ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 acfc4d30-8f29-11dd-bbae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý 30. září 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 268.
#4 alto_textblock #4
Narannl a večerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měslo- K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškon na měsic. na čtvrt leta. 7kei na měsie o dlišlkách. 2 K so Poštou. na měslo na Stvrt feta . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou na měslo aa dávrt lota . . . . 1 k so
#5 alto_textblock #5
NAR
#6 alto_textblock #6
ečernt
#7 alto_textblock #7
NILIS
#8 alto_textblock #8
dání.
#9 alto_textblock #9
—
#10 alto_textblock #10
V drobném prodejii renní číslo o sobě . . za S večerni za 4b Ve Mliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10u večerni . . . . . . . . 5b
#11 alto_textblock #11
Inserátv platí se hetově napřed Předplncení a insorty přijlm administrace v Marianské nl., a
#12 alto_textblock #12
Tam nacháneji se tán redakce, tiskárna a sxpedlee „Národních Listů- Rukoplay se nevraneli
#13 alto_textblock #13
Telefon „Národních Listů“: Redakce: a) pro hovory místní 2400, b) pro hovory meziměstské 1061. — Administrace a expedice 1062. — Obchodní tiskárna 5955.
#14 alto_textblock #14
V Praze, 30. září. Když před lety začalo se na Slovensku mluvit o nebezpečí církevního vlivu na ná- rodní hnutí, když se začalo ukazovat na po- čátky organisace klerikalismu a jeho násled- ky, mnohý slovenský národovec hleděl nedů- věřivě a odmítavě na ty, kteří odhalovali ještě jednu slabou stránku slovenského veřejného života. Tvrdilo se obecně, že z církevní stra- ny není nebezpečí, že dobrý Slovák zůstane Slovákem, ať je katolíkem nebo evangelíkem, že tedy není třeba vzbuzovat náboženské války. Kdyby se na Slovensku v boji proti kle- vikalismu jednalo o boj proti náboženství vů- bec, bylo by to arci nerozumné a zbytečné ztěžování beztak trudného národního boje. Ale o to nešlo; upozorňovalo se pouze na to že není dobře, aby národní život byl příliš ovládán konfesijními rozdíly, že není dobře aby v každém národním spolku, v každé slo- venské peněžní instituci vždy přesně se dělili lidé podle církevní příslušnosti a ne podle osobní zdatnosti. Nebezpečí klerikálních sporů bylo tehdy jen v zárodcích; duchovenstvo katolické protestantské, pokud nebylo v táboře mada- ronském, bylo oddáno slovenské myšlence ná- rodní. Ovšem již tehdy národní pracovníci všimli si toho, že ani ohled na zcela věrné du- chovenstvo nesmí je zastrašit od snahy, aby slovenský národní ruch zbavili co nejvíce pří- měsi církevnictví, aby ho zlaicisovali, učinili neodvislým od kláštera. Obě církve, na Slo- vensku rozšířené, katolická i protestantská. ve svém vedení byly řízeny snahami maďari- sačními. Katolická církev, nemajíc místní sa- mosprávy a jsouc řízena centrální organisací. podléhala ve větší míře maďarisačním vlivům než cirkev protestantská, jejíž autonomie byla sice mnohonásobně znásilněna, jejíž teritoriál- ní rozdělení bylo upraveno tak, aby Slováci byli rozbiti v cizorodých většinách, ale místní samospráva církevní poskytovala až do po- slední doby slovenským církevním