Strana 2. Číslo 154.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 7. června 1900.

a nejvydatnějším způsobem býti podporovány. (Sou- hlas v levo.) Posl. dr. Šítený: Germanisací. (Hlučný smích v levo.) Dr. Körber: Vláda nemyslí, že svým dosa- vadním chováním vyvolala nedůvěru některé strany, (Odpor na české straně.) a že neměla v úmyslu, jak se jí vyčítá, některou stranu provokovati. (Hlučný odpor.) Posl. dr. Brzorád: Vaše osnova znamená pro- vokaci. (Hlučné volání: Ticho! Ticho!) Posl. dr. Šílený: Je to smělost, když minister- ský předseda něco takového řekne. Předseda zvoní a prosí o klid. Dr. Körber praví, že jest lichou domněnka, jakoby vláda nebyla s to, vystoupiti z ostra. Ale prozatím spatřuje svůj úkol v tom, postarati se o to, aby se nemoc parlamentu nehoršila a nepřenesla na stát a obyvatelstvo. I nyní doufá, že národní spory se zmírní nebo přestanou. Ale jest to poslední ho- dina, která se této naději povoluje. Posl. dr. Šílený: Či poslední hodina? Dr. Körber: Nesplní-li se ani teď, pak na- stane neodvratná nutnost vyvésti stát ze zhoubného sporu a udělati cestu pro hospodářskou práci, kterou si lid přeje. (Přerušení, souhlas.) Není možno, aby zákonodárství dále zahálelo (Velmi dobře!), když přece ve vsech oborech třeba jest nových, době odpo- vídajících opatření. Ministr dále důrazně poukazuje, že se další činnost parlamentu nemůže trpěti. Posl. Doležal: Tedy! A spravedlnost Posl. dr. Šílený: Přestaňte germanisovati. (Hlu- čný smích v levo.) Posl. Heeger: Germanisovat. Taková bota. Předsedažádá o klid. Dr. Körber praví, že to tak dále jíti nemůže, ale vláda chce ústavní život zachovat. Právě proto jest její povinností, aby ústavu přes všecky stran- nické spory udržela se při životě, t. j. v působnosti. Posl. dr. Šílený: Tož proveďte § 19. státních základních zákonů. Dr. Körber klade důraz na to, že parlament musí se o vládní osnově vysloviti buď kladně nebo záporně, ale že nesmí svůj úsudek odepříti. Posl. dr. Brzorád: Proč pak jste to neřekli Němcům? Dr. Körber: Žádný strannický jzájem nesmí se státi tak mocným, aby si trvale podceňoval zájem státu. Abnormální poměry mohou nastati, tak tomu bylo i jiných zemích, ale konečně musí býti odstra- něny vzájemnou dohodou. Posl. Doležal: To jsme učinili. (Trvalý nepo- koj v levo.) Jestli se však staly pravidlem, pak se rozumí samo sebou, že se musí vážně zodpovídati otázka, na které straně jest právo, zdali na straně státu a pořádku, nebo na straně něpořádku, který s stává pravidlem. Posl. dr. Šílený: Prováděli platné zákonya státní základní zákony, to se rozumí samo sebou. Posl. Doležal: My chceme jen, aby se zacho- vávaly státní základní zákony. Kde pak ostává § 19.? Posl. Heeger: Vaše nařízení ho povalila. Dr. Körber obrací se ještě jednou s důrazem ku sněmovně, aby zjednala obrat k lepšímu, dokud je čas a končí za potlesku a velikého pohnutí. Posl. dr. Herold praví, že nechce ve vážné chvíli polemisovati. Výzva ministerského předsedy týká se jen strany řečníkovy. (Souhlas u