#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek 4. prosince 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 333.
#4
alto_textblock
#4
Naranni a večerní listy
předplásí se
v Praze v administracii
na měsl
na čtvrt leta
sk —h
* dvoji donáško
a měsl
na čtvrt leta
k
ns máme. z K so
na měsie Poštou.
na čtvri jeta
s dvojí zásilkon
na měsle
na čtvrt leta
#6
alto_textblock
#6
ukBi
#7
alto_textblock
#7
NAR
o
#8
alto_textblock
#8
Veen
#11
alto_textblock
#11
Is
#12
alto_textblock
#12
aní-
#13
alto_textblock
#13
V drobném prodejli
ranní čislo o sobě . sa s
vočerní
za d
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . j0e
večerni
. .
. . 5b
#14
alto_textblock
#14
lnseráty
platí se botové napřed
Předplnoeni a innerty příjise
sdministrace v Marianské ul., a
#15
alto_textblock
#15
Tam nncházeji se táš
ředakca, tiskárna a extpadies
„Národnleh Llstů“
Rakopiav se nevrasek
#16
alto_textblock
#16
pokárati. Čeká se, že po této události Beth-
mann Hollweg půjde.
#17
alto_textblock
#17
V Praze, 4. prosince.
#18
alto_textblock
#18
Koho zajímá otázka, jak jmenovitě Vídeň
a vídeňská žurnalistika v prvé řadě jest du-
ševně závislá od Německa, jak každé živější
hnutí v Německu odráží se ve Vídni, tomu
vhodnou příležitostí může býti případ savern-
ský a debata, která při tom se rozvinula
německém parlamentě, jakož i ohlas, který
vzbudila ve Vídni.
Včerejší den nebyl chudobný na význam-
né události. Ve Francii padlo ministerstvo
Barthouovo, klopýtlo o pokus vypsati novou
velkou půjčku státní, padlo patrně proto, že
radikální skupiny, které kdysi tak se za-
ujaly za rozluku církve od státu ve Francii.
viděly v kabinetu Barthouově nebezpečí ná-
vratu ke stavu, který býval před tím. Stručně
to vyslovuje Clemenceau: „Barthou vlád
s pomocí pravice proti republikánským stra-
nám, dělal klerikální politiku, porušoval zá-
kon o rozluce státu od církve a chtěl zne-
možniti v budoucnosti berní opravu.“
Na jiném konci Evropy, v Cařihradě, byl
jmenován německý generál Liman velitelem
I. sboru tureckého, náčelníkem vojenské in-
spekce, členem nejvyšší válečné rady proti
ostrému odporu ruské diplomacie. „Novoj
Vremja“ takto charakterisuje svoje ruské sta-
novisko vůči německému vojenskému poslán
v Turecku: „Rusko nemůže ustoupiti se svého
stanoviska, aby východ z Černého moře, pro
který již 300 let prolévá krev, vydalo do ru-
kou Německa. Pro Německo obsazení Dar-
danel jest jen rozmarem, ale Rusko vedloo
Dardanely deset krvavých válek, při čem ně-
kolikráte dalo v sázku svůj život. Přeje-li s
Berlín opravdu dobrých styků s Petrohradem.
musí v této věci ustoupiti.
Co znamená pro nás proti těmto událo-
stem v Cařihradě a v Paříži vojenská zvůle
v Saverně, která sice poštvala veřejné mínění
elsaské i německé a zase jednou ukázala hlu-
boký rozpor mezi vojenskou a občanskou
správou v Německu. A přece jen „N. F. P.)
věnuje ve svém úvodníku pozornost událo-
stem ve Francii, nemírného pronikání Něme-
cka na Bosporu nevšiml si však nápadněj
žádný vídeňský časopis, „Zeit“ a „Fremden-
blatt“ píši ještě epilog k delegačnímu roko-
vání o naší balkánské politice, ale ostatní ví-
deňské listy se rozčilují hlavně případem sa-
#19
alto_textblock
#19
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
#20
alto_textblock
#20
Deputace okresu chotěbořského ve Vídní.
Z Vídně, 4. prosince. Depulace okresu chotě-
bořského: Okresní starosta, bývalý poslanec zem-
ský Adam, inženýr Mixa, velkostatkář, Hra-
bán, nájemce panství, Sauer, ředitel panství,
Kubánek. městský radní, dostavila se dnes do
parlamentu, aby intervenovala v záležitosti okres-
ních zájmů, pokud týká se železničního spo-
jeni z Chotěboře do Třemošnice. De-
putace, kterou provázel poslanec dr. Šubr t, jed-
nala s předsedy jednotlivých klubů čaských, se že-
lezničním referentem Českého klubu poslancem
Maštálkou a se železničním referentem Klubu
českých agrárníků drem. Zahradníkem.
