#1
alto_textblock
#1
13. listopadu 1901.
#2
alto_textblock
#2
Císlo 29
#5
alto_textblock
#5
OBZO
#6
alto_textblock
#6
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
#7
alto_textblock
#7
LIsTu
#8
alto_textblock
#8
k číslu 313.
#9
alto_textblock
#9
„Studený“ stroj parní.
#10
alto_textblock
#10
Napsal Ing. Otakar Klep al.
#11
alto_textblock
#11
Čtenář zavrtí nedůvěřivě hlavou nad tímto
novým pojmenováním. Pára a horko při stroji
parním jsou pojmy tak nerozdělitelné, že se
hořejší nadpis zdá přímo absurdním a přece
jest pára, s níž toto nové dítko technického
pokroku pracuje, studená. Její největší teplota
kolísá mezi 80—45° C; jest to tedy as teplota
tepidaria v žofínských lázních parních. Ovšem
že výraz pára studená přípustný jest toliko ve
srovnání s vysoko přehřátou parou na 250-350° C,
v době nejnovější k pohonu strojů parních
používanou.
Připojením »studeného« stroje parního ke
stroji parnímu teplému, obvyklé formy, dostalo
se poslednímu zlepšení, jehož další vývoj a
vliv na hospodářské poměry dosud nedá se
přehlednouti.
Dosavadní parní stroje trpí vadou, vedle
jiných, že dosud rozdíl mezi teplotou v kon-
densatoru, která dle vacua obnáší as 60—45°6
a onou vody, potřebné ke srážení páry v kon-
densatoru, která as 15° C obnáší, dosud zu-
žitkován nebyl. Onoho rozdílu teplot, tedy 45 až
30° C, a tepla páry výfukové užijeme k pohonu
stroje druhého tím, že teplem tímto odpařujeme
tekutiny s nízkým bodem varu, aneb jinak ře-
čeno užijeme takových tekutin, jež při malých
teplotách odpařeny, mají vysoký tlak. A teku-
tiny takové zná a používá jich zimotvorná
technika již dávno. Jsou to zejmena amoniak
s bodem varu při —33° C, kysličník siřičitý
(SO,) s bodem varu při —10° C a j.
Při novém »studeném« stroji parním po-
užito bylo kysličníku siřičitého z toho důvodu,
že páry jeho nerozežírají kovy.
Dle Regnaulta mají páry kysličníku siřiči-
tého při teplotě 15° C tlak as 3 atmosféry
absolutní, při teplotě pak as 60° C tlak as 11
atmosfér. Možno tedy oním teplem as 60°
v kondensatoru vytvořiti páry kysličníku siřiči-
tého v tlaku 11 atmosfér absolutních a páry
tyto vésti do zvláštního válce parního, kde
expandují z oněch 11 atmosfér as na 3 atmos-
féry, jež odpovídají oněm 15° C vody, ke srá-
žení páry potřebné. Jest samozřejmo, že je-li
voda studenější, na př. 5° C, možno expando-
vati s párami kysličníku siřičitého ještě dále.
zde tedy as na 2 atmosféry a zužitkování tepla
jest pak ještě větší.
V podstatě své vypadá pak tento nový
stroj parní, spojení to teplého a »studeného«
stroje, takto: Představme si kterýkoli parní
stroj, ovšem co nejúsporněji pracující a nej-
modernější konstrukce, jehož pára výfuková
vede se do povrchového kondensatoru, ale ne-
sráží se tu chladnou vodou, nýbrž na př. ky-
sličníkem sířičitým v kapalné formě, jenž te-
plem, páře výfukové ujmutým, se promění
v páru. Pára tato vede se do zvláštního válce
a vykonává tu práci, expandujíc na tlak (as 3
atm.), jenž teplotě vody ke srážení páry po-
třebné (as 15° C) odpovídá. Pak vyfukuje pára
kysličníku siřičitého do druhého kondensátoru
povrchového, kde se sráží a zkapalní. Zkapal-
nělý kysličník siřičitý čerpá se zvláštním čer-
padlem z kondensatoru druhého a vytlačuje se
jím do kondensatoru prvého za parním strojem,
odkud pak znovu začíná oběh. Jest tedy po-
vrchový kondensator stroje prvního, teplého.
zároveň kotlem parním či odpařovákem stroje
»studeného«. Podstata jest tedy velice jedno-
duchá; bylo ale třeba přemocí mnohé obtíže
bylo třeba práce a pokusů čtyř let, nežli stroj
dostal nynější formu, vhodnou pro praktické
upotřebení. Zvláštní obtíže činilo utěsnění částí
strojních s kysličníkem siřičitým, jednak aby
#12
alto_textblock
#12
*) Článek tento připojuje se ke článkům Ing
B. Brože a V. Vancla, předešle uveřejněným, i po-
dáva podrobnější vysvětlení ve článcích oněch nazna-
čeného směru k praktickému rozřešení důležitého
problemu. Studenými stroji parními (Kaitdampíma-
schinen) označují se dle Žeunera z pravidla stroje
chladicí č. zimotvorná, tepelné stroje hnané), zde
užito názvu toho pro podružné stroje parní.
