#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
16. prosince 1901.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 346.
#5
alto_textblock
#5
universitních, buďlež zastoupeny pohádky, literatura,
folkloristika. Časopisectvo české hojnějším způsobem
ať věnuje místa věcem slovenským, aby znalost Slo-
váků dostala se v náš lid. Průpravou k osvětové
práci na Slovensku musí býti poznání poměrůa
lidu; toho získáme z autopsic, cestováním, letními
pobyty tam, dopisováním se Slováky a čtením slo-
venských novin, obchodováním; pak můžeme na
podkladě seznání toho lidu dále pracovati a vnášeti
do Slovenska českou osvětu« Jakým způsobem
Předně na poli duševního vzdělání a za druhé cestou
národohospodářskou. Prvního docílí se — dle mínění
pana přednášejícího — zasíláním časopisů, knih a
kalendářů českých na Slovensko. Jest třeba, aby tam
byl český knihkupec, jenž by české spisy fedroval
mezi lid, neboť slovenských jest poměrně málo
Živým pramenem osvěty by byli čestí lékařové.
právníci, duchovní, učitelé, kteří by se tam usadili
taktéž poskytnutí možnosti dorostu, studovati na če-
ských středních a vysokých školách, mohlo by míti
blahodárný vliv.
Řečník sahá ještě dále, do oboru zábav a umění.
Ideálem jeho by bylo české divadlo na Slovensku
občasné přednášky, český recitátor, koncerty a pod
Nejpůsobivějším by byly, dle názoru p. přednášejí
cího noviny na Slovensku s redakcí českou. Listy
tamější jsou slabé; to vypozorovala i maďarská
vláda, která tam vydává slovenským jazykem tištěné
a rozšfřené noviny »Vlasť a svět«, ovšem s tendene
a duchem maďarským. Šíření vzdělání na poli náro-
dobospodářském představuje si tím způsobem, kdyby
na Sloven ko zavítali kočujíci učitelé, ředítelé zimních
hospodářských škol v měsicích letních; jdále, kdyby
se v laciných na prodej jsoucích statcích usazovali
češti rolnici, kteří se míní vystéhovati. — Řemesl-
níci čeští byli by tam vítanými; taktéž kdyby brali
na učení naši mistři slovácké hochy, nemálo věci by
prospělo. Pokud průmyslu se týce čeští továrníci
kapitalisté mohlí by si zde s prospěchem zařizoval
továrny (mlékárny, sýrárny, jež tam prosperují.)
Řečník poukazuje na dvojí možnost opory. Šlovách
roznmí česky a maďarsky a také mluví těmito řečmi.
Buď přikloní se ke knltuře maďarské, ta si je pod-
maní a pak jsou ztraceni pro nás, anebo oprou s
o kulturu českou, pak zůstanou tím, čím jsou a roz-
hojní nad to své vzdělání. Druhá možnost spočívi
na podpoře naší. K závěrku zmiňuje se řečník, jak
mocně by na Slováky působila česká lidumilnost při
požárech, vánočních nadílkách a pod. Dotknuv se
spisovné řeči, míní, že té doby nebylo by radno jí
hýbati, dokud nebudou Slováci po jiné stránce ná-
rodně uvědomělými; končí pak, že třeba nějaké orga-
nisace, jež by prostředkovala styky mezi Čechyv
království, markrabství a vévodství a mezi Slováky
karpatskými. Tou dobou jest jí jedině Českoslovanská
jednota, které vyslovuje za její činnost svůj dík.
Pan Kálal odměněn za přednášku svoji bouřli
vým potleskem a blahopřáním. Jak jsme již pozna-
menali, jevil se pro přednášku značný zájem v cele
české veřejnosti, jenž významně zračil se tím, že
velká dvorana Měšťanské besedy byla přeplněna všemi
vrstvami obecenstva a to nejen toho, které uvykli
jsme si vídati na všech téměř přednáškách podobného
rázu, nýbrž i nového, neznámého. S potěšením kon-
statujeme v této příčině zastoupení mladší generace
obého pohlaví.
Z českých dam zahlédli jsme spisovatelky pí.
Preissovou, Svobodovou, Pittnerovou.
dále pí. Náprstkovou, Podlipnou, Slavín
skou, sl. Hráčkovu a j. Jako zastupce obce
pražské přednášce byl přítomen p. dr. Podlipný.
z kruhů poslaneckých pp. red. Jos. Anýž a J. Ho-
řica, z professorů vys. škol oba rektoři Thdr. Sý
kora a dr. Blažek, professoři dři. Bráf a Ho
stinský, dále pp. dr. F. L. Rieger, V. V. To-
mek, F. A. Šubert, řed. Mattuš, Lošťák.
Kolář a několik spisovatelů a žurnalistů če-
#6
alto_textblock
#6
ských.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
#8
alto_textblock
#8
— Královo Pole pro českou universitu
v Brně. Mistní spolky české v Králově Poli
uspořádaly včera v sále Besedního domu králově-
polského veřejnou schůzi, jež konala
se za protektorátu obecní rady. První české
předměstí brněnské důstojně manifestovalo pro
kulturní požadavek druhé české university
v Brně. Schůzi, jež všemi vrstvami lidu velmi
četně byla navštivena, zahájil a řídil starosta
královépolský pan Schimmer. Řečníky byl
pánové: dr. Čapek, advokát v Brně
posianec dr. Stránský. Když za souhlasu
přítomných dovodil věcně oprávněnost našeho
požadavku dr. Čapek, ujal se slova dr. Stránský,
který za bouře souhlasu promlouval o bojí za
české školství na Moravě a o politickém zápase
našem vůbec. Na konec navrhl a odůvodnil red-
Votruba z Brna reseluci, v níž shromážděn
prohlašuje: Vzhledem k tomu, že o kulturn
snahy našeho národa tak macešsky jest posta-
ráno, že nám, národu šestimillionovému dán
jest pouze jediná universita, kdežto
osmimillionový národ německý může chlubiti
se pěti universitami v této říší; vzhledem k tomu,
že kulturní vyspělost našeho národa, uznaná již
tolikráte cizinou, má nezbytnou potřebu druhé
české university, jež určena byla by pro český
lid z Moravy a Slezska, pro j ehož 1,720.000
hlav není jediné university v Rakousku; vzhle-
dem k tomu, že k udržení české university
Karlo-Ferdinandovy v Praze na výši vědecké
potřebí jest nutně druhé university české; vzhle-
dem konečně k platnosti článku 19. státních
základních zákonů a vzhledem k důležité po-
platní síle národa našeho v této říši: žádáme
co nejdůrazněji, aby v době nejkratší z ří-
zena byla druhá česká uni-
versita v markrabství moravském.
