ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 af27d2d0-7631-11dc-bfa2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXVI.
#2 alto_textblock #2
VPraze, v pondětí 23. listopadu 190e.
#3 alto_textblock #3
Číslo 323.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. liat předrláci zer v Praze v seastntstraí za něeic t. . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí deniškon K 5o k a ml avt lta . 7 K to I vel flšalkách sa něe . . . . . . 2 K S0 Pešton: . . K sarojí zšsilken sa zršsie p . . . . Etrtta K e
#5 alto_textblock #5
neoor
#6 alto_textblock #6
lnne
#7 alto_textblock #7
ocseli
#8 alto_textblock #8
še se b
#9 alto_textblock #9
V drobném prodejit ranni čísle o tobě . . . za 9h odpolední . . . . . . . za 2b Ve filislkách na venkově- rannt číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . ek Inserat platí se hotevé napřel. Předplaeení a inserty přijiná sámlnl straoo v Maslanské ulici č. z. Tam naelázejí se ték redskee Uskárna s ezpedice „Károdnich Listě“ Rukopisy se novracejí.
#10 alto_textblock #10
Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“, Vládní hlazo pracovním programu říšské rady. Z Vídně, 23 listopadu O příštím pra- eovním programu říšské rad v krátké kampani předvánoční uveřejňuje » Sonn u. Montagszig« tuto vládní nótu: »Napře kude nutno vyříditi rozpočtové provi sorium, proti čemuž nebudou činěny as žádné vážné námitky. Zahraniční situace. která se nepopíratelně přiostřuje, ve kleré sice naspočivá prozatím žádné nebezpečí, klerá všal vyžaduje bedlivé pěče, ukládá parlamentu neodbytnou povinnost vyřiditi zákon o při- vtělení Bosny a Hercegoviny ry chle postupem parlamentním. T jest prostý přikaz státní raisony, která ne s m býti zkalena úvahami stranni- ckými. Podiv musí způsobiti, že právě na slovanské straně pozorovati jest hnut oposiční, neboť jde přece o trvalý při rostek dvou zemí s obyvatelstvem slovanským. Vážný důvod proti takovému odporu nedá se najiti v mezích interesů, jichž obvod se shoduje s hranicemi řiše. Proto mo- žno očekávati, že žádná z rozhoduj cich stran, která jest si vědoma důležitoet chvile, neuchýl! se od cesty, jež by vedla do bludiště. Tím není však pracovní program posla- necké sněmovny ještě vyčerpán. Ze středu stran ozývají se důtklivé hlasy, aby nebylo protaho- váno vyřízení zákona pojišťovacího zákona postátňovaclho, naopak, aby dostaly se oba tyto zákony na jednací pořa ještě před svátky vánočními. Aby se to umož- nilo, přetřásá se v parlamentních kruzích olázka, zdali by se nedoporučovalo za příčinou urychle- ného řízení předkládati obě předlohy b e prvniho čtení přímo výborům kleré by neprodleně zahájily rokování věcné O tom bude rozhodnuto stranami samými. Na všechen způsob nalézati se budou při sestou pení říšské rady vůči státním a lidovým ne zbytnostem prvního rádu. « Siluace na Balkáně není prý hroziva. Z Vidně, 23. listopadu. Včerejší společn ministerské konference nezůčastnil se ani mi nistr vojenství Schönaich, ani spo lečný ministr financí Burian, kter jest zároveň správcem Bosny a Horcegoviny Stalu se tak úmyslně, aby se dalo na jevo že konference nezabývá se opatře ními vojenskými, také však z toho dů vodu, aby se ukázalo, že situace na Bal káně není hrozivou. Rozhodnuti, že mi nistři Schönaich a Burlan do konference ne půjdou, stala se teprve v poslední chvíl před zahájením konference samé. Očekávaný schodek v rakouských financích. Z Vídně, 23. listopadu. „Montagsrevue oznamuje: Stav státních [inancí v roee 1908 jest mnohem nepříznivější, než by v roce 1907 a nepřijdedi neočekávaný nějaký příliv, skončí letošní rok deficit em Srbsko-rakouská obohodní smlouva v parla- mentě. Z Vídně, 23. listopadu. Némecko- nacionáln korospoadence oznamovala v sobotu, že vláda vezme zpět z parlamentu zákon o smlouvě ra kousko-srbské. Nezaznamenali jsme zprávu tu poněvadž podle našich informací postrádá ve škerě podstaty. Důkazem toho jest výslovn- usnesení včerejší společné ministerské rady, n základě kterého obě vlády žádati budo od obou parlamentů, by obchodn smlouvu rakousko-srbskou, ktorá jes skupštinou schválena, přijaly. Oběma parlamen tům zůstaveno bude ve věci té rozhodnutí. Ne stane-li se ve smyslu přisvědčivém, stanou s opatření zatímní.
