#1
alto_textblock
#1
3. prosince 1913. číslo 332
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
pod vedením členů klubu začnou už 15. prosince.
— Členstvo Českého spolku pro zimní sporty se
chystá vánoce ztrávit na Pláních pod Ještědem,
kde rovněž pro výcvik nováčků uspořádány budou
#5
alto_textblock
#5
kursy.
#6
alto_textblock
#6
Ze soudní síně.
#7
alto_textblock
#7
Semilské státoprávně-pokrokové ho
spodářství před jičínskou porotou.
(Od zvl. zpravodaje »Nár. L.e
(Pokračování)
#8
alto_textblock
#8
Celý úterek věnován byl řečem, z nichž věcná
v liniích projednávané záležitosti přesně se drží-
cí řeč dra. Koernera působila mohutným, váž-
ným, přesvědčivým dojmem, zcela rozdílně od řeči
která ke konci jednání vnesla nové tony do líčení
od řeči dra. Stránského, který hleděl do zá-
ležitosti vnésti zabarvení politické a
užival nejostřejších frásí a obratů, jimiž oplývá
vždy zbrojnice řečníků, kteří chtějí mluviti z oke
k davu. Jediným dojmem působila jeho řeč: „nešlo
o případ semilský, šlo o politickou agitaci . . ..
„Běda justicí, která se stane děvkou strannických
snah“, řekl dr. Stránský sám v úvodě své řeči.
jakoby na posměch .
Obhájce dr. Koerner klidně, ale ostře
odrazil útoky dra. Stránského, načež jednání bylo
před 9. hodinou večerní odročeno na zítřek.
#9
alto_textblock
#9
Plaidoyery.
#10
alto_textblock
#10
O 149. hod. ranní započal mluviti státní zá-
stupce Pech. Vytkl, že v daném případě jeví se
o věc vyšší zájem, je to proto, že souvisí
hroznou hospodářskou kalastrofou
na Semilsku, jak proto, že je její částí, tak
také osobou obžalovaného Ed. Beneše. Beneš, na-
byv zvláště svou výmluvností duševní převahyv
Semilech, stal se zakladatelem spořitelny a zne-
užil svého vlivu ve prospěch firmy, jejímž byl spo-
lečníkem a firem s ní těsně souvisících a ve pro-
spěch své osoby. Poněvadž činnost Benešova hrála
v poměrech hosp. značnou úlohu, prosí řečník po-
rotce, aby v zájmu očisty našich veřej-
ných poměrů činnost Benešovu podrobili stříz-
Hvému a nestrannému posudku. Potom státní zá-
stupce podrobně zabýval se vznikem a finančními
poměry firem Prokopových. Celá firma Jos. Pro-
kopa synové a spol. vznikla z ničeho. Vložil
do ní společenský vklad hotově jen Ed. Beneš,
to 10.000 K. jež však nebyly také vlastně jeho,
ale vypůjčeny od tchána na účet věna jeho man-
želky. Vznikla tedy z ničeho, a protože do podniku
bylo třeba statisíců, byly opatřeny ze spořitelný
semilské. Závod. jak tvrdí obžalovaní, sice prý pro-
speroval, ale jak doznal B. Prokop. musila být
rakvárna stále financována tkalcovnou. Ve chvili
vyhlášení konkursu pasiva činila dle žaloby ast
1.228.000 K. jmění 694.117 K 07 hal.; probrav pe-
drobně námitky obžalovaných proti těmto číslům,
i proč nemůže býti k většině z nich bráno po ná-
zoru žaloby a jejího zastupování zřetele, takžei
připustí-li se správnost některých, dospějeme k
konečným eifrámi pasiva 1.078.147 K 30 h. aktiva
735595 K 82 h. takže firma byla přeltže-
na o 342.547 K 58 hal. To, jak porotci na věc
budou nahlížeti, zda a které námitky přiznají či ne.
a hlavně, zda uznají, že firma byla přetížena, je
věcí úsudku porotců. Ale i kdyby všechny, i nej-
nesprávnější námitky žalovaných byly uznány, zů-
stane výsledek, že byla firma přetížena 67.000 K
Potom probral veřejný žalobce podobně finanční
stav fy. B. a J. Prokopové za dne prohlášení
konkursu a dospěl k výsledku: pasiva 990.069 K
72 h. aktiva 690.455 K 81 h. takže byla pře-
dlužena o 299.613 K 91 hal. Kdyby připuštěny
byly všechny námitky obžalovaných, kdyby zašlo
se tak za nejzazší mez možnosti, zůstane předlu-
žena 54.592 K 11 hal. U fy. V. Ritschla nást.
vyjdou čísla: pasiva 160.145 K 73 hal., aktiva
111.468 K 73 hal, takže byla přetížena
58.677 K. Všechny tři firmy byly tudíž předluženy
obnosem 747.425 K 67 hal. Před zíkonem zodpo-
vídá žalovaný Ed. Benež pouze za fu. Jos. Proko-
pa syn a spol., Jos. Prokop tuže firmu a firmu
B. a J. Prokopové, a Bohuslav Prokop za všech-
ny tři firmy. Firma V. Ritschel nást. byla dle
doznání žalovaných již v r. 1911 pasivní, fa. JJos
Prokopa syn a spol. dle doznání B. Pro-
kopa od založení rok jako rok prodělá-
vala a byla stále pasivní, fs. B. a JJ. Pro-
kop dle J. Prokopa byla jím pokládána za aktivní.
dokud myslil, že pohledávka za rakvárnu je do-
bytná, ale ta byla již dávno před tím o obnosy.
zúětované na vklady do fy. Jos. Prokopa synové
spol. zmenšena. Žalovaní byli si také dobře vědomi
stavu, v jakém se nalézali, to dokazuje i dopis Ed.