Protože pak hlavní město nešeho markrabství.
v němž soustřeďuje se veřejný náš život,a
v němž dány jsou všechny podmínky ke zři-
zení vysokých škol nutné, jedině může býti
místem druhé české university, s opravdovým
přesvědčením prohlašujeme, že druhá česká
universita může a musi být
jedině v Brněl« Resoluce tato byla nad-
šeně přijata a schůze za zpěvu národních písnt
skončena.
— Gallerie umělecká. Jak známo, stane
se »gallerie umění«, která měla býti původně
darem národu českému a projevem uznalost
tomuto našemu umění — ústavem utrakvisti-
ckým. Nemusili bychom se vlastně k vůli tomu
rmoutit, neb české umění vedle německého v této
zemi svou vyvýšeností tím spíše vynikne, čím snad-
něji bude možno to porovnávati s uměním něme
ckým, pokud Čechy jsou a budou jeho kolébkou.
však co bolestně dotkne se každého, je nespra-
vedlivá výměna práva také v lomto ohledu
Také zde opět měři se nám »rovným práveme
a sice absolutně rovným právem, kteréhose
nám jinde upírá. V jazykových ohledech a vůbee
v životě národním marně se domáháme, aby proti
nám zásada platila, co Némci to Čechu, ale
kde jde o peníze, tam ihned Němec se hlásía
přes to, že nás dvakráte tolik co jeho soukme-
noveů, reklamuje pro sebe nezkráceno
plolovinu. Tak to chtěli míti původně, cho-
vajíce se tak, aby správa galierie a ústav sám
byl rozdělen na dvě národní části. Toť se ví,-
že u vlády byla k tomu ochota veliká, navzdor
tomu, že pan dr. Körber gallerii takovou s par-
lamentní komisi poslaneů českých za letoš-
ního jara nevyjednal. Konečně usnešeno,
#9
alto_textblock
#9
že má býti gallerie sice jednotna, ale dle zná-
mého vzoru rozdělena: ve dvě národní sekce.
Ve správě má zasedat zrovna tolik
Němců jako Čechů, mimo to má tam
míti zemský výbor dva zástupee
a vláda jednoho. Což neznamená nie
jiného, než že tam budou míti Němci majoritu,
jestli vláda vyšle tam Němce a předsedou bude Čech.
I penězi ovšem bude se manipulovat ne odděleně.
nýbrž společně. Dle hodnoty a ceny práce. Uvidíme.
Však k jedné věci dovolili bychom si učiniti
ještě poznámku: Ve výboru poslaneckém pro
ústav ten nezasedá náhodou ani jediný poslanec
za Prahu, ba ani jediný poslanec v Praze a
v předměstich bydlicí. Je to dojista jen náhoda,
která by se dala napraviti tím snad, když by
do této galeriové komise byl povolán jako rádce
nějaký z našich vynikajících výtvarných umělcův.
— Klub národní strany svobodo-
myslné. První přátelský večírek (jour fixe)
koná se dnes v Měšťanské besed
pražské. Přístup mají všichni členové.
— Kluby občanské. Novoměstský
občanský klub koná zejtra o 8. hod.
več, v zadním sále »u Choděrů« přednášku
»O návrhu celního tarifu německé
říše a jeho vlivunanaše obchodní,
průmyslové a vůbec hospodářské
poměry«, kterou prosloví pan JUDr. Josef
Fuhrich. Vzhledem k důležitosti tohoto
programu žádají se veškeří páni členové, aby
hojným počtem se zúčastnili. Hosté jsou
vítáni.
— Volební řád pro obchodní a živno-
stenskou komoru v Praze schválen byl vy-
nesením c. k. ministerstva obchodu ze dne 6.
prosince 1901 č. 4778.
#10
alto_textblock
#10
— Úmrtí. V Pardubicích zemřela po dlouhém
utrpení paní Alžběta Šedivá, roz. Roudných,
vdova po c. k. okresním komisaři, v 69. roce věku
svého. Pohřeb koná se dnes v pondělí 16. t. m.
2. hodině odpolední z domu zármutku v Arnošlské
ulici na nový hřbitov pardubický. — V Sepekověu
Milevska zesnul v pátek dne 13. t. m. stařičký učitel
ve výslužbě p. František Matuška, s nímž
umírá opět typ staré naší školy. Býval za jinošství
kostelníkem při chrámě sepekovském, vzdělal se jako
samouk v hudbě a pak i v literních předmětech, vy
pomáhal při škole a kostele, načež byl ustanoven
v letech šedesátých učitelem na nově zřizené škole
v Liánici u Milevska. Vychoval jako pravý starý
kantor řadu mladíků v hudbě; mnozí jeho vyučenci
byli mu i pozdějí, kdy domohli se hudbou slušného
postavení, vděční za jeho praktický výcvik a starou
methodu při vyučování hudebním. Pohřeb konal se
včera v neděli dne I5. t. m. na hřbitov sepekovský.
— Ve Velešíně zemřel dne 13. t. m. po dlouhé ne-
moci ve věku 62 let pan JUC. Emil Komárek,
dopisující člen král. české společnosti nauk a spo-
lečnosti musejní, bratr bystřického lesmistra p. Julia
Komárka. Zesnulý přispíval do akt společnosti a byl
za dob Skrejšovského členem redakce »Politiky«.
