ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae7e3bc0-661f-11dc-a2d2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
Stranna 2.
#2 alto_textblock #2
NARNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
17. prosince 1901
#4 alto_textblock #4
Císlo 347.
#5 alto_textblock #5
zjevně v parlamentě, byly strany německé v první řadě mezi nimi také Všeněmci. Nyni najednou, týden po krajní smělosti dra. Körbra proti parlamentu páni Všeněmci chtějí mluviti a domnívají se, že mohou prostě, jako činili v minulých létech, terrorisovati a poruční- kovati celý parlament, aby jim byl po vůli. Poslanci češti nepokládají za svou povinnost, by pomáhali Všeněmcům napravovati chyby, kterých se sami dopustili před týdnem a ještě dříve. Jaště jednou opakujeme: jediná strana, která se pozvedla proti chování se minister- ského předsedy, důstojnust sněmovny a jej samostatnost urážejícímu, byl klub poslanců če- ských. Podali svůj protest nezávisle na stranách jiných a nyní také si budou počínati nezávisle na stranách jiných. Zákon o zemědělských družstvech se dne v noci nedodělal. Hlasovalo se napřed o článcích, které byly vyřízeny již v sobotu, napřed o třetím. Poslanee Grabmayr podal k různým názorům ve pří čině povinného příslušenství velkostatkářů k země dělským družstvům sprostředkující návrh. Tento paragraf byl ještě v poslední chvíli pozměněn ku přání kola polského v ten způsob, že dle něho zomské zákonodárství má větší volnost, určujíc členy. Poslanci čeští hlasovali pro návrh Grabmavrův, podle něhož velkostatkáři jsou eo ipso členy zemědělských družstev, mají však teprve býti zařaděni do určité kategorie zemským zákonem. Hlasovali pro návrh ton, poněvadž v sobotní schůzi klub konservativních velkostat- kářů skrze hraběte Zedlwitze prohlásil nepo- krytě, že konservativní velkostatkáři budou na sněmu domácím působiti k tomu, by zákonen zemským zařaděni byli velkostatkáři do země- dělských družstev okresních, jako každý jiní zemědělec. V § 4. stanoví se, že ve sporech o členst rozhodují politické okresní a zemské úřady Jmenem svobodomyslných poslanců českých by podán poslancem Königem dodatek, že tyto úřady před rozhodnutím svým dorozumětise musí s úřady samosprávnými. Dodatek ten byl schválen všemi stranami bývalé majority pra vice. Naproti tomu ovšem touže majoritou za- mítnut byl návrh vídeňského poslance dra Ofnera, dle kterého ve sporech podobných rozhodovalo by ministerstvo orby jako třetí in stance. Zůstane tedy místodržitelství poslední instancí. V § 5. se určuje, že z emská společen- stva skládají se ze všech členů okresních společenstev. Posl. Berks namlouval sněmovně, že nová společenstva mají býti jen pomocnými s výkonnými orgány ministeria orby a že tedy nemá býti zůstaveno zákonodárství zemskému rozhodovati, jak se mají zřizovati výkonné orgány společenstev zemědělských! Než posla necká sněmovna nepřistoupila na tento pra- zvláštní výklad, nýbrž příjala návrh výborový dle klerého orgánové ti mají býti ustanoven jednollivými zákony zemskými. 8 6. týká se podmínek, za kterých nájemei a užívatelé mohou vykonávati práva a povinnost spojené se svazkem v družstvech zemědělských. Ke článku tomu navrhl dalmatský poslanec dr. Ferri se zřetelem na poměry své vlasti, aby třída tamních kontadinů a kolonů, t. j. takových nájemců, kteří platí nájemné naturaliemi, vřa- děna byla mezi členstvo společenstev zeměděl ských. Tento návrh přijat. Čl. 7. a 8. v příčině juristických osob změn v poměrech členstva schváleny ve znění v jakém je vyřídil výbor. K § 9., který stanoví, že zemské zákono- dárství určitě provede předpisy o volbách, funk- cích a tvoření výborů zemědělských družstev. podány byly návrhy dva: soc.