ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adadc8d0-7959-11dc-825b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 31
#1 alto_textblock #1
30. října 1901.
#2 alto_textblock #2
Číslo 27.
#3 alto_textblock #3
NHU
#4 alto_textblock #4
NÝ OBZO
#5 alto_textblock #5
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
#6 alto_textblock #6
LIsT
#7 alto_textblock #7
k číslu 299.
#8 alto_textblock #8
-
#9 alto_textblock #9
Racionálnější zužitkování paliva.
#10 alto_textblock #10
Vzhledem ke článku stejnojmennému z č. 25. »Nauč Obzoru« píše Jan Vancl, strojní inženýr na Smíchově.
#11 alto_textblock #11
V posledních dobách dosti zhusta setká- váme se v různých vědeckých i nevědeckých publikacích s pojednáními, v nichž naříká se na nešťastný způsob výroby práce mechanické z tepla u strojů tepelných, v prvé řadě u strojů parních. Porovnává se tu vždy množství tepla, uvol- něného palivem pod kotlem s množstvím tepla jež obrátilo se v práci mechanickou, nalezne se, že druhé činí toliko 10—20 prvního i vyzý vají se badatelé, aby konečně vynalezli něco lepšího, nežli onen, z mody vyšlý, nepraktický parní stroj.
#12 alto_textblock #12
Uznávám za svoji povinnost, oproti těmto hlasům se ozvati, uvésti mylné názory na správnou míru, obhájiti stručně skutečnou hod- notu a význam stroje parního po stránce theo- retické.
#13 alto_textblock #13
Celá rozsáhlá nauka tak zv. thermo- dynamika zanáší se těžkým problémem kon- verse tepla a práce mechanické. Vyvinula se v posledním století společnou prací vynikajícíeh inženýrů a filosofů a spočívá na dvou hlavních zákonech, z nichž prvý, Mayer-Jouleův mluví o kvantitě, druhý, Carnotův o kvalitě tepla, jež má se v práci mecha- nickou obrátiti.
#14 alto_textblock #14
stroje a vše ostatní, co nedostává se do jedni- čky, značí se jako z tráty. Jestliže na př. činí teplota v kotli 1740 C v kondensatoru 400 C, činí tento koěfficient 0.3. Těchto 30% jest tu základem, s ním dlužno teprve skutečné výsledky postavených strojů srovnávati a čísla tímto dalším srovnáním na- bytá jsou čísly »effektu« v obvyklém slova smyslu. Za uvedených tuto teplot při stroji hna- cím toliko 30 proc. tepla vůbec jest možnov práci měniti. Uvažujeme-li o stroji hnaném, chladícím, při těchže teplotách, je poměr obrácený; zde obnášetí bude teplo, mechanickou prací přive- dené, toliko 30 proc. tepla, odevzdanéhov kondensatoru. Kdežto tedy při parních stro- jích hnacích přeměniti lze z výše uvedených teplot nanejvýše ze 100 kalorií uvolněných po kotlem toliko 30 kalorií v práe mechla nickou, obdržíme naopak při těchže teplotách při stroj chladicím ze 30 kalorií, přivede- ných mechanickou prací, 100 ka- lorií tepla. Je-li tudíž v prvém případě oněch 70 pro »ztrátou«, proč nenazývá se v druhém případě těchže 70 proc. » ziskem« ? A je-li v prvém případě číslo 0.3 = 30 pro »effektem«, pak je v druhém případě »effek- tem« i zvratná jeho hodnota, t. j. 3.33 = 333 procent. V praxi dostupujeme při strojích chladi- cích čísel ještě větších. Běžným číslem jest 3000 kalorii na koně a hodinu, tedy »effekt« 3000 X 425 — 472 proc.
#15 alto_textblock #15
výkonnosti (Mm, Puissance, Power,
#16 alto_textblock #16
Leistung).
#17 alto_textblock #17
Práci mechanickou měříme v mechanice kilogramometry, v elektrotechnice volt- coulomby či jouly, výkonnost však v mechanice koňmi nebo poncelety, v elektrotechnice voltampěry či watty. Nelze tedy měniti kalorie přímo — v koně.