#11 alto_textblock #11
Srbská delegace z Paříže. V—a. Ze Zemuna, 23. listopadu. (Zvl. tei „Nár. L.“) Z Paříže se navrátivší profesorská delegace přibyla s dojmem nevalně přiznivým ačkoli zvěstuje, že byla všude co nejpřátelštěj uvílána. K tomuto uvítání přispěl prý zvláště pan Delonele, mistopředseda sněmovní k- mise pro zahraniční záležitosti, jenž byl za onoho času jakožto srbský dobrovolník ve válce s Tureckem u Pirotu poraněn. Jaures řek prý deputaci, že Srbsko pozbylo ve Francii bý valých sympatií následkem zavraždění králo Alexandra a královhy Dragy. Z delegátů tvrd- jenom staroradikál Nučič, že je Francie od hodlána Srbsko v jeho sporu s Rakouskem po porovat.
#12 alto_textblock #12
Telegramy korresp. kanceláře
#13 alto_textblock #13
Minislerská konference. Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) Za před sednictví ministra zahr, záležitosti, svob. pána Aehrenthala konala se dnes kon ference, jíž se zúčastnili ministerský pře seda svob. pán Bienerth, ministerský pře seda dr. Wekerle, uherský ministr orby. dr Daranyi, správce ministerstva financí svob pán Jorkaseh-Koch, správce ministerstv obehodu dr. Mataja, správce ministerstva orby Pop, dále uherští státní tajemnici dr Popovics, Szterenyi a Ottlik, odb. přednosta dr. ryt. Roessler a dvor. rada Seidler. Ministr zahr. záležitostí vyložil nej- prve obchodně politický pomě mocnářství k Srbsku, Rumunsku, Bulharsku a Černé Hoře a prohlásil že je nutno co nejdřive objasniti mnohé dosud sporné otázky. Jednalo se pak o tom, ja ké kroky dlužno podniknouti v nej- bližší době, zejména o tom. že nutno před-
#14 alto_textblock #14
ložiti parlamentům obou států k ústavnímu pro- jednání dosud prozatímně platnou obehodn smiouvu se Srbskem a příštím rokem pokračovati ve vyjednávání o obchodní smlouvu s Rumunskem. Na konci třihodinně konfe- rence rokovalo se o bojkotním hnutí o smanské říši a byly schváleny pokyny které dal ministr zahr. záležitostí cařihradskému velvyslancetví.
#15 alto_textblock #15
Rakousko a Německo o evropské konferenci. Z Berlína, 22. listopadu. (K. k.) »Nordd Allg. Zlg « píše ve svě týdenní hlídce navazujíe na své poznámky o řeči státního tajem níka Greye: »Minění anglického státníka s shoduje úplně se stanoviskem, jež Německo o počátku zaujímalo vůči návrhu, aby vých o dn problémy do popředí vsto u pivš byly předloženy k vyřízení kon- ferenci. Ani Německo nemělo zásadních ná mitek proti svolání takové konference předpoklá- dajíc, že příslošným jednáním budou dány zá ruky, jež by vylučovaly, aby konference vedla k přiostření místo k vyrovnání protiv.« Vídeň ský »Fremdenblati« potvrzuje opětné ve svých námi sdělených vývodech o téže otázce, že iv tomto bodě se názory Rakousko-Uherska a Ně- mecka úplně shodují.
