#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNI LISTY
#3
alto_textblock
#3
11. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 100
#5
alto_textblock
#5
Poslanec Strache neměl o nic jiného starost, nel
že se nám jedná o to, aby uhlí bylo »verwenzlte.
Kdyby se tento pán zeptal svých voličů, které ubl
je jim milejší, zdali to, které jest »verwenzelt«, nebo
které jest, jako až dosud, »verjudelt« (Veselost)
jsem přesvědčen, že by chtěli to povenclované. (Vý-
borně!) Ostatně bych p. Strachemu doporučoval, aby
si tak sprosté vtipy nechal pro své »pohlednice«
které tiskne a vydává a které jsou svou sprostotou
pověstny.
Řečník vyvrací pochybnosti vůči pozemštění
dolů a obchodu s uhlím činěné a má za to, že v této
uhelné kalamitě se na novo ukázala veliká mo
velkokapitálu proti parlamentu a vlá-
dě. Jsem přesvědčen, praví řečník, že kdyby tito
velkokapitalisté byli příslušníci českého národa
že by vláda z cela energičtěji proti nim
vystupovala.
Útraty stávky zaplatilí nuzní dělníci a chud
vrstvy střední a velkokapitalisté, židé, měli z toho
prospěch. Vypadá to věru tak, jakoby si tito byli
stávku aranžovali. Jeden vuchřář zde v Prazen vy-
dělal denně 6000 zl. (Slyšte!) Když lichvář některý
použije kritického stavu jednotlivce a půjčí mu peníze
na 8—10 procent, zavrou ho;, když ale teď několik
vydřiduchů využije bídy veškerého obyvatelstva, pak
se nechají běhati zcela volně.
Řečník vzpomíná srdcervoucích scén, které se
v poslední uhelné kalamitě při nákupu uhlí a v ro-
dinách chudiny odehrály a staví proti tomu jednáni
vlády, která neznala jiného léku, než že svolala a n-
ketu. Jest to známá věc, že se u nás ankela
svolává tehdá, když se neví, kudy kam,
nebo když sechce něco zabíti.
Jakmile v Rusku, ve Varšavsku, vláda zvěděla,
že tamní uhlobaroni pomýšlejí na zvýšení cen uhlí,
vydal gubernator okam žitě úkaz, ve kterém po-
hrozil, že ten, kdo by druhý den prodával uhlí za
ceny vyšší než byly poslední, bude vy vez e
do Sibíře.
Hlasy: »To bychom tak polřebovali.“ (ve-
selost.)
Posl. Březnovský: Je škoda, že u nás není
něco podobného možné. Inu ovšem: Řusko je tak
nešťastné, že má vládu absolutislickou a my máme
parlament. (Veselost.)
Poslanec Formánek: My bychom je neměli
kam vyvézt. (Veselost.
Posl. Březnovský: Kdo četl protokoly po-
slední uhelné ankety, musí se pozastaviti nad
velkopanským lonem, jaký tam ved
Petschek. Vypadalo to věru, jakoby měl cel
ministerstvo v kapse a jakoby si byl anketu
sám svolal.
Rečník vzpomíná s uznáním zásluh a hmotných
obětí, které si obec pražská získala o chudobu
obyvatelstvo vůbec zakročením svým v uhelné
kalamitě a vzpomíná šlechetného činu hr. Sylva
Tarouccy (Výborně !), který jako pravý kavalí
český obci dodal uhlí za touž cenu jako pře
stávkou. (Výborně! Potlesk.)
Na druhé straně je zajímavo konstafovati, že
když místodržitelství zařídilo prodej uhlí, že to mě
svěřeno bývalý agent s obilím Abeles. (Veselost.)
Bez židovských vykořisťovatelů ostatně ani vláda
nedovede se obejiti. Výhradný prodej ze šachet
Juliových měla zadaný firma židovská.
Když byla největší nouze v obyvatelstvu, vývá
žel Petschek tislce vagonů uhlí za hra
nice do Německa, což právě mělo následky
že jsme své uhlí musili kupovati z Německa.
Rečník ukazuje telegram z Magdeburku, v něm
tamní jedna firma offerovala pražské obe
ducheovské uhlí za 1.35 marek. Tak da
leko jsme to dopracovali. (Slyšte ! Slyšte !)
Dále zmiňuje se několika slovy o deputa
města Prahy u ministrů v příčině uhelné kalamity
Ministr ovšem slíbil, že na dále již zmíněné dvě
firmy ze státních dolů uhlí nedostanou, Jak to s mi-
nisterskými sliby chodí, víme dobře. Ostatně máme
bez toho ministry každých 14dní nové. (Ve-
selost.) Ministr míní, »Bergrath« mění. že
Řečník vrací se k myšlénce pozemštění uhlí a
míní, že kdyby se sněm ptal v té příčině lidu a ne
jeho zástupců, že by se shledalo, že by většina jeho
se pro tulo myšlénku vyslovila. Toto pozemštění by
se ostatně mělo vztahovali na všechny poklady pří-
rodní, v zemi uložené. Zejmena také k minerál
ním vodám. Naše minerální vody prýští ve veli
kém množství ze země, židovský velkokapitál získá
je se zcela nepatrným nákladem a pak je prodává
tak draho, že si je mohou kupovati zase jen bo-
háči. Naše léčebné vody prodlužují živoť židům
my musíme umírat. (Veselost.)
Rečník pojednává o refakcích, dráhami podnika
telstvům dolů poskytovaných a cituje řadu příkladů.
z nichž vychází, že státní dráhy jednotlivým tako-
vým podnikatelům veliké slevy poskytují. Tak plati
důl Janův dle tarilu za 10 vlečných tan 1 zl. 20 kr.
a z toho mu dráha vrátila 1 zl. 10 kr. Slevy ty ob-
nášely u státních dráh v r. 1898 na 350.000, v roce
1899 pak 320.000 zl.
Jedné firmě konečně zdráhala se dráha ty slevy
dáti, ale na pokyn z ministerstva musily
jí přece býti přiznány. Inu ano, je to Jan
Liebig v Teplicích a ten je s minister stvem
spřízněn. (Veselost.)
