ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 af45b510-7673-11dc-aa1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
ALTO TextBloky — 125
#1 alto_textblock #1
Národní hospodář.
#2 alto_textblock #2
Zemědělství
#3 alto_textblock #3
Obohod
#4 alto_textblock #4
—
#5 alto_textblock #5
Průmyal
#6 alto_textblock #6
Finančnictví
#7 alto_textblock #7
Příloha „Národních Listů“ k číslu 209. ze dne 31. července 1907.
#8 alto_textblock #8
ctva.
#9 alto_textblock #9
K otázce hnutí pivovarského dělnictva. (Hlas z kruhů pivovarských.) Nemilosrdně postupující všeobecné zdražo- vání životních potřeb za pomoci spekulace čím dál tím více zasahuje ty, kdož původně způso- bením jeho chtěli sobě pomoci. Dražší práce zdražuje výrobek, dražší vý- robky zdražují všeobecné potřeby. Nepoměrnost a neurovnanost, s jakou se za posledních tř roků postupuje a namnoze výpočty sprostřed- kovatelů najmě u zboží, jež na štěstí honosí se větší poptávkou, přivodily chaos, z něhož těžko bude vyváznouti a kterýmž trpěti budeme všichni, zvláště však ti průmyslníci, kteří v boji zdražovacím nebudou dosti silni, aby zdražili výrobek svůj o to, oč výroba jejich zavládnuvší- mi poměry byla zdražena; bohužel, že mezi tě- mito v první řadě až dosud jsou pivovarníci. Nohledě k zavedené zemské dávce, vše- obecné zdražování dere se do pivovarů již delší dobu plným proudem; počalo menšími včemi a šlo tak jistě v před, že není již v pivovate předmětu, který by nebyl ne jednou, nýbrž ně- které již dva i vícekráte zdraženy, jako je tomu na př. u smoly, sudoviny a v poslední době po- znovu u uhli. Zprávy, že uhlí bude o 25 až 50 % dražší, uvádějí nás vedle poplachu se zvýšenou sazbou úrokovou již v existenční obavy, poně- vadž poslední bilance několika známých pivo- varů poučily nás, že takto dospěli jsme za ne obvyklých starosti, za veliké námahy a risika jakých těžká živnost pivovarská vyžaduje, míste k výdělku ke ztrátám. A v tylo smutné pravdy vtírá se již delší dobu otázka úpravy platů pivovarského dělni Než, jako jest nám úplně jasno, že pivovar- ství musí se vymaniti ze všeho konservatismu který je dosud tíží, a upraviti si musí další svů existenční postup tak, jak toho právě přílomn doba vyžaduje, právě tak jest nám také jasna snaha našeho dělnictva po úpravě jeho platů všeobecných poměrů za účelem uvedení jieh v rovnováhu ku poměrům, za jakých musí sobě své životní potřeby opatřovati a za jakých pra cují jemu rovní v ostatních průmyslových od- větvích. Že nikdo z pivovarníků požadavkům dělni etva zásadně nestaví se v cestu, jest pravé, roz umné chase sladovnické předobře známo, nebot ona jest si toho vědoma, že ti praví sládci vyšl z její řad a že nezapomenuli dob, kdy sam k úpravě svých platů pracovali, a proto vidí v nich své přimluvce u nadřízen, ch, rozhodu- jících činitelů, správních rad a majitelů pivo- varů. Že však přes to nemůže být požadavkům chasy vyhověno ihned tak, jak si toho přeje zaviňují právě výše zmíněné hrozné výdélkové poměry pivovarů. Z čeho přídat, když není kde brát, když výroba se zdražila a cena prodejní na místě aby stoupla, zvláště zavedením zemské dávky se vlastně snížila? Proč jen pivo má stále za stejnou cenu být prodáváno, když u jiných výrobků co chvíli řídí se cena prodejní poměry právě panujícími? Proč hledí se na pivovary tak nepřátelsky, když jen slovem projeví nutnost zdražení piva, a kdo vlastně je tím činitelem, jenž nejvíce se staví proti jeho zdražení? Jsou to právě kruhy chase naši nejbližší, zase třídy dělné a jejich listy vůdčí, které prohlašovaly pivovarníky za pivní lichváře, když při zaveden zemské dávky snažili se jen bostinští při raziti k dávce současně ještě haléř na skleniei k úpravě svých, od 30 let stále se horšících poměrů. Z přirážky té neměly míti pivovary ni čeho, jim bylo zadost, když mělo se pomoci ho- stinským, aby tím zlepšeny byly platební jiel poměry vůči pivovarům, a přece psalo se lichvě s pivem, o pivovarském, dělnictvo vyko řisťujísím velkokapitálu tak dlouho, až zdražen piva bylo buď zeela ubito, anebo obmezeno n přirážku zemské dávky, kteráž, ač měla slou- žiti k úpravě platů jiných (učitelstva), pivovarůn velmi citelně ublížila. Tenkráte po třeti padla snaha, piv zdražiti, ovšem nejhlavněji proto, že soli- darita hostinských i pivovarů byla pověstne chabá. Bohužel, že stalo