Beneše ze dne 24. února, v němž píše: „ale myslil
jsem stále, že se včas z toho všeho vypleteme
„činil jsem tak v dobru firmy v té naději, že v do-
bě, kdy budeme při vládě, poměry se změní .
Obžalovaní, v polovici března 1912, předloživše
fingované aktivní bilance, hleděli tedy ještě úskoky
prodloužiti svůj úvěr u spořitelny. Bilance podána
profo, poněvadž spořitelna přílišným elokováním
peněz u některých firem, peněz, sehnaných ne při-
rozeně, ale slákáním vkladů slibováním vyšších
úroků, tím vším, opětovně dozorčími úřady vylče-
ným jednáním proti regulativu, oefla se v krisi.
Ed. Beneš byl řídíeím duchem spořitelny od za-
ložení až do dne katastrofy. Stanovy již sestaveny
tak, aby jako obecní úřadník mohl se státi členem
ředitelstva. Proto jistě spoluzavinil katastrofální
stav spořitelny, který vedl k nařizení, aby vyžá-
dala si za účelem úpravy poměrů k firmám, jež
ní byli zadluženy, bilance. O tomto účelu onobo
vyzvání všichní žalovaní věděli a předložili bilan-
ce, z nichž, ač firmy byly v r. 1911 již silně pře-
díuženy, zdálo se, že čisté jmění fy. Jos. Prokopa
svnové a spol. čií 303.020 K 41 hal., J. a B. Pro-
kopové 112.621 K 21 hal. a V. Ritschla nást. 10.060
kor. 04 hal. Zvláště křiklavý je rozdíl bilance se
skutečným stavem věcí u fv. Jos. Prokopa synové
a spol., která byla tchdy předlužena o půl čtvrte
statisíc korun. Probíraje potom podrobně zvýše-
ní aktiv v bilancích, despěl státní zástupce k vý-
sledku, že u fv. Jos. Prokopa synové a spol. zvý-
šení ono činilo, pokud zjištěno, 390.903 K 3 hal
Žalovaní hájí se tím, že zvýšení ono odpovídá zvý-
šené hodnotě spříslušných položek.
O Hostivaři však dokázáno, že položen z
podklad bilance stav, který by byl nastal, „až
bude Hostivař hotova“, tedy v dobé, kdy byla se-
stavována bilance. Stalo se tak na úkor pravdy.
na úkor skutečnosti. Svědkové Tvrdek a Kodeš
dosvědčili, že aktiva byla zvyšována, aby bilance
stala se aktivní. O důvodech zvýšení některých po-
ložek obžalování vůbec nedovedon uvést důvodv
jinde, jako při položce strojů, je tvittení ve sporu
s posudky znalců nebo je jako při hočnotě stavby
hostivařské dle dobrozdání účetních znalců ne-
správno i kdyby bylo skutečno, poněvadž tovární
podnik nebude zaknikovávat zisk na své nedo-
končené novostavbě. Porotci nechť také sami po-
soudí, zda v době tak krátké stoupnutí ceny po-
zemků z 61.000 K na 124.000 je možno. A pozemnky
ony súčtovány ne jednou, ale dvakrát. Arciť ob-
žalovaní svádí vinu toho na účetního Kodeše
Snaha jich na něho vše svalovati, je vůbec velmí
nápadná, ale hájení toto je nesprávno, poněvadž
Kodeš dělal jen to, co mu žalovaní nařídili. Stejně
nápadno je stoupnutí ceny pozemků Benešových
z 20.000 K na 69.000 K a pozemky tyto, ač ně-
které zaneseny na jméno jeho choti, bez dokladů
o výslovném svolení této připsány do aktiv firmy.
Potom státní zástupce zabývá se podrobně
známým odhadem hostivařské továrny, provede-
ným stavitelem Řehákem. Řečník líčí, jak Řehák
upravoval svůj odhad po přání žalovaných, a táže
se: může takový a tak často měněný odhad býti
brán vážně? Mohli mu sami věřiti? Naprosto ne.
Na základě všeho toho nemůže býti porota
v pochybnostech, že bilance ony byly
úmyslně Iingovány, a sice za tím účelem,
aby dokázali svou úvěruhodnost, žalovaní měli t
#11
alto_textblock
#11
na zřeteli zákonem předepsaný úkol. Po té pře-
chází k úpadku firem a líčí jeho pří-
činy. Jednou z nich je právě činnost
Ed. Beneše. Nutno Poukázatí, že
výtky, jakoby úpadek zaviněn byl
spořitelnou, jsou nesprávné. Řečník
nechce obhajovati spořitelnu, ale konstatuje pouze,
že se strany obžalovaných nebyla uvedena ani jedna
konkrétní okolnost, která by svědčila o animositě
spořitelny, žalovanými jí vytýkané.
E. Beneš měl u spořitelny běžný účet, který
vznikl eskontem směnek, jež podpisoval za firmu.
