#1
alto_textblock
#1
Číslo 263.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 25. září 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administraceu
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Mexapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
danácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za
8h.
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
ULKt
#8
alto_textblock
#8
Prahu
Předplatné pro
s donáškou do
domu:
2.80
měsíčně . . . ..
8.40
čtvrtletně . ..
33.60
celoročně . . ..
Pro tuzemsko
oštou:
8.—
měsíčně . . . ..
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
2.—
čtvrtletně . ..
celoročně.. .. K 48.—
Předplatné do Ameriký.
Francie, Švýcarska, Ita-
e, Belgie a Anglie:
K 13.20
čtvrtletně
.. K 52.80
celoročně
Telef. administrace l126.
#9
alto_textblock
#9
Slunce vychází v 5 hodin 52 minuty ráno.
Slunce zapadá v 5 hodin 51 minutu večen
#10
alto_textblock
#10
Úterý:
S v. Kle°ráše
#11
alto_textblock
#11
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Jana Nep. na Skalce od 22.—25. t. m.
#12
alto_textblock
#12
Transvalské zlato životní podmínkou
Anglie.
#13
alto_textblock
#13
Válečná (ragedie odehrávající se již rok mezi
malým, nepatrným číselně národem Boerův a vele-
mocnou Anglií má význam nejen pro obě válečné
strany, nýbrž pro celý svět. Tentokráte neběží Anglii
jen snad o rozšíření svého území, jen o získání nové
kolonie, nýbrž o udržení svého velmocenského posta-
vení a zachování bohatství, jež se v rukách anglických
většinou nalézá. Dejme si jen otázku: jak by asi se
změnily poměry světové, kdyby Anglie pozbyla vý-
znamu velmoci, kdyby hospodářsky a finačně byla
ne-li zničena, aspoň hodně seslabena? Co byla se
stalo, kdyby zmizela z řady světových velmocí? Od-
pověď na otázku tuto právě dána bude výsledkem
války v Transvaalu; neboť podaří-li se Anglii úplně
okupovati Transvaal, zachová si svůj světový význam
a bohatství své. Nezvítězíli, bude Anglie následovati
Španělska, které nedávno dohrálo svou roli světovou.
Všeobecně má se za to, že Anglie svého bohat-
ství, svého světového významu, své síly nabyla prů-
myslem. Tento názor není úplně správný. Jest ovšem
pravda, že anglický průmysl jest znamenitým prame-
nem příjmů, ale není pramenem hlavním. Důkazem
toho jest passivní billance anglického obchodu. Bo-
hatství Anglie musí tedy plynouti odjinud.
Ve středověku největší vliv na dějiny Evropy
měly ty státy, které měly kolonie zámořské. Své bo-
hatství čerpaly právě z kolonií, určitěji řečeno z pří-
rodního bohatství svých osad na zlato a stříbro. Kdyby
objavitelé a dobyvatelé Ameriky nebyli domů dovezli
zlata a stříbra, sotva by se byli panovníci a jich vlády
odhodlali je podporovati a objevené země obsaditi.
Zlatem a stříbrem obtěžkané lodi španělské z Ameriky
domů se vracející vzbudily též v Anglii touhu po-
dobným způsobem obohatiti se zámořskými koloniemi.
První byla Indie, na níž obrátila se pozornost
Anglie. Tato země již dávno za starého věku sly-
nula bohatstvím. Zde byl pramen pro Anglii pře-
hojný. Ohromná ložiska zlata, stříbra a drahokamů
byla od Angličanů okupována a od domorodého oby-
vatelstva anglické zboží z Evropy tam dovážené draho
placeno. Po Indii následovala Australie, jejíž nejbo-
hatší kraje dostaly se do rukou anglických. Obsaze-
zením těchto bohatých zemí na drahé kovy a kamení
nastal v Anglii zvláštní život. O překot zakládány
akciové společnosti k dobývání drahých přírodnin:
zlata, stříbra, uhlí, petroleje atd.
