#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
14. listopaďu 1909. Číslo 314.
#4
alto_textblock
#4
chodní svět si přeje, aby obrovský
obchodní styk obou zemi děl se bez
překážek, aby politika neměla nepříznivý vliv na
obchod, krátce, aby též politické styky byly
dobré. Mé zkušenosti z obchodních komor po-
učily mne vždy, že obchodní svět je zcela
vzdálen jakékoliv tendenci, jež by mohla
vyvolati zlou vůli proti některému cizímu ná-
rodu. Co posilňuje mou důvěru na míru-
milovné tendence v obchodním světě, je,
že politika vždy více závisí od ob-
chodu. Tímto skvělým shromážděním, re
presentujíeím výkvět slavného střediska prů-
myslového, byla mně na uvítanou podána ruka
jako zástupci německého národa. Nuže, pánové,
chápu se vaší ruky a děkuji obchodní komoře
za tak přívětivé uvítání.“
#5
alto_textblock
#5
pil do šera a do popředí posunul prof. Glabiň-
ského, uloživ mu, aby se staral o dělnost parla-
mentu a vyřízení státních potřeb. Když měi té
zábavy dost, poslal dra. Dulebu k císaři, zfal-
šoval jeho mínění o situaci a odvolávaje se na
ně, vyzval Poláky, aby se dali bez odporu za-
přáhnouti do jeho káry. Situace — dodává
„Kur. Lwow.“ — jest tak průzračná, že polské
kolo musí z ní odvoditi důsledky.
Druhým referátem Dulebovým situace se
valně pozměnila. Vídeňské listy, které ve čtvrtek
jásaly a nad domnělou mrtvolou české delegace
prováděly huronský tanec, soptí dnes oheňa
siru. I střízlivý jinak „N. W. Tagbl.“ se hrozí,
že polské kolo by bylo s to svrhnouti se sebe
nynější německé jho a přiblížiti se k Slovanské
jednotě. Ještě více pak jej dráždí odvaha Slo-
vanské jednoty, že ve své včerejší resoluci se
osmělila vypočítati faktické porušování rovno-
právnosli v českých a slovinských krajích a do-
kázati poněmčovací činnost nynějšího Biener-
thova ministerstva. Takovou řečí nelze prý Něm
ce přiměti k ústupnosti. Cesta ke smíru nevede
pod kaudinským jhem.
Ovšem novede a my Slované nikdy jsme
kaudinského jha pro Němce nestavěli. Ale má-l
dojíti ke smíru, musejí Němci první zbořiti kau-
dinské jho, které pro nás Slovany postavili ve
Vídní a chtějí nás karabáčem pod ně vehnat.
Ale na to jejich síly už nestačí, ani přijde-li
jim na pomoc spojenee z německé říše.
#7
alto_textblock
#7
Proti řádění španělské policie ve Francii.
Socialisté Dejeante a Rouanet po
dali interpelaci o přebmatech španělské policie
na francouzské půdě. Rouanet připomněl slib
Clemencesův při debatě o ruské tajné policii.
Na dotaz Jaurésův pravil tehdejší chef vlády
»Stalo se !« Není možné, že by vláda zapomněl
na tento slib, ale jisté je, že na hranicích
pyrenejských pracuje společne
španělská a francouzská policie.
což vede k mnohým zlořádům. Vláda se vy-
zývá, aby učinla konec těmto nepřistojnostem.
Řečníci prohlásili, že interpelace není namiřena
proti vládě. Briand odpověděl krátce, že ne-
zapomněl na slib Clemenceanův a přísně z apo-
věděl jakoukoli součinnost fran-
couzské tajné policie s tajnou polici
kteréhokoli státu. Bude-li jmenován určitý při-
pad, chef kabinetu slibuje potrestání. Ale vláda
nemůže zameziti, aby cizí státy neudržovaly v
Franeii své důvěrníky, kteří pozorují jisté pode-
zřelé osoby Nelze učinit ničeho, než-li franconz-
ským úřadníkům zakázati každý styk s tajným
sgenty cizími. Zprávy o událostech na španěl-
ských hranicích jsou přehnány. Bylo zaveden
vyšetřování. Jedná se jen o osoby, jež byly od
souzeny pro trestní činy proti obecnímu právu.
Bylo zavedene soudní vyšetřování s několike
lidmi, kteři předstírali nařízení vlády a sháněl
zprávy o politických uprchlfeích. Nikdy neexisto-
valo jakékoliv spojení francouzské policie
se španělskou za účely politiekými
Není tedy třeba vládu interpelovati pro její jed-
nání, jež se shoduje s jejimi zásadami a skutky.
Sněmovna příjala řeč Briandovu a velkou po-
chvalou a přešla přes interpelaci 438 proti 107
blasům k jednacímu pořadu.
#8
alto_textblock
#8
Politické zprávy zahraničné.
#9
alto_textblock
#9
V Praze. 13. listopadu.
#10
alto_textblock
#10
Izvolský a Aehrenthal.