se tak v době, kdy ji nak zvýšení cen veškerých potřeb obecenstva bylo uznáváno a také placeno. Není naším úmyslem, způsobovati polemiku a nechceme také nikomu činiti výtek, nýbrž připamatovati chceme jen smutný fakt, který nás zdržuje vyplniti oprávněná přání našeho dělnictva. Nemůžeme jinak, než pevně věřiti, ž dělnictvo naše jest ve spojení s oficiálními stra nami dělnickými, neboť jsou toho doklady v ce- lém počínání při osnování pivovarských stável a boykotů, jež velké strany délnické podporuj a proklamují, a proto tím více se divíme, že strany tyto nynější, výše vylíčený rozpor pře hlížojí. Chco-li kdo dožadovati se spravedlnosti musí být sám spravedliv; máme-li věřit dělni ctvu, že daří se mu v nynějších poměrech zle- musí i ono věřiti nám, že poměry naše i hostin ských jsou nesnecitelně. Každý haléř, který nově více vydáme, musíme také stržit, abychon na dále neubíjeli ony miliony národního majet- ku, které leží nyní v pasivním průmyslu pivo- varském. Neboť nejsou to miliony velkokapita- listů, jak si někdo mylně představuje, nýbrž jsou to po většině stovkové podíly várečné, akci- ové, dále peníze majitelů a nájemců pivovarů, po většině jedinců, kterým právě proto, že pro- vozování živnosti pivovarské vyžaduje velikých obnosů, jest tím krušněji. V pivovarství umístčr jest skorem výhradně kapitál středních tříd které všeobecné zdražování všeho již pocítily a po případě jako živnostníci a obchodníci ve svých závodech ve svůj prospěch již provedli, a proto doufáme, že i tyto vrstvy občanstva těž ké postavení naše v dělnické otázce správně po- soudí a proti zdražení piva, kteréž pivovarům i hostinským všeobecné zdražování, zvláště ale úprava mzdy dělnictva přímo nakazuje, stavěti se nebudou. Dělnictvu našemu pak klademe na sidce aby níkoli moci, nýbrž dobrou vůlí, tak jako
#10 alto_textblock #10
pivovary, rukou společnou otázku zlepšení svých poměrů luštilo, neboť přídavkem, jejž by za trvajících pasivních poměrů pivovarských sobě vynutiti mohlo, bez předchozího zdražení piv pomoženo by mu nebylo. Nikoli spory, nikoli stávkami, nikoli mocí nýbrž rozumem pracujme! Jedni nemůžeme být bez druhých; proto nestěžujme sobě již tak těžké svoje bytí, nýbrž pomáhejme sobě spra- vedlivě a na vzájeml Zv.
#11 alto_textblock #11
Z peněžníck trlů. (80. července) Se všech stra docházejí neuspokojivé zprávy. Přes to Vídeň za- chovává smýšlení nezměněně příznivé; obchody ovšem v mrtvé zezoně nynější váznou nmaprosto V Berlíně ve včerejší pravidelné měsíční schůz Říšské banky německé prohlásil president dr Koch napjelí banky za větší než kdykoli jindy v tui- dobu roční. V posledních dnech zejména Berlín činí velké nároky na banku. V příštím výkaze oclne s banka opět v povinnosti daňové. Na snížen úrokové míry nelze pomýšleti. — Tak Rakousko-uherská banka, jež čeká v po sledním týdnu červencovém eskont asi 200 mil. kor. octne se, dle ohlášení „Frmdbl.“ v povinnosti daňové kdežto loni k ultimu červencovému vykázala ne zdaněnou zásobu 78.3 mil. K. Jinak poslední opa tření úrokové naší cedulové Fanky přišlo právě v ča a jeví již účinky v kursech devis. Tak již minulý pálek bylo lze konstatovati od měsíců nevídaný zjev pokles devisy berlínské pod paritu. Také včerejší zá znam byl maličko pod paritou. Devisa pařížská drž se ještě nad pari, ale průměr kursů berlínských, p řížských a londýnských odpovídá téměř přesně pa ritě. — V Londýně znovu značně poklesly anglické konsoly. Kursem 827/% dosáhly včera nového rekordu do spodu. Takového kursu nebylo od r. 1848, kdy ovšem úroková míra obnášela 39%. Pokles včerejše způsoben byl značnými návraty, jichž provenienee dosud není všeobecně známou. Včerejší prodeje vy konány téměř výhradně na účet Paříže, a odtu domněnka, nejedná-li se snad o pouhou domonstrae konservativních skupin finančních proti vládě a její postupným sociálně - politickým a finaněnö - techni- ckým opatřením. Jiní vysvětlují, že se v Paříži pli pravují na nové, Byť dočasné poklesy v ruskýc hodnotách a činí se v tě příčině zavčas opatření Nesprávným prý je však názor, že jde o likvidaci n účet velkých pojišťovacích společností. Naopak, právi tyto včera nabízené zboží převzaly. Není jisto, za kročí-li vláda, aby zabránila dalším poklesům. Praha. Průběh dnešní Bursy byl klidný a pla ceno za 4% dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen K 100.