#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
8. července 1913. Číslo 185.
#4
alto_textblock
#4
ohZ Moravy.
da ee
5ddee
Dne 7. července.
(Mandát po P. Šilingrovi. — Okresn
školní rady. — Hodonín. — Ostuda.)
Mandát po zemřelém poslanci Šilingroví ob-
sazen bude dne 16. července. Doplňovací volba je
na den ten vypsána dle dosavadních listin voleb-
ních. Vypsání volby překvapilo, ale strana kato-
licko-národní již kandidáta MUDra. H. Světlika.
lékaře v Hrušovanech a předáka hasičského, po-
stavila, když byl opat rajhradský P. Šup kandi-
daturu odmítl. Šociální demokraté — autonomisté
— prohlásili kandidaturu úřadníka Konečného, jenž
již proti P. šilingrovi bez výsledku kandidoval.
Soudí se, že strana katolicko-národní mandát ten
uhájí, vždyť zesnulý šilinger měl většinu osmi tisíc
hlasů, a všechny tří zemské mandáty venkovské
za tuto skupinu jsou v rukou katolicko-národních.
Velký boj bude na Moravě o okresní školn
rady. Tím, že katolicko-národní strana pozbyla při
volbách mandáty, jest její posice oslabena a bude
lo míti zajisté vliv na obsazování okresních škol-
ních rad. S obavami hledíme tu na město Brno.
kteréž podává návrh, z něhož zemský výbor mus
jmenovati členy české okresní rady. Dosavadní
okresní školní rada česká vedla si velmi dobře, což
připočísti dlužno k zásluhám řed. Jana Havlíčka,
janž tam byl zástupcem učitelstva, a který svou
odbornou znalostí ve věcech školních vítězně vy-
bojoval mnohý proces proti obci. Pan řed. Havlíček
je ve výslužbě a nemohl nyní volen býti do okr.
školní rady — a obec navrhne zemskému výboru
ke jmenování jistě osoby jí pohodlné a milé. Tato
okolnost výlučného navrhovacího práva obce je
velkou vadou paktu moravského. Doufáme však.
že zemský výbor moravský bude míti dosti energie.
aby nedovolil, aby se českému obyvatelstvu brněn-
skému stalo příkoří.
V Hodoníně je při hejtmanství „Besitzstan
německý. Okres hodonský český, břeclavský také
— až na smíšené obce Hodonín a Břeclavu — ale
okresní hejímani vždy Němci: Spengler, Friessa
nyní Swoboda. Opačně český hejtman v ryze ně-
meckém okrese takovém by se nesměl ani ukázati.
My německé úřadníky snášíme klidně, a místo-
držitel moravský také klidně dává německé úřad-
níky do českých měst. Ovšem, když první čin li-
dovo-pokrokového poslance nového za Hodonín, je
vítat německého klerikálního ministra Hussarka,
pak se pranic nedivíme, že obyvatelstvo klidně
snese příchod nového německého okresního hejt-
mana.
Otrávené naše poměry jsou charakterisovány
nejlépe poslední valnou hromadou „Osvětového
svazu“, o níž jsme již referovali dříve, a valnou
hromadou „Mor. musejní společností“, na níž če-
ských členů přišlo tolik, že je mohl spočísti na
prstech dvou rukou . ..
#5
alto_textblock
#5
Rakousko-Uhersko.
Volební okresy a stoliční autonomie v Uhrách
Uherská vláda, která má nyní pokoj od
parlamentu, přípravuje dvě důležité předlohy
pro podzimní zasedání. Jedna týká se nového
rozdělení volebních okresů jako do-
plňku k novému volebnímu řádu, druhá má
zaškrtit stoliční samosprávu a nahra-
diti ji správou státní.
Předloha o volebních okresech pokročila
již tak, že do konce srpna bude prý v mini-
sterstvě vnitra hotova. Vláda sama ve své
osnově neohraničuje jednotlivé volební okre-
sy, nýbrž určuje pouze počet mandátů každé
stolice a ponechává stoliční správě, aby sama
určila volební okresy pro tyto mandáty. Vo-
lební okresy, jak se v Uhrách rozumí samo
sebou, nemají býti stejně velké, nýbrž „kul-
turně a hospodářsky pokročilejší krajiny“ , t.j.
maďarské kraje mají dostati poslance pro
menší počet voličů, než krajiny „opozdilé“, to
jest slovanské a rumunské. Počet poslanců ne-
má býti rozmnožen, naopak, bude-li možno,
raději zmenšen. Ale sotva to bude možno, pro-
tože četná města, jež za posledních 40 let
značně vzrostla, musejí dostati četnější za-
stoupení, než mají dosud. Za to v Sedmihra-
dech, kde jsou nejmenší volební okresy, počet
poslanců se ztenčí.
Projednání zákona o volebních okresech
má býti jedním z prvních bodů jednacího po-
řadu uherské sněmovny v podzimním zasedá-
ní. Pak dojde na sestátnění stoliční
správy. O této chystané reformě, která má
býti hrobem samosprávy, ale také zvůle uher-
ské drobné šlechty ve stolicích, má podrob-
nější zprávy „Budap. Tagbl.“. Novým záko-
nem má se stoličným sněmikům (kongregacím)
odníti právo voliti stoličné úřadníky. Podob-
ně, jako již nyní vrchní župany jmenuje na
návrh vlády panovník, mají příště i ostatní
stoliční úřadníci, služný, soudcové a také
obecní písaři (notáři) býti jmenování vládou.
