Strana 2. Číslo 310

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 11. listopadu 1900.

bere se a vhodí do ohně a shoří.« (Jan XV, 6). »Kdo nevěří, bude zavržen«. (Mar. XVI., 6). — Konečně máme mnoho důkazů na zřeteli, jaké ceny jest mravnost bez víry a jaké nese ovoce. Kteraksi vysvětlíme, že přese všechny snahy povznésti blabo- byt, státy neustále hynou? Namítá se, že občanská společnost prospívá a cíle svého vlastním úsilím do- sáhne. Proto se všecko spravuje a ovládá po světsku, takže ve státním zřízení všecky stopy křesťanského náboženství jsou zničeny. Jestliže nestává božské zá- sady rozdílu zlého a dobrého, tu nutně pohřašují zá- kony vší váhy a spravedlnost hyne, všecky svazky společnosti se trhají. Jestliže se ničí naděje na ne- smrtelnost, tu roste touha a hlad po věcech vezdejších, a každý hledí jich tolik urvati jak může. Z toho roste nenávist, zášť, podvratné zločiny, revoluce. Z venku není klidu, uvnitř žádné jistoty, celá veřejnost jest nespravedlností poskvrněna. Při tomto zápasu náru- živostí nutno jest se obávati rozkladu, anebo hledati spasných prostředků. Zlosyny nutno držeti na uzdě, na lid musí se působiti mravným zákonodárstvím, všecky lidi cd nepravostí odrážeti jest zapotřebí. Z vyššího stanoviska musí náprava národů býti za- počata, vyšší moc než lidská musí zde na pomoc při- spěti, která sahá každému až do vnitř svědomí, která každého volá k svědomitému plnění povinností, a to jest táž moc, která již jednou svět spasila. Pryč se všemi překážkami, ať ve státech obživne a sesílí duch Kristův, a stát bude uzdraven. Zápas nižších proti vyšším ustane a společná práva obou stran budou uznána. Jestliže boháči poslouchati budou Krista, pak budou konati své povinnosti jako chuďasové; oni po- znají, že chtějí-li se spasiti, nutně musejí konati vůči jiným skutky lásky, spravedlnoti a sobě uloží stříd- most. Kde křesťanský zákon vše urovnává a kde jeho působnosti nestaví se odpor, zachová se samo sebou od Boha ustanovený pořádek, a z toho vykvete vše- obecný blahobyt. Všeobecné blaho žádá proto, aby všichni vrátili se k tomu, od něhož se nikdy neměli odloučiti, který jest cesta, pravda a život, nejen jedno- tlivci, ale celé společnosti lidské. Kristus musí do společnosti lidské býti opět do- sazen jako do svého majetku, a jeho život musí pro- niknouti všecky údy státu, zákony, veřejná zřízení, školy, manželské svazky, rodiny, domy boháčůa dílny chudých. Nezapomínejme, že od toho závisí všecka civilisace, která ne tak na statcích pozemských spočívá, jako spíše na ctnostech a kresťanských mravech. Největší čásť lidí jest Kristu odcizena, ne tak ze zlomyslnosti, ale spíše z nevědomosti. Dnes mnozí studují svět a jeho dílny, ale Krista nestudují. Od- kliďme nejdříve tuto nevědomost s poznáním pravdy, aby Kristus jako cizinec nebyl odstrkován. Zapřísa- háme všecky křesťany celého světa, aby hleděli Krista blíže poznati. Kdo tak učiní, jistě pozná, že není spasitelnějšího než jeho zákony, nic více nad- přirozenějšího a božského než jeho učení. K tomu přispěje naše autorita, ctihodní bratří, a horlivé půso- bení duchovenstva. Mějtež za svou hlavní povinnost lidu vštěpovati dokonalý obraz a pojem Ježíše Krista, jeho lásku, dobrodiní a přikázání slovem i písmem dětem ve školách obecných a vyšších, lidu pak ve schůzích všudy a vždy, jakmile se příležitost naskytne. Lid slyší do syta o tak zvaných právech lidských, at

