ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af7d0c90-71f0-11dc-bfe5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
1904.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu dne 30. dubna
#3 alto_textblock #3
K číslu 120
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
LSIí
#7 alto_textblock #7
Čislo v Praze za 2h
#8 alto_textblock #8
a na venkově za 3h
#9 alto_textblock #9
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. a expedice.
#10 alto_textblock #10
Tam je též redakce
#11 alto_textblock #11
Válka.
#12 alto_textblock #12
Japonské loďstvo opět na obzoru. Z Petrohradu, 29. dubna. Místodržitel Ale- xějev telegrafuje: V noci na 28. duben spa- třeno bylo nepřátelské loďstvo šest mil jižně o Port Arturu. Dne 29. dubna ráno k osmé ho- dině manévrovalo 10 nepřátelských křížáků a šest torpédovek v zátoce usurijské.
#13 alto_textblock #13
Oslavy mužstva »Varjagu« a »Korejce« v Petrohradě.
#14 alto_textblock #14
Z Petrohradu, 29. dubna. (C.-B.) Slavnostn přijetí námořníků »Varjaga« a »Korejce« za- končeno bylo slavností v lidovém domě, kam odebralo se poddůstojnictvo ze Zimního paláce a důstojníci, kteři přítomni byli slavnosti na rad nici. V řečeném domě uvítáni byli námořníc princem a princeznou z Oldenburku. Také vel- kokníže následník byl přítomen. V lidovém domě uspořádáno slavnostní divadelní představení, jež končilo apotheosou, představující »Varjag«a »Korejec«, nad nimiž vznáší se allegorie Slávy a Ruska. Při banketu, jenž potom uspořádán, proslovili starosta a maršálek k námořníkům srdečné řeči a obdarovali je různými dary. Př ranním uvítání dal car oněm důstojníkům, kteři ješté neměli, řád sv. Jiří. (Ostatní zprávy viz na str. 3.)
#15 alto_textblock #15
Telefonické zprávy „Nár. Listů. X situaci. Z Vídně, 30. dubna. Parlamentn komise klubu polského snuje niť ně jakého dorozumění, které by vésti mohlo k děl- nosti sněmovny poslanecké, dále. Myslíme však že dr. Körber, jakkoliv včera to popíral, za nedlouho vlákno to přetrhne odročením říšské rady, třebas nikoliv formálním. Ve svých dnešních listech — a tu možno říci, že vyjímaje »Arbeiter Ztg.« jsou všechny listy vídeňské jeho, také »Reichswehr« — dává široce a dlouze vyklá- dati, jak si přeje normálních poměrů v parla- mentě, jak si přeje dohody mezi Čechya Němci, jak přeje Polákům všeho zdaru při je-
#16 alto_textblock #16
jich podniku a jak a co vše již učinil, aby ke smíru mezi Čechy a Němci došlo. Ve »Fremdenblattu« připomíná, že svolal již tři vyrovnací konference a všem že předložil jazykové elaboráty. To jest historická nepopíratelná pravda, jenže pan dr. Körber při těchto experimentech neukázal se, čím se býti chlubí: neutrálním a nestranným mini- strem, nýbrž skrz na skrz Němcem, protože jeho jazykové předlohy nebyly leč vybudovány na postulátech německých, protože tyto osnovy jazykové obsahovaly v čele všude praecipuum pro němčinu, dodejme pro němčinu státní Kdyby tyto osnovy nebyly bývaly povahy ta kové, nebyli by Čechové odmítli o nich vůbec jakoukoliv rozpravu. Dr. Körber dává kromě toho vyhlašo- vati, že nemůže svoliti k ničemu, co by bylo nějakou jednostrannou koncessí. Nehledě k tomu, že Čechové nežádají nižádné jednostranné kon- cesse, poněvadž vnitřní řeč mají také Němci poněvadž své university mají také Němci, musí býti konstatováno, že dr. Körber dopustil se již jednostrannosti a že dr. Körber vytrhl ze souboru českoněmeckých záležitostí důležitou část: když hodil Němcům 21 velko- statkářských mandátů na sněmu království českého před novým volbami do něho. Tenkráte předseda ministerstva pranic ne- ptal se Čechů, zdali souhlasí s takovou skuteč- nou koncessí pro Němce, která jest rozmnože- ním jejich