V poslední kalamité uhelně se ukázalo, že náš
místodržitel nemá žádné exekutivy; ale i kdyby měl
takovou právomoc, jako má kníže Imeretinský, nedal
by přece darebáky vyvézt. Jednak by neměl ani kam,
jednak by mu v tom zabránilo jeho okoli, které se
tak rádo shromažďuje ve zdejším německém
kasině. Jak málo mají rozhodující kruhy na zře-
teli zájmy lidu, toho doklad podává výrok, který
učinil horní rada Göbl v ministerstvu orby, když se
k němu dostavil zástupce jedné firmy a žádal ho.
aby s ním stát uzavřel smlouvu o dodávání uhlí ze
šachet Juliových v Mostě pokud možno za nižší ceny.
aby mohl konkurovali. Na to mu odpověděl p. Göbí
»Není nyní vyhlídky, že by ceny uhlí mohly býti
sníženy, poněvadž Anglie rozmnožuje své loďstvo,
Německo chce rozmnožiti své loďstvo o polovici,
průmysl železářský zkvétá, textilní také a následek
toho bude, že bude veliká poptávka po
uhlí, jež bude míti v zápětí na dobu
nejméně pěti lel, že ceny uhlí nebudo
moci býti nižší. Snad jen v tom případě.
kdyby přišla na rolnictvo nějaká kalamita živelní
mohlo by se pro tyto kruhy uleviti.«
Když takto se v ministerstvu lichvář ům
s uhlím pracuje do rukou, pak ovšem zájm ům
lidu špalně se musí vésti. A snad nezbude
nic jiného, než abychom, místo co bychom mluvili
s vládou, raději poradili se s Petschkem
a Weimannem, proto že tito mají větš
mocnež vláda.
Řečník prohlašuje, že bude hlasovati pro návrh
poslance Kaftana a končí míněním, že, nebude-li
hlasům lidu vyhověno, tento konečně ele men
tární silou kruhy rozhodující k čin-
nosti donutí. (Výborně ! Pochvala.)
Posl. Stein praví, že návrh posl. Kaftana jest
pro jeho přívržence proto zajímavým, že žádá, by
se 10% z čistého výtěžku přikázalo na zaopatřování
horníků ve stáři. Rečník pojednává o zdražení uhl
bez vyhovění požadavkům horníků a dovozuje, že
jest povinností státu, aby vypracoval sociální pro-
gram, neboť se sociálními reformami zůstal daleko
pozadu. Vzorem mohl by nám býti ve směru tomto
panující rod v německé říši, Hohenzollerové.
Rečník obrací se k velkostatkářům poukazuje.
že lavice jejich jsou dnes prázdné, protože pání ne-
mají na otázce uhelné zájmu, vytýká jim, že schválili
zákony, jimiž zakazuje se žebrota a tuláctví, avšak
neodstranili tím příčinu zla-
V dalším zabývá se otázkou mzdy a žádá, by
zavedla se mzda minímální, jak stalo se již dávn
v Německu. Vůči zákonu o minimální mzdé stál by
zákon o pracovním výkonu, jenž měl by i cenu
mravní. Kritisuje mzdové poměry u mostecké uhelné
společnosti, u níž musí se horníci dříti při hladu.
Posl. Wolf: Společnost však při tom vyplác
121/4% dividendy
Posl. Iro: Hospodářský lupičský systém.
Posl. Stein: Při hornictví nechť zavedou se
též leta učednická, kterou prospělo by se i přáním
rolnictva, stěžujícího si na nedostatek dělníků. Noční
práce ať se úplně odstraní, rovněž i práce žena
dětí pod zemí.
Také vyvolený národ must řečník do ubelné de-
baty zatáhnouti, protože lichva v uhlí a židovství
jsou spojeny nerozlučně. Procento židů mezi děl
nictvem jest mnohem menší, nežli mezí majíteli dolo.,
#6
alto_textblock
#6
neboť při poctivé práci nenalezne se žádný žid, nýbrž
jen při vykořísťování ostatních tříd lidu.
Ceny uhlí vyhnány do výše, což děje se, jak
řečník míní, vše proto, že četní vysocí činitelé jsou
s vykořisťovateli spleteni, že četné vysoké a nejvyšší
panstvo jest při tom zúčastněno, ze kteréž příčiny
vláda sř netroufá proti těmto akciovým společnostem
energicky vystoupiti.
Ke konci řečník prohlašuje, že připojuje se k ná-
vrhu posl. Pachera a přeje si, by z toho, co uškubne
se z výtěžku dolů, část dala se dělnictvu.
Posl. Opitz: Dlouhá debata o zvyšování cen
uhlí dokazuje, že jedná se o velice důležité věci.
Pro zdražení ublí není důvodu, než-li hrabivost
zvůle uhelných baronů.
Vagon uhlí zdražen až o 15 zl., kdežto př
20 proc. mzdě zvýšila by se jeho cena asi o 2 zl.
Zvýšení takovéto by byli konsumenti v zájmu trpí-
cího horníka rádi snesli. Avšak zlovolné a ničím ne
odůvodněné zvýšení cen naplnilo je nenávistí a hně
vem proli spojeným židům a křestanským velkospe
kulantům, kterýž hněv bude míti za následek jen
opět brzkou stávku.
Trpi-li zdražením uhlí již továrny, pociťujíje
tím více dělníci a mali muži, kupujíci uhlí na centy
a půlcenty, ale trpí tím také naše dobročinné ústavy.
protože rozpočty, učiněné na počátku roku pro ne-
mocnice, chorobince, sirotčince atd., od nového roku
značně jsou překročeny. Roboluje tedy vše pro tuto
malou kapitalistickou společnost spekulantů.
Řečník vytýká vládě slabost před těmito speku-
lanty a praví, že nemá jenom právo vybírati daně.
ale i povinnost, poskytnouti daním a břemenům
státní ochranu. (Souhlas.) K tomu má soud a trestní
zákon na ty, kdož společnost vyssávají.
Stát zaujímá, jak se zdá, staré manchestrovské
stanovisko: »Starejte se, dívám se na vás shora, sly
ším obě strany a nechám vás pak vzájemně se rváti.
až budete hotovi.« Řečník dokazuje, že vláda má
právo, proti lichvářům s uhlím zakročiti a prohlašuje
pak, že pro návrh Kaftanův hlasovati nebude.