-dem. učitelem Seitzem, aby volby do těchlo orgánů ko- naly se na základě všeobecného rovného, pří- mého hlasovacího práva; druhý hr. Deymem. aby nejen spolkům zemědělským, nýbrž i spol- kům zabývajícím se podporou lesního a hospo- dářského průmyslu přiznati se mohlo zemským zákonem zastoupení ve výborech těchto druž- stev. Návrh soc. demokrata zamitnut, návrh konservativního velkostatkáře přijat K § 12., ve kterém se předpisuje, kdo má společenstva formálně zastupovati, listiny pode- pisovati, mluvil posl. Fresl o poměrech ze- mědělského dělnictva, o krisi agrární, o světové soutěži obilní, o militarismu a konservatismu rolnictva. Poslanec Emanuel HIrubý prohlásil,ž on a jeho přátelé hlasovati budou pro předlohu přes pochybnost svou o kompetenci říšské rady v této záležitosti. K 88 13. a 14., ve kterém činí se pra- vídlem, že společenstva mají právo vybírati k úhradě svých potřeb přirážky k pozemkové dani svých členů a že zemské zákonodárství má vydati určité předpisy o tom, jak sluší činiti účty, sdělávati rozpočty a pod., podáno byl minoritní votum Všeněmcem poslance Irem, aby uhradily se zařizovací výdaje družstev ze- měmi a pro výše, jež bude společenstvům vy- bírati, stanovilo se jako maximum — 4o pct. Stranou německo-pokrokovou navrhován takový modus úhrady, při kterém by přispíval stál i země. Stejně appelloval slovinský poslanee Žitník svým návrhem na pomoc státu i zemí pro novou instituci. Proti všem těmto návrhům vyslovil se zá- stupce vlády odborný rada Ertl, upozorňuje, že vláda poskytovati bude podporu družstvům, že by však nemohla předložiti zákon k sankci, kdyby se takové návrhy přijaly. Čeští poslanci vycházeli se stano- viska, že nemohou se říšským zákonem uklá- dati zemím povinnosti, nýbrž že možno tak učiniti jen zákonem zemským, nehledě ani k tomu, že následkem omezené působnosti družstev náhledy jich budou nevelké, že v Čechách bude země zajisté i na dále — jako dosud — uhražovati režijní výdaj zemědělské rady, t. j. že příspěvku k úhradě tohoto výdaje dosud věnovaného užívati se bude k účelům družstev nových. Ostalně podali poslanci češti ve příčině té zvláštní návrh při § 10., který přizpůsoben jest domácím poměrům našim Hlasování o tom odložilo se na zejtřek. Předseda zahájil schůzí ve 3.20 hod. odpol. Mezi došlými spisy jsou návchy poslane Malika a spol. na vydání zákona o povinnosti eráru poštovního platit úplnou náhradu za zásilky
#6 alto_textblock #6
jež byly poslány falešným směrem a zkazily se; — Hanicha a spol. na státní podporu rudohorských hračkářův a zřízení hračkářské školy v Hoře sv. Ka- teřiny: — K. Hofmanna a sp. na státní pomo domažlickému okresu, jenž byl stižen letos 1. srpna živelními pohromami. Dotazy podali poslanci Klo fáč a spol. p zákaze veřejného vyvěšování plakátů společenstva pražských krejčí; — Zázvorka a spol. proč ne- byla vyřízena levínská žádost za berní slevy pro po- škození polních plodin; — Choc a sp. po propuštění českých strojních zámečníků z nuselských dílen; — Presl a spol. pro nesprávné vyměření domovní činžovní daně v Přešticích; — Choc a sp. po sou- kromých obchodech staničných přednostů na někte- rých železnicích: — Aug. Sehnal a sp. po dru Mandlerovi v hodonínské továrně na tabák: — Grössl a spol. po stavu erární silnice z Dobříše do Vimperka: — Hanich a sp. po úpravě služby a platu vlakového personálu na ústecko teplické dráze; — Herzog a sp. po příjmové dani barona Alherta Rothschildaa opravě zákona o příjmové osobní dani a po švindlech Američana Johna Brig- hama: — Karbus a sp. po nařízení českého mí stodržitele o úpravě nedělního odpočínku v obchodní živnosti. Min. předseda dr. Körber odpovídá na Bareu- therův dotaz po výroku koruny (k velkostatkáři)a pověsti, je-li vše již připraveno k zastavení ústavy dále po jeho prohlášení ze dne 9. t. m., stalo-li se za souhlasu koruny, že koruna dle ústavních zásad. k nimž dotazovatelé hlásí se, nesmí býti strhována do diskuase. On sám k tomu nepřispěje. Na druhou část první otázky odpovídá, že tak vážné záležitosti musily by míti spolehlivější základ. má-li se o nich v parlamentě jednati. Kdyby vláda chtěla vyvraceti všechny pověsti, což není možná neboť o některých, jako na př. ta, o niž jedná se, nni nezví, neměla by a zejmena on, jako správce vládní politiky, ani pokdy obírati se svými četnými a po- měrně přece jen důležitějšími věcmi. Na druhou olázku odpovídá, že v poslední své sněmovní řeči narýsoval — jak mysli — věrný a pravdivý obraz situace a vylíčil bez obalu ejí váž- nost. Byla to jeho povinnost a přejímá proto tak veškerou zodpovědnost. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a ro- kuje dále o zemědělských společenstvech. Po doslovu zpravodaje poslance Povše byly přijaty §§ 3. a 4., o nichž hlasovalo se po odslav- cích, v podstatě dle výborových návrhů a minoritní návrhy propadly. Potom rokovalo se po zpravodajově úvodu o 88 5.