#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#5
alto_textblock
#5
Průmyal
#6
alto_textblock
#6
Finančnictví
#7
alto_textblock
#7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne 31. července 1907.
#8
alto_textblock
#8
ctva.
#9
alto_textblock
#9
K otázce hnutí pivovarského
dělnictva.
(Hlas z kruhů pivovarských.)
Nemilosrdně postupující všeobecné zdražo-
vání životních potřeb za pomoci spekulace čím
dál tím více zasahuje ty, kdož původně způso-
bením jeho chtěli sobě pomoci.
Dražší práce zdražuje výrobek, dražší vý-
robky zdražují všeobecné potřeby. Nepoměrnost
a neurovnanost, s jakou se za posledních tř
roků postupuje a namnoze výpočty sprostřed-
kovatelů najmě u zboží, jež na štěstí honosí se
větší poptávkou, přivodily chaos, z něhož těžko
bude vyváznouti a kterýmž trpěti budeme
všichni, zvláště však ti průmyslníci, kteří v boji
zdražovacím nebudou dosti silni, aby zdražili
výrobek svůj o to, oč výroba jejich zavládnuvší-
mi poměry byla zdražena; bohužel, že mezi tě-
mito v první řadě až dosud jsou pivovarníci.
Nohledě k zavedené zemské dávce, vše-
obecné zdražování dere se do pivovarů již delší
dobu plným proudem; počalo menšími včemi
a šlo tak jistě v před, že není již v pivovate
předmětu, který by nebyl ne jednou, nýbrž ně-
které již dva i vícekráte zdraženy, jako je tomu
na př. u smoly, sudoviny a v poslední době po-
znovu u uhli. Zprávy, že uhlí bude o 25 až 50 %
dražší, uvádějí nás vedle poplachu se zvýšenou
sazbou úrokovou již v existenční obavy, poně-
vadž poslední bilance několika známých pivo-
varů poučily nás, že takto dospěli jsme za ne
obvyklých starosti, za veliké námahy a risika
jakých těžká živnost pivovarská vyžaduje, míste
k výdělku ke ztrátám.
A v tylo smutné pravdy vtírá se již delší
dobu otázka úpravy platů pivovarského dělni
Než, jako jest nám úplně jasno, že pivovar-
ství musí se vymaniti ze všeho konservatismu
který je dosud tíží, a upraviti si musí další svů
existenční postup tak, jak toho právě přílomn
doba vyžaduje, právě tak jest nám také jasna
snaha našeho dělnictva po úpravě jeho platů
všeobecných poměrů za účelem uvedení jieh
v rovnováhu ku poměrům, za jakých musí sobě
své životní potřeby opatřovati a za jakých pra
cují jemu rovní v ostatních průmyslových od-
větvích.
Že nikdo z pivovarníků požadavkům dělni
etva zásadně nestaví se v cestu, jest pravé, roz
umné chase sladovnické předobře známo, nebot
ona jest si toho vědoma, že ti praví sládci vyšl
z její řad a že nezapomenuli dob, kdy sam
k úpravě svých platů pracovali, a proto vidí
v nich své přimluvce u nadřízen, ch, rozhodu-
jících činitelů, správních rad a majitelů pivo-
varů. Že však přes to nemůže být požadavkům
chasy vyhověno ihned tak, jak si toho přeje
zaviňují právě výše zmíněné hrozné výdélkové
poměry pivovarů. Z čeho přídat, když není kde
brát, když výroba se zdražila a cena prodejní
na místě aby stoupla, zvláště zavedením zemské
dávky se vlastně snížila? Proč jen pivo má stále
za stejnou cenu být prodáváno, když u jiných
výrobků co chvíli řídí se cena prodejní poměry
právě panujícími? Proč hledí se na pivovary tak
nepřátelsky, když jen slovem projeví nutnost
zdražení piva, a kdo vlastně je tím činitelem,
jenž nejvíce se staví proti jeho zdražení? Jsou
to právě kruhy chase naši nejbližší, zase třídy
dělné a jejich listy vůdčí, které prohlašovaly
pivovarníky za pivní lichváře, když při zaveden
zemské dávky snažili se jen bostinští při
raziti k dávce současně ještě haléř na skleniei
k úpravě svých, od 30 let stále se horšících
poměrů. Z přirážky té neměly míti pivovary ni
čeho, jim bylo zadost, když mělo se pomoci ho-
stinským, aby tím zlepšeny byly platební jiel
poměry vůči pivovarům, a přece psalo se
lichvě s pivem, o pivovarském, dělnictvo vyko
řisťujísím velkokapitálu tak dlouho, až zdražen
piva bylo buď zeela ubito, anebo obmezeno n
přirážku zemské dávky, kteráž, ač měla slou-
žiti k úpravě platů jiných (učitelstva), pivovarůn
velmi citelně ublížila.
Tenkráte po třeti padla snaha, piv
zdražiti, ovšem nejhlavněji proto, že soli-
darita hostinských i pivovarů byla pověstne
chabá. Bohužel, že stalo se tak v době, kdy ji
nak zvýšení cen veškerých potřeb obecenstva
bylo uznáváno a také placeno.
