#1
alto_textblock
#1
14. května 1905
#2
alto_textblock
#2
I. Příloha „Národních Listů“ K čislu 13n.
#3
alto_textblock
#3
Strana 17
#5
alto_textblock
#5
Školská hlídka
#6
alto_textblock
#6
Reč mateřská.
#7
alto_textblock
#7
(Glossa ke školnímu řádu.)
#8
alto_textblock
#8
Kdykoliv zástupcové učitelstva anebo po
slincové domáhali se u ministeria vyučování
pedstatných oprav ustanovení školního řádu,
vidy jim znovu a znovu bylo připomínáno, že
pli vydání nového řádu školního sluší míti stále
ua paměti, že jen k těm oprávněným a řádně
srodněným reformám možno bráti zřetele.
hrž vyrůstají z daných zákonů říšských a zem-
šeh a že nutno ovšem odmítnouti všechny
gravné návrhy, které se trvajícími zákony do-
hžiti nijak nedají.
Uznáváme tedy zcela loyálně, že na př.
snad není lze naprosto odstraniti řádem školním
čezor učitelů při náboženských cvičeních, když
iský zákon školský dozor stanoví; že nen
možno školním řádem snížiti počet žáků ve třídě
proti ustanoveni zákona; že snad není dosti
debře možno řádem vyučovacím dekretovati opa-
třování pomůcek učebných a knih všem žákům
hez rozdílu nákladem veřejným, poněvadž pro
tento rozumný požadavek není příslušného místa
v říšském zákonníku a p. v. Při všem respektu
k tomuto stanovisku nemůžeme se však přece
zhostiti obavy, není-li ono stálé odkazování ke
znění zákona závorou, která brání, by i samo-
zřejmé školské opravy, pro něž snad nemluví
právě písmena zákona, ale pro něž možno se
dovolati ducha jeho, nevloudily se do nového
řídu jen proto, aby — se někdo nepohoršil.
komu na tom záleží, aby právě zdravé reformy
uskutečněny nebyly.
K této nedůvěře vede nás zpráva, s několika
stran souhlasně hlásaná a tvrdošijně se udržu-
jicí, že prý v novém řádě školním o-mateřske
řeči žáků nebude pražádné zmínky, a že
tudíž nový řád školní ničím nepřispěje k odstra-
nění veliké paedagogické překážky, vznikajíeí
všude, kde děti vyučovány jsou jazykem cizím
nisrozumitelným, vůbec, kde není vyučovací
lečí mateřština. Nikdo není povolanější než
stilní správa školní, by odstraňovala bezohledn
všechny závady, překážející řádné školské vý-
chově a ohrožující prospěch školy. A nikdy ne-
Dylo příhodnější chvile, napomoci odstraniti tak
relikou překážku práce školské, kterou je právě
u dětí neznalost jazyka vyučovacího, jako př
vydání souboru ministerských nařízeni, týkají-
cích se řádu školního a vyučovacího.
Nebylo-li tedy vskutku v elaborátu tohot
řídu dbáno svorného dobrozdání a přání veške-
rého učitelstva celé monarchie a všech upřím-
ných přátel školy z kruhů poslaneckých, touží-
cích, aby řádem určitě bylc stanoveno, že vy-
učování na škole národní má se udíleti výhradně
jazykem mateřským, musíme se domnívati, že
státní správa školní při řešení této otázky více
dbala motivů politických a strannických, než
skutečného prospěchu školství národního, a mu-
síme přisvědčiti, že strach před nacionálními
přepjaíci byl mocnější než respokt před úsudkem
a přáním tisíců praktických učitelů. Státní správě
nemůže býti přece tajno, že vyučování dětí ja-
zykem nesrozumitelným jest nonsens, který ve
dvanátém stoleti přimo straší a který je ke svě-
tové ostudě našeho, poměrně dobře zorganiso-
vaného a rozvitého školství národního. „Státní
správa ví, že vyučování pouze řečí mateřskou
není dnes více pouhým heslem politickým, pou-
hým požadavkem národnostním, ale že je při-
kazem paedagogické vědy, příkazem zdravého
rozumu a jednosvorným přáním všcho učitelstva.
slovanského i německého, a proto by věru divně
illustrovalo paedagogickou péči slátní správy
školské o prospěch škol národních, kdyby v no-
vém řádé o všem možném jiném byla příslušná
uštanovení a jen o mateřském jazyku vyučovaeím
hlavní a podstatné podmince úspěšné práce škol
ské nikoliv.