Jeho přední postavení ve spořitelně mu umožňo-
valo, že si mohl tento úvěr opatřiti bez vědomi
a za zády svých společníků. Směnek těch bylo za
290.000 K. Bylo zjištěno, že ve 4 případech Beneš
svoje směnky sám censuroval. Beneš zneužil
v tomto případě svého postavení ve
spořitelně ve prospěch firmy, jejím
byl společníkem. Beneš konečně buď nevěděl,
co podpisuje, a pak je to smutným dokla dem pro
jeho svědomitost, nebo věděl, že censuruje
svou směnku, jak nutno předpokládati,a
jedno ani druhé není jistě správné. To, že o jeho
dluhu ve spořitelně společníci, jichž se též týkal,
ničeho nevěděli, že se jím před nimi tajil, tato
okolnost svědčí, že si byl vědom, že koná něco
nepravého. Prokopové prohlásili, že by
nebyli souhlasili s tím, aby peněz
získaných Benešem na směnky fir-
mou podepsané bylo použito mimo
podnik obchodní a zejména pro účely
politické. Někteří z žirantů rovněž
prohlásili, že kdyby byli věděli, k če-
mu peníze mají být použity, nebyli
by směnek podepsali. Je tu vyáčlování
onoho obnosu v dopise Benešově z 24./25. února
1913. Jisto je, že z obnosu 290.000 byl použito
přes 70.000 K k podnikům, které s firmami ne-
měly naprosto nic společného. Bylo tvrzeno, že
Beneš podporoval malé lidi. Což byl on velkým
člověkem, aby činnost tato mohla býti pokládána
za záslužnou? Uvážime-li, že neměl sám na tuto
podporu, nutno označiti jeho jednání za pachtě-
ní po popularitě, za pouhé velikáš-
ství. Půjčoval velké obnosy lidem, kteří v mno-
hých případech neměli žádné úvěruhodnosti. N
však na útraty svoje, ale na úkor
svých společníků a spořitelny. Kdyby
nebyl tak jednal, měla by firma bývala menší
dluh, anebo se mohlo oněch peněz později v kri-
tické době pro ni upotřebiti, a její úpadek od-
dáliti. Jeho jednání mělo za následek.
že firma octla se ve stavu kritickém
a nelze nazvatí jeho jednání jinak než mrháním
majetku a marnotratností ve smyslu zákona. Po
té státní zástupce zabývá se otázkou přečinu za-
viněné kridy a dovozuje, že je naprosto nesporno,
že žalovaní upadli v konkurs zaviněně.
Zesnulý velký národohospodář dr. Albín Brál
zanechal národu v odkaz, že musíme prožiti ještě
jedno obrození, obrození národohospodářské, že
musíme národohospodářství sesíliti. Základem toho
národního probuzení může však býti jen zdravé
a silné peněžnictví. Řečník apeluje proto, aby
porota nezavdala verdiktem důvodu k tomu.
aby případ semilský nenašel násle-
dovníků, poněvadž jinak je po če-
ském peněžnictví a po českém náre-
dohospodářském obrození veta. Proto
apeluje na porotu, aby na otázky jí položené od-
pověděla kladně. Tím státní zástupce řeč o 2/412.
zakončil.
Po krátké přestávce ujal se slova zástup e
soukromé účastnice, Městské spoři
telny v Semilech, posl, dr. Koerner.
Pravil: Městská spořitelna v Semilech připo-
jila se jako poškozená k trestnímu řízení, Úkolem
zástupce soukromého žalobníka není, aby zastával
zájem veřejný, aby žalované usvědčoval, ale nic-
méně poněvadž nárok soukromého účastníka před-
pokládá vinu, nutno vinu tuto prokázati. Úkoi
veřejné žaloby splněn byl pronesenou právě řeč
stkvěle. Řečník je vděčen, že veřejný žalobce za-
stal se spořitelny, proti útokům na ni podniknutým
V souhlase se správní komisí šel řečník k líčení
v úmyslu konati povinnost, aniž by měl na mysli
nějakou útočnost. Tušil snahu, zatáhnout
celou záležitost na pole politické.
ale pokud na něm bude, věe na toto
pole nepovede, strannickou zášť ni-
kdy nepěstoval, nehnal do krajností
a odmítá zneužití každé instituce
k účelům politickým a tedy také po-
stavení v porotní síni k účelům
politickým. Ale přišlí, obžalov aní
a jako by necítili tíhu žaloby.
tíhu obvinění z falšování bilanee
z mrhání jméním a snažili se vrhnouti
na správu spořitelny podezřenír ani-
mositv, jakoby zdůvodůsnad dokonce
politických byla jednala sirannickv
Obvinili tak ordány státní správy ze stranni-
ctví, ze zneužiti jich moci k strannickým účelům
tak propukl zápas Městské spořitelny v Semilech.
jsoucí v obranné posici s žalovanými, v posici útoč-
né. Řečník nemůže neobrániti spořitelnů proli
výtce na ni vržené. Ne městská spořitelna, úpadel
zavinili obžalovani sami. Vytýkali, že spořitelna
jednala neobchodnicky, vyčítali správě nedosta-
tečnou péči a interesy spořitelny. Vytýkal jí to
v prvé řadě p. Ed. Beneš, který úřad svůj měl
svěřený ne od státního úřadu, ale důvěrou spolu-
občanů, který dokázal, jak musí hospodařiti svě-
řeným jměním, a ten měl odvahu a smělost činiti
výčitky mužům naprosto bezůhonným a dokona-
lým — nač však je chválit, když za ně mluví skut-
ky, za ně, kteří ujali se sanace a uvedli spořitelnu
do kolejí normálních v letech 1912 a 1913, v době
pro peněžní hospodářství, průmysl a obchod tak
těžké, že ji v Čechách a mocnářství nebylo již po
půl stoleti — jimž bude vděčiti nejen spořitelna.
ale město a celý kraj, kdežto jména žalovaných
jmenovitě jméno Ed. Beneše bude v dějinách měst
zaznamenáno způsobem ne právě pochvalným.
