#1
alto_textblock
#1
Stranna 2.
#2
alto_textblock
#2
NARNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
17. prosince 1901
#4
alto_textblock
#4
Císlo 347.
#5
alto_textblock
#5
zjevně v parlamentě, byly strany německé
v první řadě mezi nimi také Všeněmci. Nyni
najednou, týden po krajní smělosti dra.
Körbra proti parlamentu páni Všeněmci chtějí
mluviti a domnívají se, že mohou prostě, jako
činili v minulých létech, terrorisovati a poruční-
kovati celý parlament, aby jim byl po vůli.
Poslanci češti nepokládají za svou povinnost,
by pomáhali Všeněmcům napravovati chyby,
kterých se sami dopustili před týdnem a ještě
dříve. Jaště jednou opakujeme: jediná strana,
která se pozvedla proti chování se minister-
ského předsedy, důstojnust sněmovny a jej
samostatnost urážejícímu, byl klub poslanců če-
ských. Podali svůj protest nezávisle na stranách
jiných a nyní také si budou počínati nezávisle
na stranách jiných.
Zákon o zemědělských družstvech se dne
v noci nedodělal.
Hlasovalo se napřed o článcích, které byly
vyřízeny již v sobotu, napřed o třetím. Poslanee
Grabmayr podal k různým názorům ve pří
čině povinného příslušenství velkostatkářů k země
dělským družstvům sprostředkující návrh. Tento
paragraf byl ještě v poslední chvíli pozměněn
ku přání kola polského v ten způsob, že dle
něho zomské zákonodárství má větší volnost,
určujíc členy. Poslanci čeští hlasovali pro návrh
Grabmavrův, podle něhož velkostatkáři jsou eo
ipso členy zemědělských družstev, mají však
teprve býti zařaděni do určité kategorie zemským
zákonem. Hlasovali pro návrh ton, poněvadž
v sobotní schůzi klub konservativních velkostat-
kářů skrze hraběte Zedlwitze prohlásil nepo-
krytě, že konservativní velkostatkáři budou na
sněmu domácím působiti k tomu, by zákonen
zemským zařaděni byli velkostatkáři do země-
dělských družstev okresních, jako každý jiní
zemědělec.
V § 4. stanoví se, že ve sporech o členst
rozhodují politické okresní a zemské úřady
Jmenem svobodomyslných poslanců českých by
podán poslancem Königem dodatek, že tyto
úřady před rozhodnutím svým dorozumětise
musí s úřady samosprávnými. Dodatek ten byl
schválen všemi stranami bývalé majority pra
vice. Naproti tomu ovšem touže majoritou za-
mítnut byl návrh vídeňského poslance dra
Ofnera, dle kterého ve sporech podobných
rozhodovalo by ministerstvo orby jako třetí in
stance. Zůstane tedy místodržitelství poslední
instancí.
V § 5. se určuje, že z emská společen-
stva skládají se ze všech členů okresních
společenstev.
Posl. Berks namlouval sněmovně, že
nová společenstva mají býti jen pomocnými
s výkonnými orgány ministeria orby a že tedy
nemá býti zůstaveno zákonodárství zemskému
rozhodovati, jak se mají zřizovati výkonné
orgány společenstev zemědělských! Než posla
necká sněmovna nepřistoupila na tento pra-
zvláštní výklad, nýbrž příjala návrh výborový
dle klerého orgánové ti mají býti ustanoven
jednollivými zákony zemskými.
8 6. týká se podmínek, za kterých nájemei
a užívatelé mohou vykonávati práva a povinnost
spojené se svazkem v družstvech zemědělských.
Ke článku tomu navrhl dalmatský poslanec dr.
Ferri se zřetelem na poměry své vlasti, aby
třída tamních kontadinů a kolonů, t. j. takových
nájemců, kteří platí nájemné naturaliemi, vřa-
děna byla mezi členstvo společenstev zeměděl
ských. Tento návrh přijat.
Čl. 7. a 8. v příčině juristických osob
změn v poměrech členstva schváleny ve znění
v jakém je vyřídil výbor.
K § 9., který stanoví, že zemské zákono-
dárství určitě provede předpisy o volbách, funk-
cích a tvoření výborů zemědělských družstev.
podány byly návrhy dva: soc.-dem. učitelem
Seitzem, aby volby do těchlo orgánů ko-
naly se na základě všeobecného rovného, pří-
mého hlasovacího práva; druhý hr. Deymem.
aby nejen spolkům zemědělským, nýbrž i spol-
kům zabývajícím se podporou lesního a hospo-
dářského průmyslu přiznati se mohlo zemským
zákonem zastoupení ve výborech těchto druž-
stev. Návrh soc. demokrata zamitnut, návrh
konservativního velkostatkáře
přijat
K § 12., ve kterém se předpisuje, kdo má
společenstva formálně zastupovati, listiny pode-
pisovati, mluvil posl. Fresl o poměrech ze-
mědělského dělnictva, o krisi agrární, o světové
soutěži obilní, o militarismu a konservatismu
rolnictva.