Učitelstvo české mnohokráte již manifesto
valo pro vyučování výhradně řečí mateřskou
že i učitelstvo německé navzdor všemu naciona-
lisu dospívá ku poznání, že přijímání dětí, vy-
nčoracího jazyka neznalých, způsobuje velike
škody u výchově a učení mládeže německé
prolože tak práce učitelova se nad míru ztěžuje
a výchovné působení vůbec pak illusorním čini.
tcho dokladem je nejen několikrát opakovaný
prolest učitelstva vídeňského proti přijímání ne
německých dětí do škol německých, ale dokone
i úlěk učitelů a učitelek z úřadu školního jer
z té příčiny, že nebyli s to dále snášeti mar-
tyrium, jakým je vyučování dělí, které řeči učite-
lově nerozumějí.
Zprávy o chystaném novém řádě byly učitel
stvu vhodným podnětem, aby znovu prohlásile
dávný svůj požadavek, by nebyly do škol národ-
ních přijímány děti, jež vyučovacího jazyka ne-
jsou mocny, a také klub poslanců svobodomysl
ných na radě říšské, jak jsme se přesvědčili, vše
možné kroky učinil, aby řečený požadavek v no
vém řádě školním a vyučovacím došel svého
splnění. Jestliže navzdor tomu všemu přece ne
bude o mateřské řeči v řádě vyučovacím zmínky
jsk se proslýchá — a čemu my i bez zadušo-
vání věříme, pak bude nutno k tomu působiti
aby česká veřejnost důrazně promluvila k této
olázce, k niž prý ministerstvo chce mlčeti.
Příčiny k důraznému zakročení celé veřej-
nosti naší v této osudné otázce se čím dále, tín
vice množí a vyvíjí se stav nadále neudržitelný
Odpírání měšťanských škol české mládeži na če-
ském severu, nekonečné průtahy a boje, jedná-li
te o zveřejnění, rozšíření českých škol, neuslá-
lená, libovolná praxe při zřizování a vydržování
škol českých menšin, houževnaté ignorování
tiskců českých dětí vídeňských — to jsou mno-
lieí se nové a nové důkazy, že základní státní
zákon navzdor jasnému znění článku XIX. ne-
chríni nás proti zvůli a násilí těch, kdo v nás
vídí pořid příslušníka národa inferiorního, jemuž
notřeba dáti rovných práv, byť zákonem zaruče-
ných. Zákon zemský ze dne 19. února 1870 sta-
noví sice podmínky pro zřizování škol: je-l
v obvodu 4 km. víee než 40 dítek v 5letém prů-
měru, nemajících školy přistupné, a zdálo se
býti samozřejmým, že zřidi se tudíž školy všude,
kde řečené podmínky jsou. Dokud šlo o školy
německé, byl zákon úplně srozumitelný, jasný —
a nechtěla-li česká autonomie mu hodně brz
perozuměti, dostala vysvětleni třeba telegra-
fieky. Jakmile však jednalo se o školy české,
nastalo nápadné nedorozumění a pojednou ob-
jevena v zákoně mezera. Dotýkáť prý se zemský
zákon jen toliko obyvatelstva toho národního
kmene, který je v krajině, kde se o zřízení školy
jedná, ve většině, a nemí pranie prý stanovene
#9
alto_textblock
#9
zákonem o školách pro národní menšiny, pojen
novinářský, agitační, pojem, který vynesly na po-
vrch národnostní zápasy, ale který nikde nen
doložen zákonem. Vynález národních „menšin“
vlastně vsugerovaný názor, že pro tylo objevené
menšiny má platiti nějaký nový, jiný zákon než
zákon pro všechno obyvatelstvo královštví a říše
platný, způsobily, že teprve po dlouhá léta jsme
se musili domáhati toho, co se zdá býti naprosto
samozřejmým a zcela přirozeným — a zatím
bylo zůstaveno českému národu, aby vedle veli
kých nákladů na školství národní dle plalných
zákonů zřizovaných, platil ještě jednu da
dobrovolnou na zřizování a vydržování škol če
ských v těch obcích, které libovolnou provozo
vací praxi a libovolným výkladem zákonů zem
ských a říšských byly vyňaty z povinnosti, zřizo
vati školy pro déti jedné části svého obyva
telstva . ..
