#1
alto_textblock
#1
Národní hospodář.
#2
alto_textblock
#2
Zemaědělství
#3
alto_textblock
#3
Obohod
#4
alto_textblock
#4
Průmysl
#5
alto_textblock
#5
Finančnictví
#6
alto_textblock
#6
Příloha „Národních Listů“ k číslu 317. ze dne 17. listopadu 1909.
#7
alto_textblock
#7
č. 33.
#8
alto_textblock
#8
Telegrafické zprávy.
#9
alto_textblock
#9
Z rady pro zvelebování živností.
Z Vídně, 16. listopadu. (K. k.) Dne 12.
t. m. konala se v vasedací síni obchodní komory
III. schůze rady pro zvelebování živností mini-
sterstva veřejných praci.
Ministr Ritt uvítal členy rady, kteří se
dostavili téměř v úplném počtu a promluvilo
předmětech jednáni, které již shromážděným
sděleny byly tištěnými zprávami. Rada bude s
zejměna zaměstnávati také otázkou, jak možno
péčí o umělecký průmysl probloubiti prostředky
národohospodářsko-technického zvelebování živ
ností a postaviti na širší základ.
Vrchní stav. rada Erhard podal zprávu
o nových zásadách, jež stanoveny byly ústavem
pro podporování živnosti na základě dosavadních
zkušeností a týkají se dodávání strojů, posky.
tevání půjček a výpomocí živnostenským sdru-
žením; ustanovení tato byla radou po čilé de-
batě jednomyslně schválena.
Po zprávě c úvěru na podporování živnost
dr. Vetter zdůraznil, že v státním rozpočtu
na rok 1910pamatováno bylo na tento úvěr znač-
ným zvýšením obnosu — vyslovila se rada pro
návrhy ústavu na podporování živností, aby cele
řadě společenstev poskytnuty byly pracovní po-
můcky, půjčky a subvence okrouhle v ceně
X mil. K.
Min. tajemník dr. Vering podal zprávu
o akci, již zahájilo ministerstvo veřejných prací
na podporu živnostenského úvěrnictví a o orga-
nisaci nového, ministerstvu podřízeného „úřadu
pre záležitosti živnostenského úvěru“
Po referátu min. rady Pliwy o umělecko-
průmyslovém vzdělání v Rakousku podal od-
borový rada dr. Vetter zprávu o kvalitativní pro-
dukci a o výchově konsumentů.
Ministr Ritt skončil na to schůzi projevem
díků za živý zájem rady pro podporování živ-
nosti na pracích jeho odboru.
#10
alto_textblock
#10
Cukrovarnicko-řepařská ankela.
Z Brna, 16. listopadu. (K. k.) Včera večer konala
se v místnostech zemědělské rady moravské ankela
zástupců cukrovarníků a řepařů Zástupce cukerních
průmyslníků prohlásil o ceně, že na příští rok oče-
kává se zdražení o 20 l na q. Určitou číslici udati
není možno, protože ceny řepy se velice různí. Sta-
novili cenu dle cukernatosti považují cukrovarníei
z technických důvodů za nemožné. Souhlasili by se
stanovením ceny na základě cen cukru. Podolýkají
však, že telošní bystré stoupání ceny cukru není při-
znivou podmínkou tohoto postupu. Zástupci cuker-
ního průmyslu přičiní se, aby cukrovary vydávaly
řízky s 81A% obsahem suché hmoty a kdyby tohot
minimálního obsahu nebylo, by tento nedostatek byl
řepařům nahražen poměrným zvýšením kvoty. Orga-
nisaci producentů uznávají cukrovarníci jen pro přl-
pad, že organisace bude takovou, aby se mohlo s
zástupei producentů jménem této organisace pravo-
platně vyjednávali. V příčině rovnosti mezi velko-
řepaři a malořepaří prohlásil zástupce cukrovarníků.
že nejsou proti tomuto požadavku. Provedení jazy-
kové rovnoprávnosti v dopisech, potvrzeních atd.
puvažují cukrovarníci za samozřejmé.
#11
alto_textblock
#11
Ankela výboru pro soeiální pojlšťování.
Z Vídně, 16. lisťopadu. (K. k.) Každá ze t
skupin, zastoupených experty (zřízenci, zaměstna-
vatelé, lékaří) zaujala postavení k předmětu ankety.
(Hranice stáří pro povinnost pojišťo-
vact.) Zástupcové zřízenců vyslovili se pro zacho-
vání nynějšího stavu, tedy proti zavedení každé
hranice platové a odůvodnili to poukazem na ho-
spodářskou situaci zřízenců, jichž příjem přesahuje
sice 2400 K ročně, ale kteří již dnes podlehají po-
vinnému pojišťování nemocenskému a bezvýminečně
si přejí, by mu podlehali i nadále. Zástupci podnika-
telů prohlásili se rovněž proti zavedení platové hra-
nice, avšak žádali, bude-li zavedena, aby byla sta-
novena obnosem 4800 K. Zástupci lékařů hájili
stanovisko vládní předlohy, totiž stanovení hranice
platové obnosem 2400 K a prohlásili, že ve zvýšenl
této hranice musí spatřovati poškození beztak málo
utěšené hospodářské situace lékařů. Prohlásili co
nejrozhodněji, že na žádný způsob nemohou souhla-
siti se zvýšením platové hranice, připostili však, že
toto jejich stanovisko diktováno je hlavně nutností,
aby zlepšen byl poměr lékařů k nemocenským po-
kladnám. Kdyby toto zlepšení bylo provedeno jiným
způsobem, nečinili by z hranice platové hlavní
olázku.
Užší výbor výboru pro sociální pojišťování koná
schůzí ve čtvrtek dopoledne. Obě další ankety, n
které ponýští výbor pro sociální pojišťování, budou
se asi konati během příštího týdne.