#21
alto_textblock
#21
Vyslanec Giesl do Bělehradu.
Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) Nově jmenovaný
rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě, polní
podmaršálek svob. pán Gies! odebral se dnet
ráno na své místo.
Třicítileté jubileum budovy říšské rady.
Z Vídně, 4. prosince. (K. k.) Několik listů
vzpomíná 30letého jubilea nové budovy říšské rady
„N. W. Tagblatt“ uveřejňuje článek předsedy dra.
Sylvestra, jenž prohlašuje, že jest nezbytně nutno.
aby nad národními zmatky se posta-
vila opět veliká politická idea, která
umožňuje různým národům utvořiti ve službě této-
myšlenky silnou a cílevědomou majoritu, která
může vykonávati též náležitý vliv na stát a jeho
moci. Nyní jest parlament na cestě k lepšímu, na
cestě k pokračujícímu konstitucionalismu. Též bar
Fuchs, jenž jest členem parlamentu od trvání nové
budovy říšské rady, vyslovuje naději v brzkou
úspěšnou činnost sněmovny.
Z uherského říšského sněmu.
Z Peští, 4. prosince. Zejtřejší budžetní debaty
se asi oposice nezúčastní. Chystá však o so bn
útoky na ministerského předsedu hr
Tiszu, které budou zahájeny dotazem
hr. Apponya pro podplácení voličů př
volbě aradské.
#22
alto_textblock
#22
Věcí chorvatské.
Ze Záhřeba, 3. prosince (K. k. — Uh. tel. kor.
kanc.) O poradách koalice chorvatsko-
srbské se proslýchá: Na konferenci předsedal
předseda koalice Tuškan. Bývalý odborový před-
nosta dr. Vladimír Nikolič podával zevrubnou
zprávu o slanovisku koalice za posledních šesti
let a o podmínkách utvořených pro ře-
eni krise chorvatkké, kterež ocháteu
vlády uherské, jakož i loválním a státnickým na-
zíráním předsedy ministerstva nabyly rázu
pro Chorvatsko tak příznivého
spravedlivého. Dr. Nikolič vyzval stoupence
koalice, aby při volbách prohlásili, aby opomenutí
a chyby dřivějších vlád byly napraveny. Za tím
účelem nechť usilují také o semknutí všech svých
sil se všemi jinými žlvly bez rozdílu strany, ale na
všechen způsob s vyloučením radikálních státo-
právníků, zvláště strany Frankovy. Referentem
o kandidaturách koalice byl bývalý odborový
přednosta Rojč. Po zevrubné diskusi byly porady
ukončeny.
Ze Záhřeba, 3. prosince. Kandidátní li-
stina koalice bude zítra uveřejněna. Koalice
kandiduje v 60 okresích. Mezi kandidáty jsou
všichni známí vůdcové koalice.
Z Peští, 4. prosince. Bývalý bán chorvatský
Rauch, který jest nespokojen s rozřešením chor
vatské krise, odstupuje z politického jeviště a od-
jiždí do Ugandy v jižní Africe.
Z Oseku, 4. prosince. (K. k. — Uh. tel. kor
kane.) Bán baron Skerlecz sdělil voličům buko-
varského okresu, kteří chtěli mu nabídnouti po-
slanecký mandát za okres, že si nepřeje kandido-
vati z politíckých důvodů při nastávajícte
#23
alto_textblock
#23
vernským. -
#24
alto_textblock
#24
„Arbeiferzeitung“ se těší, že německý
sněm nezůstane odpověď dlužným zpupnosti
soldatesky, která v Savernu poskytla názorný
příklad, co by dovedla, kdyby nebyla mírně-
na dozorem parlamentu.
„N. W. Journal“ píše docela o černém
dni pro německou říši, protože nedůvěra,
včera vyslovená německým parlamentem, pla-
tila nejen říšskému kancléři a vojenskému mi-
nistrovi, nýbrž i císaři Vilémovi, právě tak.
jako v oněch dnech, kdy německý císař v ho-
voru s anglickým novinářem postavil na pra-
nýř majestát koruny a byl potom Bülowem
jaksí donucen, aby držel jazyk na uzdě. Sám
projev nedůvěry vládě ještě nebylo by lze
přeceňovat, protože v Německu parlamenta-
rismus jest vlastně zastřeným absolutismem,
a nikoli říšský sněm, nýbrž panovník rozho-
duje, má-li kancléř odstoupit. Ale tentokráte
vlna nespokojenosti se zdvihá a šíří a zachva-
cuje skoro všechno německé občanstvo. Je
prý nebezpečno štvát občanstvo do rozbrojů
s vojskem právě v době, kdy Rusko v záleži-
tosti Limanově užívá tak ostrých výrazů.
