ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ae700af0-661f-11dc-b9fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY.
#3 alto_textblock #3
16. prosince 1901.
#4 alto_textblock #4
Císlo 346.
#5 alto_textblock #5
universitních, buďlež zastoupeny pohádky, literatura, folkloristika. Časopisectvo české hojnějším způsobem ať věnuje místa věcem slovenským, aby znalost Slo- váků dostala se v náš lid. Průpravou k osvětové práci na Slovensku musí býti poznání poměrůa lidu; toho získáme z autopsic, cestováním, letními pobyty tam, dopisováním se Slováky a čtením slo- venských novin, obchodováním; pak můžeme na podkladě seznání toho lidu dále pracovati a vnášeti do Slovenska českou osvětu« Jakým způsobem Předně na poli duševního vzdělání a za druhé cestou národohospodářskou. Prvního docílí se — dle mínění pana přednášejícího — zasíláním časopisů, knih a kalendářů českých na Slovensko. Jest třeba, aby tam byl český knihkupec, jenž by české spisy fedroval mezi lid, neboť slovenských jest poměrně málo Živým pramenem osvěty by byli čestí lékařové. právníci, duchovní, učitelé, kteří by se tam usadili taktéž poskytnutí možnosti dorostu, studovati na če- ských středních a vysokých školách, mohlo by míti blahodárný vliv. Řečník sahá ještě dále, do oboru zábav a umění. Ideálem jeho by bylo české divadlo na Slovensku občasné přednášky, český recitátor, koncerty a pod Nejpůsobivějším by byly, dle názoru p. přednášejí cího noviny na Slovensku s redakcí českou. Listy tamější jsou slabé; to vypozorovala i maďarská vláda, která tam vydává slovenským jazykem tištěné a rozšfřené noviny »Vlasť a svět«, ovšem s tendene a duchem maďarským. Šíření vzdělání na poli náro- dobospodářském představuje si tím způsobem, kdyby na Sloven ko zavítali kočujíci učitelé, ředítelé zimních hospodářských škol v měsicích letních; jdále, kdyby se v laciných na prodej jsoucích statcích usazovali češti rolnici, kteří se míní vystéhovati. — Řemesl- níci čeští byli by tam vítanými; taktéž kdyby brali na učení naši mistři slovácké hochy, nemálo věci by prospělo. Pokud průmyslu se týce čeští továrníci kapitalisté mohlí by si zde s prospěchem zařizoval továrny (mlékárny, sýrárny, jež tam prosperují.) Řečník poukazuje na dvojí možnost opory. Šlovách roznmí česky a maďarsky a také mluví těmito řečmi. Buď přikloní se ke knltuře maďarské, ta si je pod- maní a pak jsou ztraceni pro nás, anebo oprou s o kulturu českou, pak zůstanou tím, čím jsou a roz- hojní nad to své vzdělání. Druhá možnost spočívi na podpoře naší. K závěrku zmiňuje se řečník, jak mocně by na Slováky působila česká lidumilnost při požárech, vánočních nadílkách a pod. Dotknuv se spisovné řeči, míní, že té doby nebylo by radno jí hýbati, dokud nebudou Slováci po jiné stránce ná- rodně uvědomělými; končí pak, že třeba nějaké orga- nisace, jež by prostředkovala styky mezi Čechyv království, markrabství a vévodství a mezi Slováky karpatskými. Tou dobou jest jí jedině Českoslovanská jednota, které vyslovuje za její činnost svůj dík. Pan Kálal odměněn za přednášku svoji bouřli vým potleskem a blahopřáním. Jak jsme již pozna- menali, jevil se pro přednášku značný zájem v cele české veřejnosti, jenž významně zračil se tím, že velká dvorana Měšťanské besedy byla přeplněna všemi vrstvami obecenstva a to nejen toho, které uvykli jsme si vídati na všech téměř přednáškách podobného rázu, nýbrž i nového, neznámého. S potěšením kon- statujeme v této příčině zastoupení mladší generace obého pohlaví. Z českých dam zahlédli jsme spisovatelky pí. Preissovou, Svobodovou, Pittnerovou. dále pí. Náprstkovou, Podlipnou, Slavín skou, sl. Hráčkovu a j. Jako zastupce obce pražské přednášce byl přítomen p. dr. Podlipný. z kruhů poslaneckých pp. red. Jos. Anýž a J. Ho- řica, z professorů vys. škol oba rektoři Thdr. Sý kora a dr. Blažek, professoři dři. Bráf a Ho stinský, dále pp. dr. F. L. Rieger, V. V. To- mek, F. A. Šubert, řed. Mattuš, Lošťák. Kolář a několik spisovatelů a žurnalistů če-
#6 alto_textblock #6
ských.
#7 alto_textblock #7
Denní zprávy.
