#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 109. ze dne 19. dubna 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Vycházející hvězda hereckého umění. Z Ř-
ma se oznamuje: Zde vzbuzuje sensaci divadelní
společnost, hrající nářečím sicilským a sestávající
většinou z ochotníků. Bjoernstjerne Bjoernson, právě
zde meškající, píše o tom svému příteli: Kde kdo
mi vypravoval, že mladý řemeslník z Catanie na Si-
cilii, jakýs Grasso, jenž si zřídil hereckou společ-
nost, jest nejslavnějším hercem světa. Mladý italský
herec přiměl ho, aby se odebral se svou společností
do Říma a teď vystupuje v Teatro Argentino. Prvního
večera bylo tam dvacet lidí, druhého bylo divadlo
přeplněno, třetího naplňovala hlediště nejlepší spo-
lečnost řimská. Po sedmém vystoupení uspořádali mu
na počest banket. Na slavnostní řeč odpověděl: »Dnes
jest zajisté nejkrásnější den, jehož se moje matka
dožila. Za to jsem vděčen především vám všem!e
Jest mu dvacet šest let a nechce Catanii opustit.
»Potud ne, pokud matka žije!« Ve hře jeho jest vel-
kost tak bezprostřední, že obecenstvo, když v jaké
činohře objevil nevěru své ženy a odhrnul záclonu,
vykřiklo a zachvělo se. Všichni souhlasí v tom, že
ničeho podobného neviděli. Také členové společnosti,
vesměs mladí Siciliané, mají neobyčejný talent. Kon-
cem června přibude do Říma a bude hráti v novém
kuse D'Annunziově »La figlia di Jorio«.
= Santos Dumont o svých zkušenostech. Ve své
knize, právě v Londýně vydané, »Moje létací stroje«
podává Santos Dumont mnoho zajímavého o svých
zkušenostech aeronautických. Dle jeho názoru mohí
by létací stroj konati služby také ve válce, poněvadž
normální stanoviště létacího stroje nalézá se v niž
ších vrstvách. Dalo by se ho užíti k účelům pozoro-
vacím a ke zjištění stanoviště podmořských člunů.
aby jich přítomnost ohlašovaly. Na myšlenku řiditel-
ného balonu připadl prý Santos Dumont poprvé, když
jako hoch na kávových plantážích svého otce v Brasilii
pozoroval orly, kteří s rozpjatými křídly vznášeli se pod
nekonečným blankytem. Santos Dumont narodil se
r. 1873, přibyl r. 1891 se svou rodinou do Pařížea
zahloubal se tam ihned ve studium plaveb balonů.
Jednoho dne ocítil se balon nad Paříží v bezvětří,
plyn rychle unikal a bylo nebezpečí, že spadne na
střechy. Také tato příhoda pobádala jej, aby se stal
pánem letu. Jednou vystoupil za bouře. »Stoupal
jsem výše a výše v temnotě, závratnou rychlostí.
Věděl jsem, že letím hrozně rychle, přece však ne-
cítil jsem nijakého pohybu. Slyšel a cítil jsem toliko
bouři; věděl jsem, že se nalézám ve velkém nebez-
pečí a přece mi toto nebezpečí nebylo patrno. Zá-
roveň se mne zmocnila divoká rozkoš — tam nahoře
v samotě, pod blesky a hromy cítil jsem se částí
bouře!« O nebezpečí ohně následkem použití petro-
lejového motoru praví Santos Dumont: »Příznám se
upřímně, když jsem poprvé vystoupil, neměl jsem
nijakých obav, co se týče ohně. Obával jsem se
toliko, že by balon následkem svého vnitřního tlaku
mohl prasknout. Toho se obávám ještě dnes. Santo
Dumont nikdy netrpěl mořskou nemocí,ačkoliv ři-
ditelný balon svým silným kolísáním vyvolává těžké
příznaky. »Mám-li radit všem větroplavcům se řidi-
telným balonem«, praví Santos Dumont, »tedy radím
držte se poblíže země!«
= Z medvědí domácnosti. Z Bernu se ozna-
muje: Ve zdejší medvědí jámě nastal přírůstek ro-
diny. Mládě bylo až do poslední doby čiperné a ve-
#4
alto_textblock
#4
selé, ale pojednou počalo pozbývat svého dobrého
rozmaru, tvářilo se velmi zarmouceně a občas ža-
lostně vylo. Když pátráno po příčině, shledáno, že
medvídě mělo hlad, poněvadž je paní matka hanebně
a nesvědomitě zanedbávala. Následkem toho usneseno,
odejmouti medvídě krkavčí matce, hlupáček posazen
do vagonu elektrické dráhy a obecenstvo provázelo jej
s neobyčejným účastenstvím. Ostatně choval se mladý
divoch ve vagoně velmi způsobně a nezavdal nijaké
příčiny ke steskům. Medvídě dáno »na stravu« jed-
nomu statkáři a je teď živeno pravým alpským mlé-
kem bernským, jež dychtivě ssaje z cucáčku.