Kdo jen trochu mohl, snažil se kupovati akcie
a tak súčastniti se podniků těch. A podniky ty se
po delší dobu činily.
Londýnská bursa byla těžištěm světové peněžní
moci. Anglické akcie kterékoliv společnosti, jakého-
koliv podniku byly hledány, šly na odbyt. Kupovali
je nejen Angličané, ale i Němci, Francouzi, Rusové,
zkrátka kde kdo. Anglie pak okupovala vždy nové
a nové kolonie a následkem toho vždy nové a nové
podniky k využitkování obsazených osad zámořských
vznikaly, které svým akcionářům vyplácely tučné di-
videndy.
Není divu, že i lid méně zámožný, jako: ob-
chodní příručí, řemeslníci, ba i dělníci svůj ušetřený
groš věnovali na zakoupení akcií zámořských podniků,
když byla naděje na znamenitý užitek a výdělek. Co
zatím Němci se chlubili svými učenci, Francouzi
znamenitými inženýry, Amerika slovutnými vynálezci
a celý kontinent přičinlivými obchodníky, Anglie vy-
nikala zakladately akciových podniků — spekulanty.
V Anglii stalo se všeobecným heslem: lehce nabýti
peněz. Slovo »vydělati si« stávalo se v kruzích an-
glické společnosti neznámějším. Za ně nastoupilo:
»vyšpekulovati«.
Hrdinou dne byl, kdo bursovními manévry získal
přes noc miliony. Než nic netrvá na světě věčně.
Indické i australské doly časem se méně vyplá-
cely jsouce vyčerpány. Šlo to a jde to sice zvolna,
ale jistě s kopce. Již mají vypočítáno v Anglii, za
jak dlouho budou s nynějšími doly v Indii a Australii
hotovi. Kromě toho Rusko, Amerika a v posledních
desetiletích zvláště Německo ve své kolonisační poli-
tice úspěchů se dodělaly znamenitých. Nejnověji pak
#14
alto_textblock
#14
i Japonsko se hlásí ke slovu a nemíní se při dělení
světa dáti se odstrčiti. Anglie z trhu světového zvolna
se vytlačuje a její místo zvolna obsazují velmoci jiné.
Tak i druhý pramen anglického bohatství — obchod
a průmysl počíná vysýchati, a jest nebezpečí tedy
pro Anglii v tomto vzhledě veliké. Čím by byla Au-
glie beze svých zámořských osad a bez průmyslu,
jenž jí nahražuje, čeho se jí doma ve vlastní zemi na
zemědělství nedostává? Toto nebezpečí, jež Anglii
hrozí, prozíraví politikové angličtí dobře znají. Proto
zavčas se ohlédají po náhradě za vysychající prameny
v Indii a Australii.
Nuže, tuto náhradu našli v Transvaalu. Zde
v pohoří Witwaterově objevena veliká ložiska dia-
matová a zlatá, jež na dlouhá leta stačí zásobiti svět
zlatem a diamanty. Jaká to skvostná náhrada, jež
jakoby zrovna na zavolanou Anglii padla do klína
ve chvíli, kdy nikoho více nebylo tajno, že dosavadní
prameny anglického bohatství se menší a menší, až
zmizí docela! Jen že ložiska tato objevena v době,
kdy Transvaal úmluvou z r. 1877 uznaný za samo-
statnou republiku byl pánem ve svém vlastním domě
a nenechal si jen tak zhola největší bohatství své
země vyrvati cizinci.
Anglie naproti tomu, aby právo na doly mohla
jaksi odůvodniti, prohlásila, že Transvaal není úplně
samostatný, nýbrž pod souverenitou anglickou a tudíž
nemá práva dle libovůle své hospodařiti s mezinárod-
ním majetkem, jakým prý jsou pole zlatá a diaman-
tová. Právo na tato ložiska dle anglického názoru má
jen moc souverenní.
