ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af67e910-7631-11dc-bc12-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVIII.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek 26. listopadu 1908.
#3 alto_textblock #3
Číslo 326.
#4 alto_textblock #4
Ka rauní a odpol. listy před, láel nei v Prare v adinntiás kslrni n pásle . . . . a- Ba čivsl. leta s dvojí dlenášíkou K 5ok n1 mvěsie . . . . 7 K 50k na dtvst Lata . . . . ve Slialkách 2 K 30h na nařsíe . . . Pošfou: nlorlea . . . . 9 K os s drojí zísšlko a zeřsdo 2 ntt vl
#5 alto_textblock #5
sk -
#6 alto_textblock #6
bs
#7 alto_textblock #7
mz mo
#8 alto_textblock #8
nn
#9 alto_textblock #9
—
#10 alto_textblock #10
nle
#11 alto_textblock #11
s
#12 alto_textblock #12
V drobném pronejíi ranní čísle o sobě . . . za S odpolední . . . . . na z Ve filinlkách na venkové ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inserát v platí se hotově napřel. Fřodplacení a jnserty přijímá a dmini- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházojí ae téh vedskae Uskárna a erpečice „Národnich Listu“ Rukopisy se nevraesji.
#13 alto_textblock #13
Nestrpíme žádných průtahů dalších!
#14 alto_textblock #14
Veliký, přímo sysifovsky úmorný zápas jejž podstupuje těžce zkoušený, však neob- lomný náš lid v podhoři Krušných Hor Krkonoš za právo dětí svých na řádné školské vzdělání jazykem mateřským- dospěl na pokraj srázu: Nebude-li do konce tohoto měsíce vyhověno všem těm plně oprávněným a zákony pode přeným žádostem našich menšin za zřízen nových, nezbytně potřebných českých škol a za rozšíření neb slušnější umístění naprosto nedostatečných škol stávajících: přestanou rodičové čeští v celé oblasti Krušných Hor děti své posílati do škol a vydrží v této všeobecné školské stávce děj se co děj. přes pokuty a tresty po tak dlouho, až se jim stane po právu. Jiné rady a pomoci již sobě nevěd ubozí rodáci naši, ostaveni na pospas zu řivé zášti plemenné německých obecnícl pašův; neboť čekati marně, nikoliv týdny a dlouhé měsíce, alébrž — léta n povolení pouhé školy svého jazyka, jejiž potřeba dávno byla nade všechnu pochyb nost prokázána; nebo domáhati se rok z rokem nadarmo nejnutnějšího rozhojnění přeplněných tříd, dovolávati se po léta be výsledku, aby naše děti nebyly mořeny a na zdraví ohrožovány v hanebně bídných chlévům podobných barabinách: toť přesa huje síly všaké trpělivosti lidské, i té po věstné české. — Dávno již nic nedojalo svědomí české mocněji a neotřáslo jím hloub jako tato trapná křivda, jako toto bezpráví bezpří kladné a neslýchané ve státech civilisova- ných. Dnes všechna veřejnost česká napjatě hiedí k Vídni, kde shromažďují se právě po- slanci všech národů této poloviny říše k no vému sněmování a vzrušena očekává, jaká přijde odtamtud do konce tohoto měsíce od pověd. Nuže, včera 25 listopadu shromáždila se ve Vídni parlamentní komise Svazu českých poslanců na říšské radě, aby za přítomnosti českého ministra krajana dra Žáčka pojednala o palčivé otázce této jakož i o prostředcích, jakých třeba se uchopit vůči vládě, aby ona rychle učinila přítrž křivdě tak ostře bodající a zjednala konečně rázem průchod právu, tak dlouho zadržovanému, čímž jedině lze uvarovati hrozící jinak stávce, ojedinělé v dějinách kulturních a budící ustrnutí u všech přátel osvěty a pokroku. Poslyšme pak, co v této první schůzi zástupcův Svazu poslanců našich vy šlo z tajů nové vlády pro nás na jevo. Vídeňská zpráva přes svou stručnos vyzrazuje nám dosti... Praví se v ní: »Po důkladném referátě posl. Václava Kotláře rozpředla se živá debata, do které zasáhli: předseda posl. Udržal a poslanci Zázvorka, dr. Pacák, dr. Ma- saryk, dr. Velich, Čech a zvláště ministn dr. Žáček, který sdělil schůzi, že byla právě v ministerstvu vyučo- vání konána porada o menši- novém školství v Podkrušnohoří, které se zúčastnili správce ministerstva vy- učování ryt. Kaněra, český ministr dr. Žáček a — německý ministr dr. Schreiner !! Výsledkem