= Tornado. Z Čhicaga se oznamuje: Jedna z
nejprudších a nejzhoubnějších bouří za mnoho let
přenesla se v noci na 25. m. m. přes Chicago.
Ohromné škody způsobeny byly zvláště v jižních
předměstích a nemalé natropeny na sever od e města.
Obchodní část města byla ušetřena od plné síly
bouře. Obec Indiana Harbor, 20 angl. mil jihový-
chodně od Chicaga, na dráze Lake Shore a Michi-
gan Southern, byla nejtíže postižena. L. Baker, ma
jitel střížního obchodu, byl tam zabit a 15 osob.
které se nacházely v obchodě, když bouře propukla.
bylo poraněno; některé z nich velice vážně. Barke-
rův obchod byl úplně zničen. — Osmnácte domů
bylo bouří rozvaleno a několik osob poraněno
troskách svých obydlí. Až dosud není možno podati
plný dosah a podrobnosti všech škod, neboť telegrafní
a telefonní spojení jest na mnoha místech přerušeno.
Dráty elektrických linií jsou rovněž strhány, čímž
doprava také mnoho trpí. Jiné zprávy oznamují, že
bouří v okolí Indiana Harbor zničeny tři lidské ži-
voty; několik osob jest smrtelně poraněno a mnoho
se jich pohřešuje, o nichž panuje domněnka, že
pohřbeny jsou v ssutinách. Všechny tři hotely v onom
městě jsou poškozeny a jedna dvoupatrová budova
byla úplně převrácena. — Bouře natropila zároveň
velké škody v Hammond, Ind. Velký počet obytních
stavení byl valně poškozen a dvě osoby poraněny.
Část závodu Republic Iron and Steel Čo. byla bouří
stržena a škoda tím způsobená páčí se na 25.000
dol. Některé obchodní budovy zbaveny byly s řech
město dnes nachází se v úplné temnotě. — V Gran
Crossing, osm angl. mil jižně od středu města, bylo
několik domů pobořeno a nákladní vozy na nádraži
s trati shozeny a trati troskami pokryty, tak že vlaky
nemohly přejížděti. Telegrafní a telefonní, společnosti
utrpěly zvláště velké ztráty na jih od města. Na se-
veru od Chicaga utrpěla zvláště předměstí Evanston
Rogers Park a Thornton. — Z Grand Řapids, Mich.
Malý, avšak v následcích svých zhoubný tornado
přehnal se přes jižní část města, natropiv škod, jež
se čítají do tisíců. Dvě osoby byly poraněny, střechy
se stodol a obytných domků odnášeny, komíny a
jině části domů strhány, dobytek zabíjen, domy ze
základů vyvracovány a stromy z kořenů vytrhovány.
Vedle toho natropeno bleskem mnoho škod. —
Z Chicaga. Pozdější zprávy jenom zveličují hrůzy,
které natropil tornado a kterým zvláště předměstí
Chicaga utrpěla. Ve Washington Heights mnoho osob
bylo poraněno a domy buď rozvaleny nebo střečh
zbaveny. Tytéž, ne-li horší zprávy, oznamují sez
Morgan Parku a Fernwoodu. Doprava na dráháchi
pouliční jest zastavena. Chodníky jsou vytrhánya
ploty do tisíců yardů zdélí na všechny strany roz-
meteny. Voda, která s bouří spadla, zatopilav
Dauphin Parku na několik stop pozemky a chodníky
#5
alto_textblock
#5
v jižní části města jsou rovněž pod vodou. Škoda
způsobená páčiti se bude jistě do statisíců, když ne
do millionů, jak některé, snad přestřelené zprávy
udávají. — Prudký blizzard řádil po celé Manitobě
a na severozápadu. Sníh bičován silným severový-
chodním větrem a porušil dopravu na dráhách. —
Podobné zprávy došly ze Severní Dakoty, Montanya
#6
alto_textblock
#6
Kanady.
#7
alto_textblock
#7
Zemřelí v Praze.
#8
alto_textblock
#8
Dne 12. dubna 1904: Nová Marie, domovnice,
62 roky, 869—II. Kutílek Jam mistr zámečnický, 59
roků, 942—II. Hašek Josef, syn bednářského pomoc-
níka, 11/ roku, 1177—II. Foglová Anna, manželka
truhláře, 31 rok, 596—VII. Trousil Josef, syn obchod.
sluhy, 8 roků, 290—I. Rissová Milada, manželka maj.
pohřebního ústavu, 34 roky, 98—II. — Ve všeobec-
né nemocnici: Králíková Alžběta, vdova po zed-
níku, 64 roky. Adamova Ant., dělnice, 18 roků. Inne-
mann Eugen, zlatník, 60 roků. Nykodímová Kateřina,
manželka dělníka, 39 roků. Piram Antonín, dělník,
20 roků. Vlček Karel, síťař, 25 roků. — U Milosrd-
ných bratří: Matěcna František, dozorce potravní
daně, 71 rok. Kleinhambl Josef, krejčí, 21 rok. Vy-
stvořil František, dělník, 50 roků. — U Milosrd-
ných sester: Groskopfová Anna, posluhovačka,
61 rok. Běhounková Anna, manželka dělníka, 28 roků.