V ohledu formálním navrhuje, by všechny ná-
vrby v příčině lichvy s uhlím, které již byly podány.
neb teprve budou, přikázaly se zemskému výboru.
bý o nich podal pokud možno záhy zprávu a posi-
tivní návrhy, a nestane-li se tak, by přikázaly s
národo hospodářské komisi.
Návrh jest dostatečně podporován.
#7
alto_textblock
#7
Poslanec dr. Fořt:
#8
alto_textblock
#8
Poslední obrovská stávka uhelných havířů, nouze
o palivotím vzniklá, jakož i příkré vyůžití stávkou
nastalé tak zv. konjunktury k upřílišněnému šroubo-
vání cen uhelných do výše, to vše zasáhlo ták hlu-
hoce do útrob celého našeho hospodářského života
to vše vzbudilo v nejširších vrstvách obyvatelstva
vzrušení tak mocné, že věru není s podívením, jestl
návrh p. koll. Kaftana stal se předmětem rokování
léměř dvoudenního, rokování, jež obsahem i hloub
kou dosti podstatně se odlišuje od debat, které jsme
v tomto slavném sněmu, zejmena při otázkách ho-
spodářských, slýchali. Ze všech řečí vyznívalo pře-
svědčení, že něco ve příčině problému, před zrakoma
veřejností v minulých měsících se rozvinuvšího, státi
ze musí
S vlastním cílem návrhu souhlasí zajisté celý
sl sněm, vyjímuje snad onu skupinu, která se z dok-
triny staré liberalisující školy hospodářské dosud ne-
dovedla vymaniti.
Intence návrhu směřuje k tomu, aby zakročením
moci veřejné tržní cena minerálního paliva vhodným
způsobem vzájmu veřejném byla regulována. Uhl
jest jednou k nejdůležitějších surovin průmyslné vý-
roby. Celá řada odvětví průmyslových svým zdarem
a vývojem jest zakotvena v podmínce, vrcholící v za-
bezpečení jednak dostatečného množství paliva mine-
rálního, jednak v dosažení paliva toho za ceny rela-
tivně levně. Jak těžba, tak i obchod uhelný však
v průběhu několika desetiletí staly se doménou vý.
roby velkokapitalistické. Kapitál chová v sobě při-
rozenou tendenci, hromaditi zisk na zisk. Toť jest
skutečnost, se kterou dlužno počítati, skutečnost
která ukládá státu a veřejné správě za povinnost
aby tam, kde kapitalistická snaha výdělková přesa-
huje hranice přípustné, branice, za nimiž zřetel vý.
dělkový hrozí poškoditi obecné dobro, mocí veřejnou
bylo zakročeno. (Výborně!)
Zdá se, že onen zřetel výdělkový v těžbě a ob-
chodu uhelněm hranici onu při tvorbě cen skutečně
překročil v míře, která snad v mnohém ohledu právem
během debaly lichvou byla nazvána. Mám za to, ž
i ti, kdož se nekloní k názorům, jež byly se strany
pana poslance Steina rozvinuty, uznává se v případu
takovém za povinnost státu a správy veřejné, aby za-
kročily vhodným způsobem k tomu konci, by cena
jistou mez přesahující repressí veřejné správy byl
regulována. (Výborně!) Problém jest však sice těžký
a složitý, že nestačí aby sněm vyslovil toliko intenci.
nýbrž že jest laké potřebí, aby jí dal vnitřní struk-
turu, aby cíl kýžený mohl býti také skutečně dosažen.
Nevěřím v uskutečnitelnost zemského obchodního
monopolu uhelného a to z celé řady důvodů. Nevidím
v pouhém přijetí tohoto návrhu již nastoupení cesty
která by vedla k nápravě. Nechci tím nijak umenšo-
vati zásluhu koll. Kaftana; poněvadž mně však běží
o to, aby všestranným rozborem důležitá otázka se
všech hledisk byla objasněna a vhodnost různých cest
k cíli vedoucích zkoumána, neváhám poukázati n
obtíže, jež uskutečnění myšlenky pana koll. Kaltana
činí v dnešních poměrech nemožným. První nesnáze
budou povahy legislativní. Nesouhlasím ani s tím, c
bylo řečeno se strany německé, že by legistická for-
mulace návrhu koll. Kaftana nedala se provésti. S tak
zv. regálem horním věc přímo nesouvisí. Onen stav
právní, který se zve obecně regálem horním, z
dnešního zákonodárství jest vlastně jen fikcí. Dnešní
poměry horního práva jsou podstatně jiné, nežli byly
před rokem 1854. Dnes těžíř na základě horního
práva nabývá neomezeného vlastnického práva vůči
uhlí, uhlí se tím stává věcí volného obchodu res in
commercio a tu by neběželo o nic jiného, nežli aby
se stanovilo předkupné právo ve prospěch země, t.j.
aby se zřídil zákonný monopol, jehož objektem bylo
by uhlí stavší se tím částečné res extra commercium
a jehož subjektem byla by země jakožto právnická
osoba. Formulace nebyla by těžká, však usnášení se
o věci té nenáleží bohužel nám, nýbrž dle čl. XI.
ústavy radě říšské.
Již vůči tomu sluší pochybovati, zda říšská rada
za nynějších politických a hospodářských poměrů by
přání našemu vyhověla. Však kdyby i 1é ochoty bylo,
nastanou obtíže povahy technické. Monopolní záko-
nodárství, vyhražené říšské radě, týká se monopolu
celoříšského. Monopol, výhradně zemský, tvořil by
novou nesnáz, jež by se ovšem dala překonati, ale
opatření, aby monopol nezasahoval do zemí jiných,
bylo by za poměrů správního apparátu nynějšího
velmi nesnadno sestrojiti. V každém případě by činila
struktura ta veliké nároky na dobrou vůli říšského
zákonodárství. Kromě překážek legislativních kynou
další obtíže povahy finanční. Žemský monopol
uhelný zasáhl by nepopíratelně do sféry soukromých
práv, jednak uhelných obchodníků, zejmena však
uhelně těžby. Kdyby se cestou legální zavedla
úprava cen uhelných ve smyslu návrhu poslance
Kaftana, šla by věc jen cestou vyvlastnění, leč
cesta ta předpokládá, že by vyvlastnění díti se mu-
silo přoti náhradě utrpené újmy majetkové. Uvažte.