konference té jest usne- sení, že v pátek (27. t. m.) rozhod- nuto bude o rozšíření oněch škol, které mají nedostatečné místnosti; příští pátek pak (tedy 4. prosince) o převzetí matičních škol do správy obecní a zřízení no vých škol českých tam, kde jich dosud není. Tuto lhůtu vymínil si — německý ministr-krajan ku pro- studování aktůl Rozřešení toto uznáno bylo přítom- nými poslanci nedostatečným a par- lameniním komisím stran, v poradě zúčastněných, uloženo, aby nespoko- jenost českého poselstva tlumočily vládě ještě dnes, i naléhaly na urychlené vyřízení rekursů a stižností, zejtra pak aby svolaly novou schůzi parla- mentárek veškerých českých stran, ke které samozřejmě pozváni budou také zástupci českoslovanské sociál ní demokracie, ježto také na Pod- krušnohoří stoupenci těto strany postu- pují společně s ostatními Čechy. Není liž to opět čistý rakouský obrázek Předešlý ministr osvěty, Němec Marehet osvědčil nam svou spravedlnost tím, že prostě veškeré stížnosti českých menšin za- vřel do šuplete, a nechal je tam nevyřízeny po celý rok odpočívat. Nyní pak, když praská lidu, vládou předešlou tak hanebně odbývanému, svatá trpělivost, takže v roz hořčení zoufalém klade novému správci osvěty poslední Ihůtu do 1. prosince t. r., nyní vy- tasí se německý ministr krajan dr Schreiner s novým průtahem. Když musí již připustit, aby se konečně tento pátek rozhodlo o rozhojnění tříd oněch škol českých, které dávno jsou pře- plněny tou měrou, že podřizení úřadové školní nemohli se vysloviti jinak než pro rozšíření nedostatečných školních místností — když nemohl zde ministr Všeněmcův již strčiti nám kyj do koles — dovedl a spon toho, aby se rozhodnutí o zřízení no-
#15 alto_textblock #15
vých českých škol a o převzetí matičních škol do správy zněmčených obcí — pro- táhlo ještě aspoň o týden (do 4. pro since) až prý si prostuduje do tyčná akta. Jakoby, on německý ostříž, dávno n znal dopodrobna veškery ty připady, o něž se jedná, jakoby jemu, velmistru německé agitace v Čechách, nebyla známá celá ta křížová cesta našich menšin od školy ke škole: Jakoby on, dr. Schreiner, teprv po- třeboval studovat nastřádané ty hromady akt školních procesů, vedených od let o če- ské školy v Lomu, Mostě, Lito měřicích, Sobědruhách, Dolním Litvínově Třebušicích, Komořanech a Dolním Jiřetině u Mostu, — nade vše pak v Ervěnicích, Pohledu, Běhánkách, Rejdicích, Podmo- klech, Březnici (Krásném Březně), Chaba- řovicích, ve Světci, Duchcově, Bílině Břežánkách, Čouši, Hostomicích nad Bělou Kopistech, Ledvicích, Liberci, Horním Růžodolu, Teplici, Trnovanech Dobřanech, Krumlově, Nýřanech, Pracha- ticích atd. ald. Avšak troufáme si uhodnout, pročsi Exc. pan dr. Schreiner vymínil lhůtu studijní až do příštího pátku. Ano, bude studovat. borlivě studovat o nových kličkách, jimiž by odůvodnil nějak své »veto« proti zřízení nových škol a proti převzetí matič ních škol do správy převahou německých obcí, bude hledati námitky a důvody pro další šetření, pro další průtahy a odklady. Povážlivému tomu obmyslu bojovného německého kohouta ve fraku ministerském však musí čeliti správce ministeria osvěty, jakož i český ministr krajan dle své povin nosti ústavní jakožto odpovědní strážcové a vykonavatelé zákonů platných, o něž opírají trpící rodáci naši své požadavky a stížnostin Nic než jedině zákon má tu roz hodné slovo a tam kde nepřízeň pře- dešlého ministra a liknavost jeho organův s plněním zákonův tak ukrutně dlouho otálela, ažtě postiženého lidu v Čechách zmocňuje se zoufalství, tam nemá se odkládat s vyhověním právu a zákonu ani dne, ani hodiny! S potěšením vítáme, že ve- škeré poselstvo české jest v této příčině za jedno: že nechce strpěti žádných dalších od kladů a průtahů, alebrž rozhodně nalehá a na- stupuje na vládu: »Chceme, aby stal se zadost zákonu a právu a t h nedle
#16 alto_textblock #16
Nová krise
#17 alto_textblock #17
