#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 105. ze dne 15. dubna 1904
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Kterak se hasí požáry nafty. Nelze si před
staviti velkolepější pohled nad velký požár nafty, jak
se často vyskytuje v rozsáhlých ložiskách u Baku
často byl již znázorněn fotografiemi. Hašení tako-
výchto ohromných požárů způsobuje ovšem ohromné
obtíže, neboť veškeré hasící prostředky jsou tu na-
prosto bezmocny. Teprve v poslední době jakýsi ru-
ský inženýr učinil vynález, jenž zdá se poskytovati
skutečně vhodný prostředek k tomuto účelu. Pokusy
byly provedeny s cisternami, naplněnými hořící
naftou. Hasící tekutina pak lita neb stříkána tenkou
vrstvou do plamene a oheň takto záhy uhašen. Ta-
jemství vynálezu spočívá prý v tom, že hasící teku
tina je prosycena bílkovinou, jež se sic ve vodě
rozpouští, ale při zahřátí se sráží v pěnovitou vrstvu,
jež naprosto zabraňuje přístupu vzduchu.
= Šermířská škola pro dámy. Z Londýna se
oznamuje: V posledních několika letech rozšířilo se
umění šermířské značnou měrou ve zdejších lepších
kruzích. V Londýně jest as tucet šermířských škol
hojně navštěvovaných damami »hořejších deseti ti-
síců«. Při všeobecně vyvinuté sportovní náruživosti
Angličanek není to právě překvapující. Vyučování až
do úplného vycvičení trvá as dvanáct měsíců. Nákla
(dámy cvičí v krátkých sukénkách a bílých vlněných
halenkách) na toilettu páčí se na 21/2 až 31/2 libry st.
a za prvních 12 hodin platí se 2 l. 4 sh. až 3 1. 6 sh.
Jakýs »professor« (tento titul jest v Anglii laciný, ne-
boť si ho může osvojit každý umělec) vypravoval
onehdy žurnalistovi, že před několika lety měl ve své
třídě toliko šest žákyň, nyní však jest jich již přes
sto. Také existuje v Londýně damský šermířský kluh
k němuž náleží 30 paní a dívek z nejlepších rodin
Doporučuje damám šerm, poněvadž přispívá k posí
lení zdraví, přímému držení těla a ke zvýšení sebe
důvěry.
= Dvacet tisíc franků za lživé zprávy z Bojiště
Přítel našeho listu píše nám z Athén: Zdejší noviny
musejí se uspokojiti krátkými telegramy o událostech
na bojišti a čerpají raději své zprávy zvláště z vídeň-
ských a londýnských pramenů, jež, jak známo, jsou
nejspolehlivější. Příčina toho jest, že nemají peněz.
by zaplatily telegramy a že ony zprávy nalézají nej-
vice obliby u obecenstva. Nicméně zaplatily dosud přes
dvacet tisíc franků za vídeňské a londýnské lži, jež
byly nuceny krátký čas po uveřejnění dementovati.
Jakýsi zdejší pořádnější denník vypočítal, že do dnes,
dle zpráv řeckých novin, Japonci se zmocnili stokráte
Port Arturu a desetkráte Vladivostoku, potopili více
ruských lodí, než mají veškeré státy na světěa
usmrtili několik millionů Rusů. Takové lži nejsou však
obecenstvu nápadny, neboť Řek nerad mnoho myslí
a věří všemu, co si přeje. Proto, když roznašeči novin
volají na ulici, že Japonci zase zvítězili, tahají se lidé
o noviny, které přinášejí takovou zprávu, kdežto no-
viny, píšící o nějakém úspěchu Rusů nikdo nekoupí.
Musí se tedy redaktoři přizpůsobiti choutkám obecen-
stva a krmiti je stravou, na jakou jest povahou a vy-
chováním uvyklé t. j. lží. Při tom však tváří se po-
krytecky jako rusofilové. Zdejší ruské kruhy pokry-
tectví to prohlédly, a proto královna odmítla žádost
lékařů řeckých, kteří nabízeli své služby ruské vládě.
podotknuvši, že jich Řecko nemůže postrádati. Co
vlastně královna poznámkou tou míni, nemožno ur-
čitě věděti, ale do jisté míry má pravdu, neboť v Pe-
#4
alto_textblock
#4
cku bylo za dva měsíce více lidí zavražděno a těžce
raněno než v témž období na rusko-japonském bo-
jišti a nelze očekávati, že by se tu poměry polepšily
neboť když se četníkům podaří vyhladiti loupežníky
v jednom okresu, utvoří se mezitím nová banda lou-
pežnická v jiném. Kromě toho uvyklo si obyvatelstvo
zjednávati si právo násilím, ztrativši veškerou důvěru
ve spravedlnost soudů a vlády a nuceno přečasto brá-
niti se zbraněmi proti přehmatům policie a četnictva,
jež venkovské obyvatelstvo vydírají a nezřídka i tý-
rají, nechce-li se podrobiti jejich libovůli.