Je-li opravdu Auglie o tomto názoru svém s do-
brým svědomím přesvědčena, těžko ovšem říci, ale
houževnatý její boj o tato pole zlatá a diamantová,
ze svrchu řečeného je vysvětlitelný a pochopitelný.
Vždyť zlato jsou vlastně peníze a po těch se dnes
shání kde kdo. Čím ho má kdo více, tím větší jeho
blahobyt, tím také zajištěnější jeho existence, tím
větší jeho moc. V Transvaalu pak rok od roku do-
bývání zlata se množilo a produkce jeho rostla, až
konečně v posledních desíti letech se uznalo, že
transvaalská zlatá pole jsou na zlato na celém světě
nejbohatší.
Poptávka po zlatě jest veliká, neboť se ho ne-
dostává. Kdyby ho bylo dosti, měly by kýženou
zlatou měnu zavedenu aspoň největší státy již dávno.
Proto netřeba se nikterak obávati, že by cena zlata
klesla citelně, kdyby se v Transvaalu ho dobývalo
i dvakrát, a i třikráte tolik, co dosud. Větším jeho
množstvím by se pouze umožnila zlatá měna ve
všech státech.
Nyní si představme, že by Anglie měla zlaté
doly transvaalské ve své moci. Prodávala — vlastně
půjčovala by je — všem státům, celý svět byl by
jí dlužen a tak by panství její na nedohlednou dlou-
hou dobu bylo upevněno. Jejímu vlivu by podléhalo
všechno ostatní.
Zlaté doly v rukou boerských pro svět nejsou
nebezpečnou zbraní proti státům ostatním, ale byly
by jí na jisto v rukou anglických. Proto je zcela
jisto, že i kdyby Angličané zvítězili a na dobro po-
třeli Boery, ostatní velmoci by sotva asi klidně mohly
hleděti na zabrání zlatých a diamantových polí v jižní
Africe. Svědčí o tom neobyčejná horlivost německé
vlády a zvláště německého císaře co nejdříve si poří-
diti mohutné loďstvo, jehož účelem není nic jiného
leč vyrovnati se co do síly na moři s anglickým sou-
peřem, s nímž se Německo dříve nebo později na
jisto pro kolonisační politiku utká.
Tu ale bezděky namanuje se otázka, proč Boe-
rové hned v samém počátku se dolů zlatých nezmoc-
nili? Proč se nechali nahnízditi anglické společnosti
tam? Dále je též otázka, jak budou hospodařiti
s nimi, zvítězí-li a budouli doly úplně v jejich ru-
kách? Odpověď na tyto otázky při vší sympathii
k Boerům nezní zrovna nejpříznivěji. Nedostává se
Boerům k tomu potřebného vzdělání a zvláště kapitálu.
#15
alto_textblock
#15
Volební ruch.
#16
alto_textblock
#16
Předzvěsti silného volebního boje pozorovati lze
již i v Čechách. Není sice pražádné pochybnosti,
že volby ve všech volebních českých okresech díti se
#17
alto_textblock
#17
budou ve znamení opposice proti vídeňské vládě, ale
jednotny a svorny dle všeho nebudou.
V první řadě je to strana agrární, kteráž
hodlá ve všech volebních venkovských okresech po-
staviti proti mladočeským své vlastní kandidáty. Vy-
stupujeť již proti takovému poslanci, jako jest dr. Jan
Dvořák, který skutečně vždycky horlivě pracoval
na prospěch rolnictva. Ve volebním okresu dra. Dvo-
řáka bude však úsilí agrární strany podle všeho
marné. Větší naděje mohla by míti ve venkovské
skupině smíchovské, kdež uchází se o důvěru volič-
stva proti dosavadnímu poslanci Krumbholzovi pan
Kubr. A přímo jista jest prý strana agrární ve ven-
kovské volební skupině přeštické, kdež proti dosavad-
nímu dru. Dykovi, známému cestovateli po Bosněa
Hercegovině a velebiteli min. Kallaye kandidovati
bude jménem sdružení českých zemědělců red. pan
Hrubý.