K výtkám žalovaných řečník se táže, kde měli ko-
nečně kontrakt, že obdrží úvěr do neobmezené
Kridatář, který se vymlouvá na věřitele, který
chtěje chrániti svůj majetek, nechtěl mu dále
uvěřovat, je zjev zcela obyčejný. Kridatář je vždy
náramný optimista, pokud jde o to, že věřitel mi
má půjčovat, že je to zájem věřitele jej udržovat-
až by, jak optimisticky líčí, nastaly snad opět
lepší poměry. Na tento psychologický moment od-
počítává řečník vinu za čásť kýtyr, spořitelně uči-
něné, ale chce prokázatí, že zpořitelna jednala
naprosto správně. 1,589.522 K dlubovaly Prokopov
závody městské spořitelná. A jaké závody. Menši
špatně spravovaná, téměř bez dozoru zanechávaná
pila v Doksích, tkalcovna, vedená dle domněn
řečníkova nepořádně, a konečně hostivařský pod-
nik, fantastický v té velikostí. Kdyby se bylo za-
čalo z mála, kvalitou zboží zjednával a šířil kruk
odběratelů, snad z podniku mohlo něco časem být
kdyby byl řízen zdatným odborníkem, jakým všal
ani Bohuslav Prokop ani Ed. Beneš nebyli. D
takových podniků byly takové obrovské peníze
vloženy a byly proplýtvány, nebylo tu peněz užito
jak mělo být, a poslední podnik vybudován jen
na úvěru. Zděděný majetek Prokopových dle dě-
dických spisů bylo 120.000 K — kde jsou dnes?
Byly proplýtvány. Snad osud chtěl, aby dva žalo-
vaní setkali se se třetím.
Pan Beneš je v národním hospo-
dářství diletant, diletant velmi ne-
bezpečný, poněvadžneoperoval vlast-
ními ale cizími penězi. Úvěr je blaho-
dárnou institucí v životě národohospodářském, ale
sátn. o sobě nemůže vytvořiti dosti rychle dosta-
tečný reservní fond pro doby těžké. Úvěr může
býti také nebezpečným, a to žalovaní poznali.
Budovati hospodářský podnik pouze na úvěru je
nebezpečné. Už tato okolnost zakládá vinu zavině-
ného úpadku, máť podnik podobně založený vyjma
řídké výjimky zárodek smrti a zániku v sobě.
A do těcchto peněz stará správa spořitelny městské
vložila epormní sumy. A je možno vytýkati nové
správě, když do těchto poměrů nahlédla, nechtěla
riskovati další obnosy. Byly to jedině věcné dů-
vody, jež správní komisi vedly, a to už v pro-
sinci, k pdepření dalšího úvěru, ač učinila ták
s těžkým srdcem. Je k neuvěření, že stará správa
#12
alto_textblock
#12
výše.
#13
alto_textblock
#13
spořitelny mohla poskytnouti hostivařské továrně
takový stavební úvěr a že předseda spoři-
telny, který byl zároveň vedoucím zvolen ve firmě.
aspoň pro vnější prestiž neposlal tam nikoho, kdo by
použití úvěru kontroloval, vždyť půjčuje-li se jindy
a jinde na stavbu, půjčuje se patru po patře z
účelem takové kontroly.
Nová správa nemohouc si učiniti hned jasnou
představu o úvěruschopnosti podniků, ač sama
bojovala už s největšími obtížemi, půjčovala dáleo
Tím spíše, že byla v omyl uvedena předloženými
bilancemi. Přišla však doba, kdy správa si myslila
že si oddychne, kdy Beneš sám spořiteln
psal — 13. června 1913 — že ví, že na
žádný úvěr ze spořitelny dále počí-
tati nemůže, že spořitelna sama není
s to, aby další úvěr firmě poskytla —
jak může dnes tvrdit, že mu správní komise od-
mítla poskytnutí úvěru z nějaké animosity. Nejen
že spořitelna mu povolila ještě po té mezivklad.
byla ochotna zaplatiti položku 1200 K za podnik
atd. Dopis ten však je zajímavý též po jiné stránce,
Beneš tvrdil, že mají věřitele, který poskytne jim
100.000 K. to snad byla jejich naděje, ale nebylo
pravdou, a tím uvedli spořitelnu v omyl, snadi
v omyl. že dalšího úvěru nepotřebují. Vždyť vě-
řitelem oním byl dr. Klouda, který pak obětavě
k vůli svému příteli p. Benešovi opatřil 30.000 K
a po částech do podniku vložil. Po nezdařeném
pokusu dra. Fischauera spořitelna chtěla se po-
kusiti sama o sanací závodu vyrovnáním s věřiteli
— jak mohou, jak smějí, jak se odvažují žalovaní
obviňovati spořitelnu z neochoty, z nějakého za-
vinění událostí. To byl systém jich obhajoby, aby
odvrátila pozornost od pravdy. V květnu bez vě-
domí spořitelny p. Jos. Prokop ve Vídni jednal
s drem. Fischauerem. Zpráva o tom přišla do
novin a na spořitelnu počaly se hrnouti směnky
všech firem Prokopových, kterýmžto krokem Jos.
Prokop už zpečetil osud své firmy. Prohlášení in-
solvence jakmile propukne a jakmile mezi věřiteli
není vůle sečkati nebo sleviti — spořitelna nabízela
50.000 K — nelze podnik zachrániti. Fa. Salomon
Bondy žádala o vyhlášení konkursu na firmu
Prokopů — dle zákona musili — jsouce v kon-
kursu — přestat býti společníky fy. Jos. Prokopa
svnové a spol., jediným společníkem měl zůstat
p. Ed. Beneš, firma měla snad likvidovat — ale
p. Bohuslav Prokop hospodařil dále. Řečník nechce
mu přitěžovati, naopak ví, že mu to u poroty snad
prospěje, vytkne-li, že k založení, zavedení a řízení
takového podniku schopný vůbec nebyl, jak svědčí
i to, jak poznali jej účastníci líčení. Jak hospo-
dářství vypadalo, ukázal nejlépe výslech p.