#8 alto_textblock #8
— Královo Pole pro českou universitu v Brně. Mistní spolky české v Králově Poli uspořádaly včera v sále Besedního domu králově- polského veřejnou schůzi, jež konala se za protektorátu obecní rady. První české předměstí brněnské důstojně manifestovalo pro kulturní požadavek druhé české university v Brně. Schůzi, jež všemi vrstvami lidu velmi četně byla navštivena, zahájil a řídil starosta královépolský pan Schimmer. Řečníky byl pánové: dr. Čapek, advokát v Brně posianec dr. Stránský. Když za souhlasu přítomných dovodil věcně oprávněnost našeho požadavku dr. Čapek, ujal se slova dr. Stránský, který za bouře souhlasu promlouval o bojí za české školství na Moravě a o politickém zápase našem vůbec. Na konec navrhl a odůvodnil red- Votruba z Brna reseluci, v níž shromážděn prohlašuje: Vzhledem k tomu, že o kulturn snahy našeho národa tak macešsky jest posta- ráno, že nám, národu šestimillionovému dán jest pouze jediná universita, kdežto osmimillionový národ německý může chlubiti se pěti universitami v této říší; vzhledem k tomu, že kulturní vyspělost našeho národa, uznaná již tolikráte cizinou, má nezbytnou potřebu druhé české university, jež určena byla by pro český lid z Moravy a Slezska, pro j ehož 1,720.000 hlav není jediné university v Rakousku; vzhle- dem k tomu, že k udržení české university Karlo-Ferdinandovy v Praze na výši vědecké potřebí jest nutně druhé university české; vzhle- dem konečně k platnosti článku 19. státních základních zákonů a vzhledem k důležité po- platní síle národa našeho v této říši: žádáme co nejdůrazněji, aby v době nejkratší z ří- zena byla druhá česká uni- versita v markrabství moravském. Protože pak hlavní město nešeho markrabství. v němž soustřeďuje se veřejný náš život,a v němž dány jsou všechny podmínky ke zři- zení vysokých škol nutné, jedině může býti místem druhé české university, s opravdovým přesvědčením prohlašujeme, že druhá česká universita může a musi být jedině v Brněl« Resoluce tato byla nad- šeně přijata a schůze za zpěvu národních písnt skončena. — Gallerie umělecká. Jak známo, stane se »gallerie umění«, která měla býti původně darem národu českému a projevem uznalost tomuto našemu umění — ústavem utrakvisti- ckým. Nemusili bychom se vlastně k vůli tomu rmoutit, neb české umění vedle německého v této zemi svou vyvýšeností tím spíše vynikne, čím snad- něji bude možno to porovnávati s uměním něme ckým, pokud Čechy jsou a budou jeho kolébkou. však co bolestně dotkne se každého, je nespra- vedlivá výměna práva také v lomto ohledu Také zde opět měři se nám »rovným práveme a sice absolutně rovným právem, kteréhose nám jinde upírá. V jazykových ohledech a vůbee v životě národním marně se domáháme, aby proti nám zásada platila, co Némci to Čechu, ale kde jde o peníze, tam ihned Němec se hlásía přes to, že nás dvakráte tolik co jeho soukme- noveů, reklamuje pro sebe nezkráceno plolovinu. Tak to chtěli míti původně, cho- vajíce se tak, aby správa galierie a ústav sám byl rozdělen na dvě národní části. Toť se ví,- že u vlády byla k tomu ochota veliká, navzdor tomu, že pan dr. Körber gallerii takovou s par- lamentní komisi poslaneů českých za letoš- ního jara nevyjednal. Konečně usnešeno,
#9 alto_textblock #9
že má býti gallerie sice jednotna, ale dle zná- mého vzoru rozdělena: ve dvě národní sekce. Ve správě má zasedat zrovna tolik Němců jako Čechů, mimo to má tam míti zemský výbor dva zástupee a vláda jednoho. Což neznamená nie jiného, než že tam budou míti Němci majoritu, jestli vláda vyšle tam Němce a předsedou bude Čech. I penězi ovšem bude se manipulovat ne odděleně. nýbrž společně. Dle hodnoty a ceny práce. Uvidíme. Však k jedné věci dovolili bychom si učiniti ještě poznámku: Ve výboru poslaneckém pro ústav ten nezasedá náhodou ani jediný poslanec za Prahu, ba ani jediný poslanec v Praze a v předměstich bydlicí. Je to dojista jen náhoda, která by se dala napraviti tím snad, když by do této galeriové komise byl povolán jako rádce nějaký z našich vynikajících výtvarných umělcův. — Klub národní strany svobodo- myslné. První přátelský večírek (jour fixe) koná se dnes v Měšťanské besed pražské. Přístup mají všichni členové. — Kluby občanské. Novoměstský občanský klub koná zejtra o 8. hod. več, v zadním sále »u Choděrů« přednášku »O návrhu celního tarifu německé říše a jeho vlivunanaše obchodní, průmyslové a vůbec hospodářské poměry«, kterou prosloví pan JUDr. Josef Fuhrich. Vzhledem k důležitosti tohoto programu žádají se veškeří páni členové, aby hojným počtem se zúčastnili. Hosté jsou vítáni. — Volební řád pro obchodní a živno- stenskou komoru v Praze schválen byl vy- nesením c. k. ministerstva obchodu ze dne 6. prosince 1901 č. 4778.