Požíval pověsti vynikajícího filologa a výtečného
stylisty. Mrtvola převezena bude do Praby a dnes
z ústřední kaple na hibitově olšanském do vlastní
hrobky pohřbena.
— Z české techniky brněnské. Řádným
professorem vysoké této školy byl jmenovan m.
prof. ředitel Jahn a nikoliv, jak omylem vyti
štěno, Váňa.
— Ze státní zkušební komise pro těsno
pls. V minulém období zkušebním 1901 podrobil
se celkem 35 kandidátů zkoušce z těsnopisu, z nichž
14 pro český a 20 pro německý tésnopis bylo apro
bováno. Příští zkoušky konají se dne 31. května
1902; pro případ většího návalu kandidátů začne se
již 30. května, o čemž zvláštní ještě se podá ozná-
mení. Pro rok 1902 táž komise byla opět minister
stvem jmenována a to: předsedou vládní rada Kare
sl. z Ottů (adr. Praha —III., Nostická ul. č. 8', čle-
nové komise a examinátoři prof. Jos. Guckler, lekton
české university a prof. českoslov, obchodní akade
mie Jan Ot. Pražák, prof. Em. Johne a ředitel Va
clav Starý.
— Nové drama. Pan František Šípek, vrchn
režiser společnosti Sukovy zadal Národnímu divadlu
nové své drama o 3 jednáních »Na starém
hamru.«
— Měetské zastupitelstvo na Král. Vino-
hradech bude míti ve středu dne 18. prosince t.r.
o 3. hod. odp. v zasedací síni radnice schůzi. Na
programu mimo jiné: Doplňovací volba sedmi členo
dozorčí rady vodárny. Osobní záležitosti úřadníků.
zřízenců a služebníků a vyřízení rozpočtu na rok
1902.
— Dejvické zastupitolatvo obecní bud
míti schůzi v úterý dne 17. prosince r. 1901 o 3. hod.
odpoledne.
— Při návštěvě »České společnosti pro
veřejné zdravotnictví v Praze« c. k. českéh
universitního ústavu pro nauku o nákazách
zvířecích na Smíchově, Sokolská ulice čís. 6.
konané dne 11. prosince t. r., shromáždilo se čelné
posluchačstvo, sestávající ze členů Společnosti a
hostů ku přednášce přednosty ústavu prof. Bohdana
Kašpárka. Navštívený ústav, umístěný v domě úplně
pro sebe, spojený s ambulatoriem zvěrolékařským,
jest zcela moderně zařízen a vyniká mnohými novin-
kami technického zařízení ústavů přírodovědeck ých.
které přednosta ústavu tohoto dle svých ob-
sáhlých odborných zkušeností, nabytých v ústavech
cizozemských, ve svém ústavu zavedl. Přednáška
»O zařízeních a způsobu prací v tomto
ústavu«, provázená demonstracemi různých prae-
parátů, které jsou konservovány zvláštní methodou
v původních barvách, takže činí dojem čerstvých
orgánů, umožnila posluchačstvu získati si správného
pojmu o odboru, k jehož studiu ústav tento jes
určen. Ústav tento byl dříve zaměňován s ústavem
zvěrolékařským, ačkoli bylo na to již veřejně nesčíslně
kráte poukazováno, že český ústav veterinářský ne-
existuje a jak známo, byla letos při sjezdu českých
příronozpytců resoluce pro zřízení ústavu zvěrolékař-
ského v Praze, již tak často opětovaná — znovu
odůvodňována. Právě tak jako lékařství záleží dnes
i zvěrotékařství z velikého množství různých odvětví
a profo ústav tento může sloužiti svým rozměrem
za nynějších poměrů — kdy již jednotlivé odbory
jsou velice obsáhlými, pouze studiu jednoho odboru
zvěrolékařství a to jest studiu nakažlivých nem cí
zvířecích, z nichž, jak známo, mnohé přenášejí se na
člověka, z kteréžto příčiny jest odbor tento i velice
důležitý pro lékařství a proto přidělen jest ústav
tento k lékařské fakultě. Z téže příčiny jest předmět
ten důležitý i po stránce zdravotnické. Umístění
ústavu tohoto spojeno bylo s velikými obtížemi, po-
něvadž se různým podmínkám najednou nedalo vy-
hovět a mimo to panovala z nezvyklosti ve
veřejnosti před ústavem podobným obava. Ústav
ten měl býti dle náhledu různých kompete ntních
faktorů daleko za městem úplně isolován, při tom
blízko pro posluchače ústav navštěvující a jeho za-
řízení bylo vázáno na určitý, dosti skrovný obnos.
Těžko všem podmínkám vyhověti! Práce v ústavu
vzlahují se na nakažlivé nemoci zvířecí, zvláště po
stránce etiologické a profylaktické. Poněvadž pak ná-
kazy takové mohou se štřití i masem ze zvířat one-
mocnělých, spojeno jest studium tohoto odboru tak
s prohlídkou masa po stránce zdravotnícké, jak hy-
gieny lidské, tak i se stanoviska veterinářské policie.
Na to přešel přednášející k rozdělení a vypočítáván
jednotlivých nákaz zvířecích na člověka přenosných
objasniv krátce pojem jednotlivé takovéto nemocia
pojednav krátce o způsobu nákazy touto nemocíu
člověka. Práce laboratorní byly pak, pokud čas sta-
čil, prakticky demonstrovány
— »Matlci české«, musejnímu sboru pro řeč
a literaturu českou, jako nově přistouplí zakladatelé
přispělí pánové: Václav Hackenschmied, učitel v Řlč-
kách, P. Aug. Kratochvíl, kaplan v Popovicích, Jan
Holub, kaplan v Bernardicích, Karel Sproseč, c. k.
finanční kontrolör v Dobrovicích, Antonin Formánek
studující z Eouřimi, Jiří Hlausmenn, studující v Praze
JUDr. Čeněk Klier, spisovatel, úřadník městské spo
#11
alto_textblock
#11
řitelny v Praze, JUDr. T. Šašek, advokát ve Skutči
Vladimír Hinrich, studující gyminasia v Příbrami a
Bedřich Vopálka, studující v Praze. — Letos vydala
»Matice česká« více spisů než jiná léta. Nově při-
stupující zakladatelé mohou si z nich, neb ze zásob
starších, vybrati dle libosti na letošní podíl 10zl.