Poslanec Emanuel HIrubý prohlásil,ž
on a jeho přátelé hlasovati budou pro předlohu
přes pochybnost svou o kompetenci říšské rady
v této záležitosti.
K 88 13. a 14., ve kterém činí se pra-
vídlem, že společenstva mají právo vybírati
k úhradě svých potřeb přirážky k pozemkové
dani svých členů a že zemské zákonodárství
má vydati určité předpisy o tom, jak sluší činiti
účty, sdělávati rozpočty a pod., podáno byl
minoritní votum Všeněmcem poslance Irem,
aby uhradily se zařizovací výdaje družstev ze-
měmi a pro výše, jež bude společenstvům vy-
bírati, stanovilo se jako maximum — 4o pct.
Stranou německo-pokrokovou navrhován takový
modus úhrady, při kterém by přispíval stál
i země. Stejně appelloval slovinský poslanee
Žitník svým návrhem na pomoc státu i zemí
pro novou instituci.
Proti všem těmto návrhům vyslovil se zá-
stupce vlády odborný rada Ertl, upozorňuje, že
vláda poskytovati bude podporu družstvům, že
by však nemohla předložiti zákon
k sankci, kdyby se takové návrhy
přijaly. Čeští poslanci vycházeli se stano-
viska, že nemohou se říšským zákonem uklá-
dati zemím povinnosti, nýbrž že možno tak
učiniti jen zákonem zemským, nehledě ani
k tomu, že následkem omezené působnosti
družstev náhledy jich budou nevelké, že
v Čechách bude země zajisté i na dále — jako
dosud — uhražovati režijní výdaj zemědělské
rady, t. j. že příspěvku k úhradě tohoto výdaje
dosud věnovaného užívati se bude k účelům
družstev nových. Ostalně podali poslanci češti
ve příčině té zvláštní návrh při § 10., který
přizpůsoben jest domácím poměrům našim
Hlasování o tom odložilo se na zejtřek.
Předseda zahájil schůzí ve 3.20 hod. odpol.
Mezi došlými spisy jsou návchy poslane
Malika a spol. na vydání zákona o povinnosti
eráru poštovního platit úplnou náhradu za zásilky
#6
alto_textblock
#6
jež byly poslány falešným směrem a zkazily se; —
Hanicha a spol. na státní podporu rudohorských
hračkářův a zřízení hračkářské školy v Hoře sv. Ka-
teřiny: — K. Hofmanna a sp. na státní pomo
domažlickému okresu, jenž byl stižen letos 1. srpna
živelními pohromami.
Dotazy podali poslanci Klo fáč a spol. p
zákaze veřejného vyvěšování plakátů společenstva
pražských krejčí; — Zázvorka a spol. proč ne-
byla vyřízena levínská žádost za berní slevy pro po-
škození polních plodin; — Choc a sp. po propuštění
českých strojních zámečníků z nuselských dílen; —
Presl a spol. pro nesprávné vyměření domovní
činžovní daně v Přešticích; — Choc a sp. po sou-
kromých obchodech staničných přednostů na někte-
rých železnicích: — Aug. Sehnal a sp. po dru
Mandlerovi v hodonínské továrně na tabák: —
Grössl a spol. po stavu erární silnice z Dobříše
do Vimperka: — Hanich a sp. po úpravě služby
a platu vlakového personálu na ústecko teplické
dráze; — Herzog a sp. po příjmové dani barona
Alherta Rothschildaa opravě zákona o příjmové
osobní dani a po švindlech Američana Johna Brig-
hama: — Karbus a sp. po nařízení českého mí
stodržitele o úpravě nedělního odpočínku v obchodní
živnosti.
Min. předseda dr. Körber odpovídá na Bareu-
therův dotaz po výroku koruny (k velkostatkáři)a
pověsti, je-li vše již připraveno k zastavení ústavy
dále po jeho prohlášení ze dne 9. t. m., stalo-li se
za souhlasu koruny, že koruna dle ústavních zásad.
k nimž dotazovatelé hlásí se, nesmí býti strhována
do diskuase. On sám k tomu nepřispěje.
Na druhou část první otázky odpovídá, že tak
vážné záležitosti musily by míti spolehlivější základ.
má-li se o nich v parlamentě jednati. Kdyby vláda
chtěla vyvraceti všechny pověsti, což není možná
neboť o některých, jako na př. ta, o niž jedná se, nni
nezví, neměla by a zejmena on, jako správce vládní
politiky, ani pokdy obírati se svými četnými a po-
měrně přece jen důležitějšími věcmi.
Na druhou olázku odpovídá, že v poslední své
sněmovní řeči narýsoval — jak mysli — věrný a
pravdivý obraz situace a vylíčil bez obalu ejí váž-
nost. Byla to jeho povinnost a přejímá proto tak
veškerou zodpovědnost.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a ro-
kuje dále
o zemědělských společenstvech.