Zprávu o vyjádření, které zahraniční mi
uistr ruský učinil v redskci »Nového Vremene«
odpovidaje na vyjádření Aehrenthalovo v témž
listu, dlužno doplniti tuk:
Izvolský tvrdí, že i v Buchlově rozhodné
Aehrenthalovi prohlásil, že otázka o Bosně
Hercegovině a Novopazarsku má úplně evrop-
skou povahu a nemůže býti rozřešena jinak
leč na konferenci států, podepsavších berlinskou
smlouvu, a dává souhlas, aby uveřejněna byl
všecka korespondence mezi Ruskem a Rakousko-
Uherskem v této příčině; avšak v tom připade
má za nutno, aby nebyl uveřejněn pouze jeden
nebo druhý dokument, nýbrž v šech ny
tajné dokumenty o rusko-rakou-
ských dohodách, počínaje od do
hody v r. 1897, což by snad Rakousko
Uhersku nebylo dvakrát příjemno.
Srovnávajíc obojí vyjádrení v úvodním
článku »Vovoje Vremja« dovozuje, že zábor
Bosny a Harcegoviny ani po kupní smlouvě.
kterou tyto země Tureckem prodány Rakousku.
otázka o Bosně a Hercegoviné nepozbyla svého
evropského charakteru, jenž ji byl dán v Ber-
lině a jenž zas týmž způsobem může býti změ-
něn, Zabor, praví, není událostl, stavší se juri-
dicky, nýbrž je pouze slovesným prohlášením
Na tomto právním poměru po zdání petrohrad-
ského listu ničeho nemění ani kupní smlouva
s Tureckem, již nutno s mezínárodního hledisk
považovati za zcela soukromé ujednání mezi
Rakousko Uherskem a Toreckem. Touto kupní
smlouvou dosaženo pouze toho, že státní statky
v Bosně a Horcegovině vykoupeny od Tureckn
ale pravým jejich vlastníkem jsou Bosna
Hercegovina.
o
#11
alto_textblock
#11
Vyjednávání mezi Nšmackem a Anglií.
O vyjednávání, vedeném nyní mezi Něme-
ckem a Anglil, oznamuje se ze zasvěcenýcb
kruhů londýnských, že v těchto jednáních ne-
bylo dotknuto otázky zbrojení na moři
ale obmezují se jen na kongskou otázku.
Německo anglický společný postup v kongské
otázce bude mít prý i příznivý účinek na vše-
obecné politické styky obou států.
Jest to, dle optimistického názoru v Berlině,
dobrý začštek, po němž přijde mnoho lepšího.
Při vyjednávání kong-kém jde o úpravu hranic
mezi německým a britským územím s jedn
strany a belgického Konga s druhé strany
Německo zajistilo Anglii někter
rozšlření územl. V každém ohledu půjdou
oba státy, jak usneseno, v kongských záležilo-
stech sjednoceně při jednání s Belgil. Diplo
macie belgická snažila se tuto jednotu zamezi
a nabízela Němerku různé výhody, kdyžs
odhodlá k samostatné smlouvě s Belgií. Něme-
cká vláda odmítla tuto belgickou
nabídku a oznámila do Londýna, že se
pokládá za připoutánu k dohodě s Anglií až
v kongské otázce nic nechce učiniti bez
#14
alto_textblock
#14
Anglofilská řeč německého vyslance
londýnského.
Jak jsme předvídali ve včerejší zprávě
o návštěvě německého vyslance v Londýně br
Wolff-Metternicha v Manchestru, došlo
skutečně ku politickému projevu, klerý stojí za
zsznamenání. Vyslanec navštívil 12. t. m. od-
poledne manchesterskou bursu, kde byl velm
srdečně přijat. Večer přišel vyslanec do ob-
chodní komory na hostinu, uspořádanou
k jeho oslavě. Hrabě Wolíf-Metternich
děkoval za uvítání a pravil: »Vím, že osobně
nemám nároků na všechny ty liehotivé pozor-
nosti, jež se mi prokazují, že mi přísluší jen
jako zástupci panovníka velkého
přátelského národa, s nímž si přejele
žiti v míru a přátelství. Vlídné přijet
v obchodní komoře nasvědčuje tomu, že ob-
#15
alto_textblock
#15
Anglie.
#16
alto_textblock
#16
Ústavní boj anglický.
Známý bankéř londýnský lord Swayth-
ling vyjádřil se o aféře rozpočtové vůči zpravo-
dají »Morning Postu« celkem takto: Zamítnutí
rozpočtu horní sněmovnou bude nebazpečím pro
anglický obchod ale též pro lordy. Vláda musila
by uzavřiti ohromnou půjčku, aby vyhověla po-
třebám obrany země, čimž by byl způsoben n
#17
alto_textblock
#17
peněžním trhu neblahý nedostalek. Anglická
banka by pokládala za nebezpečí takový poža-
davek peněžní. Cena zlata by byla zvýšena.
Zamíinutí rozpočtu způsobilo by značné zvýšení
rozpočtu, na jehož zaplacení nebylo by dosti
peněz. Ochranáři miní ovšem, že po zamitnut
rozpočtu by následovaly všeobecné volby, jež
by přivedly k veslu vládu přívrženců tarifni
reformy, čímž by učiněna byla přítrž svobod-
nému dovozu.
Též hlavní tajemník pro Irsko Bireli
pronesl řeč o této otázce, zneklidňující celou
Anglii. Birell pravil v Llanindoru, že je ne-
uvěřitelno, aby horní sněmovna zamitla rozpočet.
přijatý ohromnou, dosud nevídanou většinou
dolní sněmovny. Na vyzvání lordů odpovědí libe
rálové, kteří neustanou, dokud nezvítězí a n
odkáží lordy do mezí jejich ústavní působnosti-
Řečník připomíná tvrzení čelného finančního
listu »The Economist«, který páčí ztrátu, jež by
vznikla pokladnímu úřadu zamitnutím rozpočtu
na 37 až 54 milicny liber šterlinků
#18
alto_textblock
#18
Menelik.
