#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
10. srpna 1905. Číslo 218
#4
alto_textblock
#4
zvětšily v Německu. Doba služby pohybuje s
od 1—30 let a výše. Lodí, konavších službu o
5—15 let, čítá se 338, od 20——30 let 158 lodí
a výše 30 let celkem 171 lodl.
Telegrafisté jekaterinské železnice po-
slali — telegraficky petici náčelníku železnice za
zlepšení svého postavení.
Statistický komitět ministerstva
vnitra sestavuje nyní zprávu o stavu vojen
ském na Rusí na základě sčítání lidu z r. 1897,
V ministerstvu války vedou se seznamy jen vojíno
aktivních a záložníků, ne těch, kdo jsou již pro-
puštěni. Nyní sestaven bude nejprve přehled
vojensko-lékařského personálu.
V Kyjevě koná se porada zástupeů s e k
z různých gubernií.
Pro nový denník polský ve Vilně
a jiné tiskopisy polské bude ve Vilně zřízen
úřad zvláštního censora, tak že již nebude třeba
články polské posílat do Varšavy k censuře.
Dle „Naší Žízni“ účast Zidů ve správ
městské rozhodnuta příznivě pro Židy.
Na nádraží ve Vilně zachyceno 8500 b ro-
žur revolučn íc h.
Ministerstvo osvěty dosud nerozhodlov
otázce stávkujících žáků polských
na 35 školách, jemu podřízených, ač blízký jest
počátek školního roku; všech žáků těch jest
15.000, na 12 sedmitřídních školách obchod-
ních a 3 trojtřídních s 5400 žáky, podlehajícíeh
ministerstvu financí, ustanoveno o stávkujících,
že mají právo vrátit se počátkem školního roku
bez zkoušky do té třídy, z níž vyšli při složení
zkoušky do třídy následující.
#5
alto_textblock
#5
Proti revolucionářům.
Kurlandská gubernská správa usiluje čeliti
revolucionářům, kteří jezdí na velocipedech po
vesnicích. Zavedeny býti mají odznaky pro
všechny velocipedisty, kteří chtějí jezditi z
město. Odznaky ty dostanou jen spolehlivé osoby,
které mimo to musí se vykázati při úřadním
povolení svou fotografií.
K carevičovým narozeninám.
—j— Z Petrohradu, 8. srpna. Ujišťuje se
zde, že den carevičových narozenin
v Moskvě bude velkolepě oslavován; očekává se
tam 30. července ruského (12. srpna) sjezd
četných vysoce postavených osob, všech ministrů,
členů státní rady, zástupců vyšší místní admini-
strace, měst a zemstev. Pevně se věří, že bude
prohlášena v den ten konstituce.
#6
alto_textblock
#6
Nové starosti Ruska.
—j— Z Petrohradu, 9. srpna. Státní ta-
jemník Timirjazev vyslovil se v poradn
schůzi, jednajíeí o krisi naftové, při níž hrozí
Rusku, že ztratí úplně zahraničn
trhy, že ministerstvo financí učin
vše, aby pořádek v Baku byl obno-
ven. Jménem výboru sjezdu průmyslníků prosi
Iznar, aby majitolům naftových ložisek dovo-
leno bylo vydržovati si ozbrojenou obranu, jak
již některým povoleno.
Polština při varšavské dráze.
Z Varšavy, 9. srpna. (C.-B.) Dopravní
ministr zamitl usnesení, aby byla polská řeč
jako služební u varšavsko-vídeňské dráhy užívána.
Situace se následkem toho velice přiostřila;
praví se, že se chtějí cizozemští akcionáři obrá
titi k vládě, poněvadž by přerušení dopravy
způsobilo velkých škod.
#7
alto_textblock
#7
mohla činiti vážný odpor japonské přesile, pod-
porované mimo to i válečným loďstvem. Na
další průběh válečných operací na pevnině ob-
sazení Sachalinu nemůže míti tedy vlivu. Totéž
platí o zabrání zálivu de Castri na pobřeží usu-
rijském na sever od Vladivostoku. Japonci snažt
se ovšem zabrání onoho nehostinného, půl roku
sněhem a ledem pokrytého pobřeží dodati vět-
šího významu, ačkoliv jeden prapor vojska tam
vysazeného nemůže táhnouti ani na Vladivostok,
ani znepokojovati Liněviče od severu. Význam
těchto japonských operací na sever od Vladivo-
stoku není vojenský, nýbrž spíše politický
a mravný a má se ukázati bezpochyby při
vyjednávání o mír, aby Japonci mohli říci, že
mají v rukou i čásť území skutečně ruského.