Není naším úmyslem, způsobovati polemiku
a nechceme také nikomu činiti výtek, nýbrž
připamatovati chceme jen smutný fakt, který
nás zdržuje vyplniti oprávněná přání našeho
dělnictva. Nemůžeme jinak, než pevně věřiti, ž
dělnictvo naše jest ve spojení s oficiálními stra
nami dělnickými, neboť jsou toho doklady v ce-
lém počínání při osnování pivovarských stável
a boykotů, jež velké strany délnické podporuj
a proklamují, a proto tím více se divíme, že
strany tyto nynější, výše vylíčený rozpor pře
hlížojí.
Chco-li kdo dožadovati se spravedlnosti
musí být sám spravedliv; máme-li věřit dělni
ctvu, že daří se mu v nynějších poměrech zle-
musí i ono věřiti nám, že poměry naše i hostin
ských jsou nesnecitelně. Každý haléř, který
nově více vydáme, musíme také stržit, abychon
na dále neubíjeli ony miliony národního majet-
ku, které leží nyní v pasivním průmyslu pivo-
varském. Neboť nejsou to miliony velkokapita-
listů, jak si někdo mylně představuje, nýbrž
jsou to po většině stovkové podíly várečné, akci-
ové, dále peníze majitelů a nájemců pivovarů,
po většině jedinců, kterým právě proto, že pro-
vozování živnosti pivovarské vyžaduje velikých
obnosů, jest tím krušněji. V pivovarství umístčr
jest skorem výhradně kapitál středních tříd
které všeobecné zdražování všeho již pocítily a
po případě jako živnostníci a obchodníci ve
svých závodech ve svůj prospěch již provedli,
a proto doufáme, že i tyto vrstvy občanstva těž
ké postavení naše v dělnické otázce správně po-
soudí a proti zdražení piva, kteréž pivovarům
i hostinským všeobecné zdražování, zvláště ale
úprava mzdy dělnictva přímo nakazuje, stavěti
se nebudou.
Dělnictvu našemu pak klademe na sidce
aby níkoli moci, nýbrž dobrou vůlí, tak jako
#10
alto_textblock
#10
pivovary, rukou společnou otázku zlepšení svých
poměrů luštilo, neboť přídavkem, jejž by za
trvajících pasivních poměrů pivovarských sobě
vynutiti mohlo, bez předchozího zdražení piv
pomoženo by mu nebylo.
Nikoli spory, nikoli stávkami, nikoli mocí
nýbrž rozumem pracujme! Jedni nemůžeme být
bez druhých; proto nestěžujme sobě již tak
těžké svoje bytí, nýbrž pomáhejme sobě spra-
vedlivě a na vzájeml
Zv.
#11
alto_textblock
#11
Z peněžníck trlů. (80. července) Se všech stra
docházejí neuspokojivé zprávy. Přes to Vídeň za-
chovává smýšlení nezměněně příznivé; obchody
ovšem v mrtvé zezoně nynější váznou nmaprosto
V Berlíně ve včerejší pravidelné měsíční schůz
Říšské banky německé prohlásil president dr
Koch napjelí banky za větší než kdykoli jindy v tui-
dobu roční. V posledních dnech zejména Berlín činí
velké nároky na banku. V příštím výkaze oclne s
banka opět v povinnosti daňové. Na snížen
úrokové míry nelze pomýšleti. — Tak
Rakousko-uherská banka, jež čeká v po
sledním týdnu červencovém eskont asi 200 mil. kor.
octne se, dle ohlášení „Frmdbl.“ v povinnosti daňové
kdežto loni k ultimu červencovému vykázala ne
zdaněnou zásobu 78.3 mil. K. Jinak poslední opa
tření úrokové naší cedulové Fanky přišlo právě v ča
a jeví již účinky v kursech devis. Tak již minulý
pálek bylo lze konstatovati od měsíců nevídaný zjev
pokles devisy berlínské pod paritu. Také včerejší zá
znam byl maličko pod paritou. Devisa pařížská drž
se ještě nad pari, ale průměr kursů berlínských, p
řížských a londýnských odpovídá téměř přesně pa
ritě. — V Londýně znovu značně poklesly anglické
konsoly. Kursem 827/% dosáhly včera nového rekordu
do spodu. Takového kursu nebylo od r. 1848, kdy
ovšem úroková míra obnášela 39%. Pokles včerejše
způsoben byl značnými návraty, jichž provenienee
dosud není všeobecně známou. Včerejší prodeje vy
konány téměř výhradně na účet Paříže, a odtu
domněnka, nejedná-li se snad o pouhou domonstrae
konservativních skupin finančních proti vládě a její
postupným sociálně - politickým a finaněnö - techni-
ckým opatřením. Jiní vysvětlují, že se v Paříži pli
pravují na nové, Byť dočasné poklesy v ruskýc
hodnotách a činí se v tě příčině zavčas opatření
Nesprávným prý je však názor, že jde o likvidaci n
účet velkých pojišťovacích společností. Naopak, právi
tyto včera nabízené zboží převzaly. Není jisto, za
kročí-li vláda, aby zabránila dalším poklesům.
Praha. Průběh dnešní Bursy byl klidný a pla
ceno za 4% dlužní úpisy Ústřední banky českých
spořitelen K 100.— a za akcie Podolské cementárny
K 200.— Dále podáváno za akcie: První české to-
várny orient. cukrov. K 260.—, První pražské zast
várny K 450.—, České průmyslové banky K 414.—
Živnostenské banky 241.50, České banky Unlon
K 241.50, České společnosti pro prům. cuker
K 137.—, Strojírny Daňkovy K 452.—, Pražsk
úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky
K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První česko
moravské strojírny K 845—, Pivovaru v Č. Budějo
vicích K 825.—, První české akc. spol. na živo
K 260.— peníze.
