#1
alto_textblock
#1
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 246. ze dne 6. září 190l.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Jak si děti hrají. Sír M. E. Grant-Duí
vypravuje ve svých vzpomínkách: Hošík a děvčátko,
vnoučata sira Th. Watsona nabídli se jednoho dne,
že nám zahrají kus, jejž sami složili. Přátelé a ro-
dičové shromáždili se plni očekávání. Když opona
šla vzhůru, oddáni dva mladí lidé v elegantním
chrámě St. George na Hannover Square, musili se
však hned po svatbě před dveřmi chrámu rozloučit.
poněvadž ženich náhle dostal rozkaz, aby se odebral
do války v Egyptě. Když měla jíti opona podruhé
vzhůru, ohlášeno, že minulo zatím deset let. Na po-
čátku aktu vrátil se manžel, ozdoben skvělými řády.
ke své zbožňované manželce, jež hrdě prohlásíla
»Já jsem zatím také nezahálela«. A řkouc to, ote-
vřela skříň a ukázala řadu deseti loutek, děti, jež se
byly v nepřítomnosti manžela narodily.
= Nepřítel cylindru. Přede dveřmi úřadu ci-
vilní matriky v Berlíně rozešel se onehdy párek
snoubenců, jenž měl v úmyslu, žádati o ohlášky
Příčina tohoto rozchodu byla dost podivná. Nevěsta
vytýkala snoubenci, že k tak důležitému výkonu ne-
dostavil se v cylindru, nýbrž v obyčejném měkkém
klobouku. Když pak ženich dokonce prohlásil, že
jest nepřítelem »komínů« a že také k oddavkám do-
staví se toliko v měkkém klobouku, rozčilila se ele-
gantně oděná nevěsta tou měrou, že se kolem nich
shlukli lidé a byli svědky jejich podivné hádky. To
bylo nepříteli cylindru nepříjemno a poněvadž jeho
snoubenka se nechtěla upokojit, nechal ji prostě
stát, vstoupil do drožky, jedoucí mimo a odejel, po-
zdraviv zdvořile obecenstvo, jemuž ovšem tato pří-
hoda poskytla nemalé zábavy. — Ženich může dě-
kovati své nechuti k cylindru, že ještě v čas poznal.
jakou by byl dostal ženu.
= Katastrofa v továrně. Z Youngstownu
se oznamuje: V zdejším závodu Nationa! Steel Co
přihodilo se těchto dnů ráno hrozné neštěstí. Ná-
sledkem přelomení šroubu porouchala se velká ná-
držka a 20 tun roztaveného kovu rozlilo se do jámy
naplněné studenou vodou. Následoval výbuch, který
způsobil značnou spoustu. Tavírna byla rozbořena a
roztavený kov roztrysknul se na všecky strany. Část
tekuté hmoty zasáhla dělníky, z nichž 10 bylo ra-
něno smrtelně a 3 těžce. Tři z raněných již zemřeli.
Budova, v které se katastrofa přihodíla, bude nyní
přes celý měsíc uzavřena.
= Tragický osud stihl těchto dnů párek mla-
dých manželů v italských horách. Francesco Canta-
rano oženil se před nedávnem s krásnou Neapolitán-
kou Carmelou Nardiovou a odvezl ji do svého by-
dliště v Castelvolturno blíže Caserty. Poněvadž mladá
paní krajinu neznala, podnikali -každodenní výlety.
Těchto dnů odebrali se již o 3. hodině ranní n
jednu z okolních hor, aby odtud pozorovali východ
slunce. Pak posnídali a ubírali se k 9. hodině dopo-
lední k domovu. Při hledání květin vzdálila se Car-
mela od svého manžela tak daleko, že se mu ztra-
tila s očí a on byl jat obavou, že se sřítila do pro-
pasti. Pln zoufalství volal její jméno, klonil se všude
nad srázy, pozbyl rovnováhy a sřítil se do propasti
kde jej později nalezli s roztříštěnou lebkou. Také
Carmela vskutku spadla se stezky, ale větve stromu
zachytily její sukně a mladá žínka zachráněna byla
od hrozné smrti. Teď však byla jata úzkostí o svého
manžela, jehož více neviděla. Dostala se ke příkrému
#4
alto_textblock
#4
srázu, odkud se byl Francesco sřítil, spatřila dole
v hluboké propasti mrtvolu svého manžela a hrůzou
a zděšením omdlela. Tak nalezli ji pastýři se šaty
rozedranými od křoví. Podařilo se jim sice vzkřísit
ji, avšak nešťastnice byla hrůzou šílena.
