#1
alto_textblock
#1
30. října 1901.
#2
alto_textblock
#2
Číslo 27.
#4
alto_textblock
#4
NÝ OBZO
#5
alto_textblock
#5
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
#6
alto_textblock
#6
LIsT
#7
alto_textblock
#7
k číslu 299.
#9
alto_textblock
#9
Racionálnější zužitkování paliva.
#10
alto_textblock
#10
Vzhledem ke článku stejnojmennému z č. 25. »Nauč
Obzoru« píše Jan Vancl, strojní inženýr
na Smíchově.
#11
alto_textblock
#11
V posledních dobách dosti zhusta setká-
váme se v různých vědeckých i nevědeckých
publikacích s pojednáními, v nichž naříká se
na nešťastný způsob výroby práce mechanické
z tepla u strojů tepelných, v prvé řadě u strojů
parních.
Porovnává se tu vždy množství tepla, uvol-
něného palivem pod kotlem s množstvím tepla
jež obrátilo se v práci mechanickou, nalezne se,
že druhé činí toliko 10—20 prvního i vyzý
vají se badatelé, aby konečně vynalezli něco
lepšího, nežli onen, z mody vyšlý, nepraktický
parní stroj.
#12
alto_textblock
#12
Uznávám za svoji povinnost, oproti těmto
hlasům se ozvati, uvésti mylné názory na
správnou míru, obhájiti stručně skutečnou hod-
notu a význam stroje parního po stránce theo-
retické.
#13
alto_textblock
#13
Celá rozsáhlá nauka tak zv. thermo-
dynamika zanáší se těžkým problémem kon-
verse tepla a práce mechanické. Vyvinula se
v posledním století společnou prací vynikajícíeh
inženýrů a filosofů a spočívá na dvou hlavních
zákonech, z nichž prvý, Mayer-Jouleův
mluví o kvantitě, druhý, Carnotův
o kvalitě tepla, jež má se v práci mecha-
nickou obrátiti.
#14
alto_textblock
#14
stroje a vše ostatní, co nedostává se do jedni-
čky, značí se jako z tráty.
Jestliže na př. činí teplota v kotli 1740 C
v kondensatoru 400 C, činí tento koěfficient 0.3.
Těchto 30% jest tu základem, s ním dlužno
teprve skutečné výsledky postavených strojů
srovnávati a čísla tímto dalším srovnáním na-
bytá jsou čísly »effektu« v obvyklém slova
smyslu.
Za uvedených tuto teplot při stroji hna-
cím toliko 30 proc. tepla vůbec jest možnov
práci měniti.
Uvažujeme-li o stroji hnaném, chladícím,
při těchže teplotách, je poměr obrácený; zde
obnášetí bude teplo, mechanickou prací přive-
dené, toliko 30 proc. tepla, odevzdanéhov
kondensatoru.
Kdežto tedy při parních stro-
jích hnacích přeměniti lze z
výše uvedených teplot nanejvýše
ze 100 kalorií uvolněných po
kotlem toliko 30 kalorií v práe
mechla nickou, obdržíme naopak
při těchže teplotách při stroj
chladicím ze 30 kalorií, přivede-
ných mechanickou prací, 100 ka-
lorií tepla.
Je-li tudíž v prvém případě oněch 70 pro
»ztrátou«, proč nenazývá se v druhém případě
těchže 70 proc. » ziskem« ?
A je-li v prvém případě číslo 0.3 = 30 pro
»effektem«, pak je v druhém případě »effek-
tem« i zvratná jeho hodnota, t. j. 3.33 = 333
procent.
V praxi dostupujeme při strojích chladi-
cích čísel ještě větších. Běžným číslem jest
3000 kalorii na koně a hodinu, tedy »effekt«
3000 X 425 — 472 proc.
#15
alto_textblock
#15
výkonnosti (Mm, Puissance, Power,
#16
alto_textblock
#16
Leistung).
#17
alto_textblock
#17
Práci mechanickou měříme v mechanice
kilogramometry, v elektrotechnice volt-
coulomby či jouly, výkonnost však
v mechanice koňmi nebo poncelety,
v elektrotechnice voltampěry či watty.
Nelze tedy měniti kalorie přímo — v koně.
#18
alto_textblock
#18
Více než celé století zdokonalují se všemi
směry stroje parní společným úsilím praktiků i theo-
retiků a bylo by zbytečno hledanými slovy líčiti
obecné jeho užívání a dalekosáhlý jeho význam.