—8. (Zemská společenstva). Poslanec lro prohlásil svůj minorilní návrh na změnu § 5. za bezůčelný a odvolal jej, Poslanec Heries stěžoval si na velké země dělské daně a opřel se příspěvkům, jež by se měls vybírat jako přirážka k pozemkové dani, žádaje, by je převzal stát. Žádal, by se ustanovilo již v říšském zákoně, že zemská společenstva v jazykově smíše ných zemích mají býti rozdělena v národní sekce aby byla prosta politických a národních třenic. Poslanec Kopp, nejsa právě ve sněmovně přišel o slovo a k návrhu poslance Kerna byla de- bata uzavřena. Poslanec Ferri navrhl dodatek k § 6.,že zemský zákon může prohlásiti za členy společenstev osoby v poměru osadnickém. Po zpravodajově doslovu byl přijat § 5. beze změny, § 6. se slohovou změnou Fuchsovou a do- datkem Ferriovým: 8 8. beze změny. 8§ 9. a 10. (Orgány společenstev) doporučuje referent beze změny. Posl. Ofner odůvodňoval zevrubně svůj odpon proti oběma článkům: — Hybeš odporoval pra- vídlům o ustavení se společenstev, líčil bidu země- dělských pracovníků a litoval, že se na ně nedbá. načež debata byla uzavřena a hlavním řečníkem pro zvolen posl. hr. Deym, jenž doporučoval svoj dodatek k 3 9. Po stručném doslovu referentově byly přijaty oba 88 9. a 10, dle výborového návrhu s Doymo- vým dodatkem. Potom rokovalo se o 8 12., jenž byl přijat po řečích poslanců Fresla a Em. Hrubého dle výborového textu. Posl. Em. Hrubý tlumočil stanovisko skupiny. které náleží, vůči předloze. Na otázku, proči není možno otázku zemědělskou s úspěchem řešiti na říšské radě, odpovídá, že proto jen, poněvadž vláda svým nepřátelským jednáním proti národu českému zvíří boje národnostní, které se přenášejí na radu říšskou. Nelze žádati od zástupců českých obětování národnosti a práv jejích, zvláště když jsou si vě- domi, že bez jejich peněz by celá říše byla zcela malomocnou. Řečník projevuje mínění, že národ český vlastní silou, prací jen vybojuje si postavení. které mu po právu náleží a popírá dále kompetenci říšské rady ku projednávání zákonů zemědělských. K vyřízení předlohy té jest kompetentní jedině sněm království českého. Když byl se zmínil řečník o tom, že jeho strana bude usilovati, aby systemisováno bylo místo při zemském výboru, jemuž zemědělství bude přiděleno, prohlašuje, že on a jeho přátelé jen proto se zúčastnili debaty, poněvadž jedná se o rá- mcový zákon, který se může považovati za výzvu, by zemské sněmy k organisaci rolnictva přikročily na podkladě hospodářských společenstev. (Hlučná po- chvala.) Posl. Fresl v české řeči posuzoval předlohu minil že od r. 1893 jest zhoršena. Pokládá ji za ústupek vlády před hospodářskými směry, kterým rozhodující činitelé vyhovují na úkor výrobních tříd. Při 88 13.—15. poslanec Iro doporučoval sv minoritní návrh k § 13., jenž obsahuje samostatný způsob příspěvků; — Žitnik prohlásil, že spo- lečenstva dostojí své úloze, budou-li míti dost peněz jinak zůstane zákon na papíře, neboť rolníci mají tak již dost břemen. Vládní zástupce dr. Ext1 dovozoval, že vláda nechce uvalovati na společenstva nesnesitelná bře- mena. Výlohy mají hraditi — mimo společenstva — také jiní činitelé, neboť se tam praví »pokud úhrada neprovede se jinými příjmy.« Část nákladu ponesou zemské fondy, neboť zemědělské rady budou jim přetvořeny. Bude třeba najíti způsob, jak podporo- vati organisace, kdyby toho bylo zapotřebí. V na- vržené změně právě jest již jakési omezení, nebot tam není zmínky o zemských přispěvcích. Úpozor- ňuje na případné následky, kdyby bylo třeba státních příspěvků a doporučuje text předložených článků beze vší změny. Posl. Huber uvažoval o nedostatku dělnictva na štyrském venkově a přimlouval se za větší do- taci ministerstva orby. Dovozoval, že předloha bude sotva v štyrském sněmě příznivě projednána a ko- nečně podotýká, že by si býval přál povinného přistupování šlechty ke společenstvům. Rokování bylo potom přerušeno. Posl. Winter ptal se, jak se dostala poslan- cům na stolky brožurka o léčení rakoviny, jež zde byla před týdnem rozdávána. Považuje to za reklamní manévr. Předseda hr. Vetter odpověděl, že brožurka byla rozdávána bez vědomí kanceláře. Konec schůze o 8. hod. 40 min. večer, příští bude zejtra o 11. hod. dop.