Co tu od řádu školního žádáme, jest, aby
vyslovil se zřetelně a určitě o télo olázce aspo
po stránce výchovně a učebné.
Jsme si vědomi, že řád školní, pokud jes
pouhým souborem pravidel a instrukei o prakti
ckém konání úřadu učitelského, nemůže neod
visle od zákona dekrelovati bližši, určité mo
dality zřizování škol národních. Ale úřad škol
ní, řád vydávající, může, a dle našeho názoru
jest povinen, použiti dlouholetých zkušenostía
všimnouti si mnohanásobných stesků prakti-
ckých učitelů, a na základě sebraného mate-
riálu vněsti do tak objemného regulativu také
ustanovení, dotýkající se tak mocné oblasti pae-
dagogické, jakou je řeč mateřská. Vyhýbá-li se
řád školní každé zmínce o této důležité parti
školního života a výchovné práce, a nevysloví-l
určitě a jasně, co v této příčině každý nepřed-
pejatý odborník školský vysloviti musí
chec-li dokázati, že mu jde o pokrok a prospěch
školy, a ne snad o postranní interessy politické
— pak stojíme před neuvěřitelným faktem, že
státní správa školní ignoruje nejvlastně jš
podstatu školní práce — řečmateř
sko u.
Namilne se nám, že není účelem školního
řádu, aby podán byl nový podnět k novým ná-
rodním rozepřím, a že tudíž výhodněji bude.
zůstane-li nedotčena otázka mateřské řeči, způ-
sebilá rozbouřiti sváděné kmeny národní. I toto
stanovisko konečně bychom dovedli oceniti a po-
chopiti — ale pak bylo by jen důsledkem, aby
z řádu vynecháno bylo vše, co bývá předmětem
veřejných zápasů, jako na př. jsou partie kon-
fessionálních a církevnických zájmů.
Ale tu právě se dovídáme z kruhů poslane-
ckých (viz na př. článek posl. Reichstädtra), že
nový řád vyniká péčí o zájmy eírkví a konfess
nad všechno pomyšlení.
V řádě dosavadním bylo cenné místo, dotý-
kající se řeči mateřské a to v § 51., kde účel
vyučování jazyku stanoven jest: aby žáci tomu,
co jim jiní v řeči mateřské povědí, dobře roz-
uměli a uměli se ústně i písemně správně
plynně vyjadřovati. Ano, tehdy před 35 léty
Stremayr nemohl ignorovati řeč mateřskou ve
škole národní — a dnes? Arci bylo to místečko
jediné, zastrčené v odslavei o účelích vyučova-
cích — ale dokumontovala se jím samozřejmá
paedagogická zúsada: vyučovati dět
jich řečimateřsko u.
Jestliže za dobu 35 let vydá. se řád nový.
který ani tohoto skrovného rospektu pro význam
mateřské řeči nemá, pak dána nám jediná správ-
ná direktiva pro všechno naše jednání s centrál
ními orgány vládními: naprostá, bez-
ohledná, vytrvalá neústupnost
nesmířitelnost s nynějším stavem
zřizování škol národních.
#10
alto_textblock
#10
O zásobováni města Prahy potra-
vinami a poučení z nynější krise.
O thematu tomto dojista velmi časovém a důle
žitém pojednal ve čelně navštívené schůzi své čilý
Klub voličů novoměstských. Schůzi za
hájil starosta klubu pan dr. K. Groš, poukázav
k lomu, jak ceny potravin v posledních létech stále
vzrůstají, což zejmena platí o mase, takže stav tento
vzbuzuje vážné obavy do budoucnosti, ježlo výše
cen potravin stoupá větší měrou, nežli výdělková
sila obyvatelstva. Městská správa olázkou touto se
vícekráte již zabývala a také klub věci této několi-
kráte již věnoval pozornost. Tylo dny opělně zahý
bala olázka poměrů tržních pražskou veřejností i je
dnalo se výboru klubu o to, aby členstvo jeho v této
věci mělo jasný a správný názor. Byl proto požádán
osvědčený odborník, městský zvěrolékař pan Josel
Svoboda, aby v léto věci zahájil rozhovor. Předseda
přivítal potom členstvo a udělil slovo panu předná-
šejícímu měst, zvěrolékaři p. J. Svobodovi, jenž
věci těto pojednal.
