ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 acd9ae30-717d-11dc-95cd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
ALTO TextBloky — 60
#1 alto_textblock #1
20 roků, 703—II. Huml František, nádenník, 25 roků, 248—V. — U Milosrdných sester: Budka Ant. zámečník, 27 roků. Kolovrátníkova Alžběta, 17 roků. Moravcova Marie, dcera kočího, 16 roků. Dne 25. října 1903: Wintrová Rozalie, vdova po agentu, 76 roků, 680—1. Steigloví Anna, rozná- šečka novin, 73 roky, 366—II. Novotných Anna, 4 m. 1235—II. Kuchař Josef, syn dělníka, 5 měs., 172—VIII Charvátová Kateřina, vdova po miynářskén pomoc- níku, 70 roků, 281—II. — U Milosrdných se- ster: Šastná Františka, manželka dělníka, 23 roky Stachová Magdalena, manželka dělníka, 66 roků. Do- brovolská Františka, nádennice, 40 roků.
#2 alto_textblock #2
Živelní pohromou poškozeným. Chicago. Český národní hřbitovní sbor v Chi- cagu věnuje ze spolkové pokladny. . K 1000.— Praha. Čeští c. k. finanční účetní úřadníci 102.80 sbírkou . . . .
#3 alto_textblock #3
. . K 1102.8 Úhrnem. K tomu z č. 290. odpol. z 24. října 1903 . K 8891.18 V celku odevzdáno K 9993.98
#4 alto_textblock #4
Spolku „Komenský“ ve Vídni.
#5 alto_textblock #5
Lidové divadlo „Urania“ v VII. částiPrahy.
#6 alto_textblock #6
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. V sobotu 31. října. Začátek o 3/48. hod. Ve prospěch spolku »Vlastimi!« v Praze-VII. Po 27.: Sedm havranů. Velká kouzelná báchorka se zpěvy o 9 obrazech. Napsal E. Pohl. Přeložil J. Vrchlický. Režisér F. Šípek. Dirigent E. Starý.
#7 alto_textblock #7
Dary a příspěvky.
#8 alto_textblock #8
(Složeno u pokladny „Národních Listů“.
#9 alto_textblock #9
Ústřední Matici školské.
#10 alto_textblock #10
Aréna na Smíchově (bliže Palackéh mostu). Začátek o 7. hod. Ve prospěch panského operetního sboru. Bandité. 24570 Velká komická operetta o 3 jednáních. Napsali Mail- hac a Halévy. Přeložil Em. Züngel. Hudba odJ. Offenbacha. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově.
#11 alto_textblock #11
Hořovice. Okresní hospodářská záložna . K 20.— Tábor. Prostřednictvím redakce »Českého Jihu« odvádí p. K. Bárta, soukromník v Táboře, od jistého pána, jenž nedovo- leně honil v revíru p. Bártově
#12 alto_textblock #12
V sobotu 31. října.
#13 alto_textblock #13
10.—
#14 alto_textblock #14
30.— Úhrnem . . K K tomu z č. 290. odp. z 24. října 1903 K 43.882.46
#15 alto_textblock #15
V celku odevzdáno K 43.912.4e
#16 alto_textblock #16
Praha. Čeští c. k. finanční účetní úřadníci věnují jako svatováclavský dar vkladní knížku městské spořitelny v Praze, zně- . . K jící na Dolní Tuzla. Český kroužek zasílá svatová- clavský dar Bobnice u Nymburka. »Šnýpkáři« v hostinci p. Kvízka Praha. K uctění památky zesnulé pí. Bar bory Fatkové na Smíchově místo věnce na rakev věnuje F. L. . Ratibořice. Při sňatku sl. Karoliny Vavřenovy, dcery mlynáře, s p. Adolfem Brabencem, ředitelem továrny v Tomaszově na Rusi, vybráno . Král. Vinohrady. Pan Ant. Procházka. Král. Vinohrady. Při sňatku slč. Elly Maší- novy s p. Jos. Hubáčkem, c. k. officiálem vybrala slč. Pavlína Mašínova . Žirovnice. Honební společnost, shromážděná při zdařilé poslední léči »u Malinků«. Krakov. Pan Jan Škalda, nájemce dvora Ra- ciborovic u Krakova, vybral v České be- sedě krakovské pokuty za užívání cizích slov Voroněž na Rusi. K uctění památky zesnulé Anny Feodorovny Brzobohaté, věnuje ro- dina Krskova 5 rublů, výměnou
#17 alto_textblock #17
100.—
#18 alto_textblock #18
100.—
#19 alto_textblock #19
1.20
#20 alto_textblock #20
10.—
#21 alto_textblock #21
10.20
#22 alto_textblock #22
10.—
#23 alto_textblock #23
31.—
#24 alto_textblock #24
10.—
#25 alto_textblock #25
3.20
#26 alto_textblock #26
12.60
#27 alto_textblock #27
V sobotu dne 31. října.