sborům hodně samostatnosti. Jsou dnes na Slovensku senioráty, kde většina protestantských duchovních jsou roz- hodní Slováci. Ba možno říci, že v posledním desítiletí poměr uvědomělých protestantských duchovních se zlepšil. Hůře je tomu s katoli- ckým duchovenstvem. Ani v jednom děkan- ství většina kněží nejsou Slováci; uvědomělý katolický kněz jest výjimkou. Ohromná větši- na jsou lidé buď národně lhostejní nebo zuřiví maďaroni. S tímto faktem musil slovenský ná- rodní pracovník počítat a již proto musil pra- covat co k největší neodvislosti slovenského lidu od kněží. Slovenské noviny v boji proti- klerikálním psaly: Hledejte každý spásu ve své církvi, ale nevěřte svým duchovním ve světských věcech. Bojujeme ne proti dobrým kněžím, ale proti zlým, a těch se varujtel Počátečná nedůvěra musila se ještě se- sílit, když Slováci nabyli nových zkušenost se svými duchovními poslanci a politiky, jako byli P. Jehlička, P. Juriga, P. Hlinka, P. To- mánek, P. Jehlička v nejhorší politické kam- pani složil slovenský mandát a postavil se proti Slovákům v naději na universitní ka- tedru a červený pás. To byl nový případ, kte- rý věštil nebezpečí v katolické straně. Za ním přišel případ Hlinkův. Kolik na- dějí se připínalo k vystoupení Hlinkovu! C všechno od něho nečekali! V Čechách se n něj dívali jako na slovenského Husa. Myslili, že on bude Mojžíšem, který vyvede národ do zaslíbené země svobody. Na Slovensku byly chvíle, kdy zapomněli Hlinkovi všechny hří- chy minulosti a byli ochotni jmenovat ho svým generálem. Scotus Viator, když vydal svou anglickou knihu o národnostní otázcev Uhrách, v čele umístil podobiznu Hlinkovu. A dnes! V českém překladě Scotus Viator změnil nejvíce tu kapitolu, která jednalao Hlinkovi! Zklamal se: Zklamali se mnozí. Hlinka smířil se ne s Římem, s tím se nepo- třeboval smiřovat, tomu byl vždy věrným, ale s Párvym! Vystoupil ze slovenské národní strany. Proč to udělal? Zisku z toho neměl; Hlinka je dost zámožný, aby se nemusil do- prošovat hmotné podpory. Slávy také nezí- skal, leda ztratil, zrovna hloupě ztratil. Jen proto, že je duševně příliš odvislý od své cír- kevní vrchnosti, že jeho povaha výchovou je zlomena a slovensky národně dost silně ne- cití. Kdyby to byli kněží rázu Jablonského. kteří se napřed narodili a potom je teprve křtili Totéž dokazuje i historie Jurigova a To- mánkova čilikpřevrat „Slovenských l'udových Novin“, jich placené služby maďaronským kandidátům, jich zuřivý osobní boj. přikrýva- ný pláštíkem katolického zelotismu. Zase zlo- mené povahy, ziomené celibátem, systémem výchovy, hierarchickou odvislostí. Nejde tu o katolickou věc: Slováci vděčně by přivítali. kdyby katolická většina i v národní práci do- mohla se převahy. Ale tito lidé zneužívaj svého kněžského postavení, aby šířili rozbro ve slovenském lidu a sami lovili v kalných vodách. Činí to tak bezohledným způsobem, že i stařičký slovenský národovec, farář F. R. Osvald. jinak rozhodný katolík, vyzývá ka- tolické Slováky, aby neodbírali „Slovenské Tudové Noviny“, orgán Hlinkův, Jurigův. To- mánkův. Bahno toto musí slovenská národní práce vysušit, nechce-li, aby nákaza sloven- ského lidu zůstala trvalou.