Po doslovu zpravodaje poslance Povše byly
přijaty §§ 3. a 4., o nichž hlasovalo se po odslav-
cích, v podstatě dle výborových návrhů a minoritní
návrhy propadly.
Potom rokovalo se po zpravodajově úvodu
o 88 5.—8. (Zemská společenstva).
Poslanec lro prohlásil svůj minorilní návrh na
změnu § 5. za bezůčelný a odvolal jej,
Poslanec Heries stěžoval si na velké země
dělské daně a opřel se příspěvkům, jež by se měls
vybírat jako přirážka k pozemkové dani, žádaje, by
je převzal stát. Žádal, by se ustanovilo již v říšském
zákoně, že zemská společenstva v jazykově smíše
ných zemích mají býti rozdělena v národní sekce
aby byla prosta politických a národních třenic.
Poslanec Kopp, nejsa právě ve sněmovně
přišel o slovo a k návrhu poslance Kerna byla de-
bata uzavřena.
Poslanec Ferri navrhl dodatek k § 6.,že
zemský zákon může prohlásiti za členy společenstev
osoby v poměru osadnickém.
Po zpravodajově doslovu byl přijat § 5. beze
změny, § 6. se slohovou změnou Fuchsovou a do-
datkem Ferriovým: 8 8. beze změny.
8§ 9. a 10. (Orgány společenstev) doporučuje
referent beze změny.
Posl. Ofner odůvodňoval zevrubně svůj odpon
proti oběma článkům: — Hybeš odporoval pra-
vídlům o ustavení se společenstev, líčil bidu země-
dělských pracovníků a litoval, že se na ně nedbá.
načež debata byla uzavřena a hlavním řečníkem
pro zvolen posl. hr. Deym, jenž doporučoval svoj
dodatek k 3 9.
Po stručném doslovu referentově byly přijaty
oba 88 9. a 10, dle výborového návrhu s Doymo-
vým dodatkem.
Potom rokovalo se o 8 12., jenž byl přijat po
řečích poslanců Fresla a Em. Hrubého dle
výborového textu.
Posl. Em. Hrubý tlumočil stanovisko skupiny.
které náleží, vůči předloze. Na otázku, proči není
možno otázku zemědělskou s úspěchem řešiti na
říšské radě, odpovídá, že proto jen, poněvadž vláda
svým nepřátelským jednáním proti národu českému
zvíří boje národnostní, které se přenášejí na radu
říšskou. Nelze žádati od zástupců českých obětování
národnosti a práv jejích, zvláště když jsou si vě-
domi, že bez jejich peněz by celá říše byla zcela
malomocnou. Řečník projevuje mínění, že národ
český vlastní silou, prací jen vybojuje si postavení.
které mu po právu náleží a popírá dále kompetenci
říšské rady ku projednávání zákonů zemědělských.
K vyřízení předlohy té jest kompetentní jedině sněm
království českého. Když byl se zmínil řečník o tom,
že jeho strana bude usilovati, aby systemisováno
bylo místo při zemském výboru, jemuž zemědělství
bude přiděleno, prohlašuje, že on a jeho přátelé jen
proto se zúčastnili debaty, poněvadž jedná se o rá-
mcový zákon, který se může považovati za výzvu, by
zemské sněmy k organisaci rolnictva přikročily na
podkladě hospodářských společenstev. (Hlučná po-
chvala.)
Posl. Fresl v české řeči posuzoval předlohu
minil že od r. 1893 jest zhoršena. Pokládá ji za ústupek
vlády před hospodářskými směry, kterým rozhodující
činitelé vyhovují na úkor výrobních tříd.
Při 88 13.—15. poslanec Iro doporučoval sv
minoritní návrh k § 13., jenž obsahuje samostatný
způsob příspěvků; — Žitnik prohlásil, že spo-
lečenstva dostojí své úloze, budou-li míti dost peněz
jinak zůstane zákon na papíře, neboť rolníci mají
tak již dost břemen.
Vládní zástupce dr. Ext1 dovozoval, že vláda
nechce uvalovati na společenstva nesnesitelná bře-
mena. Výlohy mají hraditi — mimo společenstva —
také jiní činitelé, neboť se tam praví »pokud úhrada
neprovede se jinými příjmy.« Část nákladu ponesou
zemské fondy, neboť zemědělské rady budou jim
přetvořeny. Bude třeba najíti způsob, jak podporo-
vati organisace, kdyby toho bylo zapotřebí. V na-
vržené změně právě jest již jakési omezení, nebot
tam není zmínky o zemských přispěvcích. Úpozor-
ňuje na případné následky, kdyby bylo třeba státních
příspěvků a doporučuje text předložených článků beze
vší změny.
Posl. Huber uvažoval o nedostatku dělnictva
na štyrském venkově a přimlouval se za větší do-
taci ministerstva orby. Dovozoval, že předloha bude
sotva v štyrském sněmě příznivě projednána a ko-
nečně podotýká, že by si býval přál povinného
přistupování šlechty ke společenstvům.
Rokování bylo potom přerušeno.