#10 alto_textblock #10
— Úmrtí. V Pardubicích zemřela po dlouhém utrpení paní Alžběta Šedivá, roz. Roudných, vdova po c. k. okresním komisaři, v 69. roce věku svého. Pohřeb koná se dnes v pondělí 16. t. m. 2. hodině odpolední z domu zármutku v Arnošlské ulici na nový hřbitov pardubický. — V Sepekověu Milevska zesnul v pátek dne 13. t. m. stařičký učitel ve výslužbě p. František Matuška, s nímž umírá opět typ staré naší školy. Býval za jinošství kostelníkem při chrámě sepekovském, vzdělal se jako samouk v hudbě a pak i v literních předmětech, vy pomáhal při škole a kostele, načež byl ustanoven v letech šedesátých učitelem na nově zřizené škole v Liánici u Milevska. Vychoval jako pravý starý kantor řadu mladíků v hudbě; mnozí jeho vyučenci byli mu i pozdějí, kdy domohli se hudbou slušného postavení, vděční za jeho praktický výcvik a starou methodu při vyučování hudebním. Pohřeb konal se včera v neděli dne I5. t. m. na hřbitov sepekovský. — Ve Velešíně zemřel dne 13. t. m. po dlouhé ne- moci ve věku 62 let pan JUC. Emil Komárek, dopisující člen král. české společnosti nauk a spo- lečnosti musejní, bratr bystřického lesmistra p. Julia Komárka. Zesnulý přispíval do akt společnosti a byl za dob Skrejšovského členem redakce »Politiky«. Požíval pověsti vynikajícího filologa a výtečného stylisty. Mrtvola převezena bude do Praby a dnes z ústřední kaple na hibitově olšanském do vlastní hrobky pohřbena. — Z české techniky brněnské. Řádným professorem vysoké této školy byl jmenovan m. prof. ředitel Jahn a nikoliv, jak omylem vyti štěno, Váňa. — Ze státní zkušební komise pro těsno pls. V minulém období zkušebním 1901 podrobil se celkem 35 kandidátů zkoušce z těsnopisu, z nichž 14 pro český a 20 pro německý tésnopis bylo apro bováno. Příští zkoušky konají se dne 31. května 1902; pro případ většího návalu kandidátů začne se již 30. května, o čemž zvláštní ještě se podá ozná- mení. Pro rok 1902 táž komise byla opět minister stvem jmenována a to: předsedou vládní rada Kare sl. z Ottů (adr. Praha —III., Nostická ul. č. 8', čle- nové komise a examinátoři prof. Jos. Guckler, lekton české university a prof. českoslov, obchodní akade mie Jan Ot. Pražák, prof. Em. Johne a ředitel Va clav Starý. — Nové drama. Pan František Šípek, vrchn režiser společnosti Sukovy zadal Národnímu divadlu nové své drama o 3 jednáních »Na starém hamru.« — Měetské zastupitelstvo na Král. Vino- hradech bude míti ve středu dne 18. prosince t.r. o 3. hod. odp. v zasedací síni radnice schůzi. Na programu mimo jiné: Doplňovací volba sedmi členo dozorčí rady vodárny. Osobní záležitosti úřadníků. zřízenců a služebníků a vyřízení rozpočtu na rok 1902. — Dejvické zastupitolatvo obecní bud míti schůzi v úterý dne 17. prosince r. 1901 o 3. hod. odpoledne. — Při návštěvě »České společnosti pro veřejné zdravotnictví v Praze« c. k. českéh universitního ústavu pro nauku o nákazách zvířecích na Smíchově, Sokolská ulice čís. 6. konané dne 11. prosince t. r., shromáždilo se čelné posluchačstvo, sestávající ze členů Společnosti a hostů ku přednášce přednosty ústavu prof. Bohdana Kašpárka. Navštívený ústav, umístěný v domě úplně pro sebe, spojený s ambulatoriem zvěrolékařským, jest zcela moderně zařízen a vyniká mnohými novin- kami technického zařízení ústavů přírodovědeck ých. které přednosta ústavu tohoto dle svých ob- sáhlých odborných zkušeností, nabytých v ústavech cizozemských, ve svém ústavu zavedl. Přednáška »O zařízeních a způsobu prací v tomto ústavu«, provázená demonstracemi různých prae- parátů, které jsou konservovány zvláštní methodou v původních barvách, takže činí dojem čerstvých orgánů, umožnila posluchačstvu získati si správného pojmu o odboru, k jehož studiu ústav tento jes určen. Ústav tento byl dříve zaměňován s ústavem zvěrolékařským, ačkoli bylo na to již veřejně nesčíslně kráte poukazováno, že český ústav veterinářský ne- existuje a jak známo, byla letos při sjezdu českých příronozpytců resoluce pro zřízení ústavu zvěrolékař- ského v Praze, již tak často opětovaná — znovu odůvodňována. Právě tak jako lékařství záleží dnes i zvěrotékařství z velikého množství různých odvětví a profo ústav tento může sloužiti svým rozměrem za nynějších poměrů — kdy již jednotlivé odbory jsou velice obsáhlými, pouze studiu jednoho odboru zvěrolékařství a to jest studiu nakažlivých nem cí zvířecích, z nichž, jak známo, mnohé přenášejí se na člověka, z kteréžto příčiny jest odbor tento i velice důležitý pro lékařství a proto přidělen jest ústav tento k lékařské fakultě. Z téže příčiny jest předmět ten důležitý i po stránce zdravotnické. Umístění ústavu tohoto spojeno bylo s velikými obtížemi, po- něvadž se různým podmínkám najednou nedalo vy- hovět a mimo to panovala z nezvyklosti ve veřejnosti před ústavem podobným obava. Ústav ten měl býti dle náhledu různých