Vídeň. Začáteční bursa Byla pod dojmem sla
bých záznamů v Nov. Yorku, Obchod uvázl. Rela
tivní pevností vynikly papíry uhelné, vzhledemn
vynikající konjunkturu uhelného obchodu. Lom-
bardky pak byly pevné na základě zvýšení tarifů pr
lokální náklady na jižní dráze. Na polední burs
obchod se oživil přes to, že smýšlení v Berlín
ochablo. Došlo k větším nákupům v kreditkách, kler
uváděny byly v souvislost s příznivou bilancí. A-
pinky se upevnily. Bursa končila následkem sla-
bých zpráv z ciziny poněkud nižšími kursy, ale s ne
zmenšenou přiznivou náladou celkovou. Kreditky
později se částečně seslabily. Trh bankovní byl dobře
upevněn. Transportní trh pro lombardky Byl ne-
hybný. Akcie severní dráhy povolily, pražsko-žele-
zářské byly vyšší. Trh rentovní byl pevný. Na es
kontním trhu stav poněz nezměněn 4/2a.
Berlin. Prodeje v akciích bochumských ocelá-
ren tísnivě působily již včera a pokračováni těchže
v průběhu dnešním přivodilo nejprvé ochabnutí na
trhu hodnot průmyslových, později pak oslabení vše
obecné. Nejvíce ovšem dotčeny byly akcie železář
ských a uhelnodolných podniků, z kasovních papíru
pak akcie Donnersmarckovy huti. Na trhu bankovnl
pozorovány větší kursové ústupky jedině v diskont
ních. Realisace zasáhly včera favorisované akci
dráhy kanadské a Baltimore; pevny zůstaly P'aketky
a brémský Lloyd. V ruských rentách nebylo pohybu
rovněž pro akcie ruských bank nebylo zájmu. Sou-
kromý diskont 434%. Denní peníze 4.
pražského trhu obilního. (30. července) O
chod na dnešní burse dál se pod vlivem dešti pře
kažených prací sklizňových. Nabídka nového zbož
zůstává za očekáváním, nabízí se ponejvíce jen nove
žito, v němž kvality jsou velmi různé. Částečno
je tak vlhké, že se nehodí k mletí, nebo tak such
že ho lze sice použíti k semletí, bylo však tak
prima 76—77 kz na trhu. V tomto poměru byly
ceny, tak že za nové žito placeno z Prahy K 9—
až 9.45, z Benešova 75 kg K 9.20, z Mělníka 9.45
z Jenšovic 9.40, z Č. Brodu 9.15, z Kolina 9.10
ze Satalic 9.10. Starého žita používá se pro vyschlos
i bylo kupováno za nezměněných cen. Z Prahy zna-
menalo 72—74 kg K 9.25—9.50, z Ledče 8.50, z Vla-
šimi 8.95—9.05, z Benešova 9.15—9.25, z Votic 9.15
ze Sudoměřic 9.10, z Pacova 9.—, ze Zdislavic 9.05
Na dodávku leden-únor 1908 Bylo prodáno žito
Písku za K 8.85. — Nové české pšenici nedostává
se dosud jakékoli poplávky. Konsum jest odkázán
na zásoby rtarého zboží, jež byly ještě dostatečně
nabízeny. Majitelé nejsou vzhledem k počasí ochotní
ke slevám, na druhé straně kryje konsum jenom oka-
mžitou potřebu, tak že se vyvinul skrovný obcho
jen na základě cen minulého týdne. Z Prahy 76—80
kg K 10.90—11.50, z Berouna 78 kg K 11.50, z Ko-
lína 11.20, ze Zákolan 79 kg 11.40, z Panenského
Týnce 80 kg 11.50, ze Slaného 11.35, z Ledče 10.80
nová pšenice na leden-únor 1908 z Plsku K 10.85. —
Co do ječmene nebylo o obchodu ještě ani po-
tuchy, jakkoli se dostavili interesenti tu- i cizo-
zemští. Dosavadní ukázky jsou k posuzování ne-
způsobilé, nebyly proto jmenovány žádné ceny. Po-
časí nejbližších 8 dnů má největší důležitost. Ža
doucích informací nemohli si odnésti z trhu ani pro
davači ani kupci, = Ceny ov sa ulájily se ve Vin
#12
alto_textblock
#12
pevně, naproti lomu v Praze převládala chabá ten
dence. Z toho důvodu nalézají stanice vůči Vidni
alpským zemím příznivě ležíci dohrého odbytu z
plných cen, naproti tomu zboží odkázané na odby
do Prahy musilo zlevniti o 5—10 hal. Z Prahy pla-
ceno 8.05—8.25, z Benešova 7.85—8.—, z Vlašimi
7.75—7.90, z Volic 7.90, ze Sudoměřic 7.80—7.90
z Pacova 7.90, z Pelhřímova 8.—, z Leštiny 7.60.