S obdivem sledovali jsme na př. zprávy z pa-
řížské výstavy roku loňského o pokusech s tam-
ními stroji parními, kde docílil se jeden in-
dikovaný hodinový kůň 4.2 kilogramy páry čili
525 gramy uhlí.
#19
alto_textblock
#19
Ke strojům parním počínají se dnes již
řaditi též stroje plynové a petrolejové. Všude
pracuje se cestami, které thermodynamika předem
vytkla a docílilo se výsledků pozoruhodných;
úspěch motoru Dieselova jest toho nejlepším
dokladem.
#20
alto_textblock
#20
Výsledky bádání a zkoušek o přímé kon-
versi tepla v práci cestou elektrickou — budeme
klidně očekávati. Víme předem, že značiti mohou
toliko obejití dosavadních odporů passivných:
nelzeť mysliti, že by poskytly více, nežli při-
pouští zákon Carnotův. Kdyby jakýmkoli způ-
sobem docílilo se při daných teplotách z tepla
větší množství práce, nežli udává kočfficient
konverse, značil by tento objev: objev per-
petua mobil e.
Ke článku: Racionálnější zužit-
kování paliva, z čís. 25. »Nauč. Obzoru«,
budiž mi dovoleno připojiti některé dodatkya
vysvětlení, abych předešel tím jiné myšlénce než
jaká měla a chtěla se také článkem tímto po-
dati. Ke větě:
#21
alto_textblock
#21
Prvý zákon, prohlašující ekvivalenci tepla
a práce, není ovšem nežh zvláštní formou zá-
kona o zachování energie a proto
stal se známějším. Teplo jest energie jako práce
mechanická: jednotka tepelná, tak zv. velká
kalorie, jest jednotkou 425 větší, nežli je dnotk
práce: kilogramometr.
Zákon druhý, jenž stanoví pod
mínky, za nichž přeměna tato jest možnou
zaujímá zvláštní místo mezi zákony fysikálnými
a zřídka kdy se správně oceňuje. Tvrdíť: Ne
každé teplo v práci měniti možno
jen ono, které jest po ruce při teplotě vyšší,
nežli teplota chladicích těles. Jen při te-
plotném spádu lze z tepla práci
mechanickou obdržeti. Také nelze
veškeré pod kotlem uvolněné teplo proměniti
kilogramometrv. Uvolní-li se palivem pod kotlem
určité množství tepla, odvede se také do kon-
densatoru určité, menší množství tepla a v práei
mechanickou mění se toliko rozdíl těchto tepél
nikoli veškeré teplo, pod kotlem uvolněné.
Teplo kleslé na teplotu vody chladicí jest zne
hodnoceno: je více v práci měniti nelze.
Při postupu theoreticky nejdokonalejším
závisí tento rozdíl či velikost získaně práce
mechanické jednak na množství tepla pod
kotlem uvolněného, jednak na teplotách v kotli
a kondensatoru. To jest maximum, jež
při daných teplotách vůbec docí-
liti l ze.
#22
alto_textblock
#22
Poměr velikosti této maximálné práce
k teplu palivem uvolněnému není vlastním
číslem »effektu«, jak jsme mu jinde zvykli
rozuměti. Z té příčiny nazývá se dnes koč
ficientem performace nebo kon-
ver se.
#23
alto_textblock
#23
Tepelné stroje dvojího jsou druhu. Při
jedněch — hnacích — k nimž náleží stro
parní, vzduchový, plynový a pod., uvolňu-
jem e teplo a vvrábíme mechani
ckou práci: při druhých — hnaných —
k nimž počítáme stroje chladicí čili zimotvorné
měníme naopak práci mechani
ckou v teplo.
#24
alto_textblock
#24
V čem to spočívá, že příroda jest u strojů
hnacích tak skoupou, u hnaných tak nebyčejně
štědrou?! Jest patrno, že jest zde chybav
názoru. Nesprávnost bije do očí. Tak postupo-
vati nelze. Je-li z jakýchkoli důvodů jako
»effekt« nemožným číslo druhé, jest z těchže
důvodů nemožným i číslo prvé.
Správného čísla nabudeme tedy, když po-
rovnávati budeme velikost práce mechanické,
kterou jsme skutečně obdrželi, s velikostí,
kterou vůbec theoreticky docílit
lze. V našem případě tedy s oněmi 30 proe
Vlastní »effekt« stroje bude pak nikoliv oněch
10—20 proc., nýbrž číslo třikráte větší, t.j
30—60 proc. Tedy skutečné ztráty jsou mno-
hem menší, a dle nynější platné theorie uka-
zují se tedy parní stroje ve světle mnohem při-
znivějším, nežli jak obecně se hlásá.