#16 alto_textblock #16
Rakouský sjezd poštovních zřízenců. Z Vídně, 22. listopadu. (K. k.) Za čelné účasti zasedal zde dnes říšský sjezd ra kouských poštovních zřízeneů Porady, jichž v zastoupení poštovního a telegr- ředitelství zúčastnil se vicepresident dvor. rada Havrda, zabývaly se zavedením personálníeh komisí, jež vláda již několikráte ohlásila, jakož i centrálního výboru a měly za účel odstraniti národnostní překážky, jež drívější ministr ob chodu dr. Fiedler označil jako příčinu průtah této akce. Bylo schváleno několik re s - lucl tlumočicích shodu v národnostních otáz- kách při sestavení a řizení personálních komisí. Komise s ústředním výborem budou se dohodovati německy, stejněje němčina dohodovací řečí pr ústřední výbor. Všeobecně žádá se z přimé volební právo. V Čechách buďtež komise složeny rovnoprávně z obou ná- rodností. Český delegát, expedient Fi š e z Prahy, vystovil se proti tomu, aby resoluci byla němčina stanoven výhradně jako jednací řeč cen- trálního výboru. — Po přečtení čelných projsvů souhlasu, i z nových zemi tíše, byly resoluce jednomyslně schváleny az na Fisera který se zdržel hlasování.
#17 alto_textblock #17
Volba do istrijského sněmu Z Terslu, 22. listopadu. (K. k.) O vče rejší užší volbě do istrijského z em- ského sněmu ve volebním okresu Mudža Isola (měslská kurie) obdržel z 353 plalných hlasů učitel Franušek Zorzenon (soc. dem 182 hlasy, farář Mujesan (křesť. soc.) obdrže 171 hlasů. Zvolen byl tudiž Zorzenon.
#18 alto_textblock #18
Švédský král v Paříži. Z Paříže, 22. listopadu. (K. k.) Švéds ký král s královnou příjeli sem odpoledne a byli na nádraží uvitáni presidentem Fallie- resem, jeho choti a zástupci úřadů. Cestou do ministerstva zahran. záležitustí byli královšt hosté hlučně pozdravování obecenstvem. Mezinárodní sjezd těloovičných spolků v Paříži. z Paříže, 22. listopadu. (K. k.) Na počes účastníků mezinárodního sjezdu tělo cvičných spolků konal se dnes banket jemuž v zasloupení ministra vojenství Piequarta předsedal generál Sarrail. — Dr. Sche ner z Prahy byl vyznamenán rytlr ským křižem čestné leg ie. Z Paříže, 22. listopadu. (K. k) Presiden Falilěres přijal včera depulace evropských tělo evičných spolků, které účastní se nyní v Pařiž mezinárodního sjezdu, mezi nimi též zástupe z Rakouska.