#7 alto_textblock #7
Dotaz, jejž podali posl. V. Karbus a sou- druzi k ministru vnitra a ministru obchodu, měl toto zněnís C. k. mídržitelství pro král. české výnosem svým ze dne 16. prosince 1897 čís. 195.854 vydalo nové nařízení o úpravě klidu nedělního pro živnosti obchodní. Dle tohoto nařízení jest pak povolována po dvě neděle před Štědrým večerem v živnostech obchodních desítihodinná doba pracovní. Rokem letošním zmocnilo dokonce c. k. okresní hejtmanství v Duchcově, Teplicích, Ústí nad Labem, Děčíně, Šluknově, Rumburku, Jabloném, Liberci Trutnově atd., aby ku přání obchodnictva na svo vrub povolila desítihodinnou dobu pracovní též pro neděle dne 1. a 8. prosince t. r. Vzhledem k tomu, že tato nařízení neodpovídají ani skutečné potřebě konsumu, ani sociálním po- měrům obchodního pomocnictva, které právě v době zimní dvojnásobně zkouší neupravené doby pracovní ve všedních dnech a zvláště pak vzhledem k tomu, že při nejnovějším nařízení, kdy desítihodinná doba pracovní byla nařízena pro severní část královstv
#8 alto_textblock #8
českého, bylo poukázáno zcela vážně na současné poměry v říši sousední, tážeme se 1. Čo hodlá Jeho Excell. ministr vnitra a minist obchodu podniknouti, aby bylo zabráněno nelid skému vykořisťování pracovních sil obchodního po mocnictva v době předvánoční? 2. Odpovídá dotčené nařízení c. k. místodržitelstv pro království české nejhlavnějším zásadám nábo- ženství katolického? 3. Jsou v severní čásli království českého roz hodující poměry vládnouci v říši rakouské, aneho tan platí více poměry v Prusku panující
#9 alto_textblock #9
Z parlamentnich výbori. Z Vídně, 16. prosince. (C. B) Živnostenský výbor vyřídil osnovu týka jící se opravy 8 59. a 60. ř. ž. ve smyslu rozhodnut panské sněmovny a to proto, aby umožnil co možní nejrychlejší uzákonění předlohy pro živnostníky obchodníky velmi důležité. Po ukončení debaty o tomto předmětu ujal slova posl. Karbus k edůvodnění návrhu na zvolen 7členné komise pro olázky, týkající se upravení po měru obchodního pomocnictva. Posl. Rarbus vzpomíná tredných poměrů pomoc nictva obchodního, jak co se týče neupravené doby pracovní, tak i nedostalečných nařízení ohledně klidu nedělníko. Všem druhým vrstvám lidu dělného zaručen jes dnes již klid celonedělní a snesitelna doba pracovní pouze obchodní pomocnictvo nemůže se domoci tá doucí ochrany. Od roku 1863 pracuje pomocnictvo obchodn všemi možnými prostředky ke zlepšení svého posta- vení; četné deputace vyslány k zákonodárným činite lům a nesčíslná řada sehiůzí za účelem tím pořádána leč výsledek byl až dosud ten, že sice od všech možných činitelů doslala se obchodnímu pomocnictvu halda slibů a uznání a to i celou řadou ministro obchodu, ale ku provedení slibů nepřikročilo se nikdy. Patrně zdá se činitelům rozhodujícím uspoko- jení tisíců obchodního pomocnictva prací příliš nepa- trnou proti »ohromným« úkolům, jež sledují v jiných oborech působnosti s výsledkem dak »blahodárným«. Není pochybnosli o tom, že upravení zvláště klidu nedělního narazí na četně překážky, ale poža- davky pomocnictva obchodního provázeny jsou dů- vody lak vážnými, že zasluhují ne ignorování, ale vážné úvahy a pomocnictvo může klidně hleděli vstříc kritice sebe přísnější, neboť o tom nemůže býti pochybnosti, že nežádá nic nemožného a neprovedi- telného. U doby pracovní pak obchodní pomocnictvo na- chází se i v sunhlasu se zaměstnavateli, nebot u těchto ve vělšině uplatnil se již názor, že není potřeba tlouci se 16—18 hodin za pultem — ne snad k vůli potřebě odběratelstva, nýbrž jen čistě a vý- hradně proto, že poměry nejsou zákonem upraveny. Podáním vládních předloh umožnilo se, že ko- nečně ve výboru živnostenském bude i obchodnímu pomocnictvu věnována zasloužená pozornost a a předlohy ty skoro nic neznamenají, vílá je poslanec Karbus jako podklad k jednání dalšímu. Aby živnostenský výbor dokázal, že má dobrou vůli otázkám obchodního pomocnictva věnovati za- slouženou pozornost, navrhuje posl. Karbus volbu 7členné komise, které by se přidělily nejen předlohy vládní, ale i návrhy poslance Hájka a Karbusn k rychlému projednání a podání návrhu na změnu řádu živnostenského. Návrh poslance Karbusa by vřele podporován posl. Weiskirchnerem a pouze posl Piepes vyslovil pochybnost o kompetencí výboru živnostenského. Tato námitka byla vyvrácena a při hlasován velikou většinou přijat pro obchodní pomocnictvo důležitý návrh na volbu 7členného výboru. Ihned po schůzi sestoupila se komise tato k usta- vení a zvoleni za předsedu posl. Weiskirchner a z referenty Stojan a Karbus.