Posl. Winter ptal se, jak se dostala poslan-
cům na stolky brožurka o léčení rakoviny, jež zde
byla před týdnem rozdávána. Považuje to za reklamní
manévr.
Předseda hr. Vetter odpověděl, že brožurka
byla rozdávána bez vědomí kanceláře.
Konec schůze o 8. hod. 40 min. večer, příští
bude zejtra o 11. hod. dop.
#7
alto_textblock
#7
Dotaz, jejž podali posl. V. Karbus a sou-
druzi k ministru vnitra a ministru obchodu, měl
toto zněnís
C. k. mídržitelství pro král. české výnosem svým
ze dne 16. prosince 1897 čís. 195.854 vydalo nové
nařízení o úpravě klidu nedělního pro živnosti
obchodní. Dle tohoto nařízení jest pak povolována
po dvě neděle před Štědrým večerem v živnostech
obchodních desítihodinná doba pracovní.
Rokem letošním zmocnilo dokonce c. k. okresní
hejtmanství v Duchcově, Teplicích, Ústí nad Labem,
Děčíně, Šluknově, Rumburku, Jabloném, Liberci
Trutnově atd., aby ku přání obchodnictva na svo
vrub povolila desítihodinnou dobu pracovní též pro
neděle dne 1. a 8. prosince t. r.
Vzhledem k tomu, že tato nařízení neodpovídají
ani skutečné potřebě konsumu, ani sociálním po-
měrům obchodního pomocnictva, které právě v době
zimní dvojnásobně zkouší neupravené doby pracovní
ve všedních dnech a zvláště pak vzhledem k tomu,
že při nejnovějším nařízení, kdy desítihodinná doba
pracovní byla nařízena pro severní část královstv
#8
alto_textblock
#8
českého, bylo poukázáno zcela vážně na současné
poměry v říši sousední, tážeme se
1. Čo hodlá Jeho Excell. ministr vnitra a minist
obchodu podniknouti, aby bylo zabráněno nelid
skému vykořisťování pracovních sil obchodního po
mocnictva v době předvánoční?
2. Odpovídá dotčené nařízení c. k. místodržitelstv
pro království české nejhlavnějším zásadám nábo-
ženství katolického?
3. Jsou v severní čásli království českého roz
hodující poměry vládnouci v říši rakouské, aneho tan
platí více poměry v Prusku panující
#9
alto_textblock
#9
Z parlamentnich výbori.
Z Vídně, 16. prosince. (C. B)
Živnostenský výbor vyřídil osnovu týka
jící se opravy 8 59. a 60. ř. ž. ve smyslu rozhodnut
panské sněmovny a to proto, aby umožnil co možní
nejrychlejší uzákonění předlohy pro živnostníky
obchodníky velmi důležité.
Po ukončení debaty o tomto předmětu ujal
slova posl. Karbus k edůvodnění návrhu na zvolen
7členné komise pro olázky, týkající se upravení po
měru obchodního pomocnictva.
Posl. Rarbus vzpomíná tredných poměrů pomoc
nictva obchodního, jak co se týče neupravené doby
pracovní, tak i nedostalečných nařízení ohledně klidu
nedělníko.
Všem druhým vrstvám lidu dělného zaručen jes
dnes již klid celonedělní a snesitelna doba pracovní
pouze obchodní pomocnictvo nemůže se domoci tá
doucí ochrany.
Od roku 1863 pracuje pomocnictvo obchodn
všemi možnými prostředky ke zlepšení svého posta-
vení; četné deputace vyslány k zákonodárným činite
lům a nesčíslná řada sehiůzí za účelem tím pořádána
leč výsledek byl až dosud ten, že sice od všech
možných činitelů doslala se obchodnímu pomocnictvu
halda slibů a uznání a to i celou řadou ministro
obchodu, ale ku provedení slibů nepřikročilo se
nikdy.
Patrně zdá se činitelům rozhodujícím uspoko-
jení tisíců obchodního pomocnictva prací příliš nepa-
trnou proti »ohromným« úkolům, jež sledují v jiných
oborech působnosti s výsledkem dak »blahodárným«.
Není pochybnosli o tom, že upravení zvláště
klidu nedělního narazí na četně překážky, ale poža-
davky pomocnictva obchodního provázeny jsou dů-
vody lak vážnými, že zasluhují ne ignorování, ale
vážné úvahy a pomocnictvo může klidně hleděli
vstříc kritice sebe přísnější, neboť o tom nemůže býti
pochybnosti, že nežádá nic nemožného a neprovedi-
telného.
U doby pracovní pak obchodní pomocnictvo na-
chází se i v sunhlasu se zaměstnavateli, nebot
u těchto ve vělšině uplatnil se již názor, že není
potřeba tlouci se 16—18 hodin za pultem — ne snad
k vůli potřebě odběratelstva, nýbrž jen čistě a vý-
hradně proto, že poměry nejsou zákonem upraveny.