z Trutnova 7.60, z Kyšperka 7.45. — Dovoz ř epky
je stále ještě nepatrný, ceny doznaly dalšího zvýšení
o 30—50 hal. na 50 kg a znamenaly z Prahy nebo
tovární stanice vlhká 16.50—17.—, suchá 17.50 az
18—— za 50 kg. — Kukuřice v ceně zvevnila,
z Vídně placeno hladce K 7.— až 7.10. — Hrách
ke krmení těšil se živé poptávce; ježto bílého je ne-
doslatek, těší se zelený větší pozornosti. Ceny
stouply o 25 hal. za 50 kg. — Mák v ceně K 431
až 44/ nezměněn. — Jetelové vemeno bílé
je lépe nabtzeno, nové prima zboží vyskytuje s
málo, platí se ochotně za plnou cenu. Podřízenější
druhy a staré zboží je zanedbáváno. Placeno z Prah
nové zboži K 30.— až 55.—; staré 35.— až 45.—
ružák klidný 21.— až 23.—.
Z hhů železářských. (Týdenní přehled.) Silusce
mezinárodního trhu opět nezměněna. Také z rakou-
ského trhu nelze oznámiti nic nového. Hutě zása-
beny jsou zákazkami na měsíce napřed dodávac
lhůty jsou stanoveny na poměrně dlouhou dobu. Su-
rového železa je další nedostatek a konsumenti vy-
pomáhají si anglickým. Po fagonovém železu je stále
čilá poplávka; ceny pevně. — Siluace trhu něme-
ekého, zemnéna rýnsko westfálského, je dále ne-
jasnou a nejistou. Proliva v tržní siluaci mezi suro-
vým železem a pololovary na jedné a hotovými vý-
robky na druhé straně vystupuje stále ostřeji. Na
vývozním trhu pociťovati ravněž oslabení. Belgie
stanovila pro mnohé výrobky levnější ceny, zejměna
pro jemný plech. Tyčevé železe nabízi se rovněž dálo
levněji, surového železa a polotovarů naproti tomu
je nedoslatek. Ocelárny jsou po té stránce na měsíce
napřed bohatě zaměstnány. Stavební železo je cha-
bější, ježlo stavební ruch všeobecně trpí oblížnými
poměry poněžními. Vysoké pece jsou až do konce
roku zásobeny objednávkami; totéž platí o ocelár-
nách, dodávajících polotovary. Také v potřebách že-
lezničních jsou továrny zaměstnány do konce roku.
Ceny pro dodávky, jež mají býti nově uzavřeny se
státními drahami, nejsou ještě stanoveny. Ochab-
nutí belgického trhu činí další pokroky. Ne-
znamenati sice ještě všeobecný pokles na celé čáře
za to seslabily ceny opětně v jednotlivých odvětvích
— Anglický trh nevykazuje změn v situaci. Trh
surovéno železa selrval v minulém týdnu v klidné
náladě jako vzdy v tuto dobu. Surového železa je
vždy ještě nedoslatek a ceny stále zpevňují. Č. 3.
znamená v Middlesbrough 58 šil. 9 d. V červenci na-
loděno dosud 121.493 t. proti 107.592 t. v témž ob-
dobí leňska. — Z amerického trhu píše „Iron
Age“, že stávky v železářských obvodech zůstaly
dosud bez vlivu, ježto vysoké pece jsou dobře zá-
sobeny rudou. Kdyby však měly stávky polrvati, byle
by nulno nechati pece vyhasnouti za účelem oprav
Poptávky po všech kvalitách surového železa při
bývá. O dovezu cizozemského surového železa má se
za to, že jej dlužno pokládati za vskutku skončený
Obchod se stavební oceli klidný. Domácí obchon
v kolejnicích nepatrný. Ocelářský trust prodal 12.000
tun ocelových kolejnic do Japanska. Transkontinen
tální komise železniční zaplatila kanadským válcov-
nám 34 dol. z tuny za dodávku 64.000 t. ocelovýcl
kolejnie.
Otázkou založení několika skutečně slibných
domácích podníků zabývá se právě Securitas, pe-
něžní společnost s r. o. v Praze-I., v Ovocné ulici
č. 15. a vybizí vážné interesenty k účaslenství. Take
v jiných připadech společnost tato pěstuje tvoření
skupin podnikatelských k zakládání nových a finan-
cování stávajících již živnostenských a obchodníel
podniků. Obchodním firmám zvláště nabízí se timt
Securitas k hotovému vyplácení účtů za podilu př
skontu, čímž postavení závodů těchto ve světě ob-
chodním má býti posíleno. Securitas pečuje též
uvádění maloživnostníků a maloobchodníků v řádné
styky úvěrní. Také opatření substituce po čas dovo-
lené úřadnictva bylo si již na společnosti Securitas
I od vynikajících peněžních ústavů vyžádáno. Při-
hlášky k revisi vykazují rovněž přírostek. Revise spo-
lečností konané zůstávají v přísné diskrelnosti. Na-
opak jest předním a vážným úkolem společnosti Se-
curitas, aby pozná-li snad při konané revisi nějské
organické nedostatky, ihned zjednela příslušné do-
plůky. Revisní nálezy mají zvláštní význam pro nor-
máln i mimořádné potřeby úvěrní. Také s jino
stránky bylo vyhledáno služeb společnosti této v po
slední době. Vedla k tomu snaha po bezpečné kou
cenných papírů, jakož i účelná kombinace úroková
a kursovní. Osobní návštěvy jsou vítány v hodinách
dopoledních v Ovocné ulici č. 15. (Ústřední bank
českých spořitelen)
Poukazní řízení mezi poštovní spořitelnou a švý-
carským Úvěrním úslavem. Jak jsme již ozná mili
tavedla pošt. spořitelna poukazní službu nyní lake
ze a do Švýcarska a za tím účelem uzavřela přisluš-
nou smlouvu se švýcarským Úvěrním úslavem v Cu-
rychu, klerý je zastoupen na všech důležitých místech
švýcarských. Dle této dohody počínaje 1. srpnem t.