Také hrozby s obležením Vladivostoku
dlužno uvésti na pravou míru. Do obležení jest
ještě daleko, Přístav vladivostocký jest sice
blokován japonským loďstvem. Nebezpečí může
Vladivostoku hroziti pouze od jihu, od ar-
mády Hazegavovy. Ale tato armáda, o níž se
tvrdilo původně, že má 100.000 mužů, potom
50.000, sevrkla se nyní na 30.000 mužů, kteří
nedošli ještě ani k řece Tumeni, ačkoli Japonci
už 6 neděl hlásají, že armáda ta napadla ruské
posice. Nastalé právě deštivé počasí nemůže
zdržeti na delší dobu vojenské operace, poně-
vadž dešť trvá tři, čtyři dni, načež jest opě
týden i déle počasí suché. Na všechen způsob
Rusové sami v době dešťů napadli Japonce u Čo-
lunčena a v Koreji u Kapunzapo, 70 km. jižně
od řeky Tumení. V Koreji, zdá se, že Japonei
jsou slabší než Rusové a proto asi účelem ar-
mády Hazegavovy není obležení Vladivostoku.
nýbrž má obejíti levé křídlo hlavní armády ru-
ské. Slovem, od Hazegavy Vladivostoku nebez-
počí nehrozí a obležení pevnosti bylo by
možno pouze za úplné nečinnosti hlavní armády
ruské.
Plukovník Gaedko přechází pak k armádě
Liněvičově a praví, že z dosavadní činnosti vrch-
ního velitele ruských vojsk možno souditi, že
se nedopustí chyb svého předchůdce. Vladivo-
stok jest výborně opevněn, má posádku 60.000
až 66.000 vojska a jest zásoben vším potřeh-
ným na celý rok. Mimo to jeho spojení s Char-
binem není dosud přerušeno. Slabší Port Artur
s menší posádkou držel se sedm měsíců proti
vybranému japonskému vojsku; tím snáze může
se držeti Vladivostok. Úspěšné oblehání Vladivo-
stoku mohlo by aastati teprve po úplné porážce
Liněviče.
Ale v tom vzhledě vyhlídky japonské ne
jsou nikterak skvělé. Dlouhá nečinnost japon-
ského vojska svědčí sama sebou, že si není už
jisto převahou nad vojskem ruským, netoliko
početně, nýbrž i jakostí. Vlastnosti ruského voj-
ska se dojista v poslední době nezměnily, ale
vlastnosti japonského mužstva se v posledníc
měsících zhoršily. Sibiřská dráha pod dozorem
kn. Chilkova funguje stále přesněji a od té
doby, co Liněvič velí ruské armádě, Japonci ne-
zmohli se již ani na jediný úspěch v Mandžur-
sku, jehož celé čtyři pětiny jsou dosud v rukou
ruských. Za takové situace, zavírá Gaedke svou
úvahu, Rusové nikterak nejsou nuceni přijímati
od Japonců takové podmínky míru, které by se
příčily důstojnosti říše ruské.
#8
alto_textblock
#8
Z bojiště.
#9
alto_textblock
#9
3. Rusko nebude Japonsku bránití v Man-
džurii využitkovat práv, nabytých na základ
smlouvy s Čínou.
4. Rusko uznává, že Korea a její pobřežní
území leží mimo obvod ruských zájmů.
5. Japonsko uznává, že Rusko v Mandžuri
má své zvláštní zájmy a právo, učiniti na ochra-
nu těchto zájmů potřebná opatření.
Tak znělo před půldruhým rokem japonské
ultimatum; nyní bude chtíti Japonsko po ví-
tězném svém postupu do Mandžurie, na Sa-
chalin a do Přímořské oblasti ruské na Amuru
tím spíše Rusku diktovati a své staré tužby jako
první velmoc asijská uplatniti.
Dosavadní mlčení diplomatů japonských
přestává, opona při mírových poradách se
zdvihá, vstupujeme do nových světových dějin
a mezinárodních konstellací, bohdejž ku pro-
spěchu Ruska a všeho Slovanstva!
K první schůzi konference.
Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Jakse
proslýchá, přítomni budou v první schůzi ml-
rové konference jen plnomocníci a možná sa
kretář na každé straně ke zkoumání pověřova-
cích listin. Otázce, v jaké řeči má se díti jed-
nání, věnována bude asi dnešní odpolední schůze
Očekává se, že několik attaché obou vyslane-
ctvech bude k poradám přibráno.