Všichní úřadníci mají býti placeni státem a
podléhati vládní disciplinární moci. Stoliční
sněmíky s velmi omezenou pravomocí mají
sice zůstati i nadále, ale místo dosavadních
historických 64 stolic nebo komitátů má býti
zřízeno jen asi 11 velkých distriktů.
Středisky těchto distriktů mají býti města
Prešpurk, Košice, Pešť, Subotiště, Pečuch, Se-
gedín, Debrecín, Kluž, Temešvár, Sibíň a Bra-
šov. Každý distrikt má míti sněm, do něhož
by se poslanci volili podobně, jako do sněmu
říšského a Jeho pravomoc byla by omezena
čistě místními záležitostmí, takže všeliká po-
litika by z těchto nových samosprávných
sněmů byla už předem vyloučena. Výkonný-
mi orgány distriktních sněmů byli by stát-
ní úřadníci. V čele distriktu stál by nový
vrchní župan; distrikty byly by rozděleny ve
správní okresy, shodující se s novými volební-
mi okresy.
Předloha o sestátnění stoliční správy není
síce dosud v ministerstvu vypracována do
podrobností, ale dle „Budap. Tagbl.“ výše
uvedené zásady jsou již v ministerské radě
schváleny.
#6
alto_textblock
#6
Za hranicemi.
V Bulharsku a Srbsku.
Napsal Jaša Tomič.
V Srbsku i Rumunsku je plno bulharských
zběhů. Od nich se rozneslo, že v bulharském voj-
sku je nespokojenost, ano i hlad. Od dobra se ne-
utíká. Vyšetřoval jsem, co v tom vězí. Odkud se
Bulharsku bere nespokojenost, a v bulharském
vojsku hlad? A do jaké míry? Mluvil jsem s váž-
nými lidmi, kteří na hranici mluvili s bulharskýmí
zběhy, i s lidmi, kteří nedávno cestovali po Bul-
harsku a zevrubně znají bulharské věci. Oni vy-
světlujíí
Ještě loni na počátku války bulharské finance
byly nespořádané. Proto Bulharsko svému vojsku
nepravidelně platilo, ale při tem stát i vojsko se-
brali národu vše, co potřebuje k obživě své i do-
bytka. Vzali to v pravém slova smyslu rekvi-
sícemi. Bulharské vojenské úřady vzaly avému
národu obílí, píci, kukuřici, mouku, slámu, všeho
#8
alto_textblock
#8
za víc než za 200 mil. lvů. Na to arci dávaly po-
tvrzenky, na které státní pokladny mají vyplatiti
cenu zrekvirovaných předmětů. Ale na těch po-
tvrzenkách není udána lhůta. Důstojníci měli
takových potvrzenek pohotově plné kapsy a jen je
vyplňovali a podpisovali.
Ještě kdyby se rekvisice byla dotkla jen zá-
možnějších, ale ona neušetřila ani nejchudšího. Re-
kvirovali i dobytek, ano i drůbež a vejc el Du-
stojníci, i když najali pro sebe kočár, platili po-
tvrzenkami. Pochopitelno, že národ se tomu nera-
doval. Lid si doma replal: „Za hranicí prolévají
krev našich děti a nám doma berou všel A kdo ví
jestli ti, kdo nám potvrzenky podepsali, bylik
tomu oprávnění? A kdo ví, podepsali-li svoje
pravá jména? A kdo ví, nebudou-li nám vyplaceny
teprve po několika letech? A kdo ví, nestrhnou-li
nám při výplatě?“ A byli mnozí, kteří všecko měli
za ztraceno.
Rozumí se, že nespokojenost obyvatelstva pře-
šla i do vojska, jež chtělo, aby po šťastné válce
bylo puštěno domů, a to tím spíše, že již delsí
dobu bylo velmi špatně živeno. Často bulharští vo-
jáci nedostávají denně víc než půl komisárku a ně-
kolik oliv. Když bulharští zběhové přešli k srb-
skému vojsku a víděli, že se pro něl v kotlech valí
maso a vařívo, volali: „Což pak vy se máte tak?
I maso si vaříte? To u nás dávno přestalo.“
Mnozí myslí, že v Bulharsku ještě jsou zásoby
a že je lidé skryli, bojíce se nových rekvisie.
To by byly hlavní příčiny, pro které si bul-
harský národ nepřeje další války, a zvláště ne se
Srby, říkaje: „Proč pak se máme rváti se Srby?
Potřebují-li Srbové od nás něčeho, proč jim ne-
dáme, když nám tak bratrsky pomohli?“ Ovšem.
takové hlasy se ozývají soukromě, a ne v sofij-
ských novinách. Zběhové vypravují, že někteří vo-
jáci byli zastřeleni, kteří veřejně mluvili proti vál-
ce se Srby. Následkem nedostatečného a špatné-
ho stravování dostavily se do bulharského vojska
nemoci.