Příspěvek členů zakládajících čítá 105 K a možno
spláceti ho v pěti ročních lhůtách po 21 K. Kdo do
konce roku za zakladatele přistoupí, dostane ještě
letošní podíl. Stanovy matiční a seznam spisů posilá
na požádání zdarma »Matice česká« v museu král.
českého.
— Spolek pro blaho služebných v Praze.
Včera dopoledne konalo se na staroměstské radnici
veřejné odměňování věrných, v Praze sloužících slu-
žebných. Vyznamenána a odměněna byla 101 služka
peněžitými obnosy úhrnem 1632 K; mimo to 76
služek obdrželo čestné diplomy, 10 bronzových a 11
stříbrných medaillí. Podělování řídil předsed da cís. r
Fr. Waldek šl. z Waldriedů.
— Přidělení služby dozorčí v okresích
pražských bylo v minulých dnech pozměněno
definitivně upraveno. Přednostou kanceláře pro službu
dozorčí a výkonnou ustanoven představený pomoc-
ných úřadů magistrátních p. Josef Havlík; službu
dozorčí v okresu III. převzal okresní dozorce a mag-
adjunk! p. K. Cibula v č. 15—V.; v okresu II. jest
dozorcem mag. adj. p. Karel Suchý ml. v č. 322—I
Nově jmenovanému okresnímu dozorci mag. adj.p
Ant. Klosemu v č. 1929—II. přidělen okres XIV., část
to Malé strany a Hradčany.
— »O příští Velké Praze«. Národní jednol
samost. řemesl. a živnost. na Smíchové pořádá dne
16. prosince o 8. hodině večerní v sále akcionář-
ského pivovaru na Smíchově přednášku o »Příští
Velké Slovanské Praze«. Přednášeti bude zemský
poslanec pan JUDr. Jan Podlipný.
— Z Pravnické jednoty. V týdenní schůzi dne
12. t. m., v níž předsedal starosta p. dv. r. prof. dr
ryt. Randa, přednášel badatel v oboru práva elek
třiny pan dr. Jan Heller o stavu této otázky, která
nelušeným rozmachem elektrotechniky a souvisícím
s tím rozšířením působnosti a užití elektrické síly
nabývá velké důležitosti. Bohaté právnické i techni
cké vědomosti, bystré usuzování a zajímavý přednes
na straně p. přednášejícího, jakož i zajímavost před-
mětu samého způsobily četnému posluchačstvu ne-
malý požitek, čemuž s povděkem ke konci pan před-
sedající, také věci samé se dotknuv, výraz dal. Pan
dr. Heller bude ve svých výkladech pokračovati.
Shromáždění učinilo po té projev ve prospěch z ří-
zení druhé české university naMoravě
tím, že po návrhu p. dra. Č. Kliera přistoupilo
jednomyslně k projevu obecních starších z 2. t. m.—
Nové přistoupili za členy pp.: adv. dr. J. Lhota,
koncipista zems. výboru dr. F. Bělohlávek
soud. taj. B. Řiha. — V příští schůzi (dne 19. 1. m
přednáší okr. komisař a živnostenský instruktor pan
dr. K. Polák »0 nemocenském pojišťování živno-
stnictva.
— Podělování chudé mládeže bylo uspo-
řádáno v sobotu odpoledne v obecné škole č. 490
v Bubnech. Obdarováno bylo 35 chlapců a 22 divky
úplným oděvem, 122 chlapci a 172 dívky ovocem
pečivem.
— Zákaz nošení vleček v městských sa-
dech. Sadová komise v předvčerejší schůzi své ro
kovala o návrhu, přednešeném zdravotní radě, aby
provedeno bylo opatření proti zdvíhání prachr
v městských sadech damskými vlečkami. V rozprav
poukazováno k tomu, že sady mají se vyznamená-
vati svěžím a čistým vzduchem a pak splňují oče-
kávání promenujícího obecenstva, které tam přicház
za tím účelem, aby pookřálo. V lázeňských místec
důrazně pečuje se o to, aby hostě nebyli obtěžován
prachem. Jedině u nás zavládl zlozvyk dam nošen
dlouhých vleček, které na neupěchované půdě prac
zdvihají a v otráveném takto ozonu má ostatní obe-
censtvo se »občerstviti«. Pan ob. st. Schrötter na
vrhoval, aby na dámy byl vznesen appell, aby
v zájmu obecenstva vlečky nenosily. Pan ob. s
Šubrt vyslovil se pro kategorické zakázání nošení
vladek v sadech. Šadová komise usnesla se jedno-
hlasně doporučiti magistrátu, do jehož kompelence
záležitost spadá, návrb, aby nošení vleček v sadech
vůbec bylo zakázano. Pro tuto dobu je provedení ná-
vrhu ovšem bezpředmětné.
— Rodiště Žižkovo na pokraji lesa blíže
Troenova označí vhodným a důstojným způsobem
»Sokol« v Trhových Svinech, k čemuž zahájil již
přípravné práce. Památné ono místo pod mohutným
dubem opatří nejspíše žulovým jehlancem s ná-
pisem.