Pánem politické moci není dnes Bethmann
Hollweg, nýbrž vojenský ministr Falkenhayn.
neboť jen tak se mohl Falkenhayn odvážiti
ke štvavé řeči, proti politickým úřadům.
k prohlášení vojenské díktatury, stojící nad
právem a zákonem.
„Zeit“ také tvrdí, že ani za proslulých
listopadových debat r. 1908 o císařském inter-
wievu rozruch v parlamentě nebyl tak veliký.
jako včera. Kancléř prý měl zlé postavení,
poněvadž měl bránit, s čím nesouhlasí, a musil
vojsko bránit, protože jíž to, že nebyl povolán
k poradám v Donatešinkách, bylo mu zřej-
mým pokynem, že vojsko ve své všemo-
houcnosti nedá se ani říšským kancléřem
#25
alto_textblock
#25
volbách.
#26
alto_textblock
#26
Audience nového rakousko-uherského vy-
slance v Bukurešti.
Z Bukurešti, 3. prosince. [Ag. tel. roum.) Ra-
kousko-uherský vyslanec hr. Czernin jel v průvodu
pobočníka králova dvorním povozem ke králov-
skému paláci, kde byl přijat v trůnním sále králem
v přítomnosti korunního prince a družiny královy
i korunního prince. Vyslanec hr. Czernin pravil při
odevzdávání pověřovacích listin, že se cití svým
posláním nadmíru poctěn a že doufá, že svými sna-
hami zachová dobré vztahy, jež mezi oběma ze-
měm ode dávna existovaly. Král Karol odpověděl.
že ho těší, vidí-li na svém dvoře nového zástupce
velkého přítela, četyhodného vládce sourední mon-
archie. Na to byrabě Czernin představen králov-
ské rodině a za týchž obřadů doprovozen do budov
vyslanecké.
#27
alto_textblock
#27
Skandály v Saverně.
M. Z Kolina nad Rýnem, 4. prosince. (Zvl. tel
N. L.) Ke včerejší debatě v německém říšská
#28
alto_textblock
#28
sněmu o skandálech savernských, připomíná ber-
línská depeše „Kölnische Zeitungu“: Zazname-
náváme s politováním, že vojenský
názor o právu a zákonu nalezl oporu
u říšského kancléře. Je nesprávno požado-
vati pro armádu zvláštní právo. Armáda jest přece
jenom částí národa a musí se tedy podrobovati zá-
konům, jimiž celý život národa se upravuje. Zaná-
šeti do tohoto krásného poměru rozkladné zmoc-
ňování vojska ku porušování zákona, znamenalo
by rozsévati símě antimilitarismu, kteréž přes vše-
cko úsilí podvratných stran dosud v Německu ni-
kterak se neujalo.
Ze Savernu, 4. prosince. Zde zavládl klid. 14
zdejších důstojníků vrátilo svoje pa-
tenty. Plukovník šl. Reutter zakázal hudebnímu
sboru 99. pěšího pluku účastniti se slavností zdej-
elků, což po 25 let bylo dovolováno. Potom
kapelník vzdal se své hodnosti.
Ze Štrasburku, 4. prosince. Zprávy o včerej-
ším jednání na říšském sněmu čekány tady s na-
pětím neobyčejným. Prvé zprávy o kanclé-
řově řeči vyšly ve zvláštních vydá-
ních. Způsobily bouři nevole, jakou
již dávno žádná událost v Elsasku-
Lotrinsku nezpůsobila. Lidé na ulicích
se zastavovali a dávali na jevo svoje rozhořčení
slovy: „Teď jest v Elsasku na dlouho po
míru.“ V politických kruzích si přejí, aby elsaský
sněm zemský byl svolán, a aby celá aféra se vyše-
třila parlamentně. Sociální demokrat
chystají stávku, nedostane-li se El-
sasku plného zadostučiněnt.
Z Berlína, 4. prosince. V parlamentních kr-
zích byly rozšířeny pověstí, že nejvyšší úř ad-
níci zemské vlády v Elsasko-Lotrin-
sku hodlají odstoupíti. Na dotaz „Lokal-
anzeigeru“ odpověděl místodržitel telegrašicky
„Žádosti za propuštění jsem nepod al
Hr. Wedel.“ Od státního tajemníka Zorna z Bu-
lachu a státního vicetajemníka Mandela ne-
došla žádná odpověd.