Mezi přitomnými pozorovali jsma: I. náměsta
starosty měst pražských p. dra. Groše, ob. starší pp
Červeného, Mellana, Schrötlra, Chadimu, Maděru
Vanička, inž. Zvěřinu, Havlička, Košťala, Šejdu aj-
dále správce jatek p. Vacatu, měst. zvěrolékaře Če
ného a Dvořáčka a rovněž starostu společenstva řez
níků pražských p. Rabana a členy téhož společen
stva pp. Plačka, Kummra, Manna, Sešína a čelné
jiné interessenty.
Stran zásobování masa pan přednášející konsta
tuje především veliký nepoměr mezi domácí prove-
niencí a spotřebou. Statistika mluví: hovězího do-
bytka dopraveno r. 1904 do Prahy v celku 50.465
kusů, z toho 27.770 kusů bukovinského a haličského
5961 uherského, 15.307 českého; veplů celkem 9433,
z toho 9397 uherských a jen 17 českých. 29 millionů
korun zaplatila pouze Praha loni za dobytek do ru-
kou našich nepřátel neb aspoň nespolehlivých přátel.
S tím ale souvisí, že nám vlastně cizina diktuje cenu
masného zboží. Problémem tady je, jak domáci pro
dukcí zásobiti, když ne celou, aspoň podslalnou část
konsumu. To není otázkou pouze producenlů, nýbrk
i živnostníků a konsumentů. Nemůže se problém ten
řešit jednostranně na podkladě stavovské politiky
agrární zákazem nebo slížením cizího dovozu. Dovoz
ten učiníme zbytečným spíše organisací výrobní
Dovoz není příčinou, nýbrž nůsledkem nedostačuji
cího chovu domácího. Nutno dbáti o rozmnožení
pícnin. To předpokládá konečné rozmnožení regulace
řek a potoků. Nutno také poučováním zvele bovat-
chov dobytka. Rolníci by měli dále uvážiti, nedo
cílí-li se lepšího zpeněžení, když nebudou prodávati
obilniny, nýbrž když je skrmi dobytkem.
Musíme také počitati s tím, že Halič a Bukovin
nebudou moci dosti brzy naší spotřebě vepřů stačiti.
Zdražování masa v Praze způsobeno je také zdlou-
havosti dopravy; ze Smíchova a Nusli jde do jatek
dobytek 24 i více hodin. Řečník dále mluví o tom
jak upřílišeně přísná zdravotnická kontrola panuje
na pražských jatkách, kdežto na venkově je svěřenia
obyčejné strážníkům, v jedné obci středních Čech
uznali k té funkci za schopna kominníka. I nej
bližší pražské okolí má takovou laxni kontrolu. Kon
sumenti by také neměli podporovati cizí soutěž tím
že kupují produkty z ciziny, ač v oněch zemích zase
české masné výrobky platí za výborné.
V příčině prodeje mléka vyslovuje se řeč-
ník pro nejpřisnější kontrolu, která by počala již
při dojení, kdy zachovávati se má největší čistola
uvádí v té příčině, že zkoumáním mléka v Drážda-
nech se vypočetlo, že v mléce za rok spotřebovaném
se tam skonsumuje 12 centů hnoje. I doprava mléka
je pro konsumenty spojena s nebezpečím, ježto
prázdných nádob se často používá k dopravé věcí,
#11
alto_textblock
#11
které mívají v sobě zárodky epidemil. Tím způsobem
se tato nepostrádatslná potravina slává přenositelem
mnoha epidemií. Rečník se rozhodně vyslovil prol
prodeji mléka na ulicích. Dobré mléko je potravou
vydatnou, lacinou a co zvláště na váhu padá, stou
pající spotřebou mléka klesá pití lihovin. Nejlépe
důvodů zdravotnických doporučovala by se městská
mlékárna.
Pan Jakeš poukazuje na drastické případy
špatné dopravy a na nešvar, záležející v tom, že na
drahách různí živlové chytají producenty, skoupí
levně zboží a ti pak v Praze řádným obchodnikům
s potravinami o velké procento dráže zboží prodaji.
tak že je konsument dostává až z třetí ruky. Mluví
potom proti podomnímu obchodu s potravinami z dů-
vodů hygienických.