kompete ntních faktorů daleko za městem úplně isolován, při tom blízko pro posluchače ústav navštěvující a jeho za- řízení bylo vázáno na určitý, dosti skrovný obnos. Těžko všem podmínkám vyhověti! Práce v ústavu vzlahují se na nakažlivé nemoci zvířecí, zvláště po stránce etiologické a profylaktické. Poněvadž pak ná- kazy takové mohou se štřití i masem ze zvířat one- mocnělých, spojeno jest studium tohoto odboru tak s prohlídkou masa po stránce zdravotnícké, jak hy- gieny lidské, tak i se stanoviska veterinářské policie. Na to přešel přednášející k rozdělení a vypočítáván jednotlivých nákaz zvířecích na člověka přenosných objasniv krátce pojem jednotlivé takovéto nemocia pojednav krátce o způsobu nákazy touto nemocíu člověka. Práce laboratorní byly pak, pokud čas sta- čil, prakticky demonstrovány — »Matlci české«, musejnímu sboru pro řeč a literaturu českou, jako nově přistouplí zakladatelé přispělí pánové: Václav Hackenschmied, učitel v Řlč- kách, P. Aug. Kratochvíl, kaplan v Popovicích, Jan Holub, kaplan v Bernardicích, Karel Sproseč, c. k. finanční kontrolör v Dobrovicích, Antonin Formánek studující z Eouřimi, Jiří Hlausmenn, studující v Praze JUDr. Čeněk Klier, spisovatel, úřadník městské spo
#11 alto_textblock #11
řitelny v Praze, JUDr. T. Šašek, advokát ve Skutči Vladimír Hinrich, studující gyminasia v Příbrami a Bedřich Vopálka, studující v Praze. — Letos vydala »Matice česká« více spisů než jiná léta. Nově při- stupující zakladatelé mohou si z nich, neb ze zásob starších, vybrati dle libosti na letošní podíl 10zl. Příspěvek členů zakládajících čítá 105 K a možno spláceti ho v pěti ročních lhůtách po 21 K. Kdo do konce roku za zakladatele přistoupí, dostane ještě letošní podíl. Stanovy matiční a seznam spisů posilá na požádání zdarma »Matice česká« v museu král. českého. — Spolek pro blaho služebných v Praze. Včera dopoledne konalo se na staroměstské radnici veřejné odměňování věrných, v Praze sloužících slu- žebných. Vyznamenána a odměněna byla 101 služka peněžitými obnosy úhrnem 1632 K; mimo to 76 služek obdrželo čestné diplomy, 10 bronzových a 11 stříbrných medaillí. Podělování řídil předsed da cís. r Fr. Waldek šl. z Waldriedů. — Přidělení služby dozorčí v okresích pražských bylo v minulých dnech pozměněno definitivně upraveno. Přednostou kanceláře pro službu dozorčí a výkonnou ustanoven představený pomoc- ných úřadů magistrátních p. Josef Havlík; službu dozorčí v okresu III. převzal okresní dozorce a mag- adjunk! p. K. Cibula v č. 15—V.; v okresu II. jest dozorcem mag. adj. p. Karel Suchý ml. v č. 322—I Nově jmenovanému okresnímu dozorci mag. adj.p Ant. Klosemu v č. 1929—II. přidělen okres XIV., část to Malé strany a Hradčany. — »O příští Velké Praze«. Národní jednol samost. řemesl. a živnost. na Smíchové pořádá dne 16. prosince o 8. hodině večerní v sále akcionář- ského pivovaru na Smíchově přednášku o »Příští Velké Slovanské Praze«. Přednášeti bude zemský poslanec pan JUDr. Jan Podlipný. — Z Pravnické jednoty. V týdenní schůzi dne 12. t. m., v níž předsedal starosta p. dv. r. prof. dr ryt. Randa, přednášel badatel v oboru práva elek třiny pan dr. Jan Heller o stavu této otázky, která nelušeným rozmachem elektrotechniky a souvisícím s tím rozšířením působnosti a užití elektrické síly nabývá velké důležitosti. Bohaté právnické i techni cké vědomosti, bystré usuzování a zajímavý přednes na straně p. přednášejícího, jakož i zajímavost před- mětu samého způsobily četnému posluchačstvu ne- malý požitek, čemuž s povděkem ke konci pan před- sedající, také věci samé se dotknuv, výraz dal. Pan dr. Heller bude ve svých výkladech pokračovati. Shromáždění učinilo po té projev ve prospěch z ří- zení druhé české university naMoravě tím, že po návrhu p. dra. Č. Kliera přistoupilo jednomyslně k projevu obecních starších z 2. t. m.— Nové přistoupili za členy pp.: adv. dr. J. Lhota, koncipista zems. výboru dr. F. Bělohlávek soud. taj. B. Řiha. — V příští schůzi (dne 19. 1. m přednáší okr. komisař a živnostenský instruktor pan dr. K. Polák »0 nemocenském pojišťování živno- stnictva. — Podělování chudé mládeže bylo uspo- řádáno v sobotu odpoledne v obecné škole č. 490 v Bubnech. Obdarováno bylo 35 chlapců a 22 divky úplným oděvem, 122 chlapci a 172 dívky ovocem pečivem. — Zákaz nošení vleček v městských sa- dech. Sadová komise v předvčerejší schůzi své ro kovala o návrhu, přednešeném zdravotní radě, aby provedeno bylo opatření proti zdvíhání prachr v městských sadech damskými vlečkami. V rozprav poukazováno k tomu, že sady mají se vyznamená- vati svěžím a čistým vzduchem a pak splňují oče- kávání promenujícího obecenstva, které tam přicház za tím účelem, aby pookřálo. V lázeňských místec důrazně pečuje se o to, aby hostě nebyli obtěžován prachem. Jedině u nás zavládl zlozvyk dam nošen dlouhých vleček, které