#19 alto_textblock #19
Hlas o poměru Německa ke Francii. Z Paříže, 22 listopadu. (K. k.) »Journale uveřejňuje v berlínské zprávě rozmluvu s čel ným politikem, který prý dopo drobna zná názory Bülowovy. Mez jiným prohlásil tento polilik: Myslíme, ž e je vnitřní krise rozřešena, neboť jde zvláště o to, aby císař dal určitý slib. Ač měo cisař právo si stěžovati, první nabídl pravici. Řekl: »Byl jsem v neprávu« a celý svět roz- uměl významu tohoto projevu. Není to nejlepši zárukou? Jeho vlastenectví zvítězilo nad oprávně- nou hidosti. — Zminěný politik mluví dále o slycích německo francouzských. Francouzsk tisk vytýká Německu neustálou svárlivosl »U náe,« praví důvěrník »Journalu«, »vytýká se nám, že jsme přílis povolnými. Stěžujete do tíšského kaneléře, že vám Francouzům ne- přeje. Proč by tak ale činil? Nadarmo byste hledali pro to důvodu. Zbožňuje vaše písem- nietví, miluje vaší kulturu a obdivuje vaše při- rozené nadání, ale nebojí se vás. Proč mělo by dojiti ke sporu, k válce? A císař? Vime, žeje jeho nejvroucnějším přáním, aby sbliži oba národy. Řskl to Waldeck- Rousseauovi kníželi monackému a stu jiných. O událost v Casablance psal francouzský tisk nesprávn i nepříznivě. Německo nikdy nežádalo na Franci omluv a vzájemné politování není pro nikoho ponižujleím Ostatně jsme projevili smířlivost, přijavše tak rychle a loyálně řešení, které jste uznal nejlepším. Nevidím na obzoru žád ných mraků mezi námi; myslím na opak, že Německo a Francie podporujíce své spojence přece mají jen společný úkol uklid- nování a utišování. Světu je nyní potřebí tako vých snah.
#20 alto_textblock #20
Za Štyrského Hradce, 22. listopadu. (K k.) Na dnešní hudební produkci n náměstí přišel větší počet členů katoli ckých studentských spolků »Caro- lina« a »Traungau« v kulérech. Brzo byl obkličeni převahou německo- na- cionálních studentů. Jednomu z kato lických studentů byla sražena čepice proti čemuž se katoličtí sludenti ohradili. Strhla se rvačka, která nesmírně rozhořčila přečetné obecenstvo Stráž rázně zakročila a v brzku dav rozptýlila. 14 osob bylo zatčeno Dvakráte byli policisté nucen tasiti šavle, aby si proklestili cestu. Do pravu zatčených provázel dav oblu šují eim 1omozem. Zatčení byli ihned odsouzen k peněžním pokutám,
#21 alto_textblock #21
Volební demonstrace Řeků v Gařihradě. Z Cařihradu, 21. listopadu. (K. k) Řečt demonstranti stihli před Portu když se právě konala ministerská rada. Ministru orby Maurocordatovi, kterýje rodem Řek, bylo uloženo, aby demonstranty uklidnil. Velký vezír přijal deputaci manifestantů a prohlásil, že se mohou obrátiti na par- lament, neuznávajíli správnos voleb v Peře; do té doby mohou prý kon- trolovati volební skrutinium svými důvěrníky Demonstrujíeí dav začal povyko- vati a kdosi rozbil okno povozu v němž jel ministr Maurocordat do Pery, aby z rozkazu ministerské rady do- eilil vyrovnání. Řecký biskup, jedo ue v témž povoze, byl ztýrán. Na konec rozehnalo vojsko demonstranty Také ministr vnitra odjel do Pery, aby vy jednával s volebním komisařem Demonstranti se zalím vrátili do Pery a k ve čeru se rozešli. Jinak nebyl klid porušen. Uli cemi procházejí hlídky.
#22 alto_textblock #22
Řecký král v Italii. Z Říma, 22. listopadu. (K. k.) Řeck král Jiři odjel dopoledne do Nespole. Na nádraží dostavili se mezi jinými na rozloučenou ministr Titoni a anglický velvyslanec s chot
#23 alto_textblock #23
Řecké dementi. Z Athén, 22 listopadu. (K. k.) (A d'Alhenes.) Naprosto nesprávnou je zpráva jed noho pařížského listu, že král Jiří z svého pobytu v Římě žádal za po poru Ilalie ko zrušení článku berlínsko smloury, který Rakgusko-Uhersku dává práv v černohorských vodách vykonávati námorn policejní dozor. Král Jiří se za svých konfe- renci v Řimě nezabýval otázkami, které se Řecka naprosto netýkají
#24 alto_textblock #24
Z ruské říšské dumy. Z Berlína, 22. listopadu. (K. k.) »Wolffov kancelář« sdéluje z Petrohradu: Finančn komise řlšské dumy navrhla zrušení s vo- bodného obchodu v asijských prí stavech, jakožto nezbytné ochranné opatřen proti činské konkurenci a činskému přistěhovalectví ve východoasijských državáci
#25 alto_textblock #25
Ruska.