Z Berlína, 4. prosince. Vojsko si rozčilení, kte-
ré způsobilo v Elsasku-Lotrinsku a v celém Ně-
mecku proti sobě, naprosto nevšímá. V Savernu
neuznáno dosud nutným, aby byl poručík Forstner.
se kterým prý je zavedeno vyšetřování, služby
sproštěn a zprávy o přeložení plukovníka Reutera
do výslužby se rovněž nepotvrzují, naopak ze Sa-
vernu se oznamuje, že Reuter setnině, která má
hlavní podíl na událostech, včera k jejímu zakro-
čent blahopřál. Všeobecný je dojem, že říšský kan-
cléř a místodržitel jsou vůči vojsku bezmocnými.
#29
alto_textblock
#29
Spor francouzsko-italský.
#30
alto_textblock
#30
Z Paříže, 4. prosince. (K. k.) Dle oficiosního
sdělení působí vyjednávání italsko-francouzskéo
postavení Tripolitanů, žijíelch
Tunisu, vážné obtíže. Vláda italská žádá m.j.
aby úmluva z r. 1896, dle které Italové jsou pod-
řízeni jen francouzským a nikoli mohamedánským
soudům, platila nyní také, pokud jde o Tripolitany.
Vláda francouzská však trvá na stanovisku, že
úmltva ta nemůže nijak platiti pro mohamedány.
kteří byli o 16 let později Italií annektováni. „Echo
de Paris“ prohlašuje, setrvá-li Italie na svém po-
žadavku, že veřejné mínění Francie a nepochybně
též vláda francouzská radějí smlouvu zmíněnou
vypoví.
#31
alto_textblock
#31
Ministerská kríse ve Francil.
#32
alto_textblock
#32
Z Paříže, 3. prosince. [K. k.) Mezi kombinacem
ve příčině rozřešení ministerské krise vystupuji
značněji zvláště tyto: Kabinet vzešlý výhradně
z levice, jenž by se opíral o většinu, která porazila
Barthoua a v jehož čele by byl Calllaux, pak
koaliční ministerstvo s Pavlem Deschanelem
Pav. Doumerquem nebo Jeanem Dupuyem.
Též jméno Dalcasséovo se vyslovuje.
Z Paříže, 3. prosince. (K. k.) Z různých pověstí
kolujících v parlamentních kruzích o ministerské
krisi jest patrno, že řešení krise dosud ne-
pokročilo. Praví se, že předseda sněmovny
poslanecké Deschanel odmítl předsed-
nictví ministerstva, které mu včera Poln-
caré nabídl. Poincaré obrátí se proto na senátora
Jeana Dupuye, který už měl porady s předsedou
a zpravodajem rozpočtového výboru Cocherym
a Noulensem.
Caillaux bude požádán za součinnost. Kdy-
by Dupuy viděl, že nemůže sestaviti ministerstvo
svěřil by Poincaré senátoru Doumerque se-
stavení nového ministerstva. Jenom kdyby i tato
kombinace ztroskotala, byl by Poincaré ochoten
povolati Caillauxe. Umírněné a konservativní
kruhy potírají co nejostřeji možnost ministerstva
Caillauxova. Poukazují na to, že by dle usnesen
radikálního sjezdu v Pau musílo považovati za je-
den ze svých prvních úkolů, odstraniti tříletou
služební dobu.
Z Berlína, 4. prosince. „Lokalanzelger“ ozna-
muje z Paříže: Večer šířilo se v okolí Elysejského
paláce mínění, že v nynějším okamžiku má jen pra-
#33
alto_textblock
#33
eovní ministerstvo vyhlídku, že by bylo v parla-
mentě šetřeno. Cochery a Noullens byli večer při-
jati presidentem Poincaréem. Sdružení sněmovních
stran lze prý docíliti pouze na následujícím pod-
kladě: Otázka nedotknutelnosti renty odstraní se
s programu sněmovny, načež povolení půjčky pro-
sadí se v příštím týdnu.
#34
alto_textblock
#34
Povinná školní návštěva v Belgií.
Z Bruselu, 3. prosince. [K. k.) (Sněmovna.
Ve dnešní podrobné debatě o novém školském zá-
koně byla jednohlasně schválena zásada povinné
školní návštěvy.
#35
alto_textblock
#35
Německá diktatura na Bosporu.
#36
alto_textblock
#36
Z Petrohradu, 4. prosince. „Novoje Vremja“
praví v článku, zabývajícím se německou vojen-
skou missí v Turecku: „Rusko nemůže se vzdáti
svého stanoviska, protože by jinak východ z Čer-
ného moře, za který již před 300 roky prolévalo
svou krev, vydalo do rukou Německa. Pro Ně-
mecko je zmocnění se Dardanel pouze vrtochem
Rusko vedlo však o Dardanely deset krvavých
válek, při čemž několikráte zahrálo si o svou
existenci. Přeje-li si Berlin skutečně dobrých po-
měrů k Petrohradu, musí v této pro Rusko důleži-
té otázce povoliti.