na neupěchované půdě prac zdvihají a v otráveném takto ozonu má ostatní obe- censtvo se »občerstviti«. Pan ob. st. Schrötter na vrhoval, aby na dámy byl vznesen appell, aby v zájmu obecenstva vlečky nenosily. Pan ob. s Šubrt vyslovil se pro kategorické zakázání nošení vladek v sadech. Šadová komise usnesla se jedno- hlasně doporučiti magistrátu, do jehož kompelence záležitost spadá, návrb, aby nošení vleček v sadech vůbec bylo zakázano. Pro tuto dobu je provedení ná- vrhu ovšem bezpředmětné. — Rodiště Žižkovo na pokraji lesa blíže Troenova označí vhodným a důstojným způsobem »Sokol« v Trhových Svinech, k čemuž zahájil již přípravné práce. Památné ono místo pod mohutným dubem opatří nejspíše žulovým jehlancem s ná- pisem. — Neznámá podnikatelka dobrodružný obchodů navštěvuje české rodiny v různých mě- stech na Moravě i také v Čechách, předstírajíc, že jest obchodní jednatelkou Ženského výrobního spolku českého v Praze, přijímajíc objednávky na prádle i látky praci, dávajíc si vypláceti zálohy a účtv i dodávajíc svým takto získaným zákazníkům zbož libovolné jakosti. Upozorňujeme na toto podvádění obecenstva zneužíváním obchodní firmy, která ni koho neoprávnila k uzavírání obchodů jejím jmenem a žádných obchodních jednatelek ani na venek ani po Praze nevysílá. Ženský výrobní spolek český přijímá objednávky pouze ve svém skladě ve Spálen ulici, čís. 35 n. a za jakost zboží jen tenkráte může býti zodpověden, bylo-li přímo zde objednáno Nechť si obecenstvo povšimne výstrahy té, aby se uvarovalo vlastní škody. — Kupliři zavlečena? Dcera zámožného rolníka K. ze Sokolí u Ttebiče, jmenem Marie, dlel as před dvěma měsíci na Král. Vinohradech u známí paní na návštěvě. Pojednou psala domu, že nastu puje velmi pěkně místo a odjiždí s rodinou z Prahy pryč. Kam, prý určitě neví; snad až do ruského Polska. Od toho času žádná zpráva nedošla. Sna byla kuplíři někam zavlečena. Dívka jest dvacet leí stará, blondýna, velké, silné postavy. — Znepřátelení milonci. Švadlena Anna Má- lova, 21 rok stará z čís. 206 v Karlíně, předvčírem v sebevražedném úmyslu požila značné množstv kyseliny octové. Učinila to po prudké hádce se svým milencem. Když nastaly kruté bolesti, odvedl mi- lenec divku na policejní strážnici, kde jí lékař pan dr. Masák poskyti první pomoc a pak byla odvezena do všeobecné nemocnice. — Řidič motorového vozu elektricke dráhy zšilel a byl usmrcep. Tragický případ. vzbuzující nejhlubší politování nad osudem, který krutým způsobem ukončil život zřízence elektrických podníků soukromé společnosti, odehrál se včera po 6. hod. ranní v Palackého třídě v Karlíně naproti divadlu »Variété«. Případ tento, dosud ojedinělýv krvavých annálech obětí elektrických drah, vzbuzoval hluboké pohnutí a rozechvění nejen ve velikém zá- stupu obecenstva, obklopujícím místo neštěstí, ale v ostatních částech hlavního města, kam vozy elek trických drah zprávu o tom přinášely. Zřízene elektrické dráhy přišel mezi vykonáváním velmí zod- povědné povinnosti své o život za okolností tak kromobyčejných, že povolaní činitelé neprodleně uči nili opatření, aby veškeré podrobnosti tragického pří padu byly zjištěny a eventužlní zavínění něklerého z jiných zřízenců aby po zásluze hylo odměněno Vyšetřené okolnosti nasvědčují tomu, že případ tento je skutečně prazvláštní a kromobyčejný na elektri- ckých dráhách v Praze a v předměstích. Nešťastný zřízenec byl stížen nejprve pohromou duševní, která jej v zápětí uvrhla do pohromy druhé a tato připra- vila ho o život. Nešťastník leží nyní bez ducha palhologickém ústavě a nemůže sám vysvětlení po- dali. Proto dlužno výpověď zůčastněných svědků pečlivě uvažovali, aby nikomu nestalo se příkoří a nejméně tomu, který při vykonávání svých povin- ností nalezl smrt. Z podrobných výslechů četných svědků, protokolovaných nejen u policejního komi- sařství karlínského, ale i ve vozovce karlínsko-vyso- čanské elektrické dráhy správcem p. Seidlem, v yšto na jevo, že nešťastný zřízenec při ří- zení motoru zšílel. Dle výsledků podrobného vyšetřování uvádíme o nešťastné této přihodě násle dující podrobnosti: Neštěstí, při němž zmařen by lidský život, stalo se na trati Praha Karjín-Liheň Vy sočany. Dráha tato náležela dříve zakladateli p. inž
#12 alto_textblock #12