slyší také o právech Božích. Dobrou příležitost skytá nyní nově probuzená horlivost mnohých k Ježíši Kristu, kterou doufáme jakožto předzvěstí lepších časů blížícímu se novému století předati. Poněvadž tu jde o věci, kterých doufati můžeme jen od milosti Boží, hleďme spojenými modlitbami milosrdenství Boží po- hnouti, aby Bůh nedal zahynouti těm, které vlastní drahou krví vykoupil. Nechť přelaskavě shlíží na nás, kteří mnoho hřešíme, ale také mnoho trpíme, necht láskou pojme všecky národy, nechť pamatuje slov »Až budu povýšen, pak všecky přitáhnu k sobě.- (Jan XII., 32.) Jakožto záruku Boží milosti a znamení naší ot- covské blahovůle udílíme Vám, ctihodní bratři, va- šemu duchovenstvu a lidu v lásce Kristově apoštolské požehnání. Dáno v Římě u sv. Petra 1. list opadu 1900, v 23. roce našeho pontifikátu. Papež Lev XIII.

Volební ruch.

Čechy. Volební provolání strany ná- rodní staročeské) zmiňuje se o příčinách rozpu- štění poslanecké sněmovny a o snahách německých v pří- číně zavedení německého státního jazyka. Obracejíc se se proti těmto snahám vyslovuje provolání naději, že jako předešlá sněmovna ve své adrese dospěla až k formulo- vání správných jazykových zásad, sněmovna příští do- spěje k jejich provádění. Provolání končí následovně Nepřestaneme se hlásiti k českému státnímu právu, jež jen mocí jednostrannou bylo v působnosti své obmezeno, ač ještě poslední korunovace nejjasnějšího předchůdce nyní panujícího císaře a krále byla patrným uznáním jeho. Nepřestaneme se hlásiti k němu, poněvadž vyrostlo z dě- jin národu, v jehož vědomí na věky zakotveno jest a o němž jsme přesvědčeni, že organické ustrojení jeho k trvajícím institucím nepovede k seslabení ústřední moci, ale k sesílení a zabezpečení říše. Pokládajíce ode vždy státní právo české za ínteres všeho politického národa v zemích koruny české, jsme si toho dobře vědomi, že ke skutečnému jeho v život uvedení nelze přikročiti proti zřejmému odporu významné menšiny, která se proti němu brání, ač po náhledu našem bezdůvodně, ohledy národ- ními. Proti obavám mimo země korany české z důvodů hospodářských pronášeným vyslovujeme své přesvědčení, že reální svazek po staletí trvající a péče o blaho celku zabezpečuje slušné přispívání těchto zemí k uhražení po- třeb zemí hospodářsky slabších. Zásady tuto vytknuté šetřící práva národa našeho aniž by ubližovaly jiným, nemohou nám také překážeti, abychom jak odedávna tak dosud usilovali o čestný smír na základě rovnocennostia rovného práva. Za okolností trvajících a nechtíce voleb- ním zápasem rušiti stranu nyní vedoucí v díle počatém a nedokončeném nehodláme navrhovati své kandidáty pro volby nastávající; vyzýváme však příslušníky své strany. aby přistupujíce k volebnímu osudí dobře uvážili, zdali program kandidáta poslanectví srovnává se se zásadami tuto vyloženými. Proti svému přesvědčení, toho jsme si jisti, žádný příslušník strany naší hlas svůj neodevzdá; z více kandidátů programu našemu blízkých poznamená toho, jenž programu tomu bude bližším; při zápase vo- lebním mezi národním protivníkem a českým kandidátem jednalo-li by se o každý hlas, dá bez dalších ohledů hlas svůj tomuto Do sporů volebních mezi národními protiv- níky nebudiž za žádných okolností zasahováno. Nuže v boj volební za vítězství věci české, kteráž je věcí práva! Podepsáni jsou: Dr. Fr. Lad. Riger. — Dr. Ed. Baštýř. — Alois Bureš. — Ed. Dobrý. — Dr. A. Formánek, - Dr. K. Havelka. — Dr. Jaroslav Hruška. — Alois Kroutil. — Dr. Jan Kühn. — Dr. Karel Mattuš. — Dr. Jan Mě- stecký. — Dr. Stanislav Prachenský. — Dr. A. ryt. Randa. — Jan Sedlák — Dr. Jan Steidl. — Dr. Josef Šlavík.— Dr. Jindřich Šolc. — Karel Tichý. — Jan Topinka. — W. W. Tomek — Jan Toužimský. — V. Vacek. — Jan Vaněk. — Dr. Avg. Zátka. — Dr. M Zeis.