#26 alto_textblock #26
Převrat na Balkáně
#27 alto_textblock #27
Hrozicí srbsko-rakouský konflikt Sp. Z Bělehradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr »Nár. L.«) Z poloúřadního pramene se sděluje Ježto Rakousko-Uhorsko neposlechlo rady velmoci, nýbrž co den shroma žďuje nové vojsko u srbské hra nice a nyní ještě začalo stavěti v- jenské telegrafy a telefonová ve- dení podél celé hranice Srbska, musil srbská vláda proti tomu energieky protestovat u velmocí a žádati, aby rakouskoluher ské vojsko odstonpilo od srbské hra nice. Nevyhovi-li se tomuto požadavku Srbska, vláda nebude zodpovědna za události, jež z toho mohou vzejiti. Z Bělehradu, 23. listophdu. Srbska vláda odevzdala zdejším vyslan- cům protest, ve kterém se upozorňují vel- moci, že Rakousko na srbskýeh hr nicích soustreďuje vojsko. Srbska vláda prohlašuje, že velmoci žádaly od Srbska aby odvolalo svoje vojsko od hranic rakou ských, Rakousko však že trvale k hranicím srbským posílá nové voj sko. Srbsko musí odmitnouti všelikou zodpo vědnost, kdyby došlo ke konfliktu.
#28 alto_textblock #28
Bosonské protesly. Sp. Z Bělehradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr »Nár. L.«) Zprávy z Bosny zvěstují, že bylo dosud zasláno do Vídně přes 50 telegrafických prolestů proti holdovacím deputacím, kterez prý nejsou oprávněny mluvit jménem národů, nýbrž jenom jm- nem úřadů a katolického duchovenstva v Bosně.
#29 alto_textblock #29
Rusko a rakouská odpověd Sp. Z Bělahradu, 22. listopadu. (Zvl. telgr »Nár. L.«) Dle zpráv z Petrohradu přijali tam lhostejně odpověď z Vidně na ruskou notu, ve kteréžto odpovědi se prohlašuje,že Rakousko-Uhersko nepůjde na konferenci vel- mocí, kdyby se v ní jednati mělo o annex Bosny. — Nika Pašič zůstane ježtě v Petrohradě.
#30 alto_textblock #30
Cernohorský časopis nesmí do Bosny. Ze Sarajeva, 21. listopadu. (K. k.) Zemská vláda odňala černohorskému listu »Cetyňsk Věstnik« poštovní dopravu do Bosny a Her cegoviny.
#31 alto_textblock #31
Buršácký buml s překážkami.
#32 alto_textblock #32
Před zraky četných tisíců lidí rozvinul se včera dopoledne na Příkopě čepičková pro- menáda a při ní znamenitý obraz dvojího způ sobu vykonávání úřadní moci. To už dovršuje meze neslýchaností a pravděnepodobností, co s v Praze může provozovati pod firmou domněl ochrany práva! Kdo Čech, ten je sbit nebo zatčen, ale buršákovi nejdůkladnější bezpečnostní opatření musí býti zjednáno! Jest až přília okaté a zřejmé, že bezpečnostní orgánové maj nějaké tajné přikazy: Němce chránit a Čechu buď rýpat nebo sebrat. Včera se odehrály ne- slýchané episody na Přikopě. Řada poslaneů byla jich svédky a zajisté oni podají o nich náležité informace na příslušných místech!