Englšndra. Byla to čirá iraška, kdy
bral plat státního úřadníka V. dietne
třídy. 900 K měsíčně, a dělal místo ce-
stování bůh ví co v závodě, který byl
vtakových poměrech! V té době bylo
se závodem konec, ten byl neodvratně ztra-
cen! Tak stály poměry v době, kdy spořifelna
musila se rozhodovat, co s věcmi dělati. Dlužníkoi
vždy se lehce disponuje s penězi věřitelovými,
ale věritel musí uvažovati jinak. Pokračovati dále,
bůh vi, k jakým koncům bylo by to vše vedlo.
Řečník poukázuje na řadu okolností, vylnču-
jících každou animositu spožitelny proti žalovaným
a poukazuje na tchána Benešova p. Poslta, jemut
úvěr byl poskylnut na dále. Kdyby byla animosita
proti p. Benešovi, byla by jistě se rozšířila také
na jeho tchána, který mu žiroval značné obnosy.
spíše, než na Prokopy. To rovněž platí o jiném
Benešovu příbuzném. Kučerovi. A podívá-li se kd
na tohoto Kučeru nebo Hyblera a jiné majitele zá-
vodů, jimž také spořitelna skýtala úvěr, nejen že
činí hned na prvý pohled nejlepší dojem, ale jich
závody též jsou zdravé, aklivní. A všechny peníze
z úvěru pocházející, byly do nich vloženy. O tom,
že Beneš seslabil podnik svůj odnětím tak velkých
kapitálů, se ani řečník nechce podrobněji zmíniti.
Řeklo se: Kdyby spořitelna byla spravována ob-
chodníky, bylo by to jinak dopadlo. Net obchodnik
byl by leda věc prohlédl dříve a bylo by nastalo
dříve rozuzlení. Vše, co vrženo bylo tu proti spo-
řitelně, není nic jiného, než obhajovací systěm
obžalovaných a snad i nachuť, kterou chová každý
dlužník vůči věřiteli, který mu nemůže dále půj-
čovati.
Dále řečník zabývá se tím, že bylo též nazna-
čeno — drem. Hajnem nebo Kloudou, asi bona fide
— že byly státem poskytnuty prostředky k sanaei
také závodů zúčastněných. V přitomném případě
jednalo se však ne o soukromé podniky, ale o ve-
řejný zájem, aby nepadla Městská spořitelna se-
milská, Jejím pádem byly by Semily přímo zmizely
s povrchu zemského. Město ručilo za vklady —
přes 5.000.000 — taková malá obec! Jak velká
kvota roční připadala by na lhůty a amortisace.
jaké výše musily by dostoupiti obecní přírážky
Všechen majetek byl by úplně znehodnocen. K od-
stranění toho prováděna sanace.
Po rok trval run na spořitelnu. Správní komise
musila si vésti velmi opatrůě v obtížích, jež jí
nastaly — a tu se jí vytýká, že nevrhala ještě
obrovské kapitály do podniku hostivařského, ztra-
ceného již, propadlého zániku.
Ličí potom známé konsekvence, jaké jevi udá-
losti v Semilech a poukazuje na to, co by se byl
asi dělo, kdyby nebylo se zdařilo spořitelnu za-
chrániti...
Když se spořitelna dověděla o poměrech fi-
rem Prokopových, jež nezachovaly se k ní poctivě.
jež nebyly založeny na zdravých základech, jeh
neslibovaly zdravého rozvoje — odhady pp. Ře-
háka, Domka, Engländra, o jichž okolnostech jsme
se mnoho podrobností dověděli, nejmponují — ne-
zbylo jí nic jiného, než k uvarování větší škody
spřáteliti se s menší škodou.
Dobrozdání Střížovo jest kabinetním kouskem
všech dobrozdání. Řečník z něho má dojem, že on
řiká asi tolik, jako dí lidové rčení: „Nebude-li
pršeti, nezmokneme“ — anebo „Když to nepůjde
tak, půjde to jinak!“ Pan Stříž napsal sensační
recept: Dej 50.000 K do stavby, 50.000 K ještě
potom, potom posečkej rok a pak teprve uvidíš.
jak to půjde! Takové experimenty nemůže však
podniknouti s cizími penězi žádná spořitelna, roz-
hodně však ne správní komise, která má rozvrá-
cené finance ohrožené spořitelny sanovat. Proti
tomuto dobrozdání Střížově stojí seriosně zpra-
cované dobrozdání Pavlusovo.
Obhájce pak přikročil k charakteristice osob
obžalovaných: Prokopové jsou lidé menších du-
ševních kvalit. Vedoucím duchem toholo podnika-
telského trojlistku byl Beneš. Povahu Benešovu
seznali porotci z průběhu líčení. Charakterisují ji
také jeho dopisy. Svému švakrovi Wernerovi kdysi
psal, jak ho těší, že jest jmenován censorem fili-
álky Úvěrního a záložního ústavu, že bude s tím
spojen příjem peněžitý a vliv; skoro dětinsky
chlubí se, že již nabyl pozemkového majetku. v
dopise ze dne 24. února mluví o předpolčliadech.
za kterých svým vlivem ve spořitelně velké úvěry
pro společné podniky získával. Myslil, že, doku
bude při vládě, ze všeho se vypletou. Předpo-
klady ty se asi nesplnily. Než povahu Benešovu
nejlépe však lze posouditi z činu, který mu ob-
žaloba klade za vinu, že na směnky firem opatři
si peníze pro sebe a svoje obohacení a také z jeho
působení ve spořitelně semilské. Muž, který do-
vedl svoje okolí ovládati, měl nezřízenou přímo
#14
alto_textblock
#14
le
#16
alto_textblock
#16
Schůze redakčního kruhu V. S. koná se ve čtvrtek
dne 4. prosince o 5. hod. odpolední v tajemnickém úřadě
Č. O. s.