#12
alto_textblock
#12
Slosování.
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 16. listopadu. (K. k.) Losy ústavu
pro úvěr pozemkový z r. 1880. Hlavní výhr
90.200 K vyhrává ser. 3210 č. 32., 4000 K ser. 1484
č. 34. po 2000 K ser. 1143 č. 21 a ser. 1599 č. 2.
Z Pešti, 16. listopadu. (K. k) Tah losů Do-
brého srdce (Já-aziv). Hlavní výhru 30.000 K vy-
hrála ser. 5248 č. 41, po 2000 K ser. 1896 č. 81
a ser. 4379 č. 30, po 1000 K ser. 5364 č. 97 a ser. 6105
#14
alto_textblock
#14
Vídeňský trh na hovězí dobylek
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 16. listopadu. Přibnáno bylo 6243 kusů
z toho 4919 kusů z Uher, 542 z Haliče a 782
z jiných zemí rakouských. Dle druhu bylo: 285
volů. 764 býků, 1132 krav a 495 buvolů. Dle kvality
byto 3498 kusů dobytka krmného, 1034 pastevního
1711 kosů slabého skotu.
Přihon na 6 dní byl přílišný, proto nálada
chabá. Ja. zboží, jehož bylo poskrovnu, spadlo 1 až
2 K. prostřednímu 3—4 K, špatnějšímu 5—6 K, bý-
kům 3—4 K, buvolům 2—3 K a slabému skotu 4—6K
na 1 g. Prostřednímu a špalnějšímu zboží spadlo
možná ke konci trhu ještě více.
Znamenali: krmní voli uherští 46—88 K, baličt
76—96 K, němečtí 66—106 K, arciprima 108-—112 k.
býci a krávy 60—82 K, buvoli 28—44 K, slabý do-
bytek 30—60 K za 100 kg živé váhy.
#16
alto_textblock
#16
Vídeňský trh na vepřový dobylek.
Z Vídně. 16. listopadu. Přivezeno 14.581 prasat:
4056 tučných těžkých a 4868 prostředních a lehkých
a 5647 masných. Mezi později dodanými bylo 200
tučných a 939 masných.
Tučných prasat bylo přes 100 více než minulý
týden, ale la. zboží bylo po sporu a o 1 K dražší
Prostřední a lehká tučná prasata za loudavého od-
bytu ledva udržela ceny z minulého týdne Masných
prasat bylo sice + 300, ale poměrně málo, tak že
platila jake minulý týden.
Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 136—138.
také až —.—, prostřední K 122—132, lehká a špat-
nější K 104—120, masná K 98—130 za 100 kg.
Tuky platily jako minulý týdeu, jen slanině
v Pašti poněkud spadlo.
Znamenalo: sádlo vídeňské městské zboží la.
K 91.— až 92.—, Ila. 89.— až 90.—. Slanina téžká
nedosolená byla po K 79.— až 80.—, těžká bilá
tabulová K 77.— až 78.—. Ceny ve velkém za 50
skutečné výloby bez nádoby resp. obalu.
#17
alto_textblock
#17
Poradný sbor pro podporování
řemesel.
#18
alto_textblock
#18
(Dokončení)
#19
alto_textblock
#19
Zdárnému vývoji odborných a pokračovacíchi s
zvláště neněmeckých škol velice překáží nedostatek
dobrých učebných knih a jiných učebných pomůcek
a jest povinností veřejně správy, aby při jich opatřo-
vání stejnou měrou přihližela ku potřebám pokrače-
vacích a odborných škol všech národů.
V prvé zprávě se plným právem ukazuje k velk
důležitosti dokonalého vyučováni kreslení.
jehož úkolem má býti vynalézání nových tvarůa
motivů, by řemeslník zvláště při umělecké tvorbě
mohl vyhovovatí úkolu, jejž mu jest téměr každého
dne řešiti. Náš umělecký průmysl nerozkvete planým
nápodobením cizích vzorů, budoucnost jeho spočívá
především v samostatném, původním tvoření; proto
jest důležito, aby zvláště v naší říši byla v tomto
chledu věnována plná pozornost ještě zachovaným
památkám lidové tvorby řemeslné, kteréž zvláště
na naší jubilejní a národopisné výstavě r. 1895 vzbu-
dily obdiv celého vzdělaného světa.
Umělecké řemeslo nalezne v nevyčerpatelných
pokladech motivů a barev lidové umělé výroby o-
mlazující sílu a mocné impulsy k novému tvoření.
Mnohonárodové Rakousko jest v prvé řadě povoláno,
aby z tohoto bohatého pramene čerpalo, aby v
zvláštním nadání svých národů skryté poklady vytě-
žilo, produktivní síly svých národů především ra-
cionálním upravením odborného školství prohouzelo
a trvale také uplatnilo. Jakého významu jsou na př.
jiheslovanský ornament, drahocenné slovácké a mo-
ravské výšivky, lidový nábytek, naše keramiky a j.
Tyto památky lidové umělecké tvorby nabyly na-
mnoze již velkého významu v našem moderním u-
měleckém průmyslu, tak v krajkářství, nábytkářstvi,
řezbářství a j. Na loňské jubilejní výstavě pražské
některé odborné školy, v prvé řadě odborná škola
chrudimská, ukázaly, s jak velikým úspěchem
lze motivy a tvary lidového průmyslu použíti také
při mederní umělecko-průmyslové tvorbě. Jest s po-
těšením, že vynikající odborníci, jako prof. Koula,
pí. Tyršová, Jurkovič, Šíma a j. také literárně tyto
snahy s velkým úspěchem podporují.