Zvérolékař pan Dvořáček polemisuje s vý-
vody pana předřečníka, že podomní obchod je pod
kontrolou úřadů, takže křiklavé nešvary nejsou
možny.
Proti názorům měst. zvěrolékaře pana Svobody
podotýká, že chov dobytka světlobarevného, který se
stal u nás jaksi »modou«, je neprospěšný. Přimlouvá
se dále za to, aby maso, do Prahy dopravované, ne-
bylo dovoleno prodávati na rampě Hrahovky, nýbrž
až na pražském trhu a zmiňuje se pak o chikanách,
které obsaženy jsou pro vývoz našeho masa d
Němec v obchodních smlouvách s Umto stálema
poukazuje k tomu, že by bylo lépe svěřit prohlídku
a kontrolu mistností uzenářských a řeznických zvěro-
lékařům než lékařům.
Pan Plaček s povděkem konstatuje, že
aktualní tento předmět stal se přadmětem diskuse a
že objektivně vylíčeny příčiny zdražování potravin.
ježto by jinak ukvapeně soudicí konsumenti mohli
si utvořiti úsudek, že zdražení potravin jest prostou
zvůli řeznictva a obchodnictva s potravinami, kdežto
příčiny dlužno hledati zcela jinde.
Řečník navrhl pak resuluci, ve které se žádá
svoláni ankety, ve které by zastoupeni byli zástupe
živnostnictva a producentů a uradili se o postupu
jakým by možno bylo čeliti obtížím při zásobován
Prahy potravinami a navrhuje se zřízení zásobova
cího úřadu.
Pan Mixa vytýká některé případy na novo
městské tržnici. Výtky ty však měst. zvěrolékař Dvo
řáček vyvrátil.
#12
alto_textblock
#12
Nová kniha
#13
alto_textblock
#13
e
K. V. Raisa:
#14
alto_textblock
#14
tehl
#15
alto_textblock
#15
Podhorský obraz.
#16
alto_textblock
#16
V bohatou galerii rázovitých postav, jimiž
tvořivé péro Raisovo již slovesné naše umě-
ní obdařilo, přiřaduje se sousedem Břízkem.
zvaným též Stehle, postava nová svrchova-
ně milé tvářnosti a vzácné vniterní karakte-
ristiky, typus, který vedle nejpopulárněj-
ších postav Raisových, stařičkého faráře ze
Západu a Pantáty Bezouška, zaujímati bude
povždy jedno z nejbližších míst.
#17
alto_textblock
#17
Počíná právě vycházeti v týdenních sešitech
po 32 h. (Předplatné na 5 sešitů K 1-80,
na 10 seš. K 3.20, na 15 sešitů K 4.30).
Objednati možno v každém řádném knih-
kupectví neb přimo
#18
alto_textblock
#18
Nakladatelství F. Šimáčka
v Praze, Jeruzalemská ul., 11. 1108
#19
alto_textblock
#19
odborný lékat
hrtanu, hlta-
nu, nosu a uší,
lékař Národního divadla pro choroby hlasově
Praha, Jungmann. tř. 10. Ord. 9-12 a 2-
1110:
#20
alto_textblock
#20
Dr. Císler
#21
alto_textblock
#21
Hlasy z obecenstva.
Vodoléčehný ústav lázně sv. Kateřlny
v Počátkách
#23
alto_textblock
#23
zahájí sezonu 1. června t. r. Řídící lékař MUDr. Karel
Beran, t. č. prímář veřejné nemocnice v Počátkách
Prospekty ochotně zasilá správa lázní tamteéž.
11033
#24
alto_textblock
#24
Tuberkulosa
#25
alto_textblock
#25
(souchotiny) jsou vyléčitelny, jestli se hned v začátku
poznají. To možno jen bakteriolog. vyšetřením
#26
alto_textblock
#26
chrkle.
#27
alto_textblock
#27
Látky na damské šaty, novotiny, koupíte
velice dobré a levné u naší české firmy Václav Vlk
v Praxe, Na příkopě 13. Vzorky zasílá kamkoli franko-
952
#28
alto_textblock
#28
Rozbory provádí c. k. min. aut. chemicko-mikroskop
a bakteriol. výzkumný ústav v Praze, Samcova ul., 4
Předn. MUDr. Kouba.