#15 alto_textblock #15
Události na poloostrově balkánském. Nebezpečí třetí války balkánské. Provolání albanských notáblů k civilisovaným národům. Z Valony, 29. září. (K. k.) Několik albanských notáblů z různých krajů země vydalo toto provo- lání k civilisovaným národům: Alban- ský národ, který po staletí proléval neustále svou krev za svou svobodu a otvíral dráhu úspěchům balkánských států, nemohl stále ještě dojíti spra- vedlnosti. V jižním Albansku úpí sta našich bratř v řeckých vězeních, dokonce národní účes je před- mětem pronásledování místními úřady. Dervišové jsou mrzačeni a pobíjeni. V Moricí a Delvině, které jsou přikázány Albanii, je úplná anarchie. V se- verní Albanii pokračují Srbové ve svém zhoub- ném díle. Vraždění celých rodin je na denním po- řádku. Nedávno byli pověšeni albanští pastýři jejich mrtvoly pak rozkouskovány bodáky. Ani ne- vinnosti se nešetří. Srbové spalují všechny dítky. jichž se zmocní. za živa. Nelidské činy, jež pášou ti. kdož chtějí vyhladiti náš národ. přivedly Al- bance k zoufalství. Poněvadž nemohou ničeho již ztratiti a dospěli ke konci své trpělivosti, vzali naší nešťastní bratří útočiště k jedinému prostřed- ku, který jim zůstal, aby draze prodali svůj život a aby zachránili čest svých rodin. Utrpení, jim jsou vydáni všanc, je donutila, aby vyhledali osvo- bozující smrt na bojištích. Jménem lidskosti ape- lujeme k civilisovaným národům, u velmocí, aby nepřipustily, by toto obyvatelstvo, které po sta- letí pronásledování uhájilo svou národní existenci tímto způsobem bylo Srby a Řeky zničeno.
#16 alto_textblock #16
Boje Srbů s Albanci. Z Bělehradu, 30. září. (N. Fr. Pr.) U Ma- vrova a Kičeva poražení Albanci ustoupili k Dibře, kde se silně opevnili. U Galičníku trval v neděli krvavý boj až do večera, načež Srbové vtrhli do Galičníku. Ochrida byla obklíčena. aby zníčen byl albanský oddíl, který prý se tam nalézá. Silné oddily vojska srbského táh- nou k městu Struga, která je v moci Srbů. U Braniště v území Ljumy soustředěných 7000 Albanců chystá se táhnouti na Prizren. V ne- děli a v pondělí sveden byl u Ljumy Kuly roz- hořčený boj. Ze Skadru, 30. září. Oddílu Albanc podařilo se zaskočiti oddíl srb- ského vojska, který táhl ze Strugy do Ochridy. Z Londýna, 30. září. „Daily Mailu“ te- legrafují z Bělehradu, že Srbové dobyli Dibry, kterou Albanci po velkých ztrátách museli vykliditi. V čele Albanců, kteří obklíčili Ochridu, nalézá s bulharský důstojník Čauljev, který má 300 bulharských dobrovolníků. Jak bo- je u Ochridy dopadly, není dosud známo. Z Bělehradu, 30. září. („N. W. T.“) u Ochridy byli Albanci obklíčeni a když se nechtěli vzdáti, byli všichni v počtu 1000 mužů porubá- ni. Srbové si stěžují, že Albanci vraždí všechny muže, i své soukmenovce, kteří se k nim nepřipojí. Ze Sofije, 30. září. Podle statistiky, vyda- né právě o ztrátách v posledních dvou vál- kách albanských, činí celkové ztráty Bulhar- ska 52.716 mužů. Z raněných zůstane jich n 10.000 doživotními mrzáky. Z Bělehradu, 30. září. „Stampa“ oznamu- je, že poblíže Ochridy bylo zajato na 700 Al- banců, kteří budou postaveni před válečný soud. Srbsko ztratilo dosud ve III. balkánské válce 1200 mrtvých a 800 raněných. Srbská odpověď na rakouskou a italskou výstrahu. Z Říma, 30. září. (N. Fr. Pr.) Srbská vláda v odpovědi na důtklivou výzvu Rakousko- Uherska a Italie, by dbala usnesení londýnské konference a opatření potřebná proti vpádu Albanců obmezila na obranu hranic, odpově- děla závazným ujištěním, že Srbsko přidrží se přátelské rady a usnesení Evropy že za všech okolností bude šetřiti.