#19
alto_textblock
#19
O zdravotním stavu císaře habešského ozna-
muje »Agenzia Stefani« z Addis Abeby ze dne
12. t. m., že jakési zlepšení ve stavu něgušove
trvá, že však paralysa je téměř úplná
a že všechny duševní síly cisařovy zmizely.
#21
alto_textblock
#21
Z nepokojného Řecka
Hedemon, ředitel pařižského »Matinu« při-
byl jako soukromý důvěrník krále Jiřího z Alhěn
do Cařihradu a měl rozmluvy s velkovezírem
s ministrem vnějších věcí. Bude přijat i sul-
tánem. Jeho poslání týče se krétské otázky, o
jejíž řešení závisí osud řecké dynastie.
a
Sensační projev pro Francii v Elsasku.
Na vysvětlenou telegramu ve večerníku
uvádíme:
V Mülhusách, kteréž si Německo r. 1871
s Elaasy a Lotrmky přisvojilo, došlo v »Central
Hotelu« k okázalému projevu frankofilskému
Restaurační místnost rozdělena jest lehkou stě
nou mezi dva oddíly; v jednom sedávají ně
mecké přistěhovalecké rodiny úřadnické a důstoj
níci, v druhé domácí rodiny francouzské. Když
orkestr zabrál v jedné směsi Marseillaisu, za-
zpívala ji nadšeně většina přítomných. Na konee
voláno demonstrativně: »Vive la Fra ncele
Když potom hrána bymna německá, propuklo
obecenstvo v bouřlivé protesty, pískot a dupání
takže veškeři Němci opustili místnost.
#22
alto_textblock
#22
Na milionový dar Ústřední Matici
školské
#23
alto_textblock
#23
přispěli: Inženýři z přehrady hamerské a prací regu-
lačních na Chrudimce při loučení se s panem inže-
nýrem Tillem K 12.60, odbor N. J. P. ve Střížovicích
7.—, Pavlina Křižková a společnice v Peřinově 3.—
hasičský sbor v Hněvkovicích 5.—, společnost u Pravdy
u Buschbeků v Litoměřicích 35.—, v hostinci pana
Mezery v Nevězicích 3.60, učitelský sbor v Plánicí
7.—, při posvicenském honě v Dušníkách 10.—, při
schůzi na rozloučenou s panem JUC. V. Kuličem.
okrasním tajemníkem v Černém Kostelci, 13.12, učitel-
ský sbor c. k. paedagogia v Soběslavi 50.—, obec
Temelin 5.40, obecní úřad spojených obel Starých
a Nových Ouholic, Mirošovíc a Podhořan 30.—, obec
Houloubkov 36.63, představenstvo obce Oseku nad
Bečvou 10.—, úřadmictvo cukrovaru v Napajedlich
95.—, »Našinec« v Olcmouci 29.36, »Pozor« v Olo
mouci 10. —, týž 10.11, etektrárenské družstvo v Hra-
bově (sevemi Morava) 10.—, žáci III. třidy měšťan-
ské školy v Polské Ostravě 5.—, ředitelství dvoutřídnl
obchodní školy nového obchodního gremia v Praze
40.—, »Naše Hlasy« v Českém Brodě 175.05, z pe-
kladničky č. 1060 ve Smidarech 6.—, MUDr. Zástěra
v Dobřanech 107.—, z posvícenské zábavy v Libko-
vicích 2.20, spořitelní a záloženský spolek v Chlumu
u Hl. 5.—, hospodářská záložna ve Chvojně 12 60,
spolek »Hálek« v hostinci »na Vinici« ve Vojicích
5.—, obec Bříšťany 20.—, hotel Kalnš v Hořovicích
12.10, odbor N. J. P. v Kumžáku 40. , městský
důchod v Mělnice 1000.—, obec Krpy 150.—, obee
Podbřezí 10.—, J. Zárybnický v Trnově 40.—, dam-
ský odbor v Dobrušce 350.—, z posvícenské zábavy
v Masti 15.—, odbor v Polici nad Met. 1000.—, oben
Šptnov 2.04, odbor v Malé Skále 103.43, odbor v Un-
hvšti 20.20, V. a F. Mejdar v Oldřichovicích 15.—
odbor v Strašicích 61.—, Frant. Kabelka, řídící učite
v Horním Újezdě 30.90, obec Jackov 7.—, odbor v K -
jetíně 500.—, odbor v Nakle 10.42, odbor v Litovi
142.—, profesorský sbor ve Velkém Meziříčí 202.—
»Horácké Listy« v Novém Městě na Moravě 23.—
zapadlí v Haliči 120.—, A. Pelz v Praze 1.—, da
městaké rady král. hlavního města Prahy 10.000.—
#24
alto_textblock
#24
a abírka pp. členů sboru obecních sťarších a úřadni-
ctva 5174.—, hosté »Beckovy taneční síně« v Praze
100.—, z pokladničky č. 2225 v analytické laborstoři
české techniky v Praze 8 93. Uhrnem sebráno n
milion do 12. listopadu K 279 192 24.