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domácí.
#11 alto_textblock #11
V Praze, 16. prčsince. (Jarni za- sedání zemských sněmů.) Třídenn zasedání, k němuž se zemské sněmy právě svolávají, stačí sotva na vyřízení zalímných roz- počtů pro příští rok. Všeobecně se soudilo, ž vláda poskytne zemským sněmům aspoň na jaře dosti času, aby mohly bez kvapu vyříditi sné samosprávné potřeby. Dnes zdá se i to po- chybným. »Gazetě Narodové« sděluje její stálý vídeňský zpravodaj, že jarní sněmování bude záviseti především od toho, kdy bude na říšské radě vyřízen rozpočet. Čím déle se protábne rozpočtová debata, tím později dojde na sněmy. Ale mimo to — jak pisatel soudí dle různých přiznaků — vláda bude chtít za zim- ního zasedání promrskati take celní a obchodní smlouvu s Uhrami. V takovém připadě mohlo by se zimní zasedání říšské rady protáhnouti až do léta, nebude-li parlament dříve rozpuštěn, což jest také možno. Dopisovatel dodává, že dosavadní zprávy o svo- lání zemských sněmů na březen jsou pouhe domněnky bez reňlného podkla du. V Praze, 15. prosince. (Zemske sněmy.) Jak již telegrafieky sděleno, svolá- vají se patentem ze dne 12. prosince zemské sněmy hornorakouský, solnohradský, morav- ský, slezský a gorický na den 27., český, haličský a štyrský na den 28. a dolnorakouský a kráňský na den 30. pro- since. Svolány dosud nejsou sněmy bukovinský. korutanský, tyrolský, vorariberský, terstský, istrijský a dalmatský. Sněm dalmats ký proto, že nejsou ještě provedeny poslední volby za kurii největších poplatníků, která bude volit teprve 21. t. m. Tyrolský sněm nesvolán asi proto, že tamní situace pro spor německo- vlaský jest dosud beznadějná, a dokud nebude podán návrh na vyrovnání, přijatelný pro Vlachy. není ani pomyšlení na úspěšnou činnost sně movní, poněvadž Vlachové jsou odhodláni zmařiti ji obstrukcí hned v prvé schůzi. V Praze, 15. prosince. (Poslanec Vla- dimír Kozlovský) ohružuje se v někte- rých vídeňských listech proti zprávě, že z par lamentní komise polského kola vystoupil pro ne- shody s ryt. Javorským, zvláště pokud se týče obnovení bývalé většiny pravice. O této věc píše: »Jsem, jako celá národní strana v Haliči, vřelým přívržencem zásad autonomních, ale, zu- stávaje věren svým zásadám, musil jsem již v své řeči ve voličské schůzi v lednu 1901 v Ja- vorově a později v hospodářském klubu ivov- ském, jakož i svou činnosti v polském klubu počítati s momentem možnosti neb nemožnosti provedení politické kombinace a jejího vlivu na státní a politický stav, a proto jsem podobně jako zástupcové jiných, k dřívější aulonomní většině náležejíeích stran prohlásil politiku volné ruky za jedinou za daných poměrů možnou po- litiku, nemá-li se parlamentní situace ještě víee přiostřiti.« Z Rěky, 13. prosince. (Zkoušky na záhřebské universitě.) »Novi List« se dovídá, že rakouské ministerstvo spravedlnosti jeví ochotu, uznati právnické zkoušky, složené na záhřebské universitě, bude-li v Záhřebě zří- zena také stolice pro rakouský trestní řád; po případě žádalo by na absolventech záhrebské právnické fakulty, kteří by chtěli vstoupiti do rakouské státní služby, aby složili doplňovaek
#12 alto_textblock #12