#28 alto_textblock #28
Spolku českých feriálních osad v Praze.
#29 alto_textblock #29
Voroněž na Rusi. K uctění památky zesnulé Anny Feodorovny Brzobohaté věnuje ro- dina Krskova 5 rublů, výměnou . . K 12.60 K tomu z č. 167. odp. z 20. června 1903 K 844.52
#30 alto_textblock #30
V celku odevzdáno K 857.12
#31 alto_textblock #31
Pro Slovany v Makedonii. Hořany u Českého Brodu. Pan M. Šmejkal. .K 10.— rolník 2.— Stará Břeclava na Moravě. Pan J. Janáček
#32 alto_textblock #32
Úhrnem . K 12.— 47 .40 K tomu z č. 290. odpol. z 24. října 1903 K
#33 alto_textblock #33
59.40
#34 alto_textblock #34
V celku odevzdáno k
#35 alto_textblock #35
Král. české zem. divadlo v Praze Národní divadlo.
#36 alto_textblock #36
10. hra v předpl (2. čtvrtka.)
#37 alto_textblock #37
na Král. Pištěkovo lidové divadlo vinohradeok. V sobotu 31. října Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Žalář londýnský. Činohra o 4 jednáních s předehrou. Dle Rohnova upravil Haštalský. Zejtra o 1/24. hod. odpoledne a večer o 7. hod. Mlynář a jeho dítě. 24563
#38 alto_textblock #38
Jedině pray
#39 alto_textblock #39
všeobecně známý a v širším obecenstvu vůbec oblíbeny
#40 alto_textblock #40
zaludeční likén
#41 alto_textblock #41
pod jménem
#42 alto_textblock #42
„ČE
#43 alto_textblock #43
est
#44 alto_textblock #44
6
#45 alto_textblock #45
. . . K 298.2 Úhrnem K tomu z č. 290. odp. z 24. října 1903 . K 566. 632.10
#46 alto_textblock #46
V celku odevzdáno K 566.930.30
#47 alto_textblock #47
Národnímu divadlu v Brně.
#48 alto_textblock #48
Praha. Čeští c. k. finanční účetní úřadníci odvádějí vkladní knížku městské spořitelny . . K 500.— v Praze č. 65.355, znějící na K tomu z č. 263. odp. z 26. září 1903 K 10.432.83
#49 alto_textblock #49
V celku odevzdáno K 10. 932 83
#50 alto_textblock #50
DALIBOR. Opera o třech dějstvích. Složil Bedřich Smetana S textem od J. Wenziga v úpravě V. J. Novotného Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák. OSOBY: Vladislav, král český, Fr. Šír Dalibor. rytíř, R. Figar. Budivoj, velitel královské hradní stráže E Pollert. Beneš, žalářník, R. Polák. Vítek, zbrojnos Daliborův, Otakar Mařák. Milada, sestra purkrabího ploškovského, A. Slavíkova. Jitka, selské děvče n statcích Daliborových, M. Kubátova. Soudce, J. Žižka. Soudcové, zbrojnoši, poslové Daliborovi, lid atd. Dě v Praze, dílem na hradě a v okolí, dílem v dolejším městě a to v 15. století. Po druhém dějství přestávka. Konec po 10. hod Začátek o 7. hod.
#51 alto_textblock #51
jen v původně plněných a plombovaných lahvích z to- várny Bratří Lobosických v Praze, který kou- piti lze ve všech lepších lahůdkářských, ma- terialních a kupeckých obchodech zl. 1.20 v celých 1/2 litr. láhvích po. 50 a 25 kr. v menších lahvich po .. Za příčinou kolujících různých padělků pod ná- zvem „Čertův likér“ upozorňujeme, že jen pravý a od nás jest, je-li láhev opatřena uvnitř pečetí, z venčí plombou a zákonitě chráněnou vignetou s naší firmou, aby se peníze za nějakou bezcennou lihovinu nevydaly Zakázky ve větším vyřizuje továrna
#52 alto_textblock #52
Na záchranu záložny v Kateřin- kách u Opavy. . . . K 2.— Praha. Pan Frant. Dvorský K tomu z čís. 235. odp. ze dne 29. srpna 1903 K 843.26 V celku odevzdáno K 845.26
#53 alto_textblock #53
V neděli dne 1. listopadu. Mlynář a jeho dítě Večer v předplacení. Knížata.