Důvěrníci na Třeboňsku nabídli mandát říšského poslance dru. Englovi. Týž však oznámil jim ihned telegraficky, že mu jest naprosto nemožno, aby změnil své rozhodnutí, t. j. že nebude kandidovati. Dr. Eugel jest, jak známo, zásadním nepřítelem obstrukce. Důvěrníci ná odního dělnictva kandidují za V kurii délnickou pana Václava Presla, plynárenského dělníka z Prahy. Sociálně-demokratickým jeho protikandidátem jest p. Vilém Černý. Za V. kurii budějovickou kandidují: křesťan ský sociál P. Faltin, kaplan v Rejdově, a „národní děl- ník“ Josef Müller, správce české matiční školy na li- neckém předměstí v Budějovicích, německý pokrokář dr. Scheiner, německý radikál dr. Sting a soviální de- mokrat Vaněka Schöaererovec rolník Pochlatko. Prof. dr. Fournier, bývalý poslanec za měst- skou skupinu děčínskou, uchází se v ní sice poznovu o mandát, ale bude zvolen asi sotva. Pozbylť půdy i ve městě Děčíně, jež bylo až dosud jeho tvrzí nejpevnější. Schůze tamních německo- pokrokových vo- ličů byla od německých nacionálů znemožněna. Tito svo- lali pak na rychlo schůzi znova, ve kteréž vyslovena byla prof. Fournierovi nad míru ostrým způsobem nedůvěra a kandidátem prohlášen německý radikál dr. T sch a m. Týž osud, jaký stihl prof. Fourniera, hrozí také mnohým jiným bývalým německo-pokrokovym poslancům. Morava. K zemské volbě na Telečsku na místě zemřelého dra. Tučka prohlášen bude společným kandidátem strany národní a lidové p. Povolný, starosta a rolnik v Telči. Kandidátem strany katolicko-národní je tu P. Stojan, kandidátem samostatným dr. František Veselý, maj. »Šaratice« v Brně. Pro volbu zemského poslance na Kroměřížsku na místě zemřelého Lízala posud kandidát jmenován není. Pokud se týče voleb volitelů na Moravě, již plnou parou prováděných, dlužno konstatovati, že katolicko- národní straně daří se při nich celkem dobře. Slezsko. Ve východním Slezsku napínají Němci všechny síly, aby dobyli mandátů jak v městech, které dosud měli, tak i ve venkovských obcích a v páté kurii. Ve ven- kovských obcích kandidují rolníka Jana Chlebus a, v páté kurii spisovatele Augusta Schrödra Jménem německé strany lidové prohlásil zemský poslanec Türk, že němečtí lidovci budou postupovati společně s německými po- krokovci a podporovati navržené kandidáty. Dolní Rakousy. Ke schůzi ústaváckých dolnorakou- ských velkostatkářů dodává se ještě, že volební kompromis se stranou konservativního velkostatku byl zamítnut hlavně z té příčiny, že oba dva dřívější konservativní poslanci hr. Haugwitz a Dungal hlasovali častěji s Čechy proti Němcům. Že oba poslance přiměly k tomu jenom naprostá spravedlnost a smysl pro právo, páni lordové ústaváčtí nedodali. Korutany. Katolicko-lidový spolek pro Korutany vydal volební provolání, ve kterém kandidován jest za V. volební kurii proti dru. Lemischovi vídeňský advokát a statkář dr. Pupov ac. Krajina. Katolická strana kaudiduje za V. kurii na místě býv. poslance dra. Kreka vůdce katolické slovinské strany advokáta dra. Šusterčiče. Pro venkovské sku- piny kandidováni jsou dosavadní poslanci Pfeifer, Po- gačnik, Povše, Veneris a dr. Žitnik. Kato- ličtí kandidáti pro městské skupiny budou jmenováni teprve později. Halič. Jak provádějí se v Haliči volby volitelů, o tom poučuje nás následující obrázek. V městě Turce, v němž bydlí vedle 3020 Rusů na 500 Poláků, vydány byly dvě kandidátní listiny, ruská a hejtmanova. Na této kandidován za volitele především okresní hejtman, dva okresní komisaři, rada a sekretář soudní, poštmistr, městský tajemník, jeden polský kněz a polský řezník a dva židé. Rus ani jeden. Volby započaly v 8 hodin a vyvoláváni samí Poláci a židé; z Rusů, kteří čekali ve volební síni od 8 hodin do poledne, nedostal se k volbě ani jediný. To konečně rozmrzelo trpě- livé Rusy; padlo jakési slovo, že pánové ve volební komisi provádějí šachr, nastala bouře, voličové se shrnuli ke stolu, u něhož zasedala komise, a ta v největším kvapu opustila místnost, vyskákavši oknem. Odpoledne zjednán opět klid a volby ukončeny. V čí prospěch — zpráva zatím nepovídá.