#25
alto_textblock
#25
Královská Praha na matiční milion. Jak
známo, usnesla se rada král. hlav. města Prahy
věnovati na milionový svatováclavský dar Ústr
Matice školské ve sehůzi dne 1. října 1909
částku 10.000 K, kteráž suma byla dne 12
listopadu 1909 pokladně Ústřední Matice školské
vyplacena. Královské hlavní město Praha tímto
způsobem nejen vřelými slovy a popudem
nýbrž také uznáníhodným skutkem postavilo s
v čelo těch, kdož na sbírku milionovou Ústr
Matice školské přispěli. Zajisté, že příkladu
hlavy českého království následovati budou také
ostatní české samosprávné korporace v král
českém i na Moravě a ve Slezsku, pokud tak
ovšem již neučinily. — Po bok rady král. hl
města Prahy postavili se také pp. členové sbor
ohecních starších a úřadníci i zřízenci magi
strátu i obecních úřadů a podniků pražských
Tito podnikli mezi sebou zvláštní sbírku, jejla
výnos 5174 K pokladně Ústřední Matice škol
ské byl odevzdán rovněž dne 12. listopadu
Také tento dar jest zajisté svědectvím ušlechti-
lého porozumění, které u úřadů obce král. bl.
města Prahy panuje. Není zajisté potřebí dopo
ručovati lidu českému, aby příkladu tak šlechet
ného následoval co nejhojnějl.
#29
alto_textblock
#29
V Karlíně na místní sbírku pro milionový d
Ústřední Matici školské darovali dále: p. Vincene
Feyerfeil, notář, 40 K, po 20 K pp.: Max a Mill
Passerovi, maj. velkostatku, arch. Bohumi! Štěrba
stavitel, společenstvo v kovu a obní pracujících ; po
10 K pp.: MgPh. K. Vostřebal, František Sobek, c.k
vládní rada, Josef F. Novák, majitel domu, Em
Stumpí, inženýr; po 5 K pp.: Bohumil Pinkas, ob
chodník, Karel Sixta, úřadník Živnostenské banky
Vlad. Vaněk, prodej zdibské vody. M. Rambousek
Jos. Jantač, pekař, Marie Strobachova, dr. K. Hladík
komisuř stát. drah, K. Suchý, majitel domu, Jai
Peka, úřadník, Em. Gottlieb, maj. domu, Karel Šára
maj. domu, Boh. Bidrman, komisionář, František Abo
úřadník dráhy, Rudolí Teplý, továrník kravat, Jose
Procházka, maj. domu, Max Pieschner, obehodník
(Pokrač.)
dr. Moric Aron, advokát.
#30
alto_textblock
#30
Stolní společnost »U Pelců« ve Zdicích sebral
při večírku 11. listopadu 1909 k návrho p. Slavíka
lékaře, ve prospěch milionového daru pro Ústředn
Matici školskou 15 K, které odvádí prostřednictvín
odboru Ústř. M. Š. ve Zdicích.
a
#31
alto_textblock
#31
a
Firma Olakar Baumann, továrna krému »Derby.
v Praze-Libut, věnovala na mihon Ú. M. Š. v hoto
vosti 50 K a krém »Derby« v ceně 63 K.
#34
alto_textblock
#34
* ,
#35
alto_textblock
#35
Milionová sbírka pro »Ústřední Matici školskou-
byla podnětem našemu poetovi Jaroslavu Vrchl
ckému k básni, kterou napsa! pro 8. číslo »Zlate
Prabye:
#36
alto_textblock
#36
Nápis pod Matiční pokladničku
Tu s malým střelcem pokladníčka malá
na stole Besedy jak hračka stála.
Však mnozí láli: »Nač to třeba námr
Nač-daváme, kde stát má dáti sám ?-
To věčná hra jest, myslím, kdo má dát
Jen vždycky národ, veimi zřídka stát.
Zde, co dá národ, sobě dává ponze
a dvakrát většl dar, když dává nouze.
V tom koloběhu věcí jest celičká,
ať pokladnidka brzy piničká.
Ať hubuje, kdo chce — však na konee
vy maličkému střelci dáte přec.
#37
alto_textblock
#37
Jaroslav Vrehlický.
#38
alto_textblock
#38
Denní zprávy.
#39
alto_textblock
#39
— Dr. Hruban klasíckým svědkem dru
Schreinerovi. Plzeňský orgán německého mini
stra-krajana „Pils. Tagblati“ piše: „Ochranno
jazykové zákony byly, jak známo, slovanským
stranamí prudce potírány, a mezi těmi, kdož nej
více proti nim bouřili, byli čeští sociální demo
kraté. Nejnověji zavdalo odmítnutí českých so
ciálně-demokratických spolků autonomními úřady
lineckými „Právu Lidu“ podnět ke tvrzení, že
jazykovými ochrannými zákony porušeny byly
základní státní zákony. Nyní vystupuje proti tétc
obžalobě přímo klasický svědek, totiž posla
nec Hruban, který v olomouckém „Našinci
v polemice proti Stránskému a soudruhům totc
#40
alto_textblock
#40
dovozuje.“ Na te otiskuje Sehreinerův orgán
odstavec z pověstnéhe článku Hrubanova na
obranu jazykových zákonů protičeských, poně-
vadž prý se pohybují v rámci autonomie. Jak
vidět, německé uznání hrne se na hlavu vůdce
české katolické strany, která tak těžce nese, že
při rekonstrukci Bienerthova kahinetu z české
strany zmařena koalice, která by byla uvedla
dra. Hrubana do kabinetu. Nepopěrná kvalifi-
kace klerikálního vůdce českého k tomuto úřadu
vysvílá zeela zřejmě z jeho obrany „ochranných
zákonů“. Hruban jako ministr nebyl by měl dů-
vodů pro ochranné zákony vzdávati se křesla
v radě koruny a se Scbreinerem by se byl vý-
borně snesl, jak ukazuje jeho figura jakožto
klasického svědka v „Pils. Tagblattu“
— Posl. Weidenhoffer, vůdce vídeňských
platnéřů, najisto renegátem! Brněnským »Lid.