Čechů.) Bylo by to bývalo otevřenější, kdyby se byl předseda mini sterstva právě k této straně se svou výzvou obrátil. Řečník uznává, že situace státu jest smutná a zamo- taná a patří k tomu veliká myšlénka a mocná vůle, chce-li kdo stát vyvésti z této situace, do které ho nepřivedla nynější krotká obstrukce, nýbrž obstrukce předešlých tří let a zaslepenost vedoucích státníků. (Hlučný souhlas na české straně.) Na vážnou výzvu mám také vážnou odpověď. Řečník uznává nutnost obnovení míru, ale praví, že si ho nemůže jinak my- sleti, než když stát hude považovati národy za rovně oprávněné. (Hlučný, trvalý potlesk na české straně.) Předseda táže se, chce-li dr. Herold podati návrh, aby byla o řeči ministerského předsedy zahá- jena debata. Posl. dr. Herold praví, že nehodlá mluviti dlouho, a že jest lépa, bude-li mu ponecháno slovo k nynějšímu prohlášení, než kdyby napřed podal návrh, a pak ho teprve odůvodňoval. Sněmovna necht ho vyslechne ve vlastním zájmu. Není-li to ve smyslu jednacího řádu, pak řečník prosí za odpuštění, neb žijeme ve zvláštních poměrech, a jestli pan minister- ský předseda mohl mluviti mezi čtením interpelací, pak řečník na to může také odpověděti. Předseda opakuje svoje vyzvání. (Nepokoj na straně Cechů.) Posl. dr. Herold: Nechci sáhnouti k úskoku pomocí jednacího řádu a ujmouti se slova v podobě věcné poznámky. Pan ministerský předseda prohlásil, že osnovami jazykového zákona hleděl býti spravedliv

k oběma národům. Musím naproti tomu říci, že není pravda, že by zásady obou osnov byly s obou stran bývaly uznány za správné, neboť nemůžeme nikdy uznati za správné, že jazykové právo v Čechácha na Moravě má býti upraveno na základě nerov- nosti obou zemských jazyků. (Hlučný souhlas na české straně.) Také musím věcně opraviti, že bylo osnovami vyhověno nárokům obou národů, zejména českého, poněvadž zejména zákon pro Moravu ničeho neví o české úřední řeči. Předseda zvoní. (Nepokoj a výkřiky na české straně.) Posl. dr. Herold: Poněvadž výzva, jež byl mluvena k nám, praví, že státní myšlénka a stát sám přivedeny jsou v nebezpečí, pak pravím: Nežádáme od vlády nic jiného, než aby se stát skutečně nalézal ve spořádaných poměrech, aby vládnul pořádeka zákon. Nynější stav nemůžeme však považovati za stav pořádku a zákona, nýbrž za kapitulaci pořádku před jednou obstrukcí. (Souhlas na české straně.) Praví-li ministerský předseda, že záležitost tato bude upra- vena cestou absolutní v tom smyslu, v jakém to pan ministerský předseda navrhnul v osnovách, pak pra- víme, že takového upravení nikdy neuznáme a že če- ský národ, čeští poslancové budou se takové úpravě vzpírati ze všech sil. Chcete-li pořádek, — měli jste za posledních 14 dní dost času ku přijetí našich zcela umírněných požadavků — pak zaveďte pořádek nejprvé tím, že napravíte zločin, který byl spáchán dne 19. října m. r. na zájmech státu. (Hlučný a trvalý potlesk na české straně.) Předseda oznamuje, že příští schůze koná se zítra o 11. hod. dop. Konec schůze ve 4 hod. 15 min.