Zprávy politické.

jako dnes, když je některý slavný muž do hrobu do- provázen tureckou muzikou. Tehdy musil hlučící zá- stup býti napomenut k pořádku. Mívaly tudíž pohřby hned za starých časů stránku dosti realistickou. Náramně naivní byl důvod jednoho člena měst- ského zastupitelstva, že prý, když cizinci v Praze nic nevidí, než jen samé pohřby a neslyší nic než jen zvonění, že myslí, že v Praze panuje mor a že pak honem svá zavazadla sbírají a ujíždějí z Prahy. Ten jistý pán dle své řeči musil vyrůsti kdesi za kamny, protože nezdá se věděti, jak okázale konají se pohřební průvody v Římě, kamž celý svět se hrne. Žádné město na světě nemá tolik cizinců jako Řím. A tam, jak známo, mají prazvláštní funebráckou pompu. Při pohřbech nejčelnějších mužů členové řím- ské aristokracie oblékají se ve zvláštní pohřební mumraj, jenž by v Praze způsobil pravé zděšení. S maskami na tvářích a se svícemi v rukou kráčejí vedle rakve a — modlí se. A doposud nebylo slyšeti, že by byli cizinci z Říma odjížděli proto, že tam lidé stejně umírají jako u nás v Praze, ale že je o mnoho přiměřeněji, čili důstojněji ku hrobu doprovázejí nežli u nás. V Římě, v Neapoli a jinde smrt má svou přiměřenou toaletu. Průvodčí rakve mají na tvářích masky, zobrazující smrt. A tak to je v pořádku. Opentlovati smrt rů- žemi a hráti při tom pochod z nějaké opery je při nejmenším nesmysl. Pravý cestovatel, globetrotter, musí se té funebrá- cké parádě při našich pohřbech usmáti. Jej by mno- hem více zajímalo, kdyby spatřil, kterak své mrtvé doprovázíme ku hrobu s modlitbami a zpěvy. A kdyby otcové města chtěli se zavděčiti cestujícímu publiku