jaké obtíže by zjišťování této náhrady působilo, jak
dlouho by akce taková trvala a do jakých sum tato
případná náhrada by zasahovala
Dále však sluší uvážiti zřetele organisace ná-
rodohospodářské. Obor, kde veřejná správa, ať státem
či zemí representovaná, se zdarem může zasáhnoute
do procesu výrobního, jest poměrně úzký. Mezi
námi sotva kdo, vyjma socialisty, věří v možnost
všeobecné výroby kollektivistické. Pusťme však zá-
sadmí tuto stránku se zřetele a všimněme si jen,
čého by zemský uhelný monopol vyžadoval v ohledu
techniky správní. Bylo by tu především potřebí veli.
kého složitého apparálu úřadnického, pak provozo-
vacího kapitálu obnosem as 20 mil. zl., konečně pak
zem by převzíti musila obrovské risiko, nikoli jen
z deleredera plynoucí, nýbrž zároveň hrozící z pro-
měnlivosti konjunktor obchodních. Prolo mám za to
že kdyby i říšské zákonodárství ve všem všudy nám
bylo po vůli, všechny ostatní překážky a obtíže
jsou tak veliké, že bychom se realisování projektu
sotva kdy as dočk. ali.
Jakkoli s věcným obsahem návrhu posl. Kaftana
nemohu souhlasiti, přece debatu o něm vítám. Po-
skytujeť nám debata o něm možnost, poohlédnout
sepo jiných prostředcích. Cosetýče stanovení taxy
není zásadné příčiny, proč by, právo taxovní ne
#9
alto_textblock
#9
mohlo býti rozšířeno na uhlí minerální, leč i tu na
skytuje se řada velkých, podstatných překážek tech-
nických a mravních. Ani od této myšlenky si tudy
pro dozírnou dobu ničeho neslibuji. Mnohem více se
mně zamlouvá myšlenka následující. Upřílišněne
zvyšování uhelných cen jest dílem sloučení kartelo-
vého. Kartel jest vyšším stupněm associace velko-
kapitálu, směřující nejen k regulaci výroby odstraně-
ním nadprodukce, nýbrž zároveň a to hlavně k udu-
sení momentu vzájemné soutěžě, která dříve výstřelky
velkokapitalistické výroby paralysovala. Dlužnose
tedy pokusiti o to, aby konkurence opět k platnosti
byla přivedena. Šestátnění nebo sezemštění všech
dolů považuji tou dobou za nedosažitelné, nejde-li
však sezemštění či sestátnění celku, dá se týž eíl do-
sáhnouti získáním aspoň několika objektů, které by
svou silou a svým významem stačily, aby konku-
renčním tlakem držely ceny ostatních v soukrom
tržbě prodávajících závodů v jistých hospodářsky
odůvodněných mezích. Pinanční oběti by zde nebyly
relalivně velké a risiko skorem žádně. Obnos 60—80
mill. zl. snad by slačil úplně k získání tolika dolů
aby stát, po přípa tě země konkurencí vlastního
svého zboží mohly vykonávali přiměřenou, bospo-
dářsky žádoucí a účelnou regulaci cen. Celková
lěžba uhlí v Rakbusku činí asi 400 mill. q ročně
Dejme tomu, že by byla regulována touto organisací
cena jen polovice ublí a že by bylo uspořeno ra
kouské výrobě průmyslové na jednom q jen 5 kr.
již pak by tímto prostředkem zlepšily se podmínky
celkové hospodářské výroby o 10 mill. zl. ročně
Jsem přesvědčen, že i tato mnou naznačená cesta
setká se s oblížemi, ale u porovnání s překážkami,
na které narazí uskutečnění zemského prodejného
monopolu uhclného, jsou obtíže ony mnohem menší.
Ve příčině četných předmětů, o kterých se v tomto
sněmu z pravidla před zahájením rozpočtové debaty
jednává, nenáleží kompelence usnášení nám, nýbržje
závislou od dobré vůle a milosti zastupitelstva říš-
ského. Z toho plyne, že veškerá dotýčná naše usne-
sení mají jen ráz platonických přání, kteráž mohou
nabýti jen tenkráte významu, zjednati si respekta
býti východištěm k nápravě, když se oprou o vnitřni
pravdivost, technickou uskutečnitelnost a věcnou dů-
vodnost. Proto prosím, poněvadž po stránce formální
nemám práva činiti návrhu resolučního, aby komise
které návrh posl. Kaftana bude odkázán, ať je to již
komise rozpočtová nebo národohospodářská, vzala
též k mým vývodům laskavý zřetel. (Výborně!)
Debata dnešní má svůj podnět v otázce nadmíru
palčivé, tvořící předmět dlouholetého hnutí dělni-
ckého, v otázce zkrácení pracovní doby v dolech
uhelných. I z této příčiny vítám dnešní rokování,
poněvadž mám za to, že hlasové, ve kterých čeln
vývody vyzněly, budou k tomu spolupůsobiti, aby
palčívá otäzka zákonného zkrácení pracovní dob
v dolech uhelných konečně dospěla ku kýženému
vyřízení. Kdo nestojí výlučně na stanovisku kapita-
listické výroby, přizná, že zákonné předpisy, týkající
se pracovní doby v dolech, obsažěně v zákonu zr
1854, dnešním poměrům nevyhovují. Má-li která děl
nická vrstva narok na legislativní zkrácení doby pra-
covní, jest to vrstva dělníků, v ubelných dolech pra
cujících. Kdo viděl ty polonahé postavy, pracující
denně 10—11 hodin hluboko pod zemí, jednak
nesnesitelném vedra, jednak studeném průvanu, pra
cující ve vzduchu prachem uhelným přeplněném,
pracující za veliké fysické námahy a vydané přečet
ným nebezpečím života i zdraví, ten musí doznati.