Z Paříže, 4. prosince. Zdejší časopisy nazývají
svěření vrchního velitelství v Caři-
hradě německému generálu vojen-
skou diktaturou Německa. Časopis
„Temps“ praví, že ostatní velmoci považují ně-
meckou vejenskou missi jako nebezpečí pr
svá práva a své zájmy a dodává: „Turecko
udělá dobře, zahájí-li ve věci této vyjednávání.
zejména chce-li předejíti tomu, aby Rusko
žádalo rozřešení volnosti mořských
úžin a chtělo záruky proti auloritě, která dává
se německému generálu jako veliteli vojska na
Bosporu. Rusko nyní vloží se vší silou do
otázky arménských relorem. Rusko
má všechny „trumív v ruce a jsme s to
doložiti, praví list, že Turecko žádným způsobem
nemůže nalézti podpory pro své výpůjčkové pro-
jekty na evropském peněžním trhu, pokud nynějs
sporné otázky nerozřeší uspokojivým způsebem.
Z Caříhradu, 4. prosince. Generál Lima
přibude sem s německými důstojníky okolo 8. pro-
since a hned ujme se vrchního velení.
#37
alto_textblock
#37
Z říšské dumy ruské.
#38
alto_textblock
#38
Z Petrohradu. 3. prosince. (K. k.) Rozpočtová
komise dumy projevila přání, aby ruští zástupcové
v cizině učinili opatření proti vykořisťování ruských
dělníků zahraničními agenty v cizině a aby vlád
učinila opatření k zamezení protizákonného přístě-
hovalectví.
#39
alto_textblock
#39
Pro bezpečnost života na moři.
Z Washingtonu, 3. prosince. (K. k.) Tajemník
pokladního úřadu Me Adoo promluvil ve své
zprávě ke kongresu též o mezinárodní konferenci
pro bezpečnest života na moři, konané v Berlině
a zmínil se při tom, že na konferenci bude jednáno
též o vyšetření ledového pasu v severním Atlanti-
ckém ocezně. Nejdůležitějšístáty, pravil, měly by
se dohodnouti o stanovení cest v Atlanti-
ekém oceaně, aby se lodi vyhnuly ne-
bezpečí hrozícímu všem z ledovců z
měsíce duben až červen a měly by donutiti paro-
plavební společnosti, aby zachovávaly tyto cesty.
Jestliže paroplavební společnosti zůstanou při
svých dosavadních cestách, měly by býti donuceny
prověsti na vlastní náklad účinné vyšetření ledo-
vého pásu.
#40
alto_textblock
#40
Události na poloostrově
balkánském.
#41
alto_textblock
#41
O náboženskou svobodu v zemích balkánských
#42
alto_textblock
#42
Z Londýna, 4. prosince. (K. k.) Jak se dovídá
Reuterova kancelář, požádala mohamedánská lig
pro celou Indii ministerstvo zahraničních záležl-
tostí, aby žádalo na balkánských státech, aby zá-
vazně pro každý stát uznaly mezinárodní závazky
berlínské smlouvy o úplné náboženské a občanské
svobodě, rovnoprávnosti všech vrstev obyvatelstva
a jejich zařízení v nově nabytých územích, jakož
i v území starém. V odpovědi na tuto žádost pro-
hlásil pomocný státní podtajemník v ministerstvu
zahraničních záležitostí, ž edotyčné články berlín-
ské smlouvy nedoznaly žádné změny teritoriálními
změnami na blízkém východě. Tyto články jsou
závazny pro všechna území, na které se vztaho-
vala v době, kdy smlouva byla podepsána, stejně
v budoucnosti jako dosud. Britská vláda, jakmile
bude se jednati o formální uznání teritoriálních
změn na Balkáně mocnostmi, bude se raditi
ostatními mocnostmi, zdali ustanovení berlínské
smlouvy o ochraně náboženské svobody a jiných
svobod pro menšiny dotyčného území potřebují
potvrzení v nějaké formě.
#43
alto_textblock
#43
Srbský následník do Paříže.
Z Bělehradu, 4. prosince. Následník prin
Alexandr odebere se v nejbližší době na rok do
Paříže, aby tam dokončil svoje studie.
#44
alto_textblock
#44
Organisace srbského poštovnictví.
#45
alto_textblock
#45
Z Bělehradu, 4. prosince. Na žádost srbské vlá-
dy vyslala vláda německá ředitele německého po-
štovnictví Masermanna do Srbska, aby tam organi-
soval poštovnictvi. Včera přibyl do Bělehradu.
#46
alto_textblock
#46
Stíhání polítických provinilců tureckých.
Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Bývalý místní
velitel cařihradský, podplukovník Savíet, byl od-
souzen in contumaciam k smrti pro spoluvinu na
zavraždění Mahmuda Šefketa a pro šíření brožur.
které byly určeny, aby vyvolaly vzpouru v zemí.