— a za akcie Podolské cementárny K 200.— Dále podáváno za akcie: První české to- várny orient. cukrov. K 260.—, První pražské zast várny K 450.—, České průmyslové banky K 414.— Živnostenské banky 241.50, České banky Unlon K 241.50, České společnosti pro prům. cuker K 137.—, Strojírny Daňkovy K 452.—, Pražsk úvěrní banky K 524.—, Hospodářské úvěrní banky K 382.—, Zajišťovací banky K 150.—, První česko moravské strojírny K 845—, Pivovaru v Č. Budějo vicích K 825.—, První české akc. spol. na živo K 260.— peníze. Vídeň. Začáteční bursa Byla pod dojmem sla bých záznamů v Nov. Yorku, Obchod uvázl. Rela tivní pevností vynikly papíry uhelné, vzhledemn vynikající konjunkturu uhelného obchodu. Lom- bardky pak byly pevné na základě zvýšení tarifů pr lokální náklady na jižní dráze. Na polední burs obchod se oživil přes to, že smýšlení v Berlín ochablo. Došlo k větším nákupům v kreditkách, kler uváděny byly v souvislost s příznivou bilancí. A- pinky se upevnily. Bursa končila následkem sla- bých zpráv z ciziny poněkud nižšími kursy, ale s ne zmenšenou přiznivou náladou celkovou. Kreditky později se částečně seslabily. Trh bankovní byl dobře upevněn. Transportní trh pro lombardky Byl ne- hybný. Akcie severní dráhy povolily, pražsko-žele- zářské byly vyšší. Trh rentovní byl pevný. Na es kontním trhu stav poněz nezměněn 4/2a. Berlin. Prodeje v akciích bochumských ocelá- ren tísnivě působily již včera a pokračováni těchže v průběhu dnešním přivodilo nejprvé ochabnutí na trhu hodnot průmyslových, později pak oslabení vše obecné. Nejvíce ovšem dotčeny byly akcie železář ských a uhelnodolných podniků, z kasovních papíru pak akcie Donnersmarckovy huti. Na trhu bankovnl pozorovány větší kursové ústupky jedině v diskont ních. Realisace zasáhly včera favorisované akci dráhy kanadské a Baltimore; pevny zůstaly P'aketky a brémský Lloyd. V ruských rentách nebylo pohybu rovněž pro akcie ruských bank nebylo zájmu. Sou- kromý diskont 434%. Denní peníze 4. pražského trhu obilního. (30. července) O chod na dnešní burse dál se pod vlivem dešti pře kažených prací sklizňových. Nabídka nového zbož zůstává za očekáváním, nabízí se ponejvíce jen nove žito, v němž kvality jsou velmi různé. Částečno je tak vlhké, že se nehodí k mletí, nebo tak such že ho lze sice použíti k semletí, bylo však tak prima 76—77 kz na trhu. V tomto poměru byly ceny, tak že za nové žito placeno z Prahy K 9— až 9.45, z Benešova 75 kg K 9.20, z Mělníka 9.45 z Jenšovic 9.40, z Č. Brodu 9.15, z Kolina 9.10 ze Satalic 9.10. Starého žita používá se pro vyschlos i bylo kupováno za nezměněných cen. Z Prahy zna- menalo 72—74 kg K 9.25—9.50, z Ledče 8.50, z Vla- šimi 8.95—9.05, z Benešova 9.15—9.25, z Votic 9.15 ze Sudoměřic 9.10, z Pacova 9.—, ze Zdislavic 9.05 Na dodávku leden-únor 1908 Bylo prodáno žito Písku za K 8.85. — Nové české pšenici nedostává se dosud jakékoli poplávky. Konsum jest odkázán na zásoby rtarého zboží, jež byly ještě dostatečně nabízeny. Majitelé nejsou vzhledem k počasí ochotní ke slevám, na druhé straně kryje konsum jenom oka- mžitou potřebu, tak že se vyvinul skrovný obcho jen na základě cen minulého týdne. Z Prahy 76—80 kg K 10.90—11.50, z Berouna 78 kg K 11.50, z Ko- lína 11.20, ze Zákolan 79 kg 11.40, z Panenského Týnce 80 kg 11.50, ze Slaného 11.35, z Ledče 10.80 nová pšenice na leden-únor 1908 z Plsku K 10.85. — Co do ječmene nebylo o obchodu ještě ani po- tuchy, jakkoli se dostavili interesenti tu- i cizo- zemští. Dosavadní ukázky jsou k posuzování ne- způsobilé, nebyly proto jmenovány žádné ceny. Po- časí nejbližších 8 dnů má největší důležitost. Ža doucích informací nemohli si odnésti z trhu ani pro davači ani kupci, = Ceny ov sa ulájily se ve Vin
#12 alto_textblock #12