mchou podobně jako prostřednictvím Německé ban-
ky, ilalské Banca Comerciale Ilalisna a lond ýnské
filiálky Banky pro země rakouské, také prostředni-
ctvím curyšského Úvěrního ústavu a jeho poboček
jakož i řady bank s ním ve spojení stojících prová-
děna býti vplácení a vyplácení na účet majitelů se-
kových kont u poštovní spořitelny. V tuto poukazní
službu je pojato nyní zalím 47 měst švýcarských
Řízení se bude prováděti zcela v rámci vžilých již
forem poukazovací služby provozovací do Německa.
Italie a Anglie, Vklady lze u švýcarského Úvěrníhe
ústavu prověsti buď v hotovosli na základě vlastnícl
prohlášení složních s hnědým podliskem, jež lze
obdržeti po 2 hal. u pošt. spořitelny, nebo zasláním
poštou nebo poukázáním z pohledávky u jmenova-
ného ústavu nebo některé banky s ním ve spojen
stojící. Výplaty dějí se na základě šeků, k čemuž
majitelé účtů šekových mají použíti obyčejných, pošt
spořitelnou také pro tuzemské řízení vydaných for-
mulářů, v nichž obnos vyplněn býti může také v
měně frankové. Pro výplaty bude se majitelům šeko-
vých účlů kromě poplatků, vybíraných v tuzemském
řízení účtovali pouze úhrada nákladů 1/4 pro mille
do obnosu 2000 K a 1 pro mille při obnosech nad
2000 K.
Stoupání cen kávy. („N. F. P.“) Dosavadní do-
vozy nové kampaně, jež sestávají z největší části
ještě z kávy slaré sklizně, jsou menší než bylo če-
káno a v tom spočívá důvod pro vzeslup cen asi o
10%, jaký nastal asi před měsícem. Také nepřiznivé
chladné počasí v Brasilii a následkem toho opozděná
sklizeň kávy přispěly ke vzrůstu cenovému. Dalš
vývoj cenový bude záviseti na velikosti dovozů
Santosu a Riu. Odhady letešní sklizně brasilské koli-
sají mezi 11 a 15 mil, balíků. Nyní pozorovali v Bra-
silii hnutí, směřujíci ke zrušení vývozní surlaxy 3 fr
z pytle; sotva však dodělá se úspěchu, ježto se sur
taxy používá k částečnému hražení nákladů valori-
sačních
První česká akcfová společnost továren na orieu-
tálské oukrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech,
dříva A. Maršner, docílila v prvním půlletí tohote
roku znamenitých výsledků, nebot prodala a odeslala
#13
alto_textblock
#13
zených
#14
alto_textblock
#14
pětiny
#15
alto_textblock
#15
chlebovin . . . . . . .
hov. dobytka, vepřů atd. ..
masa a mléčných výrobků.
bavlny . . . . . . .
nerostů, olejů
#16
alto_textblock
#16
Zástavní listy české byp. banky 590
40
»
„ .
31/
Základní úpisy české zem. banky 4 0
4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.)
, » » (v K
49%
49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.)
„ . „ (v k
4 0
4
Žel. „ „ „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
40%
zemské banky . .
41e
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
400
českých spořitelen . . ..
5
Zástavní listy mor. hyp. banky
40
40
Kom. dl. ůp mor. zeměd. banky
40
Želez. úpisy,
Zástavní listy I. mor. spořitelny 47,
40
„
»
» hal. zem. banky 41.
4
„
„ „ .
40
Kom. dl. úpisy . .
40
Železnič, » » »
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 19,
4%
„
»
» Rak. sherské banky 4 9 10-
410
„ » Dolnorak. byp. ústava
34/p
o
„
40
Kom. dl. úp. . .
31/2
„ .
„ . ,
4
Zástavní listy Rak. hyp. banky
30
Prior. obl. spol, rak. míst. drah
5%
Ruská stát. půjčka z r. 1905
4.2
Únorová spol. renta (v pap.)
4.2 e
(ve ste.)
Dubnová »»
4e
Květnová »
(v pap.
4 0
Červencová spol. renta (ve stř.)
410
Rakouská zlalá renta . . . .
» korunová renta . .
» investiční » . .
akci
Česká eskontní banka . . . .
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . .
Česká zajišťovací banka . .
Hospodářská úvěrní banka .
Moravská eskontní banka
Pražská úvěrní banka
První česká akc. pojišť. na život
Zal. úv. úslav v Hradci Kralové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoleční banka
Rakousko-uherská banka ..
Českomoravská strojirna . ..
Daňkova strojirna . . . .
Hustonova strojírna
Česká společnost eukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská tovarna chemická
Podolska cementárna
Poldina but
Pražská železářska společnost
První česků raď. v Modřanech
»
„ tov. orient. cukrov.