Čínský vyslanec u Roosevelta.
Z Oysterbaye, 9. srpna. (C.-B.) Čínský vy-
slanec obědval dnes u presidenta Roosevelta a
vyložil mu v otázce železnice Hanghao stano-
visko Číny. Jak se dovídá »Herald«, pokračuje
Morganova skupina v jednání o odprodeji želez-
nice Čině. Poněvadž nebyl vzat zřetel na na-
bídky různých evropských syndikátů, vychází
Morganova skupina asi s toho stanoviska, navá-
zati lepší poměry mezi Spojenými státya
Činou.
Vitte o ruském stanovisku mírovém.
Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Zpravodaj
»Daily Telegraphu«, jenž měl rozmluvu s mini-
strem Vittem, sděluje stanovisko ruské v mírové
otázce: Busko zamítá rozhodně váleč-
nou náhradu, rovněž odstoupení ně-
kterého ruského území, čítaje v toi
Sachalin.
#10
alto_textblock
#10
Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Dele-
gáti pro sjednání míru sestoupil
se dnes v 10 hodin v námořním
arsenálu. Oddil námořníkův doprovodilje
na místo schůzky. Před budovou postavena
bude námořnická stráž pro celou dobu porad.
Na počátku dnešní schůze vymě-
nili si delegáti své pověřova c
listiny, jež shledány byly v po-
řádku.
#11
alto_textblock
#11
Lelegrar
#12
alto_textblock
#12
Sdělení generála Liněviče.
Z Petrohradu, 9. srpna. (C.-B.) Generál
Liněvič sděluje 8. srpna z okolí východně o
Mandarinské silnice: Dne 5. t. m. byl oddíl
armády posunut k úvalu poblíž vesnice Šabu.
Asi 35 verst jižně od Taulu zahájili Japonei
offensivu a obešli obě naše křídla. Náš oddíl
byl tím donucen k ústupu na sever. Poblíž
průsmyku u Madulinu narazili Japonci na části
tohoto oddílu. Když tento se zastavil a zaháji
palbu, ustoupil nepřítel jižním směrem.
#13
alto_textblock
#13
nebude míti žádného politického významu
Naopak speciálně byla připravena, aby objasnily
se přátelské styky mezi Anglií a Německem.
Z Londýna, 9. srpna. Kodaňský zpravodaj
časopisu »Daily Telegraph« dovídá se, že mezi
císařem Vilémem a králem Eduardem již delš
dobu jeví se vážné rozladění, jehož příčina
spočívá prý ve dvorské intrice. Německému
císaři byly doneseny totiž různé projevy, které
prý král Eduard o něm učinil. Král Eduard
přišel na stopu této intrice a chce tyto pomluvy
osobním setkáním desavouovati.
#14
alto_textblock
#14
Telegramy korresp. kanceláře.
Povznesení návštěvy cizinců.
Z Vídně, 9. srpna. (C.-B.) Nedávno konala
se v ministerstvu železničním za předsednictví
ministerialního rady dra. Höla první letošní roz-
prava o prostředeích ku povznesení návštěvy
cizinců. Zúčastnili se jí mimo zástupce zemských
svazů, zřízených k témuž účelu v jednotlivých
zemích, mimo zástupce jiných korporací interes-
sovaných i některých podniků dopravních, zvlášté
též mezinárodní společnosti pro spací vagony.
delegáti finančního ministerstva, místodržitelstv
tyrolského a vorarlberského i vídeňského magi
sirátu. Ministr podával zprávu o snahách svýeh
ke zřízení zemských svazů zmíněných v zemich,
kde jich ještě není. V Haliči a v Krajině se
právě zřízují. Po zřízení jich ve všech zemích
přikročí se ke spojení jich v celkovou organi-
saci. Za účelem opatření prostředků pro větš
akce v zájmu ruchu cizineckého navrhlo se,
aby zaveden byl zvláštní poplatek asi ve spo-
jení s příspěvky obchodních komor aneb zave-
dení zvláštní cizinecké známky po způsobu té,
jež byla k dobročinným účelům dána do pro-
deje. Užší výbor byl pověřen úkolem, vypraco-
vati určité návrhy na opatření fondu ke zmíné
ným účelům.
#15
alto_textblock
#15
Z anglické sněmovuy.
Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Dolní sně-
movna přijala dnes předlohu o námořnícha
lodních stavbách ve 3. čtení 180 hlasy prol
119 hl.
#16
alto_textblock
#16
Eduard VII. a císař rakouský.