Frant. Křižíkoví a jest nyní vlastnictvím společnosti V Praze ústi elektrická tato dráha na Florenci u H- vlíčkovy ulice, probíhá kolem městského musca pak dále kolem divadla Variété Palackého třídou v Karlíně a poděl obou pozemků invalidovny do Libně, kde »na Palmovce« trať se rozdvojuje; jeden směr vede do Vysočan a druhý do Libně. Tato dráha je značně frekventovaná a měsíční její výkazy o do- pravě vykazují stále vyšší číslice. V některých do bách denních bývá nutno pro značný nával pasažer rozmnožiti vozidla. Tak se stalo i včera ráno, kdy na trati vypraveny veškeré vozy motorové i vlečné K motorovému vozu č. 19 připnut byl vůz vlečný č. 23. Vůz č. 19 řídil Antonín Hájek, v roce 1862 narozený, ženatý, do Velkých Nehvizd příslušnýa ve Staré Libní č. 358 bydlící. Ve službách elektrické této dráhy byl Hájek od 8. prosince 1899 a byl zří- zencem vždy řádným, povinností svých dbalým pečlivým. V rodinném životě svém nebyl však šťastným. Žena jej opustila a bydlí kdesi v Žižkově. Tyto okolnosti na mysl Hájka působily rušivě. Sta se nesdílným, nehovorným. Když řídil motory na voze, s nikým ani slova nepromluvil, a byl-li prů- vodčím, obmezil se s obecenstvem ve voze na hovor nejnutnější. Prázdný čas svůj Hájek věnoval tomu, že se odebral do sousedství své ženy a vyptával se na její poměry. Miloval ji neustále a rád by ji v své domácnosti spatřil a objal. Když se žena ubírala do Prahy, plížil se za ní a stopoval ji, aby věděl kam jde. Podobnou cestu vykonal Hájek také v so- botu odpoledne. Co v Praze viděl, nikomu nesděli ale byl velmí zádumčivý. Mysl jeho ráno byla těkává Ale proto přece do remisy za směstem Štrasburkem- v Libní přišel a služby se ujal. Bylo po 6. hodině ranní, když jel s motorovým vozem č. 19 a vozem vlečným č. 23 z Prahy do Libně. V obou vozech neseděl žádný pasažér. Vedle řidiče Hájka na přední plošině stál cídič trati Horálek, průvoděím vozu motorového byl zřízenec Josef Plšek, prů- vodčím vozu vlečného zřízenec Josef Richtera Na ulicích panovalo ještě tak značné šero, že vešker elektrické svítilny v obou vozech byly rozsvíceny Řidič Hájek z Florence, dle tvrzení cídiče Horálka ani slovo nepronesl. Co však učinil nedaleko měst- ského musea pražského, naplnilo Horálka největším zděšením. Nad muscem, v těch místech, kde od Fl- rence trať elektrické dráhy činí velký oblouk k Karlínu, dle vypravování Horálka řidič Hájek náhle uzavřel proud elektrický, kliku regulátor vyndal a otevřev dvéře, spěchal do vnitřku vagonu a volal zděšeně: »Brz- dětel Brzdětej« Oba průvodčí, Píšek a Richtera v prvním okamžiku neměli ani tušení, co se stalo. A již opět ozývalo se zoufalé volání Hájkovo »Brzděte a z achraňte sele Cídič trati Horálek, který pro službu na voze nebyl zkoušen a proto také nebyl oprávněn na regulátor sahati, volal sice na Hajka: »Hodte zpáteční brzdu!« ale Hájel jako by vyzvání to neslyšcl, spěchal na zadní část vozu a křičel: »Brzděte a zachraňte sel- Mezi tím motorový vůz na srázné trati kolem měst- ského musea a kolem domku potravní daně letěl jako střela. Dříve než průvodčí Plšek alespoň poněku situaci pochopil a vytrhl Hájkovi kliku regulátor z ruky a spěchal na přední plošinu, už vagony do- jely ke křižovatce naproti divadlu »Variété«. Na kři- žovatce této stál motorový vůz č. 16, jedoucí z Karlína do Prahy a řízený řidičem Václavem Paďourem. V tom okamžiku, když rozjeté vagony sjížděly od musea na přední špičky výbybky, vjížděl na zadní špičky smě- rem od Karlína motorový vůz č. 2, jejž řídil zřízenec Antonín Rokos. Přispění průvodčího Plška na voze č. 19 bylo ještě tak včasné, že nenastala srážka s děsnými následky. Zapnutím zpátečního proudu po dařilo se mu sice jízdu rozjetých vozů zmírniti, ale setrvačností puzeny, vjely vozy č. 19 a 23 z výhybky k zadním špičkám tak daleko, že vůz č. 19 narai pravou přední plošinou do prostředku z protější strany přijíždějícího vozu č. 2, v kterém rovněž nikdo ne seděl. Co mezi tím se přihodilo, zahaleno jest ne proniknutelnou rouškou záhady. Počínání řidiče Hájka nasvědčovalo tomu nezvratně, že nešťa st- nik byl stižen šílenstvím. Obavu že brzdy vypověděly služby, nemusil mít, neboť ještě po srážce zkouškami bylo prokázáno, že brzda elek- trická neutrpěla pražádnou pohromu. Řidič vozu čís. 16, Václav Paďour, který na trati stál a mohl dobře rozeznati, co se před ním děje, vyprávěl při výslechu, že viděl řidiče Hájka, když stál u zadních dvířek vozu č. 19, lomcoval jimi zběsile a něc křičel. Co se dále stalo, nemůže nikdo vysvětlit. Jen pouhé domněnky možno vyslovit. Jakmile nastala srážka, vozy se zastavily. Řidič Hájek nebyl nikde k spatření. Pojednou byl nalezen na dlažbě a sice mezi motorovým vozem čís. 19, jejž řídil a vozem vlečným čís. 23. Na čele měl veliké poranění, pravou nohu měl pod ochranným rámem a nejevil žádné známky života. Zřízenci nešťastného svého druha odstranili na bezpečnější místo, kde řidič Hájek zemřeldříve, než mu mohla být po- skytnuta lékařská pomo c. Policejní lékař p dr. Masák nalezl na mrtvole zornice značně rozší- řené, na pravém hrbolu čelním rozsáhlou oděrku a na levém kloubu ručním velkou ránu. Vyslovuje se přesvědčení, že Hájek po vystoupení z motorového vozu, jejž v propuknutí šílenství do- mníval se že nemůže zastavit, na kluzké dlažbě sklouzl a naraziv hlavou na přední plošinu vlečného vozu, utrpěl smrtelnou ránu. Srážkou stížené vozy ponechány byly na