#17 alto_textblock #17
Albanská vzpoura a Bulharsko. Ze Sofije, 30. září. Vládní orgán „Národ- ní Práva“ vykládá, že nyní, kdy Srbsko stěže jen dovede čeliti albanské vzpou- ře, bylo by snadné podniknouti bulharské armádě triumfální po- chod do Makedonie a dobýti na- zpět ztracených území. Bulharská vláda přes to, odvracejíc národ od války, není poslušna svého spravedlivého hněvu proti ma- lomocnému Srbsku. Ale děje se tak tolikoz hlubokého přesvědčení, že balkánská otázka není ještě rozřešena, a že Bulharsko přikonečnémřešení do- stane, čeho za své ohromné oběti zasluhuje.
#18 alto_textblock #18
Albanská vzpoura a Turecko. Z Cařihradu, 30. září. Noviny píší velmi prudce proti Řecku, vykládajíce, že ostro- vy Chios a Mytileny musí stůj c stůj připadnouti Turecku a že Ře- cko bude donuceno ve věci té povoliti. Listy obviňují Řecko, že podporuje albanské po- vstání penězi a dokládají, že jest úkolem Turecka chrániti Albanii, jejíž oby- vatelé zůstali namnoze sultánovi věrni, jak proti Srbsku tak proti Řecku, které se chystá k válce a vyzbrojuje své loďstvo. Turecko však nyní roz- hodně vystoupí, neboť nadešla konečně doba, aby Turecko dalo
#19 alto_textblock #19
lekei Řecku a dokázalo mu, že po- slední jeho vítězství bylo toliko výsledkem náhody. Listy dále praví. že Porta může býti jenom ráda, že mírová smlouva s Řeckem není dosud podepsána, po- něvadž jest nutno nynější situace využiti. Ve- nizelos dostane se záhy do stejné situace, do které se dostal dr. Danev, nevzdálí-li se záhy svého plánu Velkořecka. Z Cařihradu, 30. září. Uzavření míru bulhar- sko-tureckého způsobilo tady smýšlení zřejmě po- vznesené. V diplomatických kruzích se věří, ž Porta sleduje události albansk é velkým zájmem, že podporuje ake Essada paše a že doufá, že Ismail Kemal v Valoně se neudrží. Nabude-li vzpoura v Novám Srbsku velkého rozsahu, pokládají se nové zá- pletky na Balkáně velmi pravdě- podobnýmí. V zasvěcených kruzích mluví s po několik dní o chystaném přepa dnut Kavaly Turky, Bulhary nebo milie gimildžinskou. V turecké srmádě jsou pro spolek s Bulharskem. Z Londýna, 30. září. Zdejší diplomatické kruhy počínají se zabývati nebezpečím vál ky řecko-turecké. Není žádné pochyby že napětí mezi oběma státy stalo s velmi povázlivým. Také v Athénách seo bávají, že Turecko chystá útok na Solun kterou chce dostatí zpět jako Drino- pol. Zde se věří, že postavení Porty bylo mírem turecko-bulharským velmí sesíleno.
#20 alto_textblock #20
Turecká armáda zůstane pohotova. Z Cařihradu, 30. září. („Frdbit.“) V za- svěcených kruzích se potvrzuje, že turecká vláda je odhodlána rozhodnouti otáz ku ostrovů, již při vyjednávání o mír s Řeckem, třeba by rozhodnutí to bylo jen zatímné. Porta žádá, by se všem ostrovům Ře- ky obsazeným poskytla autonomie za svrcho- vanosti sultánovy dle vzoru samoského. Porta chce s Řeckem vyjednávati rychle a dokud se vyjednávání to neskončí, zůstane ture- cká armáda mobilisována. Mobilisace řecké armády a řeckého loďstva. Z Vídně, 30. září. „Fremdenblatt“ ozna- muje z Athén: Všichni generálové důstojníci byli povoláni k voj- sku, tolikéž všichni již propuště- ní evzonové. Hlavní tábor, který byl již rozpuštěn, dekretem včerejším dnem byi reaktivován. Řecká vláda vyzva- la veškeré obchodní lodi řecké které se nalézají na iižním Dunaji, aby se vrátily bez průtahu do Řecka tak. aby mohly proplouti Dardanelami, než budou uzavřeny. V Athénách čeká se s velkým na- pětím další vývoj věcí. Opětná úplná mobilisace pokládána je za finančně nadmíru tísnivou, jelikož denní náklad činí celý milion drachem.