— Neznámá podnikatelka dobrodružný
obchodů navštěvuje české rodiny v různých mě-
stech na Moravě i také v Čechách, předstírajíc, že
jest obchodní jednatelkou Ženského výrobního spolku
českého v Praze, přijímajíc objednávky na prádle
i látky praci, dávajíc si vypláceti zálohy a účtv
i dodávajíc svým takto získaným zákazníkům zbož
libovolné jakosti. Upozorňujeme na toto podvádění
obecenstva zneužíváním obchodní firmy, která ni
koho neoprávnila k uzavírání obchodů jejím jmenem
a žádných obchodních jednatelek ani na venek ani
po Praze nevysílá. Ženský výrobní spolek český
přijímá objednávky pouze ve svém skladě ve Spálen
ulici, čís. 35 n. a za jakost zboží jen tenkráte může
býti zodpověden, bylo-li přímo zde objednáno
Nechť si obecenstvo povšimne výstrahy té, aby se
uvarovalo vlastní škody.
— Kupliři zavlečena? Dcera zámožného
rolníka K. ze Sokolí u Ttebiče, jmenem Marie, dlel
as před dvěma měsíci na Král. Vinohradech u známí
paní na návštěvě. Pojednou psala domu, že nastu
puje velmi pěkně místo a odjiždí s rodinou z Prahy
pryč. Kam, prý určitě neví; snad až do ruského
Polska. Od toho času žádná zpráva nedošla. Sna
byla kuplíři někam zavlečena. Dívka jest dvacet leí
stará, blondýna, velké, silné postavy.
— Znepřátelení milonci. Švadlena Anna Má-
lova, 21 rok stará z čís. 206 v Karlíně, předvčírem
v sebevražedném úmyslu požila značné množstv
kyseliny octové. Učinila to po prudké hádce se svým
milencem. Když nastaly kruté bolesti, odvedl mi-
lenec divku na policejní strážnici, kde jí lékař pan
dr. Masák poskyti první pomoc a pak byla odvezena
do všeobecné nemocnice.
— Řidič motorového vozu elektricke
dráhy zšilel a byl usmrcep. Tragický případ.
vzbuzující nejhlubší politování nad osudem, který
krutým způsobem ukončil život zřízence elektrických
podníků soukromé společnosti, odehrál se včera po
6. hod. ranní v Palackého třídě v Karlíně naproti
divadlu »Variété«. Případ tento, dosud ojedinělýv
krvavých annálech obětí elektrických drah, vzbuzoval
hluboké pohnutí a rozechvění nejen ve velikém zá-
stupu obecenstva, obklopujícím místo neštěstí, ale
v ostatních částech hlavního města, kam vozy elek
trických drah zprávu o tom přinášely. Zřízene
elektrické dráhy přišel mezi vykonáváním velmí zod-
povědné povinnosti své o život za okolností tak
kromobyčejných, že povolaní činitelé neprodleně uči
nili opatření, aby veškeré podrobnosti tragického pří
padu byly zjištěny a eventužlní zavínění něklerého
z jiných zřízenců aby po zásluze hylo odměněno
Vyšetřené okolnosti nasvědčují tomu, že případ tento
je skutečně prazvláštní a kromobyčejný na elektri-
ckých dráhách v Praze a v předměstích. Nešťastný
zřízenec byl stížen nejprve pohromou duševní, která
jej v zápětí uvrhla do pohromy druhé a tato připra-
vila ho o život. Nešťastník leží nyní bez ducha
palhologickém ústavě a nemůže sám vysvětlení po-
dali. Proto dlužno výpověď zůčastněných svědků
pečlivě uvažovali, aby nikomu nestalo se příkoří a
nejméně tomu, který při vykonávání svých povin-
ností nalezl smrt. Z podrobných výslechů četných
svědků, protokolovaných nejen u policejního komi-
sařství karlínského, ale i ve vozovce karlínsko-vyso-
čanské elektrické dráhy správcem p. Seidlem, v yšto
na jevo, že nešťastný zřízenec při ří-
zení motoru zšílel. Dle výsledků podrobného
vyšetřování uvádíme o nešťastné této přihodě násle
dující podrobnosti: Neštěstí, při němž zmařen by
lidský život, stalo se na trati Praha Karjín-Liheň Vy
sočany. Dráha tato náležela dříve zakladateli p. inž
#12
alto_textblock
#12
Frant. Křižíkoví a jest nyní vlastnictvím společnosti
V Praze ústi elektrická tato dráha na Florenci u H-
vlíčkovy ulice, probíhá kolem městského musca
pak dále kolem divadla Variété Palackého třídou
v Karlíně a poděl obou pozemků invalidovny do
Libně, kde »na Palmovce« trať se rozdvojuje; jeden
směr vede do Vysočan a druhý do Libně. Tato dráha
je značně frekventovaná a měsíční její výkazy o do-
pravě vykazují stále vyšší číslice. V některých do
bách denních bývá nutno pro značný nával pasažer
rozmnožiti vozidla. Tak se stalo i včera ráno, kdy
na trati vypraveny veškeré vozy motorové i vlečné
K motorovému vozu č. 19 připnut byl vůz vlečný
č. 23. Vůz č. 19 řídil Antonín Hájek, v roce 1862
narozený, ženatý, do Velkých Nehvizd příslušnýa
ve Staré Libní č. 358 bydlící. Ve službách elektrické
této dráhy byl Hájek od 8. prosince 1899 a byl zří-
zencem vždy řádným, povinností svých dbalým
pečlivým. V rodinném životě svém nebyl však
šťastným. Žena jej opustila a bydlí kdesi v Žižkově.