Podáním vládních předloh umožnilo se, že ko-
nečně ve výboru živnostenském bude i obchodnímu
pomocnictvu věnována zasloužená pozornost a a
předlohy ty skoro nic neznamenají, vílá je poslanec
Karbus jako podklad k jednání dalšímu.
Aby živnostenský výbor dokázal, že má dobrou
vůli otázkám obchodního pomocnictva věnovati za-
slouženou pozornost, navrhuje posl. Karbus volbu
7členné komise, které by se přidělily nejen předlohy
vládní, ale i návrhy poslance Hájka a Karbusn
k rychlému projednání a podání návrhu na změnu
řádu živnostenského. Návrh poslance Karbusa by
vřele podporován posl. Weiskirchnerem a pouze posl
Piepes vyslovil pochybnost o kompetencí výboru
živnostenského.
Tato námitka byla vyvrácena a při hlasován
velikou většinou přijat pro obchodní pomocnictvo
důležitý návrh na volbu 7členného výboru.
Ihned po schůzi sestoupila se komise tato k usta-
vení a zvoleni za předsedu posl. Weiskirchner a z
referenty Stojan a Karbus.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy domácí.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 16. prčsince. (Jarni za-
sedání zemských sněmů.) Třídenn
zasedání, k němuž se zemské sněmy právě
svolávají, stačí sotva na vyřízení zalímných roz-
počtů pro příští rok. Všeobecně se soudilo, ž
vláda poskytne zemským sněmům aspoň na jaře
dosti času, aby mohly bez kvapu vyříditi sné
samosprávné potřeby. Dnes zdá se i to po-
chybným. »Gazetě Narodové« sděluje její stálý
vídeňský zpravodaj, že jarní sněmování bude
záviseti především od toho, kdy bude na říšské
radě vyřízen rozpočet. Čím déle se protábne
rozpočtová debata, tím později dojde na sněmy.
Ale mimo to — jak pisatel soudí dle různých
přiznaků — vláda bude chtít za zim-
ního zasedání promrskati take
celní a obchodní smlouvu s Uhrami.
V takovém připadě mohlo by se zimní zasedání
říšské rady protáhnouti až do léta, nebude-li
parlament dříve rozpuštěn, což jest také možno.
Dopisovatel dodává, že dosavadní zprávy o svo-
lání zemských sněmů na březen jsou pouhe
domněnky bez reňlného podkla du.
V Praze, 15. prosince. (Zemske
sněmy.) Jak již telegrafieky sděleno, svolá-
vají se patentem ze dne 12. prosince zemské
sněmy hornorakouský, solnohradský, morav-
ský, slezský a gorický na den 27.,
český, haličský a štyrský na den 28.
a dolnorakouský a kráňský na den 30. pro-
since. Svolány dosud nejsou sněmy bukovinský.
korutanský, tyrolský, vorariberský, terstský,
istrijský a dalmatský. Sněm dalmats ký
proto, že nejsou ještě provedeny poslední volby
za kurii největších poplatníků, která bude volit
teprve 21. t. m. Tyrolský sněm nesvolán
asi proto, že tamní situace pro spor německo-
vlaský jest dosud beznadějná, a dokud nebude
podán návrh na vyrovnání, přijatelný pro Vlachy.
není ani pomyšlení na úspěšnou činnost sně
movní, poněvadž Vlachové jsou odhodláni zmařiti
ji obstrukcí hned v prvé schůzi.
V Praze, 15. prosince. (Poslanec Vla-
dimír Kozlovský) ohružuje se v někte-
rých vídeňských listech proti zprávě, že z par
lamentní komise polského kola vystoupil pro ne-
shody s ryt. Javorským, zvláště pokud se týče
obnovení bývalé většiny pravice. O této věc
píše: »Jsem, jako celá národní strana v Haliči,
vřelým přívržencem zásad autonomních, ale, zu-
stávaje věren svým zásadám, musil jsem již v
své řeči ve voličské schůzi v lednu 1901 v Ja-
vorově a později v hospodářském klubu ivov-
ském, jakož i svou činnosti v polském klubu
počítati s momentem možnosti neb nemožnosti
provedení politické kombinace a jejího vlivu na
státní a politický stav, a proto jsem podobně
jako zástupcové jiných, k dřívější aulonomní
většině náležejíeích stran prohlásil politiku volné
ruky za jedinou za daných poměrů možnou po-
litiku, nemá-li se parlamentní situace ještě víee
přiostřiti.«
Z Rěky, 13. prosince. (Zkoušky na
záhřebské universitě.) »Novi List« se
dovídá, že rakouské ministerstvo spravedlnosti
jeví ochotu, uznati právnické zkoušky, složené
na záhřebské universitě, bude-li v Záhřebě zří-
zena také stolice pro rakouský trestní řád; po
případě žádalo by na absolventech záhrebské
právnické fakulty, kteří by chtěli vstoupiti do
rakouské státní služby, aby složili doplňovaek
#12
alto_textblock
#12
zkoušku z tohoto předmělu. »Novi List« dodává
k této zprávě, čerpané prý z pramene zcola
věrohodného, že by to byl prvý krok k uznání
reciprocity a že by pak zajisté došlo také
k uznání zkoušek, složených na filosofiek
fakultě záhřebské, jež by nepotřebovaly vůbee
nijakých doplňovacích zkoušek. Jest však nutno
aby také chorvatský sněm uznal požadavek vlády
rakouské.
