ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adccc280-7959-11dc-8b22-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
13. listopadu 1901.
#2 alto_textblock #2
Císlo 29
#3 alto_textblock #3
NHU
#4 alto_textblock #4
Ný
#5 alto_textblock #5
OBZO
#6 alto_textblock #6
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
#7 alto_textblock #7
LIsTu
#8 alto_textblock #8
k číslu 313.
#9 alto_textblock #9
„Studený“ stroj parní.
#10 alto_textblock #10
Napsal Ing. Otakar Klep al.
#11 alto_textblock #11
Čtenář zavrtí nedůvěřivě hlavou nad tímto novým pojmenováním. Pára a horko při stroji parním jsou pojmy tak nerozdělitelné, že se hořejší nadpis zdá přímo absurdním a přece jest pára, s níž toto nové dítko technického pokroku pracuje, studená. Její největší teplota kolísá mezi 80—45° C; jest to tedy as teplota tepidaria v žofínských lázních parních. Ovšem že výraz pára studená přípustný jest toliko ve srovnání s vysoko přehřátou parou na 250-350° C, v době nejnovější k pohonu strojů parních používanou. Připojením »studeného« stroje parního ke stroji parnímu teplému, obvyklé formy, dostalo se poslednímu zlepšení, jehož další vývoj a vliv na hospodářské poměry dosud nedá se přehlednouti. Dosavadní parní stroje trpí vadou, vedle jiných, že dosud rozdíl mezi teplotou v kon- densatoru, která dle vacua obnáší as 60—45°6 a onou vody, potřebné ke srážení páry v kon- densatoru, která as 15° C obnáší, dosud zu- žitkován nebyl. Onoho rozdílu teplot, tedy 45 až 30° C, a tepla páry výfukové užijeme k pohonu stroje druhého tím, že teplem tímto odpařujeme tekutiny s nízkým bodem varu, aneb jinak ře- čeno užijeme takových tekutin, jež při malých teplotách odpařeny, mají vysoký tlak. A teku- tiny takové zná a používá jich zimotvorná technika již dávno. Jsou to zejmena amoniak s bodem varu při —33° C, kysličník siřičitý (SO,) s bodem varu při —10° C a j. Při novém »studeném« stroji parním po- užito bylo kysličníku siřičitého z toho důvodu, že páry jeho nerozežírají kovy. Dle Regnaulta mají páry kysličníku siřiči- tého při teplotě 15° C tlak as 3 atmosféry absolutní, při teplotě pak as 60° C tlak as 11 atmosfér. Možno tedy oním teplem as 60° v kondensatoru vytvořiti páry kysličníku siřiči- tého v tlaku 11 atmosfér absolutních a páry tyto vésti do zvláštního válce parního, kde expandují z oněch 11 atmosfér as na 3 atmos- féry, jež odpovídají oněm 15° C vody, ke srá- žení páry potřebné. Jest samozřejmo, že je-li voda studenější, na př. 5° C, možno expando- vati s párami kysličníku siřičitého ještě dále. zde tedy as na 2 atmosféry a zužitkování tepla jest pak ještě větší. V podstatě své vypadá pak tento nový stroj parní, spojení to teplého a »studeného« stroje, takto: Představme si kterýkoli parní stroj, ovšem co nejúsporněji pracující a nej- modernější konstrukce, jehož pára výfuková vede se do povrchového kondensatoru, ale ne- sráží se tu chladnou vodou, nýbrž na př. ky- sličníkem sířičitým v kapalné formě, jenž te- plem, páře výfukové ujmutým, se promění v páru. Pára tato vede se do zvláštního válce a vykonává tu práci, expandujíc na tlak (as 3 atm.), jenž teplotě vody ke srážení páry po- třebné (as 15° C) odpovídá. Pak vyfukuje pára kysličníku siřičitého do druhého kondensátoru povrchového, kde se sráží a zkapalní. Zkapal- nělý kysličník siřičitý čerpá se zvláštním čer- padlem z kondensatoru druhého a vytlačuje se jím do kondensatoru prvého za parním strojem, odkud pak znovu začíná oběh. Jest tedy po- vrchový kondensator stroje prvního, teplého. zároveň kotlem parním či odpařovákem stroje »studeného«. Podstata jest tedy velice jedno- duchá; bylo ale třeba přemocí mnohé obtíže bylo třeba práce a pokusů čtyř let, nežli stroj dostal nynější formu, vhodnou pro praktické upotřebení. Zvláštní obtíže činilo utěsnění částí strojních s kysličníkem siřičitým, jednak aby
#12 alto_textblock #12
*) Článek tento připojuje se ke článkům Ing B. Brože a V. Vancla, předešle uveřejněným, i po- dáva podrobnější vysvětlení ve článcích oněch nazna- čeného směru k praktickému rozřešení důležitého problemu. Studenými stroji parními (Kaitdampíma- schinen) označují se dle Žeunera z pravidla stroje chladicí č. zimotvorná, tepelné stroje hnané), zde užito názvu toho pro podružné stroje parní.