Jinak bylo i jest u Srbů. Pro srbské vojsko
také bylo za války rekvírováno, ale teprve později
a ne za víc, než za 23 mil. din. A rekvírováno ne-
bylo proto, že nebylo peněz, nýbrž, že někteří
spekulanti počali od vojska požadovatí vy-
soké ceny, až 30 din. za metrický cent obilí. Tua
v takových místech dovoleny rekvisice a placeno
poukázkamí, ale řádně vyhotovenými a za oby-
čejné trhové ceny. Lhůta zaplacení byla na ních
přesně udána: tři měsíce po vydání. A po třech
měsících všecky poukázky byly řádně vypla-
ceny.
Ještě jedna je příčina nespokojenosti bulhar-
ského národa, a to, že zůstalo mnoho polí neob-
dělaných a neosetých, mnoho luk nepokosených
Bulharky selky nejsou zvyklé polní práci. Bul-
harsko teprve nedávno se osvobodilo od Turecka.
Rumelie ještě později; a za turecké doby ženy
jedva vycházely z domů a to ne aby pracovaly.
nýbrž aby se procházely. V tom je příčina, že země-
dělské práce v Bulharsku zůstaly nevykonány,
čehož hrozí nouze a hlad..
I to je v Srbsku zcela jinak. Ženy srbské uměj
zemědělské práce jako muží a rády je pracují
Ale to není vše. Hlavní je to, že za tét
války všecko v Srbsku vyvinulo ne-
obyčejnou, nadlidskou sílu, a ženy
též. Ženy junácky doprovázely svoje muže na bo-
jiště, nadšeny byly jako muži: při ošetřování ranč-
ných se obětovaly — a srbské selky zatím, co nuž
byli na bojišti, vykonaly všecky zemědělské práce
kromě svých: oraly, sily, kopaly, a v srbském mi-
nisterstvu orby tvrdí, že jedva desátá část země-
dělských prací zůstala nevykonána. Ženy srbské
staraly se, aby jejich mužové, až se vrátí z bojiště.
nepřišli k pustým krbům. Srbská selka se vy-
znamenala zrovna takovým junác-
tvím jako muž, a zasluhuje, aby to bylo znám
učiněno a vzdána jí čest, které si zasloužila.
Co jsem řekl o stavu v Bulharsku, neslyšel
byste arci od žádného bulharského politika a ne-
dočetli byste se v bulharských novinách, které
hlásají, že bulharský národ kypí silou a bojovností
a nyní, když mu Turci ustoupili, pobíje svoje spo-
jence na junáckém mejdanu a přinutí je, aby při-
jali jeho hegemonil. Ale skutečnost jest jiná.
#9
alto_textblock
#9
Hlas jednoho Poláka k Slovanům.
Z Majorenhofu u Rígy byl nám poslán tento
projev, který bez obavy před syataktickou chybou
můžeme nazvati hlasem „jednoho“ Poláka, protože
postavení pana Vladislava Karpiňského, místopřed-
sedy petrohradského Spolku slovanské vzájemno-
sti, v polské veřejnosti jest dosti osamocené. Ne-
bylo mnoho Poláků, kdož by byli důvěřovali, že
úspěchy velkolepé slovanské svornosti a úžasné
obrazy nynější nesvornosti na Balkáně bude pod-
nětem Rusům, aby se pokusili odstraňovali „osud
ný spor“ polsko-ruský, a ti, co důvěřovali, byl
hodně zklamání. Historie nebývá vždy učitelkou.
Ne vždy vítězí síla rozumu nad silou starých před-
sudků . ..
Z projevu páně Karpiňského zni nota pessimí-
stická. Nemůžeme si zakrývati, že zločin na slo-
vanské věci, před nímž tolik jsme varovalí, byl
spáchán. Germánstvo bude z něho ovšem miti
prospěch a Slovanstvo posměch. Ale tak hluboko
jsme přece neklesli, aby bylo třeba mluvití „finis
Slavoniae“. Ani tehdy, když Košciuszko řekl „Hinie
Poloniae!“, nebyl konec Polska, ani teď nebude
konec Slovanstva. Ale slovanská věc po dlouhá
léta bude cítiti nynější rány.
#10
alto_textblock
#10
Pan Karpiúski píže
Bratři Slovanél
Jaká hrůza, jaká hanba! Zde uprostřed po-
němčených slovanských zemi musím s bolem
litostí čísti: „3000 Bulharů bylo zajat
Srby — 6000 Srbů zabitol“ A to po slav-
ných našich petrohradských snech, po slovan-
ských schůzích, oběděh . . . Krev v žilách
stydne . .. V očích se tmí . . . A hlavně, proč?
Pro kousek zeměl Ano, lepšího jubilejního dar
nemohli Slované přinésti císaři Vilému II. Jsme
stále ještě jen kořistí germánské kullury. Jak
smutno, že nás historie ničemu nenaučila. Já.
Polák, maje proti sobě všechny své rodáky.
všechny své přátele, pod dojmem vašich vítěz-
ství, vašeho sjednocení na bitevním poli, já, sní-
lek a optímista, pomyslil jsem si, že i v rusko-
polských stycích zaválo vesnou, že národy za-
pomenou na stáré účty, a že je čas pracovati
společně ve prospěch všeho Slovanstva, a tře-
ba že krátkozraké činy vládní nejednou posílaly
mráz na květy mých tužeb, hrdě jsem odpovída
svým rodákům a druhům: „Naše vláda je ká-
men, tísní nás . . . ale slovanské národy se pro-
bouzejí, svědomí se probudilo. Hle, příklad Srbo-
vé a Bulhaři . ..