Z Pešti, 14. prosince. (Ministr P lóe
zvolen za poslance.) Za minulýeh
všeobecných voleb do sněmu uherského ze všech
nynějších ministrů propadl jediný ministr spra-
vedlnosti dr. Alexandr Plósz. Při dnešní do-
plňovací volbě v Ridici napravena chyba, jez
se stala při volbách všeobecných, a dr. Plós
zvolen tu většinou 875 hlasy proti košutovei
Mor. Lanyovi. Po této volbě mají zase všichn
uherští ministři sněmovní mandáty.
Z Pešti, 15. prosince. (Nástup ee
Eganův.) Bývalý komisař uherského mini-
sterstva orby, Edvard Egan, jemuž bylo svěřeno
hledati prostředky k hospodářskému povznesen
strašně uhnětených a pokleslých ruských krajů
v severovýchodních Uhrách, zemřel náhle, po-
střeliv se náhodou. Egan byl upřímný přítel
strádajícího ruského lidu, jenž ovšem žell jeho
ztráty. Ale i vládě uherské záleží na tom, aby
v přikarpátské Rusi přestalo bezohledné vyssá-
vání lidu skrze židovské lichvářské pijavice
zamezilo se stále se množící stěhování lidu do
Ameriky. Proto dlouho hledána síla, jež by
mohla nahraditi Egana. »Pester Lloyd« sděluje
nyní, že se ministru orby Darányovi podařilo
nalezti jej v osobě sekčního rady Jos. K a zye.
Peštský list chválí nového komisaře jako muže,
dobře obeznalého ve věcech hospodářských
zejmena uvádi, že jest sám majetníkem statku
v barské stolici a tedy s tamními poměry obe-
známen. Přáli bychom uherským Rusům, aby
se v novém komisaři nezklamali.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. prosince.
Ruští dělníci, sednuvší Němcům na
lep.
Asi před půl letem bylo oznámeno, že do
Ruska přijeli němečtí agenti, aby najalí pro ně
mecké sklárny několik set dělníků a že jim sli-
bují báječné mzdy.
Nyní dochází »Hon. Bpenr.« zpráva o osudu
těch dělníků, kteří se dali do Německa naver-
bovati.
Bylo jich přes 500, skoro vesměs Velko-
rusů. Najati byli na dvě leta za měsíčnou mzdu
120 marek při devítihodinné práci. Kromě toho
dostali na cestu nejen pro sebe, nýbrž i pro své
rodiny. Najímači slíbili jim, že jim při každé
továrně bude pořízen pravoslavný chrám, lázeň,
že budou míti zadarmo byt, topivo, oděv. Zá-
lohy obdrželi po 80 až 100 markách. Zavezlije
do skláren u Hannoveru, Kasselu, Frankfurtu nad
Mohanem a Brem. Vyráběli pouze láhve na pivo.
Po půl letě rušti dělníci z německých tová-
ren šmahem utíkají. Někteří dokonce opustili
ženu a dílky a dali se na útěk. Žalují, že je
Němci ošidili. Z pravoslavného chrámu a lázně
vůbec nebylo nic, Za léky a topivo počitají jim
marku 15 feniků z hlavy týdně, šatů nedali,
nutí pracovat i v pravoslavné svátky, všecko je
dvojnásob dražší než v Rusku a také práce je
dvojnásobná.
Z počátku si chválili, ale příčina toho brzy
se ukázala. V sklárnách německých byla tehdy
stávka. Továrníci chtěli stávkujícímu dělnictvu
vyvzdorovat a proto si naverbovali Rusy, netušící,
k čemu mají sloužit. Zatím nastal smír mezi
továrnami a stávkujícími a od toho okamžiku
obě strany se spikly proti ruským dělníkům, aby
jim učinily pobyl nesnesitelným. Při tom ovšem
i národní moment musil býti přivlečen za pa
česy. Němci na Rusy nevřeli, že mluví spolu
slovansky a tvářili se, jako by celé Německo
bylo v nebezpečí, že bude »poslovančno«.
#14
alto_textblock
#14
Odsouzení admirála Schleye.
Ve Spojených státech budí nemalé roze-
chvění odsouzení admirála Schleye za jeho
chyby při lodních operacích ve válce španělsko-
americké, kteréž čtenářům našim nevymizely
zajisté ještě z paměti. Admirál Schley přispě
zvláště, jak známo, k porážce španělského lod-
stva Cerverova u Kuby před Santiagem (když
byl admirál Dewey dříve již u Filipin zničil
rovněž — před Manilou — jiné loďstvo špa-
nělské), nieméně výkony jeho nezdály se čestné
radě námořnické dostatečnými, takže vynesla
nad Schleyem, ovšem jen 2 hlasy proti 1 (proti
hlasu Deweyovu), rozsudek káravý. Tento sdělen
byl již telegraficky. Nyní dodávají se i důvody.