Z Londýna, 9. srpna. Časopis „Truth
oznamuje, že král Eduard po svém pobytu v Ma-
rianských Lázních navštíví eísaře rakouského
Schönbrunnu.
#17
alto_textblock
#17
Vilém II. a Švédové.
Ze Štokholmu, 9. srpna. (C.-B.) Na te
legram, zaslaný Vilému II. ministrem Linde-
mannem jménem švědského námeřnictva, odvětií
císař přátelskou depeší, v níž děkuje za mil
dny, jež loďstvo jeho ve Štokholmu ztrávilo.
#18
alto_textblock
#18
Vilém II. v Hnězdně.
Z Hnězdna, 9. srpna. (C.-B.) Po cvičení
vojenském jel Vilém II. v čele vojska za hlaholu
zvonů do města. Když císař dojel k tribunám
hustě obsazeným, pronesl purkmistr řoč, v niž
děkoval císaři za návštěvu a připomenul, co on
a jeho předkové učinili pro Poznaň a Hnězdno.
Poukázal k tomu, že od návštěvy císaře Ottona
III. v r. 1000 žádný cisař nenavštívil Hnězdna.
Císař přál tu rozkvětu města. Večer odjede do
Wilhelmshöhe.
#19
alto_textblock
#19
zpráva, že sultán marocký přijal návrh něme-
ckých bank na půjčku 21 mill. marek. Zpráva
budí v Paříži značnou novoli.
Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Potit Parisiene
sděluje z Oranu, že vojsko maghzenovo (2000
jezdců a větší počet pěšáků) bylo v bitvě u Ain
Sidi Maluku hlavním vojskem nápad-
níka Buhamary úplně zničeno
Udžida jest tím velice ohrožena.
er. Z Paříže, 9. srpna. »Petit Parisien«,
jenž býval o marocké otázce dobře informován,
sděluje: »Nepochybně francouzsko-německé vy-
jednávání bude postupovati pomalejí, nežli
mnohé osoby čekaly a hlásaly. Nenastanou-li
ale nějaké okolnosti překvapující, nebude ťohoto
týdne již žádné rozmluvy mezi vyslancem Ra-
dolinem a Rouvierem, jenž ostatně Paříž již
opustil. Dle všeho sdělí Německo maghzenovi
program konference, než dá odpověď nám.
Stane-li se tak skutečně, dojde na nové průtahy,
neboť sultán zdá se býti stále ještě málo na-
kloněn vážným reformám.« Oproti tomu sdě-
luje se z jiné strany, že někteří dvořané radili
marockému sultánu, aby odmítl všecky projekty
reťormní, a aby vyslovil se i proti chystané
konferenci, ale ulemové zapřísahali sultána z ná-
boženských důvodů, aby nedbal špatných rad
sobeckých lidí a doporučovali konferenci k uspo-
řádání záležitosti země. Sultán očekává nyní
reformní program, kterýž má býti státům před-
ložen.
Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Dle »Tempsue
neobdržel zahraniční úřad žádného potvrzení
zprávy, že německé banky půjčily sultánu ma-
rockému 10 millionů.
#20
alto_textblock
#20
Japonské loďstvo v Anglii.
Z Londýna, 9. srpna. »Daily Telegraph«
oznamuje z Porthsmouthu, že očekává se
v Anglii návštěva japonského lod-
stva. K návštěvě této má dojíti, jakmile to
dovoli situace ve východní Asii.
#21
alto_textblock
#21
Nepokoje v německé osadě africké.
Z Berlína, 9. srpna. (C.-B.) »Norddeutsch
Allgemeine Ztg.« píše: Dle depeše císařského
guvernéra německé východní Afriky major Johan-
nis, který přibyl do hor macumbijských oznámil
telegraficky, že není příčiny (?) k obavám, že by
se nepokoje šířily. Dva vůdcové nepokojův byli
již bez ztráty se strany německé zajati.
#22
alto_textblock
#22
Národní hospodář.
#23
alto_textblock
#23
Bývalý purkmistr oděsský zatčen.
Z Oděsy, 9. srpna. Bývalý purkmistr v Oděse
Jarošenko, městský radní a rektor university,
byl včera večer zatčen a se svou manželkou
ihned vypovězen do gubernie olonevské. Jaro-
šenko byl ihned policií dopraven na nádraží,
jelikož byly obavy před demonstracemi. Jako
důvod zatčení Jarošenkova se uvádí, že jako člen
sjezdu zemstev v Moskvě chtěl resoluci sjezdovou
v Oděse uskutečniti.