#13 alto_textblock #13
se předešlo ztrátám této poměrně drahé hmoty. jednak aby se zamezil pronikavý a dusivý zá- pach kysličníku. Vedle svrchu zmíněné dobré vlastnosti, že totiž nerozežírá kovy, má kysličník onen ještě tu dobrou vlastnost, že není třeba žádného ma- zání pístu a ucpávky tyče pístové při válci. v němž expandují páry kysličníku, poněvadž, jak zkušenost ukázala, maže kysličník siřičitý výborně sám. Válec s párami kysličníku chceme v následujícím krátce zváti »válcem studeným« Okolnost ta, že válec studený není třeba olejem mazati, jest velmi výhodná pro oba po vrchové kondensatory, jež sestávají z řady tru- bek spirálných, jimiž se u parního stroje te- plého vede kapalný kysličník, u studeného jeho páry; u prvního povrchového kondensatoru ob- klopeny jsou trubky parou výfukovou z válce teplého, u druhého vodou k opětnému srážení par kysličníku. Trubky v druhém kondensatoru neznečistí se nikdy olejem a tím zůstává kosf- ficient průchodu tepla mezi parami kysličníku a vodou ke chlazení ustavičně týž. Zvlášť pečlivě bylo třeba konstruovati ono malé čerpadlo, jež opět zkapalněný kysličník tlačí z kondensatoru druhého do prvého. Ky- sličník sířičitý stykem se vzduchem a zvláště s vodou proměňuje se ihned v kyselinu, jež pak zhoubně na kovy působí. Proto nemohl býti do výtlačného potrubí onoho malého čerpadla vsunut žádný větrník a přece bylo třeba zame- ziti rázy v potrubí tomto. I tato obtíž byla šťastně překonána. První »studený« stroj parní o 60 koň. si- lách postaven byl v pokusné laboratoři vysoké školy technické v Charlottenburku a připojen k stávajícímu stroji parnímu s expansí ve třech válcích. Druhý jest v běhu v centrále berlín- ských elektráren, jest o 175 koň. silách a zu- žitkuje teplo výfukové páry starších již sdruže- ných strojů parních o 360 koň. silách. S prvým strojem v charlottenburské tech- nice provedena byla již celá řada pokusů, z nichž k posouzení hospodárnosti nového stroje vyjímáme jen tolik, že parní stroj teplý sám v sobě spotřeboval 5.6 kg. páry na indikovaného koně a hodinu, stroj kombinovaný se studeným 4.15 kg. páry na indikovaného koně a hodinu, což vzhledem ke spotřebě páry ve stroji teplém znamená úsporu takořka 26%. Při stroji druhém v centrále berlínské připojen byl ke stroji te- plému o 360 koní stroj studený o 175 koních, při čemž se nespotřebuje anio kilogram uhlí více, než u stroje teplého. Majitel dostane oněch 175 koní zdarma, ovšem po odrážce zúročení a umo- ření kapitálu, uloženého v přístrojích (konden- satorech atd.) stroje studeného. Jest tedy stu- dený stroj parní vítanou pomůckou pro zvětšení síly stávajících strojů parních a jsou-li tyto staré či pochybené konstrukce a následkem toho ne- hospodárné, výtečným korrektivem. Nová založení pak vypadnou as takto: Ny nější nákladné stroje s expansí ve třech válcích zmizí; na jich místo přijdou stroje parní teplé s expansí ve dvou válcích, s vysokým tlakema přehřátou parou a na místo třetího válce par- ního přijde studený válec parní. To, co dosud pověděno bylo, jest jenom jeden obor použití studeného stroje parního. Pole jeho upotřebení jest ale mnohem širší. Jest známo, že i při nejlepších kotlích zužitkuje se toliko 759—80 paliva a že ostatní odchází komínem ve formě horkých plynů. Ztráta tato byla nevyhnutelná k vytvoření potřebného tahu v komíně. V době poslední nahražuje se s úspěchem přirozený tah komína tahem umě- lým, způsobeným ventilatorem a tu pak jest ovšem možno při použití umělého tahu získati studeným parním strojem největší část z oněch 20%—25 tepla, jež dosud bezúčelně komínem odcházelo. Studený parní stroj dá se také připo- jiti ku plynovým motorům. Při těchto promění se as 25 tepla v práci, 70% odchází nespotře- bováno ve výfukových plynech a v ohřaté vodě