a vzbuditi o nás ušlechtilé mínění, nechť zasadí se o radikální nápravu té hloupé a nesmírně drahé funebrácké parády, z níž bohatnou ti kteří podni- katelé. Co je v Praze zchudlých občanů, kteří by rádi za malou náhradu kráčeli před rakví a modlili se za zemřelého. A kdyby se to bez trumpet nemohlo od- býti, nechť trumpety troubí: Miserere, ale žádné marše. Vyhoditi za funebráckou parádu třeba 1000 zl., při níž pozůstalá rodina třeba na několik let se za- krvácí, je sociálním hříchem, jest módou přímo z lo- činnou. Proč ale tu módu dělají ssebou? Dělají ji proto, že móda je na světě nejhorším tyranem. Tři jsou chvíle v životě lidském, jež od pradávna oslavují se: narození, snoubení a úmrtí. Mravokárci, ať si proroci, filosofové anebo kazatelé marně horlili proti přepychu v tom, jenž se zažíral s hůry i do nejnižších vrstev. V naší době přepych nejnesmyslnější při pohřbech zaveden byl k nám z francouzského Babylonu pode jménem pompe funebres. Je to kus moderního pohanství, co dnes s mrtvolou se tropí a je čas, aby v tom nastala re- akce. Křesťanskými ty funebrácké pohřby rozhodně nejsou. Kněz je při nich jen přílepkem. I bylo by k přání, aby páni otcové města dohodli se s církevním úřadem o křesťanskou úpravu pohřebních průvodů, jež hluboko zasahují do hospodářského života. Necht s hůry dává se příklad křesťanské prostoty a třídy nižší budou pak následovati. Šestispřežní povozy s mrtvolou, se zvláštním povozem pro věnce, s pade- sáti fiakry za mrtvolou a třeba s dvěma tureckými muzikami v čele, to je již fetiší smus, jaký se s mrtvým, hnilobě propadlým lidským tělem, provádí.

V Praze, 10. listopadu.

—Ministr dr. Rezek, jenž churavěl po pět neděl, pozdravil se tak, že súčastní se také již ministerské, na dnešek ustanovené porady Od pondělka započne min. dr. Rezek zase již pravidelně úřadovati, avšak s obmezeným počtem úřadních hodin, protože jako rekonvalescent většího nama- hání ještě nesnese. Sjezd rakouských měst svolán bude na podnět vídeňské městské rady do Vídně ještě během měsíce pro- since. Budou k němu pozvána všecka, v rakouských zemích ležící města, kteráž čítají přes 10.0)0 obyvatelů. Program sjezdu prozatím se neudává. Místodržitelství v Terstu zakázalo zakládání běhů pro vyučování ruštině. Dříve již stalo se to, jak známo, v Lublani. Finanční výbor uherské poslanecké sně- movny projednával včera rozpočet ministerstva spravedl- nosti, jenž byl beze změny schválen. K poznámkám při de- batě proneseným odpověděl ministr spravedlnosti dr. P lo sz delší řečí a prohlásil mezi jiným, že záležitost vo jen- ského trestního řízení projednávána bude mezi oběma ministry zemských obran a společným mini- strem vojenství. Jakmile mezi ministry dojde k dohodnutí, bude elaborát ministerstvu spravedlnosti dodán. Řecký král Jiří přibyl včera s princem Miku- lášem do Terstu na zapřenou. Nové souboje francouzských důstojníků, o kterých včera jsme se zmínili, vrhají zajisté špatné světlo na ducha, jenž panuje ve sboru francouzských důstojníků. Jsouce, jak známo, zásadními odpůrci souboje vůbec, poně- vadž v něm spatřujeme skutek naprosto nemravný, podotý- káme přece ještě, že zvláště těžce želíme, že súčastnili se oněch soubojů také důstojníci, kteří veřejně prohlašují se za katolíky. Připadá nám tu na mysl výrok Hamletův: »Slova, slova, slova!« Pravý katolík musí vždy a za všech okol- ností prokazovati své náboženské přesvědčení skutkem. A nesmí se ho lekati ani tenkráte, když jej mu přikazuje snad ten zvláštní, a proto od lidí soudných nepochopitelný pojem »důstojnické cti«. V Belgii nalézá se nycí na denním přetřesu v oí jenská otázka. Všecky skoro strany se shoduj-