#24
alto_textblock
#24
Nové ruské lodi. — Přehlídka.
V stavebním odvětví lodí při ruském mini-
sterstvu námořním nastává nový život a ruch.
Nyní se staví za hranicemi 6 kontrminonosek
a křižák 1. řádu »Bajan« u firmy »Forgeset
Chantiers de la Mediterranče« ve Francii
v Rusku obrněnec »Jan Zlatoústý« a »Eustasie
na Černém moři, »Ondřej Prvozvaný« a » Pavel
1.« v Baltickém moři. Mimo to v Petrohradu
křižák 1. řádu typu »Bajan«, 3 dělové lodky
typu »Giljak«, minová dopravní loď »Jeniseje
a 8 minonosek po 350 tunách vodního obsahu.
Dále několik podmořských lodí v Petro-
hradě, v něvském a baltickém závodě.
Nyní děje se zkouška s minonoskou
»Gromjaščij«, plovoucí pod vlajkou kontradmi-
rála Parenaga.
Při zkouškách v Rize minový křížák
»Vojskovoj« dal krásný výsledek, nyní na-
lezá se v Kronštatě, kde jíž jezdí pod vojen-
skou vlajkou.
Velkokníže Alexandr Michajlo viě
se štábem 22. července vykonal v Kronštatě
prohlidku lodí: »Don«, »Dněpr«, »Ukrajinas
»Angora« a »Jermak«.
Druhým kandidátem na hodnost hlavního
velitele kronštatského loďstva uvádí se kontr
admirál Kuzmič, velitel petrohradského
přístavu.
#25
alto_textblock
#25
Válka rusko-japonská.
#26
alto_textblock
#26
Vitte v Americe.
#27
alto_textblock
#27
Zpravodaj petrohradského „Slova“ měl
Oysterbayi s S. J. Vittem hned po jeho přijezdě
rozmluvu. I on potvrzuje, že Vitte způsobil od
prvého vkročení na půdu americkou dojem nej-
lepší. Rozmluva Vitlova s předsedou republiky
Rooseveltem trvala dvě a půl hodiny a týkala
se všeobecné politieké situace. Sám Vitte jest
s výsledkem své rozmluvy úplně spokojen. Také
Roosevelt učinil na Vitta dobrý dojem; japon-
ské podmínky míru nejsou mu však známy.
Stoupání politického barometru na prospěch Ru-
ska jest prý všude patrno, nehledě „ni na jn-
ponské podmínky míru. Názory presidenta
Roosevelta vzhledem ku podmínkám míru sou-
hlasí prý úplně s názory Vittovými.
Gaedke o situaci na bojišti.
V nejnovější úvaze o situaci na bojišti prav
plukovník Gaedke, jenž strávil celý rok v Man-
džursku při armádě ruské, že vzetí Sachalinu
skrze Japonce nemá nijakého významu se stano-
víska vojenského. Slabá ruské posádka, čítající
i s vyzbrojenými trestanci 4—5 tisíc mužů, ne-
#28
alto_textblock
#28
Klimkov, zpravodaj „Ruského Slova“
telegrafuje z Charbina, že čím více se blíži
okamžik mírových porad, tím důrazněj
připravují se Japonci k rozhodné-
mu boji.
Následkem lijáků a povodně není v Man-
džurii změn na frontě armád. Někdy nastane
pěkné počasí, ale dle sdělení Číňanů nastanou
opět deště prudké. V. Charbině mají nyn
tropická vedra.
Japonci dostali do Mukdenu nové po-
sily z domova, zvláště mladiky a starší již lidi.
Dle ruské depeše z Vladivos toku
mají Japonci v Kion-Sionu (Čunčanu) základnu
pro vylodění vojska a proviantu.
V Port Arturu obživl opět obchod; ja
ponská posádka čitá zde na pět tisíe mužů.
#29
alto_textblock
#29
K mírovým poradám.
Včera zahájeny na půdě americké republiky
mirové porady ruskojaponské,
k nimž pohlíží napjatě veškoren svět. Nesčetné
sensační domněnky o podmínkách japonských
předcházely, ale teprve nyní zví přitel-nepřítel
pežadavky Japoneů, jimž štěstí válečné přálo
na moři i souši, tak že na dálaém Vých o d
povstává Japonsko jako první vel-
moc a vstupuje v řady ostatních velmocí jako
přední stát, aby zaujal rovnocenné místo po
boku ostatních. Promýšlený a opatrný byl ve
všem postup Japonců dosud, i lze očekávati, že
postup a jednání takovéto osvědčí se i při
nynějších poradách mírových, kdy jde o to, aby
Japonci sklidili ovoce své práce a svých vi-
tězství.