11053
#29
alto_textblock
#29
*
ýden a Otta
#31
alto_textblock
#31
(Spisy a časopisy nákladem 1. Otty
v Praze tento týden vydané.)
Arbes, Knihy novel a povídek. D
IV. Šešitt
Bourges, Ptáci odletí a květy opa-
dají. Román. Sešit 9.
Výbor z poesie Vít. Hálka. Připravi
a úvodem opatřil prof. Fr. Černý. Seš. 4.
Jirásek, Bratrstvo. Čásť II. Mária.
Sešit 13.
Mocee, Mildred Lawso nová a jiné
povídky. Preložil J. Bartoš. S podob. au-
tora. Sešit1.
Malý Ottův Slovník naučný. Dvou-
dílný. Seš. 53. a 54. Dílu II. seš. 12. a 13.
Ortelsburk-Pellechet. S přílohami: Mapa
národopisná. Oblaky. Dvojsešit
Svobodová, Plameny a plaménky
Román a několik povídek. Sešit 3.
Südslavisches Novellenbuch. Ans
dem Kroatischen und Serbischen über-
setzt ven Lj. v. Kulpin, dr. J. Veličkovic
und Fr. Vever. Sešit 10.
Šír, Robotou života. Povídky. Seš. 1.
Tolstoj, Anna Karenina. Román
Čtvrté vydání. Sešit 31.
Verne, Tajemný ostrov. Nové, laciné
vydání. Seštt 2.
Posel z Budče. Číslo 35. Z obsahu
Sebevzdělání bříchem? O některých úka-
zech fysiolegicko-psychických. My a naše
ženy. — Půlletně
Pražské Hospodářské Noviny. Čí
11. s hojným obsahem a četn. illustrace-
mi. Půlletně-
Světozor, dříve Illustrovaný Svět. Seš. 31.
Se 24 obrazy: Podobizna Jiřika kuiž.z
Lobkovic. K. Komzák. Prosluli chemikov
slovanští: Mendělejev a Branner. Lobko-
vický palác. Přístav kamranský. Rozmluva
minístra Delcassé s čínským vyslancem.
Zřícení vodárny v Madridě. Obrázkyz
Luttichu. Z pražské assanace. Obrázkyz
Berlina. V bojích pravěku (2str. vyobr.)
a j. v.
Zlatá Praha. Číslo 30. S 18 vyobrazení-
mi: J. J. kníže Jiří z Lobkovic (veliká
podobizna). Znak rodiny Lobkovicovy. Pra-
covna kn. Lobkovice ve sněmovně. Šv. Jiře
na hradě pražském. Zámek heřínský. Zá-
mek Vráž. Palác Lobkovický v Praze, n
Mělníce, v Roždalovicích, v Lobkovicích.
Budova spěmovny v Praze. Vnitřek sně-
movny. Česká spisovatelka J. šl. Clanne-
rová z Engelshofa, silhuety jejího otce
masky. Dům Julie Capuletovy ve Veroné.
Ze sídla J. Uprky v Hroznové Lhotée
fot.) — Z obsahu slovesného: Jiří kníže z
Lobkovic. — A d. Červinka: Opuštění.
K. B. Hájek: Viola d'amour. J. Ha-
vlasa: Umění umírající. K. Mašek
Pouť do Canterbury. F. V. Krejčí: D.
Schiller. O. G. Paroubek: J. šl. Clan-
nerová z Engelshofu. — K. E.: Fenilleton.
— Zprávy a poznámky. — Na zvláštní vy-
dání „Zlaté Prahy“, tištěné na křídovém
papíře, předplácí se čtvrtictně . . . .
1 1056
s poštovní zásilkou. . . . .
#33
alto_textblock
#33
K —.30
#34
alto_textblock
#34
—.24
#35
alto_textblock
#35
— 24
—30
#36
alto_textblock
#36
—.4
#37
alto_textblock
#37
Štyrské světoznámé
motorové dvoukolky
#38
alto_textblock
#38
120
#40
alto_textblock
#40
„STYRIA
#41
alto_textblock
#41
— 24
#42
alto_textblock
#42
kola světových známek
Korna,
oky,=
Angl. zbrojovky B. S. A.,
Helical Premier
#43
alto_textblock
#43
— 39
#44
alto_textblock
#44
— z0
#45
alto_textblock
#45
— 24
#46
alto_textblock
#46
— 16
#47
alto_textblock
#47
doporučuje hlavní sklad
#48
alto_textblock
#48
3.—
#49
alto_textblock
#49
štyrských továren
#50
alto_textblock
#50
Ladislav Švesťka v Praze
Váelavské nám., 53.