#17
alto_textblock
#17
Zástavní listy:
šproc. kom. dl. úp. zem, banky kr. č.
4proc, žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/aproc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 490
#18
alto_textblock
#18
Banky:
#19
alto_textblock
#19
Česká průmyslova . . . . . .
» »Union« . . . . . . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Zivnostenská . . . . . . . .
moravská eskontní . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . . . . . ..
banka pro země rakouské . . .
dolno rakouská eskontní
»Morkur«, směnár. akc. společnos
#20
alto_textblock
#20
v té době zboží za 1,777.787 K 10 h, kdežto loni ve
slejné době pouze za 1,610458 K 78 h. tudiž o
167.328 K 41 h letos více nežli loni. Výsledek tenlo
byl by býval mnohem skvělejší, kdyby dlouhotrvající
zima nebyla obchod v měsíci 1řeznu značně poško-
dila. Vůbec jest obchod tohoto českého průmyslo
vého podniku na stálém postupu
Ruské celní přijmy činily v červnu t. r. 11.268r
loni 9842 a předloni 9857 rublů; za celé pololetí vy
kazuje r. 1907 122.269 rublů, 1906: 114.805 a 1905
101.621 rublů
Vývoz amerických výrobků. V právě minulén
fiskálním roce (od 1. července 1906 do 30. června
1907) obnášela hodnpta hlavních zemědělských vý-
robků ze Spojených států severoamerických vyve-
#21
alto_textblock
#21
951.635
890.57
úhrnem . . .
Značný přírost vykazuje dle toho jen hodnota vy
vezené bavlny, kdežto ostatní skupiny zaznamenávaj
vesměs větší menší poklesy.
Insolvence. Michal Barll, obchodník ve Štyrském
Hradci. - S. Schimmerling, obchodník v Badenu. —
Ranvolť a Fleischmann v Boru.
Konkurs byl prohlášen krajsk. soudem v Most
na jmění Petra Kordy, řezníka v Chomutově. Kon
kursním komisařem přednosta okresního soudu
Chomutově, správcem dr. Krans, advokát tamtéž
Schůze věřitelů 10. srpna, přihlášky do 31. srpna
rok likvidační 12. září. — Dále byl konkura prohlá-
šen krajským soudem v Litoměřicích na jmění
Josefa Kittla, neprot. obchodníka v Gesteinigtu
Jilovém. Komisařem přednosta okresního soudu
Děčíně, správcem dr. Reinisch, advokát tamtéž. Lhůlv
3. a 25. srpna a 2. zálí.
#22
alto_textblock
#22
Trhy peněžní.
#23
alto_textblock
#23
Pražská bursa.
#24
alto_textblock
#24
V Praze, 30. července. Oficiální záznamy znějt
#25
alto_textblock
#25
Vídloňská bursa
#26
alto_textblock
#26
Závěrečné kursy
30. července 29. červee.
Renty:
(procentní papírová květnová . . 96 95 9690
98 20
42procentní » únorová . . 98 3
96 9
Iprocentní stříbrná lednová . . . 96. 90
183
98 30
4.2procentní » dubnová . .
115 15
šprocentní zlatá rakouská . . . 115 20
96 9
96 90
4procentní korunová rakouská . .
86 9u
86. 70
Bl/zprocentní korunová (invest.) .
110 . 50
110.40
4procentní zlata uherská . . ..
92 70
92.0
4procentní korunová uherská . .
80 9
81.10
Bl/sprocentní kor. (invest.) uhier. .
83.—
82 95
ruska půjčka . . . . . . . .
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
. . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . ..
vídeňské komunální . . . . .
tisské. . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . . .
#28
alto_textblock
#28
31
#29
alto_textblock
#29
1907/0e
1908j07
v 1000 dol
176 030
177.350
B4.420
41.30
180.939
191.057
481.166
400.497
79.380
8O 4
#30
alto_textblock
#30
Peníze] Zbož
#31
alto_textblock
#31
102.—
#32
alto_textblock
#32
96 75
#33
alto_textblock
#33
87..50
#34
alto_textblock
#34
98.50
#35
alto_textblock
#35
96. 95
#36
alto_textblock
#36
96 25
#37
alto_textblock
#37
96 25
#38
alto_textblock
#38
96 95
#39
alto_textblock
#39
96 25
#40
alto_textblock
#40
91.—
#41
alto_textblock
#41
9970
#42
alto_textblock
#42
100 —
#43
alto_textblock
#43
103 d5
#44
alto_textblock
#44
95 4
#45
alto_textblock
#45
34.9
#46
alto_textblock
#46
945
#47
alto_textblock
#47
99 75
#48
alto_textblock
#48
96 7
#49
alto_textblock
#49
93.—
#50
alto_textblock
#50
95.—
#51
alto_textblock
#51
93 50
#52
alto_textblock
#52
93 40
#53
alto_textblock
#53
99 2
#54
alto_textblock
#54
95.—
#55
alto_textblock
#55
97. 20
#56
alto_textblock
#56
96 75
#57
alto_textblock
#57
88 50
#58
alto_textblock
#58
96.65
#59
alto_textblock
#59
88.2
#60
alto_textblock
#60
96 75
#61
alto_textblock
#61
78 4
#62
alto_textblock
#62
83.—
#63
alto_textblock
#63
93 30
#64
alto_textblock
#64
98 3
#65
alto_textblock
#65
96 .9
#66
alto_textblock
#66
96 9
#67
alto_textblock
#67
1 15 20
#68
alto_textblock
#68
96.9
#69
alto_textblock
#69
86 70
#70
alto_textblock
#70
211.5
150—
#71
alto_textblock
#71
114 —
#72
alto_textblock
#72
382—
#73
alto_textblock
#73
52 1 —
260.-
445
241 5
—.—
—.