#21 alto_textblock #21
Plán Essada paše. Z Londýna, 30. září. Ranní listy oznamují z Athén, že Essad paša spolu s Mladoturk chystá plán na napadení Srbů a Řeků jimž se má odejmouti území, ktere dle mladotureckého přesvědčen patří k Albanii.
#22 alto_textblock #22
Závěrečná schůze mírové konference bulhar sko-turecké. Z Cařihradu, 29. záři. (K. k.) [V 8 hod. večer. Závěrečná schůze mírové konference měla důvěr ný ráz. Smlouva byla podepsána o 7. hodině. Vel- vezir, který se zúčastnil schůze, pronesl proslov ve kterém blahopřál delegátům, že se jim v tak krátké době zdařilo dokončiti velkolepé dílo míru v duchu vyrovnání, svorností a smířlivosti. Podě- koval pak bulharským delegátům a prohlásil ko- nečně, že je přesvědčen, že uzavření míru otevírá pro oba národy novou éru štěstí a zdaru. Bulhar- ský delegát Savov vyslovil dík Bulharů a projevi stejná přání. Delegát Tošev pravil v turecké řeči Inšalah! (bůh tomu chce), načež Talaat bej dal zna mení k souhlasu. Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Řeč, kterou pro- jevil bulharský delegát Savov v závěrečné schů mírové konference díky Bulharů velkovezírovi, zn takto: Výsosti! Záleží mně na tom, bych předevšín jménem bulharských delegátů vyslovil Vaší Výsosti díky za podporu, zdvořilost a ochotu, kterou jsme u Vás nalezli při plnění svého poslání. Díky úsil obou stran, dobré vůli a smířlivému duchu při pro- jednávání otázek, jež měly býti vyřízeny, končí stav, který téměř už rok trval mezi oběma zeměmi a byl jim tak těžkým břemenem. Smlouva, kterou jsme právě podepsali, znamená obnovu styků dobre shody a přátelství mezí Bulhary a Tureckem. Jsme si úplně vědomi cti, že jsme spolupracovali n tomto šlechetném úkolu a jsme šťastni, majíce zá- ruku zjednání pevného, trvalého poměru dobrého sousedství a přátelství, záruku zdaru a nejvyššíh štěstí obou národů. Z Cařihradu, 29. září. [K. k.) Na počest bul- harských delegátů mírových bude uspořádána v pa- láci hostina, ale vzhledem na indisposici sultánovu není ještě stanovena lhůta. Též velkovezír pozve delegáty na hostinu. Delegáti Savov a Načevi odjedou koncem tohoto týdne. Delegát Tošev zů- stane ještě v Cařihradě.