svém místě až do příchodu po- licejní komise, která se záhy dostavila. Řídili správce karlínského komisařství pan vrch. komisař Židlický. O situaci na křižovatce elektrické dráhy sepsán obšírný protokol a všichni svědkové nešťastné události povolání na komisařství k výslechu. Z na- řízení správce dráhy pana Seidla byly oba poško- zené vozy dopraveny do libeňské vozovky. Moto- rový vůz čís. 19 při srážce byl vyšinut, ale vtažení jeho do kolejí nevyžadovalo značnějšího namáhání. Na karlínském komisařství komisař pan Fiala dopo- ledne vyslechl: nadstrážníka Hejdu, průvodčí Plška a Richteru, cídiče trati Horálka, řidiče Rokosa z vozu čís. 2 a průvodčího Břetislava Růžičku z téhož vozu. Mrtvola nešťastného řidiče byla v truhle odvezena do českého ústavu pro soudní pytvu. Ještě než oba po- škozené vozy odjely do vozovky, provedl správc pan Seidl před policejní komisí zkoušku s působením elektrické brzdy na voze řidiče Hájka. U ruční brzdy byl řetízek následkem srážky přetržen. Brzda elektrická působila však úplně správně a poněvadž nebyla poškozena po srážce, tvrdí se, že před srážkou musila působit správně. Tím se prokazuje, že řidi Hájek neměl oprávněné pochybnosti o působen brzdy. Poškozené vozy ponechány ve vozovce až do příchodu soudní komise. Ú vozu čís. 19 jsou pravá dvířka přední plošiny roztržena, roh téže plošiny úplně odtržen, stupátko úplně odtrženo, silná železná týč na dvou místech přeražena, U vozu čís. 2je velká tabnle skla roztříštěna a prostřední postranní stěna do značné hloubky promáčknuta. O nešťasin
#13 alto_textblock #13
příhodě bylo podáno oznámení státnímu zastupitel- ství. Místo neštěstí bylo po celé dopoledne obklopo- váno obecenstvem. — Nehoda turisty. Česko-budějovický továr- ník p. Hasenclever podnikl v těchto dnech výlet na Kleť, na který se šťastně dostal. Na zpáteční cestě sklouzl však na náledí a upadnuv, zlomil si levou ruku. — Nehody a úrazy. Předvčírem v podvečen dosavadní povětrnost náhle se změnila a sníh zabělel se na ulicích. Hladké chodníky byly pak nebezpečnou procházkou pro obecenstvo. Na Purkyňově náměstí na Král. Vinohradech v tu dobu sklouzl 26letý dělník Josef Mastner z Michle a pádem utrpěl těžké pora- nění na pravém boku. Po poskytnutí první pomoci byl v truhle odvezen do všeobecné nemocnice. — Podobná nehoda stihla 56letou dělnici Annu Rosen- šteinovou z č. 437—VII., která pádem na pilotovém mostě utrpěla zlomení pravé ruky. Byla ponechána v domácím ošetřování. — Karel Rohlíček, 6letý synek horníka ve Zlečíně, včera odpoledne když šel otci pro pivo, na cestě upadl a utrpěl těžké poranění na pravé noze. Hošík byl přivezen do všeobecné nemoc- nice k léčení. — Včera odpoledne sklouzl 50letý obuvník Josef Vlach z č. 33—I. na prvním poli hřbi- tova olšanského na náledí a utrpěl povážlivé zranění na zádech. Žižkovský záchranný sbor poskyti mu první pomoci. — Rvačka při zábavě, Včera k 9. hodině večerní došlo v hostinci »u Dalibora« v Tejnce při taneční zábavě mezi dělníky Antonínem Marešema Jos. Horákem z čís. 35 v Tejnce ke rvačce, která zakročením policisty byla ukončena. Brzy na to dostali se oba dělníci opět do rvačky s kovodělníkem Pavlem Ambrožem z Tejnky. Při tom byl opěť za- kročivší nadstrážník Matheisl sklenicí udeřen do čela nad levým okem a expedient Mareš rovněž na hlavě poraněn. Rváči byli policejní hlídkou zatčeni. Zra- něným poskytl policejní lékař dr. Lenz první pomoe — Planý poplach o požáru vznikl včera dopoledne v Karlině. Tamější hasiči povolání byli do Královské třídy, kde prý vznikl obeň v maternal- ním obchodě p. Kremličky. Když se hasičí dostavili na místo, zjištěno, že klamný poplach způsobila okolnost, že ve skladišti roztříštila se láhev s kyse- linou a kouřící tekutina vzbudila domněnku o po- žáru. — Před domem č. 377 v Jungmannově ulici na Smíchově povstalo předevčírem večer značné shromáždění obecenstva nástedkem zprávy, že v domě vypukl oheň. Přivolaní hasiči zjistili, že v komině vzňaly se saze. Hasiči oheň uhasili a dalšímu ne- bezpečí zabránil. — Zoufalý čin studujícího. Frant. J., 22letý studující z č. 750 na Král. Vinohradech včera večer v sebevražedném úmyslu přeřízl si tepnu v zápěstí pravé ruky. Lékař p. dr. Švácha ovázal mu ránu a dal jej dopraviti do všeobecné nemocnice. Příčanu zdrábal se studující udati. — Sebevražedný pokus následkem ne- zaměstnanosti. Kruta nouze a nedostatek zaměst- nání vehnaly v náruč zoufalství Blletého pokrývac Josefa Hrdinu, bydlicího v čís. 312 v Michli. Před- včírem večer v sebevražedném úmyslu zadrhl kličku kolem svého krku a na klice dveří chtěl se oběsit. V tomtéž domě bydlící dělník Josef Fischer náhodou přišel k Hrdinovi na návštěvu a spozorovav jeho počínání, spěšně smyčku přeřízl a dělníka z naruči smrti vyprostil. Policejnímu zřízenci udal pak Hrdina, že nouze dohnala jej k zoufalství.