= Na provaze přes Niagaru. Z Buffala se
oznamuje: George Farrell, který se zdržuje nyní
v jednom zdejším hotelu a pochází z Chicaga, chce
se v nejbližších dnech pustit na provaze přes Nia-
garský vodopád a sice — na kole. Přes vodopád dá
ve výši 300 stop napnouti drátěné lano 800 sto
dloubé. Kola jeho byciklu jsou zřízena na způsob
žlábku. Zdá se, že odvážlivý cyklista sám pochybuje
o zdaru svého krkolomného podniku, neboť se
úzkostlivě výptával, do jaké hloubky by asi spadl,
kdyby se mu něco mělo přihoditi.
= Dva bratři. Z Paříže se oznamuje: Před
trestním soudem měl se těchto dnů sivý stařík zod-
povídati z nepatrného přečinu. — »Máte příbuzné ?
tázal se předseda při sepisování generalií. — » Ne
moji rodičové dávno zemřeli a jediný můj bratr
zemřel již před 130 lety,« odpověděl stařec. — » Před
130 lety? Žádné hloupé žerty! Nezapomínejte, že
stojíte před soudem,« zvolal soudce rozhorlen. —
»Nedovoluji si nijakého žertu, pane presidente,«
odpověděl obviněný skromně. Hleďte! Můj otec
oženil se velmi mlád, v devatenáctém roce a téhož
roku ještě měl syna, jenž zemřel hned po narození.
Když první jeho manželka zemřela, oženil se v 76.
roce po druhé a z tohoto sňatku pošel jsem já. Mně
však budou brzy 73 roky. Prosím tedy, pane presi-
dente, spočítejte laskavě, zdali jediný můj bratr ne-
zemřel již před 130 roky.« — Soudci ovšem nezbylo
než uznatí toto podivné faktum.
= Dopadený pachatel poštovní krádeže.
Z Kodaně se oznamuje: Kradež na poštovním úřadě
zdejšího hlavního nádraží, jež spáchána počátkem
května a při níž způsobem doposud nevysvětleným
ukradeno 5000 dánských korun, nebyla přese všecko
úsilovné pátrání policie vysvětlena a nebylo lze na-
lézti nejmenší stopy po zloději. Teprve těchto dnů
podařilo se policii objeviti vinníka. Železná skříň,
z níž peníze byly ukradeny, byla otevřena tak dů-
myslným způsobem, že se to mohlo podařiti toliko
kováři. A poněvadž krátce před tím právě ustanoven
byl jakýs kovář u poštovního úřadu jakožto reservní
sluha, soudila policie, že krádež spáchal on. Byl
zatčen, ale poněvadž nebylo možno nalézti důkazů
proti němu, nezbylo než propustit jej opět na svo-
bodu. Nyní teprve vedla k objevení pachatele okol-
nost, že poštovní úřadníci, ostatně zcela nahodile,
měli zapsána čísla ukradených bankovek. Čísla byla
hned po krádeži uveřejněna ve všech časopisech a
zloději bylo tudíž velmi nesnadno, vydati ukradené
peníze, aniž by byl dopaden. Zatím však policie
onoho kováře, když byl z vazby propuštěn, nespu-
stila s očí a tu shledáno, že vydává nápadně mnoho
peněz. Onehdy vydal ve známé zábavní místnosti
Tivoli jakýs mladík jednu z poznamenaných banko-
vek. Byl zatčen a poznán v něm onen kovář. Za
tčený zapírá síce dosud a tvrdí, že dostal peníze
odjinud, avšak policie jest přesvědčena, že spácha
nejen onu první krádež, ale i dvě pozdější na po-
štovním úřadě.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
Dne 1. září 1901. Janeczková Petronila, vdova
po c. k. radovi, 79 roků, 316—I. Zemanova Zdeňka,
#6
alto_textblock
#6
dcera švadleny, 33/4 roku, 1186—II. Hermanová Au-
gusta, manželka agenta, 28 roků, 565—II. Havlíkova
Marie, dcera řezníka, 2 měsíce, 169—IV. Stab Florian,
kolovrátkář, 71 rok, 207—V. — Ve všeobecné
nemocnici: Fildanová. Veronika, manželka sluhy,
54 roky. Fišer Josef, obchodník, 75 roků. Macháčková
Anna, manželka pekaře, 47 roků. Müllerová Marie,
manželka rolníka, 46 roků. Dr. Popper Alfred, advo-
kát, 49 roků. Spilková Antonie, manželka dělníka,
30 roků. Staňkova Aloisie, služka, 37 roků. Špalek
Karel, monteur, 24 roky. Žádníkova Kateřina, dcera
kováře, 14 dní. — U milosrdných sester:
Balek Jan, krejčí, 76 roků. Píšová Anna, obchodnice,
60 roků.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
287. hra v předplacení.
3. čtvrtka.
(Nově studováno.)
Romeo a Julie.
Po prvním a čtvrtém dějství přestávky.
Začátek o 7. hod.
Konec po 10. hod
#8
alto_textblock
#8
V pátek 6. září.
#9
alto_textblock
#9
Aréna na Smíchově.
Začátek o půl 7. hod
V pátek dne 6. září.