Z Vídně, 25. listopadu. Ještě nesešel se parlament k podzimní kampani, ještě ne- představil se provisorní kabinet Bienerthův oběma sněmovnám, ještě tam jako chef ne- přečetl stručné prohlášení, které má pro ně přichystaně, ještě nebyly podány formálně poslanecké sněmovně žádné nové zákony, které se teprve sdělí zejtra ex presidio, te- prve počátkem zahajovací schůze má bý ohlášena změna v kabinetu, rokovali dnes teprve jednotlivé kluby, jednali zástupcové jejich s chefem byrokratického kabinetua již je tu nová prudká krise, která lomeuje samou existencí poslanecké sněmovny, krise, ze kleré východ jest tou chvilí nedozírný. Bar. Bienerth podle úkolu, jejž převzal po svém předchůdci a podle příkazu sob daného domáhá se dvoutřetinové většiny pro tyto věci: 1. pro zatímný rozpočet na prvn polovinu roku 1909, 2. pro zákon, kterým přivtěluje se Bosna a Hercegovina k mon- archii rakouské, 3 pro zákon, kterým zmoc- ňuje se vláda, by prodloužila obchodní styky se Srbskem a Bulharskem zatímně, doku nebudou schváleny smlouvy definitivní. Bar. Bienerth, vymahaje potřebnou podle jednacího řádu dvoutřetinovou většinu pr pilnost návrhu, by se všechny tyto věci pro jednaly řízením nejkratším a nejzkráceněji. narazil, snad mimo očekávání své, na prudký odpor četných stran, v jejichž podporu doufal. Překvapilo dnes všeobecně, že ba Bienerth vyzval vlašské poslance, aby mu podepsali pilný návrh podotčený, nežáda však podpis na tento návrh od dra. Š uste šiče a dra. Ivčeviče, kteří dnes u něho byli. Večer povolal k sobě jako zástup klubu českých agrárníků předsedu klub posl. Udržala a jeho náměstka poslanc Staňka. Tito ve smyslu usnesení výkon ného výboru české strany agrární odepřl podpisy českých agrárníků pro všechny vzpo menuté pilné návrhy a také souhlas českých poslanců agrárních pro jejich meritum za stavu nynějšího. Tímto stavem jest míněn netoliko byro kratický režim, ale také politika vládou ví- deňskou vůči národu českému provozovaná Posl. Udržal a Staněk přišli teprve po 8 hodině večerní do parlamentu, kde čekal příchodu jejich ostatní poslanci česko agrární Hned potom rozlétla se zpráva, že baron Bienerth nalézá se na odchodu. Myslí se že bar. Bienerth nesežene dvoutřetinovou většinou pro pilné vyřízení podotčených ná- vrhů potřebnou, že nepodaří se mu zabez pečiti přijetí tří t. zv. státních nezbytností. v těchto pilných návrzích obsažených a že následkem toho, hned po jubileu ponovní kovu, nejpozději pak koncem příštího týdne se odebere k mocnáři a prohlásí mu, že ne může úkol převzatý vykonati. Co se potom stane, bude záležeti na rozhodnutí koruny Jsou hlasy, které soudí, že odpověď parla mentu, zdráhajícímu se povoliti t. zv. exi-
#18 alto_textblock #18
stenční minimum státu — zalímní rozpoče — dána bude neprodleným rozpuštěním Alternativa bude potom: buď bůde oběto vána sněmovna poslanecká, nebo obětován bude bar. Bienerth. Která z obou alternativ stane se skutkem, o tom se před povědi na prosto rozcházejí. Jsou četní poslanci, kteří míní, že ko- runa bude se rozpakovati rozpustiti parla- ment vzhledem na sítuaci zahraniční a že povolá místo bar. Bienertha v čelo vlády muže jiného, který by nejen byl schopnější nejen zkušeného v parlamentě, nýbrž kter také již osobou svou by byl schopen vybu dovati vládu parlamentní. Tímto mužem po kládá se obecně guvernér Rakousko uherské banky a bývalý ministr financí v kabineto hr. Badena dr. Leon Biliňski, o kterén se tvrdí, že považován jest za muže před určeného také proto již, že jako Polák stoj mimo bojiště česko- německé. Jsou však zvěsti, hlásající konec prv ního parlamentu, vyšlého ze všeobecného práva hlasovacího. Těmto zvěstem bylo n mnohých stranách ve sněmovně dnes vě řeno, jakkoliv nebyly by vhod straně ni žádné. Situace uznává se jednomyslně tal spletitou, tak rozházenou, tak těžkou, jak dávno již nebyla. V předvečer nově kampaně nemůže nikdo říci, jak dlouho tato kampaň potrvá Poslanci, vstupující do parlamentního paláce. vítali se navzájem slovy: »morituri te sa lutant«.