že, čítají-li se vojáku válečná těta dvojnásobně
možno u horníka vším právem říci, že jeho pracovní
výkon u porovnání s pracovním výkonem dělníka
zaměstnaného nad zemí, vykazuje pracovní kochi-
cient trojnásobný, ba i ještě větší. Od kapitálu v
do ech investovaného lze očekávati, aby konal úkoly
humanity. Úkol ten náleží v obor sociálně politick
činnosti státní. Ochrana hospodářsky slabších, kteř
nemají nežli jediný statek svůj, výkon pracovní, jejž
jsou nucení zpeněžiti k zächraně svojí existence.
jest jedním z nejušlechtilejších ikolů moderního
státu. Tím nemá býti však nikterak nějaké proti-
kapitalistické tendenci dán výraz, Každý soudný a
střízlivý pozorovatel věcí hospodářských v plné míře
uznává hluboký význam výroby kapitalistické, ale
běží o to, aby výstřelky její nezasábly za mez, která
jest v ohledu na hospodářsky slabět diktována. Kapi-
tálu se vyhověním této žádosti horníků neubllží
Rečník pronáší pak prosbu, aby komise, které bude
návrh posl. Kaftana příkázán, vzala v úvahu, zdal
by se nedoporučovalo, aby při druhém čtení ov ná-
vrhu tomto vhodným způsobem přišlo na jevo mí-
nění tohoto sl. sněmu stran zkrácení doby pracovn
v dolech ubelných. (Výborně! Výborně!) V ohledu
formálním navrhuje, aby návrh ten přikázán by
nejen komisi rozpočtové, nýbrž i výboru národo-
hospodářskému. (Výborně! Výborně! Hlučný potlesk
Řečníku se blahopřeje
Posl. Reiniger: Vše, co se zde mluvilo, mlu-
vilo se do větru a vláda dívati se na to bude, jak
na makulaturu. Proli pozemštění dolů budou Němci
z ohledů národních, by vliv zemského výboru se ne
zvětšil a do německých krajin by nebyly posílány
armády českých úřadníků. V dalších slovech shoduje
se řečník s vývody posl. Stracha, polemisuje s posl
drem. Leilnerem řka, že jeho zásady sotva se pod
statně liší od zásad Petschka, Weimanna a sou
drubo.
Řečník prohlašuje, že hlasovati bude, by návrh
Kaftanův přikázal se komisi, kde naskytne se příle
žitost k novým návrhům a podnětům.
Nejvyšší maršálek zemský. Ku slovu
přichází posl. dr. Baxa.
Posl. dr. Baxa: Nemohu dříve příkročiti k sv
řeči, dokavad nezjistí se otázka, je-li toto shromáž-
dění ještě sněmem a bude-li kompetentní se usnášeti.
Jak já jsem se přesvědčil a spočítal, není ve sně
movní místnosti přítomen takový počet poslanců.
kterého jest k usnášení potřebí. Prosím nejv. pana
maršálka zemsk., aby zjistil, zdali jest sněm kompe-
tentní, a můžeme-li přikročiti k hlasování čili nic.
Nejvyššímaršálek zemský: K tomu
nemohu dát jiné odpovědi, než jako dříve několikrát
se stalo, že totiž náš jednací řád nezná vyzvání
předsedy, aby mezí jednáním zjišťoval způsobilost
usnášení se. Způsobilost tato konstatuje se na po-
čátku schůze a může během jednání ještě při hlaso-
vání zjištěna býti, jestliže totiž dostatečný počet
poslanců žádá příslušným způsobem za blasování
dle jmen. Přepočítávání přítomných ve sněmu během
debaty náš jednací řád nezná. Prosím tedy pana
posl. dra. Baxu, aby svou řeč zahájil.
Posl. dr. Baxa: Nemohu počíti se svou řečí,
poněvadž nejsme kompetentní. Po mé nebo snad
ještě po některé další řači dojde k hlasování a pak
se objeví, že nejsme kompetentní. Nač bych tedy
mluvil před shromážděním, které není vlastně sně-
mem. Jak jsem spočetl, je zde 75 poslanců a k plat
nému usnášení se jest jich potřebí 125. Mám právo
žádat, abych mluvil před sněmem a ne před shro
mážděním soukromých osob.
Nejv. maršálek zemský: Musím jen
opakovat, že pan posl. dr. Baxa má slovo a že jes
ovšem jeho věcí, chce-li mluviti čili nic. (Bravol)
Posl. dr. Baxa: Před shromážděním soukromým
mluviti nebudu. Konstatuji, že sněm není kompe-
tentní, poněvadž zde není dostatečný počet členů
k usnášení se. Je zde 75 poslanců i s těmi, kteř
sedí v restauraci a chodí po kuloárech. (Mezitím tvoří
jednotliví poslanci skupiny, v nichž živě mezi sebou
hovoří. Nepokoj v celé sněmovně.).
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Pro-
hlašuji ještě jednou, že až dojde k hlasování, bude
každému volno žádat za hlasování dle jmen, čímž
kompetence sněmu se zjistí. Nyní ale žádám p. dra
Baxu, aby prohlásil, chce-li mluviti anebo ne. (Hluk
a četné polohlasné poznámky se strany poslanců.
Posl. dr. Baxa má za to, že výklad nejvyššího
maršálka o konstatování způsobilosti sněmu není
správný a praví, že jest zajisté v intenci jednacího
řádu, aby ve sněmovně byl stále přítomen náležitý
počet poslanců. Trvám na tom, že sněm není kom-
petentní a před neůplným sněmem mluviti jako po-
slanec nebudu, poněvadž se nacházím v soukromém
shromáždění.
Nejvyšší maršálek zemský: Dovoluji
si k p. posl. dr. Baxovi dotaz, zdali se vzdává slova
nebo ne? (Trvalý hluk a nepokoj v celé sněmovně.)
Posl. dr. Baxa: Ovšem že chci mluviti, ale
jako poslanec. sněmu království českého na sněmu
toto zhromáždění není všaky kompetentní, neni
sněmem.
Nejvyšší maršálek zemský (po chvíli
zvoní): Miním, že buď řečník mluví anebo nemluví,
něco třetího není možno. (Velmi dobře ! Bravo ! Ve-
#10
alto_textblock
#10
selost. Ve skupinách jednotlivých poslanců hovoří
se živě dále.)
Posl. dr. Baxa: Jako poslanec sněmu králov
ství českého mohu mluviti jen tenkráte, je-li sněm
kompetentní.