Arif, příbyvší z Egypla do Cařihradu šířit pobu-
řující spisy, byl zatčen a odsouzen do vězení,
Major v hlavním stanu Nevres byl pro politické
agitace ve vojsku za války zatčen.
#47
alto_textblock
#47
Vyřízená záležítost rusko-turecká.
#48
alto_textblock
#48
Z Cařihradu, 3. prosince. (K. k.) Generální po-
Hcejní ředitel Azmi, jenž byl jmenován valim adana-
ským, avšak k žádosti ruského velvyslanectví musil
býti sesazen, odjede zítra do Evropy. Záležitost
byla tím definitivně skončena.
#49
alto_textblock
#49
Z řecké sněmovny.
#50
alto_textblock
#50
Z Athén, 3. prosince. (K. k.) Největší část
dnešní schůze sněmovny poslanecké byla vyplněna
debatou o otázce epirotské, při čemž ně-
kolik řečníků prohlásilo, že Epiroti ve sv ém
boji najdou řecký národ po svém
boku.
Poslanec za Korfu Sokkolis kritisoval ostře
jednání Italie, při čemž ho předseda ministerstva
Venizelos požádal, aby mluvil méně prudce váči
Italii.
Poslanec za Patras Clavas poukazoval na
služby v poslední době Francií prokázané Řecku
a projevil za živé pochvaly poslanců šlechet-
nému národu francouzskému pozdrav
sněmovny.
#51
alto_textblock
#51
Delegace.
#52
alto_textblock
#52
Z Vídně, 4. prosince. (K. k)
#53
alto_textblock
#53
Vojenský výbor rakouské delegace
konal dnes dopoledne schůzi, na níž podána byla
zpráva užšiho výboru pro zemědělské do-
dávk y.
Zpravodaj del. Sedlák precisuje stanovisko,
jež zaujal užší výbor k jednotlivým projednávaným
otázkám a doporučuje, aby schváleny byly užším
výborem navržené resoluce, z nichž některé jsou
opakováním usnesení v dřívějších zasedáních. Užše
výbor navrhuje ke schválení tyto nové resoluce!
Resoluce Sedlákova žádá, aby opatřovány
byly výrobky pro spotřební stanice, ležici v alp-
ských a krasských, na produkci chudších obvodech,
dokud tyto potřeby nemohou býti kryty výrobou
těchto zemi samých, v severně ležících výrobních
obvodech u tamějších zemědělských společenstev.
Další resoluce Sedlákova žádá úpravu modu
samostatného opatřování zemědělských výrobků za
piného chledu k oprávněným zájmům zemědělstva,
Del. Schlegel navrhuje resoluci, jež žádá.
aby potřebné množství chlebovin k výrobě režij-
ního chleba v obvodu XIV. sboru opatřováno bylo
také v Horních Rakousích.
Resoluce Gollova žádá, aby veškerá spo-
třeba zemědělských výrobků zadána byla zeměděl-
ským společenstvům na řadu let, jestliže tato spo-
lečenstva zaváží se vystavěti nutná skladiště.
Resoluce Gollova žádá, aby veden byl se-
znam spotřebních výrobků, jež jsou pro vojenské
účely k disposici u zemědělských organisací, aby
tak zajištěny byly tyto výrobky pro sbory, jež svojí
spotřebu nemohou krýti ve vlastním sborovém
obvodu.
Resoluce Gollova žádá vybudování oddělení
pro vojenské dodávky v ministerstvu orby.
Del. Goll odůvodňuje navržené jím resoluce
a poznamenává vůči vývodům del. Neumanna ve
včerejší schůzi, že agrárníci nemají žádný zájem
na tom, aby podkopávali životní podmínky jiných
stavů a že jsou ochotní luštiti spolu se zástupei
průmyslu a jiných stavů velké politické problémy.
Při hlasování byly resoluce, navržené zpravo-
dajem, schváleny s některými změnami a schůze
pak skončena.
#54
alto_textblock
#54
Politická hlídka.
#55
alto_textblock
#55
Opět se hrozí oktrojírkami.
#56
alto_textblock
#56
Zástupci české strany agrární byli včera, jak
známo, u ministerského předsedy a naznačili mu
totéž, co pak svým projevem vyhlásili veřejně: že
nyní, po vyřízení malého finančního plánu, zahájí
proti vládě nejostřejší oposici. Podobné usnesení
učinilí též národní sociálové. Obojí tato taktická
vyhláška česká posuzuje se dnes i v německých
kruzích politických jako náhlé přiostření situace.