V prvé zprávě se dovozuje, že jsou také odborná
musea důležitým činitelem při podporování vývoje
uměleckého průmyslu. Tato musen nemají toliko sbí-
rati vzcrné výrobky moderního uměleckého prů-
myslu, ale mají také památky domácího uměleckého
průmyslu, zvláště pak ještě zachované zbytky naší
lidové výroby, zachovávati a ku podporování vývoje
novodobého průmyslu zužitkovávati. Jest to tím dů-
ležitějším úkolem těchto ústavů, čím rychleji vzácné
tyto zbytky mizejí netečností jich majitelů, požáry aj.
a čím více jsou řemeslnými dohazovači zcizovány
Odborná musen mají pečovati, aby tyto poklady li-
dového umění byly také náležitě zužitkovány v mo-
derním průmyslu jich vystavováním, publikováním
atd. Dokladem důležitosti takového podnikání jsou
odborně publikace museí chrudimského, královéhra-
deckého, budějovického a j. průmyslových museí.
Zvláštní pozornesti zasluhuje monumentální puplika-
ce chrudimského musea „Lidový nábytek východo-
český“, kteráž — bude-li úplně provedena — bude
převzáenou pamštkou našeho lidového umění a vzbu-
dí ohdiv všech kruhů odhorných.
Takové publikace vyžadují arciť velikýchi ná-
kladů, jež naše finančně slabá musea venkovská pod-
nikati nemohou, avšak tato díla jsou tak velké důle-
žitosti obecné, že jich podnikání musí býti pokládána
za velice důležitý úkol podporování vývoje uměle-
ckého průmyslu vůbec a že proto musí stát i země
a jiní veřejní činitelé taková podníkání našich museí
hmotně co nejvydatněji podporovati. Ačkoli v našem
musejnictví v novější době byl učiněn velký pokrok.
přece jest důležito, aby činnost těchto ústavů byla
soustavně zorganisována, zvláště pak aby obory jich
činnosti byly věcně a teritoriálně tak upraveny, any
se zamezilo vzájemné jich konkurování a aby zvlá-
ště krajská musea byla obrazem musef, pro něž jsou
zřízena.
V prvé zprávě se zdůrazňuje, že základem odbor-
něho živnostenského vzdělávání nesmí býti ztrnulý
systém, alébrž že veškerá zařízení v tomto oboru
musí vyrůstati z praktického života řemesel. Jest žá-
doucno, aby tato zdravá zásada také skutečně byl
důsledně prováděna. Oproti tomu druhý zpravodaj
dr. Vetter se přimlouvá za upevnění centralisace v
našem průmyslovém školství, doporučuje založení
techr ologického ústředního ústavu pro vychovávání
konsumentů, jakož i zřízení ústředního místa pro
kupecké školy při ministerstvu vyučování atd. Bližší
program těchto nových ústředí neuvedl. Ze zásadních
a věcných důvodů musíme se proti takovýmto novo-
tvorbám rozhodně ohražovati. Centralisování živno-
stenského vzdělávání v naší polovici říše jest při
neobyčejné rozmanitosti kulturních a hospodářských
poměrů království a zemí nanejvýš škodlivé. Také
tomto oboru musí býti od tuhé centralisace upuštěno
a nesmí býti dle nivellujících správních šablon po-
stupováno.
Při organisování vzdělavacích ústavů živnoslen-
ských musí býti brán pinou měrou zřetel ke zviášt-
ním poměrům a potřebám narodů a zemí. Po zkuše-
nostech, v tomto oboru nabytých, musíme v zájmu
zdárného vývoje našeho živnostenského školství,
zájmu našeho živnostnictva se vší rozhodností bez
duché ochromující generalisování v tomto oboru po-
tírati a uplatnění autonomie se domáhati.
Přís. Adámek předložil poradnímu sboru prvý
otisk publikace chrudimského musea „Lidový náby-
tek východočeský“, kterýž vzbudil velkou pozornost
a došel neppříznivějšího posouzení přítomných od-
borníkův.
Dr. Meinzinger referoval o zřízení prvého dvoru
dílen ve Vídni na soukromohospodářském základě.
Ke konci byla podána zpráva o příznivých vý-
sledcích vyjednávání o vyhražení dodávek pro voj-
sko menšímu živnostnictvu.
#20
alto_textblock
#20
Letošní obilní sklizeň v techách
#21
alto_textblock
#21
(Čísla delinitivní)
#22
alto_textblock
#22
Zemská statistická kancelář dokončila právě svá
šetření o výsledcích letošní sklizně a sestavila první
definitivní výkazy o nich; týkají se především vý-
nosu zrní obilnin a to dle přání c. k. ministerstv
orby zrní veškerého, tržního i nelržního dohromady.
i se zadinou a p. Proto jsou ovšem lato definitivn
čísla vesměs větší než v září uveřejněná čísla před-
běžná, udávající — tak jako vlastní údaje Zemsk
statistické kanceláře zpravidla — výnosy pouze
tržního zboží. Podáváme zde aspoň hlavní z defini-
tivních těch čísel, připojujíce pro srovnání podobná
čísla z roku předchozího.