Tyto okolnosti na mysl Hájka působily rušivě. Sta
se nesdílným, nehovorným. Když řídil motory na
voze, s nikým ani slova nepromluvil, a byl-li prů-
vodčím, obmezil se s obecenstvem ve voze na hovor
nejnutnější. Prázdný čas svůj Hájek věnoval tomu,
že se odebral do sousedství své ženy a vyptával se
na její poměry. Miloval ji neustále a rád by ji v
své domácnosti spatřil a objal. Když se žena ubírala
do Prahy, plížil se za ní a stopoval ji, aby věděl
kam jde. Podobnou cestu vykonal Hájek také v so-
botu odpoledne. Co v Praze viděl, nikomu nesděli
ale byl velmí zádumčivý. Mysl jeho ráno byla těkává
Ale proto přece do remisy za směstem Štrasburkem-
v Libní přišel a služby se ujal. Bylo po 6. hodině
ranní, když jel s motorovým vozem č. 19 a vozem
vlečným č. 23 z Prahy do Libně. V obou vozech
neseděl žádný pasažér. Vedle řidiče Hájka na
přední plošině stál cídič trati Horálek, průvoděím
vozu motorového byl zřízenec Josef Plšek, prů-
vodčím vozu vlečného zřízenec Josef Richtera
Na ulicích panovalo ještě tak značné šero, že vešker
elektrické svítilny v obou vozech byly rozsvíceny
Řidič Hájek z Florence, dle tvrzení cídiče Horálka
ani slovo nepronesl. Co však učinil nedaleko měst-
ského musea pražského, naplnilo Horálka největším
zděšením. Nad muscem, v těch místech, kde od Fl-
rence trať elektrické dráhy činí velký oblouk k
Karlínu, dle vypravování Horálka řidič Hájek náhle
uzavřel proud elektrický, kliku regulátor
vyndal a otevřev dvéře, spěchal do
vnitřku vagonu a volal zděšeně: »Brz-
dětel Brzdětej« Oba průvodčí, Píšek a Richtera
v prvním okamžiku neměli ani tušení, co se stalo.
A již opět ozývalo se zoufalé volání Hájkovo
»Brzděte a z achraňte sele Cídič trati Horálek,
který pro službu na voze nebyl zkoušen a proto také
nebyl oprávněn na regulátor sahati, volal sice na
Hajka: »Hodte zpáteční brzdu!« ale Hájel
jako by vyzvání to neslyšcl, spěchal na zadní část
vozu a křičel: »Brzděte a zachraňte sel-
Mezi tím motorový vůz na srázné trati kolem měst-
ského musea a kolem domku potravní daně letěl jako
střela. Dříve než průvodčí Plšek alespoň poněku
situaci pochopil a vytrhl Hájkovi kliku regulátor
z ruky a spěchal na přední plošinu, už vagony do-
jely ke křižovatce naproti divadlu »Variété«. Na kři-
žovatce této stál motorový vůz č. 16, jedoucí z Karlína
do Prahy a řízený řidičem Václavem Paďourem. V tom
okamžiku, když rozjeté vagony sjížděly od musea na
přední špičky výbybky, vjížděl na zadní špičky smě-
rem od Karlína motorový vůz č. 2, jejž řídil zřízenec
Antonín Rokos. Přispění průvodčího Plška na voze
č. 19 bylo ještě tak včasné, že nenastala srážka
s děsnými následky. Zapnutím zpátečního proudu po
dařilo se mu sice jízdu rozjetých vozů zmírniti, ale
setrvačností puzeny, vjely vozy č. 19 a 23 z výhybky
k zadním špičkám tak daleko, že vůz č. 19 narai
pravou přední plošinou do prostředku z protější strany
přijíždějícího vozu č. 2, v kterém rovněž nikdo ne
seděl. Co mezi tím se přihodilo, zahaleno jest ne
proniknutelnou rouškou záhady. Počínání řidiče
Hájka nasvědčovalo tomu nezvratně, že nešťa st-
nik byl stižen šílenstvím. Obavu
že brzdy vypověděly služby, nemusil mít, neboť ještě
po srážce zkouškami bylo prokázáno, že brzda elek-
trická neutrpěla pražádnou pohromu. Řidič vozu
čís. 16, Václav Paďour, který na trati stál a mohl
dobře rozeznati, co se před ním děje, vyprávěl při
výslechu, že viděl řidiče Hájka, když stál u zadních
dvířek vozu č. 19, lomcoval jimi zběsile a něc
křičel. Co se dále stalo, nemůže nikdo vysvětlit. Jen
pouhé domněnky možno vyslovit. Jakmile nastala
srážka, vozy se zastavily. Řidič Hájek nebyl nikde
k spatření. Pojednou byl nalezen na dlažbě a sice
mezi motorovým vozem čís. 19, jejž řídil a vozem
vlečným čís. 23. Na čele měl veliké poranění, pravou
nohu měl pod ochranným rámem a nejevil žádné
známky života. Zřízenci nešťastného svého druha
odstranili na bezpečnější místo, kde řidič Hájek
zemřeldříve, než mu mohla být po-
skytnuta lékařská pomo c. Policejní lékař p
dr. Masák nalezl na mrtvole zornice značně rozší-
řené, na pravém hrbolu čelním rozsáhlou
oděrku a na levém kloubu ručním velkou ránu.
Vyslovuje se přesvědčení, že Hájek po vystoupení
z motorového vozu, jejž v propuknutí šílenství do-
mníval se že nemůže zastavit, na kluzké dlažbě
sklouzl a naraziv hlavou na přední plošinu vlečného
vozu, utrpěl smrtelnou ránu. Srážkou stížené vozy
ponechány byly na svém místě až do příchodu po-
licejní komise, která se záhy dostavila. Řídili
správce karlínského komisařství pan vrch. komisař
Židlický. O situaci na křižovatce elektrické dráhy
sepsán obšírný protokol a všichni svědkové nešťastné
události povolání na komisařství k výslechu. Z na-
řízení správce dráhy pana Seidla byly oba poško-
zené vozy dopraveny do libeňské vozovky. Moto-
rový vůz čís. 19 při srážce byl vyšinut, ale vtažení
jeho do kolejí nevyžadovalo značnějšího namáhání.
Na karlínském komisařství komisař pan Fiala dopo-
ledne vyslechl: nadstrážníka Hejdu, průvodčí Plška
a Richteru, cídiče trati Horálka, řidiče Rokosa z vozu
čís. 2 a průvodčího Břetislava Růžičku z téhož vozu.