Že ministerský předseda byl taktickým obratem
poslanců agrárních dotčen velmi nemile, jest ovšem
na bíle dni, vždyť jsou takto pohaceny jeho zajisté
velmi smělé plány vládní. Dle „Nár. Pol.“ hrabě
Stürgkh přímo pozbyl sebevlády, mluvě se zástupci
českých agrárníků, neboť nanejvýš rozčilen tázal se
jich, zda Čechové chtějí zničiti Rakousko. Věcně
však neřekl zástupcům agrárních poslanců nic,
nežli že na jejich dotaz, kdy by mohly býti dle
mínění vlády provedeny česko-německé konferen-
ce, odpověděl, že toto jednání může trvati ještě
velmi dlouho, a že vláda ještě nepomýšlela na to,
co učiní, kdyby se nové česko-německé konference
rozbily vinou Němců.
#57
alto_textblock
#57
FEUILLETON.
#58
alto_textblock
#58
Čístotnost Japonců.
#59
alto_textblock
#59
Úryvek z knihy Aloisa Svojsíka.)
#60
alto_textblock
#60
Nechci urazit nikoho v Evropě, ale vážně
možno tvrditi, že Japonci jsou nejčistotnější náro
na světě. Také jinde ve světě se lidé myjí, ba
dokonce snad i koupají — aby ale celý národ ve
všech svých vrstvách po celá staletí téměř denně
pocifoval potřebu řádné koupele, toho příklad na-
lezneme pouze v Japonsku.
Není snad jediného domu v Japanu, aby tam
zvláštní místnost nebyla vyhrazena pro lázeň. Vzpo-
#61
alto_textblock
#61
) Alois Svojsík: Japonsko a jeho lid
S 220 obrazy. Nákladem vlastním [Praha-II. 80).
Cena brož. 10 K. v angl. vazbě 13 K. v japonské
vazbě 16 K. — Známý cestovatel a přednášeč vydal
objemné a živě, poutavě psané dílo cestopisné
zemi a národu Dalekého Východu, které v posled-
ním desetiletí vyvolaly takovou intensivní pozor-
nost v celém kulturním světě, že literatura všech
evropských jazykův o Japonsku pozoruhodným
způsobem vzrůstá. Také v českém písemnictví
máme již slušnou řadu knih polocestopisnýcha
polobelletristických, k nimž podnět dalo poznání
Japonska. Z těch všech nová kniha Svojsíkova jest
nejobjemnější a nejobsažnější. Je typograficky vy-
pravena znamenitě, a její bohatá část obrazová
dokonalým způsobem reprodukce dělá všechnu
čest českému umění grafickému
Red
—
#62
alto_textblock
#62
mínám mimoděk na město daleko od Japonska
kde domácí páni i v nynější době moderní hygieny
pokládají a také v činži započítávají jako luxusn
zařízení koupelnu ...
Každý japonský kuli, každá služka má denne
k dísposici lázeň. Buď blízko u kuchyně nebov
klosetu jest místnost, kde stojí neveliká dřevěná
vana, obyčejně mimo otvor celá ubedněná. V jed-
nom koutě vany pod kovovým dnem umístěna jsou
primitivní kamínka, jimiž voda ke koupeli se ohřívá
Je známo, že téže vody v koupeli užívá v Ja-
ponsku týž večer celá rodina. Podle šarže rodinné
vstupuje do vany nejprve otec, pak matka, staří
rodičové, děti a naposled služební. V hotelích maj
přednost hosté, a to v tom pořadu, jak do hotelu
přibyli. Že se ten poslední nekoupá již ve vodě
stříbrojasné, netřeba připomínati, třeba že nikd
rení tak neslužným, aby v koupeli užíval mýdla.
Ostatně vždy vedle vany bývá tekoucí čistá voda.
v níž hned neb po koupeli tosletu možno do-
končiti.
Japonci koupají se ve vodě hoské, dle našeh
názoru téměř ve vodě vařící. Nikdy jsem v Japanu
nebyl s to vstoupiti do koupele, jak mi ji domác
lidé připravili, vždy bylo nutno přidati hojně vody
studené. Japonec snesé vysokou temperaturu kou-
pele, a vystoupiv z vany červený jako rak. posad-
se zcela lehce oděn na práh svého domu, nelekaj-
se průvanu, neznaje nastození.