Celkem sklidilo se v Čechách tržního i ne-
tržního zrní:
r. 1909 . 1908
1908
1909
metrických centů čili hektolitrů
pšenice 4,345.708 4,371.142 5,592.390 5,623.77
žita 10,085.235 9.695.772 14.158 937 13,610.190
ječmene 6,621.081 5,477.982 9.787.139 8.110.367
ovsa 8,559.493 6.431.482 12.493.042 13.393.494
Průměrný výnos po 1 ha činil v zemském
průměru (opět i se zadinou a p.):
r. 1909
u
r. 1908
pšenice 19.6 q čili 25.3 hl
19.5 q čili 25 b
žila
179 » 25.1
17 . . 23.8
ječmene 20.3 » » 30
18.2 . . 27
18 , . 36.7 ,
ovsa
139 , » 28. 9,
Plocha sklizně byla letos u obilnin pod-
statně jiná než letošní plocha původního osevu jich
i nežli loňská plocha sklizně; byloť zejmena ozimě
pšenice velmi mnoho letos zaoráno, nemálo té
ozimého žita. Činila pak plocha sklizně v Čechách
#24
alto_textblock
#24
r. 1909
r. 1908
ha
ha
pšenice. . . . 221218 224.689
žita . . . . . 565.035 571.046
300.364.
ječmene . . . 325.992
ovsa . . . . 476.789 463. 756
Průměrnů vábu 1 hl zrní — opět tržníb
netržního dobromady — činila:
r. 1909 190
u kilogramu
pšenice . . . . . 777 777
žita . . . .. . 71.2 71 3
ječmene . . . . . 67.7 67.5
ovsa . . . . . . 489 48
Dle toho byla letošní úroda obilí v Čechách
u všech druhů lepši nežli loní, neboť i nižší
celkový výnos pšenice způsoben byl jen zmenšením
plochy sklizně, kdežto průměrný výnos i u ní jest
letos o něco málo vyšší než leni; způsobeno t
bylo zvláště zdarem pšenice jarní, letos mimořádně
hojně pěstované. Jarní obilniny vykazují vůbec letos
tepší úrodu než ozimé; nejlépe se urodil oves.
#25
alto_textblock
#25
Z trhů peněžních, 16. listopadu. (Pův. zpr. » N. L. )
Praha. Důvěřivější ráz trhu potrval i dnes a při
dosti pevném smýšlení sjednány na burse opět
kom. dl. úpisy čes. zem. banky za 94.85, z akcií
pak došlo k čilým obratům akcií Pražské úvěrní
banky za K 654.—, dále akcií Pivovaru v Č Budě-
jovicích za K 1285.— proti ofic záznamu o 5
nižšímu. Při některých menších změnách kladeno z
akcie: České průmyslové banky K 420.—, Hospo-
dářské úvěrní banky K 430.—, »Merkuru«, směná-
renské akclové společnosti K 627.—, České banky
»Union« K 249.—, Zajišťovací banky K 211.50 (měn
K 1.—). Živnostenské banky K 247.—, Akciové to-
várny na vyrábění umělých hnojiv a lučebmin v K -
lIně K 393.—, Kolinské továrny na kávové náhražky
K 825.—. Podolské cementárny K 189.—, První české
rafinerie v Modřanech K 365.—, Strojírny Daňkovy
K 427.— (— K 2.50). První českomoravské strojírny
K 1005.—, První české akciové továrny orieutálských
cukrovinek K 225.—, Zapadočeských továren kaolin.
a šamot. K 505.— penize.
Vídeň. Ačkoliv uherské audience nepřínesly
rozhoduutí a také vnitropolitické nesnáze v Rakousku
trvají a ačkoliv odbyt železa v říjnu působil ne-
příznivě, byla na začáteční burse nálada pevnáa
zvýšený obchod. Přispěly k tomu blavně bursy
v cizině a příznivé zprávy z peněžních trhů. Ve
všech oborech byla dobrá poptávka, takže kursy
vesměs stouply. Zejměna animovaný byl obchod
v kreditkách, skeiích státní dráhy, Škodových a tu-
reckých losech. Ve šraňku zájem se soustředil na
průmyslové papíry. Báňské hodnoty zástaly relativně
zanedbávány. Na trhu k ukládání uherská korunová
renta a priority jižní dráhy měly obchod. Na po-
lední burse po pevném počátku následkem zejtřej-
šího svátku v Berlině a značného pokles-
nutí pražských železářských akcil
nastalo celkové seslabení trhu, které bylo lebhké.
ale postihlo zejména silněji akcie dolnorakousk
eskomptní společnosti. Na trhu tisské losy stouply
Trh s rentami a ukládací pevný. Na eskomptním
trhu peníze povolily 31/% proc.
Jednola českých lesníků zemí kereny české
konala dne 31. října výborovou schůzi v Praze
v hotelu »Paříž« za účastenství většiny členů vý-
boru. Z usnesení uvádíme: Přiští valný sjezd Jednoty
konati se bude v Německém Brodě a bude spojen
s prohlídkou tamějších městských sadů, jakož i s od-
balením pomniko, který Jednota zbudovala svým
nákladem lesnickému spisovateli a redaktoru J. Dole-
žalovi ve Žďáře na Moravě. Sjezd tento určen na
dny 14.—16. srpna. Jednota čílá nyní 773 členy.
Česká kupecká fovárna na sáčky a karlonáže,
akc. společnost v Českých Budějoviefeb. Již od le-
tošního jara připravovaná a ve příčině odbytu v Ra-
kousku i cizině zajišťovaná Česká kupecká továrna
na sáčky a karlonáže, akc. společnost v Českých
Budějovicích se právě uskutečňuje. Akciový kapitál
nové společnosti jest prozatím rozpočlen na K 250.000.—
v akciích po K 250.— a lze jej dle potřeby s po-
užitím usnesení valné hromady zvýšiti na K 500.000.—.
Předmětem podniku jest: Výroba a prodej pa píro-
vého zboží všeho druhu, zejména sáčků, obalů
obálek, dále všeho druhu kartonů, krabic, škatul,
pouzder, kaset, prodej papíru, jakož i vedení a dále
provozování tovární a obchodní činnosti, která by slou-
žila ku plnění tohoto účelu. V zařizujícím výboru
jsou: JUDr. Aug. Zátka, advokát, poslanec na
sněmu král. českého, předseda Národní rady Čechů
budějovických, Otto Živna, velkoobchodník v Tá-
boře, Jindřich Pavličak, obchodník, starosta města.
poslanec na sněmu král. českého v Týně n. Vlt.