Zprávy politické. V Praze, 6. června. K situaci. Téměř všecky kluby poslanecké sněmovny konaly před dnešní schůzí zvláštní porady, ve kterých rokováno bylo o politické situaci. — V mladočeském klubu prohlásil dr. Strán- ský, že předseda ministerstva dr. Körber přeje si vlastně obstrukci, protože ke všem návrhům, podaným za účelem jejího povalení, zachoval se úplně lho- stejně a netečně. Na to klub se usnesl, že má býti v obstrukci pokračováno, protože dosud neučinila žádná strana ani dost malého pokusu, kte- rým by Mladočechům umožněno, zanechati obstrukce. O tom, aby některá předloha byla z obstrukce vy- puštěna, nestalo se dosud usnesení žádné, ale zdá se, že by klub mladočeský přistoupil k rokování o před- loze, týkající se zavedení devítihodinnné práce v do- lech, ale jen pod podmínkou, že by dána byla na je- dnací pořad před rozpočtem prozatímním. V klubu konservativních velkostat- křářů bylo všestranně projeveno podivení, že Němci nepřívolilí ke zrušení Kindingrova výnosu, čímž mo- hla by býti další obstrukce zastavena. Klub prohlásil toto příkré jednání Němců za velkou a těžkou poli- tickou chybu, ale dalšího závazného usnesení proza- tím neučinil. Jihoslovanský klub se usnesl, že ne- bude českou obstrukci sice potírati, ale také ne pod- porovati. Kromě toho byl učiněn návrh, aby klub se zasadil u vlády prostřednictvím pravice o zrušení vý- nosu Kindingrova. Ale debata o tomto návrhu nebyla skončena; bude se v ní pokračovati ještě dnes večer. Také antisemité, kteří již na konferenci německých klubů rozhodně žádali, aby vyhověno bylo požadavku Čechův ohledně zrušení výnosu Kindin- grova, nepřestávali ani dnes ještě naléhati na něme- cké strany, aby k tomu přivolily. Ale němečtí velko- statkáři a liberálové vůbec pilně tomu se brání. Veliká váha přikládá se schůzi, již dnes odpo- ledne o 3. hodině konati bude výkonný výbor pravice. »N. Fr. Pr.« se těši, že bude v ní pro- hlášena roztržka pravice, načež prý ihned bude uči- něn pokus o spolupůsobení ostatních skupin sněmov- ních proti obstrukci. Za tím účelem budou prý míti předsedové těchto skupin poradu, avšak ve sněmov- ních kruzích prý se projevuje málo naděje, že by tato akce mohla míti úspěch, ježto v polském klubu hr. Dzieduszycki a v katolické straně lidové baron Di- pauli vyslovují se proti kooperaci se skupinami le- vice, a boj proti české obstrukci podniknouti nechtějí a to proto, aby nenastala mezi pravicí a Čechy žádná roztržka. Přejeme si ze srdce, aby toto poslední bylo pravdou. Příspěvky na společné záležitosti. Jak píšeme na jiném místě, podala vláda ve dnešní schůzi poslanecké vídeňské sněmovny osnovu zákona, jenž týká se příspěvků království a zemí na říšské radě zastoupených na záležitosti, jež jsou společné pro všecky země rakousko-uherské říše. Zároveň byla od- volána osnova zákona, podaná již lonského roku ohledně téže záležitosti, protože stala se bezpřed- mětnou tím, že císařským vlastnoručním listem ze

dne 30. prosince 1899 došlo na prozatimní upravení kvoty pro první půlletí r. 1900. Nynější osnova, která různí se od lonské před- lohy jenom dobou počátku své působnosti, odpovídá úplně návrhu, na kterém shodly se obě kvotové de- putace, když, jak známo, konaly v květnu t. zv. své porady v Pešti. Návrh ten současně s vládní před- lohou uvádí se na vědomí poslanecké sněmovny ve správě rakouské kvotové deputace. Návrh ten, jehož podstatný obsah znám jest již veřejnosti rozličnými sděleními kvotové deputace, vrcholí v tom, že u pra- vení kvoty platiti má pro dobu od 1. června 1900 do 31. prosince 1909 a že v této době království a země na říšské radě zastoupené mají přispívati 65 6. a země uherské koruny 34.4 proc. na uhražení nákladů na společné záležitosti. Od Uher až dosud z titulu přivtělení Vojenské hranice placené praecipuum 2 proc. budoucně odpadne, takže výše uvedená