Mrtvola nešťastného řidiče byla v truhle odvezena do
českého ústavu pro soudní pytvu. Ještě než oba po-
škozené vozy odjely do vozovky, provedl správc
pan Seidl před policejní komisí zkoušku s působením
elektrické brzdy na voze řidiče Hájka. U ruční brzdy
byl řetízek následkem srážky přetržen. Brzda
elektrická působila však úplně správně a poněvadž
nebyla poškozena po srážce, tvrdí se, že před srážkou
musila působit správně. Tím se prokazuje, že řidi
Hájek neměl oprávněné pochybnosti o působen
brzdy. Poškozené vozy ponechány ve vozovce až do
příchodu soudní komise. Ú vozu čís. 19 jsou pravá
dvířka přední plošiny roztržena, roh téže plošiny
úplně odtržen, stupátko úplně odtrženo, silná železná
týč na dvou místech přeražena, U vozu čís. 2je
velká tabnle skla roztříštěna a prostřední postranní
stěna do značné hloubky promáčknuta. O nešťasin
#13
alto_textblock
#13
příhodě bylo podáno oznámení státnímu zastupitel-
ství. Místo neštěstí bylo po celé dopoledne obklopo-
váno obecenstvem.
— Nehoda turisty. Česko-budějovický továr-
ník p. Hasenclever podnikl v těchto dnech výlet na
Kleť, na který se šťastně dostal. Na zpáteční cestě
sklouzl však na náledí a upadnuv, zlomil si levou
ruku.
— Nehody a úrazy. Předvčírem v podvečen
dosavadní povětrnost náhle se změnila a sníh zabělel
se na ulicích. Hladké chodníky byly pak nebezpečnou
procházkou pro obecenstvo. Na Purkyňově náměstí
na Král. Vinohradech v tu dobu sklouzl 26letý dělník
Josef Mastner z Michle a pádem utrpěl těžké pora-
nění na pravém boku. Po poskytnutí první pomoci
byl v truhle odvezen do všeobecné nemocnice. —
Podobná nehoda stihla 56letou dělnici Annu Rosen-
šteinovou z č. 437—VII., která pádem na pilotovém
mostě utrpěla zlomení pravé ruky. Byla ponechána
v domácím ošetřování. — Karel Rohlíček, 6letý synek
horníka ve Zlečíně, včera odpoledne když šel otci
pro pivo, na cestě upadl a utrpěl těžké poranění na
pravé noze. Hošík byl přivezen do všeobecné nemoc-
nice k léčení. — Včera odpoledne sklouzl 50letý
obuvník Josef Vlach z č. 33—I. na prvním poli hřbi-
tova olšanského na náledí a utrpěl povážlivé zranění
na zádech. Žižkovský záchranný sbor poskyti mu
první pomoci.
— Rvačka při zábavě, Včera k 9. hodině
večerní došlo v hostinci »u Dalibora« v Tejnce při
taneční zábavě mezi dělníky Antonínem Marešema
Jos. Horákem z čís. 35 v Tejnce ke rvačce, která
zakročením policisty byla ukončena. Brzy na to
dostali se oba dělníci opět do rvačky s kovodělníkem
Pavlem Ambrožem z Tejnky. Při tom byl opěť za-
kročivší nadstrážník Matheisl sklenicí udeřen do čela
nad levým okem a expedient Mareš rovněž na hlavě
poraněn. Rváči byli policejní hlídkou zatčeni. Zra-
něným poskytl policejní lékař dr. Lenz první pomoe
— Planý poplach o požáru vznikl včera
dopoledne v Karlině. Tamější hasiči povolání byli
do Královské třídy, kde prý vznikl obeň v maternal-
ním obchodě p. Kremličky. Když se hasičí dostavili
na místo, zjištěno, že klamný poplach způsobila
okolnost, že ve skladišti roztříštila se láhev s kyse-
linou a kouřící tekutina vzbudila domněnku o po-
žáru. — Před domem č. 377 v Jungmannově ulici
na Smíchově povstalo předevčírem večer značné
shromáždění obecenstva nástedkem zprávy, že v domě
vypukl oheň. Přivolaní hasiči zjistili, že v komině
vzňaly se saze. Hasiči oheň uhasili a dalšímu ne-
bezpečí zabránil.
— Zoufalý čin studujícího. Frant. J., 22letý
studující z č. 750 na Král. Vinohradech včera večer
v sebevražedném úmyslu přeřízl si tepnu v zápěstí
pravé ruky. Lékař p. dr. Švácha ovázal mu ránu a
dal jej dopraviti do všeobecné nemocnice. Příčanu
zdrábal se studující udati.
— Sebevražedný pokus následkem ne-
zaměstnanosti. Kruta nouze a nedostatek zaměst-
nání vehnaly v náruč zoufalství Blletého pokrývac
Josefa Hrdinu, bydlicího v čís. 312 v Michli. Před-
včírem večer v sebevražedném úmyslu zadrhl kličku
kolem svého krku a na klice dveří chtěl se oběsit.
V tomtéž domě bydlící dělník Josef Fischer náhodou
přišel k Hrdinovi na návštěvu a spozorovav jeho
počínání, spěšně smyčku přeřízl a dělníka z naruči
smrti vyprostil. Policejnímu zřízenci udal pak Hrdina,
že nouze dohnala jej k zoufalství.