#33 alto_textblock #33
Přípravy k nedělnímu bumlu. Před vánočními svátky, kdy ruch obchodní bývá jindy nejčilejší v závodech na Příkopě. letos nevýslovně jest ochromen. Jděte kterou- koli hodinu po této tepně obchodního ruchu pražského, nahlédněle do obchodních závodů uzřite, že se v nich hemží nikoli zákazníci, nýbrž obchodní personál. Žalostné tyto zjevy pořádání bumlů mělo v zápětí a tyto poměry se za daných okolností do Vánoc sotva změní Buršáci konají své provokativní promenády na Přikopě každého dopoledne a na neděli chystají vždy buml parádní, t. j. s asistencí ozbrojené moci a německých poslanců. Toť se rozumi, že před každou nedělí na tři dny je všechen apa rát bezpečnostní vzhůru. Na policejním ředi- telství mají teď nový deparlement; čelnický A to jsou po tři dny a skoro i v noci stál porady a úvahy o tom, jak to zařídit, aby bun- šáci mohli bumlovati. To je všechno jen plané povídání o tom že slavné úřady v ulici Karoliny Světlé a na Malé straně jsou proti pořádání bumlů a že vlastně mají z Vídně rozkazy. To je povídán jen na uchlácholení českých kruhů ! Jestli pak ve zněmčeném území mají čeští obyvatelé o svoj majetkovou a tělesnou bezpečnost tak postaráno jako Němci v Praze? Na Příkop bylo včera vysláno 264 četníků, 320 policistů pěších a 3 jizdních! Takové připravy byly na válečných poradách v poli cejním ředitelství usneseny také provedeny Na včerejší buml připravovaly se obě strany a sice úplně veřejně: české obecenstvo i bur šáci. A oba lábory dostav ly se v počtu hojném Na scenerii Příkopu nastaly včera některé změny Z počátko nahyl viděn policejní ředitel, kter byl hlášen churavým, dále nebyl na Přikoe vyslán policejní úřadník Gellner, proti jehož tendenčnímu způsobu intervence poslanci minu- lého týdne hlučně protestovali. Včera byli na jeviště Přikopu posláni čeští úřadníci, z nichž mnozí činnost Gellnerovu ještě předčili ! —— Na Příkop došla informace, že veškerá opa- tření řidi náměstek policejního ředitele, vládn rada pan Zerboni a proto že postup proti českému obecenstvu byl včera tak mimořádně řízný přísný. Ale to byl klam. Pan vládní rada Ze boní vydává jen zbrojní lístky a v politickýeh a národnostních záležitostech nepracuje. Co s na Příkopě délo, bylo z nařízení policejního ř- ditele, který úporné chorobě na chvili přece unikl, na Příkop příjel, když dostal poplašné telefonické zvěsti, díval se, nařizoval a zas ihned odjel, zajisté proto, aby nemusíl rozmlou vati s českými poslanci, s nimiž minulé nedělo měl tak pohnuté rozhovory!