Jan Procházka, obchodník, vicepresident. Ob
chodní a průmyslové komory v Č. Budě jovicích.
Leopold Lederer, velkoobchodník v Praze, cís. r.
Stanislav Netuka, ředitel Českobudějovické záložny.
Z Českého odboru rady zemědělské. Ve dnech
10.—26. t. m. koná se ve vojenských stanicích aren-
dačních Chomutov, Ml. Boleslav, Turnov, Jičín, Ja-
roměř, Čáslav. Vysoké Mýto, Terezín nájemné řízení
o dodávkách ovsa a chleba pro uvedené stanice.
Bližší podrobnosti obsahuje vyhláška c. k. inten-
dance zeměbraneckého velitelství v Litoměřicích,
Světový trus měďalský? V posledních dnech
vyrojila se řada pověstí, že všecky význačné ameri-
cké doly na měď v brzku splynou v pevnou organi-
saci trustovní. Tak na př. „New York American“
tvrdí, že rozhodné porady o utvoření tohoto trustu
konati se budou ještě tento týden. Kapitál činil
by 1 miliardu dolarů a byl by financován
bankovním domem Morganovým, National City
Bank, First National Bank a několika bankami
evropskými. Trust provedl by nejprve obmezení těž-
by o 10 proc. a zvyšoval by cenu ponenáhlu až na
15 centů. Kolik je pravdy na této a podobných zprá-
vách, nedá se dnes ještě zjistiti. S jiných stran se
prohlašuje, že jde toliko o sloučení několika málo
závodů, resp. že se jedná jen o dohodu stran obme-
zení těžby
Snížení cen jntových výrobků. Svaz rakousko-
uherských průmyslníků juty snížil ceny tkanino
3%, ceny jutové příze o 4 h na 1 kg.
Říšská banka německá konala 15. t. m. mimo-
řádnou valnou hromadu, v níž usnesena změna sta-
nov, dle níž obnova dividendových archů díti se
bude na příště každých 10 let místo dosavadních
5 let.
Baron Popper opět v konkursu. Baron Berthol
Popper, dle jména známý velkostatkář a majitel dře-
važského velkozávodu, majetník velikých lesů
Uhrách, upadl již zase v konkurs, Je znám jako
ničitel lesů valašských, které před lety spustošil,
načež rovněž ohlásil konkurs.
Organisace dřevařského oboru v Uhrácki. Dle
zprávy do Vídně došlé snaží se uherští výrobci dřeva
zříditi společnou prodejní ústřednu s názvem
„Ústřední prodejní akciová společnost pro dřoval-
ské výrobky“. Úkolem společnosti je, prověsti jed-
notné podmínky pro prodej výrobků těch. Podnik má
prověsti úvěrní ústav uherských obchodníků
dřívím.
Bursa pro zboží osadní a materiální v Praze.
Včera konala se v Praze první bursa pro obcho
se zbožím osadním, materiálním a oborů příbuzných
Byla navštívena asi 100 účastníků, také mimo-
pražskými. Došlo ke mnohým obchodním jednáním
jak v oboru obchodu s kávou, tak i jiným zbožím
osadním. Byly též uskutečněny četné uzávěrky na
kávu, koření, jižní ovoce a zboží materiální.
Reforma celní stalistiky uherské. Dle zprávy
„N. F. P.“ jedná se v uherském ministerstvu obcho-
du o reformu uherské statistiky celní v tom smyslu,
že záznamy uherských úřadů celních, dosud zpraco-
vávané statistickým odborem předlntavského mini-
sterstva obchodu, mají býti příště zpracovávány
úřady uberským-
#26
alto_textblock
#26
—.—
#27
alto_textblock
#27
Zástavní listy české byp. banky 59%.
„ 40
„
„,, 31/p
Žákladní úpisy české zem. banky 4%
Kem. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4%
, . , » (v K) 4 %
Mel. úpisy » . . (ve zt.) 490
» . » (vK) 40
Žel. . . „
4
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . . 4 %
Dlužní úpisy. Živnost. banky 4 7/2
Dlužní úpisy České prům. banky 4 /n
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
4%
Zást. bsty Hyp. ústavu Městské
4 %
spuřitelny pražské .
5 %
Zástavní listy mor. hyp. banky
4
zv0
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
40
Želoz. úpisy ,
41/p
Zástavní listy I. mor. spořitelny
4
41/
„ hal. zem. banky
49%
» .
4
Kom dl. úpisy . . ,
4 %
Zeleznič. . » . ,
Zást. listy Hat. akc. byp. banky 41n
4 %
Rak.-uherské banky 4 0
» » Dolnorak. byp. ústava 4 %
3 1/2
„
4
Kom. dl ůp.
„ 31p2
»
Záslavní listy Rak. hyp. banky 40
Prior. obl. spol. rak. míst. drah 36%
5%
Ruská státní půjčka z r. 1906
4.2
Únorová společná renta (v pap.)
(ve stř.
4.2 .
Dubnová
49%
Květnová „ , (v pap.
4 %
Červencová spol. renta (ve stř.)
490
Rakouská zlatá renta
. .
4 %
korunová renla. ..
investiční » . . . 31/29
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .,
Česká průmyslová banka . . .
Čoská zajišťovací banka . . .
.
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. ..
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojíšť. na život
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uberská banka . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . ..
El.-lech. akc. sp. dř. Kolben a sp.
Čuská společnost cukerní .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina huť . . . . . ..
Pražská železářská společnost ,
První česká rafi. v Modřanech
» tov. onent. cukrov.