#14 alto_textblock #14
ke chlazení válce motoru. Veliká část této te- ploty dá se opět použitím studeného stroje zu- žitkovati. Studený parní stroj dá se ale použíti i tam, kde horká voda ze země vyvěrá, jejíž te- plota ale tak jest nízká, že v tom stavu ne- mohlo se jí upotřebiti. Tak na př. z některých dolů v Chile čerpá se voda až 800 C horká, jež dosud bez užitku odtékala. Použije-li se této vody k odpaření kysličníku, tu dostaneme páru theoreticky v tlaku 19 atm., jež se zužitkují ve . studeném stroji. Pro Chile jest okolnost tato i jinak důležitá. Ve vnitrozemí jest nedostatek vody k napájení kotlů lokomotiv a třeba tu vodu potřebnou z vody mořské na pobřeží de- stilovati a do vnitrozemí na stanice napájecí po dráze dovážeti. K destilaci vody spotřebuje se hojně te- pla, jež se dosud bez užitku ztrácelo. Příště povede se odpařená voda do odpařováku ky- sličníku siřičitého, zde srazí se, ale ztratíc teplo vykoná práci ve studeném stroji. Z několika ukázek těchto jest patrno, že použití studeného stroje parního otvírá se pole neobyčejně široké, že jím podstatně zlevní se průmyslová výroba a že vynález tento jest scho- pen vyvolati kvetoucí průmysl i tam, kde do- sud podmínky k tomu scházely, kde uhlí bylo velice drahé, pracovní sily zase přirozeně levné. Pomůže snad také k tak toužené decentralisaci průmyslu, jenž nebude, jako dosud, vázán na uhelné pánve aneb na jich blízkost.
#15 alto_textblock #15
Astronomické rozhledy. (Od 13.—20. listopadu.)
#16 alto_textblock #16
Počínáme v čísle dnešním novou rubriku, v níž nalezne každý, jemuž hvězdné nebe není. lhostejno, upozornění na důležité události ve vesmíru a případně i jich vysvětlení neb návod k jich snázornění. Zprávy ty budou následovati po sobě v týdenních lhůtách. Slunce vychází 13. listopadu (ve středu) v 7 h. 11 m., stojí nejvýše na obloze (kulmi- nuje), když naše hodiny ukazují 11 h. 44 m. a zapadá ve 4 h. 18 m. Každým dnem vychází o 1—2 m. později a zapadá o tutéž dobu dříve, tak že 20. l. (ve středu) vychází o 7 h. 22 m. a zapadá ve 4 h. 9 m. Při tom jeho polední výšky ubývá, neboť jeho deklinace je záporná a zvětšuje se; 13. l. činí — 170 52' a 20. list. — 190 36'. Sluneční rektascense přibývá za týden asi o 30 m., 13. I. rovná se 15 h. 12 m. a 20. 1. 15 h. 41 m., nalezá se tedy Slunce v souhvězdí Vah a vstoupí 22. l. do souhvězdí Štíra. Zdánlivý průměr jeho jest 32 24“, tak že halíř přikryje povrch Slunce, držíme-li jej od oka ve vzdálenosti 170 cm. Měsíc vychází 13. l. v 9 h. ráno, za- padá v 5 h. 51 m. večer, tedy 1 h. 33 m. po západu Slunce a jeví se jako úzký srpek obrácený vypuklou stranou ke Slunci. Nalézá se v souhvězdí Hadonoše nad souhvězdím Štíra, proběhne během týdne souhvězdí Střelce a Kozorožce a nalezá se 20. l. v souhvězdí Vodnáře, odkudž vkročí 21. l. do souhvězdí Ryb. Zároveň opozďuje se jeho východ denně asi o 54 m.; 20. l. výchází v 1 h. 7 m. odpoledne a zapadá právě o půlnoci. Pražští čtenáři mohou na staroměstském orloji na hořejším kruhu dobře sledovati vzdalování se Měsíce od Slunce a jeho přibývání. Z planet Mars a Uran jsou blízko Slunce a nejsou tedy viditelny. Merkur jest vzdálen od Slunce asi 189 na západ a jest jitřenkou. Vychází 15. listop. v 5 h. 25 m. ráno a jest jej možno zcel pohodlně pouhým okem na východním nebi vy- hledati. Venuše nalezá se v souhvězdí Střelce a jest večernicí. Vychází 15. l. v 11 h. 15 m. dopoledne a zapadá 2 h. 32 m. po západu Slunce, tedy v 6 h. 50 m. Jupiter, největší oběžnice naší sou- stavy, vychází 15. l. v 11. h. 8 m. dopoledne a zapadá v 7 h. 20 m. Nalézá se v souhvězdí Střelce spolu se Saturnem. Pozorovatelé,