Jest pravda, že tento koöfficient konverse
jest příznivější u strojů vzduchových a plyno-
vých, nežli u strojů parních, avšak vzhledem
ke stupni konstruktivné dokonalosti, jakou dnes
honosí se řádné stroje parní, nejsou rozdíly
v celkovém effektu strojů parních mnohem
nižší, než na příklad u dobrých strojů plyno-
vých. —
Koěfficient konverse hledí se zvýšiti zvět-
šením rozdílu teplot v kotli a kondensatoru.
Při parních strojích jsme však omezeni tím, že
se stoupající teplotou syté páry stoupá značně
její tlak. V jiném směru pokračuje se tak, že
hledí se zmenšiti tepelný skok mezi teplotou
pod kotlem a v kotli a pak mezi teplotou páry
výfukové a teplotou vody chladící.
Prvé děje se do jisté míry přehříváním
páry a druhé užitím podružných strojů parních
s přiměřeným prostředím (du Tremblay, Josse
a pod.),
#25
alto_textblock
#25
»Spálením 1 kg. černého uhlí střední ja-
kosti vyvine se 7000 X 424 kgm. = 2,968.000
kgm. čili 39.573.3 koň. sil« budiž na konci
připojeno »za 1 vt.«; dále: »Dnes při nejdo-
konalejší konstrukci parních strojů možno počí-
tati, že 1 kg. uhlí vyvine nanejvýš 1 koň. sílu«
budiž na konci připojeno »za 1 hodinu, což
dává 9 effektu, tedy výsledek příbližně stejný
s předešlými vypočítanými 10%«. Ve stati: »Jak
velkolepý převrat...« až »... z theoretické této
energie!« chtěl jsem podati následující myšlénku:
»Jak velkolepý převrat nastal by v průmyslu,
kdyby uskutečněn byl objev, kterým direktně
zužitkována by byla dle libosti celá nebo
na př. jen setina, tisícina z theoretické této
energie« t. j. měl jsem na mysli objev, kterým
by veliká tato energie v uhlí direktně, bez par-
ního kotle a stroje přeměněna byla v energii
mechanickou, ne na úkor jejího nejúplnějšího
zužitkování, na př. podobným způsobem jako
u akkumulátorů. Zde můžeme uschovanou energii
elektrickou, přeměněnou v energii chemickou,
v libovolném čase, v libovolné velikosti (ovšem
do určitých mezí) upotřebiti. Tak jsem si před-
stavoval objev ten. Tedy že možno by bylo
energii 39.573.3 koň. sil vzíti z uhlí celou po
dobu 1 vt., neb její setinu, tisícinu, po dobu
stokrát, tisíckrát delší, bez drahého parního
kotle, stroje a ne na úkor nejdokonalejšího
zužitkování.
Inž. B. Brož.
#26
alto_textblock
#26
Tycho Brahe v české literatuře.
#27
alto_textblock
#27
Podává Ladislav Peprný, assistent mathematiky při
vysoké škole technické v Praze.
#28
alto_textblock
#28
(Pokračování.)
#29
alto_textblock
#29
Při hnacích strojích tepelných jest tento
kofficient konverse vždy menší než jedni-
čka, při strojích zimotvorných může
býti však značně vyšší nežli jedni čka-
Chyba spočívá v tom, že tento koěfficien
béře se v úvahu při celkovém »effektu« parního
#30
alto_textblock
#30
Mimo to pojmy různých jednotek činí mno-
hým obtíže při srovnávání práce a tepla. Strojní
kůň — pohříchu nutno blud tento v praxi velmi
často vyvraceti — není měřítkem mech-
nické práce (Paora, Travail, Work, Ar-
beit), nýbrž měřítkem poměru mezi pral c
mechanickou a časem čili měřítkem
#31
alto_textblock
#31
Pěkně, populárně psaný článek uveřejnil Jakuh
B. Malý, »Galerie slavných mužů všech národů:
Tycho Brahe.« »Dennice,« Spis zábavný a pona-
učný, v Praze, díl I., 1840, svazek 4., str. 238
až 243. Na konci výčet spisů Brahových. Na zá-
kladě prací již jmenovaných (hlavně článku Pelclova)
vyličuje Jakub Malý život Brahův do vypuzení
vlastí a pak druhou část života jeho v cizině av
Čechách. Vhodně zahajuje svůj výklad všeobecnons
úvahou: »Tohoto velikého hvězdáře s pýchou