Západočeské tov. kaol. a šamot.
#28
alto_textblock
#28
Kemerční kurs pro právníky uspořádá České ob-
chodní museum opětně, a to po 1. lednu 1910. Pro-
gram bude rozdělen na tyto skupiny: nauky o ban-
kovních obchodech (část všeobecná), obchody s cen-
nými papíry, obchody se zbožím a nauky účelnické.
Vedle lěchto disciplin bude program kursu tentokrále
rozhojněn o přednášky z pojistných věd. Komerční
kursy pro právníky těšily se vždy nemalé pozor-
nosti, i lze tudiž očekávati i tentokráte hojnou účast
Přthlášky a dotazy možno již nyní poslati Českému
obchodnimu museu v Praze, Mikulášská tř. č. 9—v
(palác »Merkuru-)
Výplata kuponů 31/,% zástavních listů hypoleční
banky krátovství českého. Kupony 31/2% zástavních
listů, jakož i úroky z vinkulovaných 33/296 zástav-
ních listů hypoteční banky království českého dnem
I. prosince 1909 splatné vyplácejí se dnem
26. listopadu 1909 počínaje ve všední
dny beze vší srážky.
Družstevní chemícká továmna uzenářů, řezníků
hostinských se sídiem v Praze, zapsané společenstvo
s ručením obmezeným, koná třetí řádnou valnou
hromadu v neděli, dne 21. listopadu o 2. hodině od-
polední v místnostech Obchodní a živnostenské ko-
mery v Praze. Na pořadu jednání m. j. návrh, jak
naložiti s čistým ziskem, návrh na změnu stanov
§ 2. a volby.
#29
alto_textblock
#29
Tržní zprávy z venkeva.
Trby. Výroční trh na hovězi dobytek, koně
vepře koná se v Klatovech dne 23. listopadu
t. r. V okolí zaveden jest chov znamenitých plemen
a lze očekávati značný příhon. — IV. trh v Krá-
lově Poli u Brna trvati bude od 7. prosince až
včstně do 10. prosince t. r. Dobytčí trh bude pouze
7. prosince t. r.
Z Třebíče, 15. listopadu. Pšenice 100 kg 28.54,
žilo 18.94, ječmen 14.58, oves 15.83, brambory 4 60.
#30
alto_textblock
#30
Trhy peněžni.
Pražská bursa.
V Praze, 16. listopadu. Oficiální záznamy zněji
#31
alto_textblock
#31
Vídeňská bursa
#32
alto_textblock
#32
x. Z Vídně, 16. lístopadu. (Telefgr. » Nár. Listů-)
Po burse. Kreditky 666.— po —.—, uherské kre-
ditky 779.—, anglobanka 311 —, bankovní jednota
539.50, unionka 575.50, länderbanka 494.50, státní
dráha, 748.75, jižní dráha 127.25, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákové
353.—, rýmavsko muráňské 671.50, alpinky 727.50 po
—.—, květnová renta 95.—, uherská korunová 92. 45,
turecké losy 224.—, marky za hotové 117.78, uitimo
117.70. Smýšlení pevné.
z. Z Vídně, 16. listopadu. (Telfgr. »Nár. Listůe
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol, zl. K 198.50
198.75, Bukurešť na krátké lhůty —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—,
Brussei na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na
krátké ihůty za 100 mk. 117.721/2, 117.921/2, Německo
za delší lhůty —.—, —.—. Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 240.921/2, 241.121/2, Londýn na delší lh.
——, —.—, Nový York za 100 dollarů —.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.02 .
95.20, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů 255.—
255.75, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 fr. 95.621/2, 95.771/2, Paříž delšl
lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké l.
95.40, 95.55, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké lh. 95.40, 95.55, na delší lh. —.—
op
#33
alto_textblock
#33
Závěrečné kursy
13. listop. 12. listop
Zistavní listy:
97.—
4proc. Hypot. banky kr. českého 97.—
89.25
34/aproc. Hypot. banky kr. českého 89.75.
94. 75
9475
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
94.75.
9475
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
99 75
99. 75
41vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
97.—
97.—
% zást. listy Měst. spoř. v Praze
100.—
Ústřední banka čan. spořitelen 49%
100.—
#34
alto_textblock
#34
„
.
#41
alto_textblock
#41
Peníze] Zboti
#42
alto_textblock
#42
101.50 102.50
98.—
97.—
90 25
89.25
100.—
99.—
95.75
94 75
95.75
94. 75
95.75
94.75
95.75
#43
alto_textblock
#43
94 7
#44
alto_textblock
#44
95.75
#45
alto_textblock
#45
94.75
#46
alto_textblock
#46
100. 75
#47
alto_textblock
#47
9975
#48
alto_textblock
#48
100.75
#49
alto_textblock
#49
99.7.