#17
alto_textblock
#17
touhu po moci a vlivu, neměl ale dostatek sebe-
kázně, aby odolal lákadlům bohatství a ctižádosli-
vosti, které jej vedly k zneužiti veřejného posta-
vení v osobní svůj prospěch. Neosvědčil se jako
správce svěřeného jmění, ba zneužil svého posta-
vení v čele obce a spořitelny, aby zjednal nejen
závodům svým a svých společníků neoprávněné
úvěry, ale i prospěch pro vlastní svoji osobul
Obhájce končí apelem na porotu: „Stává se,
že poměry postaví člověka na místo, které mu
ukládá velkou zodpovědnost. Mnohdy prostý vojín
na stráži jest náhodou vyvolen, aby zachránil ce-
lou armádu. Vás, pánové, povolání na lavice po-
rotců postavilo na význačné a zodpovědné místo,
se kterého jest vám netoliko rozhodovati o vině
těchto obžalovaných, ale také o otázkách, které
případ, tvoříci tento předmět a toto ličení, ve ve-
řejnosti vyvolal. Máte dokázati, že jste bezpodmí-
nečně pro solidnost a střízlivost v hospodářském
podnikání a proti hříšnému mrhání jměním. Do-
kažte, že přes všechay kormutlivé zjevy z po-
sledních dob český lid v jádru svém jest zdráv
a že dovede, co nezdravého a špktného v něm,
bezohledně vymýtiti a odstraniti. Provedte třebas
bolestnou pro lékaře i postiženého operaci, jen
když ozdravíte tělo národního celkul
O 112 hod. po poledni skončil posl. dr. Koer-
ner svou obsáhlou, daty a věcností velmi obsaž-
nou řeč, která byla soudem, porotou i velmi čet-
ným obecenstvem vyslechnuta za napjaté pozor-
Dr. Abl jako obhajce Jos. Prokop
vytkl snahu spořitelny semilské, aby založila a pod-
porovala průmysl na českém severu. Leč její pro-
středky nebyly dostatečné, poněvadž snahu svou
obrátila na mnoho stran. Potom přešel k výkladu
bilance a k udánlivému fingování jejímu. Jes.
Prokop byl spolumajitelem firmy J. a B. Prokopa
znalci označili tyto knihy za dostatečně vedené a
rovněž bilance této firmy netvoří důvod a podklad
žaloby. Na bilanci firem Jos. Prokopa synové
spol. a W. Ritschla nást, neměl účasti ani při se-
psání, ani při úradách k ní. Bydlel ve Vídni a po-
depsal bilanci v předpokladu její spávnosti. A
správnost bilanci nelze konečně popírat. neboť ob-
chodní zákon žádá, by majetek oceněn byl dle
stavu přítomného a ne dle obnosu původního. Nelze
tedy mluviti o zločinné činnosti Jos. Prokopa
vůbee
Řed. Kafka potvrdil — dle dra. Abla — při
ličení, že semilská spořitelna neposkylovala firmám
Prokopovým úvěru proto, že bilance byly předlo-
ženy, nýbrž proto,aby podniky, na nichž byla
účastněna, podporovala. Prodloužení úvěru nebylo
tody přivoděno bilancí.
Pojednávaje o kridě, nastínil dr. Abl aktivaa
pastva a dospěl k závěru, že dle jeho mínění JJos
Prokop nebyl předlužen. Žaloba klade Jos. Proko-
povi za vinu, že neopověděl konkursu, jedním de-
chem však tvrdí, že knihy byly vedeny tak, že Jos.
Ptokop nemohl věděti, kdy a zda byl pasivní. Jedna
skutečnost vylučuje druhou.
Konečně Jos. Prokop zjednal si dostatečné síly
k vedení knih a sám svojí nemocí jsa neschopen
knihy vésti, nemůže být činěn zodpovědným, že se
v knihách některé vady vyskytly.
#18
alto_textblock
#18
Věstník spolkový.
#19
alto_textblock
#19
Schůze.
#20
alto_textblock
#20
4. prosince: Komitét pro uměleckou výchovu účastní
se ve čtvrtek 4. t. m. přednášky Kruhu pro pěstování
dějin umění o V. V. Rainerovi v domě Kaulichovš
v sálo ve dvoře na Karlově nám. o 6. hod. večer. Vstup
volný.
Dnes: Abiturienti akademického gymnasla z r. 1908
a kollegové jich ostatní, kteří s nimi dříve studovali.
jakož i kollegyně z „Minervy“, které s nimi společně
maturovaly, mají obvyklou schůzku o 8. hod. večer
v Obecním domě ve velké jídelně.
#21
alto_textblock
#21
Vycházky.