#63
alto_textblock
#63
Mnoho kontroversí povstalo již mezi Evro-
pany a Japonci v příčině jejich ústroje při kou-
pání. Japonci koupají se totiž nejen doma před
členy své rodiny, ale i v horkých vřídlech, a n
venkově i ve veřejných koupelích v tom úboru,
v jakém se asi koupával praotec Adam — a to
muži i ženy pohromadě. Na výtky evropských
amerických časopisů, kazatelů, spisovatelů-turistů
atd. odpovídá Japonec chladně: „My v tom způ-
sobu koupelí nevidíme nie nemravného, nic, eo
by přirozený náš stud uráželo. že jest to nemrav-
ným, dověděli jsme se teprve od vás, mravokárců,
kteří na jiné jste svrchovaně přísní, mezi sebou
však krajně laxní. U nás v Japonsku koupáme se
tak, jak nás Bůh stvořil — u vás v Evropě nosí
dámy do koupele rafinovaně upravené toalety, jichž
by naše žena nikdy na sebe neoblékla. Urážíte se
nad tím, že naše ženy v horku letním nezakrývají
vrchní část svého těla dosti pečlivě, aby tam slí-
divé, nemravné oči evropského neb amerického
hejska nevnikaly — a vaše ženy s frivolitou, jež
u nás v Japanu jest nemožna, právě pro tyto ne-
mravné pohledy upravují co možná nejrafinovanějšt
dekoletáže.
Veřejné lázně, jež jsem navštívil, byla budov
dvoupatrová s malou věží, nad níž vztýčena jest
do výše postava čápa s roztaženými křídly. V ho-
řojších místnostech se zámožnější návštěvníci svlé-
kají a oblékají. dolejšek vyplněn jest asi deseti
#64
alto_textblock
#64
koupelnami. Jest tam řada koupelen pěti různých
tříd pro muže, a tolika též pro ženy, mimo to jest
tam několik koupelen soukromých. Tarif pro různá
třídy jest deset, osm, šest, čtyři a tři seny (téměř
tolikéž dvouhalířů): v tom — alespoň u prvých tříd
— zahrnuta jest obsluha děvčat, jež pomáhají hostu
při svlékání a oblékání, a schovávají mu šaty.
Návštěvník přináši si vlastní mýdlo a ručník-
Ručník japonský zasluhuje bližšího povšimnutí.
Jest bavlněný a mnohem menší, než ručníky, jakých
se u nás užívá. Za to předčí naše ručníky roz-
manitostí upotřebení a okrasami. Na každém bývá
buď obraz nějakého oblíbeného zvířete, rostliny
nebo posvátné Fudži, dětí, vojínů nebo pod. Není-li
na něm obrázek, jistě alespoň několik dekorativ-
ních čínských písmen zdobí ručník.
Japonec neužívá ručníku pouze na utírání těla
po koupeli nebo po umytí se, v Japonsku má
mnohem rozmanitější pole působnosti. Jak muž, tak
i žena uvazují si ručník kolem hlavy, řemeslníci
rolníci a nádeníci dávají si jej kolem čela; zabra-
ňují tím, aby pot nestékal jim při těžké práci s čela
do očí. Služka zahaluje si ručníkem účes, když vy-
konává čištění domu, aby jí prach nelétal do vlasů
Protože ručník jest tak všeobecně používán
bývá předmětem obvyklého vzájemného obdaro-
vání. Statisíce rozdají se jich v každém větším
městě rok co rok. Větší hostince a čajovny mívaji
vlastní své ručníky s obrázkem domu, majitelky
#65
alto_textblock
#65
nebo aspoň názvem hostince. Každý host, jenž
personálu dal zpropitné, dostane na památku ruč-
ník. Též v obchodech a krámech přibalí nám k na-
koupeným předmětům ručník darem. Zvláště o no-
voročních slavnostech objevuje se pravá záplav
laciných darovaných těchto předmětů. Každý bývá
zabalen v kousku papíru, na němž napsáno jest
jméno a bydliště dárcovo.
Chudí lidé nemívají v lázni mýdla a ručníku,
stačí jim k témuž účelu věchet rýžové slámy.
Svléknuvše se v hořejší místnosti, sestupujeme
do koupelny, kde prodlévá hlouček mužů. Polovinu
místnosti zaujímá nádržka asi jeden metr hluboká.
jež jest naplněna vodou asi 40° Celsia teplou a za-
páchající velmi pronikavě sírou. Jako ostatní ná-
vštěvníci, i my béřeme do rukou malou nádobku.
naplníme ji z basinu vodou, poléváme se po celém
těle, namydlime se důkladně mýdlem nebo třeme
věchtem rýžové slámy, a opět splachujeme vodou
Očištěni jdeme do basinu, kde se potápíme tak
hluboko, až nám voda sahá k bradě. Tam vytrváme
asi 20 minut. Chceme-li míti vodu ještě teplejší
zaměříme ku přítoku vody, kde teplota její měř
až 48° Celsia. Když jsme se takto důkladně vy-
pařili, po čtvrt nebo půlhodině opouštíme lázeň.
osušíme se miniaturními, vlhkými ručníky, a jdeme
nahoru, kde čekáme, až úplně oschneme a můžeme
se obléci.