#50
alto_textblock
#50
100. 30
#51
alto_textblock
#51
100.—
#52
alto_textblock
#52
95.—
97. 35
#53
alto_textblock
#53
97.—
101 5
96.3
93 .7
94.25
100-70
96 35
100.—
94.—
93 95
99 20
#54
alto_textblock
#54
104.00
#55
alto_textblock
#55
94 75
#56
alto_textblock
#56
95.25
#57
alto_textblock
#57
01.70
#58
alto_textblock
#58
97 35
00.00
95.—
#59
alto_textblock
#59
94 35
#60
alto_textblock
#60
94..30
#61
alto_textblock
#61
93.3
#62
alto_textblock
#62
99.75
94.75
99.—
#63
alto_textblock
#63
93.75
#64
alto_textblock
#64
98 05
#65
alto_textblock
#65
97. 25
#66
alto_textblock
#66
96.25
#67
alto_textblock
#67
88.50
#68
alto_textblock
#68
87.50
#69
alto_textblock
#69
97. —
#70
alto_textblock
#70
96.—
#71
alto_textblock
#71
83.50
96 25
—
#72
alto_textblock
#72
87.50
#73
alto_textblock
#73
95.25
#74
alto_textblock
#74
77.10
#75
alto_textblock
#75
76-10
#76
alto_textblock
#76
98.60
#77
alto_textblock
#77
98.40
#78
alto_textblock
#78
98.65
#79
alto_textblock
#79
98.45
#80
alto_textblock
#80
95.20
#81
alto_textblock
#81
95.—
#82
alto_textblock
#82
95.10
#83
alto_textblock
#83
94.90
#84
alto_textblock
#84
116.9
#85
alto_textblock
#85
167
94.9
84.40
.—
250 —
249.—
422. —
420.—
211 50 213.—
430 — 431.—
—.—
.—
654.— 655.—
460.— 490.—
448.— 460.—
247—— 248.—
380.—
628.—
1776
1766
005
430.5
427
.—
399 —
#86
alto_textblock
#86
95.15
#87
alto_textblock
#87
84.60
#88
alto_textblock
#88
395.—
#89
alto_textblock
#89
—.—
#90
alto_textblock
#90
1289
40U —
192.—
5U8.—
2643
235.—
515.—
#91
alto_textblock
#91
1280
398.—
189 —
504.—
2633
365.—
225.—
505.—
#92
alto_textblock
#92
Baku
#93
alto_textblock
#93
Rerlínská bursa.
Z Berlína, 16. listopadu. (K. k.) V 1 hod. 15 a
Kreditky 209.—, státní dráha —.—, lombardy 24.90.
Smýšlení klidné.
Z Berlina, 16. listopadu. K. k.) Kreditky 208.90
berlínská obchodní 181.—, darmštadská banka 137. 40
německá banka 248.20. diskonto komand 198 69
drážďanská banka 159.50 národní banka 127.90
státní dráha 160.—, lombardy 24 50 Kanada 187. 90,
Baltimore 117.40. dráha Henri 132.10 bochumské
248.40, dortmundské 34 10, Lauřina huť 194.—
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 213 90, harpenské
202.20. Hibernia —.—. Packet. 131.40. Lloyd 191.50,
dynam trust 173.20 Smýšlení pevné.
Z Hamburku, 16. listopadu. (K. k.) Rak. stříbrn
renta 97.60, rakouská zlatá renta 98.80, uberská zlalů
renta 94.5, italská renta 103 50, kreditky 208.90
losy z r. 1860 166.50, státní dráha .—.—, lombardy
24.50, stříbro 69 50 zboží, 69.— peníze. Smýšlenl
klidné.
Z Frankfurlu, 16. listopadu. (Telegr. závěr. kursy
Úvěrní akcie 209.— akcie společnosti státní dráby
159.80, lombardy 24.50. papír. renta .—.—, stří-
brná renta 98.05 rak. zlatá renta 99.—, 4 o rak.
korun renta 94.60, uberská zlatá renta 94.55, uhsa.
korunová renta 92 30 Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 16. listopadu. (Dodat bursa.) Úvěrní
akcie 209.—, státní dráha 159.80, lombardy 24.50.
Pařížská bursa.
Z Paříže, 16. listopadu. (Tigrm. závěr. kursy)
Sproc. renta 99.17, stalská renta 104.— rakouský
pozemk. úvěr. ústav 1240.—, státní dráha 806.—
lombardy —.—, cheky na Londýn 25 201/% rakoz-
ská zlata renta 100.25, uherská zlatá renta 98.10,
otomanská banka 733.—, tabaková režie 377.—,
ruské, 1906 102.65, turecké losy 219.50, Rio Tinte
1973.—, španělské exteriery 95.95. — Smýšlení
uhájené.
#94
alto_textblock
#94
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 15. listop. (Zpláva Zivnost bankvy
16. listop. 15. listop.
450.— 449. —
Diskontní . . . . . . . .
. . . . . . . . . 316.— 317.—
Caspienne . . . . . . . . . 4100.— 4103.—
Sormovo . . . . . . . . . 120.50 122.—
Rusko-činská banka . . . . . 214.— 210—
Ruská průmyslová banka . . . 316.— 314.—
Petrohradské metaliurgické . . . 140.—
141.—
. . . . 161.50 161.—
Kolomna
Putilovské železo . . . . . . 103.— 103.—
. . . . 204.— 205.—
Fénix.
Pojišťovna Salamandra . . . . 428.— 482.—
Druhá pojištovna proti obni . . 155.— 155.—
116.—
116.—
Ruská proti ohni
.
. . . ..
#95
alto_textblock
#95
Trhy na zbozl
#96
alto_textblock
#96
Flodinová bursa.
V Praze, 16. listopadu.
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pženice
česka 1909 kg 78—82, 13.65, 14.30, rakouská —.—,
—.—, uherská 1903 — kg —.—, —.—, cizá —.—,
—.—, moravská 1909 —.—, —.—; žito české nové
1909 71—75 kg 10.15, 10 55, uherské 1909 —.—
—.—; ječmen výběr 8.85, 8.90. I. jakosti 8.35,
8.40, střední 8.15, 8.20, merkant. 7.80, 7.90; o vea
prima 1908 —.—, —.—, 1909 7.20, 7.30, oves
merkantilní 710, 7.15, kukuřice 1908 8.50.
8.60, cinquantinová 1908 —.—, —.—, kukuřice 1909
7.40, 7.50; vikev česka —.—, —.—, haličská 0.—
0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka 0.—, prose
—, o.