#22
alto_textblock
#22
Dnes: ženský klub český pořádá o 3. hod. vycházku
do výstavy starožitnosti v paláci „Koruna“. Snížené
vstupné. — Odbor mladé generace při Ústřed. spol. čes-
žen pořádá vycházku do sirotčince arciv. Gisely, Praha-
Bruska. Schůzka před 4. hod. u sirotčince. — Pražský
krajinský odbor Ústředního spolku českých professorá
pořádá pro své členy a jejich rodiny společnou vycházku
do výstavy architektury a dekorativního umění v Obec-
ním domě. Sehůzka ve tři čtvrti na 2. hod. odpol. pře
hlav. vchodem.
#23
alto_textblock
#23
Pěvecký věstník.
Dnes: Pěvecký spolek „Slavoj“ v Karlíně. Společná
zkouška o půl osmé hod. u p. Kazdy v Karlině. —
„Bendl“, Praha VII. má smíšený sbor od 8. hod. več.
„u Hošků“, restaurace Píškova čp. 1008- VII.
#24
alto_textblock
#24
nosti.
#25
alto_textblock
#25
Zábavy.
#26
alto_textblock
#26
4. prosince: V Měšťanské Besedě v Praze pořádá
Hudební Jednota absolventů a posluchačů vys. škol
v Praze“ velkou mikulášskou zábavu. Po programu roz-
dilení dázků a taneční vínek. Začátek o vdl 8. hod. več.
Vstupné: osoba 1 K, akademici na průkaz legitimace
30 haléři.
#27
alto_textblock
#27
Plesový věstník.
Ples spolku českých mediků koná se dne 4. února
1914 pod protektorátem slovutného pana MUDra. Ota-
kara Kukuly, professora chirurgie na c. k. české uni-
versitě, ve Smetanově sále Obecního domu pražského.
Reklamace přijímají: pro Prahu MUC. Jan Plxa, proí
venkov MUČ. Fr. Šťastný, oba Praha II., Lipová ul. 2.
#28
alto_textblock
#28
VŠEDBECN
NSERTNÍ KANCELÁ
V PRAZE
V NOVÉM BAZARu
JEN V PŘÍZEnÍ.
#29
alto_textblock
#29
Dr. Slaba, obhájce Bohuslava Prokopa, dovo-
zuje, že domněle fingovaná bilance neměla za účel
pródloužení úvěru u semilské spořitelny, nýbrž
měla sloužiti kontrole místodržitelství. Spořitelna
znala pravý finanční stav firem Prokopových a ne-
mohla býti bilancí uvedena v omyl. Spořitelně
samé jednalo se o vlastní záchranu tím, že nena-
léhala na zaplacení svých pohledávek od obžalo-
vaných v době všeobecné krise na trhu peněž-
ním a v textilním průmyslu zvláště. Obžalovaní
byli obětními beránky, obětovanými nepřízni se-
milské spořitelny a měl zasednouti na lavici obža-
lovaných ne oni, ale ten, kdo zavinil pád jich firem.
Přecházeje potom k domněle fingované bi-
lanci, obhajce poukazuje k tomu, že zvýšení položek
bylo odůvodněno vyšší hodnotou předmětů inven-
ťovaných; pokud však pro některé položky není
protihodnoty, jde o účetní chyby, způsobené účet-
ním Korašem. Rozebíraje potom aktiva a pasiva
firmy „Jos. Prokopa synové a spol.“ a „V. Ritschla
nást.“, obhajce přichází k překvapujícímu závěru.
že firma Jos. Prokopa synové nebyla vůbec pasivní
nýbrž s 40.000 K aktivní; u fy. V. Ritschla nást.
byl to jen přechodný nepříznivý stav, vykazují
pasiva 18.000 K. Podnik hostivařský byl podnik
nadějný, jeden z největších a nejmodernějších zá-
vodů toho druhu v celém Rakousku. Obhajce usu-
zuje, že jen nevčasným a nevysvětlitelnou krátko-
zrakostí, diktovaným zakročením semilské spořitelny
byl tento podnik pochován.
Obhájce líčí potom osobní povahu Boh. Pro-
kopa, který ode všech svědků označen jest jako
dobrák, a člověk pilný a pracovitý. O jeho dobrém
srdci svědčí nejlépe ta okolnost, že uznává
účet Benešův u semilské spořitelny
per 290.000 K za pasivum iirmy, ač ví, ž
to znamená zkázu firmy a tojen proto.
aby zachránil Ed. Beneše.
Obhájce apeluje konečně na porotce, aby zá-
porným zodpověděním otázek dali na jevo, že
Bohuš Prokop jest pouhou oběti kritických okol-
ností.
#30
alto_textblock
#30
Zabernské události.
Ze Zabernu, 2. prosince.. Zatčený chromý
obuvník Blanc byl později na intervenci sta-
rosty z vazby propuštěn. Rána, způsobená mu
poručíkem Forstnerem šavli, je velmi po-
#31
alto_textblock
#31
vážlivá.
Ze Zabernu, 2. prosince. (K. k.) Gm.
Kühnel, jenž sem přibyl včera ze Štrasbur-
ku, měl dopoledne konferenci s krajským ře-
ditelem Mahlem a odjel odpoledne opět do
Štrasburku. Krajský ředitel vydá v úřadním
listě a plakáty opětně provolání, v němž oby-
vatelstvo důtklivě napomíná, aby zachovalo
klid a varuje je před tím, aby pronášelo urážli-
vé výkřiky proti důstojníkům. Přeje si, aby
rozvážné živly přispěly k tomu, aby varovaly
lidi před výtržnostmi.
#32
alto_textblock
#32
Z Berlína, 2. prosince. (K. k.) „Wolffova
kancelář“ obdržela z příslušného místa tuto
zprávu o události, sběhnuvší se v Dettwei-
leru: Poručiku šl. Forstnerovi bylo dnes rá-
no v Dettweileru při cvičení vojska spíláno.
