#1
alto_textblock
#1
Zatčení gymuasistě.
Ze Lvova, 14. listopadu. Na zdejším
ruském gymnasiu byli zatčeni dva žáci, kteří
jsou obviněni, že rozdávali socialistické spisy
vojínům zdejší posádky. Brožury ty nalezeny
byly též u vojínů posádky přemyšlské.
#2
alto_textblock
#2
Telegrafické zprávy.
Z Berlína, 13. listopadu. (C.-B.) Do pů
dvanácté hodiny noční bylo známo 372 voleb-
ních výsledků z 228 volebních okresů. Dosud
je zvoleno 118 konservativců, 65 svobodných
konservativců, 88 členů centra, 74 národních
liberálů, 23 členů strany lidové, 7 členů svo-
bodomyslného sdružení, 12 Poláků, dva Dá-
nové a čtyři divocí.
Z Kapského města, 13. listopadu. (C. -B.)
Dle úřadního sdělení jest bezdůvodnou
zpráva z Kenhartu ze dne 9. t. m., že vzbou-
ření Hottentoti postupují proti hranicím a že
tam byla vyslána policie.
Z Washingtonu, 13. listopadu. (C.-B.) Pří
slušný výbor sněmovny zástupců usnesl se 14
hlasy proti 2 podati příznivou zprávu o
vzájemné smlouvě kubánské.
Z Washingtonu, 13. listopadu. (C.-B.) Pre-
sident Roosevelt přijal dnes vyslance repu-
bliky panamské Bunana Varillu a vyslovil
rozmluvě s ním naději, že nový stát přinese ve
shodě se Spojenými státy jako nástroj prozřetel-
nosti civilisovanému světu bohaté požehnání tím,
že otevře nové dráhy obchodu světovému.
Z Tjencina, 13. listopadu. (C.-B.) Proslýchá
se zde, že oddíl ruského vojska, který byl na po-
chodě do Šanhajkvanu, narazil na oddíl císař-
ského čínského vojska. Došlo prý k boji, poně
vadž Rusové tvrdili, že čínští vojáci jsou lupiči
Celkem přestoupilo prý přes deset tisíc
mužů čínského císařského vojska hranice mand-
žurské.
Ze Šanohaje, 13. listopadu. (C.-B.) Com-
pagnie Internacionale d'Orient podepsala smlouvi
o stavbě železniční trati z Kajfenfu do Honanu.
Později bude trať prodloužena do Hesianu.
#3
alto_textblock
#3
Přemožená a nebo vítězná ob-
strukce?
#4
alto_textblock
#4
Pešťští zpravodajové německých časopisů
hlásají už, že uherská obstrukce udě-
lala bankrot. Likvidace tohoto konkursu
ztráví prý sice ještě nějaký čas, ale konkurs
bude prý velmi brzo uzavřen pro úplný nedo-
statek duševního a hmotného jmění. K naději
že obstrukce co nevidět už dobouří, opravňuje
prý především osobní rozpoložení op-
posičních politiků, kteří obstrukci do-
sud vedli a jí politický tvar i obsah dávali.
Velmi pozoruhodno a také význačno bylo
každým způsobem, že za celou dobu poslední
šestnáctihodinné a svrchovaně napjaté schůze
uherské poslanecké sněmovny ani jediný
z vedoucích opposičních politi-
#5
alto_textblock
#5
ků ve sněmovně se neobjevil. Ko
šut, Komjathy, Eötvöš, Thaly, Bartha a ostatní
předáci strany nezávislosti zůstali stranou, zů-
stavujíce řízení obstrukce poslancům, kteří na
trvalé vedení sněmovního odboje zařízeni ne-
jsou a také nestačí.
