí posměch a vyslovují po- litování, že si peníze bohužel nemohou dát vyplatit. Obětmi této drzé neplechy bývají zejmena velké bankovní závody, jimž bývají směnky a cheky bud zaměňovány aneb zásilky, určené do Barcelony, za- sílány do Paříže neb kamkoli, anebo docházejí v takovém stavu, že se jich slušný člověk neodváží ani dotknout. Obyčejně dostávají je adresáti v ote- vřených obálkách. Redakce časopisů, bankovní zá- vody a také soukromé osoby dostávají často celé balíky padělaných cheků a směnek, obyčejně s girem následujícíbo znění: »Splatné na řád sprostého pitomého N. N. za hodnotu ukradenou poštovní správou.« Také se oznamuje často okradeným adre- sátům, které dopisy byly ukradeny neb zničeny jak vysoká byla ukradená suma. Různé časopisy do- staly těchto dnů další zprávy, že v krádežích a ne- plechách navzdor zavedenému vyšetřování bude po kračováno. Obyčejně končí takováto zpráva poznám
#5 alto_textblock #5
kou: »Vidíte tedy, žijeme dokonale, jako v Sierře Moreně« (Sierra Morena v Andalusii byla až do ne- dávna hlavním střediskem španělských lupičů). Tyto neplechy, jež nejpovážlivějším způsobem ohrožují zájmy obchodu, trvají, jak praveno, již několik neděl, aniž se poštovní správě dosud podařilo učiniti jim přítrž. Cizinci ovšem mohou si stěžovati u svých konsulů, před nimiž mají ve Španělsku ohromný respekt a stížnosti jejich docházejí povšimnutí, avšak domácí obyvatel marně se dovolává náhrady, není li to osoba, požívající značného vlivu.
#6 alto_textblock #6
Král. české zem. divadlo v Praze.
#7 alto_textblock #7
Národní divadlo.
#8 alto_textblock #8
290. hra v předpl. 2. čtvrtka.
#9 alto_textblock #9
V úterý 10. září.
#10 alto_textblock #10
Romeo a Julie. Tragedie o 5 dějstvích. Anglicky napsal Wiliam Shakespeare. Nově přeložil J. V. Sládek. Režisér: Jaroslav Kvapil. Po prvním a čtvrtém dějství přestávky. Konec o 101/2. hod. Začátek o 7. hod.
#11 alto_textblock #11
Aréna na Smíchově. Začátek půl 7. hod. V úterý dne 10. září. Ve prospěch p. Aloisa Strobacha. Děti VItavy.
#12 alto_textblock #12
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
#13 alto_textblock #13
Začátek o 3/47. hod. V úterý dne 10. září. Pohostinská hra p. Vendelína Budila. Poprvé: Král Lear. Tragedie o 5 jedn. Napsal W. Shakespeare. Přeložil Čelakovský.
#14 alto_textblock #14
Šněrovačk
#15 alto_textblock #15
výborného tvaru, dobré ja- kosti, mírné a reelní ceny,
#16 alto_textblock #16
největší výběru
#17 alto_textblock #17
J. Nováka
#18 alto_textblock #18
v Praze, 3647 Vodičkova ulice, „U Štajura“.
#19 alto_textblock #19
Sklep v Příkopě (Hotel „U černého koně“).
#20 alto_textblock #20
Počínajíc dnešním večerem každodenně koncert Sieveringského terčetta.
#21 alto_textblock #21
3595
#22 alto_textblock #22
OSa
#23 alto_textblock #23
Nevýslovná bída mne nutí, abych veřejně dovo- lával se dobročinnosti šlechetných lidí. Nikoliv pro sebe, nýbrž pro své čtyři nedospělé, hladem zmírající dítky. Ža každý dárek tisíceré díky. Karel Frajbiš, rukavičkář v Dolní Krči číslo 96.
#24 alto_textblock #24
292 —
#25 alto_textblock #25
289
#26 alto_textblock #26
Ruf Dawes vzkřikl: »Sylvie, Sylvie, drahoušku, jsi zachráněna !« Děvče otevřelo modré oči své, pohledlo na trestance, neprojevilo ale žádných známek vědomí. Po horečce následovalo delirium a v hodině za- chránění svého dítě zapomnělo svého zachránce. Ruf Dawes, zdrcen zcela novým tímto neštěstím, usedl, pojal dítě v náručí své a nepromluvil slova. Frere, jenž oheň udržoval, pomyslil, že okamžik, v kterýž tak dlouho doufal, konečně nadešel. Matka na pokraji hrobu, dítě v deliriu, kdo že měl svědčiti o obratnosti a obětavosti trestancově? Nikdo než Moric Frere a Moric Frere jakožto ve- litel trestanecké stanice musil dle zákona vydati uprchlého trestance.
#27 alto_textblock #27
Koráb změnil směr svůj a blížil se k podivnému ohni, plovoucímu uprostřed oceanu. Člun, jehož část byla takořka v plamenech, nemohl zůstati již ani hodiny nad vodou. Trestanec s dítětem na rukou trval tu úplně bez hnutí. Paní Vichersová byla bez vědomí a nevěděla nic o blízké záchraně. Loď, brigga to, s třepetající se vlajkou americkou, připlula tak blízko, až bylo lze se voláním dorozuměti. Frere mohl skorem již rozeznati tváře na palubě. Obrátil se tam, kde seděl Dawes skorem bez vě- domí, kopl ho surově nohou a zvolal naň hlasem veli- telským:
#28 alto_textblock #28
Ruf Dawes, jenž ji držel stále ve svém náručí, sle- doval její útrapy, jimž nemohl uleviti, zoufaje v duchu již! Měla přece zemříti? Tak minul opět jeden den a jedna noc a jedená- ctého jitra vznášel se člun stále ještě na moři. Čtyři nešťastníci spočívali v něm, majíce síly úplně vyčerpány. Náhle vzkřikl Dawes a chopiv se vesla, dal člunu směr k širému moři. Volal při tom: »Plachty! — plachty! Což nevidíte ?« Frerův dychtivý zrak vzhlížel k obzoru. Potom se ale poručík rozkřikl: »Není nikde plachet vidět, pošetilče. Tropíte si z nás šašky ?« Člun plul teď přímo k jihu ve velké Jižní moře. Frere pokusil se vyrvati kormidlo z ruky trestancovy a člunu dáti opět původní jeho směr. »Šílíte, že nás chcete zavézti na širé moře?« »Posaďte se!« vzkřikl Ruf s divokým pohledema hrozným posuňkem i vzhledl opět na ocean. »Pravím vám, že vidím plachty.« Frere zastrašen divým zábleskem v očích soudru- hových vrátil se mruče na své místo. »Dělejte si, co chcete, šílenče. Dobře se mi děje, že jsem se v takovém ďábelském člunu na moře odvážil.« Ostatně bylo to zcela lhostejno. Utonouti mohli na širém moři právě tak jako na pobřeží. Dlouhý den chýlil se ke konci a žádné plachty ne- bylo víděti. Ztracen pro život.
#29 alto_textblock #29
73