Na cizí půdě vyjednává se tentokráto
mezi válčícími, zatím co na bojišti stojí
proti sobě půlmillionová vojska pohotově k no-
vému vraždění, hroznějšímu všech dosavadních.
Již nejbližší okamžiky přinesou zprávu z Ame-
riky, jež bude rozhodující pro příměří ne-
daleké — jako základu k vybudování konečného
míru — anebo pro další válčení, na nějž jest
Rusko připraveno, bude-li Japonsko klásti pod-
mínky k míru, pro Rusko nečestnému, ponižu-
jícímu. V tom případě nastal by nevídaný obrat
na široširé svaté Rusi, jaký se vždy dostavil, kdy
země postižena byla bezměrným neštěstím a
všenárodním hořem: tu vzchopí se Rus na
obranu otčiny a činí divy.
Potěšitelným zjevem v tak kritickém oka-
mžiku pro Rusko jest zpráva, že stojí před
svým lidovým zastupitelstve m,
kde by slyšán byl hlas fidu, jeho tužby, jeho
stesky. V den carevičových narozenin — již tuto
neděli — má býti ohlášeno svolání státní
dumy ruské, jež, byť neuspokojila všeobec-
ně, povede postupně k vybudování ruského
parlamentu, odpovídajícího ruským pomě-
rům, ruské historii, vývoji ruskému a nové době.
V předvečer porad mírových dovídáme se
z knihy Gurjevovy, právě vyšlé, o znění ja-
ponských požadavků, jak byly přímo
před vypuknutím války 13. (26.) ledna 1904
formulovány. V podstatě zněly
1. Na březích Koreje nebuďtež stavěny
žádné vojenské stavby, jež by ohrožovati mohly
volnou plavbu v úžině Korejské.
2. Japonsko uznává, že Mandžurie a po-
břežní území její leží mimo obvod jeho zájmů
Rusko so zavazuje, respektovati territoriální in-
tegritu Číny a Mandžurie.
#30
alto_textblock
#30
Nová pověst o Sachallnu.
Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Matin« sdě-
luje pověst, že Rusko nabídne Japonsku, aby
koupí Sachalinu nabylo ho zpět, čímž by upra-
vena byla otázka peněžité náhrady.
#31
alto_textblock
#31
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Děroulědova návštěva v Čechách?
Z Vídně, 9. srpna. »Neues Wiener Tag-
blatt« oznamuje: »Jistý český politik pozval
francouzského politika Pavla Déroulěda, aby
navštívil Tábor a účastnil se tam politické
schůze. Déroulěde odpověděl mu delším přípi-
sem, ve kterém prohlašuje, že může na po-
zvání to odpověděti toliko stejně jako Maďarům
kteří den po jeho příjezdu do Vídně zvali ho
za stejným účelem do Uher. Jako Francouz má
právo a povinnost studovati ve Vídni všeněmecký
problém, jako host v Rakousku necití se však
oprávněným míchati se do sporů jednotlivých
národů. Pavel Déroulěde vyhradil si však, že
při jiné příležitosti Tábor na-
vštíví a zůčastní se slavnosti na
oslavu Žižky a Jana Husa«. (Jako je
obvykem u listů německých, zkroucen dle in-
formací našich smysl telegramu, společnost
táborských měšťanův a žurnalistův odeslaného.
Otiskneme tudíž zejtra doslovné znění telegramu,
Děrouldovi odeslaného. Jen mimochodem po-
dotýkáme dnes, že jakmile Déroulěde si uminil
na půdě této říše studovati otázku všeněmeckou,
nemůže se přirozeně vyhnouti »vměšování se
do sporů jednotlivých národův«, poněvadž zvláště
u nás otázka všeněmecká nemá stránku toliko
— německou. Pozn. red.)
#32
alto_textblock
#32
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 9. srpna. (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Verifikační výbor vyslovi
se, že je neplatným poslanecký mandát, který
hlavní voličská komise bělehradská přiznal
Stanojeviči, bývalému předsedovi předešlé skup-
štiny. Výbor navrhne, by do skupštiny povolán
byl jako poslanec třeti kandidát vládní strany
v Bělehradě.
Diplomatický zástupce Svetislav Simič ode-
bere se zejtra do Sofije.