Tato okolnost nasvědčuje valně rozšířenému
mínění, že vůdcové opposice uznávajíce, velkou
cenu získaných vojenských a národních ústupků.
ochotni nebo odhodláni jsou, zastaviti další boj
aspoň tou měrou, aby země z mimozákonného
stavu vybavena byla a v Uhrách zase řádný
ústavní život zavládl a že zadnímu voji oppo-
sice provádění krátké ještě obstrukce dovolují, aby
se nezdálo či aby nebylo vidět, že je celý ma-
ďarský národ na ten čas uspokojen.
Lidé do věcí uherských zasvěcení vykládají
— a výklady ty jsou vic než pravdě podobny
— že pánové Košut, Eötvöš, Thaly atd. pře-
svědčení jsou, že více, než Vídeň navzdor chlop-
skému armádnímu rozkazu a navzdor všem
hrdinským deklamacím dra. Körbra ve vojen-
ských věcech skutečně povolila, tou dobou
opravdu již vymoci se nedá, že ale při důsled-
ném provádění toho, co dáno a povoleno bylo.
také ostatní, dosud nepovolené věci, zejmena
docela zvláštní uherské vojenské prapory a ve-
licí řeč maďarská časem jako zralá hruška Ma-
ďarstvu do klína spadnou a nespadnou-li, že se
vždy najde nějaká záminka, aby boj o tento
ještě zbývající požadavek znovu byl rozpoután,
že tedy netřeba věci dále ještě hnáti k novému
rozhodnutí a riskovati snad i ztrátu toho, co
už získáno jest a že tedy sluší už jenom pro
vésti nějaký slušný a čestný ústup, právě za
za tím účelem, aby se v příhodnou chvíli,
bude li potřebí, zápas tím snáze a důvodněj
mohl obnovit.
Proto soudíme, že jest docela nemístno.
jásá-li se nad docileným úspěchem nového uher-
ského ministerského předsedy, že o brann
předloze již se rokuje a že jest zrovna ne-
chutno dělati si z »povalené« uherské obstrukce
posměch. Netřeba ovšem pochybovati, že je
obstrukce v uherské poslanecké sněmovně una-
vena a do jisté míry i vyčerpána, avšak tolik
síly a energie dovedla by přec ještě vyvinouti,
aby i další jednání sněmovny přese všechnu
říznost nového předsedy zmařila, kdyby to mělo
nějaký praktický a politicky moudrý účel. Když
ale obstrukční strany vidí, že svým dosavadním
bezohledným bojem vládnoucí straně a tím také
sobě a celému národu dopomohly k velikému,
byť i ještě nikoli úplnému zisku, mohou se dát
»odzbrojit a povalit«, aniž by tím i jen dost
málo utrpěly na svojí vážnosti. Naopak: po-
tvrdí-li se předpověď, že obstrukce v uherském
říšském snému již odzbrojila a že za Litavou
zase nastane pravidelný život ústavní, bude to
jenom novým důkazem, že maďarské strany vý-
tečně manevrovati umějí a že jsou vážnými po-
litiky i ti maďarští poslanci, jež ostatní svět
dosud považoval, abychom starého politického
výrazu použili, za »revolucionáře z instinktu.«
#6
alto_textblock
#6
Ústřední orgán strany národně-sociální přezírá
tento veliký rys, nutnost veliké doby, jež musila
najíti útvar veliký, zcelený, kde nepřítel narazí na
všechnu českou delegaci. A poněvadž záležitosti
tyto podle své povahy chtějí býti řešeny klidně,
nutno bez roztrpčení s druhé strany přezřítii
vášnivost i nížiny vývodů bratra nad bratry i vy-
ležiti je nedostatkem bystrosti pochopení situace.
Nedostatek ten jde až ke srovnání aktu koalice
k „událostem v době Bílé Hory“, sjednocení če-
ských pánů bez lidu. Takové řečnické figury
(slohové) mohou vzbuditi nejvýše křesťansky-
soucitný úsměv. Co lze si vybrat z celého člán-
ku narodně-sociálního, je asi tolik, že strana ne-
míní použiti výhod, naznačených v provolání tří
soustředěných stran, podle něhož soustředění to
„má tvořiti podklad pro sblížení a spolučinnost
všech věrných Čechů.