Čestná rada vytýká admirálu Schleyovi nedo-
statek odhodlanosti i zanedbání nutné služby
hlídkující, dále vytýká mu, že vyhýbal se, ce
možno, srážce s nepřítelem, sice prý pod zá-
minkou, že lodi jeho musí dříve uhlí naložiti.
(Loďstvo Schleyovo číhalo po mnoho dní pře
vstupem do zálivu santiagského, v němž špa-
nělské loďstvo bylo ukryto. Pozn. red.) Konečně
vytýká se mu, že nepokusil se potopiti špa-
nělskou loď »Colon« a že v bitvě u Santiaga
nic neučinil, aby kryta byla velitelská loď jeho
»Texas«. Nad to byl prý admirál v rapportech
o svých podřízených nespravedliv. Oproti tomu
ale zpráva čestného soudu přiznává admirálu
Schleyovi, že o sobni jeho chování se v boj-
bylo bez vady a hany. Jest otázkou ovšem
zdaliž a pokud i verdikt káravý nevyplynul
jen z osobní řevnivosti a žárlivosti, nebo
soudci nad admirálem Schleyem byli jeho —
kollegově.
#15
alto_textblock
#15
Schůzka Gambetty s Bismarkem
Jest tomu jen několik dní co royalistický
orgán »Le Soleil« přinesl až posud neznámou
zprávu o tajné schůzce francouzského státnika
Gambetty s německým Bismarkem. Stalo se prý
tak na půdě německé, kamž přibyl prý Gam
betta v úplném přestrojení a oholen. Dnes bý-
valý sekretář Gambettův označuje zprávu jako
čirý výmysl a s největším důrazem konstatuje,
že Gambetta s Bismarkem nikdy nemluvil. N
toto »dementi« uveřejňuje v »Matinu« známý
anglický žurnalista p. Blowitz, pařížský to kor-
respondent »Timesů«, delší článek, v němž
způsobem velmi zajímavým vypráví o této do
mnělé schůzce. Mezí jiným praví:
#16
alto_textblock
#16
»Bylo to roku 1877, když jsem přišel da
Berlína, abych sleďoral práce, právě zasedaji-
cího kongressu. Při télo přiležitosti jsem
sešel s knížetem Hohenlohem. Použil jsem tohoto
okamžiku, abych si vymohl nějakým způsobem
slyšení u Bismarka. Ač kníže se vřele za mane
přimlouval u kaneléře, tento přece moji žádlost
odmítl. Ale nezoufal jsem. Bylo to o něco po-
zději při skvělé hostině u anglického vyslance
lorda Odona Russela, když Bismark, který
— mimochodem řečeno — tehdy na mne učinil
dojem hrozného Titana, ke mně přikročil a po-
zval mne k intimnímu diner v jeho paláci ve
Wilhelmsstrasse. Ovšem, že jsem příšel. Brzy
se rozpředla mezi námi živá konversace, jež
nabyla rázu srdečného. Miuvilo se většinou
francouzsky, kteroužto řeč Bismark výborně
ovládal. Dostali jsme se až ke Gambettovi.
Kancléř se zamyslil a po kratší pomlčce mi
pravil: »Vzdávám svrchovanou česť tomuto
muži. Jest to osobnost nejvíce vynikajícív
současné Francii, a věru nerad bych zeměel,
aniž bych ho byl viděl.« Slova ta na mne uči-
nila hluboký dojem. Odcházel jsem zřejmě roz-
rušen. . . «
»Krátce potom jsem se dověděl z úst ba-
rona Holsteina, že se o schůzku těchto dvou
státníků vyjednávalo.«
»Bylo to r. 1878 v srpnu, když jsem s
vrátil do Paříže. Umínil jsem si, že Gambettu,
ač všem žurnalistickým interviewům takořka ne-
přístupného, přece vyhledám. Po delším zdrá-
hání svolil. Stalo se tak v redakci »Republique
Francaise« ve třídě Chaussée d'Antin. Zábava
byla co nejsrdečnější. Ještě dnes slyším lahodně
plynouti vlastenecká slova z úst tohoto tribuna
lidu. V další konversaci jsem se mu zmínilo
své schůzce s Bismarkem a zároveň jsem mu
sdělil, že mám plnou moc k dalšímu vyjedná-
vání. Gambetta se plal ihned po podminkách,
a když uslyšel, že jedna z nich zní, že nebude
řeči o Elsasku-Lotrinsku, nýbrž o Elsaskua
Lotrinsku, toliž o každé zemi zvláště, a tím že
se řešení problému usnadní, z vlastenecké
hrdosti veškeré vyjednávání od-
mitl. Druhý den jsem se odebral ke knížeti
Hohenlohovi, abych mu vrátil jím vystavenou
plnou moc. Gambelta brzy potom zemřela
a několik roků na to odešel i Bismark. A tak
se stalo, že se tito státníci, ač jejich přáním to
bylo, nikdy nesetkali.«
#17
alto_textblock
#17
Německé prostředky pro anglické
válčení.