—.—
#74
alto_textblock
#74
573 —
#75
alto_textblock
#75
845.—
#76
alto_textblock
#76
137 —
#77
alto_textblock
#77
825 —
9025
—.—
2600
—.-
260 —
#78
alto_textblock
#78
20J.—
#79
alto_textblock
#79
149.10
213.—
249.—
422.—
452.—
140.75
#80
alto_textblock
#80
182.75
#81
alto_textblock
#81
96 25
96.25
96 75
87 10
100.—
#82
alto_textblock
#82
414—
—.—
382 25
1805.—-
302 50
431.50
568 50
#83
alto_textblock
#83
103 —
97 75
88 50
99 50
96 75
96 7
96 75
#84
alto_textblock
#84
96 7
#85
alto_textblock
#85
96 75
#86
alto_textblock
#86
95.—
100.75
#87
alto_textblock
#87
100 30
#88
alto_textblock
#88
96.35
95 90
95 50
100.75
97.75
100.—
96 —
94 50
34 40
99 50
96.—
98 20
97 75
89 5
97 65
#89
alto_textblock
#89
83.25
#90
alto_textblock
#90
97 75
#91
alto_textblock
#91
79. 40
98 50
#92
alto_textblock
#92
83.50
#93
alto_textblock
#93
98.50
#94
alto_textblock
#94
97. 15
115 .50
97. 10
86 90
#95
alto_textblock
#95
97 10
#96
alto_textblock
#96
242 50
#97
alto_textblock
#97
415. —.
#98
alto_textblock
#98
158.—
#99
alto_textblock
#99
384.—
#100
alto_textblock
#100
538. —
#101
alto_textblock
#101
280.—
#102
alto_textblock
#102
469.—
#103
alto_textblock
#103
242.50
#104
alto_textblock
#104
575.
#105
alto_textblock
#105
—.—
#106
alto_textblock
#106
860.—
#107
alto_textblock
#107
—.—
#108
alto_textblock
#108
.—
#109
alto_textblock
#109
145.
875.—
410.—
200.50
—
280.—
#110
alto_textblock
#110
2610
#111
alto_textblock
#111
148.5
203 50
249 —
421. —
456.—
140 75
183.35
#112
alto_textblock
#112
96.75
96.25
96.25
86 90
—.
100.—
#113
alto_textblock
#113
414.—
382 25
—.—
1803.—
302 25
432 7
568.—
.—
#114
alto_textblock
#114
Hasper
#115
alto_textblock
#115
Závěrečné kursy
30. července 29. červce.
rakouský úvěrní ústav . . . . 648 25 647 50
uherská všeobecná úvěrní . . . 752 25 748. —
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1020.— 1020
vídeňská bankovní jednota . . . 53325 532.50
vídeňská banka »Union« . . . . 538 50 539.—
všeobecná depositní banka . ..
462. —
462.—
Dopravní podniky
Buštěhradská dráha lit. A . . .
»
» » B . . .
Česká severní dráha . . . . .
Duchcovsku-podmokelská dráha.
Rak, severo-západní dráha . . .
Polabská dráha . . . . . . .
Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.) -
Pražsko duchcovská dráha kmen.
Pražsko duche. dráha prioritní
Ústecko teplická dráha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
. . . .
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha-
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd . . . . . .
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . .
Pizeňský akciový pivovar . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
Králodvorská cementárna
.
Mostecká uhlářská společnost .
Severočeská uhlářská společnost
Západočeská
Poldina hut
Pražská železářská společnosť .
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na náboje
Rakouská zbrojovka
Veitschské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťska vagonka . . . . . .
Devisy a valuty:
95.65
95.52
Curych . . . . . . . . . .
95.66
95.65
Paříž . . . . . . . . . ..
240..50
240 5
Londýn . . . . . . . . ..
117.56
Německá místa . . . . . . . 117.53
117.60
Rišské marky v papíroch . . . 117.53
Dvacelifrank . . . . . . . . 19.14 19.14
Rubl papír . . . . . . . . 253.— 253.—
Lira . . . . . . . . . . . 95.78 95.77
Soukromé (sazby eskontní) . . . 4/44 51/4 4,
Po dočasném snížení závěrek na stísněný stav
v cizině opět slabáí.
z. Z Vidně, 30. července. (Telfgr. »Nár. Listů « .)
Večerní bursa. Kreditky 648.—, po (—.—)
uherské kreditky 752.75, anglobanka 303 75, bankovní
jednota 533.75, unionka 539.—, ländernanka 432. ,
státní dr. 654.—, —.—, jižní dráha 149.—, polab. dr.