zkoušku z tohoto předmělu. »Novi List« dodává k této zprávě, čerpané prý z pramene zcola věrohodného, že by to byl prvý krok k uznání reciprocity a že by pak zajisté došlo také k uznání zkoušek, složených na filosofiek fakultě záhřebské, jež by nepotřebovaly vůbee nijakých doplňovacích zkoušek. Jest však nutno aby také chorvatský sněm uznal požadavek vlády rakouské. Z Pešti, 14. prosince. (Ministr P lóe zvolen za poslance.) Za minulýeh všeobecných voleb do sněmu uherského ze všech nynějších ministrů propadl jediný ministr spra- vedlnosti dr. Alexandr Plósz. Při dnešní do- plňovací volbě v Ridici napravena chyba, jez se stala při volbách všeobecných, a dr. Plós zvolen tu většinou 875 hlasy proti košutovei Mor. Lanyovi. Po této volbě mají zase všichn uherští ministři sněmovní mandáty. Z Pešti, 15. prosince. (Nástup ee Eganův.) Bývalý komisař uherského mini- sterstva orby, Edvard Egan, jemuž bylo svěřeno hledati prostředky k hospodářskému povznesen strašně uhnětených a pokleslých ruských krajů v severovýchodních Uhrách, zemřel náhle, po- střeliv se náhodou. Egan byl upřímný přítel strádajícího ruského lidu, jenž ovšem žell jeho ztráty. Ale i vládě uherské záleží na tom, aby v přikarpátské Rusi přestalo bezohledné vyssá- vání lidu skrze židovské lichvářské pijavice zamezilo se stále se množící stěhování lidu do Ameriky. Proto dlouho hledána síla, jež by mohla nahraditi Egana. »Pester Lloyd« sděluje nyní, že se ministru orby Darányovi podařilo nalezti jej v osobě sekčního rady Jos. K a zye. Peštský list chválí nového komisaře jako muže, dobře obeznalého ve věcech hospodářských zejmena uvádi, že jest sám majetníkem statku v barské stolici a tedy s tamními poměry obe- známen. Přáli bychom uherským Rusům, aby se v novém komisaři nezklamali.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. prosince. Ruští dělníci, sednuvší Němcům na lep. Asi před půl letem bylo oznámeno, že do Ruska přijeli němečtí agenti, aby najalí pro ně mecké sklárny několik set dělníků a že jim sli- bují báječné mzdy. Nyní dochází »Hon. Bpenr.« zpráva o osudu těch dělníků, kteří se dali do Německa naver- bovati. Bylo jich přes 500, skoro vesměs Velko- rusů. Najati byli na dvě leta za měsíčnou mzdu 120 marek při devítihodinné práci. Kromě toho dostali na cestu nejen pro sebe, nýbrž i pro své rodiny. Najímači slíbili jim, že jim při každé továrně bude pořízen pravoslavný chrám, lázeň, že budou míti zadarmo byt, topivo, oděv. Zá- lohy obdrželi po 80 až 100 markách. Zavezlije do skláren u Hannoveru, Kasselu, Frankfurtu nad Mohanem a Brem. Vyráběli pouze láhve na pivo. Po půl letě rušti dělníci z německých tová- ren šmahem utíkají. Někteří dokonce opustili ženu a dílky a dali se na útěk. Žalují, že je Němci ošidili. Z pravoslavného chrámu a lázně vůbec nebylo nic, Za léky a topivo počitají jim marku 15 feniků z hlavy týdně, šatů nedali, nutí pracovat i v pravoslavné svátky, všecko je dvojnásob dražší než v Rusku a také práce je dvojnásobná. Z počátku si chválili, ale příčina toho brzy se ukázala. V sklárnách německých byla tehdy stávka. Továrníci chtěli stávkujícímu dělnictvu vyvzdorovat a proto si naverbovali Rusy, netušící, k čemu mají sloužit. Zatím nastal smír mezi továrnami a stávkujícími a od toho okamžiku obě strany se spikly proti ruským dělníkům, aby jim učinily pobyl nesnesitelným. Při tom ovšem i národní moment musil býti přivlečen za pa česy. Němci na Rusy nevřeli, že mluví spolu slovansky a tvářili se, jako by celé Německo bylo v nebezpečí, že bude »poslovančno«.