#23 alto_textblock #23
Další podrobnosti z mírové smlouvy bulharsko-turecké. Z Cařihradu, 29. září. (K. k.) Jako dopl- nění ještě nesdělených neb částečně neúplně sdělených článků mírové smlouvy turecko- bulharské se sděluje: článek 7. zní: Domorod- ci v územích Tureckem vládě bulharské odstoupených, jakož i obyvatelstvo tam use- dlé, stávají se poddanými bulharskými. Domo- rodcům bude možno ve lhůtě čtyř let při-
#24 alto_textblock #24
hlásiti se na mistě samém k národ- nosti ottomanské prostým pro- hlášením u bulharských úřadů místnícha zápisemukonsulů otto- manských. Přihlášení to bude individuelní a pro vlá- du ottomanskou závazné. Mohamedáni v odstoupených územích, kteří se stali poddanými bulharskými, nebudou po čtyři leta povoláváni ke službě vojenské, aniž budou platit něja- kou vojenskou taxu. Použijí-li svého opčního práva, opustí tito mohame- dáni zmíněná území a budou to moci učinit až do uplynutí čtyřleté lhůty, při čemž budou oprávněni svůj movitý majetek vzíti s sebou, aniž budou platit vystěhovalecký po- platek. Svůj nemovitý majetek všeho druhu na městské neb venkovské půdě mohousi však ponechati a jinými osobami dáti spravo- čl. 8. praví: Bulharští poddan moslemínské národnosti všech úze- mí bulharských požívají stejných občan- ských a politických práv jako Bulhaři, tedy též svobody svědomí, jakož i svobody a práva svá náboženství zevně vy- konávati. Zvyky moslemínů budou respekto- vány. Jméno sultánajako kalifa bu- de jako dosud obsaženo ve veřej- ných modlitbách moslemínů. Ny- nější, jakož i příště se uštavící mohame- dánské obce náboženské, jejich or- ganisace hierarchická a majetek jejich bude uznán a respektován. Jsou podřízeny jenom svým církevním vrchnostem. čl. 16. stanoví: Královská bulharská vlá- da přejímá práva, břemena a závazky císařské ottomanské vlády vůčí společnosti vý- chodní dráhy vzhledem na část železnič- ní trati, která leží v území Bulharsku odstou- peném. Vláda bulharská se zavazuje nepro- dleně vrátiti vozivo, jakož i jiné provozní pro- středky společnosti náležející, jež byly Bul- harskem zabaveny.
#25 alto_textblock #25
vati.
#26 alto_textblock #26
Cholera v Srbsku. Z Bělehradu, 29. září. (K. k. — Z úřadníh srbského pramene.) Dne 27. září činil počet pří- padů cholery v Srbsku 922, mezi nimi 124 nová one- mocnění, 52 případy cholery byly vyléčeny,k skončilo smrtí, 824 jsou v lékařském ošetřování.
#27 alto_textblock #27
Telefonické a telegrafické
#28 alto_textblock #28
zprávy „Národních Listů“.
#29 alto_textblock #29
Ještě o demisí náčelníka generálního štábu Conrada z Hötzendorlu.
#30 alto_textblock #30
Z Vídně, 30. června. „Information“ ozna- muje: V domácích i zahraničních listech ději se opětné pokusy uvésti demisi chefa gene- rálního štábu barona Conrada v souvislos s osobou následníkovou a tohot postaviti do lichého světla. Demise barona Conrada byla již usnesenou věcí po aféře Redlově, hlavně proto, že obecně bylo tvrzeno, že baron Conrad to byl, který vtiskl do ruky zbraň nešťastnému zemězrád- covi. Tím byla by úplně odbyta legenda o ne- shodách při táborských mané- vrech. Že následník arcivévoda Františel Ferdinand, kterému vyhradil nejvyšší velitel vojska nejdůležitější postavení důvěrné pokud se týká ozbrojené moci, také stará seo naprostou integritu armády, je velmi přirozeno a samozřejmo. Varujeme však opětně proti určitým a sprostým insinuacím, které nejsou namířeny tak proti osobě násled- níkově, jako zvláště proti armádě. Že ztrá- címe baronem Conradem válečníka velmi zna- menitého, je jisto. Avšak také za míru musí míti cheí gene- rálního štábu otevřené oči a zavřená ú sta Z Vídně, 30. září. Ve vysokých kruzíc se ujišťuje, že odchod chefa generálního štábu sv. p. Conrada z Hötzendorfu z dosavadní hod- nosti jest věcí rozhodnutou, která však nestala se skutečností ve chvíli nynější, poněvad chtělo se vyvarovati domněnce a zdání, jak by odstoupení jeho souviselo s posledními ma- névry v jižních Čechách konanými.
#31 alto_textblock #31
Porady o haličské volební opravě ve Lvově Ze Lvova, 30. září. Zemský maršá- lek hr. Goluchowski povolal telegra- ficky na zítřek po 4 zástupcích tří konserva- tivních skupin polských na zemském sněmu k poradě o volební opravě, které zúčastní se také místodržitel ryt. Korytowski. Předsed ukrajinského klubu dr. Konst. Levický svo- lal plenární schůzi ukrajinské národní rady ve které však bude referováno pouze o cho- vání vlády v nouzové akci. O volební reformě se v této schůzi jednati nebude.