Tento úmysl zdá se vyznívati zjevně z po-
směšného citátu odstavce společného programu,
který vyhrazuje podepsaným stranám, aby uvá-
žily a rozhodly, které české strany a organisace
politické k tomuto spolupůsobení by měly býti
ještě vyzvány. Také tomuto místu bylo notoricky
špatně porozuměno ve fulminantní ráži poněkud
ukvapených soudců národně-sociálních. Neboť za-
tím — a právě včera vykonaly soustředěné strany
české toto právo výhrady a dnes ráno uveřejněný
oběžník o včerejší poradě spojených stran praví,
že dle řádu sdružených stran jest volno též
ostatním českým národním stranám, které
by se chtěly zúčastniti společné práce a připo-
jiti se ke společné akci, přistoupiti k ny-
nějšímu sdružení.
Jest tedy úplně v rukou národně sociální
strany odstraniti hlavní závadu, kterou vidí ve
sdružení svou bělohorskou retrospektivou. Jakkoli
nutno jménem všech tří spojených stran odmít-
nouti výtku, že by ve sdružení jich nebyl za-
stoupen lid český, přece může strana národně
sociální smazati nedomyšlený a nedomalovaný
obraz a připojiti ke sdružení i onen český lid,
který v něm tak živě postrádá.
„Při tom bylo jednomyslně vysloveno pře-
svědčení, že vzhledem k nynějším politickým po-
měrům je v zájmu národní věci české žádou-
cím společný postup českých po-
slanců na radě říšské“ — opakujeme
ze včerejšího osvědčení tří už spojených stran
českých, jakkoli jest společný postup na říšské
radě něčím zcela přirozeně zřejmým a logickým.
Chtěla by snad strana národně sociální použíti
tohoto společného postupu jako záminky, aby
mohla nevyhověti vlídnému pozvání sdružených
stran ??
#7
alto_textblock
#7
Offenbach byl nepatrným cellistou v orkestru
Theatre Francais. Reyer byl obecním úřadní
kem v Alžíru. Massenet se musil živit dáváním
hodin atd.
Mezi literáty jsou trudné debuty chudých
skoro pravidlem.
Michelet byl sazečem. Renan se narodil z
kupeckým krámkem. Otec Victor Cousine by
zlatnickým dělníkem. Viktor Duruy, syn dělník
z továrny gobelinů, autor »Dějin římských«.
stal se ministrem vyučování.
Edmond About a Labiche, dva nejducha
plnější Francouzi z druhého císařství, byli syny
obchodníků se smíšeným zbožím.
Henry Murgerův otec byl domovníkem.
Malot byl písařem u notáře. Victorin Sar-
dou žil v největší nouzi v mládí. Adolf d'Ennery
byl příručím v obchodě modním. Henry Meilha
byl zřízencem knihkupeckým a pak karrikatu-
ristou v »Journal pour rire«.
V politickém světě francouzském je rovněž
dosti podobných příkladů.
Dva presidenti republiky byli velmi skromné
ho původu. Grévy vyšel z rodiny selské a Felix
Faure byl kožešníkem v Havru.
Gambetta byl synem kupce v Cahorsua
Charles Dupuy narodil se jako syn úřadního
sluhy. Nynější ministr financí Rouviěr byl
Marseillu bankovním úřadníkem.
I v armádě jeví se mnoho vynikajících
mužů nejskromnějšího vzniku. Maršálové Pel-
lisier, vévoda de Malakov a Forey byli syny
četníků. Generálové Vinoy, Chanzy, Marguerite
i plukovník Marchand narodili se v poměrech
Ma no n.
nejnuznějších.
#8
alto_textblock
#8
Sdruženi českých stran a národně-
sociální kritika.