#14 alto_textblock #14
— Muž zavraždil domněle nevěrnou svoji ženu. V domě čp. na Karlově náměstí vedle »Černého pivovaru« v noci na dnešek spáchán byl krvavý výjev, který obyvatele v sousedství nevýslov- nou měrou poděsil a pobouřil. Žárlivý muž, který z nevěrnosti podezříval svoji ženu, překvapiv ji při domnělě zpronevěře, proklál jí srdce ševcovským knejpem a usmrtil ji. V krajním rozhořčení vrhl se pak muž na domnělého svůdce své ženy a tento má jen statečné obraně své co děkovati, že rovněž nebyl tímtéž vražedným nástrojem o život připra- ven. Jevištěm tohoto rodinného dramatu byl pří- bytek svrškáře Františka Buriánka, 24 roky starého, ve Všetatech narozeného a do Kolelska v okresu semilském příslušného. Ještě v noci, po spáchaném činu, vrchní policejní komisař p. Fahoun osobně řídil obsáhlé pátrání a vyšetřování, takže události při vraždě jsou do vsec podrobností zjištěny. Buriánek poznal pozdější svoji ženu, rozenou Albínu Zápotockých, nyní 23 roky starou, asi před půldrohým rokem. Zahořcl k ní láskou vášnivou, takže nedbal ani vypravování družek jejích a v měsíci květnu t. r. pojal Albínu za svoji ženu. Slýchával sice, že Albína za svobod- ného stavu měla několik nápadniků, ale pověstem tém nedůvěřoval. Byl však velmi opatrný a obe- zřetný a netajil se, že na svoji ženu nesmírně žárli. Krajní žárlivost byla také příčinou toho, že svoji ženu usmrtil právě v předvečer jejich jmenin. Man- želé Buriánkovi z počátku obývali nádvorní po- koj s kuchyní v domě čís. 16 na Karlově náměstí úplně sami. Teprve po studentských prázdninách rozhodli se pokoj pronajmouti. A od té doby byl svrškář Buriánek v manželském blabu svém nepokojnější. V prvých dnech měsice října připevnil Buriánek na domovní vrata listek s ozná- mením, že pronajme se pokoj pro studující. Přihlasil se p. Jan Slavík, posluchač filosofie III. ročníku, v roce 1877 v Chlístově u Nového Města n. Met. narozený, syn chalupníka tamtéž. Pokoj najal a při- stěhoval se do něho dne 15. října. Z počátku bydlil v pokoji úplně sám a teprve začátkem měsíce listo- padu příjal za spolubydlícího p. Václava Částku, právníka IV. ročníku, s nímž se delší dobu znal z studil. V posledních dnech měsíce listopadu právník p. Částka odjel do svého domova do Ústi n. Orl.a filosof p. Slavík opět osamotněl. Za byt s poslubou platil 6 zl. měsíčně, za snídani 3 zl. Pokoj je dosti prostranný, o dvou oknech. Manželé Buriánkovi, obý- vali kuchyni, kterou se do pokoje vcházelo. Filosoí p. Slavík při výslechu svém udal, že věděl o tom, že Burlánek na svoji ženu nesmírně žárlí, proto také nikdy nedopustil se něčeho, aby mužovi zavdal podnět k podezřívání. Žena na žárlivost jeho často- kráte filosofovi si stěžovala. Ke charakteristice po- měrů rodinných uvedl filosof tuto příhodu. Jednoho rána umyl se a tleskal při tom rukama. Buriánková, která právě smejčila, prosila jej, aby tak nečinil, že by si muž v kuchyní mohl mysliti, že tleskání po- chází z jiného důvodu. Dle sdělení filosofa Buriš- nek svoji ženu nesmírně miloval. Zdálo se mu, že libánky u nich nepřestávají. Skoro neustále ji ob- jímal a horoucně celoval. A horoucí tato láska přece nezamezila hrozný čin, jímž byl život ženy zmařen. Manželé Buriňnkovi v neděli pravidelně chodívali spolu do hostince, odkudž se vraceli po 10. hod. večerní domů. Od tohoto pravidla včera se odchýlili. Buriánek odešel večer do hostince »u Sý- korů« na Karlově náměstí. Žena dlela v tu dobu na návštěvě u svého švakra p. Chytrého, v tomtéž domě bydlícího a vrátila se do příbytku před 9. hod. večerní. Filosof p. Slavík bavil se v restauraci su Pokorných« v Ječné ulici na koncertě a odebral se domů po 9. hodině. Filosof vyprávěl vyslýchajícímu jej vrchnímu komisaři p. Fahounovi, že byť byl otevřen a kychyně ozářena petrolejovou svítilnou. Byl tím překvapen, neboť se domníval, že manželé Buriánkovi prodlévají ještě v hostinci. Filosof prožel kuchyní po špičkách, aniž si povšíml postele a v svém pokoji se svlékl. Potom se odebral na zá- chodek a když se vracel, pohnula se peřina na loži v kuchyni, Buriánková pozvedla hlavu a otázala se: »Což můj muž ještě nejde?« Filosof odvětil: »Jak pak bych já o tom mohl vědět? Já myslel, že jste oba doma!« Filosof zastavil se u postele a potom usedl na židli u postele postavené, a sice tak, že oba dívali se sobě do očí. V situaci této, třebaže úplně nevinné, ale přece velice podezřelé, překvapil je nesmírně žárlivý muž. Jakoby tušil, že se v ku- chyni děje něco nesprávného, vystupoval po špičkách po schodech, přiblížil se ke dveřím, okamžik na- slouchal a seznav dvojí hlas, vrazil do kuchyně. Přistoupil k posteli, pěsti měl zaťaté a očima vy- poulenýma pohlížel brzo na svoji ženu, brzo na domnělého rušitele manželského svého blaha. Bu- riánek skřípěl zuby, bylo zřejmo, že v útrobách jeho odehrává se velmi bouřlivý akt. Filosof povstal ze židle a pravil: »Pane Buriánku, snad si něcn špatného nemyslite? Chtěl rozezleného muže ko- nejšit, ale bylo to lití oleje do ohně. »Ještě zejtra musíte se vystěhovat!« burácel, zuby skřípal, až mu pěna z úsť vystopovala. »Ano, vystěhuji se, abyste neměl příčinu nás podezřívat,« odvětil filoso a odebral se do sousedního svého pokoje. V zápěu