#14
alto_textblock
#14
— Muž zavraždil domněle nevěrnou
svoji ženu. V domě čp. na Karlově náměstí vedle
»Černého pivovaru« v noci na dnešek spáchán byl
krvavý výjev, který obyvatele v sousedství nevýslov-
nou měrou poděsil a pobouřil. Žárlivý muž, který
z nevěrnosti podezříval svoji ženu, překvapiv ji při
domnělě zpronevěře, proklál jí srdce ševcovským
knejpem a usmrtil ji. V krajním rozhořčení vrhl se
pak muž na domnělého svůdce své ženy a tento
má jen statečné obraně své co děkovati, že rovněž
nebyl tímtéž vražedným nástrojem o život připra-
ven. Jevištěm tohoto rodinného dramatu byl pří-
bytek svrškáře Františka Buriánka, 24 roky
starého, ve Všetatech narozeného a do Kolelska
v okresu semilském příslušného. Ještě v noci, po
spáchaném činu, vrchní policejní komisař p. Fahoun
osobně řídil obsáhlé pátrání a vyšetřování, takže
události
při vraždě jsou do vsec
podrobností zjištěny. Buriánek poznal pozdější svoji
ženu, rozenou Albínu Zápotockých, nyní 23 roky
starou, asi před půldrohým rokem. Zahořcl k ní
láskou vášnivou, takže nedbal ani vypravování
družek jejích a v měsíci květnu t. r. pojal Albínu za
svoji ženu. Slýchával sice, že Albína za svobod-
ného stavu měla několik nápadniků, ale pověstem
tém nedůvěřoval. Byl však velmi opatrný a obe-
zřetný a netajil se, že na svoji ženu nesmírně žárli.
Krajní žárlivost byla také příčinou toho, že svoji
ženu usmrtil právě v předvečer jejich jmenin. Man-
želé Buriánkovi z počátku obývali nádvorní po-
koj s kuchyní v domě čís. 16 na Karlově
náměstí úplně sami. Teprve po studentských
prázdninách rozhodli se pokoj pronajmouti. A od
té doby byl svrškář Buriánek v manželském blabu
svém nepokojnější. V prvých dnech měsice října
připevnil Buriánek na domovní vrata listek s ozná-
mením, že pronajme se pokoj pro studující. Přihlasil
se p. Jan Slavík, posluchač filosofie III. ročníku,
v roce 1877 v Chlístově u Nového Města n. Met.
narozený, syn chalupníka tamtéž. Pokoj najal a při-
stěhoval se do něho dne 15. října. Z počátku bydlil
v pokoji úplně sám a teprve začátkem měsíce listo-
padu příjal za spolubydlícího p. Václava Částku,
právníka IV. ročníku, s nímž se delší dobu znal z
studil. V posledních dnech měsíce listopadu právník
p. Částka odjel do svého domova do Ústi n. Orl.a
filosof p. Slavík opět osamotněl. Za byt s poslubou
platil 6 zl. měsíčně, za snídani 3 zl. Pokoj je dosti
prostranný, o dvou oknech. Manželé Buriánkovi, obý-
vali kuchyni, kterou se do pokoje vcházelo. Filosoí
p. Slavík při výslechu svém udal, že věděl o tom,
že Burlánek na svoji ženu nesmírně žárlí, proto
také nikdy nedopustil se něčeho, aby mužovi zavdal
podnět k podezřívání. Žena na žárlivost jeho často-
kráte filosofovi si stěžovala. Ke charakteristice po-
měrů rodinných uvedl filosof tuto příhodu. Jednoho
rána umyl se a tleskal při tom rukama. Buriánková,
která právě smejčila, prosila jej, aby tak nečinil, že
by si muž v kuchyní mohl mysliti, že tleskání po-
chází z jiného důvodu. Dle sdělení filosofa Buriš-
nek svoji ženu nesmírně miloval. Zdálo se mu, že
libánky u nich nepřestávají. Skoro neustále ji ob-
jímal a horoucně celoval. A horoucí tato láska
přece nezamezila hrozný čin, jímž byl život ženy
zmařen. Manželé Buriňnkovi v neděli pravidelně
chodívali spolu do hostince, odkudž se vraceli po
10. hod. večerní domů. Od tohoto pravidla včera se
odchýlili. Buriánek odešel večer do hostince »u Sý-
korů« na Karlově náměstí. Žena dlela v tu dobu
na návštěvě u svého švakra p. Chytrého, v tomtéž
domě bydlícího a vrátila se do příbytku před 9. hod.
večerní. Filosof p. Slavík bavil se v restauraci su
Pokorných« v Ječné ulici na koncertě a odebral se
domů po 9. hodině. Filosof vyprávěl vyslýchajícímu
jej vrchnímu komisaři p. Fahounovi, že byť byl
otevřen a kychyně ozářena petrolejovou svítilnou.
Byl tím překvapen, neboť se domníval, že manželé
Buriánkovi prodlévají ještě v hostinci. Filosof prožel
kuchyní po špičkách, aniž si povšíml postele a v
svém pokoji se svlékl. Potom se odebral na zá-
chodek a když se vracel, pohnula se peřina na loži
v kuchyni, Buriánková pozvedla hlavu a otázala se:
»Což můj muž ještě nejde?« Filosof odvětil: »Jak
pak bych já o tom mohl vědět? Já myslel, že jste
oba doma!« Filosof zastavil se u postele a potom
usedl na židli u postele postavené, a sice tak, že
oba dívali se sobě do očí. V situaci této, třebaže
úplně nevinné, ale přece velice podezřelé, překvapil
je nesmírně žárlivý muž. Jakoby tušil, že se v ku-
chyni děje něco nesprávného, vystupoval po špičkách
po schodech, přiblížil se ke dveřím, okamžik na-
slouchal a seznav dvojí hlas, vrazil do kuchyně.
Přistoupil k posteli, pěsti měl zaťaté a očima vy-
poulenýma pohlížel brzo na svoji ženu, brzo na
domnělého rušitele manželského svého blaha. Bu-
riánek skřípěl zuby, bylo zřejmo, že v útrobách
jeho odehrává se velmi bouřlivý akt. Filosof povstal
ze židle a pravil: »Pane Buriánku, snad si něcn
špatného nemyslite? Chtěl rozezleného muže ko-
nejšit, ale bylo to lití oleje do ohně. »Ještě
zejtra musíte se vystěhovat!« burácel, zuby skřípal,
až mu pěna z úsť vystopovala. »Ano, vystěhuji se,
abyste neměl příčinu nás podezřívat,« odvětil filoso
a odebral se do sousedního svého pokoje. V zápěu