421.—, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákové
420.—, rýmavskomuráňské 542.50, alpinky 59 1.50,
květnová renta 96.95, uherska korunová 92.60.
turecké losy 183.25, marky za hotové 117.52, altimo
117.57. Smýšleni chabé.
x. Z Vidně, 30. července. (Telfgr. »Nár. Listů «. )
Devisy. (První číslo znací penize, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199. 45
193.70, Bukurešť na krátké lhůty —.—
Brussel šek a kr. lhůty ta 100 Ir., —.—, —
— Némecko šek na
Brussel na delší lh. —.-
králké lh. za 100 mk. 117 45, 117 65, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 240.35, 240.65, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.62
95 80, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petronred
a ruská města šek a kr, lh. za 100 rublů —
—, Paříž šek
—.—, Petrohrad delší lh.
a krátké lh. za 100 tr. 95.60, 95.721/2, Paříž delsí
—.—, Curych a Basilej šek a krátké inoty
lho .-
95 55, 95.70, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.55, 95.70, na delšl ihůty —.—.
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 30. července. (Zpráva Živa. banky.)
30. července 29. červce.
Diskontní . . . . . . . . . 410.— 411.—
Baku . . . . . . . . . . . 520.— 522.—
Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4100.—
Sormovo . . . . . . . . . 147.— 147 50
rusko-činská banka. . . . . . 242.— 242.—
Ruská průmyslová banka . . . 293 — 292.
Petrohradské metallurgické . . . 154.— 154.—
Kolomna . . . . . . . . . 418.— 412.—
Putilovské železo . . . . . . 96.— 95 50
176.—
Fénix. . . . . . . . . . . 177.—
#116
alto_textblock
#116
Ruské papíry v Berllně.
#117
alto_textblock
#117
Z Berlína, 30. července. (Zpráva Živnost. banky.)
30. července 29. červce.
91.75
41/2procentní ruská renta 1905. . 91.70
7510 75.20
šprocentní ruská renta 1902
—.—
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.—
—.—
—
3/zprocentní ruská zlalů renta.
petrohradská diskontní banka . . 162 25 162 25
148.75
petrohradská mezinárodní banka . 148 75
128.—
ruská banka pro vnější obchod . 127.75
#118
alto_textblock
#118
Berlínská bursa.
#119
alto_textblock
#119
Z Berlina, 30. července. Pův. zpráva »N. Listů «.)
30. července 29. čeivencs
Rakouské kreditky . . . . . . 203 25
202 9
Diskonto . . . . . . . . . 168.25
169.10
224.30
Německá banka. . . . . . . 223 6
151 80
Obchodní společnost . . . . . 151.60
137 80
Drážďanská banka. . . . . . 137 50
Spanělské exterieury . . . ..
Bochumské ocelárny . . . . . 208 40
. . . . 217.25
Lanřina hut
Dortmund. Union lit. C.. . . . 69 25
Harpenská uhl. spol. . . . . . 194.50
Hibernia . . . . . . . . .
. . . . . 421.—
Consolidace
Severoněmecký Lloyd . . . . 116.60
Packet . . . . . . . . . . 131.75
Turecké losy . . . . . . . . 141.—
Z kasovních papírů:
30. července 29. července
332.—
. . . . . . . . 330.5
Concordia
208.—
Eschweilské . . . . . . . . 207.—
182.50
Geisweidské . . . . . . . . 180.50
97. —
. . . . . . . 98.—
Hochdahl.
Katovické . . . . . . . . . 203.—
203 40
274.—
Wilhelm . . . . . . . . . 274 .60
182 80
Phönix . . . . . . . . . . 180 80
175 . 25
Rh. Staí . . . . . . . . . 174.50
—.—
Schalker . . . . . . . .
Westohalia . . . . . . . . 201.—
. . . . . . . 192 80
Orenstein
. . . . . . . 129.25
Rh. Metali
. . . . . . . 169.75
. . . . . . . 298.50
Donnersmark
. . . . . .
Huldschinský
Vulcan . . . . . . . . . . 242.50
Bismark . . . . . . . . . 302 . 75
Caro. . . . . . . . . . . 102.40
Hoesch. . . . . . . . . . 215.50
Georg Marie . . . . . . . . 75.10
Kömigsb. . . . . . . . . . 183.20
Nordsteru . . . . . . ..
Z Berlína, 30. července. (O 1. hod. 15 m. odpol.)
Kreditky 202 50, státní dráha 139.—, lombardy 29 .5e
Smýšlení klidné.
#120
alto_textblock
#120
—.—
1066.— 1070.—
340.—
340.—
557.—
556.—
426 —
426.—
420.—
421.—
391.—
392.—
—.—
217.—
—.—
—.—
—.—
—.—
5240.—
5245.—
560.—
560.—
654.25
654 . 50
148 75
147 75
460.—
458.—
991.—
990.—
443.—
444.—
—.—
—-
—.—
453.—
—.—
898.—
735 —
—.—
374.—
2600.—
593.—
541 .25
1066.—
501.—
—.—
535.—
508..50
#121
alto_textblock
#121
—.—
453.—
893.—
735.—
373.—
#122
alto_textblock
#122
2592.—
592 50
541.—
1078. —
501.—
—.—
535.—
508.—
#123
alto_textblock
#123
210.30
218.25
63.00
195.25
421 90
116.50
131 75
141. 70
#124
alto_textblock
#124
202 75
192. 90
129.—
170 25
300. —
#125
alto_textblock
#125
241.50
302 75
102 50
217.—
77.—
183.25