#18 alto_textblock #18
Více než celé století zdokonalují se všemi směry stroje parní společným úsilím praktiků i theo- retiků a bylo by zbytečno hledanými slovy líčiti obecné jeho užívání a dalekosáhlý jeho význam. S obdivem sledovali jsme na př. zprávy z pa- řížské výstavy roku loňského o pokusech s tam- ními stroji parními, kde docílil se jeden in- dikovaný hodinový kůň 4.2 kilogramy páry čili 525 gramy uhlí.
#19 alto_textblock #19
Ke strojům parním počínají se dnes již řaditi též stroje plynové a petrolejové. Všude pracuje se cestami, které thermodynamika předem vytkla a docílilo se výsledků pozoruhodných; úspěch motoru Dieselova jest toho nejlepším dokladem.
#20 alto_textblock #20
Výsledky bádání a zkoušek o přímé kon- versi tepla v práci cestou elektrickou — budeme klidně očekávati. Víme předem, že značiti mohou toliko obejití dosavadních odporů passivných: nelzeť mysliti, že by poskytly více, nežli při- pouští zákon Carnotův. Kdyby jakýmkoli způ- sobem docílilo se při daných teplotách z tepla větší množství práce, nežli udává kočfficient konverse, značil by tento objev: objev per- petua mobil e. Ke článku: Racionálnější zužit- kování paliva, z čís. 25. »Nauč. Obzoru«, budiž mi dovoleno připojiti některé dodatkya vysvětlení, abych předešel tím jiné myšlénce než jaká měla a chtěla se také článkem tímto po- dati. Ke větě:
#21 alto_textblock #21
Prvý zákon, prohlašující ekvivalenci tepla a práce, není ovšem nežh zvláštní formou zá- kona o zachování energie a proto stal se známějším. Teplo jest energie jako práce mechanická: jednotka tepelná, tak zv. velká kalorie, jest jednotkou 425 větší, nežli je dnotk práce: kilogramometr. Zákon druhý, jenž stanoví pod mínky, za nichž přeměna tato jest možnou zaujímá zvláštní místo mezi zákony fysikálnými a zřídka kdy se správně oceňuje. Tvrdíť: Ne každé teplo v práci měniti možno jen ono, které jest po ruce při teplotě vyšší, nežli teplota chladicích těles. Jen při te- plotném spádu lze z tepla práci mechanickou obdržeti. Také nelze veškeré pod kotlem uvolněné teplo proměniti kilogramometrv. Uvolní-li se palivem pod kotlem určité množství tepla, odvede se také do kon- densatoru určité, menší množství tepla a v práei mechanickou mění se toliko rozdíl těchto tepél nikoli veškeré teplo, pod kotlem uvolněné. Teplo kleslé na teplotu vody chladicí jest zne hodnoceno: je více v práci měniti nelze. Při postupu theoreticky nejdokonalejším závisí tento rozdíl či velikost získaně práce mechanické jednak na množství tepla pod kotlem uvolněného, jednak na teplotách v kotli a kondensatoru. To jest maximum, jež při daných teplotách vůbec docí- liti l ze.
#22 alto_textblock #22
Poměr velikosti této maximálné práce k teplu palivem uvolněnému není vlastním číslem »effektu«, jak jsme mu jinde zvykli rozuměti. Z té příčiny nazývá se dnes koč ficientem performace nebo kon- ver se.
#23 alto_textblock #23
Tepelné stroje dvojího jsou druhu. Při jedněch — hnacích — k nimž náleží stro parní, vzduchový, plynový a pod., uvolňu- jem e teplo a vvrábíme mechani ckou práci: při druhých — hnaných — k nimž počítáme stroje chladicí čili zimotvorné měníme naopak práci mechani ckou v teplo.