N.« se píše: Ke zprávám o protičeském štváči
posl. dru. Weidenhufferovi, jenž tvrdil v obraně
své, že jeho otec byl smýšlnním Němsc, mohu
něco podati zě svých vzpomínek. Otec nyněj-
šího praněmeckého poslance působil na začátku
let šedesatých jako soudní adjunkt v Mor. Bu-
dějovicích. Že to byl upřímný Čech, lze posou-
diti z toho, že tam založi! hesedu
čtenářsko-pěvecký spolek »Budi-
voj«. Měl trestní refarát. Některé z případů,
jež se mu v praxi vyskytly a byly komického
rázu, zveršoval a dával pak k lepšímu ve spo-
lečnosti. Jednou přijeli do Budějovic na výroční
trh pernikáři z Třebíče. Taťo konkurence neli-
bíla se místnímu výrobci sladkého perníku Janu
Mittnerovi a on cizím konkurentům krámky
zboží rozházel. Z toho ovšem povstal souda
adjunkt Werdenhoffer spor vyřizoval. Weiden-
hoffer, dobrý přitel Mittnerův, připad zveršoval
a píseň o tom, »jak pan Johann rozčertěný
házel perník hned po zemi«, ujala se v lidu
udržela se v paměti až posud. A syn tohoto
zakladatele českých spolků v Mor. Budějovicíeh
je dnes protičeským štváčem! Snad mohl by
posl. Weidenhofferovi někdo poslat písničku
rozčertěném Johannovi, aby měl po otei pa-
mátku. Matce Germanii možno jen gratulovat —
k Vrbodoufstelil
— Němci a lelošní doplňovaci volby d
představenstva Úrazové pojišťovny dělnické
v Praze. V celé řadě statí a zpráv v tomto liste
uveřejněných poukázáno bylo k tomu, jak da-
lekosáhlý jest význam letošních deplňovacíeh
voleb do představenstva Úrazové pojišťovny děl-
nické a to jak po stránce hospodářské, tak i po-
litické. Jest totiž Úrazová pojišťovna dělnick
jednou z těch nemnoha instituci, jež sice maj
účel a poslání naprosto nepolitické, ale pro stra-
nu, jež se domůže rozhodujícího vlivu a jejt
správu, má okolnost ta dalekosáhlé důsledky
právě rázu politického. Zjevno to zvláště z úsil
strany německé, aby i při letošních volbách ve
skupinách průmyslových opětně zvítězila kandi-
dátní listina jejich, na níž ve svorné schodě se
nalézají velkoněmečtí kapitalisté a sociální de-
mokraté. Jedná se letos v prvé řadě o sku-
pinu III., v níž k volbám povolány jsou veškere
chemické továrny, pivovary, cukrovary a liho-
vary, výroba požívatin všeho druhu, uzenáři.
pekaři a p., osvětlování elektrieké i plynové aid
Skupina tato jest ve skutečnosti převážnou vět-
šinou česká a jen volebními machinacemi strany
německé na jedné straně a poměrnou liknavostí
českých podnikatelů při volbách posledních s
stalo, že zvoleni tu byli zástupci němečtí. Letoš-
ními volbami má a musí býti porážka ta odči-
něna a že se tak při všestranném úsilí českýeh
voličů státi může, patrno i z horečné agilace
německé. Její vůdcové zaplavují voliče této
skupiny letáky a cirkuláří, v nichž se upozor-
ňuje, že jest při letošních volbách nejen ohro-
ženo opětné ziskání této skupiny pro stranu ně-
meckou, ale že by neúspěch znamenal i ztrátu
majority v představenstvu pojišťovny vůbec. Le-
táky takovými účinkuje se zejména na národ-
nostně indiferentní majitele průmyslových pod-
níků z kruhů velkostatkářských a jest tudíž
s české strany naprosto nutné, na-
pnouti všechny síly, aby úsilí ně-
meckému se nepodařilo českou
tuto skupinu i letos urvati. Veškere
hlasovaeí lístky buďtež ihned zasílány na adre-
su: Bohuslav Kavka, tajemník Českého pracov-
ního sboru v Praze-II., Jáma číslo 8.
#41
alto_textblock
#41
kamenných mohyl starší a mladší dobou
bronzovou . . praví znalec *)
A stáří bronzové doby? Odhadují kolem
1500—500 r. před Kristem.
Uhodli jste už, jak asi sama se klade naše
otázka: jsou-li skupiny balvanů na Mehelníku
skuječné mohyly, pak je zjištěn veliký f akt.
na kterém záleží. Pak je jisto: za časů šerých.
dávno před Kristem, obyvatelstvo určitého kul-
turného stupně mělo tu své pohřebiště. A nebyli
to ani Bojové ani Markománi, žádní Keltové
Germani, ale byli to Slované. Míslo
účel po slovansku označili, slovanským jménem
vtiskli místu pečeť, která po tisíci letech vydává
svědeetví o pravém stavu věcí.