#32 alto_textblock #32
Z úřadního věstníku.
#33 alto_textblock #33
Z Vídně, 30. září. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil dru. Adolíu Schenklovi, profesoru očního lékařství na ně- mecké universitě v Praze, majícímu titul a char- akter řádného universitního profesora, odcházejí- címu do trvalé výslužby, s prominutím poplatků řád železné koruny III. třídy. — Generální ředitel- ství státních loterií jmenovalo loterního asistenta Aloisa Slavotinka v Praze oficiálem loterního úřadu. — Na základě § 1. a 2. zák. ze dne 9. září 1910 říš. zák. č. 185, pak na základě návrhu tech- nického úřadu pokusního (nařízení ze dne 9. březns 1912 říš. zák. č. 55.) udělilo ministerstvo veřej- ných prací v dohodě s ministerstvem spravedlnost technickému ústavu pokusnému spolku k vydržování pokusného ústavu pro pi- vovarský průmysl v Praze právo vy- dávatipro odborpivovarský a sladov- nický vysvědčení, jež dlužno považo- vati za veřejné listin
#34 alto_textblock #34
Rakouský velevyslanec hostem královských manželů anglických v Balmoralu. Z Londýna, 29. září. (K. k.) C. a k. velvyslanec na anglickém dvoře hr. Mensdorfí-Pouilly-Dietrich- stein odcestoval dnes večer k návštěvě anglických královských manželů na zámek Balmoral ve Skot- sku. Velvyslanec zůstane v Balmoralu asi týdena pak odcestuje opět do Londýna.
#35 alto_textblock #35
Ministr honvédů.
#36 alto_textblock #36
Z Pešti, 29. září. [K. k. uh.) Ministr honvédů bar. Hazai odjel dnes večer do Pešti, kde prodlí den. Přítomnost mínistra honvédů v Záhřebě jest v souvislosti se zřízením honvédských dělostřele- ckých kasáren.
#37 alto_textblock #37
Anglické loďstvo ve Středozemním moří. Z Londýna, 30. září. („Zeit.“) Čtvrté anglické válečné loďstvo odplulo v sobotu odpolednez Gibraltaru k Tetuanu k námořnímu cvičení. Lod- stvo admirála sira Bekerleye Milnesa přibylo tam včera. Tím je provedeno soustředění 27 anglických bitevních lodí a křižáků, které budou v říjnu kři- žovati ve Středozemním moři. Také loďstvo vice- admirála Collvilla pluje od Anglie do Středozemní-
#38 alto_textblock #38
ho moře.
#39 alto_textblock #39
Nepříznivá kritíka francouzských manévrů. Z Paříže, 30. září. (K. k.) Charles Hum- bert, který byl už několikráte jmenován jako kandidát na křeslo ministra vojenství, uveřejňuje ve zdejších listech neobyčejně prudké kritiky po- sledních podzimních manévrů francouzských. Ar- máda — praví — je špatně vycvičena a má špatné velení. I když francouzským vojínům se daly zbraně potřebám pokroku vyhovující, nestalo se ještě nic. nedají-li se jim též vůdcové, jakých jejich stateč- nost zasluhuje. Politická vražda v hlavním městě anglické Vých. Indie. Z Kalkutty, 29. září. (K. k.) Policejní chef Sa- ripad bej byl včera na veřejné ulici zastřelen třemí mladými Bengálci. Vrahové prchli. Soudí se, že příčiny vraždy jsou politické.
#40 alto_textblock #40
Politická hlídka.