II! žádejte cenníky franko !!r
#51
alto_textblock
#51
4.-
#52
alto_textblock
#52
8.—
#53
alto_textblock
#53
Vyšel SrOIRův
#54
alto_textblock
#54
znamenitý spis v překladě
MUC. Jana Vodičky
#55
alto_textblock
#55
Pohlavní nemoci muži
#56
alto_textblock
#56
jich vznik, předejití a přiro-
zená léčba
a psán jest proti vyssávání nemocných a ne-
vědomých nesvědomitými šarlatány. Spis ten.
v němž obsaženy jsou více než padesátilete
léčebné zkušenosti spisovatelovy, obsahuje po-
jednání o všech dosud známýcli chorobách po-
hlavních i chorobách následných a přináší
obsažný a snadno pochopitelný návod. dle
něhož možno každému snadno a bez výdajů
všechny tyto choroby spolehlivě vyléčiti. Od
borná kritika vyslovila se o spise tom vesměs
velice pochvalně.
Spis zasílá nenápadně (úplně zalepený)
za 3 K 20 h aneb na dobírku
#58
alto_textblock
#58
administrace časopisu
#59
alto_textblock
#59
„PŘIRODA A ŽIVOT
St. Strašnice, p. Žižkov. 11 10
#60
alto_textblock
#60
Vilém HI.
#61
alto_textblock
#61
desky,
#62
alto_textblock
#62
vkusné, celoplátěné za 90 h, poštou K 1.—
Jindřich Nepevný, knihař, Praha, Platýz (ve
dvořel
10081
#63
alto_textblock
#63
vydal-
#64
alto_textblock
#64
odborný lékař
chorob pohlavních,
MUDr. L. SEJBR,
pohlav. člvstva. Ord. 10—2, 3—612 h. odp. Praha—ll.
Spálená ul., 5. (Proti zem. trest. soudu.)
11101
#65
alto_textblock
#65
v444á
#66
alto_textblock
#66
ADVOKÁ
#67
alto_textblock
#67
JUDr. JIŘÍ SCHMAUS
#68
alto_textblock
#68
V PRAZE
#69
alto_textblock
#69
přesídlil se svou kancelání
na Václavské nám. č. 8. n.
(ddn lckárny p. Adana). 110n
#70
alto_textblock
#70
Nábytek na splátky,
#71
alto_textblock
#71
úplné zařízení, záclony, koberce, zreadla, hodiny atd.
bez zvýšení cen a na každou stanici dodá Ed. Riedl
a nyn, Král. Vlnohrady, nároži Baibinovy ul. č. 2n
a jungman. tř. Naprostá solidnost, podm. nejmírnější.
11153
#72
alto_textblock
#72
Pro
#73
alto_textblock
#73
K stěhovaci
Ihůtě!
#74
alto_textblock
#74
letní byty!
#75
alto_textblock
#75
Velký výběr za zcela levné ceny.
#76
alto_textblock
#76
Běhouny od 36 h výše.
předložky od K 1.— výše
pro dětské pokoje od 7 K výše
do jidelny od K 16.— výše,
pro salon a předsin.
vlněné od K 6.— výše
flanelové od K 2.60 výše,
prošívané od K 3.80 výše
krajkové a látkové od K 3.—
5.—, 7.— a výše za 1 okno,
z mořské trávy od K 9.— výše
Slamníky od K 5.— výše
Klinové polštáře od K 1.80 výše
Skládací postele od 8 K výše.
Skříňové postele od 27 K výše.
Umývadla od K 3.— výše.
Dětské stoličky, dětský náby
tek, sportovní vozíky.
zašlou se vzorky a ceny
#77
alto_textblock
#77
Kobere
#78
alto_textblock
#78
Přikrývk
#79
alto_textblock
#79
Záclony
#80
alto_textblock
#80
Matrace
Žel. postele
#81
alto_textblock
#81
Dětské kočárky.