#19 alto_textblock #19
Nebezpečí války na Balkáně
#20 alto_textblock #20
Naše zprávy. Z Z Prizrenu, 24. listopadu. (Zvl. teleg »Národních Listů«.) Zahnavši do hor arnaut ského, Rakousko-Uhersku přátelského hlavára Rustema Kabaše, turecké vojsko vydalo se na pronásledování jeho druha Isy Boljetince jenž se zavřel do své kuly, maje při sobě sedm desát sobě vérných. Ruská odpověď na rakouskou notu. S. Z Petrohradu, 25. listopadu. (Zvl. Úlgr »Národních Listů«) Jest zde znám text ruské odpovědi na rakouskou notu. Stručný obsah jej jest, že dle dohody sAnglii a Franei také Rusko trvá na tom, aby na konfe renci jednáno bylo zvláště o annexi Bosny ercegoviny a kompensahi pro Turecko, Srbsko a Černou Hloru.
#21 alto_textblock #21
Hinisterská krise v Turecku. z Cařihradu, 25 listopadu. (K. k.) Die »Ta ninu« kolují od včerejška neustále pověsti o mi nisterské krisi. Kiamil paša zůstane prý na svém místě. V některých ministerstvech nastanou pr Zamítnutý návrh na alianci černo horsko-tureckou? Z Cařihradu, 25 listopadu. Jak se proslýchá učinil černohorský generál Vukotio včera za rozmluvy v bytě velkovezíra tomute formální návrh na uzavření alianee kterýžto návrh velkovezír zamítl, prohlásiv že taková aliance by neměla pro Ture- cko prospěchu. Pamětný spis bělehradské univer- sity o Bosně a Hercegovině. Srbská universita v Bělehradě vypracovala pamětný spis o Bosně a Hercegovině a poslala jej všem universitám ruským i některým západ ním. V něm se vykládá stáloprávní poměr obou zemi, dokazuje se, že Rakousko-Uherskoz těch třícet let, co je spravovalo, ničeho v jejich prospěch nendělalo, a na konec jejich ne smírná důležitost pro byti a rozvoj srbské ná- rodnosti. Fakty, o které se pamětný spis opírá, jsou českému čtenářstvu celkem známy. Měné známo bude, co se uvádi o tom, jak rakousk uherská okupace zanedbalav Bosně a Hercegovině národníško ství. Z 5380 obef obou zemi jen 2060 při- náleží ke školním okresům a má tedy možnost posílati děti do škol. Většina těch skol je ztí zena a vydržována církevními obcemi. Z vsech děti školou povinných jen 14 proc. má možnost školy navšte vovati. Dále se praví: Rakous ko-Uhersko za třice- let, co Bosnu a Hereegovinu drželo v okupaci. postaralo se, aby politický obraz celého B kánského poloostrova úplně se změnil. Balkánským Slovanům není už bojovat proti Turkům, nýbrž společně s Turky naprot německému vpádu. V tomto boji proti Němeům Srbsko zaujímá mnohem důležitější posici, nez Bulharsko, neboť nejkratší cesta do Soluna vede Srbskem. My stojíme na místě, kde nový boh mezi Němci a Slovanstvem musí začíti dřiv než kde jinde, a proto máme právo, počítati ještě na účinnější podporu Ruska, než jsme mívali v dobách válek tureckých. Podepsáni: Sáva Uroševič, rekto Dekani: V. Gavrilovié, Ž. Perič, M Petrovi 6, 41 profesor a 28 docentů. Rusko a boykot rakouského obchodu. Boykot rakouských tovarů v Srbsku a Tureck trvá bez úlevy a již vidno, že v něm bude pokra čováno až do krajnosti, nezmění-li se balkánská pol tika Rakousko-Uherska. Dejme tomu, že se nezměn a že zábor Bosny a Hercegoviny zůstane ať be války, ať po vítězné válce. Bosna a Hercegovin potom nebudou Rakousko-Uhersku nic platny, kdyl ostatní Balkán zůstane jeho obchodu a průmyslu uzavřen. Tyto dvé provincie, již okupací ochuzenéa vyčerpané, nebudou ani čilým odbytištém rakousko- uhierských výrobků, aní vydatn? m pramenem surovin.