državy a moci na sněmu království českého, nýbrž vzal pouze na potaz poslanc hrab. Deyma a některé jiné velkostatkáře Vždyť jest povědomo, že pro tuto věc prine Be- dřich Schwarzenberg šel do opposice tou měrou, že ani mandátu na sněm český tehdy nepřijal. Komu chce tedy dr. Körber namluviti koho chce ošáliti a klamati, že jest ministrem který nechce žádné jednostrannosti? Dr. Kör be jest skrz na skrz jednostranným Němcem. Víme že klam svůj, jako by pořád byl na střední čáře objektivity, nehlásá pouze v novinách, ne- hlásá pouze v parlamentě, nýbrž také na jiných důležitých místech, na kte-
#17 alto_textblock #17
rých se rozhoduje o vniterní a zahraniční poli- tice státu a říše. Jen že doufáme, že jako vždy také tentokráte klam a mam naposledy vyjdou na jevo a že pravda vystoupí nad ně jako olej nad vodu. »Neue Freie Presse« potvrzuje, ž dr. Körber zachoval se k Polákům naprosto zamitavě a že tito byli za- stanci českých postulátů. Prohlásili je splnitelnými. To byla kritická chvíle celého jednání. Vláda dala se k disposici pro akci dorozumívací, ale stejné rozhodně uká- zala na svůj program, který jednostranné kon- cesse vylučuje. Při této příležitosti musíme vyvrátiti vše- liké zprávy a pověsti, jakoby Čechové byli polo- žili ve svých rozpravách s Poláky nějaké ultimatum, nebo jakoby jednalo se o ně- jaké minimum, o nějaké nové návrhy. Tomu není tak. Čechové důsledně jako v létech minulých žádají restituci vniterní če- štiny a zajištění české univer- sity na Moravě. Restituci vniterní češtiny pak takovým způsobem, aby nějaký pan Wes- sely nebo nějaký pan Šafařík nemohli potom stejně, jako se stalo již, zadními dveřmi zmařiti a znemožniti, co bylo positivně již vymoženo. Kolo polské konati bude v pondělí schůzi, ve které se odbude rozprava o poli- tické situ aci. V předvčerejší schůzi panské sněmo- vny vzneseny byly na dra. Körbra s něko- lika stran dotazy, k dysejdou sedelegace v Pešti. Odpovéděl, že soťva před 15. Pro- tože se včera proslýchalo, že sestoupí se dele- gace na sv. Jana Nepomuckého dne 16. května, jsou čeští delegáti odhodláni pro případ ten proti terminu tomu protestov a ti. Socialistická propaganda v ruském Polsku. Z Poznaně, 30. dubna. »Dziennik Polskie sděluje z Varšavy: Jest blízkou vyhláška o stavu obležení ve Varšavě, v Lodži a v jiných velkých městech násled- kem příprav socialistů pro krvavou osl a vu květnovou. Ve Varšavě a v ruském Polsku vůbec děje se hromadné z atý kání so-
#18 alto_textblock #18
FEUILLETON.
#19 alto_textblock #19
Otec.
#20 alto_textblock #20
Napsal Bjornstjerne Björnson. Přel. M. Kostelecká.
#21 alto_textblock #21
Muž, o kterém zde se vypráví, byl nejmoc nější ve své farní osadě; slul Thord Oeveraus. Jednoho dne stál vysoko vzpřímen a se slavnost- ním vzezřením v pracovně farářově. — „Dosta jsem syna,“ pravil, „a chci ho dát pokřtít!“ — „Jak se má jmenovat?“ — „Finn, po mém otci.“ — „A kdo jsou kmotrové?“ Thord je jmenoval, byli to nejpřednější muži a ženy farní osady, kteří vesměs byli z otcova příbuzenstva. — „Máš ještě něco na srdci?“ septal se farář a pohledl na něho. Sedlák stál chvíli mlčky. „Rád bych, aby sám byl křtěn a nikoli s ostatními,“ pravil. „Tak si přeješ křtiny ve všední den?“ — „Nej- bližší sobotu, v poledne ve dvanáct hodin.“ — „Přeješ si ještě něčeho?“ ptal se farář. „Úž bych nevěděl nic.“ Sedlák žmolil klobouk v ru- kách, jakoby už chtěl odejíti. Tu povstal farář přistoupil k Thordovi, vzal ho za ruku, podíval se mu do očí a pravil: „Dej bůh, aby bylo dítě tobě požehnáním. Šestnáct let uplynulo od onoho dne a Thord stál opět v pokoji farářově. „Držíš se dobře, Thorde,“ pravil farář, poněvadž nepozoroval na něm změny. „Však nemám pražádných starostí,“ odvětil Thord. Farář neodpověděl. Po chvíli se tázal: „Jaká záležitost tě přivádí ke mně dneš- ního večera?“ „Dnes večer přicházím k vůli svému synu, který má býti zejtra biřmován.“ — „Je to řádný mladík.“ „Nechtěl jsem vám po- platek zapravit dříve, dokud nevím, jaké místo dostane syn v kostele.“ — „Vykázal jsem mu místo první.“ „Nu, nyní jsem tím tedy jist —