#11
alto_textblock
#11
A teď co jim odpovim
Ne, někdy objeví se šílená myšlenka, že
Rusko mělo by poslati na Balkán trestní oddíly
a jako hloupé dětí přiměřeně potresťati oba
představitele slovanšké rodiny.
#12
alto_textblock
#12
Není už sil psáti.
Je-li ve Vás jen kapka slovanského svědo-
mí, jste-li zákonné děti Slavie — nechte sporů
nechte zbraní, a jako malé děti, které se po-
hádaly pro hračky, podrobte se hned otcovské-
mu soudu Vznešeného Rozhodčího — jináče
všichni Slované musí se přiznati, že nejsme stát-
ními národy, že jařmo německé vlády nám patří
A tehdy, s hrudí pukající od bolesti, bude nám
Slovanům prohlásiti: „Ať žije pangermanismusl
„Finis Šlavoniael“
Vladislav Karpiňski.
#14
alto_textblock
#14
Kdo je vinen?
Pátrání po tom, kdo je vinen nynější siluaeí
na Balkáně, nebude mít ovšem těch praktických
následků, jako polapení vinníka v občanském ži-
votě; v mezinárodních stycích klam a podvod se
oceňoval ještě před Macchlavellím jako přednost.
Tak ani v nynější krisi nebude možno pohnati vin-
níka k zodpovědnosti, ani tehdy, kdybychom ho
hledali v našem zahraničním úřadě, který s patr-
nou důsledností „kazil“ všechno na Balkáně.
„Russkaja Molva“ hledá hlavního vinníka na-
stávající katastrofy mezi těmi, kdo řídili a chválilí
ruskou politiku, která hned na začátku balkánské
krise se lekla výstupů rakouských a prodala životní
zájmy srbského národa.
„Srbsko začalo válku, aby se osvobodilo od
rakouského dozoru, aby mělo volný příchod k moři.
Rozřešilo tuto úlohu silou svých zbraní, došlo do
Leše a Drače, ale ruská diplomacie, schvalovaná
i vlivným záslupcem oposice, Miljukovem, připojila
se ke starému nepříteli Srbů a přinutila je zříci se
plodů svých vítězství. Díplomacie má předvídatia
vypočítati předem všechny následky svých činů.
Ale následků toho činu si nepředstavili ani naši
erární diplomaté, ani jich svobodní spojenci. Osud-
ná slepotal Srbi, odražení na západě, zamířili smě-
rem nejmenšiho odporu a projevili nároky na jižní
východ k moři, který podle smlouvy nedali Bul-
harům. Za takového obratu srbské fronty jich věc
stala se skoro beznadějnou, ale třeba pochopiti, že
sémě nesmířitelného nepřátelství mezi spojence za-
seli ti, kdo odňali Srbům možnost uskutečnit jich
osnovnou úlohu na účet nepřítele.“
#15
alto_textblock
#15
Rozkol v polském kole v dumě.
Rokování o městské samosprávě v království
Polském v samém kole polském vzbudilo rozkol.
který málem že nevedl k rozchodu polských po-
slanců. Někteří poslanci byli proti stanovisku, kleré
zaujala většina kola; nechtěli se smířiti s oportuni-
stickým stanoviskem, podle něhož je lepší špatná
samospráva než žádná, a měli také skrupuli v otáz-
ce židovské, v niž většina kola byla s omezovací
politikou vládní za jedno. Někteří poslanci chtěli
dokonce složiti mandáty se zřelelem na bezpomoc-
né postavení polského kola, jehož 10 poslanců proti
430 ostatním poslancům dumy číselně mnoho ne-
znamená. Později však dali se přemluviti, abyv
kole i v dumě zůstali.
#16
alto_textblock
#16
Třiletá vojenská služba ve Francií a otázk
úhrady.
Ve všech francouzských obcích je nyní veřej-
ně vyvěšena krásná a účinná řeč ministerského
předsedy Barthoua, v níž ostře odbyl Jaurčsa a je-
ho stranu, poukázav na jich zločinnou agitaciv
armádě, směřující ke zmaření mobilisace a vzpou-
ře v případě války. Vyhlášky tyto hlásají v celé
Francii zdrcující porážku vůdce socialistů a jeho
spojenců, neboť sněmovna usnesla se na vyvěšení
Barthouovy řečí imponující většinou 317 proti 141
hlasů. Z úřadní zprávy je zřejmo, že ve většině
nebo mezi těmi, kteří se zdrželi hlasování, byli
103 radikální socialisté, v menšině pak 44. Rov-
něž 107 radikálů schválilo vyhlášku nebo se zdr-
želo hlasování a jen 4 hlasovali proti. Také ve
skupině républikánských socialistů byl rozkol, jež-
to 32 její členové buď hlasovali pro vyvěšení ne-
bo se zdrželi hlasování a jen 17 hlasovalo proti.
Tím se těž ukázala síla nové „demokratické do-
hody“, která soustřeďuje rozvážné živly republi-
kánské levice proti extremistům krajní levice.