Když byl učiněn pokus spílající osoby zatknou-
ti, pohrozil obuvník Blanc, zaměstnaný v jisté
továrně, svobodníku Wissovi, který spílající
stíhal, těmito slovy: „Počkej, hned budeš sko-
len!“ Při tom sáhl do kapsy, v níž byl potom
nalezen nůž. Když měl býti zatčen, udeřil svo-
bodníka Wisse pěstí do tváře a vrhl se potom
na poručíka šl. Forstnera. šl. Forstne
ťal jej kordem do hlavy. Potom se dal
Blanc zatknouti. Rána jeho na hlavě jest 10 cm
dlouhá. Byl odevzdán starostovi v Dettwei-
leru.
Z Berlína, 2. prosince. Situace v Elsasku
budí zde velkou pozornost. Není vyloučeno.
že vzhledem na události v Savernu propukne
vnitřní krise. Zatím není známo, jak cí-
sař přijal zprávu ministra vojenství v Ešin-
gách. Není pochybnosti o tom, že mezi civilní
vládou a velicím generálem vyvolán byl tuhý
konflikt a že generál Deimling svá naří-
zení chce provésti násilím. Jestlíže by císar
stanovisko generála schválil, kaneléřská
krise je na obzoru. Berlinské vládní kruhy,
jak se zdá, stojí pevně při místodržiteli elsasko-
lotrinském.
#33
alto_textblock
#33
Školská hlídka.
#34
alto_textblock
#34
Výstavka prací městských útulků české škol
mládeže v Praze. Ve dnech 13. a 14. prosince
bude uspořádána výsťavka prací, vyrobených
dětmi z městských útulků české školní mládeže
v Praze. Výstavka bude konána v místnostech
»Zenského klubu českého« v Praze II., Jungman-
nova tř. č. 7. S výstavkou jest spojena též vá-
noční tržnice.
Večerní kurs jazyka anglického pro začáteč-
níky bude se konati při Obchodní akademi-
v Karlíně od 9. prosince t. r. do konce dubna 1914.
Prospekt, na písemné požádání, pošle ředitelství
#35
alto_textblock
#35
ústavu.
#36
alto_textblock
#36
Sokolský věstník.
#37
alto_textblock
#37
Ze sokolské župy podbělohorské. Zupní besedía koná
se dne 8. prosince o 3. hod. odpolední na ostrově Střele-
ckém. Pořad vyplněn bude čísly hudebními, zpěvnímia
tělocvičnými. Vštupné 60 hal. za osobu.
Družstvo pro udržování těloevičny Sokolu Praha-IIi.
pořádá v neději dne 7. prosince o půl 8. hodině večerní
T Sokolovně pod Nebozizkem mikulářskou zábavu. P
programu taneční vínek. Dárky se přijímají v den zá-
bavy v Sokolovně. Vstupenky po 60 hal. (u pokladnu
70 hal.) za osobu, rodinné (3 osoby) K 1.50 ve známýel
předprodejích.
Vzdělavací odbor Sokola smíchovského I. pořádá 7.
a 8. prosince t. r. „Protialkoholní výstavku“, spojenon
2 přednáškami. Dne 7. prosince bude přednášeti pro do-
spělé pan MUDr. Šimsa „Škodlivost alkoholu a jeho re-
klama“. Začátek o 5. hod. odpolední. — Dne 8. prosinc
jest přednáška slečny Ph. dr. Alice Masarykovy „Mládei
strážce budoucnosti“ pro žactvo a dorost. Začátek o 3.
hod. odpolední. Výstavka i přednášky jsou bez vstupného
a jsou přistupny i čirší veřejnosti. Bližší podrobposti bu
dou oznámeny vývěsky
Sokol Praha-IV. pořádá 6. proslnce o 8. hod. večerní
„mikulášskou zábavu“ ve spolkové místností n
letním cvičiští. Vstupné v předprodeji 30 hal., u pokladny
40 haléřů.
#38
alto_textblock
#38
Také v Metách.
#39
alto_textblock
#39
Z Mel. 2. prosince. (K. k.) Teprve nyn
vychází na jevo, že i zde udála se příhoda.
Když v noci s neděle ubírala se vojenská hlíd-
ka ulicí kolem jistých manželů, zasmála se ně-
kolikráte hlasitě žena, vedoucí se s manželem.
Na to hlídka manžele zatkla. Okamžitě shlukl
se zástup rozechvěného lidu. Policejnímu ko-
misaři, jenž náhodou se ubíral kolem, podařilo
se domluvami a přísným napomínáním zjed-
nati klid a pořádek a přiměti hlídku, aby man-
žely propustila. Mladík, který hlídku popudil
a přispěl takto ke zostření situace, byl policií
zatčen.
#40
alto_textblock
#40
Pouze nápis
#41
alto_textblock
#41
„OSRAM
#42
alto_textblock
#42
ručí za pravost odporu schopné, drátové žárovky
Osram, jejíž jakost světové pověsti požívá.
#43
alto_textblock
#43
Proto třeba při koupi vždy dbáti toho, abychom pouze pravou žárovku
Osram, s nápisem „OSRAM“ obdrželi. — Žárovky Osram svítí při
stejné jasnosti, klidně a krásně bez porušení a ušetří 70% proudu.
Pravé žárovky „OSRAM“ lze odebírati: u Městských elektrických po-
niků, instalatérů a elektrotechnických obehodi
Společnost pro „DSRAM“ lampy, s. r. o., Vídaň 4, Schlelfmöhlgasse 4