pevně, naproti lomu v Praze převládala chabá ten dence. Z toho důvodu nalézají stanice vůči Vidni alpským zemím příznivě ležíci dohrého odbytu z plných cen, naproti tomu zboží odkázané na odby do Prahy musilo zlevniti o 5—10 hal. Z Prahy pla- ceno 8.05—8.25, z Benešova 7.85—8.—, z Vlašimi 7.75—7.90, z Volic 7.90, ze Sudoměřic 7.80—7.90 z Pacova 7.90, z Pelhřímova 8.—, z Leštiny 7.60. z Trutnova 7.60, z Kyšperka 7.45. — Dovoz ř epky je stále ještě nepatrný, ceny doznaly dalšího zvýšení o 30—50 hal. na 50 kg a znamenaly z Prahy nebo tovární stanice vlhká 16.50—17.—, suchá 17.50 az 18—— za 50 kg. — Kukuřice v ceně zvevnila, z Vídně placeno hladce K 7.— až 7.10. — Hrách ke krmení těšil se živé poptávce; ježto bílého je ne- doslatek, těší se zelený větší pozornosti. Ceny stouply o 25 hal. za 50 kg. — Mák v ceně K 431 až 44/ nezměněn. — Jetelové vemeno bílé je lépe nabtzeno, nové prima zboží vyskytuje s málo, platí se ochotně za plnou cenu. Podřízenější druhy a staré zboží je zanedbáváno. Placeno z Prah nové zboži K 30.— až 55.—; staré 35.— až 45.— ružák klidný 21.— až 23.—. Z hhů železářských. (Týdenní přehled.) Silusce mezinárodního trhu opět nezměněna. Také z rakou- ského trhu nelze oznámiti nic nového. Hutě zása- beny jsou zákazkami na měsíce napřed dodávac lhůty jsou stanoveny na poměrně dlouhou dobu. Su- rového železa je další nedostatek a konsumenti vy- pomáhají si anglickým. Po fagonovém železu je stále čilá poplávka; ceny pevně. — Siluace trhu něme- ekého, zemnéna rýnsko westfálského, je dále ne- jasnou a nejistou. Proliva v tržní siluaci mezi suro- vým železem a pololovary na jedné a hotovými vý- robky na druhé straně vystupuje stále ostřeji. Na vývozním trhu pociťovati ravněž oslabení. Belgie stanovila pro mnohé výrobky levnější ceny, zejměna pro jemný plech. Tyčevé železe nabízi se rovněž dálo levněji, surového železa a polotovarů naproti tomu je nedoslatek. Ocelárny jsou po té stránce na měsíce napřed bohatě zaměstnány. Stavební železo je cha- bější, ježlo stavební ruch všeobecně trpí oblížnými poměry poněžními. Vysoké pece jsou až do konce roku zásobeny objednávkami; totéž platí o ocelár- nách, dodávajících polotovary. Také v potřebách že- lezničních jsou továrny zaměstnány do konce roku. Ceny pro dodávky, jež mají býti nově uzavřeny se státními drahami, nejsou ještě stanoveny. Ochab- nutí belgického trhu činí další pokroky. Ne- znamenati sice ještě všeobecný pokles na celé čáře za to seslabily ceny opětně v jednotlivých odvětvích — Anglický trh nevykazuje změn v situaci. Trh surovéno železa selrval v minulém týdnu v klidné náladě jako vzdy v tuto dobu. Surového železa je vždy ještě nedoslatek a ceny stále zpevňují. Č. 3. znamená v Middlesbrough 58 šil. 9 d. V červenci na- loděno dosud 121.493 t. proti 107.592 t. v témž ob- dobí leňska. — Z amerického trhu píše „Iron Age“, že stávky v železářských obvodech zůstaly dosud bez vlivu, ježto vysoké pece jsou dobře zá- sobeny rudou. Kdyby však měly stávky polrvati, byle by nulno nechati pece vyhasnouti za účelem oprav Poptávky po všech kvalitách surového železa při bývá. O dovezu cizozemského surového železa má se za to, že jej dlužno pokládati za vskutku skončený Obchod se stavební oceli klidný. Domácí obchon v kolejnicích nepatrný. Ocelářský trust prodal 12.000 tun ocelových kolejnic do Japanska. Transkontinen tální komise železniční zaplatila kanadským válcov- nám 34 dol. z tuny za dodávku 64.000 t. ocelovýcl kolejnie. Otázkou založení několika skutečně slibných domácích podníků zabývá se právě Securitas, pe- něžní společnost s r. o. v Praze-I., v Ovocné ulici č. 15. a vybizí vážné interesenty k účaslenství. Take v jiných připadech společnost tato pěstuje tvoření skupin podnikatelských k zakládání nových a finan- cování stávajících již živnostenských a obchodníel podniků. Obchodním firmám zvláště nabízí se timt Securitas k hotovému vyplácení účtů za podilu př skontu, čímž postavení závodů těchto ve světě ob- chodním má býti posíleno. Securitas pečuje též uvádění maloživnostníků a maloobchodníků v řádné styky úvěrní. Také opatření substituce po čas dovo- lené úřadnictva bylo si již na společnosti Securitas I od vynikajících peněžních ústavů vyžádáno. Při- hlášky k revisi vykazují rovněž přírostek. Revise spo- lečností konané zůstávají v přísné diskrelnosti. Na- opak jest předním a vážným úkolem společnosti Se- curitas, aby pozná-li snad při konané revisi nějské organické nedostatky, ihned zjednela příslušné do- plůky. Revisní nálezy mají zvláštní význam pro nor- máln i mimořádné potřeby úvěrní. Také s jino stránky bylo vyhledáno služeb společnosti této v po slední době. Vedla k tomu snaha po bezpečné kou cenných papírů, jakož i účelná kombinace úroková a kursovní. Osobní návštěvy jsou vítány v hodinách dopoledních v Ovocné ulici č. 15. (Ústřední bank českých spořitelen) Poukazní řízení mezi poštovní spořitelnou a