#22 alto_textblock #22
změny-
#23 alto_textblock #23
jichž ostatně rakousko-uherský průmysl nepolřebuje tou měrou, jako odbytu pro výrobky hotové. Mine-li šťastně krise politická, způsobená záborem, nemine krise hospodářská, jež jest jejím následkem, protože země balkánské a východní, které dosud ukájely své potřeby průmyslových tovarů z Rakousko-Úhurska. budou mezitím opalřovány odjinud a jestliže nad to solidněji. Rakousko-Uhersko ztracených posic nazpěí nedobude aní prací míru, — nikdy víc. A jiné cesty odbytu rakousko uherský průmysl téměř nemá, než na Balkán a na blízký Východ. Kromě jiných států také Rusko pospíchá, aby se posadito na židti, bojkotem podtrženou pod Ra kousko- Uherskem, Na pokyn Izvolského ruské miní sterstvo obchodu a průmyslu upozornilo velké to- várny v Moskvě a Lodi, aby rychle vyslaly své agenty do Cařihradu, Již se tak stalo. Z Catihradu rnští agenti pojedou do Srbska, jež je velkým odby tištěm cukru, tkanin a železných tovarů. Boykot na celé čáře týká se i- Německa, jež Ra kousk-Unersko k záboru ponuklo.
#24 alto_textblock #24
Protiněmecký projev Robertsůu inspirován králem Eduardem!
#25 alto_textblock #25
(Roberts mluvil proti nebojovném ministru Asguíthovi jménem králo- vým. — Změna »dohody« anglo fran couzské v hotovou alianci — Anglická liga pro zbrojení. — Nová porážka umírněné vlády anglické. — Anglické německé a francouzské loďstvo. Další debata o námořním zbrojení anglické sněmovne.) V německé veřejnosti nevzbudilo včerejš usnešení horní sněmovny anglické rozruchu při- lišného. Řizná odveta z Anglie po projevech Vilémových čekala se již a proto ani nepřekva- pila přiliš. Konstatuje se ale, že teď dohod o úlevách zbrojení jest vyloučena a že jako Anglie chce posťupovati teď ve zbrojení svém bez ohledu na německou nedůvěřivost, také Německo sesilí loďstvo i vojsko s ohledem na všeobecnou situaci a bez jakýchkoliv ohledů n kohokoliv. Ve Vídni za to projev Roberlsův způsobi mocné vzrušení. Protože tam znají prý jeho po- zadí. Za svého pobytu ve Vídní netajil prý se král Eduard nijak tím, že on přeje si zavedení vše- obecné povinnosti branné, aby Anglie čeliti mohla všem hrozícím zápletkám politickým. Minění to vyslovil král Eduard také v Karlových Varech před ruskými a francouzskými státníky. Lor Roberta byl v horní sněmovně tudiž jen tlu močníkem krále Eduarda a plánů jeho. Už v létě měl král Eduard ve véci té spory s ministerským předsedou Asquithem, nemastným a neslaným doktrinářem, kterýž vzpíral se úmyslům jeho. Král Eduard ale na plánech svých setrval. Také Francie vyrozuměla krále Eduarda, že republik změní dosavadní důvěrný poměr (»entente cor diale«) v hotovou alianci teprve tehdy, když by Anglie hodlala zavést armádu dle pojmů a po měrů évropského kontinentu. Mýli se ovšem ti, kdož soudí, že projev liorni sněmovny nebude míti i v zemi samé dů sledky hlubší, Anglická horní sněmovna zastupuje dnes