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. U K 45.50, 46 —, č. 1 44.5), 45.—,
č. 2 43 50, 44.—, č. 3 40 50, 41.—, č. 4 38.50, 39.—
č. 5 37.—, 38.—, č. 6 34.—, 35.—, č. 7 31.—, 32.—
č. 8 18.50, 19.—, Žitná mouka č. 1. 81.—, 32.—, č. II
29.50, 30.50, č. III. 25.50, 26.50, č. IV. 19.50, 20.50
pšeničné otruby jemné 13.40, 13.50, hrubé 13.6
13.80, otruby žitné 13.60, 13..80, krupice 45.50, 46.—
prach 15.—, —.—, lluč —.—, —.—, kroupy: d. 3/
44.50, 45.50, čís. 20 43.50, 44.50, čís. 0 42.50, 43.50,
čís. 1 40 50, 41.50, čís. 2 38.50, 39.50, čls. 3 37.50,
38.50, čls. 4 35.50, 36.50, čís. 5 34.50, 35.50, čis.7
31.—, 32.—, čís. 8 28.50, 29.50, čís. 9 26..50, 27.50,
čís. 10 25.50, 26 50, zlom 27.—, 28.—
Semona. Ceny za 50 kg: mák modrý český 1908
26.—, 26.75, modrý ruský —.—, —.—, kmin čes. —.—
—.—, holandský 40.50, 41.—, Iněná semena haličsk
—.— —.—, konopná semena haličská 13.50. 14.—
konopná semena uherská —.—, jetel červený 190
56.—, 73.—, červený roku 1909 80.—, 85.—, bíle
1906 46.—, 80.—, bílý 1909 50.—, 87.—, vojtěška
česká —.—, —.— úročník —.—, —.—, thymotás
—. —.—, růžák 35.—, 46.—, vojtěška uh. kokotice
prostá —.—, —.—, vičenec (ligrus) 14.—, 15.—,
dvojsečný —.—, —.—, řepka vlhká 1909 —.—,
—.—, tepka zimní suchá, 1909, —.—, —.—, řepkore
pokrutiny 9.—, 9.15.
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k ve-
ření k 13.50, 14.—, ka krmaní 0.—, 0.—, boby —.—
.—, hrách Viktoria 15.50, 17.50, k vaření žlutý
13.—, 14.—, k vaření zelený 15.—, 17 25, ke krmenl
—, —.—, čočka 1908 11.—, 18.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: švestky česká
9.50, 17.—, merkant. bos. —.—, —.—, bos. 110/120
—, —.—, 95/110 —.—, —.— 80/85 —.—, —.—
7075 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, višně 30. —
32.—, třešně —.—, —.—, hrušky 12.—, 30.—, kří-
žaly —.—, —.—
Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito: neliso-
sované nové 6.—, 6.25, nelisované 6.—, 6.25, české
0.—, C.—, sláma cepy mlácená 3.75, 3.85, ke krmesí
—, —.—, ke stlaní 2.80, 3.—, cizí —.—, —.—
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—, —.—
rýžový —.—, vlhký bramb. škrob —.—, —.—, bram-
borový: I. jakosti 33.50, 34.—, nejjemnější 34. 50,
35.—, škrobová moučka 34.50, 35.—
Slad po 50 kg: Ia 13.50, 13.75, IIa 13.—, 13 10.
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo
uherské 96.50, 97.50, sádlo americké —. —, —.—
lůj —.—, —.—
Brambory. Ceny za 50 kg: k jídla 2.90, 3.31
k pálení lihu 2.60, 2.70.
Čekanka sušená po 50 kg : 8.75, 8.85.
#97
alto_textblock
#97
ObIlí.
#98
alto_textblock
#98
T. Z Vídně, 16. listopadu. (Telel. zpr. »Nár. L. )
Plodinová bursa. Ze severoamerického trhu
bylo dnes ohlášeno další zlepšení a také zprávy
z Londýna byly pevné, kdežto v Paříži se kursy se-
slabily. V Pešti byla včera tendence klidná, dnen
však byly oznámeny plné ceny z konce minulého
týdne. Na zdejším trhu, který včera následkem svátiu
neměl obchodu, nebylo dnes koupěchtivosti a obchad
byl nepatrný. Pevné záznamy v cizině nezpůsobily
zlepšení tendence a nálada byla vesměs klidná. Ceny
v pšenici, žitě, jakož i v pícninách se naprosto ne-
změnily.
Znamenaly: Pšenice tisská 15 20, 15.55, pšenic
banátská 14.25, 14.50, pšenice rumunská 14.75, 15.—
pšenice slovácká 14.85, 15 20, pšenice z Morar-
ského pole 13.90, 14.30, ruská —. —,
Žito slovácké nové 10.10, 10.30, žito z okoli Pešti
10.25, 10.40, žito z jižní dráhy 10.05. 10.25,
žito rakouské 10.05, 10.30. — Ječmen moravský 8. 80,
9.55, rak. 7.50, 8.35, slovácký 8.10, 10.—, z jižni
dráhy 6.80, 8.40, severo uherský 0.—, 0.—, tisský
0.—, 0.—, pro pivovary 7.10. 7 70, ke krmení 0.—
0.—. Kukuřice uherská 7.60, 7.95, nová 6.45, 6.80,
cinquantinská nová 8.80, 9.40, suchá 0 —, 0.—
Oves uherský 0.—, U.—, vybraný nový 8.15, 8.75,
špatnější 0.—, 0.—, dolnorakouský 7.85, 8.—
Řepka, pohotová 14.50, 14.75, rumunská —.—.
Z Bezlína, 16. listopadu. (K. k.) Závěr. Pšenice na
prosinec 217.—, na květen 216.50, na červenec —.—
smýšiení pevné. Žulo na prosinec 168. —, na květea