švý- carským Úvěrním úslavem. Jak jsme již ozná mili tavedla pošt. spořitelna poukazní službu nyní lake ze a do Švýcarska a za tím účelem uzavřela přisluš- nou smlouvu se švýcarským Úvěrním úslavem v Cu- rychu, klerý je zastoupen na všech důležitých místech švýcarských. Dle této dohody počínaje 1. srpnem t. mchou podobně jako prostřednictvím Německé ban- ky, ilalské Banca Comerciale Ilalisna a lond ýnské filiálky Banky pro země rakouské, také prostředni- ctvím curyšského Úvěrního ústavu a jeho poboček jakož i řady bank s ním ve spojení stojících prová- děna býti vplácení a vyplácení na účet majitelů se- kových kont u poštovní spořitelny. V tuto poukazní službu je pojato nyní zalím 47 měst švýcarských Řízení se bude prováděti zcela v rámci vžilých již forem poukazovací služby provozovací do Německa. Italie a Anglie, Vklady lze u švýcarského Úvěrníhe ústavu prověsti buď v hotovosli na základě vlastnícl prohlášení složních s hnědým podliskem, jež lze obdržeti po 2 hal. u pošt. spořitelny, nebo zasláním poštou nebo poukázáním z pohledávky u jmenova- ného ústavu nebo některé banky s ním ve spojen stojící. Výplaty dějí se na základě šeků, k čemuž majitelé účtů šekových mají použíti obyčejných, pošt spořitelnou také pro tuzemské řízení vydaných for- mulářů, v nichž obnos vyplněn býti může také v měně frankové. Pro výplaty bude se majitelům šeko- vých účlů kromě poplatků, vybíraných v tuzemském řízení účtovali pouze úhrada nákladů 1/4 pro mille do obnosu 2000 K a 1 pro mille při obnosech nad 2000 K. Stoupání cen kávy. („N. F. P.“) Dosavadní do- vozy nové kampaně, jež sestávají z největší části ještě z kávy slaré sklizně, jsou menší než bylo če- káno a v tom spočívá důvod pro vzeslup cen asi o 10%, jaký nastal asi před měsícem. Také nepřiznivé chladné počasí v Brasilii a následkem toho opozděná sklizeň kávy přispěly ke vzrůstu cenovému. Dalš vývoj cenový bude záviseti na velikosti dovozů Santosu a Riu. Odhady letešní sklizně brasilské koli- sají mezi 11 a 15 mil, balíků. Nyní pozorovali v Bra- silii hnutí, směřujíci ke zrušení vývozní surlaxy 3 fr z pytle; sotva však dodělá se úspěchu, ježto se sur taxy používá k částečnému hražení nákladů valori- sačních První česká akcfová společnost továren na orieu- tálské oukrovinky a čokoládu na Král. Vinohradech, dříva A. Maršner, docílila v prvním půlletí tohote roku znamenitých výsledků, nebot prodala a odeslala
#13 alto_textblock #13
zených
#14 alto_textblock #14
pětiny
#15 alto_textblock #15
chlebovin . . . . . . . hov. dobytka, vepřů atd. .. masa a mléčných výrobků. bavlny . . . . . . . nerostů, olejů
#16 alto_textblock #16
Zástavní listy české byp. banky 590 40 » „ . 31/ Základní úpisy české zem. banky 4 0 4 % Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) , » » (v K 49% 49% Mel. úpisy » » » (ve zl.) „ . „ (v k 4 0 4 Žel. „ „ „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské 40% zemské banky . . 41e Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ústřední banky 400 českých spořitelen . . .. 5 Zástavní listy mor. hyp. banky 40 40 Kom. dl. ůp mor. zeměd. banky 40 Želez. úpisy, Zástavní listy I. mor. spořitelny 47, 40 „ » » hal. zem. banky 41. 4 „ „ „ . 40 Kom. dl. úpisy . . 40 Železnič, » » » Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 19, 4% „ » » Rak. sherské banky 4 9 10- 410 „ » Dolnorak. byp. ústava 34/p o „ 40 Kom. dl. úp. . . 31/2 „ . „ . , 4 Zástavní listy Rak. hyp. banky 30 Prior. obl. spol, rak. míst. drah 5% Ruská stát. půjčka z r. 1905 4.2 Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 e (ve ste.) Dubnová »» 4e Květnová » (v pap. 4 0 Červencová spol. renta (ve stř.) 410 Rakouská zlalá renta . . . . » korunová renta . . » investiční » . . akci Česká eskontní banka . . . . Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . Hospodářská úvěrní banka . Moravská eskontní banka Pražská úvěrní banka První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. úslav v Hradci Kralové Živnostenská banka Haličská akc. hypoleční banka Rakousko-uherská banka .. Českomoravská strojirna . .. Daňkova strojirna . . . . Hustonova strojírna Česká společnost eukerní Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská tovarna chemická Podolska cementárna Poldina but Pražská železářska společnost První česků raď. v Modřanech » „ tov. orient. cukrov.