#14 alto_textblock #14
Odsouzení admirála Schleye. Ve Spojených státech budí nemalé roze- chvění odsouzení admirála Schleye za jeho chyby při lodních operacích ve válce španělsko- americké, kteréž čtenářům našim nevymizely zajisté ještě z paměti. Admirál Schley přispě zvláště, jak známo, k porážce španělského lod- stva Cerverova u Kuby před Santiagem (když byl admirál Dewey dříve již u Filipin zničil rovněž — před Manilou — jiné loďstvo špa- nělské), nieméně výkony jeho nezdály se čestné radě námořnické dostatečnými, takže vynesla nad Schleyem, ovšem jen 2 hlasy proti 1 (proti hlasu Deweyovu), rozsudek káravý. Tento sdělen byl již telegraficky. Nyní dodávají se i důvody. Čestná rada vytýká admirálu Schleyovi nedo- statek odhodlanosti i zanedbání nutné služby hlídkující, dále vytýká mu, že vyhýbal se, ce možno, srážce s nepřítelem, sice prý pod zá- minkou, že lodi jeho musí dříve uhlí naložiti. (Loďstvo Schleyovo číhalo po mnoho dní pře vstupem do zálivu santiagského, v němž špa- nělské loďstvo bylo ukryto. Pozn. red.) Konečně vytýká se mu, že nepokusil se potopiti špa- nělskou loď »Colon« a že v bitvě u Santiaga nic neučinil, aby kryta byla velitelská loď jeho »Texas«. Nad to byl prý admirál v rapportech o svých podřízených nespravedliv. Oproti tomu ale zpráva čestného soudu přiznává admirálu Schleyovi, že o sobni jeho chování se v boj- bylo bez vady a hany. Jest otázkou ovšem zdaliž a pokud i verdikt káravý nevyplynul jen z osobní řevnivosti a žárlivosti, nebo soudci nad admirálem Schleyem byli jeho — kollegově.
#15 alto_textblock #15
Schůzka Gambetty s Bismarkem Jest tomu jen několik dní co royalistický orgán »Le Soleil« přinesl až posud neznámou zprávu o tajné schůzce francouzského státnika Gambetty s německým Bismarkem. Stalo se prý tak na půdě německé, kamž přibyl prý Gam betta v úplném přestrojení a oholen. Dnes bý- valý sekretář Gambettův označuje zprávu jako čirý výmysl a s největším důrazem konstatuje, že Gambetta s Bismarkem nikdy nemluvil. N toto »dementi« uveřejňuje v »Matinu« známý anglický žurnalista p. Blowitz, pařížský to kor- respondent »Timesů«, delší článek, v němž způsobem velmi zajímavým vypráví o této do mnělé schůzce. Mezí jiným praví:
#16 alto_textblock #16
»Bylo to roku 1877, když jsem přišel da Berlína, abych sleďoral práce, právě zasedaji- cího kongressu. Při télo přiležitosti jsem sešel s knížetem Hohenlohem. Použil jsem tohoto okamžiku, abych si vymohl nějakým způsobem slyšení u Bismarka. Ač kníže se vřele za mane přimlouval u kaneléře, tento přece moji žádlost odmítl. Ale nezoufal jsem. Bylo to o něco po- zději při skvělé hostině u anglického vyslance lorda Odona Russela, když Bismark, který — mimochodem řečeno — tehdy na mne učinil dojem hrozného Titana, ke mně přikročil a po- zval mne k intimnímu diner v jeho paláci ve Wilhelmsstrasse. Ovšem, že jsem příšel. Brzy se rozpředla mezi námi živá konversace, jež nabyla rázu srdečného. Miuvilo se většinou francouzsky, kteroužto řeč Bismark výborně ovládal. Dostali jsme se až ke Gambettovi. Kancléř se zamyslil a po kratší pomlčce mi pravil: »Vzdávám svrchovanou česť tomuto muži. Jest to osobnost nejvíce vynikajícív současné Francii, a věru nerad bych zeměel, aniž bych ho byl viděl.« Slova ta na mne uči- nila hluboký dojem. Odcházel jsem zřejmě roz- rušen. . . « »Krátce potom jsem se dověděl z úst ba- rona Holsteina, že se o schůzku těchto dvou státníků vyjednávalo.« »Bylo to r. 1878 v srpnu, když jsem s vrátil do Paříže. Umínil jsem si, že Gambettu, ač všem žurnalistickým interviewům takořka ne- přístupného, přece vyhledám. Po delším zdrá- hání svolil. Stalo se tak v redakci »Republique Francaise« ve třídě Chaussée d'Antin. Zábava byla co nejsrdečnější. Ještě dnes slyším lahodně plynouti vlastenecká slova z úst tohoto tribuna lidu. V další konversaci jsem se mu zmínilo své schůzce s Bismarkem a zároveň jsem mu sdělil, že mám plnou moc k dalšímu vyjedná- vání. Gambetta se plal ihned po podminkách, a když uslyšel, že jedna z nich zní, že nebude řeči o Elsasku-Lotrinsku, nýbrž o Elsaskua Lotrinsku, toliž o každé zemi zvláště, a tím že se řešení problému usnadní, z vlastenecké hrdosti veškeré vyjednávání od- mitl. Druhý den jsem se odebral ke knížeti Hohenlohovi, abych mu vrátil jím vystavenou plnou moc. Gambelta brzy potom zemřela a několik roků na to odešel i Bismark. A tak se stalo, že se tito státníci, ač jejich přáním to bylo, nikdy nesetkali.«
#17 alto_textblock #17
Německé prostředky pro anglické válčení. Anglická vláda nakoupila v Německu velké množství dynamitu. Čásť — 1850 beden o 52.750 kg — byla již z Hamburku v sobolu po parníku »Jessika« přes Londýn do jižní Afriky odeslána.