= Co vše při svatbě je možno. Z Franklinp.
Mass., se oznamuje: Episoda, která odehrála se při
svatbě E. Hatchové a D. Cochrana ve Walpole, ne-
daleko odtud, svědčí o »říznosti« různých zvyků
obyčejů svatebních. Bylo po svatbě a snoubenci, čet-
ným zástupem svatebčanů doprovázení, odebrali se
na nádraží. Když pak vlak přibyl a mladý párek
vstoupil do vozu, následovalo jej tam za bujného
veselí a křiku ještě několik hostů s pytlíky rýžev
rukou, Jeden z přátel ženichových, chtěje jej snad
rýží zasypati, praštil ho velkým pytlíkem s rýží do
hlavy tak, že nebohý ženich klesl v bezvědomí se
sedadla na podlahu. Byl vynesen na stanici a povo-
lán na rychlo lékař. Vlak zdržen byl I4 minut v na-
ději, že se podaří omráčeného vzkřísiti, ježto však
se to nepodařilo, vlak jel dál svou cestou bez novo-
manželů. Teprve za dvacet minut na to nabyl Coch-
rane zcela vědomí a byl dopraven zpět do obydl
svého tchána. — Co tomu říkal řízný vtipkář, zpráva
referentova nevypráví. Jest však jisto, kdyby se cos
podobného událo na Rusi, doprovázel by zpravodaj
svoji depeši poznámkou o barbarských zvycích polo
vzdělanců.
= Číňané před anglickým soudem. K cizincům
kteří zaměstnávají anglické soudce, náležejí v po-
slední době i Čiňané. V Liverpoolu pohnán pře
soud Čiňan Ping Lun jsa obžalován, že zavraždi
Číňana Johna Go-Hinga, jenž měl v Birkenheadu
prádelnu. Jako svědci byl obeslán velký počet Či-
ňanů, z nichž mnozí neznali jediného slova anglického
Mimo to dostavila se manželka obžalovaného Pinga
Luna, aby se přimluvila za svého manžela. Je to
hezká Angličanka, jež líčila svého manžela jako ne-
obyčejně pilného a dobráckého. Hádka, jejíž oběti
se stal GoHing, udála se v jakés noclehárně v Li-
verpoolu, kde se sešlo několik Čiňanů, aby hráli do-
mino a kouřili opium. Při hře došlo k hádce a Pin
Lun odešel a vrátil se s revolverem, jímž Go-Hinga
zastřelil. Tlumočníkem při líčení byl Čiňan, zaměst-
naný na universitě liverpoolské. Čínští svědci přísa-
hali na porculánovou misku, kterou musili rozbít, tak
že soudní síň po líčení vypadala jako krám s porcu-
lánem, postižený pohromou.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze.
#6
alto_textblock
#6
Dne 8. dubna 1904: Zelenka Stanislav, syn
obchodního cestujícího, 11/2 roku, 1874—II. Gandlová
Josefa, vdova po c. k. úřadním sluhovi, 71 rok, 955—II.
Sojka Libor, kovář, 59 roků, 391—VII. Drbohlavova
Ludmila, dělnice, 23 roky, 451—VIII. Zvolský Joseí
býv. obchodník s potravinami, 64 roky, 286—II. Vo-
řechovský Karel, syn dělníka, 2 roky, 189—III. Tesař
Josef, restauratér, 60 roků, 1627—II. Blažej Jan, sou-
kromník, 75 roků, 426—III. — Ve všeobecné ne-
mocnici: Kuda Jan, obchodník, 54 roky. Wänkeová
#7
alto_textblock
#7
Františka, manželka soustružníka, 32 roky. Peterk
František, kočí, 48 roků. — U Milosrdných se-
ster: Kučera Matěj, dělník, 73 roky. Kohout Bohdan,
zpěvák, 48 roků.
Dne 9. dubna 1904: Diskancová Terezie, man-
želka dělníka, 65 roků, 896—I. Kohoutová Lucie, man-
želka truhláře, 63 roky, 497—I. Tuček Josef, syn ko-
čího, 1 rok 10 měs., 124—III. Tuka Václav, syn zed-
níka, 7 měs., 61—IV. Mašková Marie, opatrovnice,
81 rok, 174—II. Guth Alfred, gymnasista, 15 roků,
225—III. Wintrová Anna, správkyně domu, 78 roků,
786—I. Jandík František, syn pekařského pomocník,
3 měs., 1021—I. Brožek Jaroslav, syn dělníka, 24 hod.,
33—V. — Ve všecbecné nemocnici: Hřebíček
Jan, kamenník, 58 roků. Landa Václav, kočí, 24 roky.
Mašatová Anna, manželka krejčího, 49 roků. Musilova
Františka, dcera skalníka, 8 roků. Budil František,
dělník, 39 roků. Matějček František, c. k. poštov. slu-
ha, 39 roků. — U Milosrdných sester: Klíma
Karel, rukavičkářský pomocník, 19 roků.