#17 alto_textblock #17
Zástavní listy: šproc. kom. dl. úp. zem, banky kr. č. 4proc, žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/aproc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 490
#18 alto_textblock #18
Banky:
#19 alto_textblock #19
Česká průmyslova . . . . . . » »Union« . . . . . . . Hospodářská úvěrní pro Čechy Zivnostenská . . . . . . . . moravská eskontní . . . . rakousko-uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . .. banka pro země rakouské . . . dolno rakouská eskontní »Morkur«, směnár. akc. společnos
#20 alto_textblock #20
v té době zboží za 1,777.787 K 10 h, kdežto loni ve slejné době pouze za 1,610458 K 78 h. tudiž o 167.328 K 41 h letos více nežli loni. Výsledek tenlo byl by býval mnohem skvělejší, kdyby dlouhotrvající zima nebyla obchod v měsíci 1řeznu značně poško- dila. Vůbec jest obchod tohoto českého průmyslo vého podniku na stálém postupu Ruské celní přijmy činily v červnu t. r. 11.268r loni 9842 a předloni 9857 rublů; za celé pololetí vy kazuje r. 1907 122.269 rublů, 1906: 114.805 a 1905 101.621 rublů Vývoz amerických výrobků. V právě minulén fiskálním roce (od 1. července 1906 do 30. června 1907) obnášela hodnpta hlavních zemědělských vý- robků ze Spojených států severoamerických vyve-
#21 alto_textblock #21
951.635 890.57 úhrnem . . . Značný přírost vykazuje dle toho jen hodnota vy vezené bavlny, kdežto ostatní skupiny zaznamenávaj vesměs větší menší poklesy. Insolvence. Michal Barll, obchodník ve Štyrském Hradci. - S. Schimmerling, obchodník v Badenu. — Ranvolť a Fleischmann v Boru. Konkurs byl prohlášen krajsk. soudem v Most na jmění Petra Kordy, řezníka v Chomutově. Kon kursním komisařem přednosta okresního soudu Chomutově, správcem dr. Krans, advokát tamtéž Schůze věřitelů 10. srpna, přihlášky do 31. srpna rok likvidační 12. září. — Dále byl konkura prohlá- šen krajským soudem v Litoměřicích na jmění Josefa Kittla, neprot. obchodníka v Gesteinigtu Jilovém. Komisařem přednosta okresního soudu Děčíně, správcem dr. Reinisch, advokát tamtéž. Lhůlv 3. a 25. srpna a 2. zálí.
#22 alto_textblock #22
Trhy peněžní.
#23 alto_textblock #23
Pražská bursa.
#24 alto_textblock #24
V Praze, 30. července. Oficiální záznamy znějt
#25 alto_textblock #25
Vídloňská bursa
#26 alto_textblock #26
Závěrečné kursy 30. července 29. červee. Renty: (procentní papírová květnová . . 96 95 9690 98 20 42procentní » únorová . . 98 3 96 9 Iprocentní stříbrná lednová . . . 96. 90 183 98 30 4.2procentní » dubnová . . 115 15 šprocentní zlatá rakouská . . . 115 20 96 9 96 90 4procentní korunová rakouská . . 86 9u 86. 70 Bl/zprocentní korunová (invest.) . 110 . 50 110.40 4procentní zlata uherská . . .. 92 70 92.0 4procentní korunová uherská . . 80 9 81.10 Bl/sprocentní kor. (invest.) uhier. . 83.— 82 95 ruska půjčka . . . . . . . . Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . .. vídeňské komunální . . . . . tisské. . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . . .
#27 alto_textblock #27
4
#28 alto_textblock #28
31
#29 alto_textblock #29
1907/0e 1908j07 v 1000 dol 176 030 177.350 B4.420 41.30 180.939 191.057 481.166 400.497 79.380 8O 4
#30 alto_textblock #30
Peníze] Zbož
#31 alto_textblock #31
102.—
#32 alto_textblock #32
96 75
#33 alto_textblock #33
87..50
#34 alto_textblock #34
98.50
#35 alto_textblock #35
96. 95
#36 alto_textblock #36
96 25
#37 alto_textblock #37
96 25
#38 alto_textblock #38
96 95
#39 alto_textblock #39
96 25
#40 alto_textblock #40
91.—
#41 alto_textblock #41
9970
#42 alto_textblock #42
100 —
#43 alto_textblock #43
103 d5
#44 alto_textblock #44
95 4
#45 alto_textblock #45
34.9
#46 alto_textblock #46
945
#47 alto_textblock #47
99 75
#48 alto_textblock #48
96 7
#49 alto_textblock #49
93.—
#50 alto_textblock #50
95.—
#51 alto_textblock #51
93 50
#52 alto_textblock #52
93 40
#53 alto_textblock #53
99 2
#54 alto_textblock #54
95.—
#55 alto_textblock #55
97. 20
#56 alto_textblock #56
96 75
#57 alto_textblock #57
88 50
#58 alto_textblock #58
96.65
#59 alto_textblock #59
88.2
#60 alto_textblock #60
96 75
#61 alto_textblock #61
78 4
#62 alto_textblock #62
83.—
#63 alto_textblock #63
93 30
#64 alto_textblock #64
98 3
#65 alto_textblock #65
96 .9
#66 alto_textblock #66
96 9
#67 alto_textblock #67
1 15 20
#68 alto_textblock #68
96.9
#69 alto_textblock #69
86 70
#70 alto_textblock #70
211.5 150—
#71 alto_textblock #71
114 —
#72 alto_textblock #72
382—
#73 alto_textblock #73
52 1 — 260.- 445 241 5 —.— —. —.—
#74 alto_textblock #74
573 —
#75 alto_textblock #75
845.—
#76 alto_textblock #76
137 —
#77 alto_textblock #77
825 — 9025 —.— 2600 —.- 260 —
#78 alto_textblock #78
20J.—
#79 alto_textblock #79
149.10 213.— 249.— 422.— 452.— 140.75
#80 alto_textblock #80
182.75
#81 alto_textblock #81
96 25 96.25 96 75 87 10 100.—
#82 alto_textblock #82
414— —.— 382 25 1805.—- 302 50 431.50 568 50