Anglická vláda nakoupila v Německu velké
množství dynamitu. Čásť — 1850 beden
o 52.750 kg — byla již z Hamburku v sobolu
po parníku »Jessika« přes Londýn do jižní Afriky
odeslána.
#18
alto_textblock
#18
Denní zprávy.
— Politické flosofování. Situsce, ve
které se ocitil tento stát, není pouze kritickě,
nýbrž také velmi zajímavá. Zejmena se jeví in-
teressantní četbou oněch listů a řečmi oněch
lidí, z nichž před několíka nedělemi ještě sržela
kuráž a kteři sebevědomě věstili konecně ví-
tězství nad »frivolním českým vzdorem« a již dnes
s hlavou schylenou a o loket opřenou filosofují
o tom, co vlastně bylo příčinou, že kára vnitřní
politiky rakouské do takového dostala se bahna.
Nedávno ještě tropili si titíž hrdinové ze zná-
mých výroků dra. Körbra posměch, počítajíce
při tom, jak dlouho mu bude ještě dopřáno za-
sedati ve křesle chefa vlády a dnes se před
ním krčí a lámou si hlavu tím, skutečně-li se
odhodlá zastaviti ústavu a učiniti volnou dráhu
absolutismu, aneb je-li to, čím hrozí, pouhým
strašákem? O, kdyby věděli, že nemysli to dr.
Körber do opravdy, jak jinak by si počínali.
Třeba je znáti jen. Jako lehkověrní optimisté —
jiných lidl vlastně v Rakousku ani není — vy-
kládají si věcí tak, jak by si je přáli, a domnívaji
se nejinak, že všechno to, co se děje, je na-
mířeno proti nám, my že za všechno, co hroz-
ného jsme spáchali, nyní pykati budeme krutým
trestem. Na nás že se všechno sveze a příšu
ústava že bude pro nás daleko horší, než je
nynější. V trpké škole, kterou jsme prodělaliv
tomto státě, ovšem na nie dobrého nikdy při-
pravení nejsme, naopak víme velmi dobře, žev
rozhodujících kruzích přátel nemáme a že s
nám povolí jen tehdy, když toho nezbytná je
nutnost. Však nejsme také lidé bledé bázně.
Utrpení naše v minulosti tak pevným nás po-
kryla krunýřem, že se od nás odrážejí rányi
nejpádnější a nejprudší. Řikalo se jedněm to,
nám zase se namlouvá, že ostrá slova vlády
namířena byla vlastně proti Němeům, že ovšem
musila býti volena tak, aby zdálo se, že platí
oběma sporným stranám. Co však na tom.
V tom velkém zápase, který se svádí dnesv
Rakousku mezi principy a ne mezi lidmi, je
velmi lhostejno káravé či lichotivé slovo páně
ministrovo. To zapadá jako orkánem nesené
pírko. Dnes je otázkou, co příčinou nynějsí
krise a jaké jsou prostředky ji zhojiti. Nedá
se popříti, že nynější krise je ústavní. Co jsme
prorokovali dávno, to konečně z mlhavých kontur
v jasný vtělilo se obraz. Naprostá nemožnost
vládnouti prosincovou ústavou. Klademe na tento
moment největší váhu, poněvadž důkaz, který
prováděli jsme děle než čtyřicet let, že tat
ústava je nemožna, dnes nade vši pochybnost jest
proveden. Jmenujle si to, jak chcete, dnes jasno
každému, že říšská rada svému úkolu v rámei
nynější kompetence dostáti nemůže a že ne-
zbytně nutno, aby se ji ulevilo. A proto necht
zavedena bude jakákoli ústava, jisto jest, že
řišské radě kompetence nynější se nevykáže,
nýbrž že valnou část agendy své postoupí říšská
rada sněmům zemským. A taťo eventualita sotva
bude čeliti proti nám. Co ale jest další příčinou
té bídy politické, ve které úpíme? Dle soudu
všech politicky zkušených činitelů bez výjimky
— českoněmecký spor. A proto musl
býti příští ústava taková, aby spor ten byl v nl
nemožným. Jinými slovy musí býti národu na-
šemu učiněno po právu, neb jinak byli bychom
s novou ústavou za nedlouho právě tam, kde
jsme dnes. Nebude přece nikdo tak naivním, do-
mnívati se, že by český národ spokojil se tim,
co dnes Němci prohlašují za cenu smíření aneb
že by se podařilo nějakým způsobem tak jej
zkrotiti, že by křivdy a ústrky snášel klidně
trpělivě. Tedy i v ohledu národním nebude hrot
nových poměrů obrácen proti nám. Jsou ale
politikové — a bagalelisovati hlas jejich nebrlo