Z Bělehradu, 5. srpna. (C.-B.) Orgán ná-
rodní strany »Srbska Zastava« prohlašuje, že ná-
rodní strana a liberální strana za žádných pod-
mínek nemohou přistoupiti na kompromis se
samostatnými radikály, že ale také nesvolí k žádné
koalici se starými radikály a napredňáky-
Ke schůzce krále Eduarda s cís. Vilémem II
Z Londýna, 9. srpna. Berlínský korrespon-
dent »Daily Graphiku« dovídá se, že ve příčině
nastávající schůzky císaře Viléma s králem
Eduardem došlo k živé korrespondenci mezi
Berlínem a Londýnem a že místo a doba schůzky
budou již v nejbližší době ohlášeny. List, vládou
nepochybně inspirovaný, podotýká k tomu, že
nikdo nebude věřiti názoru, projevovanému se
strany Němcům nepřátelské, že tato schůzka
#33
alto_textblock
#33
Cesty Alfonsa XII.
Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) »Eelairu« sdě-
luje se z Mladridu: Cesta krále do Berlína od-
ročena byla do listopadu vzhledem na volby do
sněmovny.
#34
alto_textblock
#34
Allaché.
Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Zpráva »Gau-
lois«, že Francie navrhla, aby na příště byli
jmenování vojenskými attaché jen generálové,
opravuje se v tom smyslu, že vyslanectvům
druhého řádu bylo připomenuto ustanovení, že
nejsou oprávněna míti vojenské attaché vyššl
hodnosti než podplukovníky, a že stalo se
zejmena opětně, že jihoamerické republiky
jmenovaly generály vojenskými attaché, jimž
musila býti vyhražena přednost před majory a
podplukovníky, ačkoliv byli tilo pověřeni zastu-
pováním.
Návštěva francouzského loďstva v Anglii.
Z Portsmouthu, 9. srpna. (C.-B.) Král
Eduard konal dnes přehlídku sdruženého loďstva.
Francouzští vojáci pozdravili, mávajíce čapkami
krále nadšeným provoláváním. Král, následnik
vévoda z Connanghtu i admirál Caillard posní
dali na vlajkové lodi »Massena«. Potom vplulo
francouzské loďstvo do přístavu portsmouthského
a zakotvilo zde za velikého nadšení lidu, kterýž
se přes liják v přístavu hojně shromáždil.
#35
alto_textblock
#35
Domnělý pokus attentátu proti králi
italskému.
#36
alto_textblock
#36
Z Londýna, 9. srpna. (Zvl. tel.) Před
londýnský soud postaveni byli dva Italové, již
jsou obviněni, že podněcovali v anglickém le-
táku k zavraždění krále Viktora Emanuela. Jistý
irredentistický italský tiskař vytiskl tisíc exem-
plářů tohoto spisku. Soudí se, že byla objeven
stopa osnovaného attentátu na život krále
italského. Líčení proti oběma Italům, Antonel-
limu a Barberimu, bylo odročeno.
#37
alto_textblock
#37
Pius X.
Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Za příčinou
výročí korunovace konala se za přítomnosti
Pia X. v Sixtinské kapli slavná bohoslužba;
mši sloužil Mery del Val. Přitomni byli kardi-
nálové, diplomati, sestra a neteř papežova, řím-
ská šlechta a mnozí hosté. Papež, jenž se těši
výbornému zdraví, udělil na konec přítomným
požehnání a vrátil se do svých komnat.
#38
alto_textblock
#38
Indové proti Anglii.
Z Londýna, 9. srpna. (Zvláštní tel.) V Indii
vzrůstá dle »Daily Mail« boykot anglického
zboží. Anglická vláda vyšetřuje záležitost tu.
Vzbouření v Kaneji.
Z Kaneje, 9. srpna. (C.-B.) Povstalci se
zmocnili celní budovy ve vsi Casteli a nechtěli
připustiti, aby ruský dělový člun »Chrabrýe
vylodil opět oddil četníků, kteří by opět celnici
obsadili. Člun »Chrabrý« bombardoval a zničil
ves 120 ranami. Insurgenti, jichž palbou byli
dva ruští námořníci zraněni, vztýčili posléze bíly
prapor.
#39
alto_textblock
#39
Marocká otázka.