#83 alto_textblock #83
103 — 97 75 88 50 99 50 96 75 96 7 96 75
#84 alto_textblock #84
96 7
#85 alto_textblock #85
96 75
#86 alto_textblock #86
95.— 100.75
#87 alto_textblock #87
100 30
#88 alto_textblock #88
96.35 95 90 95 50 100.75 97.75 100.— 96 — 94 50 34 40 99 50 96.— 98 20 97 75 89 5 97 65
#89 alto_textblock #89
83.25
#90 alto_textblock #90
97 75
#91 alto_textblock #91
79. 40 98 50
#92 alto_textblock #92
83.50
#93 alto_textblock #93
98.50
#94 alto_textblock #94
97. 15 115 .50 97. 10 86 90
#95 alto_textblock #95
97 10
#96 alto_textblock #96
242 50
#97 alto_textblock #97
415. —.
#98 alto_textblock #98
158.—
#99 alto_textblock #99
384.—
#100 alto_textblock #100
538. —
#101 alto_textblock #101
280.—
#102 alto_textblock #102
469.—
#103 alto_textblock #103
242.50
#104 alto_textblock #104
575.
#105 alto_textblock #105
—.—
#106 alto_textblock #106
860.—
#107 alto_textblock #107
—.—
#108 alto_textblock #108
.—
#109 alto_textblock #109
145. 875.— 410.— 200.50 — 280.—
#110 alto_textblock #110
2610
#111 alto_textblock #111
148.5 203 50 249 — 421. — 456.— 140 75 183.35
#112 alto_textblock #112
96.75 96.25 96.25 86 90 —. 100.—
#113 alto_textblock #113
414.— 382 25 —.— 1803.— 302 25 432 7 568.— .—
#114 alto_textblock #114
Hasper
#115 alto_textblock #115
Závěrečné kursy 30. července 29. červce. rakouský úvěrní ústav . . . . 648 25 647 50 uherská všeobecná úvěrní . . . 752 25 748. — všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1020.— 1020 vídeňská bankovní jednota . . . 53325 532.50 vídeňská banka »Union« . . . . 538 50 539.— všeobecná depositní banka . .. 462. — 462.— Dopravní podniky Buštěhradská dráha lit. A . . . » » » B . . . Česká severní dráha . . . . . Duchcovsku-podmokelská dráha. Rak, severo-západní dráha . . . Polabská dráha . . . . . . . Pardubická (Jiho sev.- něm. spoj.) - Pražsko duchcovská dráha kmen. Pražsko duche. dráha prioritní Ústecko teplická dráha . . . . Ferdinandova severní dráha . . Lvovsko-černovická dráha . . . Státní dráha . . . . . . . . Jižní dráha . . . . Štyrsko-hradecko-köflašská dráha- Dunajská paroplavební společnost Rakouský Lloyd . . . . . . Průmyslové podniky: Česká cukerní společnost . . Pizeňský akciový pivovar . . Daňkova strojírna . . . . . . Brněnská strojírna . . . . . Králodvorská cementárna . Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina hut Pražská železářská společnosť . Alpská báňská Rýmavsko muráňská želez. spol. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . . . Pešťska vagonka . . . . . . Devisy a valuty: 95.65 95.52 Curych . . . . . . . . . . 95.66 95.65 Paříž . . . . . . . . . .. 240..50 240 5 Londýn . . . . . . . . .. 117.56 Německá místa . . . . . . . 117.53 117.60 Rišské marky v papíroch . . . 117.53 Dvacelifrank . . . . . . . . 19.14 19.14 Rubl papír . . . . . . . . 253.— 253.— Lira . . . . . . . . . . . 95.78 95.77 Soukromé (sazby eskontní) . . . 4/44 51/4 4, Po dočasném snížení závěrek na stísněný stav v cizině opět slabáí. z. Z Vidně, 30. července. (Telfgr. »Nár. Listů « .) Večerní bursa. Kreditky 648.—, po (—.—) uherské kreditky 752.75, anglobanka 303 75, bankovní jednota 533.75, unionka 539.—, ländernanka 432. , státní dr. 654.—, —.—, jižní dráha 149.—, polab. dr. 421.—, severozápadní dráha 427.—, turecké tabákové 420.—, rýmavskomuráňské 542.50, alpinky 59 1.50, květnová renta 96.95, uherska korunová 92.60. turecké losy 183.25, marky za hotové 117.52, altimo 117.57. Smýšleni chabé. x. Z Vidně, 30. července. (Telfgr. »Nár. Listů «. ) Devisy. (První číslo znací penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 199. 45 193.70, Bukurešť na krátké lhůty —.— Brussel šek a kr. lhůty ta 100 Ir., —.—, — — Némecko šek na Brussel na delší lh. —.- králké lh. za 100 mk. 117 45, 117 65, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. st. 240.35, 240.65, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95.62 95 80, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petronred a ruská města šek a kr, lh. za 100 rublů — —, Paříž šek —.—, Petrohrad delší lh. a krátké lh. za 100 tr. 95.60, 95.721/2, Paříž delsí —.—, Curych a Basilej šek a krátké inoty lho .- 95 55, 95.70, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.55, 95.70, na delšl ihůty —.—. Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 30. července. (Zpráva Živa. banky.) 30. července 29. červce. Diskontní . . . . . . . . . 410.— 411.— Baku . . . . . . . . . . . 520.— 522.— Caspienne . . . . . . . . . 4475.— 4100.— Sormovo . . . . . . . . . 147.— 147 50 rusko-činská banka. . . . . . 242.— 242.— Ruská průmyslová banka . . . 293 — 292. Petrohradské metallurgické . . . 154.— 154.— Kolomna . . . . . . . . . 418.— 412.— Putilovské železo . . . . . . 96.— 95 50 176.— Fénix. . . . . . . . . . . 177.—
#116 alto_textblock #116
Ruské papíry v Berllně.