nejen šlechtu anglickou, nýbrž i směr kon servativní vůbec, a řada doplňovacích volek ukázala, že tento směr nepochybně za příštieh voleb zvítězí. Proto také již, že téměř v celé zemi s odsuzuje, že se nynější vláda liberální s Ber linem přiliš mazli. Jsouť— liberálové angličte prodchnuti z většiny nevraživostí proti konser vativnímu Rusku, že, postavení jednou před volbou, dali by se raději sevřiti v německé ná- ručí, nežli při zápletce evropské státi po boku ruském. Veřejné mínění anglické ale kloní se čím dál tím více k opáčným názorům. Takév věci Robertsově. Již ohlašuje se z Anglie celá řada shromáždění, na nichž se mají propagovat podněty Robertsovy. První konati se má 8. pro since na radnici londýnského předměsti Hamp steadu. Polní maršálek sir White promluví na tomto shromážděnl. Ostatně vláda Asquithova zdá se blížit skutečně koncům svým. Stihlať ji právě nová porážka. Výčepní předloha její, jedna to z nej důležitějších čáslí volebního jejího programu byla zamitnuta v 2. čtení horni sněmevnou Kabinet Asquithův ociti se tim v největstei nesnázích i není vyloučeno, že přikručí k roz puštění sněmovny. Avšak nové volby, dle všecl výpočtů a předzvěstí, znamenaly by dle všeho obnovu vlády konservativní. Vlády s politikou výslovně protiněmeckou a mnohem bojovnější. Situace, jak zřejmo, přiostřuje se také v Angli stále více proti míru. Při tomto soupeření anglo německém, jež hrozí rozpoutati snad dříve, nežli se národové nadějí, bouři světovou, zajímati bude snad ně kolik údajův o loďstvu obou států a takéo loďstvu Francie, jež stála by tu jisté po boku Anglie, i o loďstvu Spojených států, které by přály dle všeho Německu, aniž by se ale moudr v zápas mísily 1. dubna 1908 měly:
#26 alto_textblock #26
o Anglie . . . 52 765.713 34 408 496 370.585 15 208.993 Spojené státy . 25 17 218.290 16 152.890 Francie. Nemecko . . 22 260.030 8 79.980 Anglická sněmovna horní pokračovala dnes ještě ve své důležité debatě o zbrojení něme ckém. Earl of Cawdor praví, že vílá včerejšt prohlášení ministerského předsedy A- quitha. S - stém dvou států je jedině správným podkladem, avšak mádli tento systém býti zachován, mus stavěti Anglie do konce r. 1911 6 nebo 7 b - tevních lodi první třidy nad nynější programa rovněž tolik do roku 1912. Řečník táže se vlády, chce-li dáti slib, že se stane vše možné na urychlení stavby lodí.
#27 alto_textblock #27
Jménem admirality prohlašuje Earl of Gra- nard, že nemožno předbíhati programu příštích lef. Připouští však, že bude míti Anglie do konce r. 1911 jen 8 Iodí typu »Dreadnoughte a 4 typu »Iavincible« proti 13 německým vá- lečným loděm těchže typů. Není do toho po- čitán ale program, který zamýšli vláda předlo- žiti v r. 1909. Konečně uvedl Granard, že vláda doufá, že válečný přístav v Rosythu bude za 7 let vystavěn. Přístav ten poskytnouti má — jak známo — oporu loďstvu anglickému, jež by se bránilo vpádu německému.