Z Paříže, 9. srpna. (C. B.) »Echo de P
ris« sděluje, že přes poplrání jest pravdivá
#40
alto_textblock
#40
Živnostenský výbor
Z Vídně, 9. srpna. (C. B.) V dnešní dopo-
lední schůzi zabýval se stálý živnostenský vý-
bor hlavně zavedením zkoušky mistrovské. Vět-
šina členů, taky posl. Hauck, Hueber, Föry,
Dobrszyňski, Stojan, Kulp, Pacher, Böheima
na konec referent Schneider byli pro obligatorní
zkoušku mistrovskou, někteří s výhradou fakul-
tativní zkoušky pro jistou přechodní dobu. Posl.
Žitník navrhl výminku pro venkov, vzhledem
na ohtíže při sestavení tamních zkoušecích ko-
misí. Mimo posl. Eldersche, jenž byl roz-
hodně proti průkazu způsobilosti, proti mistrov-
ské zkoušce i proti tomu, by se živnost nastou-
piti směla po několikaleté praxi a po složení
tovaryšské zkoušky, vyslovili se všichni
vládní zástupci proti zavedeni
mistrovské zkoušky. Odb. přednosta
Hasenöhri minil, že by při nynějším rozdělení
práce v živnostech, při nedostatku vhodných
nestranných činitelův zkoušecích a při nerov-
nosti živnostenských poměrův nebylo lze zkoušky
takové v městě ni na venkově provésti.
Ovšem by se mohlo uvážiti zavedení fakul-
tativní mistrovské zkoušky jako předpoklad pro
mistrovský titul, jako jest již v Německua
skládání zkoušky u orgánů pro podporu živnost.
Odb. rada Fries minil, že povinná zkouška
mistrovská by odstranila jen přirozenou soutěž
a zdržela pokrok a vývoj živností. Jest nade vše
povážlivo, vzhledem na veliký vzrůst obyvatel-
stva a v silném vystěhovaleckém hnutí obmezd-
vati možnost k výdělku. Běželo by o zákono-
dárné opatření, jakéž nemá rovna v žádném
evropském státě.
Odb. rada Müller pravil, že všeobecná
povinná zkouška taká, nehledě k nedostatku
objektivních zkoušenců, trpěla by vzhledem na
nezbytné přizvání mistrovských živlů technickou
nedokonalostí malých podnikatelův, zvláště na
venkově. Vláda chce vážně materiální průkaz
způsobilosti s obligatorními zařízeními, jež by
se v praxi osvědčovala. Proto se počne učedni-
ckými a tovaryšskými zkouškami.
Posl. Bendel navrhl, by se zavedla mi-
strovská zkouška prozatím buď fakultativně a
aby se vyčkalo, osvědčí-li se, aneb aby aspoň
stanovena byla delší doba přechodní.
Posl. Kitschelt navrhl, aby se otázka
ta ponechala in suspenso a aby zvolen byl pro
ni jiný referent. Při hlasování návrh
tento zamítnut a v zásadě usne-
šena mistrovská zkouška se sta-
novením jisté přechodní doby. P
delší debatě schváleno též, že kdo chce nastou-
piti živnost, musí býti několik let před tím za-
městnán jako tovaryš (pomocník).
Při další debatě o předmětu tom vyslovil se
odborný přednosta Hasenöhrl proti tomu, aby
doba tovaryštví čítala se pro průkaz způsobilosti
teprve od složení tovaryšské zkoušky; ostatně
vyslovil se odborný přednosta Hasenöhrl vzhle-
dem na schválení tovarýšské a mistrovské zkoušky
obligatorní, že si vláda vyhražuje zaujmouti def-
nitivní stanovisko k usnesení tomu. Ustanovení
o době učednické bylo přijato ve znění referen-
tově ve shodě s vládní předlohou; doba ta ne-
smí činiti méně než dva a ne více než čtyři léta.
V mezích těch ustanoví shromáždění spole-
čenstva dobu učení pro učně členů svého spole-
čenstva. Nebude-li ustanovení takých stattuárních,
platí smlouva s učněm uzavřená. Za debaty
vyslovil se odb. předn. Hasenöhrl pro 2 léta
proti nejméně jednoroční době, navrhované
Elderschem, řka, že by tato doba mohla býti
přijata jen u svobodných živností. Na konee
usneseno, že třebu aspoň tříletého zaměstnání
jakožto tovaryše neb továrního dělníka.
Návrh Elderschův, aby doba učednictví
stanovena byla na dvě leta, byl zamitnut.
V odpolední schůzi projednáván nejprve § 14. a).
K odstavci 2., kterýž při tříletém vyučování na
ústavech odborných lhůtu pomocnickou na 1 rok
snižuje, navrhl referent, aby se lhůta pomoc-
nietví (tovaryšství) zkrátila jen při čtyřleté době