Moc Jan, dělník, 70 roků. — V josefovské ne-
mocnici: Pollaková Františka, soukromnice, 76 r.
#9
alto_textblock
#9
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#10
alto_textblock
#10
V úterý 19. dubna.
#11
alto_textblock
#11
160. hra v předpl
(4. čtvrtka.)
Hoffmannovy povídky.
Fantastická opera o třech dějstvích s prologema
epilogem. Složil J. Offenbach. Text napsalJ.
Barbier. Přeložil J. V. Novotný. Dirigent Moric Anger.
Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po půl 10. hod.
#12
alto_textblock
#12
Lidové divadlo „Uranla“ v VIl. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#13
alto_textblock
#13
V úterý 19. dubna.
#14
alto_textblock
#14
Začátek o 7. hod.
#15
alto_textblock
#15
40. hra v předplacení
Po čtvrté: Milostpánova komorná.
#16
alto_textblock
#16
Svandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 19. dubna.
Začátek o 7. hod
73. hra v předplacení (úterní).
Burský generál.
Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 odděl.
Napsali E. Norimi a E. Baum. Přeložil Karlier.
Hudbu složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
#17
alto_textblock
#17
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vaohraneo
V úterý 19. dubna.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Hrabě Mikuláš Zrinský
Truchiohra o 5 jednáních. Napsal Theodor Körner
Přeložil K. Kamínek.
#18
alto_textblock
#18
336
#20
alto_textblock
#20
333
#21
alto_textblock
#21
ráte. .: Vždyť byla jste mi všechno slíbila ! . . .
Miluji
vás! .. . Miluji vás nade všechno!«
Prudkým pohybem Juaně se podařilo konečně vy-
vinouti se z objetí mladého muže.
Odskočivši rychle na stranu, vstrčila mezi sebe
Reněa lenošku.
Volala
»Neodejdete-li ihned odtud, přísahám vám, že při-
volám lidi a že vás dám vyhoditi ze dveří.«
Nebyla by však tak učinila.
Nechtěla za žádnou cenu skandálu, o němž by se
byl Stack jistě dověděl a který byl by mohl míti nad to
vážné důsledky, jelikož byl by vedl snad i k odhalením
o tom, jakého rázu byly i styky, jež Stack byl s Renéem
zapředl.
Juana hleděla ukonejšiti proto Renéa tak, aby vzdáli
se bez hluku.
Mladý muž vztýčen, chvěje se stále ještě, pohlížel
na hraběnku s očima, jež hořely žádostivosti.
Juana pochopila, vidouc jej v tomto stavu, že René
dospěl krajního toho stupně rozechvění, kdy láska jest
schopna všeho se dopustiti, šílenství aneb i zločinu.
Mladá žena nyní sama se zachvěla
I promluvila k němu hlasem teď něžným, skorem
matořsky domlouvavým;
Nebylo-liž to skutečné dětinství, vniknouti tak do
cizího bytu, aniž se dříve ohlásiti — jako když koule z
děla přiletí?
Musil přece pochopiti, jaké vzrušení musil v ní způ-
sobiti náhlý taký vpád
Slibila mu všechno, ano; a kdyžtě přijela sem, byl
#22
alto_textblock
#22
Ale komorná podlehla překvapení svému tak velice.
že neslyšela snad ani hlasu toho
Ficelle se zastavil a pozoroval příchozího.
Muž ten, jenž zachvácen byl zřejmě též velikým
vzrušením, volal
»Carlono, jest paní hraběnka zde?«
Chopil se ruky Carlony, jež vzpamatovavši se po-
někud, chystala se vrátiti se do příbytku hraběnčina.
Při tom pravila, hledíe mu vyvinouti ruku svoji
»Ne, ne, pusťte mne, paní hraběnka není zde, jsem
zde sama.«
Náhle ale paní její vystrčila hlavu dveřmi poote-
vřenými
Hraběnka Juana, oděná v teplý, jemný živůtek, byla
sama pootevřela dvéře ty, aby se přesvědčila, čím hluk
venku byl způsoben.
Také ona vzkřikla překvapením a stáhla rychle
hlavu nazpět.
Mladý muž však, spatřiv Juanu, neudržel se déle již.
Volal hlasem rozechvěným:
»Juano, vy jste přišla tedy! Konečně! Byl jsem
tak nešťasten!«
Odstrčil Carlonu ustrnulou a vnikl do komnaty za
hraběnkou, uzavřev dvéře za sebou.
Carlona sepjala ruce. Nevědouc, co má činiti a ne-
má-li vyčkati teprve, až by hraběnka zavolala, aneb má-li
zaklepati ihned sama na dvéře a vymoci, aby se jí ote-
vřely, mumlala jen zmatena :
»Santa Maria! Santa Maria! Co se stane?«
Lindor přistoupil k ní, tváře se starostlivýma
tázal se
#23
alto_textblock
#23
Zaprodání napřítelí
#24
alto_textblock
#24
84