#54 alto_textblock #54
Odpoledne
#55 alto_textblock #55
Bratří Lobosických
#56 alto_textblock #56
v Praze, 1085-II. v Soukennické ul., 1766 ve dvoře.
#57 alto_textblock #57
106
#58 alto_textblock #58
107
#59 alto_textblock #59
táčkem a čepečkem. Nejednou, kdy otec se zastavilu okna, vztáhla k němu ručky . .. A co se po těch stezkách naprocházelo hostí ! Kdož ví, kdyby se pozorněji podíval, zdali by nenalezl v po- větří sledy vlajících ženských šatů? Kdyby naslouchal, zdali by ještě neobživly smích, vtipy, narážky i úryvky vzdechů zamilovaných? Ach, kterak tu dobře, kde každá píď země jest kni- hou vzpomínek, vidění, vstávajících z mrtvých . .. A on odtud odjíždí navždy! ... Od té doby milí duchové, tou- lající se po domě a po zahradě, stanou se upíry, straší cími ostatní lidi. A co bude z něho? Což podstata lidská neskládá se ze dvou polovie, z nichž jedna jest domem, půdou, zahradou a druhá teprve člověkem samým? Jestliže strom usýchá, když se vyrve z půdy, co teprve stane se s ním Jeho nejkrásnější minulost jest zde, uvězněna na věky. On odebere se někam do světa, stane se člověkem novým. hlemýžděm, jehož skořápka rozbita a jenž uprostřed bo- lestí musí si vytvořit novou. Bude snad příhodnější, ale bude-liž taková jako tato? .. Nikdo neví, je-li srdce ve stromech, duše ve zdech a jaké hlasy vydávají věci neživé, když se s nimi lou- číme navždy. Hrkot povozu vyrušil pana Jana. Dědic chopil se balíčku s listinami a vyšel bezděčně, nehledě za sebe Na chodbě setkal se s Andělkou. »Odjíždíš, tatínku? . . .« »Na několik ... na několikanácte hodin,« pravi líbaje ji. Rty dítěte byly chladné.
#60 alto_textblock #60
Sedl do povozu. Zdálo se mu, že za chvíli se dům sřítí a pohřbí ty, kdo v něm zůstali »Jeď! . . .« »Na shledanou, tatínku!« »Ondřeji . . . jeď!. . .« Koně se hnuli, až dědie udeřil hlavou do pozadí povozu. Dvorec zmizel. Již míjejí hospodářské budovy. Již jsou ve stromořadí. Toto jsou jeho pole, chudá a ne- osetá. Opět zahrada, střecha dvorce a okno v podstřeší,v němž stojí teď Andělka .. Již všechno minulo. Pan Jan si oddechl. »Můj milý,« pravil vozkovi, »drž lépe uzdy, aby koně tak nevěšeli hlavy. Vypadají jak formanské! . ..« Pak zapálil doutník a — cítil se úplně ve své míře. Žena, Andělka a duchové domácí zůstali tam . . . tam již daleko. O!.. . jen neobracujme hlavy v jejich stranu ... Mimojdoucí jej pozdravovali. Před chalupou podle cesty jakás matka hrála si se svým malým synkem. Spa- třivši povoz, posadila děcko na kolena jak na koníka houpajíc je, odřikávala: »Tak pán jede po obědě, sluha za ním se sní- daní. . . Tak sedlák! tak sedlák !« Při pohledu na rodinnou zábavu usmál se pan Jan široce, z hloubi prsou. Nad ním svítilo slunce a třepetal se skřivánek; okolní pole oddechovala životem. Toliko tam daleko za obzorem, za zahradou, zůstal dům bez ochrany a v okně podstřeší Andělka, hledíc za povozem otcovým, jenž v tu chvíli nezdál se větším než chroust. Vytržený zub nebolí. Ten, jenž utíká, necítí smutku opuštěných.