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#9
alto_textblock
#9
V pátek 15. dubna.
#10
alto_textblock
#10
156. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
Vodní družstvo.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal J o set
Štolba. Režisér Karel Mušek.
Po druhém dějství přestávka.
#11
alto_textblock
#11
Začátek o 7. hod.
#12
alto_textblock
#12
Konec po 9. hod
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadio, Urania“v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#15
alto_textblock
#15
V pátek 15. dubna.
#16
alto_textblock
#16
Začátek o 7. hod.
#17
alto_textblock
#17
39. hra v předplacení
Po druhé: Milostpánova komorná.
Veselohra o 3 jednáních. Napsal Paul Bilhaud a M.
Henequin. Přeložil Jar. Tišňov. Režisér V. Spurný.
#18
alto_textblock
#18
Švandovo divadlo na Smíchově.
#19
alto_textblock
#19
V pátek 15. dubna.
#20
alto_textblock
#20
Začátek o 7. hod.
#21
alto_textblock
#21
72. hra v předplacení (páteční).
Burský generál.
Velká výpravná burleskní fraška se zpěvy o 3 odděl.
Napsali E. Norimi a E. Baum. Přeložil Karlier.
Hudbu složil R. Reiman. Režisér K. Lier.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
zimnímu divadlu na Smíchově.
8500
#22
alto_textblock
#22
na Král
Pištěkovo lidové divadlo vheaeecn.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení za poloviční ceny.
Po 10.: Kněžna Pepička
Obraz ze života pražského o 5 jednáních se zpěvy.
Napsal Otto Fastr.
846
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
Pohostinská bra slč. Aničky Archlebovy.
Nevěsta za českou korunu.
#23
alto_textblock
#23
V pátek 15. dubna.
#24
alto_textblock
#24
328
#25
alto_textblock
#25
325
#26
alto_textblock
#26
»Ano.«
»Na jak dlouho?«
»Nevím. Tázal jsem se na to správce domu. Odpo-
věděl mi, že mně po tom nic není, ale myslím, že to
sám nevěděl.«
»Hrabě Boccinelli zůstane však v Paříži sám ?
»Ano, mám koupiti toliko tři lístky jizdní: pro hra-
běnku, pro její komornou a pro mne.«
»Vy nemáte však průvodního listu, budou vám tedy
činiti na hranici německé obtíže. *)«
»Nikoli. Moje průkazy jsou v pořádku. Pan Coche-
bois sám mně je dal vystaviti a doručiti Rochemondem,
abych mohl tím snáze nalézti místa u hraběnky. Nejsem
již Lindorem, narozeným v Paříži, v ulici de la Huchette
v čísle 7., jsem Lindorem, poddaným švýcarským, který
narodil se ve Wallstallu, v kantonu bernském. Potíží mně
tedy na hranici činiti nebudou.«
»Nu, dobrá tedy! Učinil jste však dobře, že jste
mne předem o všem zpravil. Šťastnou cestu!«
Ale agent policejní udeřil se náhle do čela
Tvář jeho jevila zřejmě značnou rozmrzelosti
rozpaky
Sauliěre tázal se:
»Co jest vám? Co se děje ?e
Ficelle povzdechl si a odpověděl:
»Moje barva !«
»Jakže ? Jaká barva ?e
#27
alto_textblock
#27
*) V době, kdy se odehrává tento děj, bylo mezi Francií
a Německem takové napjetí, že na hranici německé žádany
byly od každého příchozího z Francie velmi přísně průvodní
listy a průkazy.
#28
alto_textblock
#28
XIx
#29
alto_textblock
#29
Láska a nenávist.
#30
alto_textblock
#30
Nazejtří ráno, sotva že se v časné již hodině byla
probudila, hraběnka Boccinellová dala povolati k sobě pana
Warmsa, jenž byl zároveň jaksi i jejím intendantemi
správcem domu.
Oznámila mu, že odjede na nějaký čas.
Pravila mu
»Pane Warmse, žádám vás, abyste bděl nad domem
i nad stájemi. Prodlím několik týdnův na cestách. Zde
jest list pro pana Verbockena, jemuž pošlete účty, aby je
vyrovnal. Spoléhám na vás také, pokud se týče péče
o pana hrabéte Boccinella.«
»Paní hraběnka může spolehnouti se na mne úplně.
Budu hoden důvěry, kterouž mně osvědčuje. Dovolí-liž
mně ale paní hraběnka otázku, odveze-li s sebou i slu-
žebnictvo?«
»Nikoli, jedině Carlonu.«
»Dovolím si ale paní hraběnku upozorniti, že na
cestách naskýtá se mnoho obtíží a úkolův mrzutých, na
příklad i starost o zavazadla — kteréž by vyžadovaly
služeb lokajových.«
#31
alto_textblock
#31
Zaprodáni nopřitel.
#32
alto_textblock
#32
82