Na požádání
#82
alto_textblock
#82
Obchodní dům s koberci
#83
alto_textblock
#83
Vitězslav Jelteles,
#84
alto_textblock
#84
PPrahnan,
#85
alto_textblock
#85
nároží Celetné ulice a Prašné brány
#86
alto_textblock
#86
108
#87
alto_textblock
#87
Kukuřici k setí
#88
alto_textblock
#88
americkou bílou „koňský zub“, původní, obrovskou
z Virginie, prodávám se zaručenou klíčivostí: 100 kg.
K 24.—, 25 kg. K 6.50, 10 kg. K 2.80, 1 kg. 30 h.
Zároveň nabízím: kukuřici banátsko u velkozrnnou,
čekelskou rannou a čingunntinku malozrunou.
Dále doporučuji k letnímu setíi
Sorgo či čirok, černý 100 kg. K 36.—, 10 kg. K 4.—
Mohár. 100kg. K 46.—, 10 kg. K 5.—, 1 kg. 56 h
Hořčice 100 kg. K 34.—, 10 kg. K 4.—, 1 kig. 50h.
Kolenec obr. 100 kg. K 36.—, 10 kg. K 4.—, 1 kg
50 h. Pohanku 100 kg. K 25.—, 10 kg. K 3.—
1 kg. 40 h. Lupíny modré neb žluté, 100 kg. K 23.—.
10 kg. K 3.—. Smišené luční traviny vytr-
valé, 100 kg. K 80.—, 1 kg. K 1.—. Jilek vlaš-
ský 100 kg. K 52.—, 10 kg. K 6.50, 1 kg. 80 h.
Jetel nachový 1kg K 1.30. Vojtěšku franc.
1 kg. K 1.60. Semeno smrku 1 kg. K 2.80
modřinu 1 kg. K 380, borovice 1 kg. K 6.—
11052
jakož i všechna ostatní semena.
#89
alto_textblock
#89
972
#90
alto_textblock
#90
Jindřich Vaněk v Praze,
semenářský obchod, pěstování semen a obilí k setí
Václavské náměstí „u zlaté husy“.
#92
alto_textblock
#92
ZZ
#93
alto_textblock
#93
Osvědčené výsledak
#94
alto_textblock
#94
při kloubním a svalovém rheumatismu, dně, otylosti, cu-
krovce, vadách srdečníoh, záduše, zkornatění tepen,
nemocech nervových (neurasthenie, migrena, ischias) a míšních, chorobách žaludku,
střev, ledvin a měchýře, nemocech ženských.
Nejlepší reference od členů vysoké šlechty, !c. a k. důstojnictva a nejšir-
ších kruhů občanských. Odborní lékaři.
11087
#95
alto_textblock
#95
English spoken. Io pyceEu ronoparz. On parle francais.
#96
alto_textblock
#96
Fangoléčebný ústav dra. Procházky
#97
alto_textblock
#97
VPraze,
Štěpánská ulice č. 58 c.- Teler loov.
Z
#98
alto_textblock
#98
900000000000000000000000000000
#99
alto_textblock
#99
OZNÁMENÍ
P. I. váženým pánům hostům a příznivcům
#100
alto_textblock
#100
abulikova restaurantu
#101
alto_textblock
#101
Dovoluji si vzdáti vřelý dík všem svým P. T. pánům hostům za dosavadní přízeň, vě-
novanou mému závodu od doby, kdy se nalézal v Myslikově ulici až po dnešní den. Mám čest
oznámiti, že jsem svoji, dlouholeté a nejlepší pověsti se těšící plzeňskou restauraci přeložil z dosa-
vadních místností v Křemencové ulici de nošla opětně
#102
alto_textblock
#102
S
a to do nové její části na nároží Vojtěšské ulice, u nového nábřeží
Mistnosti v novém domě p. architekta Müllera jsou upraveny vším moderním zařízením
a pohodlím. Stanice elektrické dráhy, u domu blíže přístaviště parník
#103
alto_textblock
#103
OSOv
#104
alto_textblock
#104
v sousedství Národního divadla. =
Doufám, že i v těchto nových místnostech, kde budu moci posloužiti osvědčenou ku-
chyní a znamenitým plzeňským „Prazdrojem“, zachována mně bude všechna přízeň a podpora,
o niž uctivě prosím.
1110
V Praze, dne 14. května 1905
#105
alto_textblock
#105
Mahulák-
00000000000000°000000000000000