procenta rozdělena budou na celou spotřebu, k jejíž úhradě však pro dobu celního společenství s Uhrami upotřebováno býti má nejprve čistého vý- nosu celních, za společné příjmy prohlášených dů- chodů. Ve svém konečném účinku odpovídalo by toto upravení kvotového poměru onomu stavu, který sku- tečně trvá již od té doby, co nabyl platnosti vzpo- menutý císařský vlastnoruční list, tedy od počátkn- běžného roku. Jak řečeno, shoduje se osnova zákona — úplně s návrhem kvotové deputace a obsahuje- mimo to ještě ustanovení o modalitách měsíčního odvádění kvotových příspěvků společnému minister- stvu, jakož také klausuli o reciprocitě, podle níž činí se působnost zákona závislou od uzákonění soudob- ných ustanovení v druhé polovici říše. Německý říšský sněm, který dnes poznovu se sestoupí, rokovati bude o loďstvové před- loze. Jak známo, navrhla rozpočtová komise za účelem úhrady vydání na nové loďstvo m. j. také zavedení cla na dovoz piv a. Interesenti za- slali nyní říšskému sněmu petici, v níž žádají za za- mítnutí tohoto návrhu. Odůvodňují pak tuto svou žádost tím, že nelze čekati, že by německý pivo- varský průmysl cd zvýšení cla na dovoz piva měl nějak zvlástě značnější odbyt piva. Srbský král Alexandr vítán byl po celou svou plavbu po Dunaji velikými zástupy lidstva, jež mu vřele prý holdovalo. V Dolním Milanovaru, kdež byla učiněna první zastávka, očekávalo velmi značné, z celého okolí sešedších se množství lidu příjezdu krále Alexandra, jenž, osloven byv arciknězem Gele- ričem, odpověděl, že těší se, že mohl zavítati mezi svůj lid, aby na základě bezprostřední zkušenosti seznal jeho tužby a potřeby a přiblížil se tak ku své úloze, kterouž chce Srbsko uvésti v dráhu pra- vého pokroku a blahobytu. Král skončil svou hojně. aklamovanou řeč vyzváním národa, aby věnoval všecku svou sílu hospodářskému sesílení. Stejně vřele byl prý král uvítán také v Gradišti a v Ra- dujevci. Ruská vláda o pouti katolíků do Říma. Oproti jinak znějícím zprávám sděluje »Agence Ste- fani« z Petrohradu: Ruská vláda nejen nepřekáží ru- ským katolíkům, kteří chtějí putovati do Říma, nýbrž naopak skýtá jim výhod. Vláda udělila od 1. ledna- t. r. v 109 případech katolickým kněžím dovolení, aby se odebrali do cizozemska, hlavně do Říma. Španělská nová výpůjěka byla pětadvacet- krát přepsána. Dífferenční cla v Turecku. Poslední mini- sterská rada v Cařihradě se usnesla, aby přes ústní námitky zástupců balkánských států setrváno bylo na sazbách cel differenčních. Zástupei balkánských státův opětovali své protesty. Také velevyslanci po- znovu podají Portě dvě stejné noty. Jedna týká se práv cizinců, kteří mají poblíž tureckých hřbitovů ne- movitý majetek, druhá pak obsahuje protest proti vy- máhání spolkových poplatků na cizincích na prospěch mohamedánských přistěhovalců. Ke sporu Spojených států s republikou chilskou. Vyslanec Spojených států Leishmana chilský vyslanec Luco v Bernu požádali švýcarského presidenta, aby ustanovil třetího rozhodčího soudce k doplnění rozhodčího soudu, který by dle smluv, uzavřených v Santiagu r. 1892 a ve Washingtonu r. 1897, rozhodoval o nárocích občanů chilských na Spojené státy a občanů Spojených států na republiku chilskou. President označil jako rozhodčího soudce. švýcarského vyslance ve Washingtonu dra. Piodu. Povstání Boxerů v Číně. Hnutí, jež vždy více a více se šíří mezi Boxery, již blíží se k Tien- tsinu, úkladné přepadení inženýrů belgické dráhy blíž- Paotingtu, útok na kozáckou eskortu a zavraždění jednoho missionáře — to všecko přesvědčilo již zá- stupce evropských velmocí v Pekingu, že nesvedou pouhou diplomatickou cestou s čínskými úřady, kteréž Boxery potajmu podporují, nic, nýbrž že na ochranu silně ohrožené evropské osady v Tientsinu musejí vůči dvoru v Pekingu a Tsung-li-Yamenu se chopiti vážněj- ších opatření. O ochranu vyslanectev v hlavním