#34 alto_textblock #34
Buml započal
#35 alto_textblock #35
tentokráte výminečně již o k11. hod. dopolední tedy o celé půl hodiny dřive než jindy. Z ně meckého kásina vyhrnula se řada buršáků v mo drých čapkách, za nimi řada v čapkách tmavých a už to šlo do nekonečna. Procházeli se o hotelu »u modré hvězdy« k Panské ulici. Bez pečnostní opatrení byla vykonána opět velmi dů kladně. Na chodníku novoměstském byl učiněn špalir po celé dělce Přikopu a síce tak, že stál vedle četníka policista, tedy špalir smíšený. Po- hled na nekonečnou řadu šišáků četnických chocholů policejních byl kromobyčejný. Chodník staroměstský byl vrouben špalírem pouze jed notným, t. j. policistů. Tento špalir byl sesllen třiceti jízdními policisty. Ozbrojeně mužstv mělo nařízení: nikoho nepouštět do jízdní dráhy a chránit nositele barevných čapek. Ukázalo s však, že oba rozkazy nelze najednou vyplnit. Prováděním opatření »Všechno na chodníkl dostali se bumlující buršáci do tak neočekávané situace, že mnozi z nich ještě dnes budou vy hledávat odpočinek, aby si pochroumané hrbety narovnali. V době, kdy předčasný buml započal, ne bylo na Přikopě ještě příliš mnoho českého obecenstva přítomno. Ale každou minutou dals zdálo se, jakoby celé zástupy ze země vyrůstaly Špalíry ozbrojenců, dřive čelem do jízdní dráhý stojící, obdržely rozkaz »čelem v zad!« a t l se zbrojnoši dívali, jak se na chodnících lidé tisní. Promenáda buršáků trvala už půl hodiny a když nejevili žádné známky vrátit sedo kasina, byli k tomu vybízení velkými zástupy českého obecenstva na protějším chodníku. »Zpátky do kasina!« voláno na buršáky, alet jakoby schválně prodlužovali buml. V tom už začalo působení na plnění policejních separací. Několik českých jinochů bylo zatčeno jen proto. že zpívali české písně! Anebo prováděno zatý kání na základě oznámení buršáků. Na kohokol buršák ukázal, ten byl bez milosrdenství sebrán Později se sice z policejního ředitelství tvrdilo že bylo to nazvíce jen »předvedení a propu štění«, ale předvádění v takové pohnuté době jako byla včerejší, způsobuje nesmírné roztrpčen a jitření ! Některé výievv bvlv netušené kriklavé
#36 alto_textblock #36
Tak šel po Přikopě učeň s košíkem na ruce. Z jízdní dráhy musil na chodník a v tlače- nici se dotkl buršáka, který zavolal stráž a ji nocha dal zatknout! A bude z toho nejsplš zločin, že se na jeho veleblahorodého zeleno- žlutého buršáka košíkem přillačil! Anebo jiný případ, zrovna neuvěřitelný. U skupiny novinářů zastavil se jinoch a ze zvědavosti přihližel na buml. Najednou přiskočil buršák, chytil jinocha za rameno a dal ho zatknout. A ze zadu, asi o 10 kroků, přihnali se další dva buršáci hlásili se za svědky ! K čemu, to bylo vedlejší policistům, kteři jinocha sebrali a na strážnici odvedli! Buršáci měli dobře smluvené plány, chodili si vzájemně svědčit a dali zatýkat na- prosto nevinné lidí!
#37 alto_textblock #37
Bumlu se nedaři Systém bezpečnostních orgánů: vše na chodníky! přivedl buršáky do velmi mrzuté si- tuace. Po 11. hod. dopol., kdy měl buml vlastně už být ukončen, naplnil se novoměstský chodník Přikopu tak přílišně, že procházka na něm byla úplně nemožná. Jeden proud valil se k Václav- skému, druhý k Josefskému náměstí a v této semknuté hromadě byli bumlující buršáci. Za- čalo volání »Na zdar!« na protějším chodniku zahlahohla píseň »Hej Slované!