Úspěch vládní předlohy o tříleté službě jevi
se tím zajištěn a odpůrci její vzdávají se již veške-
ré naděje v tom směru, a proto směřuje nyni ve-
škeré úsilí sjednocených socialistů a jejich spo-
jenců jen k tomu, aby úhrada nových nákladů na
armádu postihla majetné třídy. Napodobují tím tak-
tiku socialistů v říšském sněmu německém, ovšem
s tím rozdílem, že němečtí socialisté nijak nepře-
káželi sesíleni německé armády a dokonce nesa-
hali k žádně revoluční agitací ve vojsku.
V této věci dosáhli také sjednocení socialisté
úspěchu, neboť vláda se zásadě jejich nevzpírá.
Ministr financí Dumont učinil v sobotu v rozpočto-
vé komisi prohlášení o úhradě vojenských nákladů
a návrhu národní daně z příjmů, i vyslovil se, že,
jak se zdá, panuje všeobecný souhlas, aby tato
břemena byla přesunuta na nejzámožnější třídy,
připomenul však, že Francie nemá jako Anglie a
Německo finanční systém, který by dával podklad
k okamžitému vybírání osobní daně z majetku.
Dodal, že vypracoval návrh, který by mohl býti
co nejrychlejí přijat oběma sněmovnamí z založe-
ný na úřadním odhadu, opraveném vnějšími znám-
kami, při čemž však má přiznání závažný význam.
Soudí, že tento projekt, jenž by se týkal asi 220.000
až 240.000 poplatníků, mohl by býti úřadně pro-
veden v roce 1915. Myslí, že by bylo možno od-
stupňovati taxy tak, aby vynesly 100 milionů, ne-
pokládá však za obezřelé zacházeti dále. Dodal
však, že tento projekt není nedotknutelným a pro-
jevil ochotu zkoumati každý návrh komisí přijatý
který by vynesl více, leč s podmínkou, že by ne-
způsobil hospodářskou krisi.
Po dlouhé debatě přijala pak komise tuto re-
soluci, navrženou posl. Jacquierem:
Rozpočtová komise usnáší se žádati, aby se
daněmi z majetku uhradila veškerá nová vojen-
ská břemena, ať trvalá nebo dočasná, při čemž
nová vojenská břemena obsahují toliko annuituz
miliardy výloh jednou pro vždy a trvalé výlohy.
vyplývající z prodloužení vojenské služby.
Dále usnesla se komise na návrh posl. Nou-
leusa požádati ministra financí, aby jí předložil ná-
vrh daně, založený na doplňovací dani, jak se jeví
ve všeobecném projektu daně z příjmu s provede-
ním, jakého vyžaduje nedostatek soupisu. Na ná-
vrh posl. Malvyho pak se usnesla také žádati
předložení návrhu daně z kapitálu, jež má doplniti
potřebné zdroje, aby se zmírnilo břemeno daněz
příjmu.
Takto dojde konečně ve Francii k uzákonění
daně z příjmu, jejíž všeobecný návrh, jenž ovšem
neměl nic společného s úhradou nákladů na obra-
nu země, posud se nemůže dostati ze senátu.
#17
alto_textblock
#17
Anglické a francouzské námořnictvo.
Francouzský ministr námořnictva Baudin, jenž
vykonal návštěvu u prvního lorda admirality Win-
stona Churchilla, provázen náčelníkem generálního
štábu námořnictva admirálem Le Brísem, námoř-
ním attaché anglickým v Paříži, freg. kapitánem
Kellym a námořním attaché francouzským v Lon-
dýně, freg. kapit. de Saint-Seine, prohlásil po svěm
návratu do Paříže zástupci „Matinu“, že jel do
Anglie prostě oplatit Winstonu Churchillovi jeho
návštěvu v Toulonu před několika měsíci, a dodal-
To je jen počátek, i budou stále hojnější styky
mezi oběma námořnictvy.
Praví se, že dojde brzy k návštěvě čelných
osobností obojího námořnictva, zejména mezi obě-
ma náčelníky generálních štábů, admirálem Le Bri-
sem a princem Henry Battenbergem, s nímž se mi-
nistr Baudin tentokráte nesetkal, poněvadž prine
byl zdržen u lože své těžce nemocné choti.
Jako okolnost zvláště významná se uvádí, že
ministru Baudinoví, jenž na palubě dreadnoughtu
„Orionu“ sledoval střelbu na velkou vzdálenost.
byla ukázána v praksi nová a velmi zajímavá me-
thoda řízení střelby, spojená se systemem stálého
míření, na niž jsou Angličané velmi hrdi, poněvadž
jim dává znamenité a skoro zázračné výsledky.
pročež jsou na ni také právem velmi žárlivi. Sku-
tečnost, že ji ukázali ministru Baudinovi v přítom-
nosti viceadmirála Le Brise, náčelníka generálního
štábu, námořního a dělostřeleckého odborníka, je
důkazem naprosté vzájemné důvěry mezi oběma
zeměmi, spojenými srdečnon dohodou.
#18
alto_textblock
#18
Jmenování na středních školách
#19
alto_textblock
#19
V Čechách.