Nejvyšší maršálek zemský (po pře-
stávce): Jako nejvyšší maršálek království českého
prohlašuji, že se držím jednacího řádu. (Bravo ! Vý-
horně! Potlesk.) Ostatně má pan poslanec dr. Baxa
právo proti prohlášení, které jsem učinil, podati pro-
test přiměřeným způsobem, nemohu mu však při-
znati právo, aby dle své vůle mluvením nebo ne-
mluvením řízení sněmu zdržoval! (Bravo ! Souhlas
trvalý hluk v celé sněmovně.
Posl. dr. Baxa: Já jsem takových protesto
podal již několik, ale ještě nikdy se nestalo, že by
to bylo bývalo co platné. Mně se jedná o to, abych
dokázal, že jest celá veliká řada pánů poslanců,
kteří úřad na ně vznesený pojímají tak, že když se
jedná i o předmět tak důležitý, jako právě jest dnes
na jednacím pořadu, že nejsou přítomni. Jest povin-
nosti poslanců, aby jednání sněmovnímu byli pří-
tomni a hájili zde zájmy lidu, jejž zastupují. Jak
k tomu přijdou ti, kteří zde jsou? Jestliže tedy se
dovolávám toho, aby se zjistilo, je-li zde počet po-
slanců ku kompetenci potřebných, pak není to žádná
kaprice, nýbrž má to svůj důtežitý účel. (Povýšeným
hlasem): Já trvám, nejvyšší pane maršálku, na tom,
že jako poslanec sněmu království českého mohu
mluviti pouze na sněmu kompetentním, a poněvadž
sněm kompetentním není, nepokládám se za povinna.
abych v ctěném shromáždění 80 osob mluvil jako
soukromá osoba.
Posl. Wolf: Diety vybrati nedělá ještě po
slancem, není liž pravda, pane doktore?
Posl. dr. Baxa: Ano.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní)
Jestli p. dr. Baxa nemíní mluviti, pak musím míti za
to, že se slova vzdává.
Posl. dr. Baxa: Já se slova nevzdávám, al
chci mluviti na sněmu, který jest kompetentní.
(Hluk v celé sněmovně, do něhož se mísí četné
polohlasné výkřiky jednotlivých poslanců, trvá dále.
Přestávka.
Posl. Wolf: Poněvadž zde nikdo nechce mlu-
viti, dovolte mi návrh, by zítra o 11. hodině konala
se schůze
Posl. dr. Baxa: Račte dovolit, p. posl. Wolfe
nemáte slovo
Posl. Wolf: . , . a páni poslanci, kteří již od-
jeli, byli do ní svoláni telegraficky.
Nejvyšší maršálek zemský (zvoní
Račte, prosím, dovolit! (Opět zvoní.) Upozorňuji, že
zamýšlím po řeči pana poslance dra. Baxy přikročiti
k ukončení sezení a odložiti pokračování v jednání
dnešním na příští schůzi, která, jak jsem již něko-
lika pánům na jejich dotaz sdělil, bude se konati
ve čtvrtek po svátcích. (Hluk.)
Posl. Wolf: Nemohl byste nám to říci tak
německy?
Nejvyšší maršálek zemský opakuje svá
slova německy.
Posl. Wolf: Opět protahování
Posl. dr. Baxa: Prosím, jak k tomu ale přijdu
zrovna já, že mám mluviti k prázdné sněmovně ? (Pře-
stávka, v nížhlučný rozhovor jednotlivýcho poslaneo
trvá dále.)
Nejv. maršálek zenský: Připomínám
že se již stalo velmi často, že mluvili řeční i
v době
Posl. Wolf: Žádám o slovo k volnému ná
vrhu.
Nejv. maršálek zemský (zvoní; povýše-
ným hlasem): . . že časlo již řečníci mluvili v době
kdy nebylo dosti poslanců přítomno.
Posl. Wolf: Žádám o slovo k volnému ná-
vrhu.
Nejv. maršálek zenský (zvoní): Jsem
ochoten k tomu, jestliže p. dr. Baxa s tím soublasi.
přerušiti nyní schůzi a vyhraditi p. dru. Baxovi slov
při počátku příštího sezení. (Hluk a odpor u četných
poslanců. Hlasy: Proč nemluví hned?)
Posl. Wolf: Navrhuji dnes večerní schůzí. Věc
nesmí se více rozkouskovati a protáhnouti.
Posl. Iro: Venku volá vše po zlevnění uhlí!
Posl. Wolf: Pak kašleme na podobný zastupi
telský sbor.
Nejv. maršálek zemský prohlašuje ně-
mecky, že hodlá schůzi přerušití a že poslanci dru
Baxovi vyhražuje slovo jako prvému řečníku v příští
schůzi.
Posl. Welf: Žádám, aby příští schůze konala
se dnes večer nebo zejtra dopoledne, protože obe-
censtvo na to čeká.
Nejv. maršálek zemský: Jelikož mně
jako nejvyššímu maršálku přísluší právo, ustanovo
vati schůze sněmu, stanovím, že příští schůze koná
se ve čtvrtek po velikonočních svátcích. (Různé
výkřiky u německých radikálů.)
Posl. Wolf. To je proto, že máme zde před-
sedu jmenovaného a nikoli voleného.
Posl. dr. Dvořák: Tady nejsme ve vídeňském
parlamentě! (Hlučný nepokoj. Hlasy: Zde to nejde
jako ve Vídni, pane Wolfe ! To není Fuchs )
Posl. Wolfi Tento parlament tak jako vídeň-
ský není hoden střelného prachu.
Posl. Iro: Obecenstvo učiní si již o tom své
mínění.
Posl. Wolf: Zcela obyčejná komedie. Škoda
peněz, co stojí. Použijte jich raději na německé
české divadlo; bylo by to rozumnější. (Trvalý ne-
pokoj ve sněmovně.
Nejv. maršálek zemský několikráte zvoní
ale hluk trvá dále.
Nejvyšší maršálek zemský přistupuje
za trvalého nepokoje ve sněmovně k ukončen
schů ze.
Posl. dr. Scharf dává se zapsati ještě v se
znam řečníků v této debatě.
Do rozpočtové komise zvolen byl posl. hrab
Dey m.
Návrh posl. Kutschera, jenž byl na jednacím
pořadu dnešní schůze, přikazuje se bez prvého čten
komisi.