#13
alto_textblock
#13
se předešlo ztrátám této poměrně drahé hmoty.
jednak aby se zamezil pronikavý a dusivý zá-
pach kysličníku.
Vedle svrchu zmíněné dobré vlastnosti, že
totiž nerozežírá kovy, má kysličník onen ještě
tu dobrou vlastnost, že není třeba žádného ma-
zání pístu a ucpávky tyče pístové při válci.
v němž expandují páry kysličníku, poněvadž,
jak zkušenost ukázala, maže kysličník siřičitý
výborně sám. Válec s párami kysličníku chceme
v následujícím krátce zváti »válcem studeným«
Okolnost ta, že válec studený není třeba
olejem mazati, jest velmi výhodná pro oba po
vrchové kondensatory, jež sestávají z řady tru-
bek spirálných, jimiž se u parního stroje te-
plého vede kapalný kysličník, u studeného jeho
páry; u prvního povrchového kondensatoru ob-
klopeny jsou trubky parou výfukovou z válce
teplého, u druhého vodou k opětnému srážení
par kysličníku. Trubky v druhém kondensatoru
neznečistí se nikdy olejem a tím zůstává kosf-
ficient průchodu tepla mezi parami kysličníku
a vodou ke chlazení ustavičně týž.
Zvlášť pečlivě bylo třeba konstruovati ono
malé čerpadlo, jež opět zkapalněný kysličník
tlačí z kondensatoru druhého do prvého. Ky-
sličník sířičitý stykem se vzduchem a zvláště
s vodou proměňuje se ihned v kyselinu, jež pak
zhoubně na kovy působí. Proto nemohl býti do
výtlačného potrubí onoho malého čerpadla
vsunut žádný větrník a přece bylo třeba zame-
ziti rázy v potrubí tomto. I tato obtíž byla
šťastně překonána.
První »studený« stroj parní o 60 koň. si-
lách postaven byl v pokusné laboratoři vysoké
školy technické v Charlottenburku a připojen k
stávajícímu stroji parnímu s expansí ve třech
válcích. Druhý jest v běhu v centrále berlín-
ských elektráren, jest o 175 koň. silách a zu-
žitkuje teplo výfukové páry starších již sdruže-
ných strojů parních o 360 koň. silách.
S prvým strojem v charlottenburské tech-
nice provedena byla již celá řada pokusů,
z nichž k posouzení hospodárnosti nového stroje
vyjímáme jen tolik, že parní stroj teplý sám
v sobě spotřeboval 5.6 kg. páry na indikovaného
koně a hodinu, stroj kombinovaný se studeným
4.15 kg. páry na indikovaného koně a hodinu,
což vzhledem ke spotřebě páry ve stroji teplém
znamená úsporu takořka 26%. Při stroji druhém
v centrále berlínské připojen byl ke stroji te-
plému o 360 koní stroj studený o 175 koních,
při čemž se nespotřebuje anio
kilogram uhlí více, než u stroje
teplého. Majitel dostane oněch 175 koní
zdarma, ovšem po odrážce zúročení a umo-
ření kapitálu, uloženého v přístrojích (konden-
satorech atd.) stroje studeného. Jest tedy stu-
dený stroj parní vítanou pomůckou pro zvětšení
síly stávajících strojů parních a jsou-li tyto staré
či pochybené konstrukce a následkem toho ne-
hospodárné, výtečným korrektivem.
Nová založení pak vypadnou as takto: Ny
nější nákladné stroje s expansí ve třech válcích
zmizí; na jich místo přijdou stroje parní teplé
s expansí ve dvou válcích, s vysokým tlakema
přehřátou parou a na místo třetího válce par-
ního přijde studený válec parní.
To, co dosud pověděno bylo, jest jenom
jeden obor použití studeného stroje parního.
Pole jeho upotřebení jest ale mnohem širší.
Jest známo, že i při nejlepších kotlích zužitkuje
se toliko 759—80 paliva a že ostatní odchází
komínem ve formě horkých plynů. Ztráta tato
byla nevyhnutelná k vytvoření potřebného tahu
v komíně. V době poslední nahražuje se
s úspěchem přirozený tah komína tahem umě-
lým, způsobeným ventilatorem a tu pak jest
ovšem možno při použití umělého tahu získati
studeným parním strojem největší část z oněch
20%—25 tepla, jež dosud bezúčelně komínem
odcházelo.
Studený parní stroj dá se také připo-
jiti ku plynovým motorům. Při těchto promění
se as 25 tepla v práci, 70% odchází nespotře-
bováno ve výfukových plynech a v ohřaté vodě
#14
alto_textblock
#14
ke chlazení válce motoru. Veliká část této te-
ploty dá se opět použitím studeného stroje zu-
žitkovati.