« V oknech prvého patra německého kasina shromáždíli se němečtí poslanci a z tohoto závětří posuzovali situaci. Méně příjemnějším bylo postavení če- ských poslanců, kteří prodlévali v jizdní dráze Přikopu a byli ve stálém nebezpečí zraněn koňskými kopyty jízdních policistů Poslanci pp. Lisý a Buřival, dále úřadujíe náměstek starosty měst pražských p. dr. Štych marně a bezvýsledně žádali vůdce bezpečnost- ních opatření, polic. radu Plocha, aby dal bur- šákům nařízení k odtažení do kasina. Neodvážil se k tomu a tak byla situace stále hrozivějšía napjatější. Buršáci byli v davu jako v lisu. T a tam byl četnicko policejní kordon protržen, ale udatné paže ozbrojenců obecenstvo vpravily opět na chodník. Při této manipulaci osvědčily se bodáky na ručnicích četníků jako velice ne- pohodlná pomůcka, neboť četníci snadno muhli si navzájem oči vypíchati. A tak se stalo, ž četníci musili pravici drželi ručnici a levici udržovati obecenstvo v mezích chodníku, kdežto policisté mohli používati vydatně obou paží. A jak jich znamenitě používali na staroměstském chodníku, kde bylo jen české obecenstvo, » Hej Slované!« zpívající! Policisté přímo se šileno zuřivostí bušili pěstmi do předních řad lidí. kteři ubožáci ze zadu byli tlačeni, z předu tří skáni a nikam nemohli prchnoutil Češti poslanci na ochranu obecenstva zakro- čili a další provádění tohoto zuřivého způsobu mlácení do nevinných osob zamezili. U chodniku »buršáckého«, u německého kasina, co chvili nastalo velké rozčileni následkem zatýkání českých lidí. Poslanec Lisý vytýkal okresnímu inspektoru Adamičkovi, že dal za- tknouti nevinného muže. Nastala velmi prudká výměna názorů. Buršáci, obklopení tak výdatným počtem ozbrojenců státní moci, byli nesmirně troufaií Kopali, rýpali a nadávali. Velmi činným v této roli byl předseda buršáckého spolku » Pilsner Landtag« Hans Fleischner z Plzně, který svévolně vyhledával rozmíšky, až konečně by předveden a toť se rozumi, že ihned propuštěn. Veliké roztrpčení způsobilo jednání ztřeštěnc který se později na zakročení poslanců legitimo- val jako Ernat Silberstern, cestující firmy Juline Kussi, obehod s materiálním zbožím v Praze Ten vytýkal českým poslancům, že jsou aranžer těchto pouličních výjevů. Mezi německým poslancem Kiemannem českým poslancem Buřivalem došlo k velmi prudké rozpravě k vůli pořádání bumlů. Roz- mluva jejich byla pojednou přerušena zoufalým ječením »Wache!«. Nedaleko palács Živnosten- ské banky byli v zástupu buršáci semknuti t důkladně, že na tento buml nezapomenou. Když konečné byli z klubka vyproštění, měli mnont oči z důlků vypoulené, jiní byli v obličeji zmodralí, šaly měli roztrhané, některým čapky scházely. Natízení »všecko na chodník !« způ- sobilo takovou tlačenici, že bumlující buršáci odtáhli s důkladnými vzpomínkami. Ale tím buml ještě nebyl ukončen. Před kasinem shlukli se buršáci a nechtěli do vnitř. Situace byl velmi kritickou. S protějšího chodníku rozléhal se zpěv národních plsní a volání hanby buršá- kům. Kordon policistů o další zálohy a jizdu byl sesílen, aby se zabránilo provalení zástupů ke kasinu. Kdyby to se bylo stalo, byla by s u kasina rozvinula strašná řež. Na telefonické zprávy o mimořádně vážné situaci u kasina přijel tamtéž policejní ředitel dvorní rada Křikava, ale netrvalo dlouho zase se vzdálil. Už bylo půl dvanácté a buršáci stále ještě nezmizeli v kasině, ač bumlovati počali o celé půl hodiny dříve! Rozčilovali a provokovali toužili po nějaké důkladné srážce. Až teprve tehdy, když dalších několik tuctů buršáků bylo děsné tlačenici pomačkáno, že jim oe z důlků vylézaly, zatlačeni byli do vrat kasina. Hrození pěstmi z protějšího chodníku je tam doprovázelo. V policejní exposituře v obecním paláci na Příkopě bylo mezitím velice živo. Panoval tam nával předvedených svědků. Mezi předvedenými byl také redaktor »Bohemie« Weinert, který prý se hanlivě o českém obecenstvu vyslovil. P vysvětlení případu byl redaktor propuštěn. Dále byl pro nadávky Čechům předveden JUC. Ji- dřich Freund. V děsné tlačenici na chodníku starší dáma omdlela. Jen s velkým namaháním byla vy- proštěna a do lékárny odnesena, kde se dostalo lékařské pomoci.