Vše záleží, aby hrbet hory podroben byí
znaleckému prozkumu.
Je v moci majílele půdy, prokázat vědě
vůbec a slovanskému světu zvlášť službu ne-
ocenitelnou. Kdyby na jevo vyšlo, že domněnka
o významu Mehelníka je správna, pak rázem
na vždy rozřešen je veliký spor, který o
půl stoleli děli učený svět na dva nesmiři telné
tábery. Pak je na vždy zřetelně prokázánoa
Slované nejsou žádní přistěhovalci v zemi, ale
usedli na své půdé od nejslarších časů.
Náklad potřebných prací ohledacích snad
by v daném připadě ani nevymáhal výše ne-
dostižné. Sestavit komisi znalců nestranných,
žádným podružným zájmem nezmilaných mimo
snahu, poznat věcnou pravdu, nebylo by jistě
za těžko. Napřed komisi čistě domácí, a později,
kdyby okolnosti nasvědčovaly, třeba i hosty
učeného světa šíře slovanského i zahraničného.
Veliký úkol vždy je hoden nějaké oběti.
Na svém místě snad zavřeno leží drabo
cenné tejemství tisíci věků. Kdo podá zlatý klič.
aby tajemství bylo vyzvednuto ze země?
Bylo by teď slovo na majiteli půdy. Jistě
ve starobylém sidle na Otavě mnohů mysl se
najde hotova, zahořet pro ideu. A konečně, kd
vl? Či snad by bylo proti zájmům obce,
kdyby její přispěním tisícileté svědectví bylo
vyneseno na světlo světa?
#42
alto_textblock
#42
** Dr. I. J. Pič: Přehled české srchaeologie, 190
#43
alto_textblock
#43
Dramatické umění.
#44
alto_textblock
#44
+ Uranie. »Spodničky«. Veselobra o třech
dějstvích od Jos. Skrožného. Benefice sl. M
Vejvodovy 11. listopadu. Režisér B. Kovář.
V původní činohře máme neúrodu už několik
let, ale tak zle, jako letos, jsme na tom už dávno
nebyli. Národnl divadio chystá sice dvě tři domácí
novinky, ale dosud neohlašuje, kdy se na ně odváží
Vinohradské divado ohlašuje jedinou »Esteru« až do
omrzení mezi francouzskou a německou fraškou,
jen jako lákadlo a zástěrku, a tak prozatím jen
knižní vydání nové divadelní práce Jirástovy, vyšlé
v těchto dnech, tvoří opravdový slib domácí pre-
miéry činoherní. Podzimní saisona divadelní má už
bezmála dva měsíce za sebou, a nikde nic. Jaký div,
že tak mnobého vylákal z Prahy přes všecko psí po-
časí vábivý slib »původní veselohry« až na samou
její perferii, do nejvzdálenějšího z předměstských di-
vadel: v »Úranii« vypravili novou práci autora, který
si na tamní scéně dobyl už několikrát ostrub, a mě
úspěch. Proto patrně režie i celý soubor »Uranie« se
vším úsilím a s plnou chuti se chopili nové jeho
práce, a není jejich vinov, že dobrá vůle vyšla skoro
na prázdno.
Pražské divadelní obecenstvo není zrovna zbý-
čkáno výběrem veseloherního zboží, importovaného
mu z ciziny, a tato okolnost může býli shovívavým
lidem konečně omluvou pro podobnou prácí domácí.
když není o mnoho hotší leckteré z cizích, stejně
otřepaných látek, stejně starých situací a laciných
vtipů. Tato nová veselohra pana Skružného o spod-
ničkách, které pomáhají možům ke kariéře od té
doby, co svět světem stojí — anebo aspoň od té
doby, co ženské nosí spodničky, pracuje vesměs
prostředky tak zvanými osvědčenými. Má řadu figu-
rek nikoli zrovna zarmucujících, na něž se ani ne-
můžete zlobit, i když vám povídají vtipy sebe staršl
a sehrávají dohromady situace sebe vytřískanější:
vždyť jsou to vesměs tak dobří, staří známí! Plet-
chařský advokát, specialista v rozvodech, jemuž
klepavá panička shání obratně klientelu, starý man-
žel paroháč, jehož mladá žena důkladně protěžuje
všecky své milence, mladá divka-naivka, blouznicí
pěírodě, divadlu a umění ve siohu nebožky Marlittové
a Věncestavy Lužické, která se cbytí na růžičku
sladká slova sebe větřího obmezence, mladý švihák
z pražského korsa, který sní o kariéře pomocí pů-
vabné ženy, přihlouplý správní rada divadla, který
měří cenu obrazů podle rozměrů plátna, zbrklý teno-
rista ald. atd.
Nuní docela jisto, jsou-li u nás ještě takoví lidé.
aby se z nich daly dělati takové veselohry s fraško-
vitými scénami, ale tolik je jisto, že se libí a budou
líbiti obecenstvu, čím budou omezenější a čím ne-
vybíravější vtipy jejich vlastní i vtipy o nich. Není
žadné neštěsti, když se hrají i takové slabé vese
Tohry, ale nebylo by, myslím, správno, nepřipom
#45
alto_textblock
#45
nouti panu autorovi jedno: úspěch u obecenstva, zí-
skaný za takovou cenu a takovými prostředsy, zna-
mená velmi málo. Je poskrovnu typicky českéh
v této české veselohře; v aktové eplsodě p. Struž-
ného ze zednického lešení, kterou tuším před lely
debutoval, bylo víc slibného a víe pozorovacího t-
lentu a smyslu pro drastickou komiku, než v těchto
třech dlouhých aktech, kde se z nedostatku nápad
celé scény opakují a kde právě lepší figurky jsou
nejméně původní.