#24 alto_textblock #24
V čem to spočívá, že příroda jest u strojů hnacích tak skoupou, u hnaných tak nebyčejně štědrou?! Jest patrno, že jest zde chybav názoru. Nesprávnost bije do očí. Tak postupo- vati nelze. Je-li z jakýchkoli důvodů jako »effekt« nemožným číslo druhé, jest z těchže důvodů nemožným i číslo prvé. Správného čísla nabudeme tedy, když po- rovnávati budeme velikost práce mechanické, kterou jsme skutečně obdrželi, s velikostí, kterou vůbec theoreticky docílit lze. V našem případě tedy s oněmi 30 proe Vlastní »effekt« stroje bude pak nikoliv oněch 10—20 proc., nýbrž číslo třikráte větší, t.j 30—60 proc. Tedy skutečné ztráty jsou mno- hem menší, a dle nynější platné theorie uka- zují se tedy parní stroje ve světle mnohem při- znivějším, nežli jak obecně se hlásá. Jest pravda, že tento koöfficient konverse jest příznivější u strojů vzduchových a plyno- vých, nežli u strojů parních, avšak vzhledem ke stupni konstruktivné dokonalosti, jakou dnes honosí se řádné stroje parní, nejsou rozdíly v celkovém effektu strojů parních mnohem nižší, než na příklad u dobrých strojů plyno- vých. — Koěfficient konverse hledí se zvýšiti zvět- šením rozdílu teplot v kotli a kondensatoru. Při parních strojích jsme však omezeni tím, že se stoupající teplotou syté páry stoupá značně její tlak. V jiném směru pokračuje se tak, že hledí se zmenšiti tepelný skok mezi teplotou pod kotlem a v kotli a pak mezi teplotou páry výfukové a teplotou vody chladící. Prvé děje se do jisté míry přehříváním páry a druhé užitím podružných strojů parních s přiměřeným prostředím (du Tremblay, Josse a pod.),
#25 alto_textblock #25
»Spálením 1 kg. černého uhlí střední ja- kosti vyvine se 7000 X 424 kgm. = 2,968.000 kgm. čili 39.573.3 koň. sil« budiž na konci připojeno »za 1 vt.«; dále: »Dnes při nejdo- konalejší konstrukci parních strojů možno počí- tati, že 1 kg. uhlí vyvine nanejvýš 1 koň. sílu« budiž na konci připojeno »za 1 hodinu, což dává 9 effektu, tedy výsledek příbližně stejný s předešlými vypočítanými 10%«. Ve stati: »Jak velkolepý převrat...« až »... z theoretické této energie!« chtěl jsem podati následující myšlénku: »Jak velkolepý převrat nastal by v průmyslu, kdyby uskutečněn byl objev, kterým direktně zužitkována by byla dle libosti celá nebo na př. jen setina, tisícina z theoretické této energie« t. j. měl jsem na mysli objev, kterým by veliká tato energie v uhlí direktně, bez par- ního kotle a stroje přeměněna byla v energii mechanickou, ne na úkor jejího nejúplnějšího zužitkování, na př. podobným způsobem jako u akkumulátorů. Zde můžeme uschovanou energii elektrickou, přeměněnou v energii chemickou, v libovolném čase, v libovolné velikosti (ovšem do určitých mezí) upotřebiti. Tak jsem si před- stavoval objev ten. Tedy že možno by bylo energii 39.573.3 koň. sil vzíti z uhlí celou po dobu 1 vt., neb její setinu, tisícinu, po dobu stokrát, tisíckrát delší, bez drahého parního kotle, stroje a ne na úkor nejdokonalejšího zužitkování. Inž. B. Brož.
#26 alto_textblock #26
Tycho Brahe v české literatuře.
#27 alto_textblock #27
Podává Ladislav Peprný, assistent mathematiky při vysoké škole technické v Praze.
#28 alto_textblock #28
(Pokračování.)
#29 alto_textblock #29
Při hnacích strojích tepelných jest tento kofficient konverse vždy menší než jedni- čka, při strojích zimotvorných může býti však značně vyšší nežli jedni čka- Chyba spočívá v tom, že tento koěfficien béře se v úvahu při celkovém »effektu« parního
#30 alto_textblock #30
Mimo to pojmy různých jednotek činí mno- hým obtíže při srovnávání práce a tepla. Strojní kůň — pohříchu nutno blud tento v praxi velmi často vyvraceti — není měřítkem mech- nické práce (Paora, Travail, Work, Ar- beit), nýbrž měřítkem poměru mezi pral c mechanickou a časem čili měřítkem
#31 alto_textblock #31
Pěkně, populárně psaný článek uveřejnil Jakuh B. Malý, »Galerie slavných mužů všech národů: Tycho Brahe.« »Dennice,« Spis zábavný a pona- učný, v Praze, díl I., 1840, svazek 4., str. 238 až 243. Na konci výčet spisů Brahových. Na zá- kladě prací již jmenovaných (hlavně článku Pelclova) vyličuje Jakub Malý život Brahův do vypuzení vlastí a pak druhou část života jeho v cizině av Čechách. Vhodně zahajuje svůj výklad všeobecnons úvahou: »Tohoto velikého hvězdáře s pýchou