#20
alto_textblock
#20
Na uprázdněná místa na státních střed-
ních školách jmenováni byli ministrem kultu
a vyučování: prof. reálky v Rakovníku Vladi-
mír Bauer pro českou reálku v Plzni; prok.
reálného gymnasia v Klatovech dr. Josef Ča-
pek pro gymnasium v Táboře; prof. reálky
v Nymburce Bernard Dolák pro reálku ve
Vršovicích; prof. reálky v Nové Pace Jaroslav
Dvořáček na reálku v Pardubicích; prol.
reálky v Turnově Rudolf Fetter pro II. čes.
reálku na Král. Vinohradech; prof. reálkyv
Kutné Hoře František Franěk pro I. českou
reálku v Plzni; prof. reálky v Lounech Frant.
Grepl pro reálku v Jičíně; prof. gymnasia
s českou vyučovací řečí v Čes. Budějovicích
Vojtěch Hanačík pro gymnasium v Jičíně;
prof. na reálce v Kostelci n. Orl. František
Kostohryz pro I. čes. státní reálku v Plzni-
prof. I. české reálky v Plzní Rud. Kumstat
pro reálku v žižkově; prof. reálky v Táboře
Václav Landa pro českou reálku v Praze
III.: prof. reálky v Příbrami Eduard Los pro
reálku ve Vršovicích; prof. reál. gymnasiav
Gmundenu Vojtěch Maíer pro gymnasíum
v Pardubících; prof. gymnasia ve Vys. Mýtě
Frant, Mašner pro gymnasium v Pardubí-
cích; prof. gymnasia v Mladé Boleslavi Jan
Menšík pro české reálné gymnasium v Pra-
ze, Křemencová ulíce; prof. reálky v Jičíně
dr. Adolf Mikousek pro českou reálku v
Praze III.; prof. reálky v Jičíně JJiří Pelna
pro reálné gymnasium v Kolíně; prof. reálky
v JJevíčku Bohuslav Poldauí pro reálkuv
Kutné Hoře; prof. reálky v Pardubicích Karel
Popelka pro II. čes. reálku na Král. Vino-
hradech; prof, reálky v Sušici Josef P ospí-
šilpro gymnasium v Písku; prof. reálky v Je-
víčku dr. K. Ron pro I. čes. reálku v Plznii
prof. reál. gymnasia v Náchodě M. Sa s ka
pro gymnasium v Žížkově; prof. reál. gymnasia
v Praze VIII. dr. Václav Schüller pro reál.
gymnasium české na Smíchově: prof. gymnasia
v Ml. Boleslavi dr. Václav Sixta pro gymna-
sium v Třeboni: skuteč. učítel náboženství na
ústavu pro vzdělání učítelů v Poličce Jan So-
botka pro gymnasium v Něm. Brodě; pro
gymnasia v Přerově Ludvík Sojka pro I
českou reálku v Plzni: prof. reál. gymnasiav
Klatovech Josef Stárek pro akad. gymna-
sium v Praze; prof. reálky v Kladně K. Šule
pro reálku ve Vršovicích; prof. reál. gyma
v Rokycanech Karel Susa pro čes. gymna-
síum v Plzni; prof. reálky na Kladně Joseí
Tichý pro české gymnasium v Pardubících
prof. gymn. v Příbrami dr. Frant. Tyra pro
čes. gymn. v Praze-Malé straně; prof. reálky
v Rakovníku dr. Jan Veitz pro reálku
Praze-Libni: prof. gymn. v Benešově Bedřich
Potypka na reál. gymn. v Praze-Libni.
Skutečnými učiteli na stát. střed-
ních školách byli jmenováni: a) prozatím-
ni učitelé: Alois Boháček z reálky v Ml.
Boleslavi pro I. čes. reálku v Plzni; Jan Če-
něk z čes, reálky v Českých Budějovicích pro
reálku v Nymburce: Vincenc Hecht z reál.
gymnasia v Roudnici pro tento ústav; Jos. Ko-
lář z gymnasia v Něm. Brodě pro gymn. ve
Vysokém Mýtě; Karel Likař z gymnasia v
Třeboni pro reálku v Klatovech; dr. Adolí
Panz z gymnasia v Čáslavi pro gymnasíum
v Benešově; Josef Partai z reálky v Lou-
nech pro reálku na Kladně: Julius Paulu
z I. české reálky na Král. Vinohradech pro
reálku v Turnově; Lad. Seifert z reálky
v Novém Bydžově pro gymnasium v Pisku;
Václav Tichý z reál. gymnasia na Smíchově
pro reál. gymnasium v Klatovech; Julian Vo-
bořil z reálky v Sušici pro reálku v Tur-
nově; dr. Břetislav Zahálka z čes. gymna-
sia v Čes. Budějovicích pro tento ústav; by
supplenti: Rudolf Bílek z I. čes. reálky
na Král. Vinohradech pro reálné gymnasium
v Klatovech; Josef Bubnik asistent české
vysoké školy technické v Praze pro reálku
v Lounech; Vojtěch Čížek z české reálky
v Praze-Malé straně pro reálku v Pardubicích
Frant. Havelka z reálky v Písku pro týž
ústav; Jan Hesoun z čes. reálky v Praze-
Malé straně pro reálku v Kostelci nad Orl.
Otokar Hink z české reálky v Praze-Malé
straně pro reálku v Nové Pace; Jar. Hrnčíi
z reál. gymnasia v Novém Bydžově pro týž
ústav; Václav Hodík z reálky v Příbramí pro
reálku v Turnově; Vojtěch Jelínek z I
čes. reálky v Plzni pro reálku v Příbrami; Fr.