#28 alto_textblock #28
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. listopadu. (Sehválený společný rozpočet) Úřadní noviny oti- skují panovníkem schválený společný rozpočet na rok 1909 a účetní zprávu za rok 1906 Ve společném rozpočtu na rok 1909 činí po srážce vlastních příjmů řádná potřeb ministerstva vnějších věcí . . 13,336 247 K » vojenství. . . . 312 478 415 na námořnictvo . . . . . 58.987.310 ministerstva financi . . . . 4.554.918 335 591 společné účtárny . . celá řádná spotřeba . . . . 389,692. 481 k Mimořádná potřeba ministerstva vnějších věcí . . 330 537K vojenství. . . . 12.366 370 na námořnictvo . . . . . 4,450 550 , celá mimořádná potřeba . . . 17,147 617 K
#29 alto_textblock #29
Úhrnem tedy . . . 408,840.098 K Poněvadž se očekává, že ela vynesou r. 1909 čistých . . 151,338 529 K bude nutno uhraditi zbylek . 255 50 1 569 na kteroužto částku Rakousko bude povinno při- spěti dle nově kvoty 63 69. Uhersko 36 4 Bosenský rozpočet činí 8,047 000 K, mimo- řádný úvěr na nová děla 15,000.000 K, doda- tečné úvěry ministerstva vojenství za rok 1908 2,482 269 K, tak že, připočitají-li se tyto další úvěry k rozpočtu na rok 1909, delegače povo- lily společné vládě celkem 432, 369.367 K. Dle účetní závěrky za rok 1906 společné výdaje činily toho roku celkem 419 594. 656 K, tak že oba státy po srážce čislého výnosu cel, jenž činil 154.577 783 K, byly povinny ubradi 265,016 873 K. Dle kvoty, platné roku 1906. Rakousko přispělo na tuto polřebu 173,851 069 korunami, Uhry pak 91,165 804 korunami V Praze, 24. listopadu. (Němci o be- senské otázee.) V německých poslaneckých kruzích budí značnou pozornost rozdíl v textech býsenské předlohy, podané oběma vládami parla- mentům, poněvadž v uherském textu jeví s patrná snaha vyhověti madarskému přání, aby přivtělené země byly připojeny k Uhersku. Se- strany německo-nacionálné chystá se dte vídlen- ských listů návrh, v němž se poukazuje, jaké důsledky by měl úmysl, spojiti přivtělené země s Uberskem. Poněvadž annexe má prospěti ve- likosti, síle a jednotě mocnářství, bylo by možno s připojením k Uhersku souhlasiti jen v tom pří- padě, kdyby hlavní prostředek společné moci. vojsko a námořnictvo, zůstal společný a jeho jednolu, počítaje v to i armádní řeč, byla trvale zabezpečena. Kromě teho musilo by se zabez pečiti také jednotné obehodní a celní území říš- ské, objímající Rekousko i Uhersko a zaručiti, že cedulová banka a peněžnictví zůstanou pro vždy společné. Slovem, Rakousko-Uhersko mu- silo by přestati být monarchií na výpověď. Ko nočně kapitály, investované v Bosně a Horce- govině, musily by se rozděliti dle kliče, podle něhož oba státy dosud přispvaly na společné potřeby a Uhersko, kdyby se k němu připojil, obě přivtělené země, musilo by jako státní dluh převziti onu část investicí, kterou zaplatilo Ha- kousko. Tento německonacionálný projev, v němž se jeví zřejmá ochota, postoupiti obě přivtělené země koruně sv. Štěpána, souhlasí s lineckým i sv.-dušním programem německým, v nichž výslovně navrženo, aby se Halič a Dalmneie od- loučily od Rakouska, aby pak Němci zbylé v Ra- kousku Čechy a Slovince pobodlněji mohli strá- viti. Z téhož důvodu nacionální Němci s radostí by postoupili Uhersku i slovanskou Bosnu a olnsle Hercegovinu. V Praze, 24. listopadu. (Německé pod- mínký příští koalicc.) Vedení německo- nacionálních poslaneů vydalo prohlášení, za ja- kých podmínek mohli by liberální Němci za- sednouti v jednom kabinetě spolu s Čechy. Pod- mínkou je prý předběžná dohoda obou politi- ckých táborů v království českém. Dohoda byla by možna, provede-li se co možní nejdále sa- hající národnostní nozděleni v krá- lovství, jehožintegrita by se za- chovala. Teprve, až by se splnila tato pod- mínka, mohlo by se opět pomýšleti na účasten- ství poslanců ve vládě. Jinak vláda bude stále v nesnázích, jsouc nucena činiti té nep oné ná- rodní straně sliby, jež povedou ke srážkám, at je vláda splní nebo ne. Rakousku zbylo by jen pověstné Taaffovské „protloukání“, jimž se dlá sice časem zachrániti okamžitá situace, ale z něhož není parlamentu ani státu možno rozřešiti veliké politické a hospodářské úkol
#30 alto_textblock #30
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. listopadu. Zajímavé projevy o aférách Vilémových. Pařížský »Matin« sděluje, že aspo dvacet osobností v Londýně zná doslovné zneni interviewu Haleova, kterýž byl v »Century Ma- gazinu« pollačen. A tu také král Eluard, ně- kteří ministři a dva vyslanci zavázali prý se ale čestným slovem, že e veřejností ničeho ne- sdělí, protože by výroky ty, stavše se jednou