#22 alto_textblock #22
a zde je deset dukátů pro vás.“ — „Přeješsi ještě něčeho?“ tázal se farář, upřev na něho zraky. „Už nevím nic“ a odešel. Opět uplynulo osm roků, když kteréhosi dne před pracovnou farářovou bylo slyšeti hlasitý šumot. Přicházelo několik mužů, s Thordem v čele. Farář pozdvihl zraky a poznal Thorda. „Přicházíš dnes večer s velkým průvodem.“ — „Chci pro svého syna zařídit ohlášky, má se oženiti s Karenou ze Storlidenu, dcerou Gud- munda, který tuto stojí.“ — „Toť je nejbohatší děvče v celé osadě.“ — „Tak se povídá,“ odvětil sedlák, načechrávaje si při tom vlasy. Farář se- děl chvíli pohřížen v myšlenky; aniž promluvil, napsal si potřebná jména do knih a mužové je podepsali. Thord položil tři tolary na stůl. „Mně patří jen jeden,“ pravil farář. — „Vím, kolik můžete požadovati, ale je to mé jediné dítě, rád bych vše dobře zařídil.“ — Po tomto vysvětlení vzal farář peníze. „Nyní jsi tu k vůli svému synu již po třetí, Thorde!“ — „Nyní jsem však s ním hotov,“ odvětil Thord, stočil sáček, dal s bohem, a šel. Ostatní šli pomalu za ním. Čtrnáct dní potom plavili se otec se synem za tichého počasí do Storlidenu, aby se domluvil o svatbě. „To sedátko není dobře upevněno,“ pravil syn a povstal, aby je opravil. V témž oka- mžiku sedátko, na kterém stál, se vysmekloa on ohnav se rukama a vyraziv ze sebe výkřik plný úzkosti, sřítil se do vody. — „Drž se pevně vesla,“ volal otec, vyskočil a podával mu je. Ale sotva že syn několikráte po něm sáhl, stuhly a zdřevěněly mu ruce úplně. „Počkej, počkej!“ volal otec a vesloval k němu. V tom však zvrátil se syn na zad, ještě jednou, naposledy, dlouhým pohleden utkvěl na otci a — potopil se. Thord nechtěl tomu ani věřit, zastavil loďku
#23 alto_textblock #23
a zahleděl se na místo, kde se byl syn potopil, jakoby musil zase vyplouti. Několik vln se vy- houplo, ještě několik, pak jen jediná velká, která se rozstříkla a jezero prostíralo se opět klidné jak zrcadlo. Po tři dni a po tři noci viděli lidé veslovati otce kolem onoho místa; ani nejedl ani nespal, hledal stále svého syna. Teprve ráno třetího dne našel ho a donesl ho sám přes hory do svého dvora. Od onoho dne uplynul asi rok. Kteréhosi podzimního večera už pozdě uslyšel farář někoho se hýbati před domovními dveřmi a hmatati po klice. Farář otevřel a dovnitř vstoupil vysoko rostlý, ke předu sehnutý muž, hubený a bělo- vlasý. Farář dlouho na něho pohlížel, než ho poznal, byl to Thord. „Přicháziš tak pozdě!“ řekl farář a zůstal před ním státi. „Bohužel, ano, přicházím pozdě,“ odvětil Thord, posadiv se. Farář se pln očekávání také posadil; dlouho ni- kdo z nich nepromluvil. Konečně pravil Thord: „Mám něco, co bych rád dal chudým; zamýšlím založit dobročinný ústav, který by měl jméno mého syna.“ Vstal, položil peníze na stůl a opět se posadil. Farář je počítal. „To je mnoho pe- něz,“ pravil. — „To je polovina ceny za můj dvůr, který jsem dnes prodal.“ Dlouho seděl farář mlčky, konečně řekl něžným hlasem: „Co hodláš počíti?“ „Něco lepšího.“ Opět seděli cavíli mlčky; Thord se zrakoma, upřenýma k zemi a farář, pohlížeje na něho. Tu pojednou pravil farář tiše: „Nyní my- slím, že syn konečně se ti stal požehnáním.“ „Ano, teď i jé jsem o tom přesvědčen,“ odvěti Thord, zdvihl zraky a dvě slzy stekly mu po
#24 alto_textblock #24
tváři.