O hlučný úspěch a animovsnost hlediště maj
zásluhu především herci, jimž při jich routině a zna-
losti autorových pramenů nebylo arci lěžko vytvořit
vděčné a libivé figurky z takových manželů Válko-
vých (slč. Vejvodova a p. Javorčák, Vašákových (slě
Jeřábkova a p. Čekanský) a Vodilkových (pí. Košne-
vč.
rová a p. Kovař).
#46
alto_textblock
#46
Hudba.
#47
alto_textblock
#47
Zpěvobra měslského divadla Kr. Vinohradů
Nastudováním Donizettova „Nápoje lá-
sky“ (L'elisire d'amore) projevil čile si vedoue
mladý ústav opětně vůli, pokračovati v programu
původně jeho zpěvohře vytčeném, totiž ve pěstování
komické opery. Není pochyby, že lze tím směrem
ještě mnoho udělati, jak ze starého, tak z nového r-
pertciru. Naleznou se díla, která nejen po uměleck
stránce své hudby nýbrž i přítažlivostí na obecen-
stvo paralysovati budou moci přílišný vzrůst ope-
retty. Ale zde jest i na obecenstvu samém, na one
jeho části, jež cítí umělecky a jest hudebně vyspělá
aby ústav v tom snažení podporovala. Vytýkati mu
kult oporetty a lesknouti se nepřítomností, když pra-
cuje se k vymanění z něho, to se nerýmuje,
Z Donizettových sedmdesáti asi oper dříve za
staraly jeho opery vážné, tragické, nežli veselé, ko-
mické. Jeho „Don Pasquale“, „Dcera pluku“ a „Ná-
poj lásky“ dochovaly si posud jistou svěžest. Spí
omšely jejich texty, než hudba, Prostinký příběh
mladého rolníka Nemorina, jak jej lehounce, ve slohu
staré buffy, bez mnoha vtipu zachytil Felice Romani.
a který také Seriba zlákal ke zpracování libretla
„Philtre“ pro Aubera, nedovede již dnes tak zaujati.
jako na začátku let třicátých minulého století. To
přirozené. Ale tím lichotivější svědectví hudbě Doni-
zettově, může-li podnes, ne-li všecka, tož alespoř
v důležitých bodech stále ještě uhájiti svou posici
V prvém jednání dvojzpěv Nemorinův s mastičká-
řem Dulcamarou. Nemorinova taneční píseň, jíž do-
dává si kuráže, a následující výstup s Adinou, v jed-
nání drubém vedle barcarolly a dvojzpěvu Adiny
s Dulcamarou zvláště romance Nemorinova a slz
lásky zůstávají dosud svědky Donizettova svěžího
vynálezu melodického. Ostřejší charakteristika mu
ovšem scházela, rovněž původnost směru, bylť jen
slaběím odleskem Rossinovým.
#48
alto_textblock
#48
Donizettovy zpěvohry bývají vyhledávány zpě-
váky, kteří chtějí pochlubiti se dovedností svéh
hrdla. Proto z vážných jeho děl oživá vždy ještě ob
čas „Lucie“ nebo „Lukrecie“, na některých jevištích
dokonce i „Favorita“ a „Linda di Chamouni.“ Take
v „Nápoji lásky“ obě hlavní úlohy, sopránová a te-
norová, vyžadují úplnou zběhlost v ozdobném zpěvu
V tom ohledu jest představitelka Adiny, sl. Droz-
nova, ve výhodě oproti svému parineru. Její kolo-
ratura jest vyškolená a pružná, zvukem příjemná
perlivá. Srozumitelnější výslovnost a živější hra pro-
spěly by celkovému dojmu velice. Panu Drvotov
(Nemorinovi) není ozdobný zpěv tak běžný, aby hlad
ce se přenesl přes všechny jeho požadavky. Ale krás-
ný, šťavnatý, výšek lehce dostupující jeho hlas um
nejen oslniti sluch, nýbrž i rozechviti cit a to jes
jeho největší předností. Rovněž krásným hlasem sou-
těží s ním barytonista Ouředník, jehož Balcore
co do zpěvu skýtá výkon bez trhlin. Rázovitou ko
mikou vybavil Dulcamaru p. Lanhaus. Orchest
mohl býti místy více tlumen a vypracovanější
—
+ Kencert Ševčíkova kvarteta. Z Vídně, 13
lislopadu. Šavčíkovo kvarteto (Lhotský, Procházka.
Moravec a Váška) zahájilo zde dnes po čtvrté řadu
svých koncertů. Sebrálo dnes nový pro Vídeň kvartei
Mnichovana Regera, Dvořákův kvartet A dur, jehoi
hlavirní part s velikým dojmem měl Pavel Weingarle
a Besthowenův kvarlet B-dur opus 18. Šovčíkov
kvarteto mělo, brajíc zde poprvé, velice těžké posta
vení po Českém kvartetu. Nyní má zde posici nej
čelnějšího sdrožení tohoto druhu. Návštěva prvního
koncertu toho svědčila, jak hojných má již přívr
ženců. Výkony všechny byly prvořadé a byly též
odměněny pochvalou a bouřtivým potieskem. V po
sluchačstvu nalezal se prol. Šsvčík a Jan Kubelik
Byl to opravdu povznášející dojem, vidět na podit
tří žáky českébo mistra hry houslové, dola pak
v posluchačstvu prvního mistra hry houslové. Sdru
žení po Ševčíkovi zvané nese dvojím způsobem slávu
učitele svého po světě: svým jménem a svými prvo
řadými výkony. Ševčíkovi bylo dnea četnými vídeň-
skými kritiky a hudebníky gratulováno, Sám může
si gratulovati.