Důvěrníci městské skupiny králové - hr a-
decké usnesli se ve své včerejší, v Hradci Krá-
lové konané schůzi jednohlasně na opětné kandida-
tuře dosavadního poslance dra. Fr. Slámy. Stejné
usnesení učinili ohledně volby svého dosavadního po-
slance, p. Špindlera důvěrníci městské skupiny
mladoboleslavské
Dosavadní poslanec za městskou skupinu jindřicho-
hradeckou pan dr. Naxera nebude za příčinou
svého pokročilého věku již více kandidovati. Oznámilt
tento svůj úmysl zvláštními přípisy, zaslanými pro
voliče starostům všech měst jindřicho-hradecké volební
skupiny.
Cís. rada pan Penížek, vídeňský dopisovatel
»N. L.« (žid Münzer z Tábora), bude prý kandidovati
za obchodní komoru budějovickou. Kandidovati může,
ale bude-li také zvolen, jest jiná otázka.
Schůze voličů v Novém Strašecí, konaná
včera, vyslovila sice posl. Udržalovi souhlas
s jeho vývody, pokud se týkaly stanoviska státo-
právního, ale vyslovila zároveň žádost, aby poslanec
Udržal přičinil se v mladočeském klubu o to, by
veškeré státoprávní strany byly po říšských volbách
zastoupeny v české delegaci. — V Pacově včera
konaná schůze voličů přijala tuto, pro smýšlení vo-
ličstva dojista charakteristickou resoluci: Voli-
čové shromáždění dnes na schůzi v Pacově po vy-
slechnutí poslanců pp. dra. H. Langa, V. Holan-
ského a Fr. Pecha prohlašují: 1. Pevně a neoblomně
trváme na právu státní samostatnosti zemí koruny
české, kteréž právo státní zemí českých vývojem dě-
jinným založené, nesčíslněkráte uznané a zaručené,
nikdy nezaniklo a nezanikne. — 2. Jeho Excellenci
bývalému ministru financí p. dru. Kaizlovi vy-
slovujeme své politování, že tak špatně
pochopil zájmy lidu, z něhož pošel a zejména stavu
rolnickému rozmnožením daní nepřímých tak přitížil.
— 3. Zemského poslance našeho p. Pecha vyzý-
váme, by přítomností svou častěji nás poctil, svých
povinností poslaneckých přísně plnil aneb se man-
dátu vzdal. Ohledně vypsaných voleb
ponecháváme si úplnou volnost, při
čemž si přejeme, aby dohoda nastala
mezi všemi stranami státoprávními
ohledně kandidátů. — 4. Nedotýkajíce se
nikterak činnosti poslanců pp dra. Langa a Vojt.
Holanského, vyslovujeme své politování nad
tím, že delegace česká vůbec za po-
slední doby lidu se vyhýbala a tím
slib voličstvu daný nesplnil a.
Výkonný výbor katolické strany ná-
rodní na Moravě, porokovav ve schůzi 20. září
v Brně o politických poměrech a záležitostech strany,
vydal následující zprávu: I. Katolická strana
národní na Moravě súčastní se voleb
na radu říšskou a postaví své kandi-
dáty. II. Za tou příčinou svolá co nejdříve sjezd
svých důvěrníků z celé Moravy.
Výkonný výbor české lidové stra ny
na Moravě zvolil předsedou svého ustaveného vo-
lebního výboru posl. dr. Stránského a jeho ná-
městkem posl. dr. Šíleného.
Česká národní dělnická strana na
Moravě, kteráž bude kandidovati ve třech voleb-
ních skupinách, zvolila již ve všech místech těchto