Posl. Březnovský a soudruzi podávaí
na místodržitele
#11
alto_textblock
#11
dotaz:
#12
alto_textblock
#12
V poslední době staly se chudé vrstvy širšího
obyvatelstva pražského obětí neslýchaného vydři-
dušství. Židovští obchodníci
Posl. dr. Scharf: Co dělají křesťanští obchod-
níci, o tom pan Březnovský jak živ nic neslyšel.
Posl. Hřeznovský Já mámi na stárosti jen
židy, o těch křesťanských podejte zase interpellaci vy.
Posl. dr. Scharf: Jen tak dále, s tou konfes
sionální jednostranností to daleko přivedete.
Posl. Březnovský: . . . s moukou v mlýnech
Pickových Gütigh a Wantoch vydali totiž
zvláštní bloky po 1 zl. 50 kr., slibujíce tomu.
kdo kupony v nich nalepené po 25 kr. rozprodá.
v tom případě, vrátí-li všech šest ostatních překup-
níků tyto kupony a zakoupíli zároveň po zl. 1.50
bloky nové, »zdarma« 50 kg mouky. Poněvadž dle
posledních tržních záznamů 1 q mouky stál pouze
13 zl. 50 kr., půl cenlu tedy zl. 6.75, vydělávaln
firma jmenovaná až přes 4 zl. při 50 kg mouky,
kterýmžto nestydatým švindlem řada nezkušených
chuďasů a řádné maloobchodnictvo těžce bylo poško-
zeno, aniž by byli povolaní orgánové i v nejmenším
proti tomuto zlořádu zakročili.
Vzhledem k tomu dovolují si podepsaní vznésti
na V. E. dotaz
1. Jest V. E. tento případ nestou-
ného vyděračství zná m
2. Co hodlá V. E. učiniti, aby těmtoa
podobným zlořádům, páchaným na-
mnoze židolvským obchodnictvem.
v brzké době a radikálně přítrž uči-
něna byla?
Posl. Joseí Krejčík, Václav Němec
soudruzí podávají ve příčině zaveden
zkrácené služby vojenské pro absol
venty odborných škol průmyslových
řemeslníckých a kupeckých
#13
alto_textblock
#13
d
Slavný sněme račiž se usnésti
1. C. k. vláda se vyzývá, aby učinila čeho třeba.
by výhoda jednoroční služby vojen
ské povolena byla též všem absol-
ventům odborných učilištprůmyslo-
vých, všeobecných škol řemeslnických
a školobchod ních.
#14
alto_textblock
#14
návrh
#15
alto_textblock
#15
2. K jednoroční službě vojenské buďiež přin=
štěni — mimo absolventy státních průmyslových
a obchodních škol, jež práva toho již požívají —
taktéž absolventi škol odborných,
pokud mají 3 roční ky.
3. Vynikajícím žákům škol pokračovacích, kfeří
mimo to ve svém působení živnostenském zvláště
se vyznamenávají, budiž umožněno, po složení
zvláštní zkoušky přijímací, taktéž právo na jedno-
roční službu vojenskou, eventuálně budiž jim služba
vojenská na 2 léta zkrácena.
4. V ohledě formálním budiž návrh tento při-
kázán komisi živnostenské k předběžné poradě
podání zprávy.
Posl. Ant. Steiner (Kadaň) a soudr. táží s
místodržitele na zákaz dovozu skotu do Saska, kde
vyskytla se kulhavka a slintavka.
Posl. Opitz a soudr. podávají návrh v příčině
lichvy s uhlím a lupičství vuhelných
dolech. V návrhu se praví, zdali žádným sou-
kromým právem dosud nezískané a pod povrchem
země nahromaděné nerostné bohatsví země, k němuž
náleží též uhlí a event. i mínerální vody, má se
prohlásiti pro zužitkování v době budoucí jako ma-
jetek země nebo státu.
Posl. Doležal a soudr. dotazují se místo-
držitele ve příčině přísného způsobu vybírání daní
v soudních okresích novobydžovském a chlu-
meckém.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje
návrh posl. Ant. Steinera z Kadaně na podpory
státní rolníkům v Rudohoří, který bude dán vzhle-
dem k učiněnému usnesení sněmu při prvním čtení
příští schůze na jednací pořad.
Příští schůze koná se dne 19. dubna
o 11. hod. dopol.
Předmětem rokování jsou: pokračování v de-
batě o návrhu posl. Kaftana, pak návrh
posl. Štěp. Richtra a dra. Pacáka, které byly
již dnes na jednacím pořadu a prvá čtení návrhů
posl. F. Albla a soudruhů ohledně ukládání daní na
polní hospodářství; poslanců Čeňka Hofmanna, dra.
Schreinera a soudruhů v příčině podporování chovu
koní; poslance Opitze a soudruhů v příčině úpravy
právních poměrů veškerých oseb učitelských na
obecných školách národních a měšťanských v krá-
lovství českém; poslance Niklfelda a soudruhů na
změnu říšského zákona o reformě berní v tom
smyslu, aby osobní daň z příjmu podrobena byla
přirážkám autonomním.
Nejvyšší maršálek zemský ukončuje
schůzi o 4. hod. 45 min. odpol. s přáním všem po-
slancům šťastných a veselých svátků.
#16
alto_textblock
#16
Sněmovní komise.
#17
alto_textblock
#17
Komise školská pokračovala včera v po-
všechném rokování o otázce mnohých úprav poměrů
učitelstva a skončila ji. Posl. Šťastný popíral, že
by byl podán důkaz, že učitelstvu vede se zle; dá-
kaz takový se podává jen tenkráte, jestli příslušníci
dotýčného stavu z něho utíkají: při rolnictvu se tak
děje, kdežto naopak ke stavu učitelskému se lide
hrnou. Učitelstvo staví se na stanovisko: my jsme
zde, tedy nás zaopatřete slušně, t. j. tak, jak chiceme
my. Na takové stanovisko se my v komisi postaviti
nemůžeme, když chudne celý národ. Rečník míní,
že jest v celé věci nesprávné pojímání poměrů, v
kterém učitelstvo se nalézá k zemi, že totiž jest ve
službě země, to učitelé zapomínají, neboť výbrůžky
se strany služebníka jsou neslýchané a nevídaně.