Kadlec z reálky v Kostelci n. O. pro reálku
v Nové Pace; Stanislav Kamenický z reál-
ky v Nymburce pro reálku v Příbrami; dr. Fr.
Křeklík z reál. gymnasia v Praze-Libni pro
gymnasium ve Dvoře Králové: Ant. Kubát
z II. české reálky na Král. Vinohradech pro
gymnasium v Přerově; dr. Jaroslav Kubista
z čes. reál. gymnasia v Praze, Křemencová ul.,
pro reálné gymnasium v Brandýse n. L.; Ed.
Kučera z I. české reálky na Král. Vinohra-
dech pro reálku v Nové Pace; dr. V. M aule
z reálky v Turnově pro týž ústav; Alfred
Pflanzer z reál. gymnasia v Praze, Kře-
mencová ul., pro reálku v Lounech: Jos. Ry-
bák z reálky v Písku pro reálku v Táboře:
dr. Karel Schäferna z čes. gymn. na Král.
Vinohradech pro gymn. v Ml. Boleslavi: Ad.
šedý z II. čes. reálky v Plzni pro reálku v č.
Třebové; dr. Jan Slavík z čes. gymn. n
Král. Vinohradech pro reálku v Kladně; Bohu-
dav Sodomka z reálky v Sušicí pro týž
ústav; Frant. Šolc z reálky v Turnově pro
reálku v Rakovníku; Jaroslav Starý z čes.
gymnasia v Čes. Budějovicích pro reál. gymn.
v Náchodě; Karel štěka z reál. gymnasi
v Kyjově pro reál. gymnasium v Jilemnici; Ot.
Trčka z čes. reálky v Čes. Budějovicích p o
reálku v Rakovníku; Ant. Vaněk z reálného
gymnasia v Chrudimi pro týž ústav: Jan Zi
z čes. reálky v Praze-VII. pro I. čes. reálku
v Plzni.
c) Zatímními učiteli byli jmeno-
váni suplenti: Ant. Houba z čes, reál. gymn.
v Praze, Křemencová ul., pro čes. gymn. v Č.
Budějovicíchy dr. Miloslav Hýsek z českého
reál. gymn. v Praze, v Truhlářské ul., pro reál.
gymn. v N. Bydžově; Vílém Lochmannz
reál. gymn. v Kolíně pro gymn. v N. Brodě
Ant. Macelazs z gymn. v Mladé Boleslavi
#21
alto_textblock
#21
pro gymn. v Čáslavi; Václav Prach z čes.
reál. gymn. v Praze, Křemencová ul., pro
gymn. v Třeboni; Bohumil Sládeček z čes.
gymn. na Král. Vinohradech pro gymn. v Par-
dubicích; J. Stretz z reálky v Hradci Král.
pro reálku v Sušici; Jan Vondráčekz
reálky v Nymburce pro čes, reálku v Českých
Budějovicích.
Učiteli náboženství na státních
středních školách byli jmenováni: A. Adam,
suplující učitel náboženství na gymn. v Pardu-
bicích pro týž ústav: Frant. Jirasko, zat.
učitel náboženství na dívčím lyceu v Jičíně
pro reálku v Nové Pace.
Učiteli tělocvíku byli jmenování-
učitel tělocviku na reálce v Sušici R. Franz
učitelem tělocyiku na české reálce v Praze-
Malé straně: učitel tělocviku na reál. gymn.
v Náchodě Emanuel Roubal učitelem tělo-
cviku pro reál. gymn. v Praze-Libni; suplující
učitel tělocviku na české reálce v Praze III.
Frant. Kincl skufečným učitelem tělocviku
na reálce v Sušici; suplující učitel tělocviku
na reál. gymnasiu v Praze-Libni J. M Icka
skutečným učitelem tělocviku na reál. gymn.
v Náchodě.
#22
alto_textblock
#22
Na Moravě.
#23
alto_textblock
#23
Profesory na státních středních školách
byli jmenováni: profesor zemského reálného
gymnasia a zemské reálné školy v Bučovicích
Tobiáš Bednář na I. českou státní reálku v
Brně, profesor stát. gymn. v Zábřehu Karel
Fadrus na stát. gymn. v Kroměříži, prof.
na stát. reálce v Nov. Městě Ed. Hejzl ar
na stát. reál. gymn. v Místku, skutečný učitel
na stát. gymn. ve Strážnici Ant. Lexa na
stát. gymn. v Prostějově, skut. učitel na stát.
gymn. v Zábřeze Jos. Nešpor na stát. reál.
s českou vyuč. řečí v Olomouci, prof. na stát.
gymn. v Prostějově Stan. Podivinský na
stát. gymn. s českou vyuč. řečí v Olomouci,
prof. na zemském reál. gymn. a zemské reálce
v Holešově Lad. Šír na II. českou stát. reál.
v Brně, prof. na českém stát. gymn. v Morav-
ské Ostravě Bohuslav Vrzala na českou
stát. reálku s českou vyuč. řečí v Olomouci.