#18 alto_textblock #18
Denní zprávy. — Politické flosofování. Situsce, ve které se ocitil tento stát, není pouze kritickě, nýbrž také velmi zajímavá. Zejmena se jeví in- teressantní četbou oněch listů a řečmi oněch lidí, z nichž před několíka nedělemi ještě sržela kuráž a kteři sebevědomě věstili konecně ví- tězství nad »frivolním českým vzdorem« a již dnes s hlavou schylenou a o loket opřenou filosofují o tom, co vlastně bylo příčinou, že kára vnitřní politiky rakouské do takového dostala se bahna. Nedávno ještě tropili si titíž hrdinové ze zná- mých výroků dra. Körbra posměch, počítajíce při tom, jak dlouho mu bude ještě dopřáno za- sedati ve křesle chefa vlády a dnes se před ním krčí a lámou si hlavu tím, skutečně-li se odhodlá zastaviti ústavu a učiniti volnou dráhu absolutismu, aneb je-li to, čím hrozí, pouhým strašákem? O, kdyby věděli, že nemysli to dr. Körber do opravdy, jak jinak by si počínali. Třeba je znáti jen. Jako lehkověrní optimisté — jiných lidl vlastně v Rakousku ani není — vy- kládají si věcí tak, jak by si je přáli, a domnívaji se nejinak, že všechno to, co se děje, je na- mířeno proti nám, my že za všechno, co hroz- ného jsme spáchali, nyní pykati budeme krutým trestem. Na nás že se všechno sveze a příšu ústava že bude pro nás daleko horší, než je nynější. V trpké škole, kterou jsme prodělaliv tomto státě, ovšem na nie dobrého nikdy při- pravení nejsme, naopak víme velmi dobře, žev rozhodujících kruzích přátel nemáme a že s nám povolí jen tehdy, když toho nezbytná je nutnost. Však nejsme také lidé bledé bázně. Utrpení naše v minulosti tak pevným nás po- kryla krunýřem, že se od nás odrážejí rányi nejpádnější a nejprudší. Řikalo se jedněm to, nám zase se namlouvá, že ostrá slova vlády namířena byla vlastně proti Němeům, že ovšem musila býti volena tak, aby zdálo se, že platí oběma sporným stranám. Co však na tom. V tom velkém zápase, který se svádí dnesv Rakousku mezi principy a ne mezi lidmi, je velmi lhostejno káravé či lichotivé slovo páně ministrovo. To zapadá jako orkánem nesené pírko. Dnes je otázkou, co příčinou nynějsí krise a jaké jsou prostředky ji zhojiti. Nedá se popříti, že nynější krise je ústavní. Co jsme prorokovali dávno, to konečně z mlhavých kontur v jasný vtělilo se obraz. Naprostá nemožnost vládnouti prosincovou ústavou. Klademe na tento moment největší váhu, poněvadž důkaz, který prováděli jsme děle než čtyřicet let, že tat ústava je nemožna, dnes nade vši pochybnost jest proveden. Jmenujle si to, jak chcete, dnes jasno každému, že říšská rada svému úkolu v rámei nynější kompetence dostáti nemůže a že ne- zbytně nutno, aby se ji ulevilo. A proto necht zavedena bude jakákoli ústava, jisto jest, že řišské radě kompetence nynější se nevykáže, nýbrž že valnou část agendy své postoupí říšská rada sněmům zemským. A taťo eventualita sotva bude čeliti proti nám. Co ale jest další příčinou té bídy politické, ve které úpíme? Dle soudu všech politicky zkušených činitelů bez výjimky — českoněmecký spor. A proto musl býti příští ústava taková, aby spor ten byl v nl nemožným. Jinými slovy musí býti národu na- šemu učiněno po právu, neb jinak byli bychom s novou ústavou za nedlouho právě tam, kde jsme dnes. Nebude přece nikdo tak naivním, do- mnívati se, že by český národ spokojil se tim, co dnes Němci prohlašují za cenu smíření aneb že by se podařilo nějakým způsobem tak jej zkrotiti, že by křivdy a ústrky snášel klidně trpělivě. Tedy i v ohledu národním nebude hrot nových poměrů obrácen proti nám. Jsou ale politikové — a bagalelisovati hlas jejich nebrlo