#41 alto_textblock #41
Němci spěchají na dorozumívací akci
#42 alto_textblock #42
irší výbor strany německo-pokrokové měl včera v Praze schůzi, ve které jednal zvláště o pokračování v dorozumívací akci. Vládě vytkl, že se na ni nepřipravuje dosti vážně, nýbrž že jí chce použiti jen jako pomůcky, aby se zbavila nejlepších parlamentárních ne- snází. Výkonný výbor strany německo-pokro- kové vytýkal dále vládě, že pořádáním for- málních jednání, o jichž praktickém výsledku dlužno pochybovati, poněvadž látka doroz- umívací akce se nepoměrně rozšiřuje, chce od sebe odvrátiti důsledky chomutovských usneseni. Usnesení však němečtí pokrokovci včera neučinili, a to se zřetelem na svolanou již schůzi všech německých poslanců. Jestliže němečtí pokrokovci vytýkají vlá- dě, že předstírá dorozumívací akci, aby se sprostila parlamentních nesnází, tu zajisté mají na zřeteli svoji německo-nacionální poli- tiku. Pozoruhodno je, že stejnou výtku činí vládě také české strany, ovšem rovněž se zře- telem na politiku českou. Ale tato beze vší pochyby bezděčná shoda ovšem neznamená ani nejmenší sblížení politiky Němců a Čech v Čechách.
#43 alto_textblock #43
Menšinový školský program sociálně- demokratický. „Právo Lidu“ má dnes úvahu o německém t. zv. uzavřeném území v Čechách. V prvé, histo- rické části své úvahy „Právo Lidu“ opakuje známou historii pronikání českých menšin do uzavíraného území: před šedesáti lety začalo se tam soustavně dolovati na uhlí, i vznikl tam obrovský průmysl Místního dělnictva bylo pramálo, i nastal příliv českých dělných sil do uhelného území v Čechách. jehož tehdejší obyvatelstvo bylo německé nebo dávno poněmčené. Lid, nově se tam přistěhovavší pocházel a pochází ze zemědělských končin če- ských, a v území německém se dříve značnou částí poněmčoval. Nyní však v uzavíraném území žije přes sto tisíe Čechů národně uvědomělých, jimž sice Němci upírají právo na samostatný ži- vot jako součástky národa českého, ale marně. neboť sto tisíc lidí nelze násilím odnárodniti, a to tím méně, když v uzavíraném území dosud nestačí obyvatelstva původního i přistěhovalého, takže tam stále musí trvati příliv nového lidu z českého venkova. Jak obyvatelstva v t. zv. uzavřeném území přibývá, prokazuje „Právo Lidu“ statistikou vzrů- stu obyvatelstva v 26 německých městech. Na př. Ústi n. L. mělo r. 1850 jen 3889 obyvatelů, nyní dle sčítání lidu z r. 1910 jich má 39.301; v Liberci žilo r. 1850 celkem 14.015 lidí, v r. 1910 však 36.350, v Trnovanech r. 1850 pouze 698 lidi, r. 1910 však již 15.086 atd. Jak „Právo Lidu“ konstatuje, český živel má Iví podil na vzrůstu měst a obci v severních če- chách; na získání tamního bohatství pracovali z vslné části čeští dělníci. Vzrůst českého živlu v krajích těch jeví se významně ve školách: Češi tam teď mají 66 škol, 131 veřejných a 35 m- tičních s 306 třídami a se 17.211 dítkami (v mi- nulém školním roce). Při tom však dlužno míti na paměti, že desetitisíce Čechů se tam přece jen poněměily, nelze však souditi, že by české men- šiny byly počeštily jediného Němce. České menšiny jsou vydány v šanc násilnostem Němců, a to zejména v oboru národním, zvláště školském. Německá zastupitelstva zavírají české školy a tyto činy své odůvodňují tak, že jejich důvodů může býti užito stejně v obcích a městech českých, kde žijí menšiny německé V tomto stavu „Právo Lidu“ shledává anarchii; zároveň pak se obává, že při volební opravě zem- ské, jež je nevyhnutelna, pokusí se Němci, aby české menšiny učinili bezprávnými. „Právo Liduí hlásá, že tato anarchie musí býti odstraněna, tuto nápravnou práci činí předním úkolem české