Skutečnými učiteli na státních středních
školách jmenování byli suplenti: Ant. Kubát
z II. české stát. reálky na Král. Vinohradech
pro stát. gymn. v Přerově, Lad. Lukšů z I
české stát. reálky v Brně pro státní reálku
v Mísiku, Jos. Prokopec ze státní reálky
v Jevíčku pro tento ústav, Karel Štštka
ze stát. gymnasia v Kyjově pro stát. reálné
gymn. v Jilemnici, Kar. Zmatlík z I. čes.
stát. reál. v Brně pro státní gymnasium v Zá-
břehu.
Provisorními učiteli na státních středních
školách jmenování byli suplenti: Stan. K o-
vanda ze stát. gymn. ve Strážníci pro stát
gymn. v Přerově.
Ministr kultu a vyučování propůjčil uči-
teli tělocviku na zemském reál. gymnasiua
zemské reálce v Bučovicích Karlu Drozdo-
vi místo nčitele tělocvíku na stát. gymnasiu
v Přerově.
#24
alto_textblock
#24
Česká Plzeň proti komisariátu
#25
alto_textblock
#25
v Cechách.
#26
alto_textblock
#26
slad
F. — Z Plzně, T. července.
(Původní zpráva „Nár. Listůn)
Obecní zastupitelstvo druhého hlavního města
království Českého, král, města Plzně, bylo svolá-
no na dnešek na 4. hodinu odpolední k mimořádné
schůzi s thematem velmi akutním. Bylo svoláno,
aby zaujalo stanovisko k chystanému zrušení auto-
nomie král. Českého, jež hodlá vláda provéstí do-
sazením t. zv. správaí komise do král. Českého.
Do schůze dostavili se veškeří v Plzni dlící
členové obecního zastupitelstva král. města Plzně
počtem 32.
Schůzi zahájil purkmistr plzeňský JJUDr. Václ.
Peták obšírným proslovem o významu chystaného
porušení autonomie v Čechách, podav současně i
výstižné historické vylíčení vzniku nynější krisev
hospodářství zemském v Čechách.
Zemský poslanec dr. Matouš Mandl podal
velmi podrobný rozbor chystané vládní akcev
Čechách a ukázal, že dosazení správní komise do
král. Českého postrádá jakéhokoliv právního titulu,
Dosazení správní komise do Čech bylo by křivdou
na autonomii král. Českého bylo by odměnou Něm-
cům a nezaslouženým a naprosto neodůvodněným
trestem pro Čechy. Řečník končí vroucím přáním,
aby hlas českého odporu proti chystanému bez-
práví byl vyslyšen na místech povolaných, aby no-
vá křivda nevznítila zoufalost v srdci všech věra
ných Čechů, dědiců této země, zakladatelů a budo-
vatelů této říše.
Zemský poslanec M. Pokorný poukázal na ve-
likou vážnost situace politických i hospodářských
poměrů v Čechách a dovozoval nutnost semknutí
českých sil k cílevědomému a vytrvalému odporu
proti jakémukoliv útoku na práva království i ja-
zyka českého.
Říšský poslanec dr. Lukavský promluvil o poli-
tickém významu chystaného zrušení autonomie v Če-
chách a ukončil řeč svou tímto prohlášenímt
Všechny pokusy, které budou podnikány za
tím účelem, aby království České dostalo se z dneš-
ní finanční krise, budeme především posuzovatiz
hlediska národně-politického. Protiústavní řešení
krise král. Českého vyvolalo by nanejvýš vážné
důsledky v celém veřejném životě u nás a stalo by
se nebezpečným praejudicem i pro antonomii v jiných
zemích. Musíme pozvednouti svého hlasu v nynější
vážné době a připomenouti v prvé řadě vládě v
zájmu klidného vývoje příštích věcí nejen v našem
království, nýbrž v celé říši, aby nehnala věci do
krajnosti. Varujeme nejen vládu, nýbrž i Němce,
kteří vládu k nejkrajnějším skutkům proti nám
chtějí donutiti. To, o co se usiluje proti nám, by
se vymstilo i na nich, na institucích, na nichž je
založena jejich moc v tomto státě.
Na to byl jednomyslně celým obecním zastu-
pitelstvem král. města Plzně schválen tento projeve
„Obecní zastupitelstvo král. města Plzně,
konajíc dne 7. července 1913 mimořádnou svoji
schůzi, aby pojednalo o chystaném zrušení zem-
ské zutonomie — když bylo vyslechlo zprávy
svých členů, zemských poslanců dra. Matouše
Mandla, Matyse a Pokorného, a říš.
poslance dra. Frant. Lukavského — usneslo
se jednomyslně na tomto projevur
Obecní zastupitelstvo král. města Plzně vza-
lo se souhlasem na vědomí usnesení plenární
schůze Klubu poslanců národní strany svobodo-
myslné, konané v Praze dne 4. července 1913,
podle něhož setrváno na usnesení téhož klubu
dne 18. května t. r., aby čeští přísedící zemského
výboru království Českého ve svých úřadech se-
trvali a aby žádána byla vláda, aby poskytla
zemskému výboru náležitých prostředků k od-
stranění finanění krise zemské.
Obecní zastupitelstvo král. města Plzně jed-
nomyslně přípojuje se k ohražení jmenovaného
klubu proti jakémukoliv porušení i omezení zem-
ské ústavy království Českého a varuje co nej
důrazněji před každým opatřením, jež by bylov
odporu s platným zemským zřízením a porušo-
valo autonomii království Českého.