Z České jednoty pro orchestrální hudbu. F
bichova symfonická háseň „Bouře“, která s velkým
úspěchem provedena byla v prvním letošním řádném
koncertě 9. t. m. za řízení Karla Kovařovice, vyšla
ve čtytruční klavírní úpravě v nakladatelství F. A
Urbánka. Ferdinandova tř. (vedla Nár. divadla).
+ Pálý symíonický koncert České Filharmonie
dnes o 4. hod. v sále Plodinové bursy. Dirigent dr
Vilém Zemánek. Solistka sl. Marie Dvořáková (kla-
vír). Pořad: 1. Liszt: „Les Préludes“, symí. báseh.
2. Borodin: „Ve střední Asii“, hud. obrázek. 3. Ne-
dbal: Scherzo caprice, 4. Arenskij: Klavírní koncer
F-mol) 5. Beethoven: Symfonie č. 5 C-moll. Kon-
certní klavír Bosendorferův zapůjčil c. a k. dvorn
#49
alto_textblock
#49
a arciv. komomní dodavatel p. Čeněk Micko. Vstu-
penky po 2 K na sedadlo číslované, po 1 K na ne-
číslované a po 60 h na místo k stání prodávají se
dopoledne od 10 do 12 hod. v kanceláři Českého Fil-
harmonického družstva na Václavském nám. č. 59
(telefon 2995) a odpoledne od 3 hod. u pokladny.
+ Kencert virtnosa na housle Rud. Weinmana
koná se dnes v neděli o 7. hod. večerní za laskavého
spoluúčinkování pianisty O. Bardase v Rudolfině.
Zbytek lístků o 6. hod. večerní u pokladny v Hu-
dolfině.
+ Hudba chrámová. Dnes ve 4 hod. odpol. pro-
vedeny budou v chrámu na Karlově řízením pí. Ma-
rie Benešové-Machainové následující nové skladby:
„Ave Maria“ pro 4hlasý ženský sbor s průvodem
herty a varhan od Bedř. Widermana, „Ave Maria“-
pro tenor. solo, housle, harfu a varhany od Angelo
Mascherona. Solo zapěje pan Ed. Krtička, „Pange
lingua“ pro 4hl. damský sbor od Jos. Kačafy zpívá
asi 40 dam
+ K oslavě Jos. B. Foerstra. Výbor pro oslavu
padesátých narozenin J. B. Foorstra vydal provolání
ke všem ctitelům, příznivcům a přátelům tohoto skla-
datele, aby podpisem svůj souhlas se snahami vý-
boru projevili a osobní uznání umění a zásluh J. B
Foerstera tím na jevo dali. Provolání to podepsala
celá řada osobností, tak mezi jinými zemský mar-
šálek princ Ferd. Zd. Lobkovic, kníže a kněžna Be-
dřich z Lobkovic, Jos. Ferd. princ Lobkovic, Irm
princezna z Lobkovic, dr. Bedřích prine Schwarzen-
berg. Vilemína hr. z Nosticů, Frvín hr. Nostic, F. M
L. Albert hr. Nostic, Arnošt Karel hr. z Valdštýnů.
Mary hr. Clam-Martinicová, hr. Bellegarde a Belle-
garde-Dettingen. Vanda hr. Nostic-Bismarková, Paula
hr. Kinská-Bellegarde, hr. Hendtl-Kinský, Ida hr. z
Czerninů, princ a princezna z Liechtensteinů, kněžna
Löwensteinová, princezna Croy-Sternberková, Alfréd
sv. p. z Ringbofferů, Arnošt sv. p. z Moyů de Sons
a m. j. Denně docházejí výboru ještě nové podpisy,
jež svědčí o všeobecné účasti a o živém zájmu na
slavnosti našeho domácího skladatele. — Na
oslavu 50. narozenin Jos. B. Foerstra
pořádá Orchestrální sdružení koncert dne 13. prosince
1909. Program, sestavený ze skladeb Foerstrových.
obsahuje některé rukopisné novinky a díla zcela ne-
známá. Koncert pořádán bude ve prospěch postavení
Smetanova pomníku. Vstupenky dány budou do před-
prodeje příští týden k firmám F. A. Urbánek, Ferdi-
nandova tř. a Mí. Urbánek, Jungmannova tř.
+ Citeristům. Album melodil. 24 taneů
a pochodů nejoblíbenějších českých i cizích skla-
datelů upravil známý odborník a skladatel Fr. Še-
belka pro citeru v snadném slohu. Objemný svazek
skýtá za velmi mírnou cenu dvou korun citeristům
hohatý výběr nejlepších tanečních skladeb k hromad-
ným produkcím citerním. K tomuto 32 strany čítají-
címu svazku Edice MI. U. vydán jest též hlas II. ci-
tery rovněž za cenu dvě koruny. Milovníkům bra