21273
U bilého koníčka.
#10
alto_textblock
#10
Pištěkovo divadlo na Kral. Vinehradec,
Začátek o 3/47. hod.
V pátek 6. září
Po třetí: V den soudu.
#11
alto_textblock
#11
Divadlo „Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře
#12
alto_textblock
#12
21266
Ředitel V. Suk.
V pátek 6. září.
Začátek o půl 7. hod.
Ve prospěch slečny Luisy Veselé.
Poprvé: Malí velikáni.
Veselohra o 4 jedn. od Rosera. Režisér p. B. Kovář.
#13
alto_textblock
#13
Dnes v Národním divadle:
#14
alto_textblock
#14
RomeoaJulie.
#15
alto_textblock
#15
Tragedie v 5 jednáních od W. Shakespeara,
Přeložil Jos. V. Sládek.
a2koruny. -
Žádejte seznam dosud vyšlých 14 svazků Slád-
kových překladů her Shakespearových.
Na skladě v každém knihkupectvi. 3636
Nakladatelství J.Otty v Praze, Karlovo nám., 34.
#16
alto_textblock
#16
Novotiny jsmných latek
J
#17
alto_textblock
#17
na svrchníky a zimníky Jakoi
i jemné látky na podzimnía
zimní ohleky, doporučuje v neví
daném jinde výběru
3638
#18
alto_textblock
#18
J. Novák v Praze,
#19
alto_textblock
#19
ve Vodičkově ulici, „U Štajgri,
#20
alto_textblock
#20
oano
#21
alto_textblock
#21
284
#22
alto_textblock
#22
— 281 —
#23
alto_textblock
#23
I tázal se:
»Co jest vám, muži? Vypadáte, jako byste byl
viděl duchasl«
Při zvuku hlasu Frerova Ruf Dawes si z hluboka
povzdechl a přejelsi dlaní oči.
Frere ale zatím již zvolal:
»Pojď, Sylvie. Čas jest vštáti. Jsme již pohotově.«
Oběť byla úplná
Trestanec odvrátil se, dvě velké slzy splynuly mu
přes tvář a skanuly v písek.
#24
alto_textblock
#24
vI.
#25
alto_textblock
#25
Na moři.
#26
alto_textblock
#26
Hodinu po východu slunce unášen byl slabý člun,
jediná naděje čtyř lidských bytostí oněch, proudem k vy-
ústění zátoky.
Na poprv, když člun byl na vodu spuštěn, byl by
se málem potopil, neboť bylo příliš mnoho na něj nalo-
ženo, i musili protož velikou část masa zanechati zpět.
Jak bolestno bylo to pro ně, lze si pomysliti, nebot
každý nepatrný trošek potravy znamenal pro ně další
hodinu života.
Nemohli si ale pomoci. Jak Frere pravil, běželo jim
také tak o život!
Musili odtud za každou cenu!
Večer stanuli při ústí zátoky, neboť Ruf Dawes bál
se proplouti úskalím, dokud příliv nepočal klesati.
Teprve o desáté hodině večer pustili člun odvážně
mezi útesy.
#27
alto_textblock
#27
Chtěl se — tak umínil si v jedné chvíli teď —
vrátiti ve staré otroctví.
Podle zákona jednati budou s ním jako s uprchlí-
kem a uloží mu příslušný trest. Snad mu ale také pro-
minou trest nejhorší za to, že se snažil dítě zachrániti.
Mohl se tedy pokládati za šťastna, učiní-li je-
mu tak!
Za šťastna! . ..
Což kdyby ale se nevrátil, nýbrž kdyby zatoulal se
v pustinu ?
Lepší věru smrt, než taký osud!
Což musil by ale zemříti?
Nachytal koz, mohl chytati i ryby, mohl si chýšku
vystavěti!
Snad mohl nalézti v opuštěné osadě i trochu ještě
zrní, jež by zaseti mohl a jež by mu později poskytlo
chléb. Byltě vystavěl již člun, zřídil ohniště, zrobil chýšl
Mohl tedy žíti sám, vésti život divoký, ale svobodný !
Sám! Ano, sám!
Vždyť byl sám všechny tyto divy vykonal!
Či nespočíval ještě člun, kterýž byl zrobil, dole při
pobřeží ?
Nemohl-liž uniknouti v něm a bídné tvory, již s ním
tak nevděčně jednali, zanechati osudu jejich?
Myšlenka tato probleskla mu náhle mozkem, jako
kdyby mu někdo byl tato slova v sluch zašeptal.
Dvacet krokův a již by se byl mohl zmocniti člunu,
i potřeboval se pak dát hnáti jen půl hodiny proudem,
aby unikl všemu pronásledování. Když by pak octl se
mimo obvod úskalí, dal by se směrem na západ, kdež
měl naději setkati se s lodí nějakou, jež si vyplula na
Ztracen pro život.
71