#9
alto_textblock
#9
Proti sdružení tří českých stran uve-
řejňuje dnes ústřední orgán strany národně-soci-
ální úvodní článek, celé sloupořadí zaujímající,
plný neklamně projevené — nelibosti nad vý-
konem soustředění českých sil. Stylistická výbor-
nost úvahy řečené, spočívající hlavně v krajním
vykořistění časoslova „bíti se“, zdá se nasvěd-
čovati, že pochází z péra, ve straně národně-
sociální nejkompetentnějšího a netajená rozmrze-
lost vůdce strany nad zjednanou dohodou mezi
čelnými českými stranami jest nepochybně ještě
silnější, než nejsilnější slova tohoto projevu ne-
pohodlí z alliance — mladočesko-staročesko-
agrární. Jen tomuto vzrušení citů lze přičísti, že
vůdce národně-sociální, jindy — jak známo —
tak spravedlivý, umírněný a loyální, podestírá
sdružení tří českých stran motivy, které nachá-
zejí se hluboko pod úrovní skutečných důvodů,
působících na rozptýlené dotud řady českých
bojovníků jako kategorický povel k utvoření
carré před společným nepřítelem. Letošní zase-
dání sněmu království českého a vzpupná králka,
kterou Němci na něm provedli proti všem če-
ským poslancům, proti celému národu, byla po-
ciťována ve všech vážných politických kruzích
jakožto vývin zela mimořádně mocného tlaku,
který musil nevyhnutelně ominosní českou svor-
nost i kdyby se byla nacházela ve skupenství
plynném, zhustiti a ztužiti na kujnou hmotu,
způsobilou, aby se z ní dal zhotoviti železný
kruh — také jednou české strany objímající.
#10
alto_textblock
#10
V Moskvě, 8. listopadu 1903.
Minulé soboty vystoupilo zde »České kvar-
teto« na koncertu v konservatoři. Účinkovalo
zároveň s paní Dolinou a italským skladatelem
Sgambatim na obvyklých saisonních produkcích
»Ruské hudební společnosti«. Úspěch byl — nedá
se popříti. Symfonické ty koncerty mají již svou
uplatnénost. Avšak »České kvarteto« nedobře
učinilo, že nevystoupilo samostatně. Svou
pověst má i tady a tu vystoupení za takových
okolností, za jakých dálo sa na tomto koncertu,
může poškoditi, ale dojista ne sesíliti.
Předně symfonické koncerty zdejší mají
svůj ráz, pí Doliná svou oblibu a pan Sgam-
bati po petrohradském úspěchu táhl jako no-
vinka. A tak, zvláště při umístění, jakého se
čestným umělcům dostalo v pořadí, bylo těžko
obrátiti na sebe zaslouženou pozornost a spra-
vedlivé ocenění. Pověstná česká skromnost ko-
likráte již se neosvědčila, v Rusku to platí zvý-
šeněji. A české kvarteto ovládá umění i reper-
toir takový, že na samostatný koncert stačí.
#11
alto_textblock
#11
Tutéž sobotu, co koncertovalo »České kvar-
tetto« v konservatoři moskevské, dávala se v ne-
dalekém Mezinárodním divadle »Vina« českého
spisovatele Jar. Hilberta v překladě M. Bojoviče.
Hra měla dávati se už loni v divadle Koršově,
avšak podobná zpracováním i motivem Ahnitzle-
rova »Pohádka« jí zabránila zatím uvedení na
scénu. Letos však přece jenom se dávala. V úterý
podruhé. Většinou přijata blahovolně a líbila se.
Nebýti loňských okolností a známostí, kterou
v ruských kruzích chová už Ahnitzler, dojista
byla by způsobila rozruch. »Ruskoje Slovo«v
den představení přineslo teple psanou stať, v níž
zmiňuje se o poměru české literatury k ruské a
naopak a praví, že Rusové jsou nám povinni
odplatou za to, že se v Čechách překládá vše,
co se významnějšího objeví v ruské literatuře.