Studený parní stroj dá se ale použíti i
tam, kde horká voda ze země vyvěrá, jejíž te-
plota ale tak jest nízká, že v tom stavu ne-
mohlo se jí upotřebiti. Tak na př. z některých
dolů v Chile čerpá se voda až 800 C horká, jež
dosud bez užitku odtékala. Použije-li se této
vody k odpaření kysličníku, tu dostaneme páru
theoreticky v tlaku 19 atm., jež se zužitkují ve .
studeném stroji. Pro Chile jest okolnost tato i
jinak důležitá. Ve vnitrozemí jest nedostatek
vody k napájení kotlů lokomotiv a třeba tu
vodu potřebnou z vody mořské na pobřeží de-
stilovati a do vnitrozemí na stanice napájecí po
dráze dovážeti.
K destilaci vody spotřebuje se hojně te-
pla, jež se dosud bez užitku ztrácelo. Příště
povede se odpařená voda do odpařováku ky-
sličníku siřičitého, zde srazí se, ale ztratíc teplo
vykoná práci ve studeném stroji.
Z několika ukázek těchto jest patrno, že
použití studeného stroje parního otvírá se pole
neobyčejně široké, že jím podstatně zlevní se
průmyslová výroba a že vynález tento jest scho-
pen vyvolati kvetoucí průmysl i tam, kde do-
sud podmínky k tomu scházely, kde uhlí bylo
velice drahé, pracovní sily zase přirozeně levné.
Pomůže snad také k tak toužené decentralisaci
průmyslu, jenž nebude, jako dosud, vázán na
uhelné pánve aneb na jich blízkost.
#15
alto_textblock
#15
Astronomické rozhledy.
(Od 13.—20. listopadu.)
#16
alto_textblock
#16
Počínáme v čísle dnešním novou rubriku,
v níž nalezne každý, jemuž hvězdné nebe není.
lhostejno, upozornění na důležité události ve
vesmíru a případně i jich vysvětlení neb návod
k jich snázornění. Zprávy ty budou následovati
po sobě v týdenních lhůtách.
Slunce vychází 13. listopadu (ve středu)
v 7 h. 11 m., stojí nejvýše na obloze (kulmi-
nuje), když naše hodiny ukazují 11 h. 44 m.
a zapadá ve 4 h. 18 m. Každým dnem vychází
o 1—2 m. později a zapadá o tutéž dobu dříve,
tak že 20. l. (ve středu) vychází o 7 h. 22 m.
a zapadá ve 4 h. 9 m. Při tom jeho polední
výšky ubývá, neboť jeho deklinace je záporná
a zvětšuje se; 13. l. činí — 170 52' a 20. list.
— 190 36'. Sluneční rektascense přibývá za
týden asi o 30 m., 13. I. rovná se 15 h.
12 m. a 20. 1. 15 h. 41 m., nalezá se tedy
Slunce v souhvězdí Vah a vstoupí 22. l. do
souhvězdí Štíra. Zdánlivý průměr jeho jest
32 24“, tak že halíř přikryje povrch Slunce,
držíme-li jej od oka ve vzdálenosti 170 cm.
Měsíc vychází 13. l. v 9 h. ráno, za-
padá v 5 h. 51 m. večer, tedy 1 h. 33 m.
po západu Slunce a jeví se jako úzký srpek
obrácený vypuklou stranou ke Slunci. Nalézá
se v souhvězdí Hadonoše nad souhvězdím
Štíra, proběhne během týdne souhvězdí
Střelce a Kozorožce a nalezá se 20. l.
v souhvězdí Vodnáře, odkudž vkročí 21. l.
do souhvězdí Ryb. Zároveň opozďuje se jeho
východ denně asi o 54 m.; 20. l. výchází
v 1 h. 7 m. odpoledne a zapadá právě o půlnoci.
Pražští čtenáři mohou na staroměstském orloji
na hořejším kruhu dobře sledovati vzdalování
se Měsíce od Slunce a jeho přibývání.
Z planet Mars a Uran jsou blízko
Slunce a nejsou tedy viditelny.
Merkur jest vzdálen od Slunce asi 189
na západ a jest jitřenkou. Vychází 15. listop.
v 5 h. 25 m. ráno a jest jej možno zcel
pohodlně pouhým okem na východním nebi vy-
hledati.
Venuše nalezá se v souhvězdí Střelce
a jest večernicí. Vychází 15. l. v 11 h. 15 m.
dopoledne a zapadá 2 h. 32 m. po západu
Slunce, tedy v 6 h. 50 m.
Jupiter, největší oběžnice naší sou-
stavy, vychází 15. l. v 11. h. 8 m. dopoledne
a zapadá v 7 h. 20 m. Nalézá se v souhvězdí
Střelce spolu se Saturnem. Pozorovatelé,