#117 alto_textblock #117
Z Berlína, 30. července. (Zpráva Živnost. banky.) 30. července 29. červce. 91.75 41/2procentní ruská renta 1905. . 91.70 7510 75.20 šprocentní ruská renta 1902 —.— 4proc. ruská konsolidační renta 1889 —.— —.— — 3/zprocentní ruská zlalů renta. petrohradská diskontní banka . . 162 25 162 25 148.75 petrohradská mezinárodní banka . 148 75 128.— ruská banka pro vnější obchod . 127.75
#118 alto_textblock #118
Berlínská bursa.
#119 alto_textblock #119
Z Berlina, 30. července. Pův. zpráva »N. Listů «.) 30. července 29. čeivencs Rakouské kreditky . . . . . . 203 25 202 9 Diskonto . . . . . . . . . 168.25 169.10 224.30 Německá banka. . . . . . . 223 6 151 80 Obchodní společnost . . . . . 151.60 137 80 Drážďanská banka. . . . . . 137 50 Spanělské exterieury . . . .. Bochumské ocelárny . . . . . 208 40 . . . . 217.25 Lanřina hut Dortmund. Union lit. C.. . . . 69 25 Harpenská uhl. spol. . . . . . 194.50 Hibernia . . . . . . . . . . . . . . 421.— Consolidace Severoněmecký Lloyd . . . . 116.60 Packet . . . . . . . . . . 131.75 Turecké losy . . . . . . . . 141.— Z kasovních papírů: 30. července 29. července 332.— . . . . . . . . 330.5 Concordia 208.— Eschweilské . . . . . . . . 207.— 182.50 Geisweidské . . . . . . . . 180.50 97. — . . . . . . . 98.— Hochdahl. Katovické . . . . . . . . . 203.— 203 40 274.— Wilhelm . . . . . . . . . 274 .60 182 80 Phönix . . . . . . . . . . 180 80 175 . 25 Rh. Staí . . . . . . . . . 174.50 —.— Schalker . . . . . . . . Westohalia . . . . . . . . 201.— . . . . . . . 192 80 Orenstein . . . . . . . 129.25 Rh. Metali . . . . . . . 169.75 . . . . . . . 298.50 Donnersmark . . . . . . Huldschinský Vulcan . . . . . . . . . . 242.50 Bismark . . . . . . . . . 302 . 75 Caro. . . . . . . . . . . 102.40 Hoesch. . . . . . . . . . 215.50 Georg Marie . . . . . . . . 75.10 Kömigsb. . . . . . . . . . 183.20 Nordsteru . . . . . . .. Z Berlína, 30. července. (O 1. hod. 15 m. odpol.) Kreditky 202 50, státní dráha 139.—, lombardy 29 .5e Smýšlení klidné.
#120 alto_textblock #120
—.— 1066.— 1070.— 340.— 340.— 557.— 556.— 426 — 426.— 420.— 421.— 391.— 392.— —.— 217.— —.— —.— —.— —.— 5240.— 5245.— 560.— 560.— 654.25 654 . 50 148 75 147 75 460.— 458.— 991.— 990.— 443.— 444.— —.— —- —.— 453.— —.— 898.— 735 — —.— 374.— 2600.— 593.— 541 .25 1066.— 501.— —.— 535.— 508..50
#121 alto_textblock #121
—.— 453.— 893.— 735.— 373.—
#122 alto_textblock #122
2592.— 592 50 541.— 1078. — 501.— —.— 535.— 508.—
#123 alto_textblock #123
210.30 218.25 63.00 195.25 421 90 116.50 131 75 141. 70
#124 alto_textblock #124
202 75 192. 90 129.— 170 25 300. —
#125 alto_textblock #125
241.50 302 75 102 50 217.— 77.— 183.25