Státní úřadnictvo tak nedělalo, Mimo fo však jednajl
také neobratně, neboť současně s požadavky na sněm
podanými žádají zároveň, abý se rozštřily prázdniny.
Členové sněmu jsou hospodáři penězi cizími a proto
smějí povoliti jen to, čeho jest nevybnutelně zapo-
třebí, oni tedy nesmějí dát žádných darů. Po pomě-
rech v jiných zemích nám ničeho není; a porovná-
vati je se státními úřadníky není případné, poně-
vadž státní úřadník musí pracovati více nežli učitel
Mimo to dlužno uvážiti, že ani úpravou dle návrhu
posl. Anýže a Verunského nebude učitelstvo uspo-
kojeno. Bude žíti dle svých poměrů a proto za ně-
jaký čas zase bude nespokojeno. Nespokojenost
v učitelstvo venkovské byla učitelstvem pražských
měšťanských škol vnesena uměle. Uvnitř učitelstva
venkovského však nespokojenost není, přijde ale čas,
kde se zbaví terrorismu. Řečník ukazuje dále k úpravě
platů učitelek. Vytýká, že měřítkem pro úpravu plata
učitelských jest rodina a přece podle téhož měřítka
měří se učitelkám, které nesmějí míti rodiny.
Oslatně učitelky z velké části nevěnují se škole
z povolání, nýbrž aby se zaopatřily po dobu, ne
av
se vdají.
Posl. Legler opravuje tvrzení posl. Šťastnéh
o stáří, v kterém učitelé vstupují do služby a jeho
výpočet času pracovního, jakož i jeho tvrzení o uči-
telkách. Dále polemisuje s posl. Šťastným posl. Voll-
gruber a posl. Sokol, jenž poukazuje, že posl.
Šťastný letos žádá, aby úprava děla se krok za kro-
kem, kdežto roku loňského byl proti tomu.
Posl. Dr. Scharl v delší řeči vyvrátil námitky
posl. Šťastného proti zvýšení služného a účitelstva
proti jeho výpadům vřele a účinně se ujal, a ohra-
dil se energicky proti redůkci platů učitelek.
Dosavádní chování se stálu jest velice zdrželivé
a dlužno poukázali k tomu, že vláda ani v otázce,
kteráž by nevyžadovala téměř žádných finančních
obětí, na příklad při otázce řádu disciplinárníh
nechce přispět, abychom opravám, požadovaným uči
telstvem, vybověli.
Bylo také jednáno, aby obce přispívaly. Řečník
jest proti tomu. Zbývá tedy jenom země; ale zvý-
šením zemských přírážek k daním přímým úhrady
zjednati nelze. Nahlédlo to nyní také učitelstvo. Ne-
bude tedy jinak možno, nežli aby se příplatkem
k daním nepřímým věc jinak formulovala, nikoliv
snad, aby se k úpravě platů zavedl poplatek k dani
z piva, nýbrž dalo by se odpovědíti: zrušení škol-
ného jest požadavkem spravedlivým; stejně úprava
platů jest požadavkem spravedlivým a tedy povin-
ností a závazkem země; nestačí-li prostředky dosa-
vadní, dlužno opatřiti úhradu a proto bude spra-
vedlivo, jestliže zavedeme příplatek k daním nepří-
mým, nikoliv na úpravu platů učitelských, nýbrž n
upravení zemských financí. S návrhem, aby současně
s otázkou učitelských platů projednalo se také zru-
šení školného, řečník souhlasí, stejně pak souhlasí
s návrhem hr. Zedtwitze, aby byla junctím také roz-
řešena otázka úpravy poměrů katechetů. Řečník
ovšem míní slovem katechetů učitele náboženství
vůbec a očekává tudíž úpravu vyučování pro vy-
znání všechna. V této příčině sice ohledně nábožen-
ských menšin budou jakésí obtíže, proto že není
všude dostatečný počet dítek, avšak okolnostt
nesmí vadili, ahy se stala úprava osnovy vyučovací.
Prol. dr. Čelakovský uvádí, že otázkou
úpravy platů nezajímá se pouze učitelstvo, nýbrž
i občanstvo, čemuž nasvědčuje veliký počet poda-
ných petic, o nichž přece se nemůže předpokládati,
že by občanstvo jenom lehkovážně je podpisovalo.
Školská komise přihlížeti přece nebude pouze k zá-
jmům jednoho stavu, nýbrž k prospěchu celé školy.
Uspokojení učitelstva zajisté může býti na prospěch
školství, ovšem ale úprava, která by způsobila bouři
v poplatnictvu a která by tedy občanstvo jaksi sta-
věla proti škole, by na prospěch školství nebyla.
Proto tedy bylo s naší strany prohlášeno, že uzná-
váme nutnost úpravy platů, že uznáváme za spra-
vedlivou zásadu tříd osobních, že ale jedná se nám
o to, aby tato otázka byla řešena reálně, totiž tak,
aby se přihlíželo na finanční její dosah, že proto
do zákona má přijíti zvláštní klausule, že zákon ten
má nabýti platností, až vstoupí v platnost zákon
o finanční úhradě. Při otázce úhrady bylo přihliženo
k tomu, že lze ji opatřiti jenom rozvržením nákladu
na vrstvy nejširší, což jest možno při dani nepřímě,
pro kterou ostatně nejširší vrstvy již se vyslovily.
Žádá, aby oba návrhy (posl. Anýže a Werun-
ského) byly přijaty za základ speciální debaty a zá-
roveň schválil se návrh, aby svolán byl sub-
komitét. Řečník lituje, že zemský výbor slibené
předlohy dosud nedal. Oproti posl. Šťastnému po-
dotýká, že nazírá na celou věc se stanoviska příliš
místního, jsa živ v kraji, ve kterém dnes skutečná
nouze je. Učitelé utíkají se ku dráze, ba učitel
žádal i za místo obecního strážníka. Vyhrůžky,
o nichž se posl. Šťastný zmínil, řečník ostrými
slovy odsuzuje. Oproti tomu tvrdilo se, že učitel-
stvo pražských měšťanských škol zavedlo agitaci;
uvádí, že právě to docela slušným a legálným způ-
sobem domáhalo se, aby zůstalo základní služné
alespoň takové, jako dosud. Agitaci tehdy niěvnesl